Chceme hořet jako Francie? #116 Zvostra s Janem Sedláčkem, host Petr Štěpánek

Vážení diváci, vážené divačky, vážená diváčata, vítám vás u dalšího dílu svého živého pořadu s Vostra s Janem Sedláčkem. Tento pořad běží už několik let. Už máme dokonce 116. díl. Ono to utíká úplně neskutečnou rychlostí. A já jsem rád, milí diváci, že že zůstáváte věrní svobodné televizi a tomuto pořadu a za odměnu vám hned dám jeden zvláštní kuchařský recept, takzvané kuře po francouzsku. Dělá se to tak, že mačetu, nasekáte kuře na malé kousky, eh, polejete benzínem, zapálíte, necháte flambovat. Pak se to jí ne nožem a vedličku, ale napichuje se to na skleněné střepy z rozbitých výloh a podává se to svý křiky Allahu Akbar. No, každopádně to, co se teď děje ve Francii, ono je to docela takové, no, ono na jednu stranu očekávatelné a my jsme předím na alternativy dlouho varovali, ale zároveň je to něco, co se dá rozebírat z mnoha různých úhlů pohledu a zejména také to, jak česká média e to pokrývají. A právě proto už za několik minut uvidíte člověka, který si myslím, že je velice povolán o tom mluvit a bude to mediální odborník Petr Štěpánek. A tento pořad není jenom o mně a o mém hostovi, ale také o vás, milí diváci, jako obvykle. Můžete psát zprávy do komentářů a dotazy a vidím, že tady zdraví nás uživatel Tomáš a píše k tomu, že už slyšel, že tam chuligáni by měli být posláni do první linie na Ukrajinu. No, je to je to zajímavé. I to by mohla být jedna z příčin toho, proč se to eh proč se to tam děje. A uvidíme, co Petr na to potom řekne, až mu dám slovo. Ale každopádně můžete psát i další zprávy, další dotazy zejména právě na mého hosta. A eh kromě toho ještě než přejdu k aktualitám, tak vás poprosím, abyste jako obvykle sdíleli toto video, abyste toto video také palcnuli, protože tím také zvýšíte dosah. A pokud máte zájem, můžete podpořit svobodnou televizi v popisku tohoto videa nebo na našem webu svobodnatelevize.info najdete číslo našeho transparentního účtu. No a jako obvykle, než dám slovo hostovi, tak začnu s glosováním aktualit. Druhé kolo senátních voleb vyhrálo to hnutí Stan. Ta zkratka by opravdu mohla znamenat spolek tunelářů a Nerudová, jelikož to asi nejlépe vyjadřuje směřování tohoto hnutí. No, každopádně oni to prezentují jako nějakou velikou výhru, ale ve skutečnosti ta účast byla jenom okolo 20 %. Takže ti vítězní kandidáti většinou získali hlasy asi tak 13 % všech možných nebo všech potenciálních voličů, kteří v té oblasti žijí. Což teda opravdu mi jako silný mandát nepřijde. A říká se taková příhoda v té volební místnosti, když tam otevřeli tu urnu a měli sčítat ty hlasy a ta urna z 90 % prázdná, tak ten předseda té sčítací komise se tam tak podíval a řekl: „No, moc hlasů v té urě není, není, není, ale ta ozvina, ozvina, ozvina je moc hezká, hezká, hezká. No, každopádně docela zajímavé je, že Babiš nezískal ani jeden mandát. Jeho voliči těm volbám nepřišli a ono je to docela logické. Já jsem to tady rozebíral v několika minulých pořadech, jelikož Babiš vyměkl, porušil většinu svých předvolebních slibů a teď Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním. No jo, výzva to je jedna věc, ale co kdyby taky Babiš proti tomu začal něco dělat? Babiš v pátek příležitost zrušit televizní výpalné a posvítit si na ty praktiky Čet a Českého rozhlasu. Jenomže stále o tom jenom mluví, mluví a nic nedělá. A ať se potom nediví, že jeho voliči k volbám nepřijdou, jelikož nevidí žádný rozdíl mezi ním a tou fialovou bývalou vládou. No, ale je pravda, že Petr Pavel v tom pokryteectví Babiše překonává ještě oparník. Já jsem o tom mluvil několikrát, ale teď nedávno jsem našel i záznam tohoto staršího článku, kde Petr Pavel podpořil zákaz vjezdu normálních aut do center měst v České republice. Ten samý Petr Pavel si létá, tryská čem sem a tam. No, já si myslím, že kdyby papalážství kvetlo, tak Petr Pavel je normálně chodící botanickou zahradu a skutečně doufám, že příště Petr Pavel už prezidentem nebude. Ale jestli ho někdo v tom pokryteectví ještě překonává, tak je to Jiří Pospíšil. Právě Jiří Pospíšil se nechal slyšet, že by zakázal zákonem prodej živých ryb. Takže jemu vadí prodej živých ryb, ale prodej živých dětí to mu zjevně nevadí. Právě Jiří Pospíšil si koupil dítě jako housku na krámě. vychovávají se svým partnerem toto v podstatě koupené dítě, koupenou holčičku medu. A pokud mu tohle přijde normální, ale zajímá ho osud nějakých ryb, tak to, ať se pan pospíšil nezlobí, ale to je opravdu neskutečné pokrytectví a myslím si, že by z politiky měl odejít. Mimochodem vypráví se taková příhoda, že právě Jiří Pospíšil, šel po ulici a uviděl tam tuto ceduli prodejí medu. No tak se tam zastavil, úplně se zarazil a řekl si:„Proč bych měl medu prodávat? Vždyť jsem si ji právě teď teprve koupil." No nicméně Než pospíšil, se vyznačuje kromě tohoto pokryteectví také svým udavačstvím. Byl to právě on, kdo podal na SPD vlastně trestní oznámení za ten pravdivý plakát s tým černochem s nožem. A ono to udavačství a tyhlety praktiky tady docela kvetou. Nedávno. Opět byl tady jeden případ, kdy jedna žena byla odvedena z demonstrace, že měla na sobě písmeno Z. No tak jestli se bude za písmeno Z postihovat, tak doporučuju hlavně Volodimíruenskému, aby si změnil jméno, protože myslím si, že naši politici, až si to uvědomí, že podporují někoho takového, kdo má zakázané písmeno na začátku přijmení, no, tak si myslím, že v té podpoře Ukrajiny budou pokračovat pouze tehdy, pokud se bude jmenovat Elenský. A kde to mám? A jedna taková zajímavost a o tom na to se pak zeptám právě i svého hosta, protože ten o tom bude, myslím si, že mluvit poměrně eh poměrně fundovaně. Normálně peklo zamrzlo a v ČT dali prostor Soně Pekové a dalším podobný odborníkům, kde mluvili o té covidové době, o tom, co se tehdy dělo. A hned se strhnul skandál. Tady jsem dal příspěvek Jana Komsomoláčka, který hned se začal ošívat, že je to skandální, že vůbec tohleto v České televizi nemá co dělat. Takže podle takových jako je Jen Moláček, tak pokud ČT tady dlouhodobě vede jednostrannou propagandu, tak je to zcela v pořádku. Ale pokud jednou jedenkrát dá prostor odlišnému názoru, tak najednou je to špatně. No, opravdu takový jako Jan Moláček si představují tu vyváženost tak, že prostě v ČT budou mít prostor jenom takoví lidé s názory, jako jsou oni a že se tam nedá prostor někomu dalšímu. Ale opravdu takhle vyváženost nevypadá. Ale každopádně jedna vlaštovka Jéro nedělá, milá, abys věděla. A i když ČT takto symbolicky dala prostor i lidem z opačného názorového spektra, než je k nim dává prostor normálně, tak opravdu to není žádný důvod, proč bychom ČT měli podporovat. A myslím si, že v průběhu dnešního pořadu i můj dnešní host si myslím, že k tomu bude mít co říct. A ještě poslední tady aktualita taková pozvánka. kolega Miroslav Kelnar, kterého taky znáte tady z pořadu na svobodné televizi, tak v pondělí pořádá demonstraci před vlastně úřadem vlády právě od 12 hodin, když tam ta vláda obvykle zasedá a chce takto vyzvat vládu, aby konečně začala plnit své sliby a vymla ten fialový chlívek. Takže já vím, že je to v pracovní době, že asi ne každému se to bude hodit, ale pokud byste někdo měl čas v pondělí o 12 hodin, tak před úřadem vlády, tak se koná takováto akce. A myslím si, že opravdu ani ty volby Babiše moc nenakoply, aby začal něco dělat a je potřeba mu to takto připomenout. Tak a ještě než pozvu eh hosta, tak se podívám, co jste tady zatím zatím napsali. Tomáš tady píše, znáte tu písničku Létající kestmír, tak píše nahrte za čestmír a pávka. No tak to docela sedí. Létající eh pávek létá tam a zpět tryskáčem za naše peníze samozřejmě, ale o tom bychom tady mohli mohli mluvit hodně dlouho. Tak tady divák píše, jaký je rozdíl mezi současnou a bývalou vládou vládou. Žádný koalice si ten propad zasloužila. No to je bohužel docela pravdivé. Říkal jsem to vlastně i v tom minulém pořadu, kdy jsme se o tom bavili s s se Zbinkem Prokem a Tomáš to tady taky popisuje, že mají stejné stejné loutkovodiče. Tak to je docela docela pravdivé. No, ale každopádně můžete psát i další zprávy, další dotazy hlavně i na hosta. A já už svého hosta pomalu zvu do vysílání. Je to člověk, kterého jistě znáte, mediální expert a místopředseda trikolory Petr Štěpánek. Petře, vítám tě tady už po několikáté v mém pořadu zvostra. Ahoj Honzo. Ahoj všichni diváci, všichni posluchači. >> Já jenom zdůrazním, že jsi právě ten Petr Štěpánek z Trikolory, jelikož ty máš hned dva jmenovce v politice. Jeden je ve straně zelených, dokonce bude snad předseda jeden čas a další Petr Štěpánek teď je jeden z těch nových senátorů za to hnutí SATA. Takže aby se diváci nelekli. >> Honzo, Honzo, on je staronovej. On už tam byl. >> Hm. Dokonce. >> He, to je zajímavý. On tam šest let byl a jako já jsem o něm v životě neslyšel. Jo, ale zvolili ho znova. Jo, tak asi proto, že o něm nikdo šest let neslyšel. >> Ono se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale ono je to hlavně tím, že to hnutí Satan sice má relativně málo voličů, ale ti chodí ke všem volbám, takže když je nízká účast, tak bohužel jim to hraje hraje do karet. >> Hele a ještě mám jednoho slavnýho menovce, herce Petra Štěpánka. >> Hm. Zou okolností mě dneska velmi pobavily fotky ze křtu knížky Karla Řechy, zeleného mozku Karla Řechy a eh Petr Štěpánek, herec se svojí současnou manželkou Zlatou Adamovskou mu to tam křtili. H, >> což mě tedy velmi pobavilo, protože tedy knížku Řechkový křtil bývalý předseda základní organizace KSČ Národního divadla Petr Štěpánek. Jo, takže to jsou ty paradoxy, pane Maněk. >> No, svůj k svému. Ono to hnutí Satan, za které bylo byl zvolen právě i Karel Čechka, tak ono je kin docela typické. Jejich dost významný politik Markin Exner, syn komunistického papaláše Václava Exnera. No, Danuše Nerudová, taky prominentní komunistická dceruška, její otec Oldřich Peslar, taky vlivný komanš, takže ono to hnutí Stany je taková, řekl bych, znovuzrozená KSK, ale asi tak stokrát horší. No jo. No, >> každopádně to dnešní hlavní téma, ale ono se to bude asi hodně větvit, protože je to takové mnohovrstevnaté. Je to současné dění v té Francii, kdy to tam teďka docela bubla, docela jsou tam velké nepokoje. Francie doplácí na tu svoji multikultiku. Jak to vidíš ty celkově toí v té Francii a i třeba z našeho pohledu tady České republiky, protože my jsme v jednom Schengenu s Francií, takže se to vlastně dotýká i nás? >> Eh, no, eh, ony se nám eh ona se nám všechna ta témata, která dneska máme vlastně hezky propojují. Volby >> Francie. Ty jsi zmiňoval teďka tu poslední legraci z český televize. >> Hm. >> Eh, když propojím tu Francii s volbama, tak nejsem jediný, kdo si to všimnul. Tam je strašně zajímavý, že v okamžiku, kdy tedy ve Francii v řadě měst plápolali ohně, >> hm. Tak v ten samý čas eh podstatná část voličů v České republice to naházela stanu, ty říkáš Satanu. >> Hm. >> Eh, Víta Rakušana, který ještě v době, kdy byl za minulé vlády ministrem vnitra, podepsal onen neslavný migrační pakt. >> Hm. Mně to někdy připadá jakože ti jako když tihleti lidé si vůbec neuvědomují něco, čemu se říká příčinná souvislost. jestliže si zvolím politiky, kteří podepisují migrační pakt a souhlasí s tím, abychom to tady zavedli, aby tomto abychom to tady aplikovali, aby nám sem ze západní Evropy mohli lifrovat migranty, kterých tam mají moc a které už tam nechtějí a nebo abychom za to platili, když teda si je náhodou nevezmeme. Eh, takže existuje příčinná souvislost mezi tím, že si zvolí tydlety politiky a potom se můžou dočkat toho, co se děje ve Francii. jako kdyby měli všech pět pohromadě, tak přece nemůžu tady naříkat nad tím, co se děje ve Francii, co tam způsobila nezvládnutá migrační politika, ale zároveň si zvolit politiky, který to vlastně chtěj svojí hloupou politikou umožňují, aby se to přesunulo i k nám, >> jak u blbejch na dvorků. To je přesně ono, že mnozí lidé, ale ty jsi říkal, většina lidí, ono takhle, většina lidí zůstala doma a právě kvůli tomu umožnila té menšině lidí, aby právě zvolili ty politiky za hnutí Satan, ale třeba i za ODS nebo lidovce, což jsou strany, já vím, že ty jsi kdysi býval v ODS, když tam byl ještě trochu zdravý rozum, ale teďka co se děje s tou ODS pod vedením Kubky a ono už co bylo pod vedením fialy, tak ono je to v podstatě stan v Black Modrém. >> No to jsme zpátky u těch voleb, respektive u voleb do Senátu. >> A senát a volby do senátu, to je začarovaný kruh, který nejspíš nejde rozstřelit. možná by šel rozstřelit jedině tím, že by tady existoval zákon o referendu a jedna z otázek položených v referendu by byla: Občané, přejete si dvoukomorový parlament nebo nepřejete? >> Hm. Já jsem si jistý, že k tomuto referendu by lidé přišli, protože zdaleka většinový názor v České republice je, že dvoukomorý parlament nechceme, nepotřebujeme a lidé to dávají najevo nohama. To znamená, že volby do senátu prakticky bojkotují nebo ve své většině. A pak to dopadá, že to finální hlasování, to druhé kolo volí dva lidé z 10. >> Hm. následkem toho a ještě ty máš pravdu v tom, že říkáš, že ti příznivci těch dneska opozičních stran, oni to vědí a oni jim se ten senát hodí, takže k těm volbám chodí, což má za následek, že tady máme horní komodu parlamentu, která je ovšem politicky naprosto pokřivená. >> Hm. Protože ona nereprezentuje skutečnou vůli těch voličů. Kdyby ty volby byly povinné, jakože v některých i demokratických zemích volby jsou povinné. Kdyby byly volby povinné, tak jsem si jistý, že ty výsledky by byly úplně jiné. Jenomže u nás nejsou povinné. Lidé hlasují nohama, protože senat nechtějí, k těm vobám nejdou. Ovšem příznivci stanů, ODS a dalších těhletěch stran k volbám jdou a tím pádem máme horní komoru ve složení, jaké my máme. A senát ve své stávající podobě samozřejmě vůbec není tou pojistkou demokracie, čímž se čímž se oni vždycky zaklínají. Eh, senát je zdržovačem legislativního procesu, protože se staví do role proti vládní. Takže když ve sněmovně vláda něco prohlasuje, tak pak nastává řada koleček. >> Hm. >> Senát to odmítne, takže se to musí vrátit do poslanecké sněmovny. Tam se to musí prohlasovat větší, většinou. No a protože prezident je de facto součástí opozice dneska, tak ještě to může mít pokračování, že to pak ještě vrací vrací prezident zpátky a musí se to znova přehlasovat. Dobře, ty věci přehlasovat jdou, ale je tady teďka ještě otázka času. >> Hm. >> Eh, ten legislativní proces trvá a úplně zbůh zbůh darma se plítvá časem a de facto tím pádem i penězi, protože ten provoz těch institucí něco stojí úplně zbytečně. A namísto toho, aby se tedy řešily věci, které k řešení skutečně jsou, tak se tady dělá několik legislativních koleček. No a na to ta dnešní opozice hraje. To se jim hodí čím hůř, tím líp naházet Babišově vládě a vládní koalici co nejvíc polínek pod nohy, aby to zdržovalo. A co to má za následek? No tak ten legislativní proces neběží tak, jak bychom si přáli. Řada z nás je naštvaných, jakože jsme čekali, že ten rozdíl mezi Babišovou vládou a Fialovou vládou, že bude mnohem větší a ono to vůbec nejde tak rychle, jak bychom chtěli. Nadáváme. No a to je možná další téma, na který narazíme při našem povídání dneska. >> Ty už to naznačoval. No. >> Hm. Ale ono je pravda, že ten Babiš, i když je to teď pomalejší než za Fiali, jelikož Fiala měl jak sněmovnu, tak senát a potom nakonec i prezidenta, tak teďka je to sice pomalejší, ale je pravda, že ten Babiš i když by mohl aspoň něco začít dělat, i když by to chvíli trvalo, tak se k tomu má lidově řečeno jako lačný krajní stolici. Eh, zejména takové ty věci typu zrušení toho televizního výpalného. Tomu jsme tady mimochodem věnovali tehdy celý pořad tomu, proč e ta to ani není poplatek, to je majetková daň v podstatě za vlastnictví televize, rádia a teďka už i dokonce mobilu s internetem. Proč tato daň je zbytečná? To jsme tady rozebírali, takže to si diváci mohou eh mohou najít. Ale každopádně Babiš teďka v těch volbách oslabil, že právě se to vlastně prezentuje tak, že mu to lidé spočítali za to, že ani nezačíná dělat ty zásadní změny. Myslíš si, že to pro tu vládu bude nějaké memento, aby začala něco dělat, aby se snažila aspoň v rámci možností nějaké ty zákony prosadit? Já myslím, že Memento to je a co já sleduju dění už tenhle týden v poslanecké sněmovně tu zvýšenou aktivitu, tak už je na stole zrušení toho toho gumového paragrafu o práci pro cizí eh cizí zemi >> a další věci. zprávy z poslaneckého klubu SPD. Mám jasný, že poplatky přijdou na pořad jednání čím dřív, tím líp. >> Eh, zákon fara také. Takže ty věci se hýbou, ne tak rychle, jak bychom chtěli, ale hýbou. A teď tady máme na výběr jako čím víc se budeme trefovat do Babiše a já nejsem Babišův advokát, jo, já jenom nad tím uvažuju ze všech stran. Eh, má cenu se nějak jako opravdu brutálně trefovat do Babiše, že to nejde tak rychle, jak bychom si přáli a de facto tím nahlodávat tu stávající vládní koalici. Tak kdyby se tato vládní koalice rozpadla, no tak jaký může být výsledek toho všeho? Chceme, aby Babiš hledal spojenectví s někým z opozice, se Stanem nebo s ODS. Chceme ho tlačit do tohodle toho. Já teda ne. Já si myslím, že byť Babiš je pomalej v některejch věcech, takže pořád je to lepší, když je vláda v podobě, v jaké je, nežli kdyby tu vládní koalici vytvořil někdo jiný. A lidé nadávají, ale zároveň to někdy jsou ti samí voliči, eh, kteří prostě ty karty rozdali tak, jak je rozdali. A to tak, že SPD má kolik? 15 poslanců, motorky 13 a zbytek do ty 108 tvoří poslanci. Ano. A teď si představme, kdyby voliči to tam naházeli eh v těch loňských volbách. Jinak kdyby těm radikálnějším stranám toho naházeli víc. No tak jako tvoje síla při tom vyjednávání je tak velká, kolik máš poslanců. >> Teď o tom hezky mluvil Pikora. Pikora v český televizi. Eh, jak se jmenuje ten šedivej moderátor? To to to to to to to to je jedno. Pořád ho tam tlačil do toho, že teda jako proč motorky neodejdou, když ten deficit je tak velkej, bla bla bla bla bla. A on mu říkal: „No, přece nejde jenom o deficit, já nechci tuhletu vládu skácet. byť ten deficit se mně nelíbí a tak dále, ale my jsme do tý politiky nešli, abychom nedomluvili vůbec nic. Takže my v tý vládě musíme zůstat a s tou silou, kterou máme 13 poslanců v případě motorek, no, tak se musíme snažit toho vyjednat co nejvíc. Takže nejsem Babišův advokát, jenom říkám opatrně, abychom jako neskončili ještě hůř. >> Hm. Jako třeba u těch motoristů, ty mají 13 poslanců a vlastně trikolor, kde ty seš mí předseda, tak má jenom jednu poslankyni, takže tam je to ještě tím pádem vlastně náročnější a je to zajímavý. My >> máme skoro dva ještě. My si počítáme i toho Ševču, jo? >> I docela Ševč. On jako nikdy nebyl členem trikolory, ale od pravopočátku byl v trikoloře ekonomickým poradcem, takže my si ho tak jako trošku přivlastňujeme. Jo. >> Hm. >> Ale >> ale i tak prostě vím, že je to náročné, protože jak správně říkáš, tak Babiš tam má většinu. A já jak tu politiku sleduju dlouho, tak on ten Babiš, někteří lidi ho vidí jako nějakého spasitele, jako nějakého vlastence a takhle. Já ho tak nevnímám. Já ho vnímám jako de facto prospěcháře, kterej udělá to, co v danou chvíli pro něj je výhodné. A proto říkám, musíme na tu vládu hodně tlačit zespoda, protože z shora z Brusel hlavně na Babiše tlačí, aby dělal tu prounijní politiku takovou tu tu samou jako dělá Fiela, tak my na něj musíme zespoda tlačit, aby aspoň částečně plnil nějaké ty sliby. Ale správně říkáš, že nesmíme zase dělat to takovým způsobem, aby se ta vláda rozpadla a nesmíme udělat tu chybu, jako dělali někteří třeba volný blok a takový takovýhle před těmi volbami předminulými oni tolik útočili na Babiše, že tím vlastně posílili Fialu. A my musíme vždycky říkat, že ano, dotlačit Babiše k tomu, aby začal plnit sliby, ale zároveň říkat, že prostě nejsme příznivci Fial a Fial s Rakušanem, že jsou ještě daleko daleko větší zlo a že i když Babiš třeba neplní své sliby nebo to dělá hodně pomalu, tak za za další vlády třeba Odesky nebo právě Stanu, Rakušana a podobných, tak by e seěly ještě daleko horší věci a ty tato vláda by potom nedělala vůbec nic eh pro ten národ vlastně pro rozvoj naší republiky. Zatímco tu Babišovu můžeme dotlačit k tomu, aby aspoň něco málo takhle udělala a aby aspoň třeba v nějakých drobných kručcích se snažila zabránit tomu francouzskému francouzskému scénáři. A >> Babiš je Babiš je pragmatik. Jo, když si vzpomeneme na ty léta, kdy on vstupoval do politiky roky 2011, 12, 13, tak tehdy přece on o sobě tvrdil, že jsou, že ano je pravicová strana, že přichází, aby nahradili ODS, protože to je zkorumpovaná a tak dále. S tímhletím se s tou souhletou retorikou se stal součástí vlády ČSSD, součástí Sobotkovy vlády, aby v následujících volbách eh získal nejvíc. A paradoxně eh najednou on byl spíše nabídkou pro spíše pro lebicového voliče, takže on posléze de facto vyluxoval ČSSD i KSČM. Hm. >> Hm. >> A za další čtyři roky eh zjistil, že fouká jako docela ten antiglobalistický vítr a že ten vývoj v Evropě jde směrem, kterým jde. A najednou on i nastál kus toho národovectví a eh změnil retoriku. Já jsem rád, že ji změnil, protože mně to vyhovuje. Ale jak říkám, bylo by samozřejmě lepší, kdyby větší sílu v našem parlamentu měly ty radikálnější strany, >> ať už SPD a nebo prostě my, co jsme v tom Hportu s SPD, to znamená trikolora svobodný pro a možná do budoucna dojde k nějaký širší integraci. Bavíme se o tom. Eh, a počítám do toho i ty motorky. Takže kdyby tyhlety síly byly silnější, no, tak bychom mohli mít ty, mohli bychom ty věci řešit radikálněji. >> Hm. A já si myslím, že to do budoucna bude potřeba taková ta radikálnější řešení, protože právě já se vrátím zase oboloukem k té Francii. Vidíme právě, co se děje v těch státech západních. Ono ono to není jenom Francie, ono se to přelévá už i do Belgie a dalších států, které prostě podcenily tu migraci, hlásali tu multikulturní politiku a tyhlety všechny šílenosti. A tam to bohužel dopadá tak, eh, jak to vidíme, prostě násilnosti, eh, rabování, požáry v ulicích a takhle. A jak vidíš celkově, ty jsi vlastně okomentoval tu situaci ve Francii, hlavně z toho našeho pohledu vlastně, aby se to nepřelilo k nám do České republiky, tím migračním paktem, ale jak ty vidíš celkově tu situaci ve Francii i v kontextu třeba těch blížících se prezidentských voleb a myslíš si, že že Francie má nějakou šanci se z tohodle všeho ještě vymanit? Já jsem k tomu názoru, že západní Evropa, tedy nejen Francie, ale počítám tam i Německo, Benelux, Španělsko, Británii, že tam je finito. >> Hm. že co já jsem četl knížky o islámu a a islamismu, jak se ten počet příšetších eh vyznavačů islámu přehoupne přes jisté procento, tak nastává nastává změna v porodnosti a to procento a najednou to etnikum, které bylo ještě v druhé polovině 20. století, když jsi přijel do Londýna nebo do Paříže, >> hm, >> tak to bylo jako s kořením. ti přišetší tam jako nevyčnívali. Emigrace do Velké Británie, která přišla po druhé světové válce. To znamená Pakistánci, Indové eh byli rádi, že se stali poddanými jejího veličenstva. ti další, kteří přišli, ale častokrát i někdy potom potomci z té první nebo z druhé generace najednou si toho nevážej a jakoby vystupujou proti tomu systému. Eh, nastal taky dovoz těch migrantů. Za to vděčíme Blaovi a převážně levicovým vládám v západní Evropě, ale nejeným. prostě oni si dováželi voliče. No a výsledek toho je, že tohleto etnikum a já islám nepovažuju za náboženství míru, možná míru v těch islámských zemích, >> které jsou známy svojí pohostinností, ale zároveň si od nikoho nenechají kecat do toho, jak si tam oni svoje věci budou dělat. Přestává být náboženstvím míru v okamžiku, kdy dochází ke střetu s naší civilizací. A když to když jejich procento překročí tu kritickou mé, tak najednou i ti, kteří jsou jakoby mírumilovní, tak najednou jsou hluší slepí k tomu, že vedle nich existuje i ta radikální část těch islamistů, kteří páchají to, co páchají. A eh v těch eh evropských velkoměstech to pak vypadá tak, jak to vypadá. A jestli jde zacouvat, no, tak já nevím. Samozřejmě dá se předpokládat, jestli nenastane něco fatálního, tak příští volby ve Francii vyhraje Marine Le Pén. >> Hm. >> Bezva. Já budu rád. Ale existujou nějaký skutečně účinný nástroje na to, aby nastala nějaká změna. Pokavať těmi nástroji nemá bejt to tady ses něčeho dopustil, šup a už tě deportujeme pryč. Jako v okamžiku, kdyby nastala tadleta politika, tak už vidím všechny ty lidskoprávní organizace a všechny ty právníky a tak dále, co co kolem toho vytvořej. Takže já jsem k tomu jako skeptický, že jako že to má nějaký radikální řešení a býť v každé z těch velkých západoevropských zemí je to trochu jinak a Německo má tu převážně tu tureckou menšinu. Eh, ve Francii jsou to Arabové, především alžíští a z Maroka, z Tunisu. Eh, v Belgii je to převážně marocké etnikum. V Británii se to mísí s těma pákistáncema a dalšíma s Bangladešanama, ale prostě v okamžiku, kdy to překročilo nějakou mé, tak já jsem k tomu skeptický. No a teďka je otázka, jak my se k tomu můžeme postavit, >> jestli my můžeme dopustit to svojí blbostí. blbosti v tom slova smyslu, že naši spoluobčané volí politiky, kteří jsou k tomu svolní a nebo kteří jsou tak zahledění do své spolupráce s Bruselem, >> hm, >> že klidně odmájí ten migrační pakt a klidně budou přihlížet k tomu, jak nám sem budou lifrovat s naší civilizací nepříliš kompatibilní přišetřší migranty. >> Hm. A nebo jestli se tomu máme postavit. Jo, já jsem samozřejmě zaznamenal v poslední době hovory o tom, že je potřeba znova spustit železnou oponu. Tentokrát ne proto, abychom nemohli my utíkat ven, ale aby nemohli přicházet k nám. No, tak zaprvé tomu brání ten Schengen. >> Hm. Dobře, tak ten se dá zrušit, obejít nebo se pozastavit. Pak tady máme ten migrační pak, ke kterýmu jsme se zavázeli. No a pak tady máme ty naše vlastní politiky, kteří jsou k tomu svolní. >> Hm. Každopádně my jsme v jistý výhodě, že my nemáme koloniální minulost. My, Slováci, Poláci, Maďaři, ani snad Rakušané. Takže ta střední Evropa nebo střední a východní Evropa, nemáme koloniální minulost, která jaksi dneska je to jeden z těch motivů, který dopadá na ty, který dopadá na ty západoevropské země a proto oni tam přicházejí. Ale my bychom se toho měli držet. My máme jiný problém. No, my máme otevřený východní hranice a máme zas jiný migranty a tak jich máme už moc. A to, že přece jenom civilizačně Ukrajinci eh se od nás zas až tak neliší jak někteří eh mohamedáni. >> Hm. Tak přesto přicházejí z kulturně a politicky a společensky dosti odlišné eh odlišných prostor. Eh, já jsem kdysi měl v tom svým podcastu, ještě, když jsem ho dělal studio triko, Jardu Baštu >> neboštíka. Zdravím Jardu do nebe, který býval velvyslancem jak na Ukrajině, tak v Rusku a to byla válka v ukrajinská válka v Počácích a jaksi začal ten ukrajinský exodus k nám a právě on velmi upozorňoval na to, že vůbec netušíme, co si sem dovážíme, že způsob společenský ého fungování na Ukrajině je úplně jiný, než byl u nás. Eh, čímž on měl na mysli především zločinnost a korupci a že tohleto přijde sem. A já teďka nechci domýšlet, že ta válka jedno dnesončí. A teďka jsem teďka se sem třeba nahrnou ještě eh ti mladí muži, který kteří několik let neznali nic jinýho, nežli prostě tu nejbrutálnější formu války. jsou zvyklí na nejrůznější zvěrstva. Jo. Takže ať ať to přijde ze západu a nebo z východu nějaká vlna, vždycky je to blbě. A eh prostě já neříkám, že nemáme pomáhat, ale vždycky je to na určité škále. Není to vypnuto, zapnuto, ale můžeme takhle a víc ne, protože abychom pomáhali tak, že sami sebe ničíme, tak to bychom byli za pitomce. >> Přesně tak. A já říkám taky dlouhodobě to samé, že prostě i ty Ukrajinci, ačkoliv jsou, řekněme nám, kulturně bližší než ty Arabové, tak prostě už je jich tu moc a už jsou tu i tací, kteří nechtějí tady dodržovat naše zákony a naše pravidla a že i to je problém, by třeba ne tak velký problém jako ve Francii s těmi Araby, ale prostě je to problém, který se musí, který se musí řešit. A vrátil bych se ještě k té Francii. Ty jakožto odborník na média jistě sleduješ takové to mediální pokrytí, to jak média o tom informují. A mně přijde trochu, že ta média docel