Ivan Noveský 2. díl: Obří větrné elektrárny hasiči budou muset v případě požáru nechat shořet

[hudba] Milí posluchači, vítejte u pořadu Kupředu do minulosti. Od mikrofonu vás zdraví Martina [hudba] Kociánová. Zákon i evropská směrnice říkají, [hudba] kam větrné elektrárny patří. především na místa bývalých dolů, na výsypky k bývalým elektrárnám, tedy tam, kde krajina padla už dávno a kde jsou hotové přípojky i cesty. Vláda jich přes to 95 % naplánovala na zemědělskou půdu a do lesů. V návrhu jde o 12 milionů metrů čtverečních polí a 700 000 m lesa. Takže bruselské doporučení na využití především průmyslových [hudba] ploch se v české realitě smrsklo z celkové výměry na pouhých 5 [hudba] %. Pro autory takového výkladu má energetik Ivan Novký jediné slovo zločinci. Kde se takto [hudba] dají ohnout čísla, tam se dá ohnout cokoliv. třeba informace o dopadu takzvaných větrníků [hudba] na zdraví lidí, na přírodu i na samotnou ekologii. [hudba] Milí posluchači, i dnes je mým hostem český energetický odborník, stavební inženýr a právník s dlouholetou praxí [hudba] v plynárenství a energetice. V současnosti stojí v čele Institutu pro energetiku Ivan Noveský, mým hustem. Buď vítán. Já jsem velmi rád, že mě pozvala, [odkašlání] Martino a je mým potěšením, že se někdo konečně zajímá o tuhletu otázku těch občasných nebo obnovitelných zdrojů, protože to je velmi důležitá otázka, která ohrožuje naši energetiku. Myslíš si, že nehraje vůbec roli třeba rozsudek francouzského soudu v Tulus z roku 2021, [frknutí] který přiznal odškodnění manželskému páru, který trpěl zdravotními problémy podle nich kvůli blízkosti šestivětrných turbín. A soud tehdy uznal existenci takzvaného syndromu větrné turbíny. Eh, kdykoliv se o tom na veřejnosti doslechneme, tak je to vlastně vždy spíše trošku zpochybňováno a nebo jak jsem už zmiňovala, rovnou eh to smete výrok o nesmyslných, dezinformačních, nedostatečně sofistikovaných studiích. Myslíš si, že ani tento třeba rozsudek nemůže fungovat jako určitý precedent? Odpovím ti otázkou. Proč si myslíš, že ČES se zbavil svých větených elektrárn ve Francii a v Německu nebo zbavujem? Mm. [frknutí] >> Tečka ne. Respektuje otazníka teďka. Jo. A o tom, jak to funguje, tak o tom si můžeme, my tady pořád říkáme Spojený státy na jež zol, že jo. Dříve jsme měli Sovětskj svaz, dneska máme Spojený státy. A to je zajímavý, že tady se třeba neřídíme. Americký ministr energetiky, to jméno bych mohl říct, ale přiznám se, asi většině lidí nic neřekne, se pochlubil na začátku července, že od začátku července byly zastavený všechny dotace do věteníků a solárů. Protože to zatěžuje síť vlastně a zdražuje to elektřinu. A zajímavý je, že prezident Trump udělal totéž a vysloveně zakázal dal moratorium na výstavbu věteníků. Jo, právě z toho důvodu. A ještě tam navíc zdůraznil dvě věci, že to zabíjí ptáky. To jsem tady říkal, to zabíjí opravdu ty vzácnější druhy, jo. Nezabíjí, nezabijí to ty holouby a tak, který lítají pod tím, jo, ty, co lítají v tý vejšce. A za další, že to znehodnocuje cenu nemovitostí. No, protože si nezapomeňme, že pan prezident Trump se zabýval nemovitostma, čili on ví, o čem hovoří. Takže [povzdech] >> to je eh ačkoliv na konci jsi řekl otazník, tak myslím si, že je to poměrně zásadní odpověď. Ty jsi zmínil, že konce lopatek moderních turbín dosahují rychlosti až 300 km/h a je jasné, že tady dochází k tření a ten otěr uvolňuje do půdy toxické části preskyřice, pro které doposud neexistuje způsob e dekontaminace. Řeší někdo tady tyto řekněme druhodné problémy, které mohou eh větrné elektrárny způsobit? Takhle to to vůbec nikdo neřeší. To se jednoznačně bagatelizuje. To se jednoznačně bagatelizuje. Ale zajímavý je, že to jsou takzvané věčné chemikálie, jo, ty pejský řice a tak to je jenom to pojídlo, ale tam jsou věčné chemikálie v tom nějaký ty bisfenory, já nevím, jak se to všechno jmenuje. Já se přiznám, na chemii jsem dělal jenom postgradu na podzemní uskladňování, takže chemii já neumím moc. Jo, už si to moc nepamatuju. Jo, tehdy tyhlety látky moc taky nebyly ještě v tu dobu známý. [frknutí] Takže je zajímavý, že třeba už se to nesmí používat v hasících přístrojích, protože je to jedovatý, protože to je toxický, jo, a karcinogenní. A zajímavý je, že tady na těch lopatkách to nevadí najednou. Ale pozor, co je důležitý, kdyby opravdu umísťovali ty občasný zdroje, to znamená ty věteníky, umísťovali tam, kde je mají umísťovat, to znamená mimo zemědělskou půdu, tak se nemusíme bát, že nám to kontaminuje zemědělskou půdu, protože tam většinou je to, kdyby to umístťovali někde na ploše toho dolů nebo tak, tak tam stejně ta půda v podstatě kontaminovaná je, takže tam už těžko asi někdo bude pěstovat obilí, ale pokud to umístěj uprostřed obilnýho lánu, tak to je prostě je problém. Ale upřímně řečeno, já bych jenom připomněl, ono se o tom moc nemluví, když v roce 2012, v květnu 2012 novinky, to je dneska mainstream, že jo, jestli se nepletu. Tak novinky píšou pád ekologické modly, větrné elektrárny vyvolávají změnu klimatu. [frknutí] Jo, nová studie likviduje větrné elektrárny jako čistý zdroj energie. Nejen že nemají, nejen že mají nízkou efektivitu, zatěžují krajinu, ohrožují ptactvo z netopíry, ale i přímo přispívají ke změně klimatu. Psali novinky >> t 3. 3. 3. 3. května 2012. Kdopak je ta předčasně vyspělá tiskovina? >> No, [smích] data sebraná od Texasu po Dánsko ukazují, že často dotovaná výstavba větiných turbín nemá nejen potřebný energetický ani ekologický přínos. Větin elektrárny totiž v noci, kdy se vzduch blízko u povrchu ochladí, promíchávají studený vzduch s teplejším. To je pravda. To mě říkali zemědělci, že tam vlastně se ztrácí rosa pod tím. Mhm. >> Jo, což je taky >> že otepluje krajinu. >> No, že to vlastně otepluje krajinu, jo. A že za posledních 10 let se v takových oblastech zvýšila teplota až o 1 stupeň Cia. Jo, takže to je velmi zajímavý, ať takhle ten materiál, když tak dám. >> Děkuju. A myslím si, že tohle tohle cos ukazuje. Takže o tom se vědělo u nás už v roce 2012. Nemůže nikdo říct, že to nevěděl. Eh, pojďme se ještě vrátit k samotným stavbám, protože si umím představit eh ekologické aktivisty, kteří budou třeba říkat, že mezi jednotlivými turbínami lze zasít. Jak vlastně bude vypadat to ukotvení? Eh, zkusme si představit, kolik řekněme pytlů cementu, kolik betonů se bude muset dát do míchačky, abychom 270 m větrník dokázali ukotvit. Tam je zhruba asi až 3 až 3 500 tun železobetonu. Obrovský základ, který tam musí bejt. Někde samozřejmě záleží na tom, jak je únusný to podloží, takže někde to mohou řešit třeba pilotama, ale ty piloty potom jdou do houbky 30 nebo 50 m klidně, jo. Takže to už nikdo nedostane ven, jo. Takže když je tam voda, tak to může bejt obrovský problém. On to stejně bude obrovský problém, protože ty vibrace to je vlastně obrovskej vibrátor, když si člověk představí, že existují malý vibrátory, každej si to umí představit, když s tím jezděj někde po nějakým výkupu třeba plynovodu, že jo, to je mi blízký, jo? Tak když někdo jezdí s takovým tím dusadlem, s tím vibrátorem, to je maličký, jo, teď si představ, že tohleto má 3500 tun dole železobonu, nahoře máš nějakých, já nevím, řekněme 1000 tun, když to vezmu od celia a gondola, všechno prostě. Takže dalších, takže třeba 4 500 tun, jo, celkem. A to vibruje, to vibruje. Jo. >> A přesto ti, kdo to obsluhují, mají velmi často vazoneurózu právě z těch otřesů. >> Oni ne, tam to je bez obsluhy. >> To je bez obsluhy. Taky ono v podstatě, pozor, tam je taky důležitá další věc, o který se vůbec nikde nehovoří. Třeba nikde se neřeší požární nebezpečí. No, >> no, vezmeme-lii v úvahu, že každá turbína obsahuje asi 600 lů syntotického oleje z převodovky a ta bude umístěna několikset metrů nad zemí, tak to budou muset mít hasiči dlouhé žebříky. >> Nebudou. Nebudou. Podle pokynu ministerstva vnitra generální ředitel generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Tyto 270 m vysoké věteníky mají nulovou požární výšku. nulovou, čili ne 270, 0 m a nehasí se. Hasiči k nim mají přistupovat defenzivně podle pokynu ministerstva vnitra. Defenzivně. To znamená >> mají se snažit, aby když to umístějí tyhlety zločinci, když to umístěj na pole nebo do lesa, tak se mají snažit, aby to celý pole nezhořelo nebo celej ten les nezhořel. Jo, to je další důvod, proč to nemá být umíšťováno uprostřed uprostřed vlastně polí a uprostřed lesu. Proč to má být umíšťováno? té nezemědělské půdě. Jo, takže tam se to prostě nehasí. >> Víš o případu, kdyby někde v cizině takto chytl eh ten větrník a ta turbína třeba explodovala? No ono to neexploduje, většinou ono to hoří, hoří to dost dlouho, protože samozřejmě od toho oleje hořícího, protože to je v převodovce a tam často jde k nějakýmu, jo, ono je to zahřátý, ono to má, ono je to zahřátý, já nevím, na kolik stupňů, na 60 minimálně stupňů, jo, proto je tam velký tření v tý převodovce, pokud jo, a tam se stane potom to, že vlastně v podstatě, když to chytí, tak od toho oleje, prot se nehasí a nedá hasit, tak od toho oleje potom chytěj chytěj všechny ty izolace, protože tam samozřejmě musí ta elektřina Ty rozvody musej být izolovaný, tak to potom hořejí ty rozvody a tam stejně, kdyby se tam někdo dostal, nějakej hasič, jo, tak stejně to je tak toxický, to jsou tak šíleně toxický věci. To stačí se jednou nadechnout a je vymalováno. Je konec. >> To musí být vzdoušek z toho. >> No a já pamatuju to je to nedávno, přemejšlím, kde to bylo, jestli v Německu nebo v Dánsku, teď nechci lhát. Tak tam náhodou, když to chytl, tak tam bohužel byli dva zaměstnanci, tak ten jeden, když viděl, jak to vypadá, tak radši skočil dolů a zabil se pádem a ten druhej tam myslím uhořel. >> Poté nemají šanci. >> E, Ivane Noveský, eh, my jsme tedy už do základů nalili železobeton, případně jsme tam umístili piloty, ale eh co dalšího budeme potřebovat? e, vzácné horniny, kovy, kompozitní materiály, co všechno >> to všechno. Tak takhle celej ten Green Deal v podstatě. Já jsem svého času na to napsal nějaký fejetonek, myslím, že tak no tak asi čtyři roky zpátky, možná pět let zpátky, že vlastně celý Greindy je vlastně čínská záležitost, že je to vlastně vítězství Číny nad Evropou, jo, protože když si vezmu tak Solárii Čína dneska, jo, tehdy vlastně pořád, jo, když si vezmu baterie Čína, ať už jednotlivý suroviny či komponenty, či přímo baterky, jo, [odkašlání] měniče, jo, Čína, dnes Dneska tyhlety vzácný kovy, o kterej hovoří, ty neodymy a všechny takový ty věci, který jsou tam potřeba, ty permanentní magnety a to všechno, tak dneska toho 80 % v podstatě obospodařuje Čína. Čína svojí opatrnou a velmi intenzivní, ale neagresivní politikou získala vlastně celosvětově zhruba 80 %. Něco málo mají Rusové, ale ty nemají zas tak dobrý zpracování, jako mají ty Číňani. Ty jsou absolutní špičky. Něco málo mají taky Američani, ale jak je to fakt bída. E, >> ty jsi teď tedy zmínil, že Čína kontroluje až 80% výroby neodymových magnetů taky. >> A každá vrtule ho má v sobě asi 2 000. >> Ne, vrtule, ne? Vrtule, ne, to mají ty gondoly. Ta vrtule, ne? Ta vrtule to je vlastně v podstatě právě skolaminát, kterej v sobě má, >> kterej v sobě má ty jedovatý látky, ty věčný chemikálie. Případně tam jsou nějaký třeba uhlíkový vlákna, zpevnění a tak. Jo. >> Takže ta gondola v sobě má až 2700 kg neodymu. Může mít, může mít i to záleží na typu, jo, protože každej typ je trošku jinej, jo. Je tam prostě v řádech a samozřejmě jiný vzácný kovy ještě jsou tam, nejenom tohleto. Eh, dobrá. Tak kromě toho, že tedy výrobou nejenom fotovoltaiky, ale i větrných elektráren se naprosto posiluje čínská surovinová dominance, >> tak dává nám to teda smysl, když třeba těžba toho neodymu a jeho rafinace je tak neekologická a přeprava rovněž, tak dává nám to tedy ve výsledku aspoň nějaký zelený smysl? >> [frknutí] >> Martine, já se ti omlouvám, ale celý ten green deal nedává žádný smysl. To je prostě celý je to nesmysl. V podstatě je to organizovaný zločin, že jo, na energetiku, ekonomiku a na na lidi v Evropě. Bohužel je to náboženství, jak říkám, s odpustkama zvanými povolenky CO2 a to ještě nenaběhly. Tys to připomněla ty ETS2. Z toho mám hrůzu. Až to naběhne, tak se z toho všichni pominem. Než se ještě tedy dostaneme k ETS2, tak já bych vzpomenula známý ukazatel Ero Energy Return of Investment, návratnost vynaložené energie. A to je faktor, který přece při každé výrobě musí hrát významnou roli. Eh, dá se spočítat, zda vlastně ten větrník, ta větrná elektrárna, abych mluvila eh přesně, tak zda někdy za svojí životnost vrátí tolik energie, aby alespoň pokryla to, kolik energie by bylo vynaloženo na její výrobu? No paradoxně, paradoxně jako je to schopno, i když samozřejmě se nezapočítávají ty externality. To znamená nezapočítává se to, co tam někde v Africe, nějakej ten černoušek, když se to těží ta ruda, jo, a potom, když se to ještě přepravuje zase do Číny nebo někde se to zpracovávají na místě a podobně, ale tam ty speciálně ten erroj, tak jako tam jsou čísla jednoznačný, jo. Ty čísla jasně hovořej o tom, jak to je u jedelný energetiky. Je to vlastně třeba stoku jedný. Jo, tam jako opravdu ta vyrobí stokrát víc, než je potřeba najít to, než je potřeba najít výrobu. Vodní elektrárny ty mají taky až 1001 třeba, jo. Zemní printem má 501, jo. Ale co se týká třeba těch větenejch elektrárn, tak tam když se započítá do toho i ty baterky nebo případně se to musí zálohovat, tak tam je to samozřejmě nějakejch třeba 7:1. Jo. A to je problém, protože to všechno, co je pod 10, tak je vlastně ne rozvoj, ale to je v podstatě degradace všeho, protože musí bejt to ero to prostě jeli na 10, tak to znamená, že se to trošku rozvíjí. Čím je to vyšší číslo, ten poměr, jak jsem říkal, třeba těch stoků jedný u jádra, tak to je opravdu super, jo, ale tady to se dostává třeba na 7:1, jo, u toho u těch věteníků a to je špatně. My jsme se trošku vysmívali stavitelům pyramid, že ti tedy eroi opravdu nesplňovali, [smích] protože si zkrátka postavili obrovské hroby, ale v podstatě my si je eh budujeme nyní také. Je to velké, je to věčné >> a nedává to smysl. >> A v únoru to dvakrát rozsvítí žárovku. [frknutí] >> No v únoru ono spíš v létě to bude to spíš v létě takhle ono to ono to je schopno rozsvítit. Jo, tam samozřejmě se musíme dívat na to, že třeba v Irsku byl velký problém kolem podvodu na to, jo, protože všechny tyhlety občasný zdroje mají, oni jsou nejenom výrobci, oni jsou i spotřebitelé. A třeba v Irsku nastal problém, že vlastně v podstatě, aby když nefoukalo, tak to poháněly diesly, aby se vyrábělo, protože je cena elektřiny je dotovaná, protože tu cenu jsme zatím vůbec nediskutovali a když si vezmu jsme, já jsem tady zmínil 40 haířů, že jo, hněd z hnědýho uhlí čes, jo, ale 24 havířů z jádra, když to tady bohužel a to už teda udělala nová vláda, nový ministerstvo průmysl a obchodu, vlastně nechalo proběhnout aukci, kde kde odsouhlasilo 3,20 z těch věteníků. 3,20 se jim 20 let bude platit za každou kWh vyrobený elektřiny i v době, kdy třeba bude cena mínus 5 Kč za kw, protože tady je problém v tom, že vlastně tyhlety občasný zdroje, jak jsem říkal, vyrábějí než potřebujeme, ale když zrovna fouká a svítí. Tak když vezmu v úvahu, kolik občané naší země už zaplatili firmě Diak Human, kolik jsme zaplatili solárním baronům a ještě zaplatíme, tak to už se ztratí. No, Di Ruman to je 17 miliard a bohužel to jsem tehdy nezastavil, ale z byl jsem zastaven, když jsem to chtěl zastavit celej dirak hroman. Tehdy Špidlová vláda v utajním režimu vydala usnesení vlády, že jim překlepaj těch 320 milionů. Já jsem to málem shodil, protože jsme to řešili s paní doktorkou Poláčkou Neboškou, jo, když jsem byl generální ředitel UZSVM, tak jsem věděl, že to musím řešit, jo, protože jsem věděl, že ten problém nastane. A jinak co se týče těch solárních baronů, tam je další problém, že jo. Dneska už se jim platí 160 havířů za kilovhodu a do roku 2030 to ještě poloste. Ivane Novky, já z tebe žádnou pozitivní odpověď dnes pravděpodobně nevytluču. Dobře. [smích] Tak obří větrníky jsme tedy postavili. Budeme je muset udržovat v chodu. Občas pravděpodobně opravovat. Č. Ano. Hasit budeme jenom to, aby kdyby nám náhodou chytli, tak aby neshořela eh >> půlka republiky. >> Ano. Eh, já mám přímé svědectví, jaké manévry například obnáší výměna mnohotunové převodovky větrné turbíny a to v pouhé 100m výšce. Takže my jednou budeme muset ty staré větrné elektrárny nějak civilizovaně likvidovat. A tady si možná posluchači vzpomenou na dva roky starý případ bavorské firmy Ross International, která nelegálně navezla zhruba 170 tun kompozitního odpadu z německých větrných elektráren do Jiříkova na Bruntálsku a tam to složila. O rok později díky tamnější starostce si museli Němci ten nelegální odpad odvézt zpět do Německa a tam ho zlikvidovat. A mě by zajímalo, jak se vlastně takový odpad likviduje, pokud tedy nepočítáme s tím, že ho vysypeme sousedům v chráněné krajinné oblasti. >> Mě taky by to zajímalo, protože to zatím neumí nikdo likvidovat ekonomicky a ekologicky to nikdo neumí likvidovat tyhlety vtule. Takže to, co ty jsi zmiňoval, to je ten případ, kdy potom to probíhalo přes nějakou ostravskou bytovou firmu. Někde, někde v paneláku byla bytová firma, přesou to běhalo. A pokud vím, tak ten člověk, který to celý organizoval, ten Němec, dneska stojí v Německu před soudem, protože byl nejdříve oslavován, že on umí ekologicky všechno zlikvidovat, než se zjistilo, že to vozí k nám. A nejenom na sever, on to vozil i na jižní Moravu mimo jiný taky. Jo. A dneska se to řeší, ono oni to řešej ekologicky. V Americe to řešej, protože tam ten problém už je ve velkým, tak to řešej úplně jednoduše. Přijede obrovskej katepir jako boudér, vyhrabe obrovskou jámu, takovej hromadnej hrobrovskej, tam se pečivě ty vetule naskládají a zahrne se to. A je to ekologicky zlikvidovaný, protože oni říkají, že zhruba za 1000, možná za 2000 let se to rozpadne samo prej. To znamená, že kromě obrovské plochy, kde budou větrné elektrárny stát, ještě budeme potřebovat obrovské plochy jako pohřebiště. >> Ty tu nemáme. Možná to budem vozit do Spojenejch států nebo >> ekologicky nebo nebo když se domluvíme tak na Ukrajinu, protože tam ty plochy budou velký. Teďka jsou zničený tím uronovým střelivem, takže jsou zamořený, takže možná se to bude vozit tam, ale pravda je, že to dneska neumí nikdo likvidovat, bohužel. Jo, prostě pořád se říká, to je taky zajímavý. Všude se říká, když člověk vidí i tu EU a tak, tak všude říkají, že ty firmy teďka právě pracují na tom vyřešení a vyřešený to není. A dneska se ví, že spousta těch věteníků v západní Evropě už dneska definitivně dosluhuje. Jsou to sice mnohem menší věteníky, než se teďka plánují u nás. Jo, proté co dneska vyrábí Siemens a Vestas. Jo, to je vlastně německá Siemens a dánská firma Vestas. Tak to jsou ty obří věteníky a oni tam byly ty mnohem menší věteníky, ale to je jedno. Stejně ta lopatka, já nevím, měří teda 80 m, měří třeba až 40 m, ale pořád nece neví, co s tím. A to je obrovský problém. Ty často upozorňuješ, že největší překážkou dalšího rozšiřování obnovitelných, jak ty říkáš, občasných zdrojů jsou přírodní a ekonomické zákony. E, taková lapálie. Říkáš, že na solární elektrárny je Česká republika příliš na severu a na větrné elektrárny je příliš na jihu. Nemáme žádné severní moře, kde by mohly rozsáhlé větrné parky vznikat. Protože jak tedy trefně poznamenal náš někdejší velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, ryby nemají volební právo alespoň zatím, tak zajímá vlastně u nás někoho, že to, co může fungovat v severním moři a vlastně asi to pravděpodobně tolik neškodí, ačkoliv my nevíme, co to samozřejmě dělá >> eh [frknutí] s podmořským životem, ale že zkrátka svojí polohou, svojí rozlohou Ou, svojí geomorfologií jsme zkrátka dostali karty, se kterými musíme hrát a ty přírodní podmínky nepřepere žádný ekolog, ani ekologický aktivista. >> Náboženství, ano, bohužel náboženství. Ano, náboženství vždycky mělo prve zmysli byly autodafé, že jo, byly tehdy prostě byla byla spousta, upavovaly se čarodějnice, že jo. Tak to dneska kdyby tyť si uvědom, kolik třeba Hladík to já myslím tím bejvalýho pana ministra, že jo, investoval milionu do toho, aby propagoval právě tyhlety pseudozelený věci, jo. Takže tam jako oni kdyby mohli, tak by opravdu nás nechali upalovat, protože my to vidíme. Mně se hrozně líbí, když někdo napíše, že třeba je dezinformace, když se když se udělá neví nevýhodné srovnávání nevýhodné srovnávání těch občasných zdrojů s těmi, já nevím, s jádrem nebo s uhlím. Ale já se přiznám, když já se na to dívám jako energetik z hlediska čísel, já se na to nemůžu dívat ideologicky, jo, protože já nejsem, já ne, já se přiznám, já sice jsem částečně věřící, ale určitě nejsem věřící jako klimatolog, jo, a nevěřím na ty odpustky, ale upřímně řečeno, mně to prostě nikdy nevyjde. Vdyť říkám, když jako když se vyrobí ze 37 % uhlí, jo, instalovanýho výkonu, se vyrobí 48 % elektřiny a z 22 % občasnejch dojů z jejich výkonu se robí 4 % elektřiny, tak asi každej, kdo trošku jenom přemjšlí, tam nepotřebuje ani to členku, tam jako stačí jenom zdravej selskej rozum, tak prostě je mu jasný, že to uhlí nemám šanci tímhletím nahradit, jo. A že jestli ty lidi nebudou chtít svítit loučema a v zimě teda si v těch panákách rozdělávat vohýky z parket, jak se to dříve dělávalo v některých sociálně vyloučených oblastech, jo, takže prostě to uhlí si musíme nechat, protože to nemáme čím nahradit, protože plyn je sice ideální třeba, ale plyn je drahej a navíc nemáme jistotu, že ho teď budem dostávat. Donaldu Trumpovi se podařilo perfektně zdražit cenu plynu, že jo. I tím, že napadnul ten Irán, jo, tak tím odřízují nás od racinýho plynu z východu, jo. A teďka vlastně máme v podstatě plyn, kterej, já nevím, až osmkrátší třeba ze západu. No, ale to jako kdo si to může dovolit? Dneska platili jsme 3 Kčy za kubík ještě v roce 96, jo. A to už byla finální cena pro spotřebitele za kubík. Dneska máme cenu na burze 14 kaček a to je na burze. A k tomu si musím přečíst distribuci, obchod a všechno a dostanu se úplně jinde, řádově jinde. >> Tak ona, předsedkyně Evropské komise Ursula von Linenová eh veřejně přiznala, že Green Deala celý systém ETS má sloužit především k tomu, aby elektrická energie zdražila natolik, aby ji Evropané spotřebovávali co nejméně. likvidace českýho průmyslu, evropskýho průmyslu a likvidace obyvatele, protože elektřina je základ, na tom jede všechno, protože já úplně obdivuju ty mladý, když říkají, tak my to vyděžíme, my vlastně to nepotřebujem to elektřu, my mám milujem ty obnovitelný zdroje, že jo. Jo, takže my to milujeme a nám to vlastně nevadí. Jenže oni si neuvědomujou, že ten iPhone si nenabijou, jo, jo, jako jen tak, že >> hlavně nevyrobí. To je další věc, jo. A hlavně taky potom, že vlastně nic nefunguje. Vždyť si vezmeme ty blackouty, to vlastně se rozpadne i celá společnost. To není jako regrace, že prostě nebude elektřina. A tady se klidně to, co dělala tady byla taková studie zloč taky svým způsobem zločinecká studie, jo, kterou dělala Univerzita Karorova, což mě teda jako vysloveně štve, protože já tý Karlovce mám určitej vztah. Kdysi dávno to byla taková humorná scénka, kdy předsedou spolku přátel absolventů univerzity Karlovy byl nějakej Ivan Wilhelm, absolvent ČVUT a předsedou dozoručí rady spolku přátel absolventů univerzity Karlovy byl nějakej Ivan Novký, absolvent Červeut, jo. Takže já k tomu červu, teda k tý univerzitě mám vztah a oni udělali tu studii SPIA, která byla vysloveně podvodná, jo, kde prostě dali třeba jako zdroj baterie. Baterie není žádný zdroj energie. Baterie na uskladňování. Jo, oni prostě udělali úplně nesmyslný. Pak tam spočítali, že budem teda nějakou elektřinu dovážet, ale není ododkaď. >> Proč to udělali? Proč to udělali? >> To bylo zadání. zadání za podle mě to bylo zadání zelených zelených těch ekoteroristů vysloveně a bylo to nějakejch asi 140 milionů učili peníze. A podívej, podívej, problém je v tom, že ty vědci bohužel dneska jsou schopni, protože nechtějí přijít vo genty. E jsem s mnoha lidma mluvil, oni říkají:„No, ale my když to takhle neuděláme, když to takhle, když nám to nevyjde, že to má být zelené, tak nedostaneme grant a ta fakulta mě vyhodí, protože vlastně řeknou, že se mi připravil o grend. Takže ty vědci bohužel prostě fungujou takhle. >> A co svědomí? Co nějaká vědecká čest? >> Peníze jsou až na prvním místě, jak říká Pavel Janeček. Hm. Eh, je vás mezi energetiky hodně takových, kteří eh smýšlejí podobně jako ty? >> Je nás sice dost, ale většina z nich, protože jsou zaměstná u velkých koncernů, nebudu teďka jmenovat, tak samozřejmě se bojej některý ty věci přiznat, protože jim jde o zaměstnání, jako jde těm vědcům o ty granty, čili o zaměstnání, tak jim jde taky o to zaměstnání. To je on, když řekne pravdu, že vlastně bez toho bez toho uhlí se teďka neobejdem, tak třeba přijde o místo, protože dneska ta zelená politika prostě takhle to bohužel funguje. To je ideologie. Já chápu, že jim může jít o zaměstnání a je to těžké posuzovat a už vůbec ne soudit, ale této zemi jde o budoucnost, jde jí o prosperitu a možná v případě třeba blackoutu a podobně jde lidem i o život >> a nemáme na to politiky. Neměli by toho řešit hlavně politici, protože dneska je úplně jiná situace. My jsme, já jsem klidně mohl před rokem 89 spoustu věcí říkat i kolem toho plynulo, kolem dalších věcí, jo, samozřejmě tehdy nebyly ty sítě a takový věci a no a podobně, ale dneska ty lidi mají dneska hypotéky. Ty lidi jsou závisí na tý mzdě tehdy. Já jsem věděl, že když mě náhodou vyhoděj z ty plinárny, takže půjdu támhle za rok do elektrárny a normálně mě tam vezmou a budu tam pracovat. Jo, já jsem dělal věci jako bezpartyní. jsem si mohl dovolit stavět ty zásobníky plynu. Do dneška máme ten největší třeba Dolní Dunovice a podobně, ale to jako ty dneska ty lidi opravdu jsou závislí a pokud jim vypadne ten měsíční příjem, tak třeba díky tý hypotéce přijdou normálně obák. To není legrace. Ty lidi se fakt bojej. Bojíj se. >> Jak ti argumentuje energetik, který přijal, čemu ty říkáš, zelené náboženství? Jak se můžete bavit, >> že to ví, ale co může dělat? To říkají všichni. >> No, většina z nich. Všichni samozřejmě ne. Někteří, někteří jdou. My jsme třeba dali, my jsme dali v tom březnu, já jsem to říkal, my jsme v tom březnu dali návrh právě těm ministerstvům a dalším jsme dali prostě návrh, jak by to mělo vypadat podle tý směrnice třeba podle toho zákona. A to to dělalo nás 30 a tam byl lidi z životního prostředí, tam byli lidi právě z firem, tam prostě byli energetici, prostě velká skupina lidí a jenom pár z nás si mohl troufnout jako se identifikovat. Te ty ostatní řekli, hele, jako my to my tomu rozumíme, my to takhle chceme, my nám se to líbí, je to logický, má to smysl, ale my tam nemůžeme být uvedeni, protože když tam budeme uvedeni, nás to může ohrožovat. >> Ivane Noreský, moc ti děkuji za to, že si nebereš servítky a že jsi usoudil, že růžové brýle, co se týká energetiky, [hudba] už jsou rozpůjčované a ty jsi ty své sundal. Díky moc. No, já se obávám, že [odkašlání] teda ty růžové bríle opravdu nemám, ale že jsem se držel velmi zkrátka, protože kdybych se měl opravdu vyjadřovat, tak co si o tom myslím, kam to směřuje, tak to [frknutí] by ne, to by v tomto tvém velmi slušném pořadu asi nevyznělo úplně nejlépe, protože to je opravdu hrůza, kam se řítíme. Bohužel děkuju. Milí posluchači, celý třídílný rozhovor s Ivanem Noveským o akceleračních oblastech provětrné a solární elektrárny si můžete poslechnout vcelku a v předstihu na platformě Herohero. Všechny díly jinak najdete postupně na našem webu Rádio Univerzum, na Facebooku a YouTube tak jak jste zvyklí. Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 10349 16/2700. Upřímně děkujeme. I díky vám můžeme klást otázky, na které se jiní neptají. Martina Kociánová [hudba] se na vás těší příště. Zatím se mějte hezky a něco proto dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.