Dr. Jack RASMUS, Garland NIXON - Je Memorandum O Porozumění jen Podvod s Ropou na nás? 25.9.2026

Dobré odpoledne, dobrý večer. Já vás všechny zdravím, vážení diváci. Vítejte opět na kanále Pod pokličkou. Je pořád ještě pátek 25. září 2026 a já mám pro vás další aktuality, respektive zprávy. Tentokrát je to takový bonbónek. E, není to výjimečně, to není kanál Judging Freedom, ale taky naštěstí mi konečně YouTube začal doporučovat i nějaká jiná. Je to člověk, e, je to takhle kanál, určitě poznáte, ale ten moderátor, toho jsem už strašně dlouho nedělal. Je to velice dobrý přítel Skota Ritra, s kterým byli spolu třeba v březnu i v Rusku a v Čečensku na návštěvě u vrchních představitelů a v Petrohradu a tak dál. Je to člověk, kterého možná někteří poznáte z jeho kanálu Garland Nixon se jmenuje a má hosta, kterého já jsem nikdy předtím neviděl, ani jsem nevěděl, že existuje a přesto je to známý člověk, ale určitě v Americe víc než u nás. Uvidíte sami. Rozhovor na aktuální témata stran ekonomiky, stran kšeftů s tou ropou, e, s naftou. To, co se nás týká nejvíc. Čili teďka jdeme trošku uděláme krok stranou od toho OS na těch věcí, co se dějí tam do reálného světa. Eh, to, co na nás nachystala ta eh ta, já tomu říkám, ropná mafie, naftová mafie, říkejte tomu, jak chcete. Jsou to hrádky jenom jak z nás dostat peníze. Já zatím nevidím nic jiného, než jenom jak uměle navyšovat ceny a tím pádem okrádat lidi ještě o víc peněz. Někteří tomu říkají inflace. Já tomu říkám sprosté okrádání lidí o peníze. [vzdechy][povzdech] Každý jak chce. Každý a si tomu procesu říká, jak chce. Nebudu to zdržovat, takže novinky pro vás tady jsou. [hudba] >> [hudba] [hudba] >> Takže vítejte zpět, přátelé. Pojďme rovnou na to. Já vím, že někomu se to nemusí líbit. Já to tak mám. My jsme Česko a Slovensko, čili Československo, takže občas mi nějaké slovenské slovíčko vůbec nevadí. Naopak 321 z Chillsu tun vás, jak by řekl Pepík s Horstíkem. Není to Horstík ani Pepík, ale je to ten pán nalevo určitě poznáte Garland Nixon z Ameriky a doktor Jack Rasmus. Já jsem toho pána v životě neviděl, ale je to prý velice známý ekonom, autor knížek o ekonomii, je to komentátor. Eh, dokonce i má svůj nějaký rozhlasový pořad na rádiu, ne na internetu, takže to může být i na internetovém rádiu. Nicméně velice zajímavý pán, velice zajímavé informace. Takže já si tu dám trošku braz dobré brazilské kávy. Hm. No, ta už je lepší. A pome rovnou na to. Čili dáme si oblíbené tlačítko pla. Kdepak to máme? Kde pak to máme? Ne, to jsou otázky. Pardon, přátelé, já tady mám eh rozpracované otázky pro našeho oblíbeného Stanislava Krapivníka, který se s kterým bude rozhovor zítra ráno, který vám hned dopoledne zprostředkují, co jen jen jen co mě YouTube dovolí prostě nebo mi to prostě pustí, že jo. Ono to trvá někdy až hodinu to zpracování na YouTube. Takže pojďme na to, co nám říká doktor Jack Rasmus. A tady eh moderátor Garland Nixon. Já to stáhnu ten zvuk. Doufám, že to potom tam nebude nebo že bude jenom minimálně v pozadí. Takže přátelé, doktor Jack Rasmus, ekonom, moderátor rozhlasového pořadu a autor, člověk, který napsal spoustu skvělých knih, především vydaných ve Spojených státech. V Evropě asi nevím, neznám. Říkám:„ Kdyžtak mě doplňte, přátelé, pokud ho někdo znáte a a sledujete delší dobu toho doktora, klidně mě doplňte informaci, jo? Já ho vidím dneska poprvé. Eh, v tomhle se vyznám. Doktore Jacku Rasmusi, vítejte zpět v pořadu Matka všech talk show." Ano, on oni oba dva vysílají na kanále George Gallowaye z nějakého důvodu. Přitom Garland Nixon má svůj vlastní kanál, ale to není podstatné. Eh, pojďme na to, doktore. Máme tu spoustu témat k probrání a ani jedno z nich mi nevyvolá úsměv na tváří, říká Garland Nixon. Začněme tímto. V současné době panuje podezření, nebo se o tom aspoň mluví, že Spojené státy mají vážné a závažné potíže, pokud jde o naftu. A vzpomínám si na následující. Vzpomínám si, jak USA říkali Evropanům: "Musíte přestat používat ruskou energii, protože když to bude nutné, Rusko ji použije jako zbraň a odřízne vás." A teď se šíří zvěsti, že Spojené státy odříznou Evropany od dodávek nafty. A mám podezření, že to bude mít dopad. Co si myslíte o té naftové krizi, doktore? Pokračuje tedy doktor Rasmusen. Ras, pardon, Rasmus. Jo, ještě ještě znám jednoho Američana. Ten se jmenuje Rasmusen, ale tohle je doktor Rasmus. Ano. Musíme tedy pochopit, že ta krize s naftou je mimochodem značná. >> [frknutí] >> Cena nafty tady v Kalifornii jsou teď přes 9 dolarů za galon a rychle stoupají ty ceny ceny nafty. Tak musíte pochopit, že strategická ropná rezerva, když začala ta válka v Iríánu, oznámila, že USA z ní vyberou 172 milionů barelů ropy a začali je vybírat v dubnu a v květnu. A pak, když bylo oznámeno to falešné memorandum o porozumění s Íránem, jehož jediným cílem bylo krátkodobě stlačit ceny na ropných trzích, teď ceny zase stoupají. Musíte si uvědomit, že těch 172 milionů barelů byla asi čtvrtina vyvezena, převážně, že z těch 172 milionů barelů byla asi čtvrtina vyvežen vyvezena převážně do Evropy a Japonska a to ve formě nafty, čili už zpracované ropy. Vývoz nafty vzrostl o 300 000 barelů denně. Jinými slovy, strategická ropná rezerva byla vytvořena, respektive uvolněna, aby během této krize zásobovala Evropu a Japonsko. A nyní po šesti sedmi měsících je tato strategická ropná rezerva téměř vyčerpaná. A teď právě nastala ta krize. Mohou USA pokračovat v exportu nafty a cena v USA stoupá, protože se začíná obávat, že opět nebudou mít dostatek zásob. A co je důležité, Donald Trump oznámil, že by možná měli omezit nebo zakázat export nafty, stejně jako to udělalo Rusko, podotýkám já. Jo. A to je mimochodem nesmysl. Export nafty se nezastaví. Oni nechají u v USA cenu stoupat. Souvisí to tedy s celou politikou strategické ropné rezervy, [frknutí] která vedla k masivnímu nárůstu zisků amerických ropných společností. Víte, když se podíváte na to, co se stalo z této rezervy, nic nečerpali až do dubna května. Do dubna a května, kdy cena ropy a vývoz přesáhli 100 dolarů za barel. Je tak? Jo. Teprve ji začali čerpat a pak to vyváželi do Evropy za 100 dolarů za barel. A když pak došlo k podpisu memoranda o porozumění s Íránem, cena klesla a oni přestali stahovat zásoby a teď cena zase stoupá. stahují z trhu zbytek a prodávají ho do Evropy. Je to tedy podvod. Je to celé podvod. Myslím si, že to memorandum o porozumění byl ropný podvod. A teď se zásoby zásoby strategických rezerv tenčí. Je otázkou, kde seženeme další naftu na vývoz do Evropy. A teď cena v USA stoupá kvůli obavám z nedostatku. Ty to musí brát z komerčních skladů a zařízení v USA, pokud chtějí pokračovat ve vývozu do Evropy. A to jen naftu jako jeden jako jako příklad. Existují i jiné druhy ropy, které se většinou vyvážely, protože USA jsou v podstatě soběstačné v ropě, ale v podstatě i v naftě a benzínu. Takže podle mě jde celé o to, jak podpořit spojence impéria během války s Íránem. Ptá se na to Garland Nixon. Dovolte mi se vás něco zeptat, doktore. Jedna z věcí, protože to perfektně navazuje na to, o čem jsme o čem jste nedávno, o čem jo, o čem jsme nedávno diskutovali, vzhledem k tomu, že se hodně mluví o zvyšování úrokových sazeb a o tom, co dělají evropští bankéři. Co se tedy stane v Evropě? Co se stane tady? Vy jste říkal, že tyto věci nejsou relevantní, protože nejde o poptávku. Problém nespočívá v to v poptávce. Každopádně pojďme si o tom promluvit. Zkuste nám to trochu blíže vysvětlit. Pokračuje profesor Rasmus nebo doktor vlastně, pardon, ne profesor, doktor. Eh, no ano, ta to zvýšení sazeb ze strany federálního rezervního systému, čili Fedu, se týkají jen krátkodobých sazeb. Pokladniční poukázky a dluhopisy, tedy dlouhodobé sazby třeba u 30 letých dluhopisů. Eh, s těmi 30 letetými dluhopisy, tedy s dlouhodobými sazbami, může Fed udělat jen velmi málo. Zvyšuje tedy krátkodobé sazby a celá ta myšlenka spočívá v tom, zpomalit ekonomiku, zdražit si půjčky, ať už pro firmy nebo na auta, domy, hypotéky a tak dále. To se zaměřuje na poptávku a na její zpomalení, že jo. Problém s inflací není problémem poptávky. Je to problém nabídky a to globální problém nabídky. Děje se to kvůli globálním nedostatkům způsobeným válkami, jak na Ukrajině, tak v Iríánu. S tím tedy federální rezervní systém nemůže nic dělat. Zvýšení úrokových sazeb a zvýšil je jen o čtvrt, to je jen symbolické gesto. Je tak? No, s bržděním inflace to nemá nic společného. Je to jen pro veřejnost, aby to vypadalo, že něco dělají. Na inflaci to nebude mít žádný vliv a inflace v USA bude zcela zjevně dále zrychlovat kvůli cenám energií, které se nyní přenášejí do dopravy, cen potravin a různých dalších služeb, jako jsou elektřina, veřejné služby a tak dále. Inflace tedy v Americe bude pokračovat, protože se jedná o problém způsobený nabídkou a to globální nabídkou. >> [frknutí] >> Není to problém způsobený poptávkou a mimochodem inflace se podle mého názoru zrychluje také kvůli nákladům na zdravotní péči, které výrazně rostou. O tom se ale nemluví. O tom se ani nesmí mluvit. Například jsem se právě podíval, kolik stojí zaměstnance v Kalifornii, konkrétně zaměstnance školského okrsku, soukromé nebo školského odboru soukromé zdravotní pojištění. Jen samotného zaměstnance nyní stojí zdravotní pojištění 1900 dolarů měsíčně. z jeho platu. A to nepočítám závislé osoby. Zároveň se program Medicare Advantage nachází v krizi a pojišťovny všude ruší své smlouvy v rámci té Medicare, jo, toho zdravotního systému. Na některých místech se k nim jako senior ani nedostanete. Zároveň JD Vents omezuje dovoz levných kanadských léků do Ameriky, do USA. Eh, pokud potřebujete konkrétní lék, můžete si ho dovést z Kanady za desetinu ceny, kterou zaplatíte v USA. Eh, takže toto oni omezují a lidé tak budou muset za léky v USA platit 10krát víc. [povzdech] Takže na za to můžeme poděkovat JD Vencovi. Zároveň vyřazují miliony lidí z programu Afordable Care, dostupná péče. To všey vede k obrovským nárůstům, které se v cenových indexech neprojevují. Jsou to lidé bez pojištění, kteří teď musí platit z vlastní kapsy a to sakra pořádně. Máme tu tedy tento obrovský nárůst cen pojištění zdravotního. Záloveň máme stagnující počet pracovních míst. Prakticky se nevytváří žádná nová pracovní místa a v technologickém sektoru probíhají velká strukturální propouštění, protože se tyto společnosti přestavují na umělou inteligenci. O čem jsme se tu bavili, nebo ani to ještě jsem já neměl kanál, o čem mluvil i doktor Vajíčko i spousta jiných odborníků umělej přes přes počítače. Spousta ajťáků přijde o práci proto kvůli té zatracené umělé inteligenci a nedejbože až nastoupí roboti jako třeba ve filmu Já robot z roku 2004. Přátelé, někteří znáte ten film, tak to jsem zvědavý, copak tady bude, ale to se bavíme někdy třeba za 50, za 100 let. Pokračuje doktor Erasmus. Eh, dobrým příkladem byla společnost Meta. Meta měla na jaře tohoto roku takový program. Zuckerberg měl takový program. Chtěl propustit polovinu svých zaměstnanců a nahradit agenty umělé inteligence. Mezi zaměstnanci to vyvolalo velkou vzpouru. Lidé dokonce odcházeli z práce a tak dále a on od toho nakonec ustoupil. Jedině vzpoura lidí může něče to jsem ani nevěděl. zaměstnanci Meti, respektive Facebooku, dokázali svým vlastní svou vlastní vzpourou zabránit vlastnímu propouštění. Čili naděje tady pro lidi je, ale musí se tomu systému a režimu postavit silou, ne kecáním. Pokračuje doktor Rasmus a on řekl: „Tak já vás nepropustím všechny, ale jenom 10 %. A celé odvětví umělé inteligence, celý ten technologický sektor toto dělá. Plánují se a provádějí se masivní propouštění, která se nyní přelévají i do netechnologických odvětví, protože si všichni myslí, my se můžeme zbavit zaměstnanců, poloviny zaměstnanců a nahradit i agenty umělé inteligence, nejlépe agentem Smithem. Prostě to by bylo vůbec jako z Matrixu, jo? To by bylo vůbec nejlepší. Blíží se velký problém s nezaměstnaností. Ve statistikách míry nezaměstnanosti se to ne vždy projeví kvůli způsobu, jakým to vláda počítá, což je, jak víte, trochu záhadné. Nebudu se tím teda teď zabývat, ale jde o to, že v posledních dvou letech byly měsíční zprávy o trhu práce a zaměstnanosti každoročně opravovány a upravovány a ukázaly, že v letech 2024 a 2025 jsme měli o milion nezaměstnaných více, než jsme měsíčně uváděli. O milion více dva roky po sobě ve Spojených státech. Uvidíme, o kolik více jich bude letos v lednu a v únoru. Eh, respektive dejme tomu příští rok v lednu a v únoru. Nevím teď, jestli jsem to přeložil správně, ale nyní máme skutečný problém se s se zaměstnaností a nejde o cyklický problém, tedy problém hospodářského cyklu, ale o strukturální problém masivních propouštění kvůli té zatracené umělé inteligenci. Říká profesor Rasm, já mu říkám furt profesor, jo, doktor Rasmus. Ptá se Garland Nixon. Doktore Jacku, mluvil jste ještě o něčem dalším a to o krizi prodeje zahraničních státních dluhopisů. Mohl byste to vysvětlit, prosím? Pokračuje doktor Rasmus. Ano, ve své knize, která vyšla tento právě tento měsíc, pokud to tak mohu říci, Twilight of American Imperialism, soumrak amerického imperialismu, od nakladatelství Clarity Press, se zabývám v té své, v této své knize se zabývám finančními a ekonomickými základy úpadku impéria. Víte, o úpadku impéria se vede spousta diskuzí, z nichž mnohé jsou správné, ale často jsou spíše impresionistické a založené na anekdotách. Není pochyb o tom, že impérium upadá, ale nikdo se dosud skutečně nezabýval finančními základy tohoto úpadku. To dělám v této knize a přibližně polovinu z ní věnuji Trumpově režimu. Zjistil jsem, že máme roční schodky ve výši 2 bilionů dolarů a to už od roku 2021. Tyto schodky se sčítají do celkového státního dluhu ve výši 40 bilionů dolarů a jsou financovány prodejem státních dluhopisů. Dobře. Tedy americké ministerstvo financí prodává dluhopisy domácím i zahraničním kupcům. Přibližně třetina všech státních dluhopisů se prodává zahraničním kupcům, bankám, institucím, korporacím a tak dále. A jak vidíte, tento deficit stále roste. Příští rok utratíme za obranu, respektive za útočení 2,5 bilionu dolarů a deficit výrazně přesáhne 2 bilionů dolarů. A to se nějak musí zaplatit. Vláda to hradí. eh hradí prodejem státních dluhopisů. Otázka nyní zní: Vypadá to, že nás čeká krize v prodeji státních dluhopisů a že nebudeme schopni financovat tento dluh, který je poháněn především obrannou a imperiální politikou. Proč? Podívejte se na zahraniční kupce, tu 13 tř. Že jo, že ano. Čína postupně snižuje své dluhové pozice. Dříve držela státní dluhopisy v hodnotě 1,2 bilionů dolarů. dluhopisy Ameriky nyní drží jen polovinu této částky, tedy 600 miliard dolarů. Postupně je odprodává. Stejně tak postupují i některé země globálního jihu. Proto kupují zlato, že ano? Zbavují se státních dluhopisů USA a nakupují zlato místo těchto papírů. Takže tato skupina už nebude kupovat další státní naše dluhopisy, které musí prodávat federální rezervní systém kvůli rostoucímu deficitu. Jo, ano, kvůli rostoucímu deficitu. A kdo ještě kupuje státní naše dluhopisy? No, Japonsko je největším kupcem státních dluhopisů USA. Drží je v hodnotě přes bilion dolarů, ale vypadá to, že tomu možná bude konec. V Japonsku máme krizi s nákupem amerických státních dluhopisů. Proto se ministr financí Besant snaží zachránit jen jen jen a snaží zachránit jen a zajistit. Jo a jo japonský jen tak a zajistit, aby Japonci nadále kupovali americké státní dluhopisy místo těch svých. Eh to je tedy částečně problém a ten velký problém je tento a Evropané by tomu měli naslouchat. Vzhledem k tomu, že Čína v posledních pěti letech omezila nákup státních dluhopisů v globálním jihu, eh, kdo na kdo zaplnil tuto mezeru a převzal nárůst prodeje státních dluhopisů nezbytný k udržení impéria. No, Evropané a Kanaďané za posledních pt let až do roku 2025 zdvojnásobili své nákupy amerických státních dluhopisů. Podívejte se na to. Velká Británie dříve držela 400 miliard v amerických státních dluhopisech a v roce 2025 to bylo už 865 miliard. Eh, totéž mohu mohu uvést i pro všechny hlavní evropské země, ať už jde o Brusel, Lucembursko nebo Francii. Francie měla 49 miliard, nyní drží 450 milionů dolarů, teda miliard dolarů v amerických státních dluhopisech. Nakupovali americké státní dluhopisy a financovali tak impérium. Eh, Kanada měla něco přes 40 miliard a nyní vlastní 460 miliard dolarů v amerických státních dluhopisech. Evropu, tedy za Kanadu a Evropu, tedy Kanada a Evropa tedy zaplnili tu mezeru. Proto se u nás tak krade, přátelé. Proto se v Evropě tak okrádají daňoví poplatníci, protože se tím financuje impérium, to americké. Ale tak myslím, že to normální lidi, lidé vědí. jenom ono se tomu tady říká emisní povolenky, říká se tomu různé různé zabalí se to krásně do nějakých nesmyslů, ale ty peníze jdou páníčkovi v Americe. To je tenhleten princip už popsal Valéri Pjakin před 15 lety. To je pravděpod pokračuje doktor Jack. To je pravděpodobně důvod, proč USA pokračují. Myslím, že je to, že jde o vzájemnou výměnu. USA nadále financují Evropu různými způsoby prostřednictvím NATO a podobně, dokud Evropané budou nakupovat státní dluhopisy a vracet tak peníze zpět do USA. Ale bude v tom Evropa pokračovat i nadále? To je velká otázka. Evropa musí vydávat vlastní dluhopisy na svůj projekt na válku na Ukrajině, což také dělá. zavázala se k částce 170 miliard dolarů, což je ve skutečnosti součástí remilitarizace Evropy, protože velká část těch peněz směřujících na Ukrajinu je ve skutečnosti určena na výstavbu zbrojních továren v Německu a v Evropě. A teď si musí vydávat vlastní dluhopisy. Budou kupovat americké státní dluhopisy ve svém objemu jako dřív. A pak tu máme celní války s Evropou. V USA máme daňovou legislativu, která vysává kapitál z Evropy. Máme tady Gronsko a všechno to okolo toho. Nemyslím si, že si Evropané mohou dovolit nebo že budou i nadále nakupovat americké státní dluhopisy v takovém objemu jako dosud. Kdo tedy bude financovat impérium? To je otázka. Kdo bude financovat eskalující náklady na válku a obranu, které již dávno překročily 2 biliony dolarů a stále rostou? A všechna tato čísla mimochodem dokládám pomocí oficiálních vládních. To je velká otázka. My máme k dispozici oficielní vlády, vládní údaji. Ty jsme si nevycucali z prstu ty čísla. Může impérium ve své současné struktuře finančně dlouhodobě fungovat? Tvrdím, osobně tvrdím, že ne. A to je základní příčina úpadku impéria, protože pokud nemáte prostředky na financování impéria, pak vaše instituce začnou slábnout. A to sleduju to právě sledují v knize i ve vašich eh to sledují v knize i v těch postupech. Náklady na vojenské operace ekonomicky a ekonomické války také začaly slábnout. Ptá se Garland Nixon: No a co se stane teď? Myslel jsem, že se mluví eh o krachu trhu s dluhopisy. Nebo myslíte, že se jedná o krach trhu s dluhopisy? pokračuje doktor Rasmus. Ano. Víte, trh se státními dloupisy vykazuje významné známky nestability. Nejde jen o tento problém, o kterém jsem tu právě mluvil, o to, jak dochází k nadměrné nabídce, jak musíte trh zaplavovat státními dluhopisy. Ale když se podíváte na trh se státními dluhopisy, kdo je teď na tom na tomto trhu prostředníkem? Dříve většinu státních dluhopisů kupovali komerční banky a makléři. Ti hráli roli zprostředkovatelů, nakupovali a prodávali. Kdo jsou ti zprostředkovatelé ale teď? Jsou to hedgefondy a stínoví bankéři, velmi nestabilní finanční instituce. A pokud se dostanou do potíží a přestanou hrát roli zprostředkovatele na trhu se státními dluhopisy, tedy je skupovat a nakupovat státní dluhopisy, pak to do celého procesu vnáší další prvek nestability. A pak tu máme bublinu v oblasti umělé inteligence, u které předpovídám, že praskne za 12 až 18 měsíců a to způsobí propad akciových trhů zejména indexu SAP a NASDAQ. A to bude mít dopad na institucionální kupce amerických státních dluhopisů v USA. Všechny tyto trhy jsou propojené a pokud jeden z nich zkrachuje, má to dominový efekt na ostatní. Věřím, že trh se státními dluhopisy a rozhodně i akciové trhy kvůli bublině v oblasti umělé inteligence jsou ve skutečnosti eh takovými hypotékami příští finanční krize, eh kterou, jak věřím, uvidíme ještě před rokem 2028. To znamená 20 krize se opakují co 20 let. 88, 2008, 2028. Mně osobně to dává smysl. Teď to neříká doktor Rasmus, to říkám já. Jo, jenomže tak tak se ty krize opakují eh po 20 letech. Pojďme dál. Eh, pokračuje Garlan Nixon. Ano, s tím rozhodně souhlasím. Víte, nejste první, koho jsem to slyšel říkat. Samozřejmě znám vás už léta a viděl jsem spoustu vašich předpovědí a bohužel nebo takhle, ale zatím jsem neviděl ani jednu, ve které byste se mýlil. Bohužel, doktore Jacku. Takže vám moc děkuji za rozhovor. Vážení přátelé, to je všechno. To byl takový kratší rozhovor tady s tímto pánem Ja doktorem Jackem Rasmusem o o zajímavé oblasti, o které vlastně která se nepřímo dotkne i nás, protože víte, jak to je krize, když řachne Amerika 1928, 29 vlastně rok 88, obrovská krize, kterou vlastně zachránili zachránily e koupené východ východní trhy, čili východní a střední Evropa, rozpad Sovětského svazu, Naše východní Evropa tehdy zachránila západ od krachu. Pak přišel rok 2008 a 2028 je za rohem. Eh, takže já myslím, že ty předpovědi osobně si myslím teda, že nebudou daleko od pravdy, ale přátelé, co jakj na názor na to máte vy? Eh, jo, já o tom už taky poslouchám. Myslím, že vy všichni, co sledujete eh zprávy a ekonomiku a tak dál a co se vůbec děje, že ten doktor Rasmus nebude daleko od pravdy. Vzhledem k tomu, že veškeré jeho dřívější předpovědi se podle slov Garlanda Nixna naplnily. Takže je to. Zkuste přátelé nahodit nějaké informace, zda máte na to podobný názor nebo nesouhlasíte a nebo jak to vidíte vy. Můžeme se dozvědět zajímavé věci. Přátelé, mějte se krásně. Přeji vám příjemný páteční večer a a sobotní ráno, sobotní dopoledne a zítra ráno rozhovor se Stanislavem Krapivníkem, který hned jak skončíme, zpracuji a dám na interfernet. Čili budete ho mít k dispozici na kanále pod pokličkou, předpokládám mezi 10, 11 hod dopolední. Mějte se zatím všichni krásně a buďte dobří.