I dvě procenta HDP na obranu znamenají za čtyři roky 780 miliard korun. | Erik Best

[hudba] [hudba] Za čárou je dnes Eric Best.

Vítám vás.

Dobrý den.

Dobrý den, a těším se na váš další komentář k dění za našimi hranicemi.

Ostatně v pátek jsme si připomněli už čtvrt století od útoku na neworská dvojčata, útoku, při kterém zemřelo téměř 3 000 lidí.

Nicméně o islámském terorismu jakoby se dnes nemluví, jakoby nebyl, tak není to už pro nás nebezpečí a hrozba. Nebo ty války, které jsou ať už na Ukrajině nebo v Íránu, tak jakoby vymazali teď z našich hlav islámský terorismus, možná až na tu situaci na Blízkém východě, protože tam se zase mluví o tom, že ta skupina Hutí má obrovský vliv, co se týče Saudské Arábie, takže tam ten vliv terorismu stále je vidět.

A myslím si, že nejdůležitější z hlediska té události 11. září je, že tam začly ty nekonečné války, o kterých mluvil Trump a slíbil, že už žádné takové nebudou.

A teď je otázka, jestli války na Ukrajině i v Íránu nejsou zase ty nekonečné války.

Nekonečné války, které vyvolaly Spojené státy americké, nebo nikoliv.

No tak, kdo je vyvolá? Otázka je, kdo je začal. Samozřejmě můžeme říci, že teroristé zatím stále, ale taky víme, že důvody, proč Američané šli do válek, nebyly vždycky úplně čestné.

A hlavně Amerika nikdy neměla žádný konkrétní cíle, co chce dokázat, kolik je ochotna do toho investovat a co za to dostane. Takže teď vnímáme jenom ty náklady a ty náklady jsou obrovské a taky vidíme vliv toho chování na zbytek světa.

Je to nejvíc vidět, co se týče pana Trumpa, protože dříve bylo to docela zajímavé, že americký prezident mohl začít různé války, ale lidi ho stále měli rádi. A to už neplatí pro Trumpa.

Trump je ten, kdo začíná už dvě války, nebo aspoň tu jednu v Íránu, ale není oblíben, a to je nová situace, protože vždycky ty prezidenti našli nějaký způsob, jak to vysvětlit a stále zůstat tou pevnou Amerikou. Ale teď to už neplatí. To má vliv.

O tom asi budeme mluvit, když americký velvyslanec přijde a řekne, že máme zvýšit výdaje na obranu. Prostě americký hlas nemá takový vliv jako dříve.

A není to... k americkému velvyslanci se dostaneme, ale není Donald Trump oblíben proto, že začal nějakou válku, nebo proto, že následkem té války je to, že Američané platí více za naftu?

No, on je stále oblíben u svých voličů, takže tam ještě není to úplně špatné, ale on je zvláštní v tomhle smyslu, že on říká úplně všechno nahlas a někomu se to líbí, ale čím dál tím víc lidí ne a vidí ten výsledek.

A i když já to vidím tak, že on má nějaký plán a ten plán je primárně zkonsolidovat tu moc v Americe a tam to dělá. On minulý týden, před dvěma týdny vydal fotku, kde Mexiko, Spojené státy, Kanada, Island, Grónsko jsou v barvách americké vojky.

A pro někoho to je šokující, jak můžem říci, že Mexiko je součást Spojených států. Ale on má si za úkol to udělat a tam si myslím, že nejvíc bude mít úspěch.

Neříkám, že Mexiko se stane součástí Spojených států, ale on změní ten svět do takové míry, že si ho rozděluje víc a Čína a Rusko to bude akceptovat. A ten výsledek bude, že Amerika bude oslabená, ale bude zkoncentrovanější než dříve.

A pak je otázka, co bude potom. Ale Ameriky to stále ne všichni to pochopili. Evropa vůbec ne, protože například Evropa si myslí, že můžeme víc spolupracovat s Kanadou. No tak možná dočasně, ale pokud Trump dosáhne toho, co chce, no tak Kanada bude víceméně součást jeho světa.

A bude Amerika great again?

S touto hlediska ano, ale myslím si, že obecně řečeno ne, protože jenom mít větší území neznamená, že musí být silnější.

Když jste zmínil text nebo slova amerického velvyslance v České republice, který nám promlouvá do duše. Dá se to tak říci, že zkrátka máme více zbrojit. Opět je to tady.

Ten článek vyšel dnes v Mladé frontě. Co zatím vidíte, že teď v době, kdy se jedná o státním rozpočtu, který ještě není definitivní, tak vystoupí americký velvyslanec v České republice s tímto prohlášením či textem, kdy nám připomene, že je potřeba, abychom zbrojili.

No, jedna věc je, že o víkendu bude nějaká akce, takže asi měl povinnost nebo cítil nějakou povinnost k tomu něco napsat. A když už něco napíše, no, tak by měl říci, co mu má na mysli.

Takže z tohoto hlediska si myslím, že je to spojené s tím, že bude tato událost, ale že to zapadá do toho období, když je rozpočet a když je otázka, jestli například paní Černochová včera mluvila o tom, že není vůbec jasné, že ani ty 2 % budou souhlas. No, protože někteří poslanci SPD jsou proti, chtějí méně než 2 %.

No, takže tam ten tlak ze strany amerického velvyslance je dost silný a pro mě je zajímavé vidět, jak na to reaguje. Ne poslanci SPD, ale pan Babeš, protože Andrej Babeš je ten, kdo tvrdil, že víc než 2 % nebudou. A nejenom letos, ale příští rok a přes příští rok.

To znamená, že odmítá přijmout ten závazek. A americký velvyslanec říká, že ne, vy musíte ten závazek přijmout a tam musí být nějaký střed.

Samozřejmě to nevidíme na veřejnosti, ale ten střed tam musí být.

A zároveň pan Babeš má obrovský, já si myslím, že bude obrovský problém, protože samotné 2 % to jsou obrovské peníze. To je letos 190 nebo 195 podle toho, jak oni se na to dívají.

Ale příští rok to bude 195, přes příští rok už 210 a rok poté 220. Celkově za čtyři roky Babišovy vlády 780 miliard Kč do obrany. To je velký balík peněz.

A pan prezident Pavel chce ještě víc. Chce bilion, takže nestačí 780 miliard, chce bilion, ale tam ten střed bude, protože do konce tohoto měsíce musí podat. Prezident už víceméně slíbil, že ho nevetuje.

Ale jak může nevetovat zákon, který podceňuje, jak říká pan velvyslanec, nutnost investovat do obrany?

Takže si nebude stát za svým.

To nevím. Já si myslím, že spíš, pokud schválí takovýto rozpočet, který nedává na obranu tolik, kolik si žádá. Já si myslím, že politicky samozřejmě chápu, že část české populace chce obrovské výdaje na zbrojiny. Malá část, ale přece, ale převážná část chce různé výdaje a chce mít pocit, že jsme chráněný, ale že nechce plýtvat penězi.

A pan prezident se zaujal postoje, že chce tlačit na výdaje. Až by řekl dopředu přesně, co to znamená.

A v tom ho pomáhá velvyslanec. Nikdo nemluví o tom, ano, mluví o tom, že má být protiraketová obrana a tak dále, ale co to vlastně znamená?

Jak může Česká republika investovat tolik peněz za tak krátkou dobu do obrany, co za to dostanou a co to bude znamenat pro další oblasti rozpočtu.

No, na druhou stranu, ale víme, do čeho máme investovat, v čem ta bezpečnost má spočívat.

No, ano, i ne, protože NATO samozřejmě má nějaké plány a předpokládám, že jsou obnovovány, ale zároveň vidíme, jak to funguje na Ukrajině.

A je zajímavé, že jeden týden čteme, že Ukrajina má fantastické nové drony, úplně nejlepší na světě, ale tento týden, minulý týden začali mluvit o tom, že ne, naopak Rusko má ty nejlepší, protože má vylepšené motory, které jsou, já nevím, 600 km/h nebo něco takového a nelze je sestřelit.

Takže tam je soutěž mezi těmito dvěma, kdo bude mít lepší dron, a co dělá Česká republika, co dělá na to?

Určitě něco dělá, ale naposledy jsem si zaregistroval, že někdo chce poslat dvě tři drony na Ukrajinu a sbírá peníze od veřejnosti.

No tak tam už Rusko a Ukrajina vyrábějí tisíce měsíčně nebo možná i denně tisíce a my se zabýváme jedním, dvěma drony.

>> Hm.

Je i Amerika tak vyzbrojená, když to chce po nás?

>> No právě, že ne.

Tam minulý týden nebo přeminulý týden ministr války Hexet zařídil nařídil, že na ministerstvu musí být 50 lidí na detektoru lží, protože někdo prozradil médiím, že máme málo raket a že už dochází.

A proto a také těch interceptorů a proto nejsme schopni vlastně vyhrát tu válku v Íránu a nemůžeme pomáhat Ukrajině, jak bychom potřebovali.

A za to je to trestný čin.

To je dokonce, si myslím, že to je ostuda, když takhle někdo mluví do médií.

Ale faktem je, že pak to více méně přiznal, že ano, máme málo raket.

Hm.

>> Takže ten problém je, že Amerika vede války, ale tentokrát minimálně šla do války s tím, že nemá dost raket.

>> Vede války, vlastně vytváří tím nebezpečné situace, které dopadají i na nás.

Ale my jsme ti, co máme vydávat více peněz, více peněz na zbrojení.

A ještě, jak říkáte, že 50 lidí musí jít na detektor lži, nebylo by bývalo taktičtější o tom nemluvit, tu zprávu dementovat toho, kdo ji vynesl a nějak to v tichosti zavřenými dveřmi, než takhle do světa hlásat: "My nejsme vyzbrojeni tak, jak potřebujeme."

>> Co dementovali samozřejmě, ale pak to museli přiznat, protože bylo evidentní, že jich je málo.

Například snížili hodiny, během kterých je možný projít — jestli to říkám správně — Hormuzský průliv, protože americká vláda slíbila, že může hlídat průliv, ale nemá dost síly, aby to prováděla tak, jak armáda chtěla, takže prostě snížila to okno, kdy můžou tam jet ty lodi.

Hm.

[povzdech] Když ještě mluvíme o zbrojení, tak měla by Amerika nebo Spojené státy americké, které po nás chtějí zvyšování těch procent na zbraně, tak nám neurčovat, co máme kupovat.

Nemyslím teď drony a těžkou brigádu a tak to ne, ale kde a u koho nakupovat, protože tím nás vlastně nutí nakupovat dražší.

>> No, zase my musím akceptovat, že to je transakce ze strany pana Trumpa, čili nejde jen o tu obranu.

>> No právě, otázka, jestli vůbec jde o tu obranu.

Tak abych byl férový, tak si myslím, že čáště ano, ale když já jsem mluvil o tom, že česká vláda se zavázala — protože to je zákon — 2 %, to je už zákon a dokonce Panuraju to uznává, takže tam není spor.

[vzdechy] 2 % to znamená, že během čtyř let česká vláda je zavázaná utratit 780 miliard Kč.

No to je tolik peněz, že bez americké techniky to skoro nejde.

To je tolik peněz, že aniž bychom kupovali drahou techniku. No, jak můžeme — to, nemůžeme kupovat uniformy za miliardy a miliardy nebo já nevím GP nebo něco.

Vozidla — to prostě to musí být těžká technika.

A s tím Amerika počítá samozřejmě a tam to je otevřené.

To není žádné tajemství.

Ty programy jsou na to navázané, tak to funguje.

Amerika má nějakou politiku a říká: "No, ale my vás chráníme. No tak vy jste povinni to dělat tak, jak chceme my."

A že Amerika sama už není schopná vyrábět rakety.

No, tak o tom nechtějí mluvit.

Ale ani nebudou moci.

To znamená, že tlačí velvyslanec na to, abychom my navýšili vojenské výdaje, ale předpokládám, že ani ta technika nebude k dispozici, takže zase budeme v situaci, kdy budou ty přplatky nebo ty doplatky, ne?

Jak je správné slovo — že zaplatíme dopředu.

>> Ano, že budeme platit takzvané zálohy faktury, tak jak jsme udělali v F-35, které první přijdou někdy kolem roku 2030.

>> Tak ještě by mě zajímalo váš názor na to, co se teď děje na Ukrajině, tedy kdy Ukrajina bombarduje ruské rafinérie.

Zajímá mě to zejména z pohledu Evropy.

Co to může znamenat pro nás?

No, já jsem byl překvapený, že o tom mluvil.

Vy mluvíte částečně o tom, že Trump chce, aby Ukrajina přestala útočit na rafinérie.

>> Ano.

Tak vyzval Vladimira Zelenského, ale den nato byl další útok.

No a já jsem byl překvapený, že takhle to přiznal pan Trump, protože poprvé jsme měli důkaz toho, že to má vliv nejen na Rusko, protože my to více méně podporujeme — ta politika v české veřejnosti je podporovat jakýkoli útok Ukrajiny na Rusko.

Takže i proti těm rafinériím jsme byli donuceni to podporovat.

A pan Trump přijde a řekne, že ne, že to bude mít vliv na ten západ, jestli na Ameriku nebo Evropu.

To neřekl úplně přesně.

Ale samozřejmě, jak o tom mluví pan Babeš, když je redukce o 40 % kapacity rafinérské, no tak samozřejmě na Evropu nakonec ten vliv musí být.

>> Čili nebudeme se potýkat jen s vysokou cenou, ale také s nedostatkem.

Pan Křeček mluvil tento týden předevčírem, myslím, o tom, že už začíná pomalu — začíná nová energetická krize.

Nicméně to, že Donald Trump vyzývá k tomu, aby se nebombardovaly rafinérie, když Ukrajina říká, že Rusko z těch výnosů financuje tu válku a očividně to není dobré ani pro Ameriku, ani pro Rusko.

Tak není tohle — teď to říkám opravdu velmi naivně — ta možnost, jak dostat Rusy k jednacímu stolu nebo k nějakým ústupkům, nebo to nebude pro ně tak zranitelné?

>> Příliš ne, protože Rusko reaguje tím, že kupuje víc od Indie například, dováží ropné produkty a zároveň v Americe v Kongresu je zákon, který podporuje pan Trump a chce potrestat státy, které kupují ropné produkty od Íránu nebo od Ruska.

To znamená, že nejenom že Rusko je odkázáno na to, že musí kupovat od Indie, ale Trump chce potrestat kohokoli, kdo bude kupovat ropné produkty od Ruska. To znamená, chce potrestat Indii a Čínu.

>> A sám sebe ne?

Myslím Spojené státy americké.

>> No tam je samozřejmě — ano, pokud někdo kupuje něco od Ruska, tak to bude platit taky pro Ameriku, ale Amerika žije v iluzi, že má energie dost.

A to znamená — a teď vidíš, že to samozřejmě není pravda — protože tam před dvěma jsou ceny čtyři dolary za benzín a šest za naftu.

A to je obrovský velký problém pro Ameriku.

A každá redukce rafinérské kapacity znamená, že někdo přijde o možnost kupovat levněji.

A bude to Evropa.

>> Bude to Evropa, bude to, bude to všichni, ale my jsme nejméně připravení.

My přijdeme o možná všechny zdroje.

>> A pardon, ale vždyť my se odstřiháváme od ruských zdrojů, tak...

>> Ano, ale ve skutečnosti Rusko se odstřihá od nás a Indie taky a Čína.

A ten výsledek bude, že my budeme morální, bez ropy, bez plynu, ale morálně čistí.

A Čína, Indie a Rusko řeknou Američanům: "No vy máte ten nový zákon, my ho neuznáváme." Takže my jsme se domluvili v rámci šanghajské organizace spolupráce, že budeme mít volný trh s energetikou, s energiemi a my to uplatníme bez vás.

Takže ten výsledek bude, že ten nový svět globální bude mít lepší zdroje energie, než budeme mít my, ale my budeme morálně čistí.

>> No a kde bude brát Amerika ropu, když hormuský průliv je na tom tak, jak na tom je?

>> To něco má, samozřejmě něco produkuje.

>> To přeci nestačí.

Nestačí a samozřejmě na to přijde a bude muset zavést nějaké kontroly, nějaké omezení, stejně jako tady.

Už o tom mluví v Německu pan Janeček, asi přijde příští týden, a vám to vysvětlí, ale >> ano, budu se ho na to ptát určitě.

Ano, >> ale pan Josef Kotorba už mluvil veřejně.

To je předseda fáze energetiky, jestli se nemýlím, >> a mluvil o tom, že vlastně to nebylo úplně špatné za komunismu, protože ředitel fabriky si zapnul rádio ráno a věděl jaký.

Já neumím ta slova komunistická nebo socialistická, ale jaký by byl stav a jestli mohou začít produkovat své výrobky v jedné fabrice, nebo zda ho musel vypnout, tak věděl každý den předtím, než přijel do práce.

A pan Korb řekl, že to budeme potřebovat, taky budeme potřebovat vědět dopředu, kdo smí vyrábět produkty a kdo nesmí.

No to jsou vyhlídky, tedy. A neudělají Spojené státy americké, než aby se omezovaly, tak se neobrátí oni na Rusko?

Proto jsem se ptala na ty sankce, jestli je uvalí sami na sebe.

>> No, ty sankce existují.

Samozřejmě jsou různé způsoby, jak je obcházet.

To je další fáze.

To je, myslím si, že na začátku ten primární cíl je dotlačit Evropu do toho, aby opravdu se odstřihla od ruských zdrojů.

Sama říká, že chce.

Příští roku jsou další omezení, ale myslím si, že Trump s tím novým zákonem víceméně řekne, že abyste neměli nějaké další záměry, my to zajistíme, aby abyste opravdu přišli o ruské zdroje, >> které my si vezmeme a pak vám je budeme za draho prodávat.

>> To je možné.

To se dělá.

To se dělá i dneska, ale může i pokračovat samozřejmě.

>> Moc děkuji, že jste přišel.

Budu se těšit na příště.

>> Nashledanou.

>> Za čárou byl dnes Erik Best.

[hudba]