Evropě hrozí energetická „dokonalá bouře“. Kolik nás bude stát zima? | VN Briefing #45

Chybí tam totálně voda.

My jsme pod nulou.

Jo, chybí prostě jako dneska 21 tankerů, který byly nasmlouvaný a který jakoby se posunuli prostě ty jejich dodávky někdy na konec září, možná až do října.

Jádro prostě opravdu to je jim zoufale chybí.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, zatímco přes španělskou Ceutu se valí do Evropy migranti, tak přes Itálii plíživě vstupuje nová energetická krize.

Dneska jsme si to s Mirkem zanalyzovali, rozdělili.

Já jsem si to vzal právě přes tu Itálii, protože jsem si všiml, že se něco děje.

Podíváme se samozřejmě i na Balkán, ale primárně se chceme opravdu orientovat na Hormuz.

No a já jsem věřil, že Mirek mě doplní, že já budu ten, co straší a Mirek nás uklidní, že je to všechno v pohodě.

A Mirek nás uklidní, že to není v pohodě.

Je to ještě horší, než jsme si mysleli.

Ahoj, Mirku.

>> Ahoj, Petře.

No tak to ti děkuju za krásnej úvod.

Tak vítám diváky u našeho podcastu.

Začneme lehce.

Říkal, že přes Ceutu se k nám valí migranti.

>> Eh, tak přes Itálii se valí krize, ale zase na druhou stranu se tam nevalí plyn z Hormuzů.

Takže asi se na to podívat trošku, s tím souvisí a asi se na to musíme podívat.

>> Hele, ještě si musíme říct, co nesmíme říkat, jo, takže jakoby prostě vlastně ještě něco.

>> No, asi všechno.

>> Já myslím, že nesmíme opakovat.

Omlouváme se, děkujeme za komentáře.

Budeme dneska méně vtipní a pokusíme se nepopakovat, zejména na některé z nás slovíčko prostě.

>> Výborně.

Tak jdeme na první graf.

Přátelé, nejdřív se samozřejmě musíme podívat na Balkán.

Já poprosím o první obrázek.

Tohle je přímo z vodoměrné stanice Pač na Dunaji.

Víš, co to je?

Váhoris nebo Váhoris?

Stavěl jsi barák?

Váhoris, to je hladina spodní vody.

>> No ne, je to tam nula, že jo.

Zedníci si prostě určitě nulu, tak vodospod Váhoris.

Jo, já myslel, že tomu říkáš maďarsky.

Ne, ne, to byl Vágorš.

>> Vágoris.

>> No, tak vodohospodáři mají to samé.

E, pro ty z vás, co to nezdajna, jako já jsem to taky neznal, tak jsem si to dostudoval a tady je prostě ta nula na tom Dunaji.

To neznamená, že je ten Dunaj suchý, že je konec.

Jako eh to je prostě určené nějaké číslo, umělé víceméně, aby dávaly smysl ta čísla povodňových průtoků, to jsou tady nějakých 650 cm nebo vyšší stupeň povodní 800 cm, nejvyšší 900 cm.

Od toho jsme fakt hodně daleko.

>> No, chybí tam voda.

>> No, chybí tam totálně voda.

My jsme pod nulou, jo.

Což taky neznamená, že je úplné sucho.

Ale tady ta černá čára, kterou tady vidíte, ta vodorovná -97 cm, tak to je rekord z roku 2018.

Rekordní sucho.

A my jsme pod touhle čárou už druhý týden.

Ty prognózy nevypadají vlastně dobře.

Jo, na ty příští dny to vypadá, že to spíš zase poklesne dolů.

Takže Pač, jaderná elektrárna v Maďarsku bude bojovat.

>> Budou muset bojovat.

Ta otázka, jak jsme se bavili minule, jestli to nebude muset dlouhodobě vyjít opravdu k nějakým adaptivním opatřením, že si prostě budeme muset říct, jestli ty průtokové chlazení, tak jestli je v tomhletom případě dostatečný, protože tam jako určitě samozřejmě, pokud naše flotila stojí z části na řekněme stabilních zdrojích, jako z jaderných elektráren, tak nedostatek vody je naprosto zásadní problémem, což ale souvisí s tím, my jsme se tady vlastně staletí snažili odvodňovat vodu prostě z té krajiny jako nějakým způsobem likvidovat.

Narovnávali jsme koryta.

>> Ono to mělo taky svůj význam, ne?

Že v té době, ne?

Tak to v té době to bylo zase nějaké adaptační opatření na tu situaci, která tady byla.

Pokud tady prostě lidi chtěli žít, tak prostě vysušit mokřady a další věci a rozšířit vlastně zemědělskou půdu kvůli produkci potravin, tak v té době bylo logické.

Teď se ukazuje, že prostě i díky globalizaci, tak my jsme schopni víceméně využívat k produkci potravin celej svět a ukazuje se, že prostě Evropa a možná vlastně my speciálně v tuhle část se budeme muset začít zamýšlet nad tím, jak daleko víc udržovat vodu v krajině, protože takovýhle hodnoty, jestli to bude příští rok znova, já bych řekl, že asi i bude.

Máme fázi El Niňa, takže to samozřejmě hraje roli.

Každopádně Maďaři tohle nevyřeší letos ani za rok.

To prostě bude pár 10 let trvat.

No tak jestli tam mají povolovací proces jako u nás, tak určitě, ale Maďaři jsou ve všem trošku jiní, takže tam bych věřil.

Tam jde spíš o to, že oni teďka ty Rusové jim tam staví nové bloky a ty samozřejmě taky nemají chladící věže.

Ano.

>> Takže tady bude problém s chlazením prostě.

Byť Dunaj je největší evropská řeka, člověk by si řekl, tam prostě není potřeba, nic není největší, ne?

>> Já nevím, jestli není Rýn.

Přemýšlím teďkon.

>> Tak to zatím najdi a já zatím ukážu další obrázek, ať jsme přesní.

Problémy samozřejmě nemá jenom Pač na Dunaji, ale je tam ještě jaderná elektrárna Černá voda v Rumunsku.

Tak ta samozřejmě taky funguje na minimální výkon.

Běží tam jenom jeden blok.

Tady mimochodem je vidět, že oni se dostali na tu nulu někdy na konci července a teď padají, padají, padají.

Ty prognózy jsou zase špatné.

Je tam 222 cm pod, 224 pod, jo, denní vývoj.

Tady je mimochodem zajímavá i ta teplota, jo, zatímco tady na začátku, řekněme v červenci, tak jsme byli prostě ještě na 22°, tak srpen už je 28° v Dunaji.

>> No, to jsou hrozivá čísla.

To je evidentní, že skoro bych řekl, že klimatická krize nebo oteplování, nebo minimálně letošní léto a myslím, že ty teploty za poslední roky to ukazují, že to vypadá, že to bude horší a ty adaptivní opatření prostě budou muset přijít a budeme do nich muset začít investovat, protože to je bezprostřední ohrožení.

My prostě musíme se učit pracovat s vodou úplně jinak, protože ten Dunaj je prostě teplej, strašně teplej.

Když si chceš zaplavat, tak dobrý.

28 to už je pro mě příjemný.

Tam už bych pustil děti, jako jo.

I když do Dunaje úplně ne.

Ten bude špinavý.

>> Z Gabčíkova by mohli skákat.

>> Tak a tadyhle napravo máte samozřejmě ty prognózy.

Je vidět, že to pořád nevypadá, že by naše modlitby za déšť vycházely.

No a teď se pojďme podívat na výrobu.

To znamená další graf.

Vlevo máte Pač.

Tak tam víme, že jedeme na jeden blok už od začátku srpna, řekněme od 2. srpna.

A je to organizované v těch grafech.

To vypadá jako, když má panel osm bloků, jo, oni mají čtyři, ale mají v každým bloku vlastně dva generátory, tak na jednom bloku jede jeden generátor, jo, to je prostě nějaké technologické minimum.

Vyrábí nějakých 200 MW, odhadem, a vlastně o moc míň už nemůžou, protože to jádro má prostě nějaká technická specifika.

To je to nejmenší, co musejí být, aby to prostě dokázali udržet nějakým... asi teď nebudeme spekulovat. Takže asi aby to udrželi teplý, protože kdyby se to moc vychladilo, nevím, jestli to prostě potřebují nějak udržet.

Obecně ta jaderná reakce, jako jí nesvědčí ty nízké výkony. To je prostě dáno.

Vpravo máte černou vodu, takže tam je vidět, že od začátku roku běžely dva bloky přes 1200 MW. Pro Rumunsko je to poměrně významný zdroj.

Pak se odmlčeli na chvíli. Nevím, jestli to je chyba dat, nebo jestli jim to opravdu zhaslo. To bych se musel zeptat provozovatele, protože ta data prostě takhle vypadají.

Ale každopádně na konci toho grafu tam máte jednoznačně vidět, že ten blok číslo jedna se vypnul právě kvůli tomu, že v Dunaji je nedostatek vody. Zůstává v provozu blok číslo dva taky na nějakém nižším výkonu kolem 600 MW a držíme mu palce, protože dohromady jsme prostě na nějakém deficitu 2000 až 2500 MW plus nějaká plynovka tam chybí. Takže minus 3000 MW na Balkáně, který bývá normálně deficitní a táhne ceny nahoru. Koneckonců Slováci to vidí na denním trhu a teď do toho se to jako nevypadá dobře moc.

No, tam to vlastně ukazuje na jednom z těch grafů, který přijde, tak to ukazuje to, že opravdu ta situace na Balkánu je naprosto fatální a ten PakS, který měl nějakým způsobem to rozšíření, který tam mělo nějakým způsobem pomoct, tak to nevypadá dobře.

To se projevuje samozřejmě už na cenách. To poprosím o další graf.

Sledujeme denní trh samozřejmě každý týden, protože ta čísla, co se tam objevují, to potvrzují i odborníci, s nimiž jsem v kontaktu. Že to moc k vidění nebývá v létě. Samozřejmě s výjimkou toho krizového roku 22, ten dáváme úplně stranou. Ale všechny ostatní roky, když si vezmeme, takže by se v létě, v srpnu objevilo na spotu 700 €, 500 €, a to ne výjimečně, ale v podstatě každý den regulérně.

Slovinci o tom hodně začínají diskutovat. To jsem teď viděl na X normálně sdíleli vysoké napětí. Z toho byli v šoku, že byly nejdražší několikrát.

No, takže tam ta situace na Balkáně je složitá. Samozřejmě pokud by se to takhle drželo dlouhodobě, tak to bude mít velký dopad na celou tu situaci, na celý ten region. Ten region se potřebuje rozvíjet.

Samozřejmě ta situace by se čím dál tím dál víc a víc komplikovala. A navíc si myslím, že by se reálně mohlo začít stávat, že země, které jsou ve své podstatě na tom zdrojově dobře a dneska pomáhají řekněme balancování ceny, která v tom regionu je, tak by mohly začít nebýt ochotné fungovat jako prostředek arbitráže k tomu vyrovnávání cen.

Slováci budou stříhat kabely. Já jsem ne, já jsem nechtěl naznačovat. Ale samozřejmě já vím, že oni tím trpí. Já vím, že v tom regionu prostě tadletá diskuze probíhá, kde prostě dovoz vyšších cen... říkám to správně, dovoz vyšších cen, ano.

Tak to samozřejmě spoustě těch subjektů se nelíbí, protože pokud sám bojuješ s vlastní ekonomikou a potřebuješ, aby ti ta ekonomika získala nějakou výhodu, kterou máš díky nízké ceně elektřiny, která je naprosto fatální v dnešní době, tak samozřejmě pomáhat balancovat sousedovi... Můžeme si tady povídat o tom, jak jsme tady všichni pro jednotný trh, ale sami jsme to viděli. V okamžiku, kdy sám víš, že jednotný trh se dokáže rozpadnout tak rychle, je to tak. Je to až fatální.

Je nepřijatelné, aby ta situace dlouhodobě byla takováto, protože by to znamenalo ekonomické problémy pro ten region, integrační problémy pro ten region. A s tím samozřejmě by byly spojené nějaké společenské problémy v tom daném regionu, protože ty lidi prostě... elektřina musí být prostě.

Je to tak. Je to opravdu fundament.

Ještě se na to podívám, ale z druhého pohledu, abychom to dokončili. Ten výrobce elektřiny na Slovensku má samozřejmě radost z toho, že se nasají ty vysoké ceny z toho zahraničí. Takže to je třeba vnímat, že to jako není úplně černobílá záležitost.

No a on tam odvede ty daně zase, jako to máme i zkušenost tady. A samozřejmě z tohodle pohledu zase... záleží, jak se na to koukáš. Buď se na to koukáš optikou spotřebitele.

Nebo se na to koukáš optikou výrobce, nebo se na to koukáš optikou politika. Všechny ty pohledy jsou ve své podstatě různé.

Jasně. No, tady se samozřejmě bavíme o průběhu minulého týdne. To jsou večerní špičky. Ty ranní nemívají tak vysoké, ale ty večerní špičky, tam je největší problém. To jsme si tady několikrát vysvětlovali. Je to asi zbytečné opakovat.

Ale pojďme dál. Ono už se to projevuje i na těch průměrech. Když si vezmeme 4. srpna, takže to je průměrná denní cena na DAY-AH. A ten Balkán je hodně vysoko. Je vysoko i Německo mezi námi, ale i Francie. Všechny tady musíme se na to koukat.

Vlastně diváci se na ten graf musejí koukat ve škále toho, co tam zrovna vidí za ty ceny. To znamená, neukazuje to dlouhodobý poměr oproti tomu, co je nebo není normální, ale ukazuje to v tu danou chvíli. Čím červenější, tím horší. Čím zelenější, tím lepší. Ale to neznamená, že 134 € ve Francii je cena obvyklá ve Francii. To tak není.

To byl poměrně výjimečný den. Ale já na tom chtěl ilustrovat to, že ten Balkán se opravdu odtrhl a mířil k nějakým 200 € za MWh v denním průběhu, celodenním průměru řekněme.

Ale to jako vidíš většinou v zimě, kdy ti zamrzne, máš vysoké zatížení, energetika je namáhaná. Ale tady to prostě padlo do toho léta. A tady samozřejmě ten důvod především na Balkáně jsou ty jaderny. To je jasné.

Tam prostě chybí ta redundance. Ona je vidět i tam, kde chybí ta redundance. Protože to Řecko... dneska je vidět, že Řecko má sluníčko a vítr tam nějaký je, a stavějí se tam plynovky. Oni se docela snaží.

Já jsem dělal v Řecku, takže já znám ty lidi v tom regionu. To je Motoro Helas. Jakoby jsem se bavil, znám ty lidi z admie. Prostě mám nějakou představu, jak to tam funguje. A tam nějaké ty investice jsou. Rozhodně to není tak, že by nebyly. Protože i v Srbsku se prostě masivně investuje. Ale nestíhá a nestačí to.

A zároveň, když se podíváme na ten graf, tak on ukazuje jeden aspekt. To jsme se tady bavili. To jsou ty bottlenecky v těch sítích.

To vlastně tady vidíš tady jako vizuálně vidíš to rozdělení té jakohovýchodní Evropy, což ukazuje na to, že eh propojky by pro ten celkovej wellbeing jakoby pomohly.

Jo, ale když bysme třeba dokázali prostě támhle srazit tu cenu, já si vezmu to Slovensko z těch 194 toho průměru, tak pokud by to kleslo třeba na teď plácnu 160, tak to prostě bude nebo 170 to prostě bude znamenat zejména to, že dvakrát prostě za sebou, jo.

Pokud bychom to dokázali srazit na nějakou menší cenu, tak to samozřejmě znamená, že ta barva by vlastně jakoby se trošku eh ztmavla, by zase třeba to Rakousko, případně další země.

A to by se nelíbilo, jo. Prostě ta arbitráž funguje na tom principu, že jedna strana eh se zvedne, ta druhá se trochu sníží a vznikne tam to celkovej blaho, který mimochodem nerespektuje kupní sílu, protože ty ceny nerespektují kupní sílu toho obyvatelstva.

Takže samozřejmě my se na to musíme koukat i tou optikou, že pokud je 194 eur průměrná cena ve Slovensku a 159 prostě jakoby v Rakousku, tak ta kupní síla těch obyvatel je tam jakoby jiná, i když jsou to samozřejmě jednorázově průměrný ceny v jeden den, jo, nejsou to ty dlouhodobý.

Já v tomhletem kontextu pracuji eh s takzvaným modelem energetického oportunismu. Pak by mohlo být ještě energetické samaritánství, ale z toho důvodu, co jsem říkal, že ty firmy, ty výrobci vlastně jako nejsou samaritáni, oni vyrobí za tu vysokou cenu kvůli tomu, aby mohli vyvést. Pro ně je to dobře, pro ten stát to není dobře.

Tak chci pracovat opravdu jenom s tím oportunismem, protože tam to funguje opravdu beze výhrad, jo.

Buď to ti fouká, svítí a potom si odléváš ochotně elektřinu do zahraničí. To prostě opravdu praktikují ty Němci, ale třeba i Dánové, Maďaři a tak dále. A když ti nefouká, nesvítí, naopak si ochotně cucneš, protože prostě nemáš, nebo to, co bys měl, by bylo tak šíleně drahý, že by to zase nesplňovalo ten wellbeing.

A já jsem přesvědčen, že prostě když bysme se podívali na celou Evropu, spočítali to, zjistili, kdo kdy jak vyváží, tak by nám z toho opravdu vyšel jakýsi index toho oportunismu, jo?

Pravděpodobně na jedné straně by byli Maďaři, Němci, Dánové, eh Nizozemci, Belgičané. Na druhé straně by byli Francouzi, Švédové, prostě ti, kdo ještě umí vyrábět elektřinu za jakéhokoliv počasí.

Ono není špatně být oportunistou, ale já mířím k tomu, že když to tak uděláme skoro všichni, tak to nemůže fungovat.

Bude to problematičtější, ale tady v tomhletem to jsme se vlastně bavili spolu, že německo, to je úplně zbytečná. Německo, které postavilo masivně všechny ty větrníky, odmítlo reformu vlastního vnitřního trhu, odmítlo na ty biding zóny, takže prostě tvářit se, že tady je.

Takže samozřejmě, co oni dokážou, Němci dokážou dneska, pokud mají nadprodukci prostě ze svých větrníků, tak prostě jim to tam v tom u nich v tom trhu to opravdu tu cenu srazí.

Vyvezou vlastně tu nadprodukci tím, že ucpou všechny ty profily, protože prostě technicky tam ta elektřina se tam jakoby vylejvá. No a díky tomu, že ucpou ty profily, tak zároveň způsobují problém v tom, že nejsou schopní, nejsme potom my schopní si už tam jakoby naobchodovat, protože ten profil nemá dostatečně velké množství v tom, abychom dokázali.

Částečně nám to pomůže, ale nepomůže nám to dlouhodobě. Zároveň, ale díky tomu, že když tam nemají tu nadprodukci prostě z těch větrníků, ty profily jsou prakticky prázdné a my můžeme díky tomu exportovat a zlevnit prostě potom do Německa.

A teď jdeme k hlavnímu tématu, protože už na té mapě si můžete všimnout, že Itálie opravdu atakuje 200ky a tam opravdu problémy s jádrem nemají, protože tam jádro nemají. To si ty ji zavřeli už v 90.

Dalo by se spekulovat o tom, že jim tam samozřejmě ty řeky tečou taky pomaleji. Ale hlavní problém a to je moje hypotéza a možná mi ji třeba i rozbiješ částečně, je, že v Itálii a v dalších zemích, které jsou poměrně závislé na zemním plynu a Itálie je nejzávislejší z Evropy, tak už došly ty levné hedgy nebo ty levnější hedgy na zemní plyn z minulosti a už seberou ty nabídky od března, dubna, května a tak dále.

To už jsou úplně jiné ceny a už se to promítá do ceny elektřiny.

My se podíváme na eh ukazatel, který teda můžeme Italům závidět, jo?

Pojďme dál. To je statistická věc. Říkají mu pun. Je to zkratka. Eh nemá to nic společného s PINem ke kartě ani s punskou válkou.

Pun. P-U-N.

No, je to vlastně průměrná cena za všechny obchodní zóny za určité období a je to ve váženém průměru podle toho, kolik se prodalo elektřiny, jo, takže je to poměrně zajímavý ukazatel a když jsem si ho vynesl eh po dnech, což je tady ten graf nahoře, jestli dobře koukám, tady nahoře mám po dnech od začátku roku.

To je ono, jo, že se dlouho nic neděje a od nějakého června, července, jak začalo léto vlastně, tak tam vidíme strmý růst.

Jo, ono to kopíruje samozřejmě ty věci, víkendy jsou levnější, to je evidentní na té elektřině.

Bavíme se tady o ceně elektřiny, jo, prosím vás, to jsem asi nezdůraznil, ale vyplývá to samozřejmě z ceny zemního plynu, k čemuž se dostanu.

A tady dole, tady je srovnání od roku 21 a to jsou měsíční průměry.

A tady vidíte, že už se dostáváme vlastně v Itálii v ceně elektřiny na nejvyšší ceny od začátku roku 2023.

A to je za mě teda red flag. Jednak bacha, už se to sem opravdu valí, už to není nějaký výkyv.

Může se tam trošku promítat to vedro, jo. Můžou trošku jako mít taky problémy s chlazením, méně vody, vodní elektrárny, jasně.

Ale a znova opakuju, ta Itálie vyrábí z plynu nejvíc elektřiny v Evropě v poměru k velikosti energetiky. Myslím si, že nikdo jiný to takhle nemá.

Španělsko má taky docela plyn, ale není to jako, bude to kolem 20, 25 % vody, jo. Itálie, to je 40 %, víc jak 40 % za rok.

Jakoby v energii, v energetickém mixu, jo, skoro polovina elektřiny v některých případech, jako oni opravdu jedou plyn, plyn, plyn, to znamená, jsou velmi závislí.

A logicky, odkud by ho asi brali.

Tak eh, abych já zkusil zareagovat, so co se týká toho punu, tak to je preco unikonacionále. Já jsem si to rychle pročetl preco unikonacionále.

Eh, takže ten full, jako já bych v tomhletem byl opatrný, že to je jenom čistit. Tys to jako zmínil.

Musíme se prostě jakoby taky říct, že díky tomu suchu, tak tam nepřispívají k tomu ty ostatní faktory. Vysoké zatížení je samozřejmě, vysoké zatížení, klima, že jo.

No jo, ale podívej se na sklon té křivky. To nebylo vedro celou dobu.

Je to kombinace vlivů. Samozřejmě je tam kombinace velkých vlivů, ale ty katarské dodávky, které tam jsou, tak to samozřejmě má nějakým způsobem vliv.

My dnes víme, já jsem si to dohledal, našel jsem si to tady. Tam prostě problematika je v tom, že momentálně Katar nedodává dostatečné množství plynu.

To asi taky může mít prostě nějakým způsobem vliv. A tak je to 20 % světového LNG. Chybí prostě dnes 21 tankerů, které byly nasmlouvané a které se posunuly, jejich dodávky se posunuly někdy na konec září, možná až do října.

A teď myslíš specificky k Itálii?

Specificky mluvím konkrétně od Itálie. Jsou to nějaké čísla, která jsem tady. Do toho Adriatic LNG, já nevím, kde to přesně sedí.

Tak já jenom jako vím, že tam to znamená evidentně nějaké dodávky nejsou uzavřeny, které se odsouvají někam dál a pravděpodobně se odsouvat dál bude.

Já jsem si taky dohledal informace, že v samotném regionu okolo Kataru je 25 firem, které vyhlásily. To je asi 70 % a teď nevím, jestli nelžu, nepamatuju si přesně to číslo.

Myslím, že 25 firem a asi 70 % všech těch firem vyhlásilo nějakou force majeure.

To znamená, že tam jsou pod nějakou silou vyšší moci a tudíž jsou schopné se vyvázat z těch svých. Objektivně asi nejsou schopné, pokud tam padají bomby, tak se asi nedá nic dělat.

Hm.

A kombinace těch vlivů je prostě nepříjemná.

Jo.

My máme sice zkapalňovací nějaké kapacity, ale furt nám sem část nedojíždí a my to uvidíme potom i v těch dalších.

Já nechci být nějaký alarmista, ale je zřejmé, že když si dáme víc těch faktorů dohromady, tak řekněme si, že teplo, nevýroba z vody v Itálii, plus chybějící kapacita, chybějící dodávky toho plynu, který tam je potřeba, tak to nezjednodušuje tu situaci celkově.

To tak Itálie je opravdu specifický trh.

Pojďme se podívat na běžný výrobní den. Prosím o další graf. Okolnosti ten čtvrtý srpen zrovna, kdy zasvítily ty vysoké ceny skoro všude.

To dole, to mají tak eufemicky nazvané termální. To není hotel termál, to jsou opravdu ty plynovky. Ty tam jedou celý den a dokonce i v té solární špičce. Solár tam není úplně zanedbatelný, ale zase ne úplně jako, že by to bylo Španělsko, to tak není.

Trošku jako zváží ten plyn, ale ten plyn neuteče. On je poměrně na vysokém výkonu těsně pod 20 GW i v poledne a pak do večerní špičky startují i zdroje, kterým se běžně nechce úplně vstávat.

Jo, takhle nevypadá žádná energetika v Evropě.

Ten graf je ve své podstatě hrozivý, protože problém toho grafu je zejména v tom, že pokud bych vynechal z toho ty občasné zdroje, které zrovna v Itálii se kryjí dobře s těmi zapnutými, my bychom se museli podívat na tu křivku spotřeby, museli bychom si ji dekomponovat do těch jednotlivých částí, které tam jsou a k čemu se to používá.

Ale ty fotovoltaiky, které tam dnes jsou, já si pomůžu nějakou zkratkou podle toho, jak vypadá ten graf. Ty fotovoltaiky vykryjou ty zapnuté klimatizace přes den.

Jo, jako. Zjednoduším to hodně.

Jo, je to zjednodušení schválně kvůli tomu, abych. A co vlastně vidíme, tak víceméně ten baseload, který by byl potřeba k tomu, aby běžně provozovala se ta ekonomika na 24 hodin zapnutých klimatizací. Bez fotbalu, jak to pozém. Fotbal je vlastně ta voda támhle, vpravo, to je ten večerní fotbal, ten večerní fotbal.

Tak my vlastně vidíme, že celá ta energetika běží na zdroji, kterej nemá.

To znamená, je tam opravdu ta absolutní dovozní závislost, kde Itálie musí obchodovat, musí operovat na běžném veřejném trhu.

To znamená pracuje s tím, co má a je to čistý price taker.

Jo.

Itálie při své velikosti není price setter, je to price taker podle toho, jaká cena prostě a soutěží na tom volném trhu se všema ekonomikami. Ne k tomu, aby se vykryly nějaké špičky, k čemuž my říkáme, že plyn chceme používat jako činidlo, ale k tomu, aby se zajistila vlastní existence.

Jo, tři poznámky ještě.

On tam nefoukal moc vítr, to je taky důležitý aspekt, byť zrovna Italové těch větrníků tolik nemají.

Druhá věc, tady prostě fakt chybí nějaký velký blok něčeho. Jádro prostě opravdu jim zoufale chybí, protože by to okrájelo ten plyn a ten plyn by tady byl krásně jenom jako flexibilní doplňující zdroj. Bylo by to bezvadné, ale oni opravdu suplují baseload plynem.

To je třetí poznámka, promiň ještě. Tys to naznačil, ten dovoz. Itálie chronicky dovozní země. To je další.

Ano.

A samozřejmě chronicky dovozní, díky navíc své geografii. Topologie té soustavy je taky složitější. A má výhodu, má výhodu v tom, že je teplá, jižní zemi. Ale ten graf je z toho pohledu, jestli je to celý plyn, tak je to hrozivé.

Jo.

Pojďme dál.

Teď se dostáváme k mé oblíbené aplikaci Mezinárodní energetické agentury, kde je vidět, že Itálie vlastně v absolutním množství v roce 24 byla z evropských zemí nejzávislejší, co se týče zemního plynu na dodávkách z Blízkého Východu.

7 miliard kubíků, to je v podstatě Česká republika.

A pro Itálii je to 11 % spotřeby.

Takže tady podle mě jednoznačně vidět, že tam ten vztah je.

Mimochodem tady si můžete opravdu v té aplikaci vyklikat všechny země, co nějakým způsobem dovážejí z Blízkého Východu zemní plyn.

Čím větší bublina, tím v absolutním množství větší dodávka.

Pak jsou tady ta procenta. Opravdu se s tím docela hezky dá hrát z těch evropských zemí.

Je tady vidět Turecko, které není v Evropské unii. Belgie, poměrně významný podíl. Španělsko, ale už je to všechno méně a méně.

Itálie je opravdu v tomhle jako první na frontě, bych řekl.

Jo.

No, je to takhle. To prostě takhle to je. Já nevím, co k tomu dodat.

Itálie v tomhle je silně dovozní. A je vidět, viděls to sám.

Jo, prostě tam já nemám, možná proto, aby to pochopili ty, aby to pochopili, aby to pochopili dobře, naši diváci, že občas tady znímáme jako, že obhajuju já uhlí nebo něco takovýho.

Už jsem dostal věna.

Ty seš eh mazut, ne?

Přece mazut.

Mazut.

Ten problém, který tam je, je jako eh já nejsem nějak extrémně pro uhlí nebo toleto, ale jako prostě ta situace je taková, že my jsme měli, my jsme měli závislost na tom Rusákovi, to je podle mě špatný, ale má to tu výhodu té trubky a když tam vede ta trubka, neprodá to nikam jinam.

Proto ta cena je, jaká je.

Hm.

Druhá věc, prostě jako uhlí, to jsme měli tady, ale zase je extrémně špinavý a způsobuje prostě jakoby způsobuje jako jiný problémy.

Má jako spoustu externalit, ale můžeš si ho vytěžit a když ho těžíš tady, jako vždycky bude výhodnější ho tady spálit, protože prostě nemusíš ho někde se snažit prodat nebo něco takovýho, jako ta soutěž je jako jednodušší, protože když vedle něj postavíš vedle toho dolu tu elektrárnu, tak ta to rovnou prostě z 90 % jak prostě vykryje, spotřebuje a máš díky tomu tu levnou výrobu.

Další varianta je, která prostě jako je eh eh, která je výhodná v tom, že eh eh nezpotřebovává to činidlo okamžitě.

Ten, že jo, ten plyn se přiveze, spálíš, musí se přivést další, zase se spálit, přivést další.

Když to, to palivo je natolik koncentrovaný v tom jádře, že prostě ho můžeš přivést v uvozovkách kamiony, prostě ten kamion zaparkuješ někde u Teska a může tam jako 20 let bez problémů stát.

Tak vím, že jsem udělal vtip, tak pokusil jsem se o něj.

Řekli jsme si, že budeme vážnější.

Nemohl jsem si to odpustit.

Já teď se budou všichni bát parkovat u Teska, vole, jestli tam ten kamion. Teďko dostanou za, že tam nesměj parkovat kamiony.

Já se omlouvám se vám všem, jak prostě, jak budeme parkovat. Ještě k tomu jadernej kamion, jo.

Takže tam jako ta volatilita toho trhu a ten vliv těch trhů je taky omezenější, protože to můžeš naskladnit, můžeš si s tím nějak pracovat, odložit to, plánuješ to dlouhodobě, prostě můžeš si s tím hrát.

Obnovitelné zdroje jsou výhodný, ale musíš je kombinovat s nějakýma akumulačníma kapacitama.

Ty jsou omezený a zároveň jsou drahý, musej se zaplatit všechny.

To znamená jako nemáme prostě furt ten dlouhodobej mechanismus toho uložení a zároveň ta akumulace taky jednou dojde, když máš déle trvající bezvětří nebo ano.

A problém vody je, že voda je omezená tím, že tady nemáme dost vody.

To teď jak to je trochu vidět, jak jsme se bavili o tom o tom Dunaji.

Ještě jenom jako eh nevím, jestli to víš, ale víš, že existoval projekt na přečerpávací elektrárnu mezi Vltavou a Dunajem?

Ne, nevíš?

Tak pojďme si, nevím, jestli to vědí diváci, ale prý existuje projekt.

S někým jsem se o tom teďko bavil.

Myslím si, že jo, už vím, s kým jsem se bavil minulej tejden.

Existuje projekt na to, že by se dala propojit Vltava a Dunaj jako přečerpávací elektrárna.

A co navrhuju, že bychom si to do jednoho briefingu vzali a podívali bysme se na přečerpávací elektrárny, protože ty přečerpávací elektrárny jsou super.

Jestli bude co čerpat, tak to bude fajn.

Ale problém je, že teďko nemáme co čerpat.

Tak to byla jenom taková malá odbočka, jako proč ten plyn je problematickej, protože on přijede, ty ho spálíš, ten prostě neskladuješ ho, jede prostě okamžitě pryč.

Tak máš ty zásobníky, ale když je máš prázdný, tak k tomu se dost.

Ale mimochodem, Itálie nemá prázdný.

Itálie má dneska na 77 %, protože oni vědí, že průšvih.

Hm.

Hm.