EURODŽUNGLE s Ondřejem Dostálem | www.verox.cz

Dámy a pánové, zdravím ze Štrasburku u Eurodžungle s Ondřejem Dostálem.

Ale máme tady velké horko, proto jsme dnes tady všichni vypáleni. Nevím, jestli v České republice je to taky takové, ale tady se ručička teploměru pohybuje už nad 30°C.

E, tady v Evropském parlamentu to není tak hrozné, ale za to jsme tady měli několik žhavých debat o migraci a my se na ně podíváme.

Ale nejdřív si ukážeme to, na co bych vás rád ještě jednou upozornil, a to, že jsme i na platformě Verox, kterou vyrobili, aby bylo jasno, právě proto, abychom mohli lépe komunikovat mezi sebou na naší části spektra a abychom měli ten mainstreamový detox.

Jak vidíte, tak na mojí osobní stránce už pravidelně přibývají moje příspěvky, které jsou jinak i na Facebooku a na dalších místech, ale tady je budeme mít všechny hezky pohromadě.

Takže pokud budete chtít i třeba cestou této platformy klást dotazy během dneška, určitě se ke mně dostanou.

Prosím, nebojte se toho a pojďme vyzkoušet novou technologii, kterou nám připravilo, aby bylo jasno, abychom i my měli naši variantu veřejnoprávního média. Což potřebujeme, protože máme mnoho témat, na které se potřebujem podívat.

Začneme migračním paktem.

Prosím o první snímek, kdy nám je předkládáno k věření, že máme výjimku z migračního paktu kvůli ukrajinským uprchlíkům. Ono to není zas tak úplně pravda.

Co je migrační pakt a proč jsme proti němu protestovali?

Migrační pakt v podstatě ukládá státům povinnou solidaritu, pokud jde o zvládání migračních vln. My si primárně myslíme a říkali jsme to i v rámci kampaně, že migraci je potřeba řešit v zemích, odkud vychází. Pokud nebudeme podporovat nejrůznější věčné války, převraty, sankce a tak dále, tak to v zemích, jako je třeba Sýrie, bude k žití a tím pádem od tamtud nebudou lidé utíkat.

Stejně tak, kdybychom nerozbili Libii, tak bychom neodstranili ten špunt nad tou migrační cestou z Afriky. Bohužel teď tomu tak je. Takže připlouvají stále další a další gumové čluny plné lidí.

Co s nimi?

Samozřejmě pro nás jako pro Českou republiku není zajímavé ani abychom přijímali takzvané relokace. To znamená to, že vezmeme k vyřízení Italům nebo Řekům ty davy lidí, které oni si neuměli zastavit už na námořní hranici.

Mimochodem, neříkejte mi, že to nejde. Dneska dokážete dronem najít vojáka uprostřed rozbitého města schovávajícího se někde v rozpadlých domech a nejste schopni odhalit přes dronem obrovský člun, na kterém pluje 50 lidí přes Středozemní moře. Tak se mě zase úplně nevyprávějte, ale prostě ty státy nejsou schopny ty migranty zastavit a o to, aby se vrátili, odkud přijeli.

A proto chtějí buď relokace, nebo abychom jim přispěli výpalným 20 000 na jednoho člověka, kterého odmítneme relokovat do České republiky. Proto jsme protestovali.

My jako Česká republika máme výjimku z těchto povinností pouze dočasně. Proč?

Protože teď sice máme dočasně Ukrajince, spoustu Ukrajinců pod dočasnou ochranou, ale až tady jednou nebudou, tak na nás ty povinnosti z toho migračního paktu dopadnou plně. To znamená, budeme muset buď přijímat relokace, nebo platit výpalné.

To je jak kdyby nám někdo říkal: Hele, mějte tady ty uprchlíky z Ukrajiny pořád, protože jinak tady budete mít Afričany. Vyberte si z bláta nebo do louže.

Mimochodem, víte, že jaká byla jednotka dočasnosti? Jednotka dočasnosti byl jeden furt. Takže když tady budeme mít uprchlíky z jedné strany na furt, tak nebudeme muset přijímat uprchlíky z jiné strany.

Ale ve chvíli, kdybychom se této migrační vlny zbavili, tak pro nás tam ta výjimka zanikne.

Takže rozhodně to není tak, že bychom nemuseli nic řešit. Musíme řešit, aby migrační pakt přijat nadále neplatil, aby se ho podařilo zrevidovat. A pracujeme na tom.

Pojďme se podívat dále.

Tři miliony migrační pakt nebudeme implementovat, to je snad jasné, prohlásil Maďar.

Možná si někteří mysleli tady v Bruselu, že nový mladý maďarský premiér bude něco jiného než pan Orbán, ale prostě zájmy Maďarska jsou totožné bez ohledu, jestli tam vládne Maďar nebo Orbán. A už se to ukazuje, že v migraci rozhodně nebude s Uršulou si tak nadšeně třást packou, jak to vypadá na té fotce, a možná i v dalších věcech, jako je třeba souhlas s přistoupením Ukrajiny.

Česká vláda migrační pakt sice odmítla, ale v jeho naplňování je zatím spíš premiérním. Zatím se nijak nestaví proti.

A jasně, nás to teď nezajímá, protože teď máme výjimku, ale to tak nemusí být napořád. My bychom měli být v tomto solidární s těmi zeměmi, jako je třeba Maďarsko nebo jak bylo jednu dobu Holandsko, a říct si: Hele, tohleto úplně ne.

Pojďme se podívat, co se stane tomu, kdo si dovolí na problém upozornit.

Ale předtím k tomu ještě jedna důležitá věc.

Tady jsme měli v Evropském parlamentu dnes hlasování o těch návratových centrech, kdy se podařilo prosadit skutečně to vracení těch migrantů zjednodušené. A pravice nadšeně skandovala: Pošlete je domů.

A z druhé strany se ukazovalo zhrození, pěsti ze strany těch, kteří jsou tady pro migrační. Takže dnes to bylo skutečně velmi vyhrocené, ale skutečně tady hlasovali jak ti Farg, ta krajní pravice, to znamená ESN a patrioti, tak velká část evropských konzervativců a dokonce EPP. A my jsme k tomu přihodili také naše hlasy, takže se to podařilo prohlasovat.

Ale to bude strašně štvát celou tu druhou část spektra, protože ti říkají: Přece se nemůže, přece není přípustné, aby někdo hlasoval s AFD. AFD má být přece za tím sanitárním kordonem, za tou požární zdí. Tak to se právě dnes podařilo prolomit a to je dobrá známka i pro další věci, neméně důležité, kterých se tady potřebujeme zbavit.

Nicméně pořád to není ještě tak sladké, jak to třeba vypadalo z tohoto jednoho hlasování.

Poprosím o další snímek.

Podívejte se.

Tři miliony za chirurga z dovozu, SPD podněcovalo k nenávisti a bude platit, rozhodl soud.

Ten rozsudek vůbec nezestárnul dobře, protože minulý týden se objevila i na BBC tato fotka jakéhosi člověka, který bodal nožem do oběti. Ta oběť skončila těžce zraněná. Má jedno oko zničené, druhé se pokouší lékaři zachránit, obličej rozdeřaný po kouskách a podle všeho se tento chirurg z dovozu pokusil amputovat té oběti v Belfastu na ulici hlavu.

Naštěstí se té oběti zastali kolemjdoucí a nějakým způsobem ho prostě asi s dost velkou odvahou zastrašili, aby toho nechal a aby tu oběť šlo přivést do nemocnice. Ale skutečně to nejsou úplně věci, které chcete.

No a podívejte se, za tuhletu reklamu na chirurga z dovozu nechceme, potupují nás tady naše suverénisty v Evropském parlamentu a chtějí jim zakázat stranu. Chtějí zakázat tu stranu, ve které je SPD, ve které je AFD, ve které jsou třeba bulharští kolegové, kteří byli tak drzí, že si dovolili jednat s Vladimírem Putinem.

AFD si zase dovolila říct, že by byly dobré ty relokace, že by to nebylo úplně špatně.

Chudáka Milana Mazurka tady drtí za to, že řekl ve svém videu, že když se nějaký sociálně vyloučený občan pokusí znásilňovat nebo týrat svojí velmi mladistvou přítelkyni, tak že je to špatně a že tyhlety jevy úplně nechceme. To Milan Mazurek říká poměrně hodně ostře.

Jo, ale z tohohle udělali asi 200stránkový elaborát a snaží se jim zakázat stranu, že prý není v souladu s demokratickými hodnotami.

A to skutečně v případě eurostrany mohou, jo.

To znamená na jednu stranu nám tady budou existovat strany jako CDU, která jako je sice evropsky hodnotová, ale nemá zase žádné voliče, což z hlediska demokracie je docela značná vada u politické strany.

A pak tady máte strany s obrovskou podporou, jako je třeba AFD, kterým se eurostraně snaží tady naši aparátčci zakázat.

Tak jako tohleto si myslím, že není dobře a ono to především neprojde přes lidi.

Pojďte mě ještě vrátit, prosím ten minulý obrázek.

Tohle jsou aktuální průzkumy z Německa. Podpora krajině provinční AFD v Německu nebývale roste. Podívejte se na to. CDU už má jenom 20 % a AFD se tam blíží 30.

Jo a to je to, prosím celostátní průzkumy.

Jo, celostátní jsou. Některé spolkové země, kde už to AFD je skutečně nad 50 %.

Já bych byl velmi pro, aby i konzervativní levice, to znamená Bisára Vagnecht, tam, kde může, třeba v Durinsku, se skutečně odvrátila od toho mainstreamu a přestala se bát toho, že se spojí, aspoň na těch záležitostech státoprávních, s tím AFD, byť třeba levice a pravice budou mít názory pořád odlišné.

Jo, toto je potřeba kvůli tomu vlastenectví i kvůli ochraně proti jevům, které se udály v tom Belfastu.

A tady v tomto úplně souhlasím.

Tak čili zakazovat strany můžete, ale jako nezakážete voliče, pokud teda nejste extrémně výkonní.

A tady si ukážeme další obrázek.

Tady jeden proevropský web napsal: Arménie si vybrala Evropu, Moldávie si vybrala Evropu, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina si vybrali Evropu.

No jo, že ono tak úplně není.

Arménie si sice vybrala Evropu, ale přišla o Náhorní Karabach a jako sežerou ji teďka turkické národy, protože prostě přišli o svoji bezpečnostní záruku, kterou léta měli díky spolupráci s Ruskou federací, která řekla: „Podívejte, když jste si zvolili Evropu, tak se bráňte sami. Nazdar!" Jo, prostě a v ten moment Azerbajdžán toho využil.

Moldávie.

No, jestli Moldávie nebo Rumunsko zvolili Evropu, nebo spíš je to tak, že Evropa zvolila moldovskou prezidentku a také zvolila rumunského prezidenta Nicolaie Ciucă, protože Rumuni chtěli spíš Gheorghescua, ale toho jim zakázal Ústavní soud.

No tak jako jo, to je trošku otázka.

Pokud vidíme ten maďarský příklad, tak tam si sice zvolili místo Orbána jiného Maďara, ale rozhodně Maďar si nedovolí ani ve svojí zemi jít proti vlastním lidem a třeba brojit pro migraci nebo pro bezpodmínečný vstup Ukrajiny nebo tyhle věci.

No a pokud se podíváte na Ukrajinu, která si zvolala Evropu, no, poměrně hodně Ukrajinců si zvolilo Evropu, jsou jich tady miliony, ale právě proto, že utíkají před Zelenským.

A teď je velká otázka, co s nimi.

Dámy a pánové, tady mě zajímá váš názor, protože na jednu stranu pro mě není úplně přijatelné, že z dočasné ochrany se stane pobyt na řadu, jo, třeba nějaký i trvalý pobyt nebo potom občanství.

To znamená, že třeba nějakých 5 nebo 10 % voličů už budou lidé, kteří budou mít třeba dvojí občanství české a ukrajinské, nebo že dokonce nabdou to české a že tady ta diaspora vlastně už bude ovlivňovat třeba i politiku.

Já celkem chápu, že prostě sem tam někdo přijede za prací, jo, ale zase to nemůže být tolik lidí.

Na druhou stranu zase mám popravdě řečeno trošku morální problém s tím, co požaduje Zelenský, abychom ty lidi, kteří s obrovským nasazením životů, třeba i někdy utekli před ním, museli zaplatit úplatky celníkům, aby je pustili, nebo prostě před těmi celníky utíkat, plavat přes řeku.

Pár jich postříleli vlastní lidi na hranicích do Evropy, aby nemohli utéct ty chlapy.

Takže bychom je teď vzali a poslali zpátky umřít na frontu pro člověka, který už dva roky neměl být prezidentem.

S tím mám taky trošku problém.

Takže tady tady musím říct, že budeme muset volit nějaké vyvážené řešení, ale to vyvážené řešení je jednoduché.

Ta válka na Ukrajině musí skončit. Musí dojít k uzavření míru. Jestli hranice povede těmi nebo oněmi okresy na Donbase, to je celkem jedno.

Podstatné je, že po skončení války bude možno, aby se ti, kteří jsou teď v Evropě, zase vrátili a nebyli na tu frontu dál hnáni.

Možná se kvůli tomu bude muset změnit vedení podobným způsobem, jako se to stalo třeba v Gruzii, kde je taky na hranici katastrofy dovedl Saakašvili. Když se ho zbavili, tak ta země celkem pěkně prosperuje pod vládou Gruzínského snu.

Tak poprosím, poprosím ještě jednu fotečku.

Země Evropské unie zvažují omezit pravomoc Kalaší.

Je to krásné. To jenom tak pro pobavení.

Když tohle vyšlo na novinkách, tak hned vedle mě vybliknul tenhleten článeček s dámou, která je ilustrační fotka, ale jak kdyby vypadla z oka Kai Kaláše a nad tím byl titulek: „Prý nejsem hezká, chytrá ani mladá a neumím vařit. Nemám tak co nabídnout mužům do vztahu."

My nechceme po paní Kaláše, aby byla hezká, chytrá nebo uměla vařit, ale chceme po ní, aby byla dobrá v diplomacii, což objektivně není.

A o tom si řekneme v dalším bloku, ale teď poprosím o předěl. Vaše komentáře a dotazy.

Máme dotaz.

Dobrý den, pane Dostále. Co říkáte na toho hradního Šefčíka na hradě a jak s ním vláda vyběhla? Nepojedeš do Ankary a na OSN? Tohle by bylo skvělé. A líbí se mi pan Macinka, ten jim dává na frak. Jinak pozdravujte Kačku.

S Kateřinou Konečnou jsem mluvil. Měli jsme teď poměrně dobré hlasování. Tam jsme se smáli se Slováky, co se tam dělo v tom sále. A samozřejmě hlasovali jsme proti těm věcem, proti kterým hlasovala tentokrát jednou i většina.

Jinak zítra budeme mluvit o autech, jo, takže zítra taky sledujte. Bude o cirkularitě vozidel. Tam je cílem, aby tam neprošlo to, co tam nějakou dobu bylo, že by se zpřísňovaly STK každý rok. To by se prostě nedalo stíhat. Na to nejsou lidi těch starých aut.

Takže jo, o tom se budeme bavit.

Nicméně k hradnímu pánovi, vidíte, on teď zase byl někde na výletě do krajů a říkal tam, jak je to nedůstojné, ta tahanice o tu angáru.

No, je to nedůstojné, ale způsobil to on, protože skutečně úkol pana prezidenta je, ať si podá žalobu, když se mu nelíbí, co vláda dělá, ať ji žaluje, ať dá k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu.

Ústavní soud mu vysvětlí, že skutečně zahraniční politiku dělá vláda.

Pan prezident si možná už teď zahájil kampaň za znovu zvolení v roce 2028. Já si myslím, že tu šanci nebude mít vysokou, protože už na to lidé úplně zvědaví nejsou.

Ale je tady důležitá věc – kdo by mohl být protikandidát. Není možné vyhrát volby, když nepostavíte dobrého protikandidáta. A teď už se ptejme, kdo by to tak asi mohl být.

Já si umím představit, že bychom nominovali Katku Konečnou. Bylo by to zajímavé, jo, jako proč ne. Třeba by dostala velké množství hlasů. Když už jste jí zmínili, měli bychom prezidentku ženu. Neměli jsme prezidentku ženu, tak bychom ji měli a nebyla by to Danuše Nerudová, ale byla by to naše Katka. Tak třeba i na to dojde v roce 2028.

Ale každopádně musíme mít konsenzuálního kandidáta – někoho, na koho se shodne na vlastenecké scéně jak levice, tak pravice, tak aby získal nadpoloviční většinu v druhém kole. To je důležité.

Pojďme dál.

Milan Drus, slyšel jste projev Alice Vajdlové v Bundestágu, jak setřela Friedricha Merze. No prostě – doby se mění, ledy praskají. Vidíte na těch volebních výsledcích. Já si myslím, že paní Vajdlová by mohla dělat mnohem lepší politiku pro Německo. My na to čekáme.

My jsme se o tom mimochodem bavili se Slováky a s Němci z Bundestágu – Wagenknechtem. Bylo to na interním jednání, ale skutečně musíme se bavit o budoucnosti Evropy. Protože když Německo půjde tam, kam jde zatím pod Mercem, tak pro nás ve střední Evropě se v jeden moment stane zcela neúnosným nadále s nimi zůstávat nebo se jimi nechat vést.

Pokud nás povedou k čertu, tak prostě v jeden moment zesílí ty hlasy, že k tomu čertu si ať jdou sami a my se pokusíme zachovat si naši prosperitu a třeba začít obchodovat se zbytkem světa.

Naopak, pokud by v Německu přišel zpět hlas rozumu, tak v takovém případě může ten společný projekt, který tady máme, pokračovat dál, ale tak, aby nám přinášel mír a prosperitu. A pro nás pro střední Evropu a pro Němce, zejména východní, ale i obecně pro Němce platí, že potřebujeme plyn a ropu z Ruska a odbytiště na obrovských miliardových asijských trzích.

Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, to je všechno, co s tím můžete dělat, protože skutečně nikam jinam neprodáme a odnikud neseženeme levné suroviny v takovém rozsahu, abychom byli úspěšní.

Samozřejmě my se můžeme pokusit konkurovat Spojeným státům, snažit se jim tam vyvážet naše věci, ale ve chvíli, kdy se na ně soustředíme jako na jediného dodavatele, tak oni napálí cla a oni nám napálí vysoké ceny toho zkapalněného plynu, který nám teď radostně za vysoké ceny dováží.

To znamená, že my potřebujeme, aby se to v Německu hnulo, abychom se skutečně stali nezávislými. A mluvil jsem o tom i na plénu Evropského parlamentu. Za chvilku si to pustíme.

Pojďme dál.

Ještě dáme jeden dotaz nebo jeden komentář. Ruda píše: "Proti kandidátka chce být tykačová. Proti té je snad i Pavek Einstein."

Jak jsem říkal, musíme najít kvalitního, musíme najít konsenzuálního kandidáta. Takže kdykoliv někdo někoho má, jsem s ním, protože máme na to dva roky, abychom z těch více vybrali jednoho, který ve druhém kole zvítězí nad kandidátem Petrem Pavlem, případně dalším neotesaným diamantem, kterého začne otesávat pan Kolář, tak jako otesal pana současného prezidenta.

Tak uvidíme, koho nám tam kdo navrhne. Podíváme se, zhodnotíme.

Pojďme dále.

Dámy a pánové, víme, že Kaja Kallas je beznadějná. A mimochodem, to si řekněme i tady otevřeně. Vypadá to, že se zvedne hlas proti Kaje Kalasové. Zahraniční politika je špatně. Už je to slyšet z Francie, je to slyšet z Německa a to i z mainstreamových kruhů.

Teď se přemýšlí, jak to udělat, protože se jí nedá sebrat to její kvazi ministerstvo, ten vysoký komisariát, tu evropskou zahraniční službu, protože to je v evropském základním ústavním právu. Nejde ji jen tak vyhodit.

Teoreticky by jí šlo vykopnout nahoru – kdyby si ji třeba zvolili v Estonsku prezidentkou, tak tím by se stala neslučitelnou s funkcí tady v Evropské komisi a šla by dělat prezidentku do Estonska a my bychom tam mohli dát někoho jiného. Ale to by samozřejmě Estonci museli spolupracovat. Oni teď mají prezidentské volby.

Nebo je druhá možnost, že pokud to půjde dál a pokud se nedohodnou na přátelské rezignaci a Kallas se včas nedozví, že to vlastně už nechce dělat a že neodejde po svých, tak bychom na podzim mohli mít další hlasování o vyslovení nedůvěry celé komisi. Protože nemůžete vyslovit nedůvěru jednomu komisaři, třeba Kalasové. To nejde procesně. Když už, tak musíte vyhlásit nedůvěru celé komisi, což já bych samozřejmě byl nadšeně pro.

A tady je otázka, kdo by byl pro ještě. A je možné, že právě ti Němci a Francouzi by mohli k tomuto kroku přistoupit, aby hodili ten balvan, který je tíží v podstatě přes palubu a zbavili se přitom i Horschelové Liounové a třeba zvolili někoho jiného.

Hele, věci se dějí postupně, ale třeba se stanou. Nicméně i na G7 to bylo docela slabé, ten signál, protože prostě ti státníci jsou slabí.

Já jsem komentoval pro China Daily pro miliony čtenářů – 400 milionů čtenářů to čte. Tak jsem komentoval spolu s lidmi, s kolegy odborníky ze Šanghaje, že skutečně není možné, aby rozhodovala G7 o věcech, o kterých mohou rozhodovat pouze všechny státy světa dohromady. Máme multipolární svět. A proto ta pravidla by se měla tvořit na úrovni OSN.

Pokud Evropa – a to tady říká kolega profesor, se kterým jsem se v Šanghaji měl možnost bavit – pokud Evropa chce sledovat svoji vlastní cestu, tak prostě nemůže být ve vleku Spojených států.

Tento protiklad patrně zůstane teď dlouho na pořadu dne právě dokud se Evropská komise nezmění. Takže tolik komentáře – v Česku nás leda hejtují, ale skutečně se daří ve světě říkat, co si myslíme a jak by Evropa mohla vypadat, kdyby naše zatím menšinové stanovisko se prosadilo do té většinovosti.

Ale k tomu budeme potřebovat v roce 2029 vás jako voliče.

Pojďme dále.

My jsme tady bohužel v úterý odbavovali dle mého názoru nevyváženou, skoro až bych řekl vazalskou dohodu se Spojenými státy. My na jejich zboží neuplatňujeme žádná cla. Oni na naše zboží budou uplatňovat 15% cla.

Ještě se v tom dýlu na tom golfovém hřišti zavázala Ursovová Voninová, že bude odbírat za 100 miliard zboží, respektive suroviny ze Spojených států. Přestože bychom je, kdybychom nebyli hloupí, mohli mít levněji.

Já jsem to komentoval na plénu takto. Pusťme si prosím video.

Dear colleagues, it's starting wars, mischief in the Middle East from the Iraq war started under false pretences to the Iran war started by Netanyahu and Trump. It is Israel and United States who commit genocide and war crimes in Gaza, in Lebanon, in Iran.

It is Europe who is paying the price with increased costs of oil, gas and fertilizers and it is Europe who is suffering from migration waves from conflicts.

My question Mrs. High Commissioner: should we now reward the Israelis with continued cooperation and reward the Americans with a very nice vassal trade deal?

Or should we rather speak and trade with decent states from the rest of the world who never attack anyone, who offer much better markets and who uphold United Nations principles?

I am for the second approach.

You unfortunately chose the first.

Dámy a pánové, tak doufám, že jste viděli celý ten obraz. Pro ty, kteří nemluví anglicky a neviděli titulky:

Tak jsem říkal, podívejte, kvůli Netanyahuovi a Trumpovi a jejich válce v Íránu, kterou prostě zahájili, tak my máme obrovské problémy s energiemi, s plynem, s ropou, s hnojivy. A my je za to ještě odměníme tím, že jim podepíšeme jakouši vazalskou obchodní smlouvu, ne?

Oni nás poškodili, to znamená, že bychom jako měli tvrdě vyjednávat a říkat: podívejte, tu škodu nám musíte nějak vyvážit. Oni to způsobili, to je vaše chyba. Ale bohužel my jsme sklopili uši, nebo spíše nesklopili uši my, ale většina v Evropském parlamentu prostě tu nevýhodnou smlouvu podepsala. Takže i v tomto budeme muset změnit to, co se děje.

Spojené státy totiž objektivně už nejsou globálním hegemonem, světovládnou velmocí. Což jim ukázal zdánlivě malý, zdánlivě zaostalý, ale ve skutečnosti velmi zdatný Írán. Perská civilizace ukázala svoji trvanlivost. A dokonce i v Foreign Policy, což je americký časopis významný na zahraniční politiku, se píše: Írán je větší porážka než byl Vietnam. Válka, kterou si Amerika zahájila, se stala strategickým neštěstím pro Washington.

Čili toto je hodnocení samotných Američanů, co se stalo. Skutečně to byla obrovská chyba, ale ukázala to, co jsme předtím viděli: že skutečně 340 milionů Američanů už nemůže vládnout miliardám lidí na celém světě. A že ani vojenská moc, kterou donedávna měli naprosto nepřekonatelnou, už k tomu stačit nebude.

Já doufám, že se podaří lidem jako jsou ti z hnutí Make Europe Great Again splnit to, co říkali ve volbách: upustit od těch světovládných válek, vrátit se do své krásné země, na svůj krásný kontinent a ten si tam rozvíjet tak, jak to jejich předkové chtěli. Že přestanou být tím světovým policajtem, kterému už lidé nejenom že nevěří, nejenom že se ho bojí, ale někteří už ho i nenávidí.

A pro nás, pro Evropu, toto bude znamenat orientovat se na všechny strany. Jak říkal pan prezident Zeman, jestli se nemýlím, všechny politiky všech azimutů. Toto je náš úkol nyní a my se o to pokoušíme.

A jedna z věcí: příští týden budeme mít debatu s kolegou z Evropského parlamentu a také s profesorem Marandím z Teheránu, což je významný profesor, který učí a přednáší i v angličtině. A kdo sledujete třeba pana Dena a jeho podcasty, tak tam je pravidelným hostem. A právě říká tu druhou část toho, co slyšíte od propagandistických mainstreamových médií. Takže my si právě poslechnem tu druhou perspektivu, jak to vidí Íránci, jak to tam skutečně je. Protože skutečně tady na Středním východě se zcela změnila silová dynamika.

Írán uzavřel mír, pomohl dohodnout mír. Írán uspěl a má svůj palec na tepu Hormoského průlivu, což je mnohem větší síla než nějaké jaderné rakety, protože může kdykoliv otevřít nebo zastavit dopravu. A teď v podstatě už je to tak, že americké a izraelské síly ztratily prostě tu rozhodující moc.

Pro Palestince, kteří jsou obětí objektivní genocidy, je to dobře. Patrně je to dobře i pro státy, které byly soustavně rozvraceny, jako je Sýrie nebo Irák. Patrně je to dobře pro celý ten subkontinent nebo tu část světa.

A my jako Evropa tam musíme uhájit náš zájem. A náš zájem je jediný: otevřené obchodní cesty a nepřerušené dodávky ropy, plynu, hnojiv a dalších surovin. Tento zájem máme společný s mnoha dalšími státy, třeba jižní Asií nebo Čínou. Tento zájem máme společný i s většinou států v Zálivu a měli bychom ho hájit.

Tolik k světové situaci.

Teď poprosím o předěl a další dvě tři otázky. Pak se vrhneme zase na něco hezkého z Ameriky.

Tak první otázka: Jak se lze efektivně bránit, pokud se firma rozhodne účelově vyhodit zaměstnance přes vytýkací dopisy a vyhnout se tak vyplacení odstupného? Zatím se všichni nechali takto odejít bez odporu.

Tak jako jednotlivci to budete mít velmi těžké. Ale abyste se mohli bránit kolektivně, od toho slouží odbory. Bohužel členská základna odborů klesá, lidé přestávají chtít být v odborech. Ale pak se bohužel ocitají bez pomoci, pokud se jim stane něco takového.

To znamená, doporučuji těm, kteří jsou třeba z daného podniku, aby se přihlásili do odborových organizací. Tam jsou právníci, kteří jsou schopni jim pomoct.

Jak jim pomohou, alespoň krátce právně vysvětlím: Podívají se na ty vytýkací dopisy, co v nich skutečně je. Posoudí také to, co ten zaměstnanec skutečně dělal. A pokud se ti vyhození zaměstnanci podporují navzájem, pokud si navzájem potvrdí, že to není tak, že by tam vypukla nějaká epidemie lemploviny a že by se prostě všichni dali vyhodit přes vytýkačky, ale že je to účelový nástroj, jak přes zneužití tohoto nástroje se zbavit zaměstnanců, které ta firma nechce jiným způsobem, než zákon povoluje, tak v takovém případě vám právě odbory pomohou se ubránit.

Ano, můžete to zkusit sami. Řeknete si: nechci mít nic společného s odbory. Ale v takovém případě se musíte potom pustit do právnického boje po své linii.

Tak mimochodem s odbory je levice nedílně spojená a my se budeme snažit s nimi spolupracovat i nadále.

Radiosjesta píše: "Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington potřebuje dohodu o denuklearizaci s Ruskem a Čínou. Co víme o jaderných zbraních ve světě? Kde jich dle vás je asi nejvíc?"

Tak pořád hlavními jadernými velmocemi jsou Spojené státy a Rusko jako nástupnický stát Sovětského svazu. Skutečně obě tyto jaderné velmoci mají arsenály dost velké na to, aby vymazaly lidskou populaci z celého povrchu planety, pokud by se tak rozhodly.

A právě proto politiku nemohou dělat děti nebo osoby mentálně narušené, ale lidé rozumní, kteří si uvědomují, co se na konci dne může stát, když se bude příliš křičet a příliš se bude spoléhat na to, že vyprovokovaná válka nevypukne.

To je mimochodem obrovské nebezpečí pro nás, protože my jsme to pravděpodobné jaderné bojiště v jakémkoliv myslitelném konfliktu mezi západem a Ruskem. A pokud ty jaderné zbraně začnou dopadat na naše území, tak pak už je úplně jedno, kdo tu jadernou válku vyhraje nebo prohraje, protože my ji prohrajeme v každém případě.

A tady v tomto případě je velice nebezpečné to, co se děje a týká se to i amerických základen, protože se začalo mluvit o tom, že by jaderné zbraně americké byly umísťovány na evropském území, kde by evropští členové NATO byli vybaveni nosiči těchto zbraní, třeba F35, které mohou nést jaderné zbraně.

Jo, ale to je úplně špatně, protože na jednu stranu my nebudeme mít kontrolu nad těmi americkými jadernými zbraněmi, tu pořád budou mít Američané.

Ale na druhou stranu, pokud by naše letadlo odletělo s jadernou bombou a zkusilo ji shodit na Rusko, tak na koho půjde protiútok?

No, na nás.

To znamená, to jsou samé nevýhody a žádné výhody. Takže braňme se tomuto. Tohle je skutečně velice nebezpečné.

A možná i to je důvod, proč odmítnout ty předražené F35 a nahradit je nějakým jiným letadlem, které třeba ani neumí nést ty jaderné zbraně, ale tím pádem nás nevystavuje celá tato hra, aby se tak řeklo, na veliký terč, na kterém být skutečně nechceme.

Samozřejmě jsou tady další jaderné země. Je to Čína, je to Pákistán, je to Indie, patrně je to Izrael.

Hrozně moc se mluví o tom, jak Íránci nesmí mít zbraně, jo, nesmí mít bombu. Jo, ale moc se nemluví o tom, že Izraelci nejspíš mají taky, jo, a že s tím nikdo nemá potíž.

Severní Korea je patrně tím, kdo je poměrně solidně vybaven.

Takže bohužel ta zásada nešíření se nepodařila udržet a s každým dalším státem, který si jadernou zbraň pořídí, se zvyšuje počet těch, kteří se můžou zbláznit a udělat průšvih.

A tím za chvilku navážeme k velice důležité věci.