Ing. Vítězslav Pilmaier - K podstatě věcí 15.9.2026. Přepisují se dějiny války?

Přátelé, vítám vás všechny, kteří jste dorazili na dnešní povídání s Víťou Pilmajerem a jeho analýzy, jeho informační vlnu. Co to je?

Vlna přímo tsunami, která se bude za chvíli řítit na naše mozkové závity a budeme se snažit dojít až k podstatě věcí.

Víťo, já tě vítám.

Dneska máme 15. září 2026, 18.08. To jenom tak pro případ, kdy byste европского času, samozřejmě letního, ještě furt, a to jenom tak, kdyby s přilehlý galaxií a podobně jste zachytili signál o něco později, tak abyste věděli, kdy že jsme to vlastně natočili.

Eh, jak se máš, Víťo?

Já jsem, člověče, dneska zjistil, že je ještě teplo. Vyšel jsem do terénu a vrátil jsem se úplně rozpálený. Ta teplota je úplně letní. Já nevím, jak je to u vás, ale tady jak byly poslední dny chladněji, tak teď se to ohřálo, tak snad nám to pomůže k nastartování něčeho dobrého.

Takže, a jinak se mám tak jako běžně, jako vždycky. Tady jako Ilonka ví, co to mám, takže si dám.

No, já jsem právě nedávno... no, teď k tomu, co je. Včera jsem slyšel ty odborníky na předpověď počasí, kteří vlastně vždycky říkají, že já nevím, že jo, Česká republika se otepluje dvakrát rychleji než zbytek Evropské unie a Praha se otepluje dvakrát rychleji než Česká republika a podobně.

Pak jsem zjistil, že tam byl ten průvod Pride, tak pak jsem řekl: no, tak to je jasné.

Ale eh, tak predikují, že by mělo být příjemné babí léto.

Tak hlavně, aby ta příroda dostala nějakou vodu, protože když jsem teďko projížděl těmi kraji, tak největší spokojenost jsem měl támhle v Podkronoší, kde jsme procházeli lesíkem.

A byl jsem úplně nadšený, že na mě kapalo ze stromu, i když nepršelo, jo, bylo slunečno a tak dál, takže ty lesíky natáhly tu vodu.

Jo.

Ano.

A to bylo úplně super.

A tady u nás jsme lesíky sice neměli, ale včera byly houby.

Houby byly. Taky máme houby.

No, také jsme našli houby.

No, ale bylo zajímavé, že jsme byli přes víkend tady na Kutnohorsku, tak tam také ty lesy byly takové, bych řekl, nacanostné.

Já jsem jel, já jsem po dlouhé době viděl korunky a modráky. Tak jsme vždycky se na ně jenom podívali a potom jsme potkali nějaké lidi, tak jsme jim říkali, tam jsou, tam si jděte pro ně, my jsme je nesbírali.

Jo, takže takový pohled, jako příjemný pohled na to, když najdeš trošku zdravého koutka v té naší zahrádce české.

Ano.

Takže kutnohorští havíři teďka sbírají houby ve velkém.

Jo, spolu s permonikami.

No, a teď mi, prosím tě, prozraď, co mě, ale hlavně divákům, což je hlavním tématem dnešního podvečera.

Já tady chci poděkovat Pavlovi Sichrovi. Pavle, díky ti moc za tvůj příspěvek.

Eh, díky, díky.

A samozřejmě vy ostatní přátelé, dejte aspoň like. Pěkně ten palec nahoru.

Pokud už jste ho dali, tak děkujeme. Nemusíte dávat podruhé, protože toho zase zmažete.

A co se to vlastně týká? Vo co vlastně jde, jak říká.

Ano.

No, víš, mně poslal dopis přes tebe inženýr Josef Zach, jo, s článkem od Roberta Kraiga Robertse, který se jmenuje Skutečný příběh druhé světové války.

A inženýr ZF mi tam napsal, že abych se k tomu vyjádřil, protože má z toho článku velké rozpaky, že to vyvolalo.

A abych pravdu řekl, když jsem ten článek přečetl, tak jsem byl z toho úplně vedle a vůbec se divím, že to otiskli v našich médiích a konkrétně to otiskl CZ24 News.

Jo.

A podstata toho článku, prosím vás, je právě o té otázce krásné falzifikaci příběhu.

A on se tady dotýká druhé světové války.

Jako poznámku, Robert byl kdysi poradcem Regana a když jsem se seznamoval s jeho názory na ty ekonomické procesy v posledních letech a názory na současný svět, tak je dokonce obviňován z rusofilie, že je fanda ruská, že drží, že je na straně Rusů i v té otázce konfliktu s Ukrajinou.

A vo to více mě překvapil obsah toho článku a já se k němu budu postupně vyjadřovat k jednotlivým tézím toho článku.

Nebudu vám ho číst celý, to byste se zbláznili, ale myslím si, že takové ty základní postuláty vám předám.

On celý ten článek píše v tom duchu, když ho cituju, že mimořádné lži, které byly vetknány do falešných dějin druhé světové války, byly zásadně vyvraceny knihami Irvinga.

Když jsem se podíval na práce pana Irvinga, tak jsem pochopil, že vyvracel úplně asi něco jiného a směrem někam jinam, že jo, především ve svých knihách Churchill a válka, Hitlerova válka.

Takže Churchillova válka, Hitlerova válka a rovněž i knihy pana Buchanana, jo, a knihou Johna Weže zase Německá válka.

Samozřejmě, že vzpomíná i články Donna Unze. Odvolává se i na vlastní články a články Majka Veho.

Já abych vám pravdu řekl, já jsem skutečně ten článek několikrát přečetl a řekl jsem si, že vám musím sdělit ty základní postuláty, kde on sám se dopouští přehmatu nebo špatných, z mého hlediska nesprávných závěrů.

Je v té větě hned úvodem, je v tom prvním nebo druhém odstavci, kde píše, že falešné dějiny vznikají proto, že historikové jsou sevřeni válečnou propagandou a oficiálními narativy.

Já se ptám, ale kdo ty historiky sevřel?

Když jsou to vědci historici, tak by přeci neměli se nechat sevřít nějakou propagandou a nějakými vyhlášenými oficiálními narativy.

Má pravdu v tom, že to ti vědci dělají a to vidíte i kolem nás, že prostě jim není hanba si nechat zaplatit, nechají se zkorumpovat a napíšou materiály na objednávku.

Vidíte to i s tím zeleným šílenstvím, jo, i s tou klimatickou záležitostí, kde všude oni ty vědci se podepsali.

Já si pamatuju, že myslím pod tou klimatickou válkou, kdybych to takhle pojmenoval proti lidstvu, tak to podepsalo, myslím Péťo, jestli si dobře pamatuju, asi 11 000 odborníků dokonce.

Jo.

Takže jde o to, že kdo jaký má charakter, kdo jaké má eco... Takže je třeba si uvědomit, že z tohoto hlediska my musíme kriticky nahlížet na to, co ty ověření historici píšou, jo, abychom náhodou nespolkli tu návnadu a případně i s navijákem.

Dál píše, že aby byli úspěšní, musí historikové vytvářet výklady přijaté pro elity a pro čtenáře.

Já se ptám, určitě musí mít pistoli u hlavy, aby to udělali?

Podle mého názoru to nejde o to, že musí.

A já vím, že je tam ta větička, aby byli úspěšní, ale na druhé straně, vážení, přeci my úspěch se neměří jenom tím, kolik mám otištěných článků v médiích, protože je pravda, že takto ten západ staví, že když nepíšete podle jejich gusta, tak prostě vaše články se nepublikují.

A proto naši mnozí autoři už za socialismu psali články, které byly přijatelné v západních sdělovacích prostředcích nebo takzvaných odborných časopisech.

A právě to je pořád o tom egu a o tom, že se nechám zaprodat a že prostě se nechám koupit.

Jo.

A když ještě dokončím tu větu, že chtějí historikové vytvářet výklady přijatelné pro elity a pro čtenáře, kteří chtějí potvrzení toho, že obě ty války stály za to. To války jsem tam doložil, abysme neztratili kontext.

To je právě ono. Když si potom čtete ty výklady dějin, a to nejen z dvacátého století. Já jsem se díval do různých výkladů, které západní historici popsali o válkách na východě, kde prostě Ivan Hrozný kolik zavraždil – 180 000 lidí. Vždyť tam tolik ani lidí nebylo, tak jak je mohl zavraždit?

Když jsem se pídil po různých pramenech, zjistil jsem, že vlastně jiné prameny uváděly 40 000, potom to spadlo na 4 000. Nakonec se zjistilo, že pár stovek bojarů prostě nechal pozvírat a dal jim na závěr milost, takže je ani nepopravil.

Takže to jsou ty přepisy těch dějin, a hlavně se to píše kvůli tomu, abychom vykreslili některé historické postavy tak, jak je potřebujeme. To znamená, že naši historici nás manipulují svojí polopravdou, případně zamlčují, abychom se nechali manévrovat do jimi požadovaného výsledku.

Takže znova jako podtrhávám, že ten jeho úsudek je především o páteři toho, kdo to píše. Bohužel ale i on se dopouští v této historické fázi, v té části, kde píše, že stručně shrnuje nejdůležitější fakta o druhé světové válce. Tak to mě úplně nadzvedlo, protože hned jeho první věta říká, že druhá světová válka byla způsobena britskou zárukou Polsku a vyhlášením války Británií a Francií Německu.

Když si vzpomínáte, já jsem vám o druhé světové válce hovořil, musel jsem si povzdechnout, protože žádné záruky nebyly příčinou druhé světové války.

Zaprvé si řekněme, že když Němci zaútočili na Polsko 1. září, tak Britové a Francouzi 3. září okamžitě vyhlásili válku Německu, a víceméně Polsko, které očekávalo, že v jeho prospěch se Francie i Británie zavázaly, že Francie provede určité ofenzivy na západní německé hranici a Britové, že pomůžou a dodají zbraně po moři a podobně. Místo toho se nic nestalo.

Z tohoto hlediska to nebylo, že druhá světová válka byla způsobena britskou zárukou Polsku, ale tady se jednoznačně ukazuje právě ta zrada Francouzů a Britů, která byla spáchána i na Československu.

Devatenácty září bylo jen pokračováním zahájené první světové války a potom ještě i to vysvětlím trošku dál.

Poláci se začali bránit a snažili se bránit, věděli, že nemají sílu se ubránit Německu, protože Německo bylo už vyzbrojeno československými zbraněmi, a bojovalo motopěchotou a motorizovanými jednotkami proti koňským jednotkám. Měli pořád ty husary, takže neměli šanci proti tomu, ale bojovali velice srdnatě, obránili se, aby získali čas, aby Francie a Británie mohly včas přijít na pomoc. Jak jsem říkal, oni neudělali nic.

A přitom si ale uvědomme, že Francie i Británie v té době měly uzavřeny smlouvy o neútočení s Německem. Takže ta politika Británie a Francie byla taková, že proč by si kvůli nějakému Polsku máchaly ruce, a víceméně navíc – to je to horší – Británie měla z dubna roku 1939 podepsanou smlouvu s Polskem o válečné spolupráci. To znamená, že tam je úplně zdublovaná ta zrada na Polácích ze strany Británie.

Když si to shrneme, tak celkově tomu útoku Německa na Polsko předcházela známá deklarace s Chamberlairem z roku 1938, kdy se zavázali – to bylo z 30. září. Jak podepsali mnichovskou dohodu, tak hned záhy na to Hitler s Chamberlairem podepsali tu deklaraci, že žádné spory, všechno se bude hladit mírově.

Francouzi podepsali podobnou deklaraci, která byla rozšířena nejen o otázku neútočení, ale i uznání hranic, na konci roku 1938. To znamená, Francie uznala protektorátní hranice svojí francouzsko-německou deklarací, která byla vydána v polovině prosince 1938.

Holandsko zase v roce 1939 podepsalo smlouvu, která nese charakter neútočení se závazkem Německa vůči Nizozemsku, že Německo bude chápat Nizozemsko jako neutrální.

To znamená, že ještě před útokem na Polsko si i Belgie ponechala od Hitlera potvrdit a ujistit se, že respektuje neútočení a neutralitu Belgie v případě konfliktu. To byla smlouva, kterou myslím poprvé uzavřeli v první polovině 30. let po nástupu Hitlera, a zrovna tak Dánsko. Dánsko si potvrdilo s Německem neútočení po smlouvě Ribbentrop-Molotov. Ale byly tady všechny ty závazky západu, které měly být nějakým způsobem jejich ochranou, tak právě to vedlo k tomu, že Hitler si vlastně vytvořil zázemí nebo týl na západní hranici a mohl se rozvinout směrem na východ.

V tom roce 1938 mnichovská dohoda to jen potvrdila a otevřela. Zároveň si připomeňme, že s mnichovskou dohodou – již jsme si to tady řekli – Hitler zainteresoval na té mnichovské dohodě i Polsko a Maďarsko, protože správně mi tam někdo napsal, že Polsko neobsadilo jen Těšínsko, ale já jsem vzpomínal Oravu a on správně připomenul Spiš. Já si pamatuju, když jsem byl na Spiši, tak jsem se tam s Spišáky o tom právě bavil, takže těch zásahů do našeho území i ze strany Polska bylo víc, než se dneska deklaruje. O Maďarsku ani nemluvím, které obsadilo jižní část Slovenska a vlastně si vzalo Podkarpatskou Ukrajinu.

A co je důležité, že vedle toho existovaly řada hospodářských a finančních dohod, které byly uzavřené v rozporu s Versalskou smlouvou. Versalská smlouva vymezila prostor poraženému Německu, takže víceméně bylo stanoveno, že žádná militarizace, žádný rozvoj průmyslu. Byla tu taková věc, že když si vezmete poradce, rozvinul se dokonce koncem 30. let a během války prosazoval teorii zemědělského Německa.

Takže tam se tyto věci táhly v německém prostoru a vlastně Hitler všechno to nějak dokázal zmanipulovat, zařídit a tak dále. Takže vlastně když si vezmete, že Němci byli omezeni na finančních trzích, tak v roce 1934 Británie podepsala s Německem finanční a obchodní dohodu, kde byly právě ty platební dohody dojednány. V roce 1935 Británie podepsala smlouvu o výstavbě námořních sil, válečných námořních sil Německa.

V roce 1936 Francie v podstatě v rámci bezpečnosti a demilitarizace ustoupila Německu, protože se porušila právě ta zásada z Versailleské smlouvy o té demilitarizaci. Ustoupili Německu, že může mít nějaké omezení a tak dále, že si to Německo víc může dovolit.

Vidíte, co jedna věta všechno ve mně vyvolala.

Jo, takže všichni mi vzpomeňte ještě na příliv amerického a anglického kapitálu do zbrojního průmyslu a dodavatelských odvětví strategického významu.

Jo.

A řekněme si na rovinu, že hlavní, co způsobilo druhou část té světové války – jak se dnes říká, že druhá světová válka je pokračování první světové války – to bylo právě to versailleské ponížení Německa a jeho obyvatel.

A na tom vlastně postavil Hitler svou nacistickou politiku, kdy fakticky vyhecoval ty lidi k revanši.

To znamená, že de facto použil tuhletu – jak bych to řekl – prostě tu urážku toho národa právě k tomu, aby ho pozvedl proti těm, kteří ponížili ten národ.

Jo.

A dá se říci, že to byla jedna psychologická stránka.

Druhá věc: také výsledky versailleské smlouvy ukázaly, že byla vysoká nenažranost Francouzů a Britů. Přestože třeba Wilson varoval, nedávejme tak těžké podmínky tomu Německu, aby mohlo dýchat. Prostě Francouzi a hlavně Britové se zasadili a prosadili takové tvrdé poválečné podmínky, že skutečně to Německo nemohlo dýchat.

A to, že vznikla Výmarská republika, to byla zásaha právě Američanů, kteří nakonec ze svých takzvaných reparačních dílů ustoupili a nechali to Německo nadechnout. Proto ta Výmarská republika potom měla ten rozběh v těch dvacátých letech.

Jo.

Takže jak ty hospodářské podmínky, sociální podmínky, tak i ten revanš, to všechno byla hlavní příčina vzniku Hitlerova Německa a nacismu jako takového, jeho vzestupu. A vlastně i to vedlo ke startu druhé světové války.

A žádná proklamace, co tady napsal autor článku, že to bylo způsobeno britskou zárukou Polsku. Jo, to prostě je pro mě absolutně nepřijatelné.

Takže proto já s touhle větou nemohu souhlasit a jednoznačně jsem ji takovýmhle způsobem nějakým vyargumentoval.

Jo.

Takže přitom ten autor i sám třeba říká, že ty události druhé světové války měly své kořeny v Versailleské smlouvě, že jo, která rozčlenila Německo a ponechala miliony Němců pod vládou nepřátelských států.

Další nepravda. Protože ano, byla Versailleská smlouva, tam víte, že Alsasko někam bylo odecháno a tak. A když se podíváte na mapu Evropy, tak copak Československo jako takové získalo německá území po první světové válce? Ne.

Československo získalo pouze ta území, která vždycky byla součástí koruny české, jako to pohraničí, kde byli Němci v menšině. A pak to bylo před těmi problémy v roce 1938, tak vlastně to byli naši Němci. To nebyli Němci, kteří náhle zůstali v důsledku Versailleské smlouvy za hranicemi.

To samé Rakousko – kdy německy mluvící Rakoušáci byli za hranicemi, byli odtrženi od svého Německa. To není pravda. To je překroucení, ta manipulace.

Jo, takže více méně byla řada Němců, řekl bych, na neněmeckých územích. A autor tady si dovolí napsat, že se dostali pod vládu nepřátelských států. Takhle píše tenhleten autor, jo, a tím vlastně celou záležitost zkresluje.

A dá se říci, že ty Němci byli na území Francie, byli i v Belgii a říkal jsem již také částečně v Polsku.

Dále tam on píše, že Hitlerovým cílem bylo znovu vytvořit německý národ, což následně uskutečnil bez násilí, stejně jako bylo bez násilí dosaženo sjednocení Německa a Rakouska.

Já nevím, ale když byla – když si vezměte, když vjedou ozbrojené jednotky do Alsaska, jo, a obsadí ho a Francie to nechá na pokoji. Ale bylo to vojenské obsazení Alsaska, to je bez násilí?

No, tak v tom případě my se musíme podívat na celou záležitost roku 1968, že jo, protože potom v tom případě vojska varšavské smlouvy bez násilí přišli k nám, jo, a pomohli nám v roce 68. Takže znova je tu manipulace.

A to on sám vám bojuje proti lži.

Jo.

To se týká i problému řešení pohraničního území Československa.

Jo.

A on píše, že následně Britové se kvůli tomu vývoji historicky rozrušili a vytvořili si představu německého expanzionistického státu, který hodlá dobýt Evropu.

No, nezlobte se na mě. Oni se vůbec nerozrušili. Když se podívám na tehdejší politiku Britů, tak toto posouzení absolutně neodpovídá skutečnosti. Kdyby to tak bylo, tak by Chamberlinova vláda nepomáhala přípravě Mnichova. Chamberlinova vláda připravovala těmi různými expedicemi, které zjišťovaly, jak Češi škodí Německu. To dělala Chamberlinova vláda.

A je třeba chápat, že to, že se Britové jakoby vzrušili, to bylo čistě deklarativní. Jo, to je asi tak, jako když dnes Britové deklarují a odsuzují genocid v Gáze.

Jo, vždyť si řekněme na rovinu, že v tom roce 1938 bylo bez násilí obsazení Alsaska, následné květnové události v našem pohraničí a hned na to byla Mnichov. To bylo všechno bez násilí.

Jo.

Takže kdybych to hodnotil, tak tenhleten výraz, kterej on tam napsal – ten výrok – je spíš na obranu Británie a Francie a jejich postoje, protože v té době se připravovala spolupráce Británie a Německa. Vezměte si, že v roce – myslím, že to bylo ve 40, že přiletěl dokonce Rudolf Hess – ve 40, 41 – přiletěl Hess do Británie a čeřil to za popřením před svými lidmi, protože tam se připravovala tahlecta spolupráce.

A to je právě to – vezměte si, já možná ještě trochu přeskočím. Ale vezměte si: vždyť si vzpomeňte na Eduarda VIII., který musel abdikovat. Sice oficiálně abdikoval kvůli dvakrát rozvedené – jak se jmenovala, Simpsonová? – tak on abdikoval a po něm nastoupil jeho bratr na trůn. Ale celá rodina královská sympatizovala s Hitlerem a s nacismem jako takovým.

Takže tam nebyla jen otázka dvakrát rozvedené dámy, kterou si nepřáli mít na trůně.

Jo.

Dále on hovoří – nebo píše – že když Německo zahájilo jednání s polskou vojenskou vládou o navrácení německých provincií, jak si přáli občané těchto provincií, britská vláda poskytla Polsku záruku proti německému násilí.

Zaprvé, já jsem nenarazil na takovýto druh jednání. Ale vím o tom, že Německo požadovalo v roce 1938 od Polska – a to už před rokem, na začátku roku 1938 – požadovalo, aby Polsko uvolnilo koridor do té pruské části, aby se tento koridor stal součástí Německa. A tohleto bylo to, co Poláci nechtěli, protože takhle vlastně spojení Pruska s Německem bylo pod kontrolou. Takže žádné území nechtěli předat.

Takže jestli todle on nazývá, že to bylo jednání o navrácení německých provincií, jo?

A jak si přáli občané těchto provincií, tak nic já si nepamatuju, že by tam byly takové, bych řekl, aktivity, jako byly v našem pohraničí, které řídili Hanlinovci, že jo.

Takže, takže to jenom bych chtěl jako na to poukázat a víceméně, eh, si uvědomme, že do roku 38 Hitler naopak předpokládal spolupráci s Polskem na základě smlouvy z roku 1934, kde vlastně velice blízce spolupracovali a jako dokonce diplomatická fronta pochvalovala Hitlera a Hitler pochvaloval Polsko, že jo. A právě tahle otázka toho koridoru způsobila nespokojenost Hitlera, kdy Hitler tedy vypověděl tu smlouvu o spolupráci z roku 34 a následně na to Poláci pochopili, že se něco špatnýho stalo a okamžitě uzavřeli, eh, smlouvu s Británií.

A ta smlouva mimo jiné obsahovala dvě přílohy. Jedna se týkala uznání britských nároků na Dánsko a Holandsko a druhá příloha se týkala uznání Británií nároků Polska na Litvu.

Jo, takže žádný, žádné rukavičky tam nebyly a divím se, že dokáže, eh, bojovník proti manipulaci a lži takovýmhle způsobem překračovat ty skutečnosti, jo.

A to ještě je vrcholem toho, že vlastně, eh, tím, že on tam píše, jo, že, eh, jednáním, jedním z důsledků potom byl pakt Molotov-Ribentrop podepsaný, píše chybně, 24. srpna. On byl podepsaný 23. srpna 39, který rozdělil Polsko mezi Německo a Sovětský svaz, že jo. Sice správně píše, že Německo napadlo Polsko 1. září a Sovětský svaz napadl Polsko 17. září, ale zase on tady spojuje věci, které se nedají takhle spojovat.

To, že jsem opravil jeho datum, eh, podepsání paktu, tak, eh, víme velice dobře, že pakt Molotov a Ribentrop byl podepsán jako důsledek neochoty Francie, jo, která na jedné straně, eh, delegace Francie měla určité, eh, po, po kompetence od, od vlády, od francouzské, že v případě, že by se našlo řešení, tak měli kompetenci a měli zmocnění na podepsání takovéto dohody, ale Britové tam pro jistotu poslali vyjednavače, kterým neposkytli žádné kompetence a tudíž nebylo možný uzavřít žádnou dohodu se Sovětským svazem.

A jde právě tím, že se to tahalo několik měsíců toto jednání a de facto ten Sovětský svaz chtěl připravit nějakou jistotu na, na obranu, tak víceméně potom se ustoupil pod tlakem nedělání Francie a Británie a tlakem samozřejmě Německa. Podepsali tento pakt Molotov.

Tamhle se kritizuje právě ta část té přílohy, takzvané tajné. V minulém pořadu jsme to rozebírali, nebo jsem to podrobně, že jo, jsem o tom hovořil, že de facto Sovětský svaz si uplatnil tu čáru dělení na staré ruské hranici, jo, z roku 1919.

A v podstatě zároveň jsem zdůraznil jednu věc, že Sovětský svaz, když tedy vstoupil na to polské území, e, víceméně samozřejmě, že ty polské jednotky už byly zničené, byly rozvráceny, ale co je důležitý, on tam vstoupil, když už nebyla polská vláda, nebyla, tudíž nebyl organizovaný odpor a byla to, to území bylo mimo vládu, mimo, mimo kontrolu bez silovými jednotkami, takže tam mohlo být cokoliv. Nechci to omlouvat, nechci. Jenom vysvětluju fakta, jak byly v podstatě si Sověti vytvořili nárazníkové pásmo pro očekávaný útok ze strany Hitlera. Jo.

Eh, takže víceméně to byla potom další věta, která mě, eh, fascinovala, že tam dál zase píše, že britská vláda a její francouzský spojenec vyhlásili německu válku za invazi do Polska, ale Sovětskému svazu za invazi do Polska válku nevyhlásili.

Toto je důkazem, že tehdejší politici chápali celou tu záležitost i toho paktu a nepovažovali pakt za, za nástroj útoku, jo, na území Polska, na rozdíl od dnešních politiků, jo, dnešní, dnešní doby, kde která prostě nestydratě jako uvádí tenhlecten dokument jako, eh, i ten vstup toho Sovětského svazu, že to bylo vlastně, eh, účast, eh, v tom násilném přepadení Polska.

Takže tehdejší politici to takhle neviděli, ale dnešní politici jo, se vzdáleností 80 let to velice dobře ví a asi u toho byli, no.

Takže je tam další nesmysl, který on říká, že on píše, že válka rychle skončila německým vítězstvím, kapitulací Francie a vytlačením Britů z evropského kontinentu. Prosím vás, žádná válka se nekonala.

Jo, je pravda, že malá ofenziva ze strany Francie byla a byla okamžitě ukončena, protože tam Němci byli na to připraveni a kladli bezkompromisní odpor a to takového charakteru, že to vypadalo, že by mohla být zahájena ofenziva na francouzské území. Takže to nechali. Tole nazval jako kapitulaci Francie a vytlačení Britů z Evropy. To není pravda, protože Britové na evropský kontinent začali posílat vojska až koncem září a v průběhu října a vytvořili si tady kontingenty válečné, které potom zachraňovaly, když Němci začali útočit na západní Evropu, že nic takového z hlediska časového, eh, přehledu to nebylo.

Jo, protože ten, e, britský expediční, eh, sbor do Francie začali posunovat v září 39, pokračovali v tom v průběhu 39 a když potom probíhala podivná válka, tak, eh, kdy Francouzi, eh, víceméně se účastnili boje ve Francii a poté, co byla vlastně, eh, německá armáda obsazovala západní Evropu, tak víc znáte historii Dunkerku, kdy prostě byli Britové zachraňováni.

Bylo tam zachráněno asi, jestli si dobře pamatuju, nějakých 330 nebo 380 000 britských vojáků, kteří se byly převezeni do Británie.

Dále píše, že Hitler, který dal zcela jasně najevo, že si nepřeje válku s Brity a Francouzy a nemá úmysl jí vést, nabídl britské vládě mimořádně velkorysé podmínky mírové dohody. Prosím vás, zaprvé už tahle věta říká, že se rozdělují dvě věci. Že Britům nabídl, nabídl mimořádné velkorysé podmínky a Francouzům ne. Už tady je úplně jasné, že se vyhýbá dávat jakékoliv náznakem záruky Francií a stále očekává Hitler, že se s tou Británií dohodne, že jo.

A to právě bylo i v jeho plánu, protože on, eh, když ten, jak jo, Simpsonová se jmenovala, ta, ta paní, kterou si měl vzít Edward VIII, tak prostě on de facto, když si vezmete Hessa, znova se k němu vracím, tak on de facto byl ten, kterej měl sehrát tu výraznou úlohu při sbližování Německa a Británie. A vlastně celé ty, celá ta diplomacie, politika, služby a tak dále pracovaly na tom od roku 37 a pokračovaly až do toho roku 40.

Jo, s tím, že Hitler nabízel Britům: my vás budeme chránit a vy, vy si vy si budete svoje impérium, eh, chránit, jak mít a já si budu mít na starosti Evropu a budu, budu, jak jí vést.

Eh, víceméně, eh, Churchill, když potom už nastoupil Churchill po Chamberlainu, tak prostě utajil před obyvatelstvem řadu věcí, které byly v jednání s Hitlerovským Německem, že jo, a utajil to dokonce i před vlastním kabinetem. To až teďko se vynořují některé dokumenty a zrovna tak Churchill utajil smysl příletu Hessa. Jo.

Přitom, přitom, eh, všechno hovoří z hlediska těch dokumentů, které máme, že byla velmi, kdyby tam byl Chamberlain, asi by se ten Chamberlain nakonec s tím Hitlerem domluvil, jen když by jim zůstala jejich, eh, jejich role v, ve světě, v těch britských impériích, jo. A vlastně Němci, jak měli chránit ochranu britského, eh, impéria. A tím, že impérium si bude dělat, co chce ve světě, tak nesmí impérium zasahovat do věcí v Evropě. Jo.

To znamená, že on tam dělá z toho takový závěr, že vlastně Britové válku zahájili a následně v ní pokračovali tím, že odmítli mírovou smlouvu.

Já vůbec jsem nepochopil tuhletu větu, se vám přiznám, protože zaprvé jsme si řekli, že Britové tu válku nezahájili.

Tudíž v ní nemohli ani pokračovat. Pokračovali až poté, když došlo k donucení přepadu Anglie. A mírovou smlouvu? Vždyť ta mírová smlouva nebyla na stole.

Eh, nebudu jít po všech věcech, ale víceméně je pravda, že ty zákroky Británie ve dvacátých letech proti Německu - to, co jsem vzpomínal - se chovali velmi nekulturně. Protože v těch dvacátých letech, aby donutili Německo podepsat smlouvu ve Versailles, tak na ně uvalili potravinovou blokádu.

Mě to připomnělo chování Britů na konci druhé světové války, když Indie chtěla nezávislost. Oni prostě nedodali Indii a zablokovali přístroje a nedodali obilí, které ta Indie nutně potřebovala, a záměrně vyvolali hladomor v té Indii.

Takže Britové - to je tak kulturní národ - se přesně takhle choval i vůči těm Němcům.

Když přeskočím některé pasáže, já nebudu tady hodnotit Hitlera, protože víceméně podle domácího nazírání na ty události první světové války byl Hitler vnímán jako člověk, který zachrání Německo. A proto i za ním potom šli.

Ale tady si dovoluje říci autor článku, že Hitler nebyl násilnickým a rasistickým člověkem, jakého ho vykreslují historikové. Prosím vás, my si asi nemusíme vzájemně přesvědčovat, ale když napíše tohle, tak je vidět, že je hodně daleko od reality. Protože už jenom samotná kniha Mein Kampf jasně definovala postoj Hitlera a jeho politických cílů, kde jasně definoval svůj postoj vůči Židům, vůči ostatním lidem.

A on říká, že nebyl rasista a nebyl násilník. Mně se prostě zdá, že se autor snažil omluvit Hitlera nebo ho nějak rehabilitovat v očích veřejnosti, aby nebyl démonizován, jak on říká.

On dokonce uvádí příklad, že členové SS a Gestapo - Ernsta Jungera - kterej byl pronásledován a měl být odeslán - takže na zákaz na osobní rozkaz Hitlera, kde on řekl, aby mu dali pokoj - tak ho potom SS i hlídalo. Já se ptám, myslím, že byl Havel taky hlídaný naší státní bezpečností.

Takže to jsou závěry o té humanitě pana Hitlera. A on tam píše, že historici jakoby soupeřili o to, kdo více může Hitlera démonizovat.