ČT ať vypnou na 20 let. Opozici jde o pád vlády. Neumlčujte fanatiky | Ladislav Jakl | Rádio TO #15

Dobrý den, milí posluchači. Od mikrofonu rádia To vás vítá Václav Musílek. Česká televize a Český rozhlas jsou znovu předmětem ostrého politického střetu. Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky a financovat obě instituce ze státního rozpočtu, tak jak to před volbami do poslanecké sněmovny slíbila. Opozice a aktivisté varují před ohrožením jejich nezávislosti. Debata je vzrušená. došlo už i na argumentaci dlažebními kostkami, ale v celé debatě úplně zanikají ty nejdůležitější otázky, jak kvalitně a objektivně vlastně naše veřejnoprávní média plní své poslání a potřebujeme vůbec v éře internetu nějaká veřejnoprávní média. Mým hostem je dnes člověk povolaný, novinář, jeden z tvůrců mediálních zákonů, první ředitel úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, také bývalý tajemník prezidenta republiky a des v současnosti analytik Institutu Václava Klauze Ladislav Jakl. Dobrý den. >> To jsem já. Děkuju za pozvání. [hudba] >> [hudba] [hudba] >> Jelikož jsme my oba prakticky stejně mladí a známe se už docela dost dekád, tak si s dovolením budeme tykat stejně jako mimo mikrofon. >> Jsem pro. Stejně bysme to popletli. No, Láďo, jaký je tvůj názor na ten s prominutím cirkus kolem změny financování veřejnoprávních médií? >> Cirkus je dobrý slovo. Eh, hlavně jsem si absolutně jist, že nejde o eh meritorní střed, že nejde o střed, kdy by se kde by se věcně odehrávalo něco zásadního. E to bych chtěl adresovat oběma stranám sporu, a už jsem to několikrát psal. Všichni, kdo se obávají, že případnou změnou formy toho financování, e, že by byly, že by bylo něco ohroženo, cokoli, co, co, co by podle nich ohroženo být nemělo, e, tak se obávají zbytečně. a zároveň všichni, kteří si od takové změny něco slibují, že by to byl krok k nějakému nějaké reformě, nějakému eh zlepšení, projasnění situace, tak si ty naděje taky dělají zbytečně. Podle mě, pokud vůbec eh nakonec k té změně dojde, protože zatím prošlo jenom eh vlastně hlasováním první čtení, >> což teda ale v závorce řečeno, kolik úsilí je někdo schopen vynaložit proto, aby se debata ani nezačala. To hlasování vůbec nebylo o tom, že by se něco stalo, že by se něco, že by se něco změnilo, že by se něco odsouhlasilo, že by něco začalo platit, ne. Ta byla jenom o tom, jestli se poslanecká sněmovna o tom smí bavit, tak pozor, nesmíte, nesmíte nebo dlažební kostkou. A takže ta změna podle mýho názoru eh není podstatná, neřeší problém, ke kterýmu se asi dostanem, že problém tady určitě je a je už desítky let. Eh zároveň si myslím, že za tu změnu se platí obrovská politická cena. platí současná vláda a a zvlášť některý její členové, exponenti a eh čili náklady e jsou placeny, jsou hrazeny. Eh eh ty šrámy a a eh jako ty různé negativní dopady eh ty jsou realitou, ale ty příjmy, ty výnosy eh ty jsou ve vzduchu a buď nebudou žádný nebo jako nepatrný. Takže už teď ta bilance jako podle mě nevypadá dobře a v budoucnu nebude taky. Ale jednu věc eh eh dovoluj do si tady rozšířit jednu konspirační teorii, ale nemusíme kolem ní nějak dlouho dělat piruety. Eh, ta zámínka k těm pouličním bouřím, hysterickým, přehraným, přestřeleným, eh, je tak je tak nanicovatá, je tak vlastně eh mělká, tak tak nepodstatná, že až člověku napadá, jestli to opravdu není vlastně jenom záminka, jestli nežijeme v době napříč státy Evropské unie. je eh nějak eh v nějaké éře docela uměle podněcovaných, rozfoukávaných a a drážděných eh sporů a >> dělá to ten dojem, rozum >> a rajots a takhle dál. Skoro mi připadá nemožné, že někdo takhle rychle některé věci zorganizoval a dostal eh do ulic tisíce lidí s pěnou u huby, kterým jako kdyby někdo něco bral, jako kdyby je jim šátral v kapse a a nebo je je vyhazoval z domu nebo nebo úplně jako dramaticky měnil životy. Nezměnili, nezmění se vůbec nic. A to dokonce ani e pro ty lidi, který z těch institucí žijí a desítky let si na tom budují budují své živnosti. Eh tak si člověk říká, e jako když teda to to meritum se nějak ztrácí, co je co je vlastně tou pravou příčinou, eh, že se takhle rozfoukává. A já neříkám, že to je věci nejsou nikdy tak jednoduchý, že by se někdo rozhod tak a já udělám tady zbouření na vsi, ale že jedním z faktorů bude i ten vnější vliv a a trošku to jako eh trošku šťourání špendlíčkem a popichování a a zneklidňování. A proč? Eh, já prostě cítím ve vzduchu nějaké radikální kroky směrem k utahování šroubů a a pro ty je nezvládnutelný neklid v ulicích tou nejlepší záminkou. >> Myslím, že to není konspirační teorie, že jsme podobných událostí různě svědky po celé Evropě, zejména teda v těch státech, které zrovna nechtějí hrát podle těch bruselských not. Nicméně já se vrátím ještě k těm obavám, i když říkáš, že si myslíš, že to nic nezmění. Je podle tebe opravdu důležité nebo není důležité, odkud přicházejí peníze těm veřejnoprávním médiím? Zda je to tedy přímo od občanů formou koncesionářských poplatků nebo přímo tedy ze státního rozpočtu? Já teda moc nepodporuju termín koncesionářské poplatky, protože k tomu, abysme vlastnili a provozovali rádio nebo televizi, žádnou koncesi nepotřebujeme. Eh, jsou to prostě poplatky. Je to vlastně je to vlastně >> je to daň >> asignovaná daň. Ano, je to formá nejlépe jako je to vlastně asignovaná daň, což se ale neříká, aby to tak nevypadalo, že to je, že to je daň. No, ta změna je vlastně může být k lepšímu pro tisíce, statisíce domácností, protože tahle daň má jednu zvláštnost a je to vlastně forma daně z hlavy. úplně stej stejnou daň televizní eh platí e babička někde z nějaké vsi, která kouká na starou rachotinu ve své chalupce, do který zatýká a úplně stejnou platí eh bohatej snop, kterej bydlí v ohromný obrovský moderní vile a má tam plazmy přes přes e celou stěnu. Eh takže platěj stejně. Eh mají s tím stejné eh náklady. A z tohohle hlediska je to problém tam ten problém je i to loňské ta loňské navýšení poplatku a i změna poplatků, která pro hodně firem e znamená nejen nové náklady a navýšené náklady, někdy docela nesmyslné, ale i technické a administrativní náklady. Čili v tomto smyslu pro toho poplatníka je to jako eh určitě komfortnější a a lidi, který si dělají srandu, že to je úplně jedno, jestli to platí z týhle kapsy a nebo z týhle, no, tak není. U nás daně platíme progresivně. Eh, a to jak podle spotřeby, tak podle podle příjmu a tahleta televizní a rozhlasová daň e ta na těchhle věcech není závislá. A teď jaké jsou jaké jsou případné dopady na ty na ty dva subjekty? No, eh přímo žádné. A dokonce řeknu, že když někdo, když někdo se obává, že přechodem toho financování na příslušnou kapitolu státního rozpočtu, že tak aktuální moc, vládní moc, parlamentní většina, eh může škrtit a nebo pouštět nebo zavírat kohoutů [frknutí] eh pro pro tahle média a vynucovat si tím nějakou poslušnost, tak prosím vás, to je fakt úplná blbost, protože poplatky je možné měnit stejnou většinou, stejnou vládní většinou, stejnou eh parlamentní většinou a dokonce kdykoliv v průběhu roku. A my tady ještě jsme si zvykli, že jediná forma tlaku nebo ovlivňování obsahu těhle médií je jenom případná hrozba, že někdo sáhne na peníze. No to není. To může být i úplně obráceně. Eh, může být i slib v podobě korupce. My vám dáme, my vám přidáme těsně před volbama, ale v tý kampani trošku taky pro nás hrajte a a potom hrajte taky po nás. Čili to klidně a >> má pocit, že se to i dělo. >> Klidně může klidně může mít úplně opačnou podobu. Nejenom jako, že někoho někomu bude někdo hrozit utažením kohoutku, ale naopak korumpovat navzdory slibům, která minulá vláda a její bejvelý ministr eh předložil veřejnosti, tak na navzdory těm slibům těsně před volbama, hodně na sílu a čistě politicky eh prosadili prosadili to zvýšení. Čili z toho plyne, že poplatky, daná aktuální většina s nima udělá s tím zákonem kdykoli cokoli. Zatímco eh kapitoly, rozpočtové kapitoly státního rozpočtu se projednávají podle jednou do roka a podle velmi eh standardních ustálených eh procesů. Eh, takže v podstatě je možné je měnit skoro skoro obtížněji, jestli se toho někdo obává. Takže ten argument je absolutně falešný, ale hlavně problém těhletěch institucí fakt není v tom, eh, jestli jim budou přicházet peníze tudy nebo tudy. A dokonce není ani úplně v tom, jestli těch peněz bude 10 miliard nebo 9 nebo 7 nebo 12. Problém spočívá od samého začátku, už od toho roku 91. Eh, a to se klidně přiznám, kdy jsem psal zákon o České televizi, eh, jsem už dneska samozřejmě platí s mnoha změnama od tý doby, ale jsem takovej ten původní pachatel, eh, kdy eh co obrovsky chybí, je vymezení, co tyto státem zřízené instituce mají dělat. Myslet si, že když stát něco zřídí, když stát tomu zákonem přidělí kvitočty, přidělí tomu stát majetek, přidělí tomu stát finanční zdroje, eh z kapec poplatníků a když stát tomu určuje eh nějaké nějaké organizační mechanismy dohledové a podobně, že to není státní. Co to je za blbost? Jak může stát zestátňovat něco, co je státní? Tím tou změnou financování se rozhodně eh nic státního nestane. Ani ani víc, ani míň. Prostě státní je státní a a basta. Eh je máme spousty institucí, které taky nejsou spravovány přímo vládou a nikdo nezpochybňuje, že že >> NKU je je snad státní a ČNB je státní. To snad všichni víme. Tak si nehrajme na tuhletu kvazi jako říčku mediálních budiž k něčemu, který si vymysleli vlastní vlastní teorii, přednášejí ji, opisujou jeden od druhýho eh a propadají eh zajetí vlastní terminologie. Ale co je hlavně důležitý, stát eh vymezil nějaké poslání těmhletěm institucím, ale v těch dobách na začátku 90. let velmi velmi velmi vágně. Důvod byl ten, že tu nikdo jiný než tyto instituce nebyl. A my jsme předpokládali, >> my si to pamatujeme, >> když ano, když když se vytvářely podmínky pro pro vznik toho nestátního soukromého, nezávislého mediálního vysílání rozhlasového televizního, tak jsme automaticky předpokládali, že až ten sektor vznikne a bude plnohodnotným eh partnerem eh a a doplňkem a alternativou, že se zpátky podíváme na tyto instituce a že pře přehodnotíme, co vlastně dělat má a co už taky dělat nemá. Protože veřejná instituce nemůže dělat cokoli, co může. To je naprostý nesmysl. To je naprosté nepochopení. A nesmí dělat to, co jí přímo nebylo uloženo a už vůbec za to nesmí utrácet peníze daňových poplatníků. Čili co nám tady celou tu dobu chybí, je vymezení, jestli v oblasti rozhlasovat televizní vysílání existují nějaké veřejné statky. >> Láďo, k tomu se dostaneme ještě. Já bych se ještě vrátil k té současné situaci, jestli dovolíš. Eh, toho tématu se chytla politická opozice. Eh, přitom zejména ODS a Piráti v minulosti sami navrhovali odstranění koncesionářských poplatků. Piráti to měli ve volebním programu v roce 2017 a senátoři ODS prosazovali podobnou změnu už v roce 2009. Nedělají tady z veřejnosti tyhlety strany trochu hlupáky. No, to je to souvisí s tím, co jsem říkal na začátku, že vlastně nejde o tu vlastní věc, o o ten výsledek této pře, protože ať tu ať už ten spor dopadne tak nebo tak, tak v podstatě jako eh hora porodí myš a nic velkého se nestane. Eh, ale je to je to zámínka k vygradování [odkašlání] zásadního sporu a k vykreslení druhé strany, že ničí svobodu a ničí ničí demokracii a že tady nejde o to, že by měl někdo vládnout ve smyslu svého volebního programu, protože vyhrál volby, ale vládnout by neměl. měl by být svržen, protože je eh za hranicí za čarou eh demokracie, demokratičnosti. Já jsem velkou náhodou, když to teď řeknu, tak si myslím, že mi málokdo uvěří, protože to zní tak blbě, ale je to fakt pravda. Já jsem v pátek večer jel, by to někoho zajímalo, tak jsem jel z degustační pivní soutěže z břevnovského kláštera tramvají 22 na Národní třídu a jel jsem přesranské náměstí a tam teda jako strašné bouření a vůbec jsem netušil, o co jde. Nějaké transparenty, vlajky, hrály do toho nějaké ruské častu, což mi pak došlo, že to asi měly být ukrajinské. A tak jsem si říkal, tak to asi něco kolem Ukrajiny. A vůbec jsem netušil, o co jde. A přišli, přistoupili ke mně do tramvaje, eh, taková mladá dvojice. Eh, a slyšel jsem, nevěděl jsem na ně, jsem se pak podíval, když vystupovali, eh, slyšel jsem rozhovor a jako fakt vypadá, že jsem si ho vymyslel. A ty jeden povídá té druhé té té dívce asi, eh, že no eh a ty hovada tam zůstanou stejně a to hovado Babiš tam stejně bude sedět a bude se nám smát do ksichtu, protože tyhle hovada odtamtuď nikdo nedostane. To my jenom Češi, my jsme takoví měkký a my si myslíme, že někam přijdeme, zademonstrujeme si, eh, řekneme pár hesel, zaszpíváme si písničku a že se něco změní. nezmění se vůbec nic, protože prostě jsme měkký a máme se poučit z Francie. >> Mhm. >> A tam je vidět, že prostě když eh eh se to pořádně veme pořádně veme do ruky a přitlačí se ta vládnoucí garnitura, takže nakonec ustoupit musí a my se z toho máme eh eh poučit a nedělat to jenom takhle eh takhle sametově. Tenhleen rozhovor jsem slyšel, netušil jsem, co to je za demonstraci a až mnohem později jsem se dozvěděl, co se co se ten večer, tu noc vlastně odehrávalo a eh že si tady fakt e někdo přeje vygradovat do šílenství tenhleten zástupnej problém a je on zástupnej je a eh že jak [odkašlání] snadné u některých skupin obyvatel je tohle cíle dosáhnout. úplně je roztůrovat do běla. Přem taková blbost, že jo. No, >> ono se to podařilo už před tuším 25 lety při takzvané televizní krizi a já mám pocit, že jestli nemáš stejný, že na tohle téma zase někdo sází znovu. Já myslím, že to má obrovsky společného, že najednou tehdy eh demokratický parlament zvolil demokratickou radu eh České televize, která demokraticky eh standardně podle všech pravidel zvolila zvolila ředitele. No, ale toho se ty síly, [odkašlání] které tam rozhodujou, o obsahu, ale rozdělování peněz, s tím se nechtěly nechat smířit a pomocí e svých dobrých kontaktů na politické scéně se jim eh podařilo e >> byly slavné spacáky >> to tak jako rozvrátit a dostat lidi do ulic eh za pomocí některých členů, některých eh [frknutí] činovníků tehdejší politické scény, který se chovali velmi velmi hanebně, [frknutí] eh, tak se jim podařilo normálně vlastně eh tato média převzít a a svým způsobem je spravují do dneška a rozhodují ovšem. Nikdo z venčí do toho nějak koukat nemůže. A možná tehdy malinkej takovej takovej důvod byl, že se obávali, že nový ředitel, že by eventuálně eh povyměňoval některé manažery, že by se kouknul na některé finanční toky, že by třeba se podíval na nějaké parametry, které se týkají vyváženosti a objektivity. A to teda ne. Eh, eh vytvořila se fáma, že to tam jenom jedna skupina eh chce tehdy eh ovládnout. Přitom to byla naprostá divočina a blbost a víme to eh všichni pamětníci dobře. Ale dejme tomu, že aspoň trošku se tehdy měli lidi, který který seděli na na veřejným majetku a na veřejných penězích se cítili nějak ohrožený a zatáhli do do svých vlastních zájmů. veřejnost a část politický scény, ale teď teď dokonce nemají ani ani to ani ani vyfal vyfabulovaný nějaký motiv, co by se tak jako mělo stát po změně toho toho toho finá >> nicméně zaměstnanci připravují stávku. >> No, já si myslím, že kdyby stávkovali způsobem, že by to všechno vypnuli a měli vypnuté 20 let, tak to by byl bezvadnej výsledek. Obávám se, že výsledek bude jenom k horšímu a za naprosto pro jako nepřijatelné, >> oni si to asi takhle nepředstavují. >> Nepřijatelné vyústění celýho tohohle problému je to, o čem mluví premiér Babiš, že by ta příslušná kapitola státního rozpočtu měla být takzvaně indexovaná, valorizovaná. A to já si myslím, že není možné, aby někdo, kdo užívá cizí peníze, aby je měl mimo jakoukoli debatu už navždycky a nikdy jinak. Zaprvé, protože svět se mění, ta mediální scéna se mění, vysílat může kdokoli, kdekoli. A a už nemusíme eh na večerníčky mít jenom jednu tu instituci, protože pro děti vysílá dalších stovky kanálů. Eh, dokumenty vysílá spousty kanálů, eh geografické, historické a spousty umění, hodně špičkové, vysoké, spousty dalších kanálů. Ne, nemusí e eh to už suplovat jedině tahleta televize. Vzpomeňme si, když začaly vysílat eh soukromé televize, jak se zachovala tehdy Česká televize pod vedením Iva Matého. Začala brutálně konkurovat, >> přetahovce přetahovat přetahovat kapacity, přetahovat technický personál, přeplácet, nasazovat čelně do konkurence podobné formáty pořadů. Takhle pochopili, ne? Místo toho, aby si hledali místo, jak dělat to, co nechce nebo neumí, nebo na to nemá dělat nějaký nějaký jiný subjekt na tom mediálním trhu, ale jít za s veřejnými penězi v zádech přímo do toho do toho zásadního konfliktu. té mediální krizi před těma 26 lety se to podobá podobá velmi, ale eh co tehdy bylo eh chvílema drama, tak teď vypadá jako fraška, ale jako smát se tomu smát se tomu nechci, protože si myslím, že to nebyla první dlažební kostka. >> Dnešním hostem rádia to mimořádné relace k problematice veřejnoprávních médií je novinář, hudebník. To jsem na začátku zapomněl říct. V současnosti analytik Institutu Václava Klauze Ladislav Jakl. Pojďme od financí k obecnějším otázkám. Jak například hodnotíš objektivitu zpravodajství a publicistiky našich veřejnoprávních médií a teď nemyslím jenom Českou televizi, ale třeba i Český rozhlas? >> No, eh, já si myslím, že novináři jsou lidi jako je každej. Eh, a navíc většina novinářů eh jsou trochu švihlí. Vím to moc dobře, protože jsem sám novinář a eh novinařina vždycky vy přitahovala lidi, který měli takový misionistický sklony, ne sloužit lidem a zprostředkovávat jim nějakou realitu, být tím médiem eh mezi mezi mezi realitou, kterou si nemůže každej divák, posluchačat a tím právě tím tím svým posluchačem a divákem. Ale novinaři nám vždycky přitoval lidi, který chtěli lidi vychovávat, vést, předělávat, poučovat a tímhle způsobem měnit svět podle svých představ. A tyhle skoleny mají všichni novináři, všichni novináři ve všech médiích. To není specialita jenom jenom vinohradská >> eh. Tak já jsem v životě neměl v rukou eh médium, který bych mohl o něčem rozhodovat, tak si nejsem úplně jistej, ale mým životním heslem je, že lépe, aby věci byly dobře, aby věci byly jak mají být, než aby byly dobře. Takže vlastně moje celož moje filozofie takovejhle přístup popírá, ale ale jasně jako celej život jsem se v tom pohyboval a a jako nebudu si hrát, že njak tím dotčen nejsem spíš, ale si to umím dost citlivě uvědomit na lidech kolem sebe i na sobě. Ale eh jde o to, že v těch soukromých médiích vždycky existuje nějaký korektiv a tím korektivem je sledovanost. s tím korektivem je, že žádný majitel nebude nebude hladit psa proti srsti, protože to bude stát peníze, čili nebude proti společenské objednávce diváka, nebude mu vnucovat obsahy a bude spíš přemýšlet, jak mu vyhovět. A a proto eh když stromy nerostou do nebe, tak v těch privátních médiích si nemůže každý vyskakovat a dělat si to podle svých podle svých představ, ale v médiu eh, které je absolutně nezávislé na tom eh kolik lidí tam bude inzerovat a a který budou sledovat e eh nějaké ratingy eh v počtě diváků a podíl na na sledovanosti. eh, tak si víceméně můžou dělat, co chtěj. A ta čísla o sledovanosti právě třeba zrovna zrovna publicistiky a spravodajckých pořadů, ta jsou ta jsou zoufalá. A když se podíváme, kolik lidí se podívá podídlí na zpravodajství a publicistice třeba České televize na každém pořadu a že pak to pak stejnou sledovanost má nějaký privátní kanál, který dělá jeden člověk nebo dva lidi, tak ta efektivita je strašidelná. Ale ale je ty peníze nezajímají, to nejsou jejich peníze, nejsou to peníze ani jejich manažerů. Eh, jsou to peníze poplatníku a poplatník je daleko, než aby to nějak kontroloval. >> Kdybys měl možnost navrhnout ideální model veřejnoprávních médií v České republice, jak by vypadal, jak bys nastavil financování, řízení, kontrolu, programovou náproň a tak dále? Nejdřív bych se ptal, co je to tady, co tady existuje za veřejné statky, které nemůže dostatečně saturovat běžný konkurenční boj mezi soukromými nezávislými subjekty. Eh, tím, že pro některé ty nízké nebo eh málo zastoupené v populaci eh části diváků a posluchačů, eh můžou dneska už mít svoje kanály, protože ty šly cenově tak strašně dolů. Eh, technická náročnost dostat se za divákem. Čili ta specializace dneska některých některých eh televizních nebo rozhlasových kanálů může být tak obrovská, že můžou obsluhovat opravdu naprosté minority. To úpatí eh Gausovy křivky a ne pouze ten hrb eh kde je těch lidí nejvíc. Eh, tak v podstatě jsou obsloužena, víme, že existuje spousty privajatních náboženských stanic a nebo velmi jinak specializovaných. eh zaměření na určitý zájem, koníček, životní styl, to všechno tady existuje. Já se bude ptát, budu ptát, a co tady tak strašně důležitého chybí, že se o to musí starat stát eh nějakým zákonem, nějakou zřízenou institucí a a financováním z peněz poplatníků. Já tvrdím, že nezbyde nic a že by úplně ideálním čistým řešením je, když nic takového existovat nebude. Ale jsem ochoten takovou debatu absolvovat a třeba ji prohrát a třeba mi někdo řekne, ono ale támhle ta skupina by nebyla dostatečně eh dostatečně obsloužena eh tím běžným eh konkurenčním prostředím. Tak řeknu„Dobře, tak řekněte, co by to mělo být, definujte, kolik by to mělo být hodin, pro koho by to mělo být určeno a vy vyhlažte veřejnou zakázku. Vždyť nemusím mít nějaký státní podnik, který by stavěl dálnice. Jenom stát určí, kolik dálnice chce, kam by měla vést a a vypíše veřejnou zakázku a tu vyhraje ten, kdo nabídne nejlepší cenu, nejlepší kvalitu. No, já si myslím, že kdyby stát vypsal, že chce pro tolik a tolik lidí s takovýmle a takovýmhle dopadem šířit vysílání pro školy a řekne: "Nabídněte projekty, eh, tenhleten balík dostane ten, kdo nabídne nejlepší projekt, udělá to kdekdo stokrát levnějc a stokrát líp, než ten, kdo má ty peníze jisté dneska." Já tenhle tvůj názor samozřejmě znám a je mi velmi blízký, ale jak říkáš, asi by momentálně nezvítězil. Eh, pokud by tedy nadále vítězila myšlenka zachování té instituce, co tedy s ní, jak s ní naložit dál? No, já jsem přesvědčen o tom, že se musí zásadně redukovat, že eh já [odkašlání] vím, že se hodně, když někdo baví o rozhlase a o televizi, že se baví většinou o publicistice a s parorajství. Ale já tvrdím, že toto není jediný problém. Problém je i v tom, že dělá spousty věcí a utrácí miliardy za pořady, za nákup a výrobu pořadů a vysílání, které dělá kdekdo, které dělají i jiné subjekty. Vždyť vy se podíváte na běžný denní program nějaké televize. Vy nepoznáte, která to je televize, protože v podobnou dobu vysílá pro ženy v domácnosti, v podobnou dobu pro důchodce, v podobnou dobu pro děti. všechny podobné pořady zábavné v tuhle dobu, eh, kriminálky a westernny v tuhle dobu, eh, pro náročného diváka od půlnoci. To v tom jsou ty v tom jsou ty kanály velmi velmi podobné, hlavně ty hlavně ty celoplošné. A eh já chci znát to to specifikum, proč má tohle dělat eh televize za veřejné peníze a zároveň skrz tyhlety komerční, vysloveně komerční eh služby eh nechávat rozpouštět docela mimo veřejnou kontrolu spousty peněz, spousty eh milionů lidí a vytvářet si tak důležitou zájmovou skupinu, e která je na těhletěch penězích závislá. a která tudíž bude do poslední kapky krve chránit právě tenhleten systém, ve kterou tyhle ty skupiny žijou. >> To je jedna ze substancí toho sporu, který se dneska odehrává. Eh, Česká televize a Český rozhlas mají své kontrolní rady, eh, které mají dohlížet na plnění úkolů veřejné služby. Funguje podle tebe ten systém účinně? Já si myslím, že veřejné nakládání s veřejnými penězi by mělo procházet standardní kontrolou. Standardní. To znamená jakákoli koruna, která je vybraná od daňového poplatníka a je užitá na nějaký veřejný účel, tak by kontrolní mechanismy by měly platit v jakémkoli oboru, v jakémkoli reszortu, úplně stejně, bez jakékoli výjimky. To znamená, eh, včetně možnosti kontrolovat e prostřednictvím nástrojů, které má NKU a a další kontrolní instituce. Toto teď neexistuje. My víme dobře, že eh se veřejnost, která by se chtěla podívat něčemu na zoubek, nedozví ani ani smlouvy, ani ani výše těch kontraktů. Vlastně vlastně vůbec nic. A někdo přijde do do studia například České televize a zjistí, že to vůbec nejsou zaměstnanci. Dokonce i ten, kdo tam na vás svítí, reflektor, že že je zaměstnancem soukromé firmy, ta je najatá na určitou službu a kolik soukromá firma platí svým zaměstnancům? Do toho nikomu nic není, že jo. >> Nejde jenom o peníze. Oni mají také kontrolovat to dodržování zákonných požadavků, objektivity, vyváženosti a tak dále. Myslíš, že to dělají účinně? >> Já myslím, že to nedělají účinně a že se jim spíš ta publicistika z parodajství vysmívá. Ale ruku na srdce, jde to vůbec dělat účinně? Já si myslím, že eh když nás někdo teď poslouchá z tábora pravdy, lásky a dlžebních kostek, tak si řekne možná eh no tyhlety mechanické se stopkama v ruce eh kdolik má kdokolik má minut, to přece takhle nemůžeme brát. To my musíme, aby, aby ty relevantní názory dostávaly prostor. A pak je tady jedno taková fráze, já už jsem o tom několikrát psal, dovolím si to tady říct. eh eh prostřednictvím vašeho kanálu. Častým argumentem těhletěch eh zakazovačů je, přece nemůžete dát 5 minut Hitlerovi a 5 minut Židovi. A tímhletem argumentem obvykle končí debata. A já teda si dovolím říct jednu věc naprosto nehoráznou. A proč ne? A proč ne? Jak jinak chcete zjistit, kdo je novým Hitlerem, když ho nenecháte promluvit? Jak zjistíte, že to je on, když vůbec ho nepustíte do nějaké debaty? Eh, tvářit se, že hodnotíme něco, co už to bylo před 80 lety. To jo, po bitvě je každý generál nebo po druhý světový válce je jako každý maršál, že jo. Ale jak poznáme, kdo to jak myslí, kdo je jak demokratický, kdo má jaký zájem, když nebude mluvit? Když nenecháme mluvit ani ty, o kterých si myslíme, že jsou zlí, tak nepoznáme, kdo teda to vlastně je. A já si myslím, že ve skutečnosti daleko méně nebezpečné je nechat mluvit pitomce, blbce, šílence, eh fanatiky, než přemýšlet, jak je umlčet a s nima možná i něco, co umlčeno být nemá. Vážení posluchači, tolik pro dnešek o České televizi a rozhlasu. Naším hostem byl Ladislav Jakl, kterému děkuji za to, že se s námi podělil i o své nehorázné názory na takzvaně veřejnoprávní média. Od mikrofonu rádio to se s vámi loučí Václav Musílek a přeje všem příjemný a úspěšný den. Na shledanou. Já moc děkuju za pozvání. >> [hudba] [hudba] [hudba]