ČR ví co odmítá, ne čeho chce

Jenže skutečný problém neleží v tvrdosti této politiky. Ten leží v tom, že často zaměňujeme prostředky za strategii. Sankce, diplomatická izolace, bezpečnostní opatření – to všechno jsou nástroje. To není strategie. Strategie musí odpovědět na mnohem zásadnější otázky. Jak má vypadat vztah České republiky k Rusku za 10 nebo 20 let? Chceme pouze minimalizovat současná rizika, nebo chceme ovlivnit i budoucí vývoj uvnitř ruské společnosti? Jak budeme reagovat, pokud se Rusko jednou změní, a jaké kontakty chceme zachovat?

Česká veřejná debata po roce 2022 soustředila pozornost především na okamžitou reakci na ruskou agresi. To bylo pochopitelné. Problém nastává ve chvíli, kdy se mimořádná reakce začne vydávat za dlouhodobou strategii. Česká republika dnes poměrně přesně ví, co odmítá. Mnohem méně jasně ví, čeho chce dosáhnout.