Energetická soustava je základem fungování moderní společnosti. Hostem M. Jandy bude Ivan Noveský.

Tady mám jako hosta odborníka na řekněme energetickou infrastrukturu v České republice a samozřejmě myslím si, že co se týče plynu a energetiky, tak jste jedním z nejpovolanějších, bych řekl, v České republice.

A abych vás trošičku představil, pane Novský, tak vím, že jste vystudoval ČVUT Fakultu stavební, pak jste vlastně studoval dále specializaci právě pro ukládání plynu do nějakých zásobníků.

Vím, že jste studoval potom i nějaká práva a co se týče vaší profese, kvalifikace a vůbec vašeho pracovního života celou dobu v energetice, v nejrůznějších společnostech, ať už za bývalého režimu nebo za současného.

A myslím si, že lepšího odborníka na toto téma určitě nenajdeme.

Jestli je něco, pane Novský, co byste vy chtěl doplnit, tak určitě řekněte. Za mě asi takhle pro vás.

>> Takže já vám, pane Jando, děkuji za pozvání. Děkuju vůbec svobodným za pozvání. Těším se na tu diskuzi. To bylo asi nejdůležitější.

A co se týká té mé profese, tak já jsem hlavně do roku 89 to jsem stavěl. To bylo samý stavěním, tehdy se stavělo.

No a od té doby se spíše věnuji potom nějakým úřadům a nějakým dalším věcem. Mimo jiné jsem řídil energetický regulační úřad. Tam jsem byl vlastně jako ředitel sektoru při první paní předsedkyni Janně Novotné a mimo jiné taky jsem byl generální ředitel a zřizoval jsem úřad pro zastupování státu v majetkových věcech.

To bylo takové celkem zajímavé. Takže spoustu takhle věcí v energetice jsem dělal a myslím si i třeba kolem státního majetku.

>> Mm.

>> Ty dotazy můžou být ze všech oblastí. Tak se těším.

>> Určitě. Já děkuju za doplnění.

Já k tomu, co jste teďka říkal, tak jste mi trošku připomněl jednu myšlenku, kterou jsem si nedávno pohrával a to je to, kdy jsem si vlastně říkal, že my tady žijeme v nějakém už víc jak 30 let režimu v systému, který prakticky, co se týče energetické infrastruktury, dálniční sítě, vůbec infrastrukturálních věcí, skutečně žije na tom, co bylo zbudováno za toho minulého režimu a jen opravdu málo něčeho nového se postavilo. A to dokonce i Temelín je vlastně dílo, které započalo svou výstavbu za minulého režimu a bylo dokončeno až v těch 90. letech.

>> V roce 2000 dokonce.

>> Prosím?

>> V roce 2000 byl ten spuštěný.

>> V roce 2000.

No takže je to prostě věc, na které to stojí. Přijde mi to vlastně komické, že žijeme v době, kdy se tváříme, jak všechno funguje, ale bez staré infrastruktury bychom ji tu neměli. Každopádně pojďme k těm otázkám a já tady hned na vás mám první otázku, protože mě to celkem zajímá, jak vlastně došlo postupně k tomu, že v té energetice se řídíme jakousi ideologií namíste těch faktů, té skutečnosti, té reality.

A proto moje první otázka zní: přibližně od jakého roku si myslíte nebo si všímáte, že se vlastně v energetice začala převažovat ta zelená ideologie nad tou racionalitou? A máme tu v podtextu i ty fyzikální zákony, protože já si mnohdy říkám, že prostě to, co někteří si představují, tak jde, že bychom nemohli nezvratně porušit fyzikální zákony. To nejde, to je pravda.

>> Takhle musím říci, že co se týká opravdu ekologie, co se týká opravdu životního prostředí, tak to začalo fungovat hned po roce 89 a opravdu tehdy ČEZ vlastně v průběhu těch 90. let ČEZ vlastně odcíril a odpíroval svoje uhelné elektrárny. To je potřeba vidět. Nebo bylo to tehdy nákladem 101 miliard.

A musím říci, že opravdu se to podařilo tak, že dneska ty elektrárny jsou opravdu ekologické, jsou odpírované, odsířené. Mimochodem díky tomu odsíření máme sádrovnu, jo, protože při tom odsíření vzniká energosádrovec, ze kterého se vyrábí sádrokarton. Kdybyste neměli ty uhelné elektrárny, tak máme problém, protože nemáme, z čeho vyrábět sádrokarton, což je taky strašně důležité.

Ale upřímně řečeno, kdy vlastně nastal ten absolutní zlom?

Vlastně podobně jako pro energetiku bylo nejhorší období rok 2007. To byl takzvaný unbundling, který nařídila Evropská unie a to bylo vlastně rozbití těch velkých přirozených monopolů na spoustu menších, ale stejně velkých přirozených monopolů, čímž se rozbil ucelený systém. Protože tehdy byl systém, že vlastně všechno to bylo v jednom, jo? Byla výroba, přenos, to jsou ty takzvané DIÁTY nadřazené, jo, distribuce, to jsou potom ty diáty nižší, která to bylo obchodně, prostě všechno to bylo v jednom. Taky v roce 1996 a to už bylo vlastně po privatizaci ČEZu a to už bylo vlastně po spoustě dalších věcí, tak v roce 1996 se platilo tehdy v domácnosti průměrná cena elektřiny 1 Kč za kilowatthodinu a v tom bylo všechno. Dneska je to kolem 8 Kč. Tehdy to byla podstatě koruna a od té doby, jak jste správně řekl, tady se vlastně nic nepostavilo.

Dokončil se Temelín. Ano, ale nedokončil se - jenom ty dva bloky, jo, zestaveně. Bohužel třetí a čtvrtý blok už se nestavěl. To se zrušilo v roce 2014. Bohužel se zrušil ten tender, jo, na ty bloky 3 a 4 v Temelíně. A dokončily se dlouhé stráně. Ta přečerpávací vodní elektrárna, která byla taky ve vysokém stádiu rozestavěnosti. No a pak se ještě postavil, tuším jeden blok. Jeden blok se ještě potom postavil na severu Čech, jo. Takže uhelná elektrárna, myslím.

Jo, super. Kritický blok.

Takže upřímně řečeno, opravdu nejhorší podle mě pro tu energetiku byl ten unbundling, takzvaný, to je to rozbití prostě těch ucelených funkčních částí celku na prostě detaily, jo, na oddělení distribuce od přenosu, od výroby, obchod, jo, prostě rozbití funkčního systému.

Mě právě k tomu zajímá jedna věc, že vlastně my jsme tady řešili v minulosti nějaké ty solární barony. Teďka se hanlivě zase používá větrní baroni. Eh, to je vlastně který rok, který byste to takhle zařadil, že toto začalo převládat jako ta představa toho, že toto je ta ideální energetická soustava, ne? Kdy se to realizovalo, ale kdy se to prostě objevovalo, jestli mě rozumíte, ta myšlenka budeme to vytvářet, budeme to stavět.

Víte, ona ta ideologie, ona ta ideologie totiž upřímně řečeno, ona funguje pořád, protože já si pamatuju - vy to nemůžete pamatovat, vy jste mladý, jo, většina vašich diváků nebo posluchačů to taky nepamatuje. A v roce 1960 nám tvrdili všichni, jak tědy východní, tak západní novináři, všichni tvrdili, že do 10 let dojde ropa. Jo, v roce 1960, jo.

>> To je ta roku...

>> Kolik let.

>> V roce 1970 nám tvrdili, že do 10 let přijde doba ledová. Většina Evropy zmrzne. Dneska se zase povídá o tom, že tady uhoříme, zhoříme, že jo. Ale to vždycky nějaká ideologie říká.

Jo.

V roce 1980 to kupodivu bylo trošku pravdivé. Říkali, že za 10 let kyselý déšť zničí půdu atd.

Což byla v podstatě u nás v severních Čechách pravda, ale proto dělal ten čas přes to ocíření a tím to vlastně zastavil, jo, v roce 1990, protože tak se vymyslelo zase, že za 10 let zmizí ozonová vrstva a že zhoříme.

No a teďka máme rok 2026 a teďka se nám někdo snaží vysvětlit, že těch 40 % elektřiny z uhelných elektráren nahradíme těmi obnovitelnými. Oni jsou to v podstatě občasné, jo, těmi takzvanými obnovitelnými solárními a větrními zdroji, které jsou údajně zadarmo, což je teda stejná ideologie, nesmyslná, jako byla ideologie předchozí, jo?

To znamená, tady vlastně v podstatě došlo k tomu, že do toho vstupuje politika a to je ta největší chyba – do energetiky nesmí vstupovat politika a nesmí vstupovat ideologie.

Jo a v podstatě to, co jste nakousnul, ty takzvaní solární baroni, tak to nastalo v roce 2010.

To byl ten největší boom tehdy, protože Česká republika se zavázala v rámci zákona, že nějakým způsobem prostě udělá určitý procento elektřiny z těch takzvaných obnovitelných zdrojů.

A tehdy se to rozjelo ve velkém v tom roce 2010.

Doplácíme na to do dneška. Dneska se za tu elektřinu z těch fotovoltaických elektráren nebo solárních elektráren – to je jedno, ne – totéž do roku 2010, tak dneska se to povinně vykupuje za 160 haléřů za 1 kWh.

Jo, když si vezmeme, že z jádra vyrábíme za 24 haléřů za kWh, z uhlí za 40 haléřů, když jsou při počtu povolení, tak jsou ty největší, jo, tak je to – já nevím – 210, tak si to srovnej. 80 % jsem viděl, že ty povolenky dělají u těch uhlů.

No, 40 jsou náklady, že jo, přes 40.

A 210 je konečná cena, takže je to jasné, jo?

Takže tam je to jasné.

Ty povolenky, to je neštěstí, jo? Povolenky prvního stupně jsou – nebo to ETS1 – to je neštěstí a povolenky ETS2, to je katastrofa, jo?

To znamená, tady se to lámalo opravdu v tom roce 2007. V roce 2010 to bylo bohužel ten solární bum, jo, který potom v roce 2013 se vlastně zvrhnul ještě v ten hon – takzvaní solární baroni – a paradoxně docela nejvíc honili ty, co to měli v pořádku a co to neměli na zemědělské půdě.

A bohužel to dneska je nějaký svaz moderní energetiky a jeho čelní představitelé – tehdy právě na základě jejich udání – se celej ten celej ten bum takhle rozjel, jo, což je teda taky tragédie svým způsobem, jo, protože to nejdříve podporovali a pak do toho a teďka zase podporují větrné elektrárny.

Mimochodem to je taky – tak jsem taky zvědavý, jestli potom taky pošlou nějaké udání na ministerstvo průmyslu a obchodu a začne zase hon na ty větrné barony.

Oni se denně bohužel pořád opakují.

Tam jsme se právě potkali na té akci, kde se zveřejňovaly vlastně ta fakta o těch akceleračních zónách, takže vím, že se o to taky aktivně zajímáte.

Já vlastně – co se toho týče – tak mně to přijde jako paradoxní právě třeba ty emisní povolenky, protože vlastně já to vnímám tak, že ty emisní povolenky slouží jako vlastní hřebíky do rakve té naší energetické soustavy.

My tady vlastně platíme emisní povolenky za CO2 a za ty emisní povolenky, za ty vybrané peníze – které samozřejmě projdou nějakým aparátem, kde se spousty peněz ztratí – tak se potom staví a dotují právě větrné elektrárny, právě ty solární elektrárny a tak dál.

Takže mi to přijde, že vlastně ty samotné funkční celky si vytváří celky, které nebo respektive ty zdroje energetiky, které to potom rozhazují a škodí tomu de facto.

Takže tohle mě přijde jako naprosto totálně komické tady v téhle věci.

No, spíš taky komické, jo.

A upřímně řečeno, tam je ještě jeden problém, jo.

Tahle povolenka CO2, to nesouvisí vůbec s ekologií, jo. To je čistě spekulativní cenný papír.

To je ta tragédie, jo, protože kdyby to souviselo nějakým způsobem, mělo by to souviset se životním prostředím a tak, tak by se to dávalo do životního prostředí.

Ale jak říkáte, část těch povolenek se použije tady, protože z toho se financují úplně nesmyslné projekty – třeba na vodík, jo – úplně prostě nesmyslné projekty, které ekonomicky vůbec nemají žádný smysl, jo.

Ale hlavně z toho v podstatě žijí třeba němečtí penzisté, jo, protože německé penzijní fondy a americké penzijní fondy jsou vlastníci těchto spousty těchto povolenek a normálně s tím prostě obchodují.

Je to normální cenný papír bez ekologického něčeho. To prostě je absolutní – jen snaha vytáhnout peníze z východní Evropy.

Nás to teda bojí taky.

Jo, to je a vytáhnout ty peníze a přesunout je jinam.

A to je bohužel tragédie, protože to opravdu likviduje, jak říkáte, likviduje to naši energetiku, likviduje to ekonomiku a taky kvůli tomu máme šílené ceny, že jo, protože nejenom že ty povolenky se přičítají k té výrobní ceně té elektřiny z uhlí, ale bohužel ještě navíc právě nás to zatěžuje úplně jinak a tím pádem vlastně pak když se k tomu přičte to, že se nesmyslně obchoduje na burze, jo, takzvaně, kdy i když tam se obchodují směšná množství, jo, relativně strašně malá množství, tam se jenom vytvářejí zase nějaké fiktivní ceny, takže to nás všechno okrádá a pak se divíme, že nám odcházejí průmysl – buďto krachuje nebo odchází mimo.

A to je ta největší tragédie.

Lidi žijí potom v energetické chudobě.

Dneska už je nás tady dost lidí u nás v České republice.

Některá čísla dokonce hovoří až o třetině lidí, což teda mně přijde úplně šílené, jo, že až třetina lidí žije v nějaké energetické chudobě.

A to si myslím, že je to trestné, protože my ty elektřiny pořád vyrábíme mnohem více, než ji spotřebujeme.

Dokonce vyvážíme.

Vždyť my jsme – my vyrábíme nějakých 59 TWh. Celkem vyrábíme nějakých 59 TWh.

Jo.

Jo.

A vlastně, pardon, my vyrábíme 62,8 a spotřebovali jsme – oni, jo – oni bylo 62,8 TWh vyrobeno a spotřebovali jsme 59,1 TWh, jo.

A 7,4 TWh jsme vyvezli.

Jo, to je potřeba vidět.

Takže my opravdu dneska ani v roce 2022 jsme neměli žádnou energetickou krizi.

To byla čistě krize cen energií, která byla uměle vytvořená.

Takže je potřeba to takhle vnímat, protože my ty elektřiny naštěstí zatím máme dost.

Díky teda uhlí mezi námi, jo, protože z jádra – třeba se oni, když to vezmou, jo – vyrobil nějakých 42 %, z uhlí se vyrobilo 40 % a letos třeba za první kvartál – aby si lidi měli představu – tak my máme v jádře zhruba 19 % instalovaného výkonu, jo, v jádře, jo, z celkového instalovaného výkonu, ale z těch 19 % se za první kvartál letošního roku vyrobilo 34 % české elektřiny.

Jo, v uhlí máme instalováno 37 % instalovaného výkonu, ale z toho se vyrobilo 48 % veškeré české elektřiny.

Téměř půlka.

Jo, plyn je drahý, jo, ten jako teďka v podstatě nemá cenu a navíc je to problém, protože z Ruska jsme přestali odebírat, jo.

Ty dodávky přes Německo se v podstatě v roce 2022 taky zhroutily díky tomu, že – eh – němečtí přátelé Německa odstřelili Nord Stream, ten plynovod, jo.

Takže dneska my bereme vlastně všechno přes Německo a je to LNG, ať už je to tedy americký LNG nebo z Qataru, nebo z Ruska LNG, takže my to bereme přes Německo.

Jo, tam se k tomu potom dostaneme.

Mám tam k tomu několik dotazů, kterými to rozebereme i podrobněji.

Já jen na jednu důležitou věc, jestli můžu říct ještě, pane Jando – důležitá věc. Jak jsem říkal ty procenta, co se z čeho vyrobila, tak je zase potřeba vidět, že za ten první kvartál letošního roku celkem 22 % instalovaného výkonu v těch solárech a větrnicích, jo, vyrobily pouze 4 % elektřiny.

4 %.

Aby lidi měli představu, jak moc je to, jak moc to pomáhá energetické bezpečnosti a jak moc vlastně jsme na tom závislí.

No vůbec, vůbec.

To je právě jedna z věcí, kterou na tom vidím.

Já právě k tomu, co jste říkal, k těm povolenkám – já jsem nad tím přemýšlel a já vlastně jsem to definoval pro sebe tak, že je to naprosto geniální daň.

Je to daň, jejíž hodnotu, kterou vybereme, tak stanovujeme na burze.

To tady ještě nikdy nebylo, že by prostě burza stanovovala hodnotu daně, která se za něco bude vybírat.

To je absolutní absurdita.

A tomu, kdo to vymyslel, gratuluju, protože vymyslel naprosto geniální věc.

Jako v uvozovkách ti myslím.

Gratuluju.

Každopádně pojďme tedy na další otázku.

Vy jste tady vlastně i tu druhou otázku nějakou formou zodpověděl, ale já bych se teďka chtěl zaměřit na tu rozvodnou síť, kterou vlastně spravuje společnost ČEPS.

A vy jste to tady zmiňoval, že jo, ty větrné elektrárny mají nějaký instalovaný výkon, něco vyrábějí, ale také víme, že to vlastně způsobuje nějaké rozkolísání té sítě.

A moje otázka vlastně zní – máte pocit nebo vnímáte, že jsme za nějakou hranou toho, co ta naše síť zvládne, protože minulý rok vlastně na začátku léta právě v červenci jsme si užili náš první blackout? Nebo si myslíte, že je to ještě jako v pohodě, že to ta naše rozvodná síť zvládne v kontextu právě toho, jak se přenáší energie z Německa do Rakouska a podobně.

Jak si myslíte, nebo jak vnímáte tu naši rozvodnou síť?

No takhle – to je přenosová síť.

Jo, má přenosové sítě a ty přenosové sítě to je 400 kV, jo, to je 200 kV, stovky, jo, 100 kV ještě a již tam už některý mají distribuci.

Takže ty přenosová síť, ta je naštěstí velmi seriózně, velmi solidně nadimenzovaná.

Jo, velmi opravdu docela do písmene, řekl bych, vzdorně.

Jo, takže já jsem sám byl překvapen, když jsem říkal, že začínají hrozit blackouty díky přetokům a takovým věcem, když toho blackoutu tady nastal loni.

Jo, takže pravda je v tom, že tehdy opravdu byly ty přetoky.

Pravda je to, že tam se potkalo několik okolností, o kterých se třeba ani nemluví, jo, ale bohužel prostě tam to bylo, tam to bylo uděláno tak, že tam byla přetěžovaná jedno vedení, ta 411, to byl propoj vlastně mezi rozvodnami a ten propoj mezi rozvodnama – jo, ty 400 kV vlastně byl přetěžovaný.

Taky na tom byly různé havárie, jo, předtím už na tom byla havárie, prostě byly na tom různé havárie a vždycky to byla otázka času, než se tam zase něco udělá, protože tam tudy tekly ty největší přetoky.

Je to paradox, ale prostě tamtudy to teklo – většinou ty největší přetoky, jo.

Takže já vím, co tedy není úplně oficiální, jo, ale my prostě budeme muset se modlit, aby Česká – aby tam fungovali, aby tam fungovali dispečeři tak, jak mají, i když oni se snažili a některé věci jim bohužel utekly.

O tom se také nemluví, ale primárně to bylo těmi přetoky, jo, protože opravdu ta 411 tehdy vypadla díky tomu, že prostě tam byla jedna spojka vadná a tím, jak to bylo přetěžované, tak to prostě spadlo.

No bohužel.

Jo, čest, že si udělá pořádek v tom, protože tam – tím, že nenaběhl ten jeden blok v Ledvicích, tak vlastně v podstatě jim to také pomohlo rozhodit tu síť.

No a pak samozřejmě ten problém, že vy vlastně nesmíte vypínat ty takzvané obnovitelné zdroje, ty občasné zdroje, protože ty se primárně tam musí odebírat, jo.

A tam došlo prostě k tomu, že se tam potkalo několik takových věcí najednou a bohužel to prostě spadlo.

Naštěstí padala jenom ta severní část, to znamená tam, kde jsou jaderné elektrárny, kde je Temelín, kde jsou Dukovany – ta jižní část vlastně zůstala pod proudem, což také bylo svým způsobem štěstí.

Ale je potřeba opravdu toto si hlídat a musíme na to fakt být opatrní.

A někdy je to opravdu trošku sázka do arterie.

Já tedy obdivuju ty dispečery, že to zvládají.

To se přiznám, to je něco podobného jako jsou ti letušti dispečeři, jo, kde opravdu je to někdy na hraně, ale některé ty věci prostě bohužel občas utečou.

Takže je to o přetocích.

To je bohužel to – ty jsou plánované, ale problém je, že i když jsou plánované, tak se potom stane, že jsou mnohem větší a když se potom k tomu přidějí další faktory, tak prostě je z toho problém.

Jo.

Hm.

Tomu rozumím a vím, že vlastně je to věc, kterou očekáváme, že se tady bude dít čím dál tím více a více.

Čím bude více těch občasných zdrojů, protože tam je problém, že jo – ten občasný zdroj, ten vám vlastně nabíhá v době, kdy svítí sluníčko, tak vyrábějí soláry, v době, kdy fouká, vyrábějí větrníky.

Jenomže to se bohužel velmi často – neříkám, že vždycky, to bych lhal – ale velmi často se to prostě nepotkává s tím, kdy my to potřebujeme, kde máme tu spotřebu.

Jo.

A také proto třeba mě teďka mrzí, že opravdu ty větrníky – že zase proběhla ta aukce na MPO, kde se jim vlastně garantuje 320 za kW, ale to oni budou dostávat normálně i v momentě, kdy bude záporná cena.

To je vlastně ten problém, který je dneska třeba s těmi solárními.

Říkám – tam se platí 1670 za kWh, ale platí se i v době, kdy ta cena je záporná.

To znamená – to je pro nás, to nám strašně zatěžuje ekonomiku, to nám vlastně zdražuje tu elektřinu a prostě to nepatří do energetiky.

Je to ideologie.

Ideologie – souhlasím.

Je to ideologie ze středu a myslím si, že Evropa brzy pozná, že není úplně zcela funkční.

Já jestli tedy můžu teďka, abych položil další otázku spíše z vašeho gardu – a to znamená to, co se týče toho plynu. Protože co se týče války na Ukrajině, tak nám bylo tvrzeno vládou, že k nám už neteče ruský plyn.

Ovšem víme, že byl přeprodáván přes nějaké překupníky.

Já jsem dokonce dohledal, že i přes nějakého miliardáře v Indii, kterej prostě jenom posílal lodě z Ruska sem se zkapalněným plynem.

A spíš otázka zní – kdo a proč si myslíte, že na téhle věci profitoval a proč jsme vůbec k tomuto přistoupili tady?

A ještě než otázku položím – tak máme tady nějaké pozdravy pro vás, pane Novotný, od diváků, kteří vás zdraví.

Takže určitě děkujeme i za dotazy a můžete prosím odpovědět.

No takhle – tam musíme rozlišovat dvě věci.

Jedna věc je potrubní plyn, o kterém se u nás psalo, že jsme se s ním rozloučili a podobně.

Jo, takže musíme si uvědomit, že ještě v roce 2024 na konci roku, jestli se nepletu, tak nám teklo kolem 95 % ruského plynu potrubím.

Pozor, dneska neteče nic potrubím, protože nejde to ani přes Ukrajinu a k nám to nejde.

Ale myslím, že v tom ohledu – co se týče toho LNG, které jste zmiňoval – tak samozřejmě se to buď přeprodává, ale ty západní státy se vůbec nežinýrují. Oni prostě normálně, obrovským způsobem kupují ten ruský LNG a nechávají si to vozit k sobě do přístavu.

Tam jako mnohdy ani není potřeba to překupovat. Tam to prostě jede přímo přes Rusy, protože oni to potřebují. Španělé to potřebují, Francouzi to potřebují, Němci teda tvrdí, že ne, ale je otázka, jak to nakonec dopadá v tom, kdo z toho nejvíc profituje.

Nejvíc z toho paradoxně profitují Spojené státy, protože kdyby vlastně nebyl ten problém a neodřízli nás od toho ruského plynu – ať už potrubního přes Ukrajinu a Slovensko k nám, nebo potrubního přes Německo Nordstreamem k nám – tak jejich břídlicový plyn, který oni těží v Americe za dost vysokých nákladů relativně, by v podstatě nebyl konkurenceschopný.

Dneska díky tomu bohužel konkurenceschopný je, protože ty ceny jsou vyšší, a také proto nemáme do dneška plné zásobníky. My sice máme relativně dost, máme jen přes 50 % v zásobníkách, ale to je pořád dost málo. Já se bojím, jak budeme, jak budeme do té zimy. Já jsem ty zásobníky stavěl, tak o tom taky něco trochu tuším.

Jo, já právě mám k tomuhle ještě jako doplňující otázku a to je vlastně to, že jsem se dočetl, nebo spíš si to nějak zjišťoval, že naše spotřebiče jsou nastavené a i vlastně elektrárny, nejrůznější provozy, na ten ruský plyn, protože jsem se dočetl, že je relativně čistý oproti třeba břídlicovému, který obsahuje větší množství síry. Dokonce i norský plyn, vím, že je docela kontaminovaný sýrou.

Co potom toto způsobuje jako druhotné náklady, na to, že se to třeba musí servisovat, nebo že se vám něco někde může zacpávat? V porovnání s tím ruským plynem a tím, co k nám teď reálně chodí?

Tak ten ruský plyn, co k nám tekl přes Ukrajinu a přes Slovensko, tekl k nám od roku 1972, kdy se zprovoznil tehdy tranzitní plynovod. Tím tranzitním plynovodem teklo až zhruba 100 miliard kubíků ročně. Naše spotřeba v tu dobu bude nějakých sedm až osm. Jednou dobu jsme dokonce měli 9,5. Dneska jsme kolem těch 7 miliard kubíků roční spotřeby, ale to byla ustálená kvalita, to byly ustálené dodávky.

U nás se ještě postavily ty zásobníky, abychom si v případě zimy mohli sami vypomáhat, ale spíš si myslím, že to bylo kvůli tomu, aby Sověti plnili dodávky do Německa, protože přes nás ten plyn jde do Německa – přes White House do západního Německa nebo přes horu svaté Kateřiny do východního Německa – ale hlavně do západního Německa, protože tam byly velmi tvrdé obchodní podmínky.

Oni za to dostávali sice velké peníze. Rusové, teda Sověti tehdy, protože to byli Sověti, že jo – to byli Ukrajinci, Rusové, já nevím, Bělorusové, všichni dohromady. Za to dostávali obrovské peníze, ale byly tam strašně tvrdé podmínky, takže opravdu ten plyn musel být velmi čistý, velmi v požadovaném tlaku, v požadované kvalitě, v požadovaném množství – všechno muselo sedět.

Jo a samozřejmě v momentě, kdy potom k nám začal chodit plyn z Moskvy – v městku – tak vím, že tady byly problémy právě někdy v roce 23, tuším, myslím, že to bylo v roce 23, kdy nastaly problémy s čistotou toho plynu a všichni to navzájem na sebe svádějí.

Jo. Já si myslím, že ten norský plyn není nějak moc špinavý. Oni ho těží totiž z mořského dna u sebe ze šelfu. Ten plyn má o něco vyšší výhřevnost, ale upřímně řečeno nějak moc špinavý není. Já si fakt myslím, že spíš to bylo něco v tom LNG, jo, co teda bohužel, jak jste říkal, byly tam nějaké sireny nebo něco, co z toho vypadávalo, co tam dělalo neplechu, ale pokud vím, tak už je to stabilizované.

Navíc upřímně řečeno, za to je zodpovědný ten distributor, protože na ten tranzitní plynovod dneska je network gas – to je zase ta nadřazená soustava, jako je čepská v elektřině – tak tady je network gas, a na to navazují distribuční společnosti, které to potom rozvádějí do těch jednotlivých domácností.

Taky většina lidí třeba netuší, že vlastně zemní plyn vůbec nesmrdí, protože se musí odorovat, aby to bylo cítit, když jsou úniky, protože jinak se to vlastně nepozná, protože ho necítíte. Ta odorizace je z důvodu bezpečnostních, ale to, že v tom byly příměsi, tak to opravdu byla chyba, ale pokud vím, tak už se to podařilo nějak vychytat, takže tam by neměl být teď žádný problém.

No, já právě vím, že ten zahraniční – ne ten ruský, ale vím, že myslím norský, že byl nějak hodně zasýřený, a vím, že jsem se setkal s tím, že i ten americký, že právě jak je těžený z těch břídlic, takže vlastně tam ty nečistoty jsou.

Takže jsem prostě logicky předpokládal, že ne všechny suroviny jsou stejné čistoty, a když se to prostě dodává do soustavy, která je nastavená na něco jiného, tak logicky z toho chápu, že by se to mělo asi poškodit, nebo minimálně zdražit náklady.

Ten břídlicový plyn totiž – to je něco podobného. Někteří možná z vašich diváků či posluchačů si budou pamatovat, když se u nás těžil uran kyselinováním, což je beztěchno ekologická prasárna – s prominutím. Ale ta těžba břídlicového plynu je v podstatě totéž. To znamená, tam se vhání horká voda se šílenými kvantami různých kyselin a různé chemie, čím se absolutně zlikvidují podzemní vody a všechno.

Jo, a to u nás vlastně taky nastalo. Do dneška se odstraňují ty ekologické následky té těžby – u nás kyselinováním uranu a u nich se to dělá kyselinování a tím pádem se štěpí ta hornina, aby se uvolňoval ten zemní plyn z toho.

Jo, takže tam opravdu máte pravdu. V tom je spousta zmíněných nečistot.

Jo. Já právě vím, že myslím West Virginia má s tím problémy do dneška, že tam tím frakováním poškodili opravdu ve Spojených státech. Jestli se nepletu, je to myslím West Virginia.

Každopádně mám tady další otázku. Já jsem totiž na konci roku 2022, po vybuchnutí války na Ukrajině, četl nějakou zprávu, kterou tady vydal nějaký úřad, který monitoruje vlastně stavy zásobníků a tak.

Z té zprávy vyplynulo, že několik scénářů a v podstatě díky tomu, někteří tvrdili, že díky tomu, že byla mírná zima, tak jsme vlastně nedostali se na nějaký problémový objem toho plynu.

Nicméně vím, že se to řešilo tehdy přes Holandsko, že se to nějak k nám dostalo.

Každopádně mě zajímá ta otázka, jestli máte informace o tom, jestli třeba tím, jak extrémně vyčerpáváme ty zásobníky v mnoha případech, jestli náhodou nedochází k jejich poškození a jestli si nemyslíte, že vlastně díky třeba těm mírnějším zimám, které byly, tak vlastně to nějak přežíváme, když to řeknu.

No, ta vaše poslední poznámka je v podstatě pravdivá, protože já se vždycky taky modlím jako starýPlayBoyník, modlím se, aby prostě ještě neuhodili potom někdy v tom dubnu nějaký mrazy a tak, jo. Když ty zásobníky už jsou prázdné, to je pravda. Ale upřímně řečeno, u nás se nikdy netěžilo do porušky.

Poruškou se rozumí určitá vrstva v zásobníku, protože my tady máme zásobníky v přirozených strukturách, jo? To nejsou... Kromě jednoho. To je zásobník Hou Přibyslavi, kterej je v dutině, jo. To je opravdu tak, jak si lidi představují zásobník, že je tam prostě dutina v zemi a do té dutiny se ten plyn tlačí.

Jo, tady ne. Tyto zásobníky, to je jižní Morava, severní Morava, jo. Největší je právě třeba podzemní zásobník Dolní Dunajovice.

Tam jsou to prostě zásobníky v přirozené hornině v hloubce kilometr 200 metrů až kilometr a půl.

Jo.

A tyto zásobníky, tam se nesmí těžit poruškou, protože tam je ložisková voda, která vůbec nesouvisí s povrchovou vodou, jo. Ani náhodou. To je to říkám kilometr 200 až... jak 500, jo? To není regent, jo? Tak tam se nesmí těžit ta takzvaná poruškou, která drží tu ložiskovou vodu, aby nezavodňovala ten zásobník a tím by ho mohla zničit, vlastně. Jo. Protože tam je vlastně ten plyn uskladněný v pórech té horniny a ty póry, když se naplní vodou, tak už tam nedáte ten plyn a to odvodnění je strašně drahé a strašně složité technologicky a vždycky to poškodí ten zásobník.