Ing. Jiří Pavel František Pešek - Nový vítr v Praze 1
Ing. Jiří Pavel František Pešek - Nový vítr v Praze 1
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
[hudba] [hudba] [hudba] [hudba] [hudba] Krásný, příjemný, dobrý podvečer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní speciální rychlej takovej informační stream s kandidátem do Senátu v oboru, kecám, v obvodě. Praha 1. Giorgo, ahoj. Jiří Pešek pan inženýr Jiří Pešek. Ahoj. >> Já tě zdravím moc hezky, Petře, a děkuju za spojení. >> Podařilo se nám propojit. Naštěstí. >> Naštěstí všechno dobře dopadlo s pomocí Boží. A jsem rád, že jsme si udělali, že si to takhle dáme eh předtím, než totiž já ti prozradím, jo? tajemství. Je to úplně tajně, nikdo to neví. E Víťa Pilmajer totiž v 7 hodin se chystá, udělá velkou analýzu, kde chce doporučit konkrétní kandidáty do konkrétních obvodů a ty jsi jeden z nich. Jo, ale nikomu to neříkej. >> Ano, nikomu to neřekneme, pece, vypte >> jako hrob Kelešova. >> Držíme bobříka mlčení. Ano, určitě. Ano, >> jako rychlý šípy. >> Prosím tě, eh, pojď mi v kostce říct, protože i s čím vlastně ses jako vrhnul právě do toho víru v Praze jedna zrovna. Na jednu stranu, řekněme, je to centrum republiky, že jo, jakoby ta nejstarší část Prahy, to a na druhou stranu, eh, já si myslím, že to vůbec nebudeš mít jednoduchý, ale eh proč, [frknutí] co je tvá tvé moto, s čím do toho jdeš? >> No, eh každá eh každá hra, do které vstupujeme, má nějakou dynamiku a motivaci. A tou mojí motivací eh byla jedna taková krátká, říká se tomu střelná modlitba Karla Čapka, který říká: "Jenom bez lží se dokáží lidé i národy vzájemně dorozumět, ať mluví jakýmkoli jazykem. Bože, prosím vrať světu pravdu." A nám jde o tu pravdu. My teď prostě máme, přátelé, my jsme ve finále. My jedeme do finále a máme tři základní priority, úkoly. Mluvit pravdu, zachránit mír a vrátit naší vlasti suverenitu. Vlasti, protože nám vlastní, protože jinou nemáme. Je to velmi těžké, protože ta situace kolem nás ve světě je mimořádně vážná. Kdo situaci politickou sleduje, tak ví, že je to vážnější, než v roce '62 tehdy byla ta karibská takzvaná krize. A proto potřebujeme spojit všechny ty eh státotvorné, mírotvorné národospásné síly bez ohledu na politické nebo náboženské nebo jiné přesvědčení, protože nám jde o tu naší vlastní zemi. A když se ptáš na tu na tu motivaci, eh, tak já se od té od té modlitby toho Čapka odpíchnu, protože eh Švýcarsko je rozděleno čtyřmi jazykovými okruhy, že jo. Jsou tam Němci, Italové, Francouzi, retrorománi. Jsou navíc obděleni hlubokými, hlubolými a mohutnými horami a přesto dokázali najít společnou řeč. A to je obrovská výzva pro nás, protože my tady Češi, Moravané, Slováci, pardon, Moravané a slezané, já jsem takový Čechoslovák, tak to tam nutně nějak věčně cítím, ale Češi, Moravané a Slová a slezané mluvíme jedním jazykem, ale bohužel se nám nedaří najít tu společnou řeč. A proto jsem uchopil tuhle výzvu, která na mě spadla. Navíc paní prezidentku, předsedkyni švýcarské demokracie znám dlouhá léta jako skutečně velmi velmi profesionální, odborně erudovanou osobnost a navíc ještě charakterově pevnou, silnou, která má empatii, má duchovní přesah a proto jim mohu důvěřovat. Navíc kromě toho mám ve Švýcarsku i příbuzné přátele, takže mám i jiné potenciální zdroje informací a můžeme se o ně opřít. Eh, Tomáš Garik Masarik v roce 1928 při 10. výročí eh našeho vzniku našeho státu řekl, že Československo potřebuje mít 50 let stabilního nerušeného klidného rozvoje. Bohužel Československo ten čas nedostalo, ale je tady jiná země srovnatelná s námi, co do velikosti, co do počtu obyvatel, která prokázala během více než dvou staletí, více než dvou staletí eh život a schopnost své demokracie. A to je právě to Švýcarsko. Od roku pardon, od roku 1815 si zajistilo neutralitu. má schopnost vybudovat a skutečně to taky učinilo stát, který je nezávislý, který má svoji svojí vlastní měnu, svoje banky, má stabilitu ekonomickou danou i ústavou, která zaručuje vyrovnaný rozpočet. má svítečné skvělé zdravotnictví, medicínu, má vyřešenou otázku migrace díky rozumné azylové politice. Má zahraniční politiku všech azymilutů, čili je schopno komunikovat se všemi partnery, kteří o to projeví zájem. To je ta neutralita. To je právě ta veliká hodnota neutrality. Ale má také referendum a to je veliká zbraň, kterou kterou může použít pro řešení a taky ji používá pro řešení svých vnitřních záležitostí. Stačí 50 000 hlasů, které které vyvolají referendum. My jsme o několik o několik obyvatel větší, no tak bychom třeba potřebovali 60 000. Ale v rámci referenda se rozhoduje v kvalifikované kampani, která předchází, která je skutečně vyvážená, nikoli jako Česká televize, tak si mohou potom Švýcarři sami rozhodnout o tom, co se děje v jejich zemi. Sami bez toho, aby jim do jejich vlastního eh vlastního světa zasahovali cizí moci. To je obrovská výhoda. Představ si, Pétro, že by nám prostě tady nediktovala podmínky soudružké Lejnová s těmi svými miliardovými kauzami typu typu Pisergate nebo soudružka Kalasová, která svojí nenávistlnou rusofobní eh teoretikou chce skutečně rozpoutat jaderné peklo nejenom v Evropě, ale po celém světě. nebo souduška Jourová naše, která zase chtěla zavírat naše lidi proto, že se dopouštěli takzvaně politicky nekorektních výroků. Tohle ty Švýcarři nemusí trpět. Čili jestliže my se máme někde inspirovat na západě, vzpomeňme na soudržku Pekarovou svetrovou, jak nás vždycky ujišťovala, že patříme na ten západ a že tam musíme být a že bez něj umřeme. Tak dobře, tak inspirujme se tedy nějakou západní zemí, ale tou, která si to zaslouží, která nám ukázala eh soběstačnost, která ukázala život a schopnost toho demokratického modelu. A to je právě švýcarská demokracie. Č tohle udělejme. Švýcarři si rozhodují sami. Proč bychom si nemohli rozhodovat sami my? Eh, kritici nás samozřejmě budou napadat a řeknou, že Švýcarsko má úplně jiné podmínky a historickou kontinuitu, než má než mají české země. Dobře, ale my máme jeden jazyk, přátelé, a my si můžeme přece najít cestu v tomto středoe prostoru s ohledem na naše geografické podmínky, na možnosti krajiny, na geolitickou strategickou pozici Česko Česka, teď tedy České republiky, abychom eh budovali i i tu armádu, e, kterou kterou Švýcarři eh řeší formou domobrany a to za 0,8 % HDP jsou schopni během 24 hodin zmobilizovat milion vojáků. Tak my si můžeme přece určit naše priority, kam v té v to v té obraně investovat peníze a kde je naopak šetřit. Rozhodně Švýcarsko nenakupuje létající takové ty šrotpevnosti typu F35, které sotva vzhlednou už musí přistát, protože jsou na hranicí státu a které jsou navíc řízeny z USA, ale mají svoje vlastní zbrojní firmy. Pokud jde o eh o živočišnou výrobu, třeba jsou soběstační, jsou připraveni financovat své vlastní zemědělce, přesto, že jejich výrobky jsou dražší než třeba italské konkurenčí, německé nebo rakouské. Ale oni si udržují svou pracovní sílu pro těžké doby a to dává logiku, to dává takzvaný zitf té zemi. Proto je to Švýcarsko stabilní, proto má vyrovnaný rozpočet, proto si může dovolit tu politiku zahraniční všech azimutů. Čili eh zkusme se inspirovat zde a spojit na ty naše Svatoplukovy pruty do jednoho pevného svazku, tak aby nás nerozlámali po jednom. všechny ty vlastenecky laděné orientované strany, které touží po míru, tak projďme je opravdu spojit pevným poutem, tak aby jednou mohla se naplnit ta slavná píseň, to to přání vlastně Marty Kubišové. Vzpomeňme na tu píseň, která už je trochu tedy eh anachronismem, ale přesto má svůj vnitřní náboj. Kéž vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí o lidé český. A k tomu potřebujeme mít podmínky splněné. Když já jsem kdysi dostal jako malý kluk encyklopedii starou a na první stránce byla byl veliký nápis: "Největší štěstí je mír a největší neštěstí je válka." Tohle je absolutní fakt, který uzná jistě každý, kdo uvažuje eh dál než než na hranici svého vlastního ega. A i to ego musí chránit, protože pakli budou tady padat ty ty bomby chytré, tak ony nejsou tak chytré, jak jsem řekl na Malostranském náměstí těm těžkoděncům, když tam odvlekli nebohou Kateřinu, tak jsem řekl tehdy, kluci, uvědomte si prosím pěkně, že až ty bomby budou padat, takže oni nejsou tak chytré, aby uměly rozlišit mezi hodnou soudružkou Pekarovou, Svetrovou a mezi těmi Liptardy, mezi těmi takzvanými liberály, tedy kteří kteří usilují o rozvrat morálky v celé naší zemi, ale a mezi na druhé straně těmi takzvanými dezoláty, kteří touží po míru spravedlnosti a prosperitě, budeme všichni všichni zasaženi, všichni se vypaříme v tom v tom jaderném pekle. Takže platí buď se zachráníme všichni společně, nebo vůbec. A v Roverétu vzpomínám na veliký zvon. Já jsem si ho sem vzal do toho našeho studia. To je takhle zazvoní. To je jeden z největších zvonů zavěšených na světě. Kdo jste přátelé byli v Roverétu, tak jste ho jistě viděli. On má, on byl ulit z bronzu děl první světové války a nakonec pak i druhé, aby byl svědomím národů. Mussolini ho nechal po první válce rozstavit, pak byl ulit znovu a je uložen v parku míru, kde vlají vlajky všech zemí, které se účastnily těch hrozných válečních konfliktů a každý večer zazní do svědomí národů jako memento, jako memento mó a a víte, jako vzpomínka na smrt a na život, protože my se pohybujeme mezi životem a smrtí. A proto tedy má smysl eh spolupracovat na [odkašlání] na záchraně míru. Znovu opakuju, tři priority, aby to nikdo prosím pěkně nepřehlédl. To je naše alfa omega. Mluvit pravdu, [povzdech] zachránit mír a vrátit nám suverenitu. A tu suverenitu lze obtížně získat v prostředí, v kterém žijeme teď, kdy naše legislativa je podřízena, je podrobena té eurouniální. A proto vidíme jako nezbytnost osvobodit se z toho z toho svazu, jak někdy bývá nazýván a myslím, že docela výstěžně svazem bruslínských sovětů, protože se v Evropě vyvinula dvě mocenská centra, Brusel a Berlín. A proto je také nutné se osvobodit z toho spolku, který kdysi vznikl jako obranná aliance, který měl schránit demokratické hodnoty, ale totálně se vymknul svému původnímu poslání. totálně se vymknul a zcela zavrhnul článek jedna, který hovoří z toho roku, byl to čtvrtý duben roku 1949, kdy bylo založeno NATO a který říká, že všechny ty konflikty se přednostně prioritně musí řešit mírovou cestou, mírovou cestou bez použití síly a dokonce bez hrozby použití silou. A když se teď podíváme na to a tím pomalu skončím teda asi nebo já nesleduju čas. Odpusť mi, dívám se na tebe, usmíváš se. Kolik mám ještě času? >> Teď tě neslyší. >> Bme měli končit, ale ještě to nechám tě domluvit. Pojď. >> Výře, dobře. Tak děkuju. No, chtěl jsem jenom vzpomenout na na pana premiéra Babiše, který napsal takový vzkaz SM zprávou z Ankari, když byl motivován k tomu, aby eh prosazoval ta mírotvorná řešení, jo, ty cesty diplomatické, tak on odpověděl tehdy velmi eh velmi lapidárně jednoduše: "Tady o míru nemluví nikdo, jenom o válce." Ale my, přátelé, musíme mluvit o míru. My musíme spolu mluvit, protože se tady přece nemůžeme mezi sebou zabít. Jestli jsem se za těch 32 let v tý diplomacii něco naučil, tak základní princip, pilíř té diplomacie říká:„dkud spolidé mluví, mlčí zbraně a naopak, tak spolu prosím pěkně mluv, pojďme k těm volbám. Pojďme tam a vyjádře tu svojí vůli, ale vyjádřeme ji až potom, až uslyšíme i druhou stranu. Protože základní pilíř, když jsme u těch pilízů každého spravedlivého soudu a to je diplomacie také samozřejmě je e římský princip práva audiatur altera pars, ať je slyšena i druhá strana. Protože když neznáme argumenty stanoviska druhé strany, tak máme volbu mezi ano nebo jo. A tomuhle se musíme vyhnout při těch volbách. My potřebujeme slyšet obě strany jako švýcar švýcaři tedy v tom referendu. A tím se vracím teda na začátek. Pojďme pojďme si tady v Praze jedna. Jak jsi říkal, je to takové modelové bojiště, že jo. To je to hřiště vlastně je to je to místo, kde můžeme prezentovat pilotní projekt. Pilotní projekt takových životních podmínek, kteří, které mají naši naši švýcarští, evropští spoluobčané. Vždyť my nejsme občané druhé nebo třetí kategorie. Všichni jsme všichni jsme lidé na prvním místě a máme jednoho společného nebeského otce. Jestliže si tohle člověk uvědomí, tak pak má smysl bratr pojem bratrství. Jinak jaké bratrství, když není společný táta? A ukázali to revoluce francouzská jiná těmi masakry. Čili vraťme se k tomu lidství, k tomu lidství, které je vázáno na našeho milujícího nebeského otce. Protože mým hlavním heslem této kampaně je krátká definice. Bůh láska tvoří, Satan, zloba boží. A já bych teď zazvonil na zvon, protože není to pohádka, ale prosím pěkně, připomeňme si ten nádherný zvuk tohoto největšího, jednoho z největších zvonů zavěšených na světě, aby nám opravdu zazníval tím svým nádherným zhlasem do svědomí a našel naš pomohl nám najít mír společně s přímluvou všech našich patronů, svatého Václava. o tý Václave vé vodočeské země nedej zahynulti nám ani budoucím, ale ani dalších patronů. My máme, přátelé, obrovskou koncentraci svědců, kteří nás drží historicky. Čili tohle prosím budiž naším heslem, buď se zachráníme všichni společně, nebo vůbec všechno dobré, krásný, pěkný večer [zvon] a pojďme k volbám za švýcarskou demokracii. Děkuju, Pětro. Děkuju ti moc. Eh, vážení přátelé, vám taky moc děkuju za pozornost. Chte toto video dál. Dejte informaci vašim známým, příbuzným lidem, který jsou v Praze 1, ať vědí, pokud vůbec se chystaj k volbám, tak aby měli dobrej tip na slušnýho člověka, kterej hodně ví a kterej má ty správný názory. A přátelé, drazí >> ještě ještě, ještě vteřinku, prosím pěkně jednu poznámku. Když jsi řekl Praha 1, přátelé, ten obvod volební je mnohem širší. Je to obvod číslo 27. Zahrnuje celou Prahu 1, ale také části Prahy 2, konkrétně Vyšehrad, Nové město, Prahy šest, je tam Bubeneč, jsou tam Střešovice, Hradčany a také Prahy 7, Holešovice, Letná a dokonce Troja. Takže přátelé, vy všichni, s kterými jsem i mluvil možná včera před Stromovkou, před tím obchodním centrem, všichni, s kterými jsem nemluvil, ale mluvím s vámi teď a jsem za to nesmírně vděčný svému příteli a našemu našemu opravdu vlastenecky naladěnému bojovníku už dlouhá léta Petru Budešovi, tak prosím pěkně, podívejte se na tu na tu druhou stranu, abyste opravdu měli eh kvalifikovanou volbu a ne volbu mezi ano nebo jo. Kež nám k tomu všichni naši svědci pomohou a zachráníme naši zemi, naši zemi, Evropu i svět od toho jaderného pekla, ke kterému opravdu není daleko. Děkuju ještě jednou moc pěkně, Petře. >> Děkuju moc, přátelé. Mějte se krásně a za malý okamžik přepínáme na rozhovor s Víťo Pilmajerem. Čeká vás analýza, takže eh zůstaňte naladěni na Petrbudeš TV. Klikněte si na ten druhej odkaz. kterej vám určitě už přišel, pokud jste odběrateli. A jinak hned to spustíme. Zatím ahoj. Děkuju. >> Ahoj. Hezký večer. Díky. [hudba] >> [hudba]






