DIGITÁLNÍ EURO: Končí peníze, jak je známe

Zdravím, tady Markéta Rády Šichtařová ze společnosti Next finance. Pokaždé, když tady mluvíme o digitální měně či o měnové reformě, tak to vzbudí váš velký zájem. A proto tohle je video, které vám přehledně shrne všechno, co byste o digitální měně měli vědět. s digitální měnou totiž končí peníze tak, jak je do dnešního dne známe. Hlavní otázka zní, jsou to vlastně ještě peníze a nebo je to už spíš nástroj kontroly? Představte si, že se jednoho rána probudíte a že zjistíte, že vaše peníze už nejsou tak úplně vaše. Ne snad proto, že by vám je někdo zabavil. To by bylo až příliš jednoduché. Ani ne proto, že by vám je někdo prvoplánovitě ukradl, ale proto, že systém, ve kterém ty peníze máte uložené, dokáže určit, jakým způsobem ty peníze smíte použít, kolik jich můžete držet, kde jimi můžete platit, za co s nimi můžete platit, za jakých podmínek. Zdá se vám to jako nějaký dystopický film? Možná to tak může vypadat. Jenomže přesně o takovém systému se v tuhle chvíli v Evropě skutečně jedná. Ten systém se jmenuje digitální euro. A jestli máte pocit, že je to nějaká vzdálená futuristická technologie, tak pro vás mám jednu nepříjemnou zprávu. My už nejsme v tuhle chvíli ve fázi úvah. Evropská centrální banka už připravuje infrastrukturu, testuje technologie a dokonce vybírá firmy, které budou digitální euro zkoušet v reálném provozu. V červenci 2026 Evropská centrální banka oznámila, že pro pilotní projekt už vybrala 36 poskytovatelů platebních služeb. Ten pilotní projekt bude startovat ve druhé polovině roku 2027 a potrvá 12 měsíců. A Evropská centrální banka dál počítá s tím, že pokud bude příslušná legislativa schválena do konce tohoto roku a vzhledem k tomu, že máme 1. října, tak se počítá se schválením během dalších tří měsíců, tak potom může být digitální euro připraveno k prvnímu vydání v roce 2029. V případě, že Česká republika přejde na euro, což se s příští vládou klidně může stát, stačí, aby ta vláda byla trochu jinak nastavená než současná vláda, tak potom pochopitelně my také přejdeme na digitální měnu. Takže si pojďme říct, co vlastně se na nás chystá. Co to vlastně je taková digitální měna nebo třeba digitální euro? Především digitální měna není nic jako třeba Bitcoin. Není to žádná kryptoměna, byť s kryptoměnou má do určité míry společnou technologii. Není to dokonce ani totéž jako peníze, které dneska vidíte na svém bankovním účtu. Možná máte pocit, že peníze na vašem bankovním účtu jsou do značné míry virtuální, protože si na ně nesáhnete a platíte s nimi skrze platební kartu nebo počítač, ale přesto, není to totéž jako digitální měna. Dneska totiž máte v bance v zásadě pohledávku vůči té bance, říkejme jí komerční banka, bez toho velkého K, ale míněno banka, která není centrální. Digitální euro naopak má být digitální forma veřejných peněz, které vydává přímo Evropská centrální banka. Evropská centrální banka ho prezentuje jako údajnou digitální obdobu hotovosti, ale ten výraz hotovost, řekněme si to rovnou, je tady používán hlavně proto, aby to znělo dobře pro veřejnost a uklidňovalo to veřejnost. Na první pohled ta její argumentace zejména pro ekonomického laika může znít velmi rozumně. Evropská centrální banka vám bude digitální euro prodávat marketingově zhruba. Takto bude říkat, svět se digitalizuje, lidé stále méně používají bankovky a mince a když už skoro všechno platíme elektronicky, tak proč by neměla existovat digitální obdoba hotovosti? Evropská centrální banka navíc tvrdí, že digitální euro údajně posílí evropskou platební suverenitu. Odůvodňuje to tak, že dneska velká část evropských digitálních plateb stojí na infrastrukturách společností, jako jsou Visa, Mastercard nebo další technologické firmy, třeba Apple Pay a podobně. >> [frknutí] >> A Evropská unie jednoznačně chce být nezávislá na těchto komerčních společnostech. Digitální euro má proto vytvořit jakousi evropskou veřejnou alternativu těmto soukromým společnostem. No a tady začíná ta věc být řekněme zajímavá. Problém totiž není v tom, že existuje digitální forma peněz, ale problém je v tom, co všechno taková digitální forma umožňuje, lépe řečeno, jakým způsobem je možné tuto digitální formbu peněz zneužít. Jedná se totiž o peníze, které lze programovat. Hotovost, na kterou si můžete sáhnout, má jednu mimořádnou vlastnost. Prostě když máte 1000 Kč nuův peněžence, je to pořád 1000 Kč a o tom nebude nikdo vést žádný spor. Nikdo vám technicky nemůže jakkoliv určovat, jestli tu 1000 Kč máte utratit v supermarketu nebo u instalatéra nebo třeba za knihu. Digitální systém je ale úplně jiný. Digitální transakce probíhá prostřednictvím speciální digitální infrastruktury, která má předem naprogramovaná pravidla. Takže každá digitální měna umí jenom tolik, kolik se dopředu do té infrastruktury naprogramuje. Evropská centrální banka samozřejmě říká, že digitální euro nebude nástrojem plošného sledování a dokonce zdůrazňuje ochranu soukromí. Dokonce i počítá s takzvaným offline režimem, který u menších plateb bude napodobovat některé vlastnosti hotovosti. A Evropský parlament ve své letošní e vyjednávací pozici skutečně požaduje ochranu soukromí, požaduje možnost offline plateb a dokonce i požaduje zachování dostupnosti hotovosti. Jenomže současně s tím Kristine Lagardová, šéfka Evropské centrální banky, se už opakovaně prořekla, že se pochopitelně prý počítá s tím, že digitální euro bude umožňovat sledování některých plateb od určité výše. Jediné, co zatím nebylo oficiálně řečeno, bylo od jaké výše to má být. jestli to má být od 100 € nahoru, od 10 € nahoru nebo třeba od 50 centů nahoru. Zkrátka na jedné straně se tady sice mluví o zachování soukromí, na druhé straně odpovědná místa se opakovaně prořekla, že se s tím soukromím až tak moc nepočítá, protože se počítá se sledováním plateb. V tuto chvíli digitální euro není zatím navrženo tak, aby vám někdo automaticky mohl zakázat třeba koupit si letenku nebo nakoupit si pohonné hmoty z fosilních tedy zdrojů nebo cokoliv dalšího. To by bylo v tento okamžik nepřesné tvrzení. Jenomže otázka je, jestli se tato pravidla náhodou nemohou změnit. Daná technologie totiž umožňuje velmi snadno, aby ta pravidla byla změněna. V podstatě to během jednoho dne můžete přeprogramovat, můžete změnit limit. Ta technologie umožňuje, aby byla zneužita. Ona si o to přímo říká. Jinými slovy, není až tak úplně relevantní, co teď bude schváleno. Důležité je, že se zavádí technologie, která má potenciál ke sledování lidí. A každý člověk si může sám odpovědět na otázku, jestli stát, který má možnost sledovat lidi, toho bude nebo nebude chtít využít. Konec konců. Kamery všude na ulicích, na veřejných místech přece také nejsou povinné. Ten stát je tam pouze může instalovat, protože má tu možnost a teď bude mít možnost, jak sledovat každou platbu a je jenom na rozhodnutí státu, jestli tu možnost bude nebo nebude chtít využít. a je úplně irelevantní, jak v tu první chvíli bude systém schválen. Měly by tady teoreticky být také zakotveny určité brzdy, eh, které by neměly hypoteticky umožnit, aby digitální euro storě převzalo kontrolu nad veškerým měnovým oběhem. Znovu ale zdůrazňuji, že se jedná o první návrh a jedná se o to, jakým způsobem ten systém bude na první pokus schválen s tím, že parametry je možno bezproblémově měnit. Takže tou první brzdou by měl být limit množství digitálních eur, které jeden člověk může držet. Ten důvod je hlavně technický. Evropská centrální banka z jakéhosi pro mě těžko pochopitelného důvodu předpokládá, že lidé budou digitální euro preferovat. Ale je dokonce i možné, že i tací lidé mezi námi jsou a že Evropská centrální banka má pravdu. Evropská centrální banka totiž vychází z předpokladu, že během bankovní krize případné by lidé mohli chtít hromadně převádět své peníze z komerčních bank přímo do digitálního eura, aby svoje peníze ochránili a podle centrální banky by to mohlo destabilizovat bankovní systém. Proto digitální euro nemá být klasickým spořicím účtem. má mít jenom omezenou držbu. Takže si představte měnu, u které pravidla určují nejenom to, že existuje, ale také kolik té měny smíte držet. Takhle přeci nevypadá běžná měna. Dneska se ten limit prezentuje jako ochrana stability bank. Dejme tomu, že to je jakýsi argument, ale zároveň platí, že ten limit je prostě jedním z mnoha parametrů systému a ty parametry lze měnit. Takže klidně lze říci, že se těch digitálních eur najednou natiskne třeba 10krát víc nebo stokrát víc nebo milionkrát víc a každý jednotlivec bude mít možnost zdržet milionkrát víc digitálních eur. Je to přeci jenom parametr. Pak je tady druhá pofidérní brzda, která má údajně držet stabilitu systému, ale mně se opět zdá, že spíš jde proti smyslu existence peněz, totiž digitální euro se nemá úročit. Na první pohled by to mohlo leckomu dávat ekonomický smysl. Evropská centrální banka totiž nechce prý vytvořit nějaký super bezpečný účet, kam lidé v případě krize přesunou všechny své peníze. Chce donutit lidi, aby drželi v digitálních eurech jenom část svých úspor. Jenomže neúročené peníze mají jeden problém. Například, pokud máme inflaci, dejme tomu, 3 %, tak nominální částka, kterou držíte v penězích, vin v digitálních eurech, se nezmění, ale kupní síla této částky se změní naprosto zásadně. Ta kupní síla totiž poklesne ročně o tato tři inflační procenta a pokud by třeba někdy v budoucnu vznikla politika záporného úročení digitálního euro, tak se dostáváme do řádově ještě úplně jiné situace. Peníze vám najednou začnou dokonce i nominálně z vašeho účtu mizet. Lépe řečeno, jejich kupní síla začne mizet. A nebo to řeknu ještě jinak. Co když digitální euro nebude problémem ve chvíli, kdy bude zavedeno, ale stane se velkým problémem o 10 let později, protože se změní jeho parametry. A co když v původním návrhu nebude to, že na digitální euro se nesmí použít záporné úroky, ale příští politická reprezentace záporné úročení zavede. Zkrátka pravidla jsou až příliš gumová. Takže z otázky, jestli digitální euro je teď bezpečné, se nám spíš stává otázka, jak bezpečné bude digitální euro proti příštímu zneužití, proti tomu, aby se z digitálního eura nestalo něco jako zápotockého reforma v 50. letech my žádnou záruku nemáme. No a teď přichází část, která už není o tom, co nám dneska tvrdí a dneska slibuje Evropská centrální banka, ale je o tom, co se skutečně stane, pokud se změní třeba rok po zavedení digitálního eura pravidla hry. A dál toto video už bude pokračovat na Hero Hero. >> Chcete slyšet víc, než nám povolí běžné sociální sítě? Necenzurované zpravodajství, necenzurované informace hledjte na Hero Hero kanál.