Co dělat, abychom nebyli na jídelním lístku?

Dámy a pánové, vítejte na Modrém Jelenovi. Svět se mění a vztahy mezi Velmocemi také. Spojené státy, Čína, Rusko, Evropa hledají své místo v novém uspořádání a my se můžeme nebo měli bychom se ptát, co to znamená pro nás a jaké možnosti mají Česko a Slovensko, když se o budoucnosti světa rozhoduje především v mocenských centrech. Pozvání modrého jelena dnes přijali dva hosté, kteří se světovou politikou eh mají dlouhodobé zkušenosti, dlouhodobě se jí zabývají, ale každý trochu z jiné perspektivy. Martin Klus je slovenský politolog a analytik, bývalý poslanec a státní tajemník ministerstva zahraničních věcí a má zkušenosti přímo z evropské a zahraniční politiky. A Vladimír Prorok je oproti tomu český politolog, filozof a vysokoškolský pedagog a dlouhodobě se zabývá geopolitikou, politickými konflikty a proměnami světového řádu. Pánové, vítejte na modrém Jelenovi a děkuji za to, že jste přijali mé pozvání. Dobrý večer. >> Dobrý večer. >> Dobrý večer. Pozdrav z Banské Bystrice. >> Děkujeme pěkně. Tak jsme tak jako na dálku od sebe. Pánové, já jsem vás pozval společně záměrně, e, protože nechci, abychom si pouze přikivovali jako nad názory, kterých na kterých bychom se měli dopředu shodnout, ale zajímá mě, v čem se vaše pohledy liší, jaké pro ně máte argumenty a v tom současném světovém dění, které je výrazné, to asi snad vnímáme všichni, a jaké máte pro ně argumenty a jestli dokážeme hledat odpovědi i na ty jednoduché otázky, protože nejde jen o to soupeření těch velmocí, tak jak to vidíme. eh a budoucnost Evropské unie, ale také o to, jaké místo v tom měnícím se světě zaujmou eh naše země, Česká a Slovenská republika a co pro svou budoucnost můžeme udělat sami. Začal bych u vás, pane proroku. Vy se dlouhodobě zabýváte geopolitikou a proměnami světového řádu a dnes se mění poměr sil mezi velmocemi. Eh nebo bychom to mohli brát jako, že končí historická epocha a nebo vzniká nový světový řád? Jak jak to vidíte vy? >> No, je tady celá řada faktorů, který determinují to, co se dneska odehrává. Jedním z nich je nepochybně to, že vlastně bipolarita skončila s pádem komunistických režimů ve východní Evropě. Pak unipolární model s americkou dominancí se taky ukázal jako neefektivní. Takže vstupuje vstupujeme do multipolárního světa. A teď každá z těch velmocí nebo těch velkých států vlastně chce vytvořit vlastní sféru vlivu. Teď někteří tvrdí, že sféra vlivu je pojem zastaralý. Teď se ukazuje, že tomu tak vůbec není. A teď mnozí hovoří o tom, že možná dojde k nové jaltě. Rozdělení sfé vilu mezi velmocemi. Rusko Spojený státy, Čína, možná Indie, možná ještě někdo. To je první faktor. A druhý faktor, který je ve hře, se domnívám, je otázka nových technologií. To znamená, to je umělá inteligence, robotizace, která zásadním způsobem může modifikovat vlastně vývoj. A teď já si kladu otázku, jestli to, v čem se momentálně nacházíme v kontextu například současné v současné době probíhajících demonstrací studentů je vlastně replika nebo opakování analogie 68. roku, kdy také studenti demonstrovali. A nebo je tady analogie s přelomem 19. 20. století, kdy vlastně svět vstupoval do monopolního kapitalismu a imperialismu a nebo třeba je to analogie roku 1789 francouzské revoluce, to znamená zásadní směna systému, protože mnozí dneska hovoří o postkapitalismu. >> Myslíte studenty ve Francii nebo studenty v České republice, kteří teď zrovna řeší koncesionářské příspěvky? Takhle eh studenti demonstrují ve Francii, v Belgii, v Itálii, v Albani Albánii, >> mám pocit, že i v Azerbajdžánu demonstrovali. I teď u nás, to je jedna vlna srbsku. >> Tak a teď je otázka, do jaké míry je to analogie 68. roku a do jaké míry to může být analogie v kontextu vlastně technologických změn a právě přechodu k multipolárnímu světu? >> Čemu se vy přikláníte, pane Klosi? >> No, každopádně život je zmena. Čiliže pochopitelné mezinárodné vzťahy si tu zméně neustále vyžadujou. V meniacom se svete se mení a systém spravovania vecí verejných. Podpisujem všetko, čo bolo povedané, pok ide o zmeny, ktoré s v technologickej oblasti a ktoré zatiaľ ještě nedokážeme predvída. Takisto je zrejmé, že či už unipolarita alebo prtým multipolarita n do budúcnosti udržatné modely. To je viac ako zjmá záležitost. No a čo sa týka študentov, keď se teda vrátim na t lokálnější úroveň, tak tí naši slovenský ještě takí trošku zaspatí. U nás nič také zásadné v akademickej sfére nedeje. My jsme mali něčo, čo jme nazvali kriedová revolúcia takto pred rokom, kedy teda mladí udia vyjadrovali názor najmä na lokálne alebo k chceme národné otázky tým, že písali různé hesla kriedami najprv na chodník, potom aj iným spôsobom, ale každopádně bo to celkom milé a bolo to nenásilné. Já se tu prihováram aj za to, aby se zmiernili tie vášne či už vo Francúzsku, Belgicku alebo v Albánsku. Já jsem vkým priaznivcom slobody slova a pochopitelně velmi rád, kď mladí udia chc vyjadri svj názor a dokonca ich tomu aktuálně aktívne vyzývam. Aj v našich končinách. Mám dcéry vo veku 22 19 rokov, čiže kedykovek vidím na nich nějakou mieru nespokojnosti a oni maja důvodov by nespokojný s tým, jako vyzerá sčasné fungovaně světa. Eh, tak ich vyzývam k tomu, aby se nebili, aby verejně vyjadrili tento svoj názor, ale vždy v rámci roviny nějaké slušnosti a korektnosti, pretože keď jsem viděl eh tých vagabundov, ktorí doslova s pasivou rozbíjali výklady v Paríži a ničili jediné živobitie mnohým tým, ktorí tam poctivo pracovali, tak toto už je pre mňa sloboda vyjadrenia názoru a tam naozaj je nevyhnutné zasiahnu zásadným spůsobom. Takže mž vníma nějak analógiu či už 68 rok alebo dajme tomu s něktorými tomuto podobnými situáciami ké odohrali. Koniec koncov aj naša dnežná revolúcia začala vlastně jako akademický pochodě o den skroo samotnej Prahe 17. novembra. Čiže aj toto si pamätajme a majme na pamti to, že to může djsť k nějakej zásadnějšej zmene, ale osobně zatiaľ ještě nevnímam, že by tu bol až taký velký dopyt aj strednej alebo staršej generácie po nějakých revolučných zmenách. Jak chcete mírnit, pane klusy, emuce, když pozorujeme tu třeba naši politiku, nevidíme zas až tak do detailů do těch zahraničních a a není není vidět jako, že by se to z jedné nebo druhé strany, že by byla ta vůle to mírnit, jako myslím v reálu reálně, že vidíme to třeba řeknu jenom příklad za všechny tiskové konference mezi politiky a novináři a oni dneska to jsou takové dvě skupiny, které se mezi sebou dohadují, kdo bude mít to poslední slovo. obrazně čeno. >> No tak by to samozrejme by nemalo. Já jsem sám zažil v aktívnej politike desiatky pram stovky tlačových konferencií a politik tu nemá být na to, aby konfrontoval novinára, má poda informácie, kď ho potom ten novinár konfrontuje, no tak pochopitelně to je otázka vkusu do a míry a akým spôsobom si to může dovolit. Ale já jsem zažil tlačovky, ktoré trvali hodiny a hodiny počas covidu. To rozhodně nebol správny spůsob komunikácie z mh pohladu a takisto je to aj s týmito mladými, kedy im sčasné elity neponkaj adekvátne odpově na otázky, ktoré pokladaj. Potom jsou tu strany, ktoré to robia robia to velmi efektívne vidíme na vzostupe napríklad AFD v Německu. Ale u nás napríklad hnutí republika. Já se mojich dcer pýtam, koho sleduj s politikou na sociálnych sieťach, tak pochopitelně prvá odpověď je vždy někdo z hnutia Republika, osobitně pana Mazurka, takmer úspěšného prešovského župana. No a toto hovorí samo za seba, že jednoducho nemáme odpovědě na mnohé otázky a to chc politické elity, sčasné politické elity udržať pod kontrolou a nechc, aby docházalo a k takým násilnostiam, ktoré j tu spomenul, no tak potom musia pricháza s odpověďami, ktoré týchto udí uspokoja. že to musistické odpovězjme takého ký by politik nevě slúbi a n také reality k by 100% dodržat >> já jsem učil kdysi teorii konfliktu teorii a praxi řešení politických konfliktů a tam se operuje maslovou pyramidou taky to znamená že tam je 5 stupňů na tom dolním stupni jsou základní životní potřeby jíst pít oblékat se bydlet pak je bezpečnost a a pak jsou ty vyšší jistoty, seberealizace a tak dále. A vlastně v řadě případů nebo u nás zatím z hlediska ty pyramidy studenti nedemonstruují za na prvním a druhým stupně, ale za to vyšší. Otázka seberealizace, ale v západní Evropě je to tak trochu problém. Tam to je otázka právě těch základních jistot, protože se tvrdí, že je to otázka bydlení, otázka perspektiv v životě. A k tomu, abyste dokázali těm studentům něco nabinout, musíte mít zdroje. A zásadní problém je v tom, všechny státy jsou zadluženy. Byla doba, kdy pro vstup do Evropské unie jste neměli mít nesměli mít dluhší než 60 %. Podívejte se na to, kdo má dneska méně než 60 %. I velké státy. To znamená, ty zdroje chybí, nejsou. To znamená, je vysoce pravděpodobný, že když se někde ty peníze nenajdou, že ta radikalizace bude narůstat. Otázka, co s tím dělat? Potlačit to můžeme, ale to je dočasný řešení, pokud to nevyřešíme. >> My nemáme jenom zdroje, ale nemáme taky technologie. Tak tak v jaké situaci se my ocitáme mezi těmi velkými mocnostmi? Máme vůbec nějaký ochranný štít, jako, kterým bychom se mohli bránit jako ve smyslu nějaké vlastní jak svrchovanosti? Aj my jsme velmoc jsme sčasťou európskej unie a európska únia minimálně z hladiska hospodárskeho je vo svojej podstatě vmocou vidíme to pán Boh zaplať aj pri rokované Európska únia má napž svetom v souvislosti s různými obchodnými dohodami. Takže eh a kže my jsme Európska únia rovnako tak Česko aj Slovensko, no tak hajme spůsoby v rámci tohto nášho priestoru, ako zlepšit aj tie podmienky, o ktorých hovoril pán prorok. Já se s tím absolutně stotožňujem, že ak tu nemáme akkovek perspektívu bývania a potom aj následně sebarealizácie pre mladých udí, no tak je to problém a je to vážný problém. A u nás na Slovensku se to rši tým, že mladí udia odchádzaj osobitně do Českej republiky. Eh, ale to tž je trvalé ršenie, lebo v Českej republike máte takisto svoje vlastné problémy v tejto svislosti a vidíme, že ich maj krajiny, ku ktorým jsme utěkali my jako k našim vzorom ešte pred 20 rokmi pred tým, ako jsme do Európskej únie dajme tomu vstupovali v 90. rokoch. Kto by si predstavil, že takéto něco se mže v roku 2026 na ulic Paríža? Hoc teda zase povedzme si úprimně, francůzský spůsob vyjadrovania nevle bol vždycky taký trošku nekonvenčnější a až mi bolo čudné, že tam pár rokov pokoj. No a potom jako jsme viděli žlté vesty, tak chvilku chvilku by až prílišný klud na můj vkus. >> Je, pane proroku, Evropská unie v současné situaci stavu ještě tou velmocí, tak jak má na mysli pan Klus? No, Evropská unie v poslední době pod vedením paní Fonder Lienovy v podstatě realizuje některé jde do některé opatření, řekněme, které jsou podle některých silně sporné. Je to Green Deal třeba, jo? To znamená Green Deal evidentně vede k deindustrializaci. V první fázi vlastně průmyslová průmyslové kapacity byly přesunovány do méně rozhodnutejch zemí, protože znečušťují. je tam levnější cena práce. Pak v covidu se ukázalo, že vlastně nám chybí i kapacity na výrobu roušek a podobně. No a vlastně Evropská unie začala realizovat Green Deal, který vede k deindustrializaci a to vede i k tomu, že vlastně prakticky ve všech západoech zemích, to je členských zemích Evropské unie, ta tempa růstu klesají, jsou 0 1 %. A pokud chcete splácet dluhy a ty dluhy narůstají, což je otázka udržování sociálního státu a chceme zároveň zbrojit, je otázka, kde z čeho ty peníze pro potřeby, řekněme těch studentů nebo těch neprivilegovaných, jak si někteří říkají, kde vezmeme? Já jsem pracoval na katedře politologie a v 90. letech jsme tam měli studentku ze Spojených států, jí bylo tak 35 a to byl rok 93, 94. Ona řekla jednu zajímavou věc, která mi tenkrát ještě nedošla. Ona říká: "My jsme první generace ve Spojených státech, která nebude žít lépe než naši rodiče." A to byl rok 93. To znamená, oni si to uvědomovali, že reálné mzdy přestávají růst. A todle vlastně dorazilo i do Evropy. Otázka, co s tím, >> pane Klusi? Kdo bude podle vás určovat pravidla světové politiky eh v příštích, já nevím, 10 20 letech? >> To by chcelo samozřjme nějakou veštů gulu, ktor nemáme, ale ten vývoj je pod mě jednoznačný. Máme tu nějaké póly, ktoré s velmi silné. Samozřjme Spojené štáty s a takýmto póom takisto Čína a nezabudšě na Indiu. Už j spomínali. Já si myslím, že to je jedna z tých krajín, která bude ma čo poveda nelen do regionálneho, ale aj do globálneho vývoja. A takisto Latinská Amerika nebude úplně hluchá, slepá, bude nahlas hovori svoje záujmy. No a v tomto všetkom treba h potom aj Európsku úniu. Já jsem v tomto smere stále presvedčený o tom, že napriek tým chybám a nepochybn Green Deal má vea chybných východisk. Eh, je to je to náš domov, je to něčo, č nám umožňuje, aby jako jsme to v diplomacii zvykli hovoriť, neboli na jedálnom lístku, ale boli pr stole a je to absolutně základný predpoklad toho, aby jsme na Slovensku a v Česku mohli ži v relatívnej prosperite a hlavně v bezpečí. Takže chcem verit tomu, že to bude aj Európska únia. Samozřjme musíme se začať omnoho vážněš rozpráv o tom ako si ju predstavujeme do budúcnosti a vrátan aj takých vecí jako už bol spomínaný ten nešťastný Green deal pretože na jednej strane áno bya to v mnohých oadoch chyba z hladiska aj hospodárskeho vývoja európskych krajín to všetko č samotný Greenal obnášal a to aké má nakoniec východiská na druhej strane kď robíme prieskumy verejné mky tak vidíme na hlavně mladšej generácii že klimatick zmena a otázka ak planétu im id odovzda je něčo č ich seriózne trápi podstatně vio dajme tomu už moju generáciu a ešte vc samozrejme ako generáciu udí 60 plus čiže aj toto je něčo nad čím se treba zamýša oni čakaj ršenie oni čakaj že prídeme my naša generácia s nčím č by im umožnilo ž na zem ktorá im ponkne rovnaké perspektívy jsme mali svojho času Ale zatiaľ ti ršen neprichádzaj, čiže dochádza to k takej akoby kontradikcii, že na jednej strane ano, všetko zelené ekobi ako se hovorí, na druhj straně vidíme to má důsledky na priemysel, hospodárstvo a potom je tu ta pochopitelná otázka, ktor prorok a teda a z čoho z čoho chcete, abyme financovali nové bývaně, z čoho chcete, abyme financovali infraštrukturu pod vašich predstav a z če abyme mali na sociálny štát, na který smvykli a na který evidentně nemáme dostatok pňazí, pretože žijeme na obrovský dlh a my tu na Slovensku osobitně k si predstavím v jakom stave máme aktuálně verejné financie, jako je naprojektovaný aj rozpočet na rok 2027 a projektujem rozpočet alebo takzvanýročný finančný rámec v Evropskej únii na najbližších sedov. No tak to je výzva, která bude ch naozaj vea odvahy, aby se ju podarilo naplnit. Vy jste řekl pěknou větu, že bychom se měli bavit o tom, jakou by měla mít Evropská unie vizi, ale zatím tak, jak to pozorujeme v té praxi prakticky neslyšíme ta východiska, neslyšíme co tedy, jak dál. >> Já v tom v tomhle kontextu v této souvislosti bych zmínil Grétu Tumberg, která taky začínala jako e ten, kdo hájil nebo prosazoval ekologickou politiku, ekologický zájmy a dneska je s těma studentama na těch ulicích. To znamená, ona ztratila víru v to, že ten systém to dokáže řešit a je ochoten to řešit >> a řešit to tak, aby oni mohli bejt spokojený. Pochopitelně studenti nemají hotový recepty. Od toho jsou studenti, aby studovali, ale bohužel ty recepty momentálně recepty, které by ukazovaly to světýlko na konci tunelu, nedávají ani vědci. i vědci jsou rozděleni na skupiny a každá z nich zastává jiný názor. A já bych tady zmínil vlastně evropský projekt Klauze Švába, který vlastně hovoří o velkém resetu, o restrukturalizování a některý ty parametry, o kterých on hovoří, já bych se po to rozhodně nechtěl podepsat. A tam byla zmínka vlastně o multipolaritě, o tom, že multipolarita se prosazuje nesporně. Ano, je tady několik hráčů a ti hráči se dneska snaží o vytvoření vlastních makrozón, to znamená vlastních sfér vlivu. A k tomu podle některých, aby ta makrozóna mohla být efektivní, potřebujete technologie, potřebujete mít relativně velký trh. Někteří uváděj 300 milionů, někteří uváděj 500 milionů obyvatel a potřebujete zdroje a Evropská unie z technologickýho hlediska neustále dohání někoho. Trh by tady byl asi dost velký, ale zdroje tady nejsou. A o zdroje z Ruska jsme se připravili. Teď nakupujeme vlastně ruský plyn prostředčných Spojených států, což je ironie. A v Africe a v Jižní Americe nám směle konkuruje jak Rusko, tak Čína, tak i ty Spojený státy. To znamená, co Evropská unie chce nebo může dělat v této situaci. Zatím tam nevidím řešení. A ty lidi, který stojej u kormidla, nejsem si jistj, jestli si to uvědomujou vůbec. Byl bych rád, že by to bylo jinak. >> Jak posloucháme pana proroka, pane Klusy, tak tady teď v této výpovědi nastínil to ty levné zdroje z Ruska. Vidíte to jako nebo vidíte nějaká další východiska, kde bychom se měli vrátit třeba k levným zdrojům z Ruska nebo něco jiného proo abychom se mohli odrazit k nějaké lepší perspektivě? Já by som se možno ještě na úvod vrátil k tej otázke, že čo s tým, ak víziu Európskej únie si predstavujeme. Mali jsme tu různé bě knihy, mali jsme tu rzne scenáre, mali jsme tu dokonca konferenciu o budnosti Európy. Já j mal čest, že ju na Slovensku viedol. Chodil po mestách, obciach, regiónoch, pýtal se bežných udí v a jakj Európskej únii by chcieli žiť. Ale pravda je taká, že na toto neexistuj jednoduché odpovede. Napriek tomu jsme zozbierali nkolko stoviek odporúčaní. Z nich, ak má pam neklame nějakých 40 bolo viacm ukotvených, takže maj by realizované v najbližšom období. Medzitým se už vymenila Európska komisia. Neviem dojy tento projekt zamrzol, ale toto s tie maličkosti, ktoré robia svet krajším. To bi naozaj nktoré velmi praktické ršenia. Viaceré z nich pod mě je pomerne ahko realizovateľné bez toho, že bolo nevyhnutné men zakladajce zmluvy Európskej únie, na čom momentálně n žiadna politická vla. Takže ak neviem zmenit Lisabonsku zmluvu, tak zmeňme aspoň to, čo v rámci Lisabonskej zmluvy vieme urobiť a čo od nás občania očakávaj. No ale dopadlo to ako vždy. No tak ako zvykol hovorí Černomirdin. Cheli jsme to čo najlepšlo to ako vždy. No tak aj tuto to dopadlo ako vždy, pretože najprv povadila komisia s parlamentom a potom ještě aj rada, že kto má byť ten, kto to celé bude nějakým spůsobom stráži kotvi kto to navrhne do nějakej legislatívnej podoby. Škoda. Je to vká škoda, lebo týmto jsme nevyslali úplně najlepší signál. My sme počúvali tých občanov, oni nám povedali, čo chc my jsme schopní to zrealizovat aj kvůli tej skostatenej štruktůre, ktor rámci rozhodovacích procesov v Európskej únii máme. Můžeme se sporiť o tom, že prečo je to tak. Můžeme se rozprávat aj filozoficky, aj akademicky a samozrejme politicky o tom, čo se s tým prípadně dá robiť. Ale v tejto chvíli n je vea vea zmysluplných ršení, tak ako je vea zmysluplných ršení a pok o energie. Já osobně si myslím, že a nějak se tým netajem, že najlepšie č by mohlo Európe a svetu stať, je aby čím skr skončil konflikt na Ukrajine a z Ruska by se stal opér, s ktorým dokážeme komunikov aj na tému energie. Eh to byo úplně najlepšie ršenie pre nich aj pre nás, pretože Rusi takisto maj čo zlepšova na svojej vojnou zničené ekonomike. Takisto aj naša ekonomika dostala poriadne zabrat tým, že jsme v podstate spolufinancovali tutto vojnu a že teda jsme ako ste správne pově energie do nějakej m odrezali. Čiže toto by bolo najlepšie ršenie ako k tomu dospá stránka veci. Na tom se viacerí politici a ani politologovia neshodujeme, ale ale já osobně si myslím, že to najjednoduchš ršenie, ktoré hovorím od jakiva je, aby hlavný velitel ruskej armády Vladimír Vladimírovič zavelil svojim vojakom, ktorí by se stiahli zo suvereného územia Ukrajiny a bol by svý pokoj. Noen taký idealista už zase po tokých rokoch v politologii a v realtik, kterou jsem zažil nes >> a co my můžeme udělat pro to, aby se nám ti naši politici eh v nějaké fázi shodli, když se nemohou dohodnout? >> Tak my nejsme v podstatě prakticky nejen my, ale většina malých států, pokud nemají něco jako Švýcarsko renomovanou pozici, těžko mohou vstoupit do hry eh výrazně, aby něco ovlivnili. Nicméně nepochybně můžeme mezi sebou malý státy komunikovat, hledat společný řešení a nabízet je. A nejen otázka ruskoamerických vztahů, ale je to otázka i vztahu k Evropské unii. To je oč se snažila V4 například a nebo širší i širší širší pole zemí, to znamená od Řecka, řekněme až to po po Polska nebo i Fínsko a tak dále. To znamená najít nějakou pozici malých zemí a pokud máme jiné názory, než má vedení Evropská unie, tak více tlačit na to, aby hlas těch malejch zemí byl slyšet, >> protože ty velký si vždycky dokážou svý zájmy nějak zajistit. >> Hm. >> Kdež to u těch malejch, to je otázka závislosti. >> Mě by zajímalo, jestli malé státy by byly schopny se mezi sebou dohodnout, když se neumí mezi sebou dohodnout ani ti velcí v té Evropské unii, tak jak to tady slyšíme. Jo, čili jaké jaké je východisko? Malé státy do toho mohou být donuceny. Jo, ale je tady problém, že vlastně ty malý státy mají odlišnou historickou zkušenost. Jsou poněkud v jiné situaci, Řecko, Polsko, my, Slovensko. Jinými slovy, je tam problematická shoda taky. To znamená vytvoření nějakej model eh Trojmoří a nebo Rakouska Uherska 2. Já to vidím jako velkej problém, jo, >> byť o to někteří usilují a o tom hovoří. Tedy >> proč byste v nějakém tom středoevropském prostoru viděl problém? Jako v čem by spočíval ten problém? >> No já jsem napríklad mal na starosti vyšehradsků spoluprácu jako viceminister, štátny tajomník na rezorte diplomacie Slovenskej republiky a nijak se netajím ani tým, že j velkým fanoušikom vyšadsk spolupráce. Je to pod mě dobrá vec. To, že tam jsou dnes témy, ktoré nás podstatně viac rozdělu jako spájaj, to je podľa mňa úplně normálne a s tým treba počíta za každý okolností aj v rámci európskej 27, ale potom bi témy nás spájali a ktoré nás spájaj dodnes. A já som velmi rád, že po tej klinickej smrti, ktorou si vyšehrad prešiel, tu op zavládol ten duch, že tam kde n komunikáci, tam je zbytočná konfrontá. Naši premiéri a prezidenti se konečně stretávaj a na programe majopr velmi detailne pripravené veci, v ktorých naši diplomati vedia, že se dokážu v nějakej podobe zhodn a to se týka nielen vyššehradu, to se týka aj slavského formátu, který mal tž svojho času na starosti a kde j mal česť spolupracovat aj s českými a rakúskými kolegami, ktý se mže zda jako možno nějaká nějaká zbytočnost, nějaký zvláštní appendix v rámci multilaterálnych vzťahov v rámci Evrópskej unie, ale je to tak tam napríklad ta cezhraničná regionálna spolupráca je velmi silná a právě k to na tej vysokej úrovni, povedzme tej rezortnej diplomatickej úrovni presva potom do jednotlivých regionov, měst a obcí v prihraničí, tak tam dokážeme naozaj urobi velmi pekné projekty za velmi málo pňazí a to isté vieme povedať napríklad vyšhráckom fonde, který máme v Bratislave, který takisto pod mho názoru celkom dob funguje. Na tu se vlastně posúvame k tej myšlienke jako alej s malými štátmi. My jsme svojho času aj s ministrom Korčokom presadzovali teóriu, že bysme mali hľada krajiny, ktoré jsou nám blízke názorovo v různych oblastiach. V tej dobe to bol hlavně viročný finančný rámec. V tej dobe to bi otázky napríklad takzvané zdravotníckej únie. ako se vysporiada s takými tragédiami, ako bol covid do budoucnosti. No tak tam smme nachádzali našich partnerov a prijatelov nielen v Česku, v Poľsku alebo v Maďarsku eh alebo na východnom Balká, ale nachádzali jsme tam velmi zaujímavou zhodnu napríklad aj s našimi partnermi v Portugalsku, v Írsku, v Holandsku, v Belgicku, čelatívne malé krajiny, ale zase vieme, že v Európskej Unii kď sčítame krajiny malé a krajiny velké, no tak potom ten rozhodovací proces je skr na straně tch malých. teda máme dnes systém takzvanj dvojite věčiny, ale každopádně tí mali dokážu pohnmi v Európskej únii, pokiaľ se na tom dokážu zhodn najprv oni sami. A tu j viděl velků perspektívu v něktorých oblastiach a pán Boh zaplatí ten proces rozhodovací v rámci Európskej unie nastavený tak, že najprv to ide samozřjme cověn, či už koreper 1 alebo coreper 2, až potom se to dostáva na t politické úrovně a tam už se dá velmi pekně, já tomu hovorím tak trošku vulgárne vyštrngať, čo nás spája, kde se dokážeme zhodn potom radšej nechajme tak témy na ktých se zbytočně pohádame. Rozhodne taz v tejto situácii eh globálnej situácii nepotrebujeme. Takže toto je cesta a myslím si, že v nej treba len velmi pomaličky postupně pokračovat, našlapovať tak, aby nikoho zbytočně nevyrušovali, ale aby doručovali výsledky, pretože to je presně to, č od nás občan očakáva v rámci eurpských štruktúr. >> Pane proroku, proč jste pro nějakému seskupení, které by se třeba jmenovalo Trojmoří či jakkoli jinak? Je to něco jiného než Vyšegradská čtyřka? V podstatě by to byla rozšířená Vyšehradská čtyřka vlastně o další země. Jsou projekty, které zahrnují vlastně území právě od Řecka až po řekněme Fínsko. Dokonce i Donald Trump zmínil vlastně linii od Polska, pokud si to pamatuju, přes Rakousko od od Itálie přes Rakousko do Polska. Česko a Slovensko vynechal, nevím proč. Jinými slovy, ty úvahy tady jsou, akorát, že vlastně vytvoření, někteří operují tím, že vlastně na západ od nás jsou narůstávali v islámu a na východ od nás jevli v pravoslavii. To znamená zakotvit střední Evropu, která je protestantskokatolická jako relativně samostatnou enklávu z tohoto pohledu je smysluplný. Akorát, že jak jsem se zmínil, tak něco takového naráží na odlišnou historickou zkušenost jednotlivých malých zemí. Pak to naráží na to, že tady nejsou technologie, které by nám umožnily efektivně konkurovat a pak tady nejsou ty zdroje pro zajištění rozvoje. To je klíčový, si myslím. Jo, hovořit o společných hodnotách můžeme, křesťanský hodnoty, tradice Rakouska, ale bez ekonomickýho zajištění je to stavění vzdušných zámků. Pane Klusi, vy jste zmínil, že posunout dále bychom se mohli tím, že pan Putin ukončí válku na Ukrajině. Předpokládáme, že asi zřejmě sám od sebe to neudělá. Čili tady už se možná i rýsují nějaké kroky. Už jsme slyšeli něco o bonboncích a podobně, že nabídneme Rusku nějakou spolupráci a eh jako revanš bude to, že že se ukončí konflikt na Ukrajině a začne se spolupracovat. Čili jak byste si představoval konkrétní kroky, které pravděpodobně by asi zřejmě měly vyjít z naší strany? Jak to, jestli to tomu rozumím dobře. >> No ťažko povedat. V angličtině neexistuje to známe príslově, že there are two to tango. Čiže musíme m dvoch na to, aby se dokázali naozaj efektívně rozpráva. Rusko v podstatě od roku 2022 nepohlo vo svojich pozíciách takmer ani o milimeter. Maj poměně jasné požiadavky a kým ich nenapln, no tak predpokladám, že ani prímer očakáva nemůžeme, čo samozřjme je dobrá správa, ale treba komunikovat dojy ochotní a schopní z týchto pozícií dosta mimo alebo aspoň či jastočně mimo, čo by už mohlo by akceptovatelné aspoň na to, aby konečně prestali zbytočně zomat udia. Čiže z tohto pohladu je důležité, aby tu iniciatívu prevzal někto, kto dokáže sprostredkov tento dialóg. Já sám seba se pýtam, že kto by to mohol být. Mal isté očakávaně, že prezident Trump by mohl byť ten, ktorý by dosiahol posun v tejto veci. Bohužia zatiaľ se tieto očakávania nenaplnili. Nemyslím si, že by to mohol byť ktokovek v rámci Európskej únie, pretože či se nám to páči alebo nie, Ruská federá nás vníma jako svojho nepriatela, koncov je to zadefinované doktrne, ktorj jasně stanoven smerom k nám, že smatelské štáty. Čiže pravděpodobně by to mal byť někto iný. Viem si predstavit, že by do tohto procesu mohli vstúpi Čína alebo India, ktorí majaleko prijatelsk vzťahy s Ruskou federáciou a zároveň s aj velmi důležitý obchodný partner a krajiny, ktoré by mohli v tomto smere poslžio, efektívnejšě. či to tak bude som v tom až taký velký optimista, pretože ešte stále tu prevláda názor a poda mho názoru správný, že medzinárodné právo je tu na to, aby se dodržiavalo, že potbujeme ještě stále v maximálnej možnej mre udrž svet na základe pravidel. Mžme se spor potom o to, že ak úlohu v tomto může zohráva OSN. Takisto si myslím, že je tu stále ještě