Ilona Švihlíková: Nový šéf FEDu může být velký inovátor. Chce inflaci měřit jinak."

Dobrý den, vítám vás opět na youtubovém kanálu Ekonomika v souvislostech.

Dnešní téma se bude týkat zahraničí a sice toho, že americký Fed, centrální banka, má nového guvernéra, který byl vybrán prezidentem Trumpem.

Koneckonců to Jerome Powell taky, když potom se asi podle Trumpova názoru zvrhlo a začal dělat politiku, která se Trumpovi úplně nelíbí.

Nicméně je tu nový Kevin Worsh, který má přinést svěží vítr a možná se také očekává lepší koordinace s tím, co bude chtít současná americká administrativa.

Věc je ale podstatně důležitější, protože americký Fed je jedna z nejdůležitějších centrálních bank na světě, asi úplně nejdůležitější vzhledem k pozici amerického dolaru.

A to, co dělá nebo nedělá, velmi výrazným způsobem ovlivní úplně všechny.

Bude to mít vliv na ceny primárních komodit, samozřejmě na to, jakou pozici si zachová dolar a americká aktiva celkově a koneckonců i na motivaci, zda na to budou ostatní země nějakým způsobem reagovat a případně jak.

Pojďme se tedy společně podívat, co říká Kevin Worsh, protože on v řadě ohledů představuje velmi odlišný přístup.

Neříkám nutně, jestli dobrý nebo špatný, ale každopádně odlišný od svých předchůdců jako celek i z hlediska naplňování hlavních cílů centrální banky.

Takže pojďme na to kouknout.

Já doufám, že se mi to tady podaří spustit.

Dneska tu máme trošku těžší technické podmínky, ale zvládneme to.

Takže tady vidíme Kevina Worše, jehož slova bezesporu budou sledována.

Novináři bohužel dnes mají často tendenci obsesivně si vybrat jednu osobu, protože ta rozhodnutí jsou komplikovanější a komplexnější, tak sledovat jednoho člověka a teď jako zkoumají, co měli na svačinu a podobně, ale analýza není tak atraktivní, že jo.

Tak očekává se, že Worsh bude Fed výrazným způsobem reformovat.

To znamená, že se jinak postaví k těm klíčovým tématům.

Si na to sundávám brýle, ale asi abych i viděla takhle na tu prezentaci.

Samozřejmě, že Fed je potřeba dodat, že má takzvaný dvojitý mandát.

To znamená, že má za úkol hlídat jak inflaci, tak nezaměstnanost.

To je potřeba říct, protože třeba v České republice je ten mandát pouze zaměřený na cenovou stabilitu.

Tak já se tady na to kouknu podrobně, jo?

To znamená, že on chce inflaci — máme tady dneska trošku ztísněné technické bodíky — a on se na tu inflaci chce dívat jinak, navrhuje jiný způsob, jak jí měřit, což možná vypadá trošku revolučně, ale ono až zas tak úplně není.

A stejně tak se velmi kriticky vyjadřoval k tomu forward guidance, což je, omlouvám se za anglicismus, ale neviděla jsem překladu v češtině. Což je prostě situace, kdy ty centrální bankéři říkají a píšou o tom, co vidí, že bude v nějakém budoucím horizontu.

A bohužel to většina zase novinářů interpretuje jako prognózu a Worsh je vůči tomuto velmi nenakloněn, takže je dost dobře možné, že si vůči tomuto vymezí a že bude chtít tyhle věci úplně zrušit.

Tak centrální banka v tom úplně obecném, nejobecnějším pohledu má vlastně dva hlavní nástroje, které potom dál nějakým způsobem kaskáduje, a to je otázka samozřejmě na jedné straně úrokové sazby a na druhé straně ta bilance banky.

To znamená, jestli ji zvětšuje, zmenšuje, jakými nástroji jí zvětšuje, zmenšuje a podobně, jo.

Takže tohle je ta klíčová věc.

No, finanční analytici mohou pravda očekávat ledcos.

To, jako očekávání, jsou jedna věc.

Ale řekněme, co se zdá být velmi pravděpodobné z jeho výroku, z jeho působení, z jeho zaměření, tak dá se očekávat, že bude chtít snižovat tu bilancifedu, která velmi silně narostla zejména za období těch deflačních tendencí.

To je to kvantitativní uvolňování, které v té době dělal kdekdo.

Tahle politika by mohla vést k tomu, že dlouhodobé úrokové míry půjdou nahoru, čímž bude chtít, aby ty krátkodobé byly trošku nižší a tím by potěšil prezidenta Trumpa.

Tohle jsou taková ta očekávání, která jsem řekněme zaznamenala.

Obecně vzato americké administrativy většinou chtějí mít silný dolar nebo minimálně deklarují, že chtějí mít silný dolar i v souvislosti s tím, že si přejí, aby dolar byl stále hlavní světovou měnou a aby zůstal tedy dominantní.

Na rozdíl od Trumpa, který se opakovaně vyjadřoval, že slabší dolar je dobrá věc, protože on se na to dívá hlavně prizmatem podpory exportu.

To znamená, aby Spojené státy měly větší export a třeba nižší deficit obchodní bilance.

Samozřejmě, že jakékoli větší výkyvy v dolarovém indexu, případně v kurzu amerického dolaru vůči ostatním měnám velmi silně ovlivňují zejména ty země, které si půjčují v amerických dolárech.

Těch samozřejmě není málo, i když roste v rozvojových zemích velmi silně emise ve vlastní měně.

Brazília je jeden z dobrých příkladů téhle politiky.

Takže tohle jsou nějaká taková základní očekávání, která se s ním spojují.

Pokud jde o pozici dolaru, tak Worsh určitě nebude chtít, aby dolar nebyl významný.

A je fakt, že — a to jsem zaznamenala i v čínských diskuzích — je tady velké množství subjektů ve světě, které mají zájem na tom, aby prostě ten americký dolar byl stabilní, silný a spolu s ním americká ekonomika, protože jsou na tom zainteresováni. To nemusí být jenom investice ve Spojených státech, ale prostě finančně jsou na tom zainteresováni, protože Spojené státy dominují v té finanční sféře, jak už jsme si mockrát řekli, že jo.

S silným dolarem samozřejmě mohou některé měny být slabší, třeba čínský, což je otázka, jestli tohle úplně Číňané chtějí.

Ale zatím se zdá vzhledem ke svým obchodním přebytkům, že ano.

Jo, ale každopádně je to vždycky něco, co ovlivní celou světovou finanční architekturu.

Wolsh to nebude mít úplně jednoduché, protože inflace zůstává nad inflačním cílem.

A ten důvod je — ten prvotní důvod byl jasný.

To byla ta velmi silně přepálená covidová podpora, která vlastně vypadala jako expanze za dob druhé světové války.

Tam to bylo velmi silné.

A nyní samozřejmě vidíme dopady zvýšených cen pohonných hmot.

Ano, Spojené státy mohou být rády, mají své vlastní silné — díky technologiím — břidlice a tak — silné zásoby zemního plynu i ropy, ale to neznamená, že se jich netýká ten pohyb těch světových cen, že jo.

Samozřejmě se jich týká a propisuje se to pro běžné Američany, což jim nedělá radost, protože benzin je jedna z hlavních položek jejich koše samozřejmě.

No tak, co udělá Worsh s inflací?

No to je taky dobrá otázka.

Worsh chce měřit inflaci jinak.

Jo, zaprve to, co chtěl nebo chce, je mít — on tomu říká miliarda cen.

To znamená sesbírat těch cen co nejvíc.

Díky moderním technologiím to znamená pracovat jako s lepším odrazem té reálné ekonomiky, což je něco, co se částečně děje i u nás. Nemyslím miliardu cen, ale prostě ten přístup, že chceme to sbírat online z těch účtenek a tak — to určitě je zajímavé. Ale otázka samozřejmě je, jak a jakým způsobem s těma komponentama pracovat.

On často hovoří o takzvané trimmed mean inflation, kde jsem vám tam napsala vlastně tu definici. To znamená, že by se podíval, sesbíral ty hodnoty, dal by pryč ty extrémy — ať už nahoře nebo dole — a díval by se prostě na ten jakoby střed.

On sám velmi často zdůraznil, že ho zajímá trend. Že jako nechce být prostě ovlivněn třeba z dopadu cel, o kterých třeba může někdo říci, že to je jednorázový efekt na rozdíl od ropy. Ropa se vám rozteče po té ekonomice velmi, velmi silně.

Uvidíme. Ale každopádně jiný přístup, jiný názor na to.

No a Fed velmi silně zajímá umělá inteligence z toho důvodu, že oni vlastně berou tu umělou inteligenci jako faktor, který může pomoci vykompenzovat ty inflační tlaky a který může velmi výrazným způsobem podpořit to deflační prostředí. Zejména tehdy, když by ten rozvoj umělé inteligence nebude financován dluhopisově, ale emisí akcií — to je docela zajímavé, může to být velmi, velmi výrazný rozdíl.

Američané si od toho slibují, že toto deflační prostředí může kompenzovat ucpání Hormuzu a podobně, a zároveň, že to vytvoří příznivé prostředí i pro další sféry. Zase pro ty jejich přelévací efekty těch deflačních faktorů. Samozřejmě jejich těžba — to znamená ta revoluce v těžbě břidlic — byla velmi silně pro ně deflační, velmi pozitivní. Z hlediska ekonomické teorie je to pozitivní nabídkový šok.

A potom tam máme i další faktory. Globalizace byla deflační, že jo, protože jste dováželi levnější věci — nejen z Číny, z řady dalších zemí. Je teď otázka, jestli to vyměníte za tu lokální produkci a za jakých podmínek a jak to uděláte.

Jo, to všechno jsou důležité otázky.

Pokud vás tahle témata zajímají a já se jim chci věnovat samozřejmě včetně těch, které jsem slibovala — jako je odtoková ekonomika a další — tak budu ráda, když se přidáte do ekonomického klubu. Je to jedna z forem, jak podpořit rozvoj tohoto kanálu. Takže budu ráda, když se tam uvidíme.

No a brzy zase na viděnou, naslyšenou.