Ivan David: Budoucnost evropského zemědělství je v sázce!

Já jsem přesvědčen o tom, že společná zemědělská politika musí zůstat skutečnou sektorovou politikou a nesmí se rozpustit vš­em rámci rozpočtu. Prostředky určené na zemědělství musí být jasně identifikovatelné, předvídatelné a chráněné před přesouváním na jiné politické priority.

Je naprosto nepřiměřené určovat na takzvané environmentální cíle 30 až 43 % rozpočtu. Já jsem strávil srpen v Norsku při teplotách asi 12 °C a vytrvalém dešti. Já myslím, že je nutné se přizpůsobit klimatickým podmínkám a opustit nesmyslnou ideou, že poručíme větru dešti.

Je potřeba vrátit produktivní zemědělství do centra společné zemědělské politiky a věnovat prostředky zemědělcům, kteří skutečně produkují potraviny. Abychom dosáhli potravinové bezpečnosti Evropské unie, musíme odmítnout povinnou degresivitu a zastropování přímých plateb, zejména s limitem dokonce nad 100 000 € na podnik.

Pokud podnik produkuje, zaměstnává pracovníky a investuje do dalšího rozvoje, odmítáme automatické vyloučení zemědělců důchodového věku. Je to nepřijatelná diskriminace.

Chceme posílit flexibilitu členských států, omezit další environmentální podmínky a administrativní zátěž. Chceme chránit živočnou výrobu a členské státy musí mít možnost využít významnou část své zemědělské alokace na podporu strategicky důležitých a citlivých odvětví včetně živočišné výroby. Odmítáme povinné celoevropské limity na intenzitu chovu.

Chceme, aby investice byly směřovány do skutečné konkurenceschopnosti zemědělství. Investiční podpora by měla se věnovat modernizaci, zpracování, skladování a uvádění produktů na trh.

Definice zemědělce má zahrnovat i fyzické a právnické osoby vykonávající skutečnou zemědělskou činnost bez ohledu na to, v jakém rozsahu tak činí.

Je to zestručněné stanovisko naší frakce Evropa suverénních národů.