Co mě vzalo za srdce - červnový rozhovor s Davidem Moosem

Eh, já si myslím, že ta politika by opravdu měla být o nějakých hodnotách a z mého úhlu pohledu národní hodnota a nejenom o tom, jako uděláme to tak, aby obě dvě strany byly spokojené a nic moc se nedělo.

Přece jenom existují nějaké principy.

Eh, dělaly se tady v České republice hrozné věci.

S těmi sudetskými Němci to bylo tak, že vlastně ti Němci, kteří nekolaborovali s nacismem, tak ti dopadli podobně jako Češi. Oni byli taky perzekuováni. Takže vlastně ti, co tady zůstali, přežili tady někde jako v těch Sudetech tu válku, a potom byli vyhnáni, tak nějakým způsobem se na tom podílet museli.

A eh, já teda dobře uznám, určitě by se tam našly nějaké výjimky, které za to nemohly, ale jestli se tady bavíme o procentu nebo něco takového, tak je to málo.

---

Je tady další host Marián Baranec.

Otázky i odpovědi jsou před námi.

Vážené divačky, vážení diváci, já vás vítám u dnešního rozhovoru, kde mé pozvání tentokrát přijal nezávislý politik pan David Mos. Vítejte.

>> Dobrý večer. Jsem strašně rád, že jste mě pozval. Těším se na rozhovor.

>> Po nějaké době už jsme se nějakou dobu neslyšeli. Určitě. Pozval jsem vás rád a vím, že vy jste byl teďka v Brně. Jak byla ten sjezd sudetských Němců, tak určitě by byla velká škoda promarnit tu příležitost, zeptat se vás, co se tam vlastně dělo, co vás nějakoslovilo a co si vlastně myslíte, ať už o tom sjezdu sudetských Němců, nebo o té demonstraci proti.

Tak začněme teda tím. Co si myslíte o sjezdu sudetských Němců?

No, samozřejmě jenom to nejlepší. Eh, ne. Tady je celá ta akce. Já se na ni dívám osobně jako na docela povedenou taškařici a provokaci, protože samozřejmě oni to nazvali jako smíření a my se jedeme eh do Brna smířit.

No a samozřejmě očekávají vřelé přijetí. Že vřelé přijetí bylo strašně podporováno tou liberální stranou nebo respektive všemi liberálními stranami.

Sranda je, že vlastně celý ten sjezd zařizovalo nebo přijeli na pozvání a zařizovalo to Meeting Brno a stará dobrá brněnská postavička eh Roland. Tady ten člověk je teďka neuvěřitelně aktivní. Kolem toho podle mě asi z toho důvodu, že jsou z toho nějaké peníze, no. Ale už hned to naznačuje, odkud vytrvale.

Takže opět zase liberální demokraci.

A eh, já jsem poměrně hodně rád, že to vyvolalo takovou reakci odporu, jakou to vyvolalo, protože ti lidi ukázali jednak, že si teda pamatují tu historii, že to vnímají. Vnímají to velmi citlivě a já se jim samozřejmě nedivím a eh a rozumím tomu a podporuju je v tom.

A eh, co ale na tom bylo takové, co mě trošku mrzí, je, že vlastně když už se ta akce, nebo aspoň si to myslím, že když už Poselt tady tuhlenctu akci nějakým způsobem organizoval a on je v ruském kontaktu s Rolanem, takže takže si myslím, že to měli docela dobře probrané, takže počítali s oběma dvěma variantama. Jak s tou variantou, že si to obejde bez jakýchkoliv protestů. V tom případě by řekli: "Hele, je to úžasný, Česká republika, jako už na nás zapomněla," a sudetští Němci by začali rozvíjet eh aktivity v České republice.

Nebo s tou druhou variantou. Eh, a to teda jsem nepochopil, jako proč by to chtěli sledovat.

A to vlastně nastalo, že byly nějaké protesty a oni řeknou: "Podívejte se, jako my jsme tam přijeli se samými dobrými úmysly, chtěli jsme se tam pobavit, chtěli jsme eh vzdát nějakou úctu všem těm obětem a tak dále." Eh, ale Češi to nevzali a jsou na nás takovýdle jako ostří, jsou na nás nepříjemní, nechtěli nás, řvali na nás, jak vypadneme a tak.

A což vyvolává nebo mělo by to jakoby vyvolat nějaké protiněmecké nálady, které se dají samozřejmě v Německu teď nějakým způsobem prezentovat, že jo.

Kromě toho já si myslím, že pro Poselta je to i další taková eh taková PR akce, protože v Německu budou volby. A eh to je to eh pro mě takové zarážející.

Já když se ta akce organizovala, tak jsem dlouho přemýšlel, jestli tam jít a nakonec jsem se rozhodl, že ano, že určitě je potřeba vyjádřit eh ten postoj. I když už teda dopředu jsem byl z toho takový jako trošku zklamaný, že ta protistrana s tím počítá a už jsem věděl, jakým způsobem, nebo aspoň tušil, jakým způsobem to budou eh prezentovat potom dál.

Co mě teda strašně mrzí, čekal jsem, i když to odsoudil parlament České republiky, čekal jsem, že se za to postaví trošičku víc, ale to by chtěl asi od Babišovy vlády příliš mnoho.

>> Myslíte, že Andrej Babiš v tom byl takový jako liknavý? Nebo jak to nějak hodnotíte to stanovisko, nebo to jednání, nejednání, ten přístup?

No, tak Andrej Babiš vždycky někde mezi něčím balancuje a snaží se, snaží se, aby z toho vyplul co nejlépe.

Tam eh teďka použiju výraz "hodnotová politika," který je tady strašně zprofanovaný a bohužel eh hlavně od pana profesora Fialy a lidi už jsou na to alergičtí. Ale eh já si myslím, že ta politika by opravdu měla být o nějakých hodnotách a z mého úhlu pohledu národní hodnota a nejenom o tom, jako uděláme to tak, aby jako obě dvě strany byly spokojené a nic moc se nedělo.

Přece jenom existují nějaké principy.

Eh, dělaly se tady v České republice hrozné věci.

S těmi sudetskými Němci to bylo tak, že vlastně ti Němci, kteří nekolaborovali s nacismem, tak ti dopadli podobně jako Češi. Oni byli taky perzekuováni. Takže vlastně ti, co tady zůstali, přežili tady někde jako v těch Sudetech tu válku, a potom byli vyhnáni, tak nějakým způsobem se na tom podílet museli.

A eh, já teda dobře uznám, určitě by se tam našly nějaké výjimky, které za to nemohly, ale jestli se tady bavíme o procentu nebo něco takového, tak je to málo.

A eh, při, jako pokud je ta situace takováto, tak bych očekával od premiéra České republiky ráznější postoj, který by reprezentoval opravdu tu Českou republiku a její zájmy, s tím, že by se jednoznačně postavil a vyzval by na vládní úrovni organizátory tédlencté akce, aby to odložili, minimálně s tím, že eh se bude jednat nebo něco takového, protože prostě v tom cítí eh příliš mnoho negativních emocí a něco, co by tady mohlo zbytečně vyvolávat nepokoj.

No, tak asi první věc, co bych to možná řekl, že je úspěch a smírlivý přístup k panu Poslotovi v této akci ten, že ho nikdo neproplesk, že teda jakoby přijel a odjel a doufejme, že více jakoby nakoukli do naší duše historické, do našich emocí.

Kolik mohlo být lidí na té demonstraci proti tomu sjezdu jako v tom Brně?

Na tom Dominikánském náměstí bych tipoval asi tak zhruba 3 000. Možná tři, možná čtyři. Ono popravdě ze začátku to bylo relativně dost plné, ale protože bylo hodně velké teplo, tak lidi se začali vytrácet. Takže vlastně ti, co tam zůstali nějak ve stínu a tak, tak ti tam byli dlouho.

Ale eh, je pravda, že potom potom už to bylo takové trošku opravdu na tom slunci úmorné a začalo to řídnout.

>> No, to je pravda. Jako pražilo zrovna v těch dnech. Všiml jsem si na nějakých záběrech, že tam byli opravdu lidé v letech, mohli mít i kolem 80 let plus mínus.

>> Mhm.

A to samozřejmě někde stát nebo být v takovém teple v kontextu nějakého zdraví, že?

Tak to teda klobouk dolů, kdo ví ještě odkud cestovali.

Co jaký jste měl dojmy teda z té demonstrace proti sjezdu?

Co vás tam nějak oslovilo?

Nebo bylo tam něco podnětnýho, co by bylo na místě divákům nějak sdělit, kteří tam nebyli, nic jako neviděli, něco jim jako takhle zprostředkovat?

Eh, co mě napadá, se událo vlastně ještě před tím pochodem nebo průchodem. Když se začali scházet lidé a já jsem se tak jako s těmi různě bavil, tak co se mi líbilo, co mě opravdu vzalo za srdce, bylo to, že sejeli lidi z celé České republiky.

Tam byla paní z Prahy a říkala, že to považuje za svoji povinnost jet do Brna a nás tady podpořit, protože se jí strašně líbilo, jak lidé z Moravy jezdili do Prahy během minulé vlády a těch všech protestů. Že to považuje vlastně za svoji povinnost sem dojet a podpořit to.

Takže vlastně taková ta nějaká národní soudržnost, že se sjeli všichni z celé České republiky a byli na to připravení.

Bavil jsem se i s lidmi z jižních Čech, z Hičínska. Bylo to stejné.

Někteří přijeli dokonce na celou tu akci – přijeli v pátek, odjížděli v neděli, zamluvili si ubytování. Všechny hotely byly beznadějně plné v Brně, obsazené asi těmi sudeťskými Němci, nebo nevím.

Takže myslím si, že ta soudržnost v České republice, ta je příkladná a hezká.

Kolik tam mohlo být těch sudeťských Němců na tom jejich sjezdu?

Já nemám představu vůbec. Popravdě to také nevím.

Já jsem šel až v neděli ve 2 hodiny na ten průvod. Celé ty dny jsem se tam bohužel nemohl vyskytovat, takže nemám představu.

Popravdě na Moravském náměstí a tak u Johošta, kde se odehrávaly ty německé hody nebo ty sudeťské hody, tak tam jsem taky nebyl.

To jsem čerpal většinou od kolegů, co tam zvládli natočit třeba tu sudeťskou muslimku v tom typickým arabském oblečení. To mě teda opravdu dostalo.

Jsem říkal, že už tam chybí jenom sudeťský Afričan, a tohle opravdu nedokážu posoudit. Nevím.

Jo, v pořádku, v pořádku.

Takže děkuji za takové vyjádření. Zmínil jsme nebo zmínil jste Petra Pavla, našeho prezidenta, co nějak se dostal takovým zvláštním způsobem na ten pražský hrad.

Ten teďka vypustil opět zase nějakou perlu ve smyslu, že Česko má nějaký sentiment ke koruně a zase loboval za euro.

Jak to nějak hodnotíte tady ty jeho ekonomické vyjádření a jeho gramotnost?

Tak tam se nedá mluvit absolutně o žádné gramotnosti. On papouškuje noty, které dostane.

Ten člověk nemá zkušenosti. Z historie nenajdeme absolutně nic, co by odpovídalo tomu, že by se vůbec zajímal fungování České republiky.

Jediné, co zajímalo, byly celý život nějaké rozkazy. Obávám se, že i když dělal generála v NATO, tak poslouchal pouze rozkazy.

Nicméně tady ty jeho prohlášení – když vezmu v potaz, že je to prezident České republiky – tak ty jsou absolutně totálně přes čáru.

Prezident, který chce zrušit právo veta pro Českou republiku, aby mohla bránit své zájmy v případě, že se jí něco nebude líbit. Vyslovit právo veta a hotovo.

Prezident, který chce zničit suverenitu České republiky právě přijetím eura, protože ta vlastní měna nám dává opravdu obrovské možnosti z hlediska ekonomického rozvoje a tak dále.

To je prostě prezident, který jde vyloženě proti České republice. Tady to jeho prohlášení se sentimentem k české koruně, ale že musíme mít euro, abychom byli u těch velkých věcí – to jsou úplně totální nesmysly.

Jestli mám dobrou paměť, tak mám pocit, že to vykládal teďka na nějakém filmovém festivalu pro děti ve Zlíně snad nebo kde.

Jo, takže jako pro děti si možná myslím, že ta gramotnost je dobrá, ale pro normálního příčetného dospělého člověka bych řekl, že určitě ne.

Nedávno jsem v rozhovoru o tom mluvil s Davidem Tigrem Plcem. Taky David jako vy a jakoby trochu jsme se dívali na to jeho časté označení v poslední době – typu jako vlasti zrádce.

Myslíte si, že vykazuje nějaké znaky tohoto typu Petr Pavel v úřadě jako prezidenta?

Já si myslím, že vlastní zrádce není přesný pojem z hlediska práva. Já si myslím, že na něho sedí pojem velezrádce, který to popisuje daleko dokonaleji.

Petr Pavel opravdu z mého úhlu pohledu – používá se pojem, že balancuje na hraně velrady – podle mě už je dávno za tou hranicí. Je to naprosto jasné.

Veškeré jeho jednání a činy jdou proti České republice a zbytek je pro.

Já jsem ho neviděl nikdy držet českou vlajku. Naposledy, když jsem ho viděl držet českou vlajku, tak jsem s ní někoho trefil do hlavy. A to bylo asi tak všechno. To bylo na začátku vlastně jeho prezidentování.

Když si vezmu třeba jeho upornou snahu teďka dostat se do NATO nebo na sjezd NATO do Ankary – z čeho to vychází?

Chce reprezentovat vládní zahraniční politiku, obranu. Ani náhodou!

Až teprve dva dny zpátky řekl, že je ochotný na nějaký kompromis, upustil od kompetenční žaloby a řekl, že je ochotný nějakého kompromisu. Určitě bude říkat to, co říká vláda.

Já si myslím, že tohle je naprosto nepřístojné. Ten člověk nevím, jestli přišel o veškerý zdravý rozum a rozhodl se, že si bude dělat, co chce. Nerespektuje vládu, nerespektuje parlament a opravdu razí těžkou liberální politiku. Ještě ke všemu jednotné Evropy, kde nás chce začlenit do jakýchsi Spojených států evropských.

Já si z toho teda dělám srandu, že to je SSE – Spojené státy evropské – ale nevidím opravdu v jeho jednání nic, co by bylo pro Českou republiku pozitivní.

Podle mě je to loutka, která absolutně neví, co dělá, nebo ví, co dělá a je tam opravdu ta povaha, která by korespondovala k tomu jeho častému převlékání kabátu.

Kdybych se vás zeptal – bylo tady takový termín ve smyslu „stydím se za svého prezidenta"?

Bylo to v kontextu úřadování Miloše Zemana, který jako někdy, že jo, s tím alkoholem a ty cigarety – to opravdu moc lidem se nelíbilo. Určitě já patřím také mezi ně. To je nepříjemné, zvlášť když člověk takto jako je postelně vlivný.

Ještě vlastně ty své slabosti tak nebo neřesti, nebo jakkoli to nazveme, tak je ještě vlastně ukazuje nebo se tím nevyslovně chlubí, ale to tak jako prezentuje za nějakou hranou ohleduplnosti. To bylo nepříjemné určitě.

Ale samozřejmě Miloši Zemanovi se nedá upřít, že byl náš prezident, jo? Identita, má jednoznačně své mouchy. O tom není sporu. Některé velké mouchy, také o tom není sporu.

Určitě palec velký nahoru, že teďka byl v Brně a vyloženě stavěl se za Česko i proti tomu sjezdu. To teda musím ocenit. To se mně hodně líbilo.

Když ale se vrátíme k tomu Petrovi Pavlovi a zeptám se vás osobně...

Stydíte se za to jeho chování jako za občana České republiky v tomhle úřadu? Myslím v tom smyslu těch věcí, co jsme si řekli. Nebo je to tak, že se ještě nestydíte, je to v pohodě, nebo jste na něj pyšný?

Co on ve vás nějak vyvolává?

Jak to na vás působí?

Popravdě, eh, tam u něho není se za co stydět, protože já bych se styděl za člověka, který by dělal nějaké chyby, ať už úmyslně nebo prostě z nějaké hodně velké nedbalosti nebo něco takového. Tak bych se styděl, že dělá ostudu.

Ale Petr Pavel jde opravdu vyloženě proti České republice a ve mně vzbuzuje rozhodně úplně jiné pocity. Já opravdu nevím, jak to nazvat a nevím, jestli se to i tak dá otevřeně pustit do světa. Ale když ho vidím, tak je mě z toho špatně.

Když si uvědomím, jak drsně jde proti České republice, tak si říkám: jak ji musí nesnášet, nebo něco takového.

To ve vás vyvolává úplně jiné pocity, než že se stydíte. Vy byste nejraději, kdybyste měl tu možnost, tomu nějakým způsobem zabránit, aby ten člověk ve svém úřadu skončil a ideálně okamžitě, tak to uděláte.

Takže ty pocity určitě nejsou někde na úrovni studu. Ty jsou úplně na opačné straně.

No, v mém případě: když vidím, že je tady nějaká národní vůle, kde lidé nechtějí euro například většinově, a jako středně velká země chceme právo veta a tak dále, a tady někdo takhle z toho hradu hodí levou, tak to ve mně vyvolává takový pocit zostování nás jako občanů, ještě na tom mezinárodním poli. To je takové pro mě vyvolávající smutek.

A zároveň u něho mám takový vjem, že může hodně špatně skončit. Že to je prezident, který se dostal do úřadu a může to s ním hodně špatně skončit. A jestli to nastane, tak nebudu se tomu vůbec divit. Protože to, o co si koleduje s takovou drzostí a zároveň úsměvem na tváři, je nevídané.

Jo, tohle nevidíme. Naposled něco bylo vidět u Čaputové na Slovensku, ale toto se opravdu jen tak nevidí a to naši předkové, včetně Tomáše Garrika Masarika, prezidenta, se musí, jak se říká, otáčet v hrobě.

Já říkám vyloženě, že tam vytváří hotové cyklóny z jeho jednání. Opravdu všichni, kdo se snažili posunout tu zemi někam nějakým způsobem, tak stejně tak, jak oni se snažili, tak on se ji snaží vyrvat z rukou českých občanů a dát ji do rukou Němců, prakticky Evropské unie. Ale to se můžeme bavit spíš o Němcích.

Ještě než se podíváme na nějaký váš názor, návrh někoho, kdo by ho nahradil, koho bychom mohli volit místo něho — to si nechme na konec. Tak jenom taková zmínka k Petrovi Pavlovi.

Na jednu stranu nám řídí tady v Česku, že když ho pustíme na ten summit, tak tam bude držet linii s politikou vlády. Ale teď je to tak, že pár dní a hned nám tam zpívá o Euroru. Takže pak je otázka i pro tu naši vládu: ať si o ní myslíme cokoliv, to je takový trochu výsměch. Ta důvěryhodnost té věci Petra Pavla je slabá.

A v tomto roce bych asi panu Kolářovi a Petrovi Pavlovi dovolil nějak shlédnout summit někde přes internet. To si myslím, že by pro nás bylo nejlepší.

Ještě než půjdeme k tomu — já si myslím, že ten summit měli shlédnout mezi ploty, kde s Čaputovou dostali to vyznamenání.

Pro diváky, kteří neví, kde se odehrává festival Mezi ploty, tak je to zpravidla v Bláznci. A pan prezident tam dostal s Čaputovou vyznamenání a já si myslím, že to na něho přesně sedí. To je asi taky jediné vyznamenání, které by on mohl dostat.

No, to jsou dva lidé. A Macron je třetí, kterého jsme v takovém extraamatérském filmu před pár lety charakterizovali ve smyslu, že toto jsou tři prezidenti, kteří se do úřadů dostali omylem a neměli se prezidenty nikdy stát. Což se týká i paní Čaputové.

No, je to takové zvláštní. Samozřejmě máme porozumění pro duševní poruchy a nemoci. Není to sranda, ale je to samozřejmě komické, když Petr Pavel — je pravda, že se slušně chová, tím chováním, že nekřičí, nenadává, je hezky oblečený, dbá na vzhled — ale z pohledu chování jako politika a prezidenta se chová hůř než prase ke své vlastní zemi.

A teď je otázka: kdy to těm jeho voličům dojde a jestli jim to dojde. A bude to napínavé, jak vlastně dopadnou ty další volby.

Ale jak jsem říkal, k vašemu návrhu prezidenta půjdeme za chvilku na konec dnešního povídání.

A teď se ještě pojďme krátce podívat. Jste zmínil to Německo. Tak teď jsme četli v médiích, že Německu roste prudce chudoba. A tak se asi zamýšlíme a ptáme: čím to asi bude?

Co myslíte?

Tam těch faktorů bude určitě hromada. Ale já bych ještě, než se pustíme do těch ekonomických, sociálních a zahraničně politických, zmínil jednu věc.

V Německu roste chudoba, ale reálně to odpovídá tak, že tam hranice chudoby je dvojnásobek českého průměrného čistého platu. Takže pokud u nás je čistý průměrný plat — teďka nevím přesně, ale myslím, že to je 36 000 a nějaký stovky — tak tam je hranice chudoby nějakých 72 000. A to není úplně málo. A přitom Němci mají jenom o nějakých 15 až 20% vyšší životní náklady než my v České republice.

Takže tady je důležité si uvědomit, že Němci hodnotí chudobu absolutně diametrálně jinak než u nás. U nás jsou ty standardy úplně jiné.

No a čím je to způsobené?

No, jedna věc je ekonomika. Green Deal brutálně drtí ekonomiku. Firmy se přesouvají. Pro spoustu firem je lepší podnikat v USA než v Evropě. Pokud v Evropě mají levné energie — ať už potřebují elektřinu nebo plyn — a utíkají prostě podnikat do USA, který jim na to ještě udělají podmínky, tak se tomu nemůžeme divit.

Ten Green Deal má obrovský skop. Nejenom, že nám zdražuje energie, ale vstupuje do automobilového průmyslu, který byl motorem. Když se nařizují nějaké kvótované prodeje elektroaut — na jeden spalovák se musí prodat dvě elektroauta — nebo se neustále snižují emise a ještě se nutí všechny společnosti, aby si kupovaly emisní povolenky, tak opravdu to tu ekonomiku dusí.

To je další věc.

A potom je tady pořád ta slavná věta o migraci, kdy Merkelová v roce 2015 vykřikovala, jak zvládnou migranty a migrační vlnu. Jenže oni ti migranti jaksi zatěžují to Německo úplně ve všech směrech — po zdravotní stránce, že potřebují zdravotní péči, po sociální, protože zpravidla nepracují, zvyšují nároky na policii, protože kriminalita vzrostla. Kromě toho, co tam páchají.

A těch faktorů je tam strašně moc a velice špatné pro Českou republiku je, že je na Německo hodně navázaná. Spousta našich firem je navázaná na německé firmy, třeba automobilky.

Takže, jestli německá ekonomika půjde dolů, tak u nás určitě půjde nějakým způsobem taky dolů.

A to není dobrý výhled.

Potom si člověk říká, co ten Petr Pavel na tom vidí, že nás došroubovat nějak jako k nim. To je další taková věc.

Dobrá. Nechme tedy toho Petra Pavla vyřešit a zkusme se zamyslet. Nebo tedy máte v hlavě nějaké lidi, nějaká jména?

Já nějaké tady mám. I muže, i ženy. Vidím tady, že díky bohu máme kvalitní lidi sečtělé v rozumném věku, kteří by v tom úřadě prezidenta České republiky mohli o stovky procent být opravdu lepší, přínosnější, reprezentativnější než Petr Pavel.

Tak se s námi podělte a promiňte ještě. A i vy, vážené divačky, vážení diváci, jestli máte někoho na srdci a chcete někoho zmínit, pište prosím také pod video, ať můžeme přemýšlet společně.

Tak je to vaše, Davide.

To si já říkám, jestli ta otázka není příliš brzo. Ještě se neobjevili ti kandidáti.

Já se teda neuvěřitelně těším, až nám asi – já nevím, po kolikáté – budou prezentovat Fishera a vysvětlovat, že to je ten nejlepší kandidát. Ale popravdě, jakýkoliv kandidát, který nebude pocházet z té liberální scény, tak bude o obrovské procenta lepší. Prostě o desítky procent.

Co se týká nějakého konkrétního kandidáta, tady je opravdu nad čím přemýšlet. Člověka napadnou nějaká jména, ale je zbytečné je asi říkat, pokud ten člověk nemá v plánu kandidovat. Takže jestli by to nevadilo, já bych tu otázku zatím s ní počkal a jestli budu mít příležitost, tak bych odpověděl někdy jindy, až to bude blíž, až se opravdu ta volba bude blížit.

Ale do té doby bych si ty kandidáty nechal rád pro sebe.

Je to na vás?

Nevadí. V pořádku. A nechme to tedy na jindy. Respektuju váš přístup nebo vaše stanovisko. Není problém.

Tak děkuju vám za dnešní návštěvu.

Mhm. Děkuji vám. Přeji krásný večer.

Vážení diváci, slyšeli jste? A co vy si myslíte o vyjádřeních, která jste zaznamenali v tomto rozhovoru? Těšíme se na vás zase někdy příště. Mějte se dobře.