Česká Vichy? Karlovarská kosmetika z Vřídla 🌍 ČESKÁ DRUŽSTVA🇨🇿 Vřídlo Karlovy Vary

Moc vás zdravím tady ve Zprávách na Inovaci republiky družstva.

Čeká nás finále v hokeji. Jak dopadne naše družstvo? A čeká nás taky fotbalové mistrovství světa. To bude plné družstvo vlastně v médiích. Československé družstvo, ale taky družstvo České republiky, které se účastní fotbalového mistrovství světa.

No jo, jenže toto slovo znamená ještě úplně jiný příběh demokratické ekonomiky, velmi silného prvku stabilizace ekonomiky a národní ekonomiky a taky velká historie spojená se zakladatelem našeho státu, lokální banky, výrobní družstva, spotřební družstva a tak dále a tak dále.

Mnozí z vás jste tady zaslechli už různé rozhovory na téma družstevnictví, pravidelné rozhovory s Ilonou Švihlíkovou, s paní ekonomkou, která se tomu věnuje dlouhá léta, a nebo taky jednotlivé reportáže, které se věnují dokumentaci družstev.

No a my jsme tady právě teď dotočili velmi, jak troufnu si říct, unikátní záznam jednoho výrobního družstva, které se nachází na území naší republiky, stále funguje, dělá tradiční, velmi, velmi kvalitní produkty a my jsme si to prošli, jak se říká, od A do Z, abychom vám vlastně ukázali jeden z těch produktů. A to je takhle.

Možná by to měla být výzva k tomu, abyste si to prostudovali, abychom nemuseli teď nic dál říkat.

Nejsme nikým placeni a svobodně děláme reklamu čemu my uznáme sami za vhodný. Nejdříve to prozkoumáme a pak si vesele děláme reklamu úplně svobodně, čemu chceme.

No a já jsem moc rád, že můžu tady vlastně toho být součástí, protože dneska to bylo v réži paní Ilony Švihlíkové a Ilona je vedle mě. Ahoj Ilono.

Jaký z toho máš pocit, když jsme teď, teď jsme dotočili v těchto minutách, jsme vlastně ještě v kanceláři pana předsedy družstva tady? Jaký z toho máš pocit, když jsi o tom učila, píšeš o tom odborné texty, hovoříš i v mainstreamových médiích a najednou vidíš ten příběh takhle úplně do detailu?

Když pro mě je to vždycky hrozně hezký jako někde být, protože já, i když vypadá, že jsem akademik, že jo, tak já jsem vždycky měla ty tendence prostě vědět, jak ty věci fungují doopravdy, ne jenom v učebnici.

Takže jsem hrozně ráda za to, že děláme tyhle výjezdy a že natáčíme v družstvech a že takhle kolujeme po republice a připomínáme našim divákům různé tradiční značky a výrobní postupy a to, jak se ještě někde zaplať pánu Bohu drží ta řemesla.

Takže to je pro mě hrozně krásná, hrozně krásná zkušenost. To je to pozitivní a to prostě převládá samozřejmě i tady.

No a potom je samozřejmě taky něco méně pozitivního a to je prostě to, jak málo si někteří prostě váží prostě té práce a jak málo to dokážou ocenit, nebo i z pozic, kdy mohou podpořit.

Ale tohle je prostě jako na nás, jo. To si myslím, že je prostě takový dlouhodobý problém si uvědomovat, že tady prostě opravdu děláme dobré věci a že tím, že je podpoříme, si nevážíme jenom toho, kdo to dělá, ale vlastně si tím vážíme sami sebe.

To je ta teze, kterou já opakuji všude tak nějak, kam vlezeme, ať jsou to nějaké naše diskuze a podobně.

Tohle je prostě ten základní princip, protože ta lokální ekonomika to neděláme jako pro někoho támhle, kdo něco vyrábí, ale sami pro sebe, abychom my udrželi tu dovednost, abychom my udrželi tu značku, abychom my udrželi tu schopnost něco vyrábět.

A o tom je vlastně i tenhleten příběh, kterému my se samozřejmě věnujeme dominantně družstvům, která samozřejmě mají i tu demokratickou dimenzi, kterou vidíme v řadě těch firem.

Zrovna tady ve Vřídlu je to i ta sociální, protože si prostě vezmeme, že to je velký zaměstnavatel lidí s nějakým handicapem a že není úplně jednoduché podle toho prostě zkoncentrovat výrobu. Vlastně dělají tu práci pro nás, pro všechny, protože vlastně těm lidem dávají nějakou smysluplnou, hezkou činnost a tím pomáhají celé té společnosti.

Krásně se to shrnulo a vlastně to je i ten důvod, proč se stále bavíme o tom, že by do budoucna vznikla kniha o moderním družstevnictví, pravidelně vlastně i tvé články v novinách. Ale já teď zůstanu tady v Karlových Varech a to je, že my jsme na dohled centra Karlových Varů v fenomenálním místě, plném historie a plném taky jako inspirace do našich životů pro naše zdraví.

No a každý z vás asi tuší, že tam je to vřídlo a z toho vřídla ale vznikají tydle produkty.

Přátelé, to je velmi unikátní moment toho, že dneska jsme si tady jako ověřili, že vlastně exkluzivně ta surovina putuje sem do české firmy, do českého družstva, kde se zpracovává a z toho se tvoří různé produkty, které jsou stále dostupné, ať už na webu vridlo.cz, nebo možná dáme i na platformu Inovace republiky speciální záložku družstva.

Hm.

No a možná tím dám i otázku, protože dneska jsem tady viděl na vlastní oči tu výrobu těch produktů a který z těch produktů tě jako překvapil, nebo vlastně ti doplnil ty informace, prostě, že tě to zaujalo?

Tak já jsem samozřejmě znala, protože když řeknu Arnika samozřejmě a tady tyhle krémy, tak ty mám doma, jak už jsem říkala v krabičce, kde mám různé zdravotní věci a léky, tak tam prostě je to jednoznačná součást.

Zaujala mě ta šíře toho sortimentu, která není vůbec malá.

No a samozřejmě jako ta vzpomínka na ty živé květy, protože to je totální nostalgie, to je prostě absolutně krása a nemůžu přestat myslet na to, jak by to bylo úžasné, kdyby se tohle podařilo obnovit a vím, že jsou tady všechny tyhle problémy z hlediska ceny a tak dále. Skoro 50 let stará lahvička a bojím se ji držet. My prostě ne, tak se mi to asi nedostane z hlavy.

Ale jinak tady jsou prostě úžasné, úžasné krémy, se kterými já osobně mám tu nejlepší zkušenost, protože jak jsi řekl, my tady neděláme žádné sponzorované promo. To často jsou prostě věci, které nám buď osobně se líbí, máme s tím dobrou zkušenost, sami to používáme a tak proč bůh nevím nespávit prostor, abychom ukázali, že se to prostě vytváří ještě pořád u nás doma, že ty tradiční postupy a tradiční značky jsou zachovány, například v těchto zubních pastách, které já používám v prodejních akcích. A používám to už několik měsíců a možná vyzývám vás, pravidelné diváky, na gandhíovský happening.

Když Gandhi už nevěděl, co má dělat, tak začal vlastně plést, že jo, textil a začal ignorovat britské produkty, tak možná bychom, nemusíme sice ignorovat, ale můžeme se rozhodnout pro českou spotřebu, pro kvalitu hlavně.

Ale co chci říct, já sám jsem nevěděl, že vlastně tam je obsaženo tolik bylin a že to je echt kvalitní pasta.

Jedna je úplně bez fluoridu, což se těžko [řeší]. Fluorid má velmi negativní účinky na lidský organismus, to je prokázané, a většina zubních past je s fluoridem a je to špatně.

Je to každého svobodné rozhodnutí, ale tohle je pasta bez fluoridu. Sto procent vlastně velmi zajímavá receptura.

A druhá je sice s fluoridem, ale obsahuje velké množství bylin.

No, takže dozvíte se více přímo jako v reportáži, která je tady z výroby. Ale zároveň je toto výzva, najdete ji možná — řeknu spontánně — i na webu tady vřídla.cz, nebo na platformě Inovace republiky. Kde o těchto zubních pastách z našeho rozhodnutí, z naší vlastní vůle, bez jakékoliv financování jakékoliv jiné strany a firmy, napíšeme článek o zubních pastách a o produktech a vystavíme ty produkty na platformě Inovace republiky. A je to na vás, jestli to vyzkoušíte nebo se rozhodnete podpořit českou firmu a podobně.

A tady mám ještě jeden dotaz, který mě jako — těch informací ve mně zůstalo hodně. Řeknu to takhle: Dokážete si, přátelé, představit, že tady je vlajička švýcarská? Že tady je jakoby jo, ten kříž prostě helvetský. Nebo je tady švédská vlajička? I love Volvo, které je stejně čínské, mimochodem. Nebo I love IKEA.

[smích] Prostě zkrátka, eh, je to samozřejmě mnohem kvalitnější než některé švýcarské produkty. Já jdu s kůží na trh a zároveň my prostě ignorujeme tradici. Nevážíme si vlastního potenciálu, jak jsi říkala. Nevážíme si sami sebe.

A co víc — místní regionální politici, které by mohli toto vzít, udělat nové, udělat regionální prodejnu pro turisty. Mohli by udělat expozici, kde řeknou: „Toto je historie československých českých firem." Mohli by podpořit firmy nějakým dotovaným místem, kde je regionální výroba, regionálně spotřeba. Všechny ty ekologické nálepky, nálepky, nálepky.

Mám pocit, že prostě opravdu tady jsou lidi zapojeni do nějakého režimu. Že jak jsi řekla, si neváží sami sebe. Ale jak ty vidíš ten potenciál tradičních značek, tradičních firem a nějakým způsobem, aby stát to víc dával dohromady a prezentoval? Protože Rakušáci asi umějí. Němci — no, perfektní. Švédi — dobrý. A my Češi — nic vůbec. Milujeme Českou? Milujeme českou republiku.

Víš, ale tohle — to jsme u toho národního sebevědomí. Jako když si prostě nevážíš vlastní práce, tak tohle jakoby ne, nemůžeš to dělat. My se to znova budeme učit, že jo. My jsme si prošli tím, jsme si povídali o těch těžkých devadesátých letech. To bylo období, kdy všechno domácí bylo fuj a všichni byli nadšení z toho zahraničí. A potom začli zjišťovat, že taky jako ono to není vždycky úplně tak úžasné. Že často je to spousta šuntů. Ale bohužel v tom období prostě spousta českých značek, eh, buď úplně zmizela z trhu, nebo byly velmi nešťastným způsobem předány do zahraničních rukou.

Takže já říkám: Zaplať pánu za každého, kdo v tom úplně jako v lehkém prostředí pořád bojuje a hlavně prostě udržuje tu úžasnou tradici. My máme být na co pyšní. To není tak, že jsme v roce 90 jako slezli z nějakého stromu. Já tohle úplně nesnáším. My tady máme prostě úžasné tradice v řadě odvětví. Koneckonců jsme natáčeli v mnoha družstvech a i v mnoha dalších firmách. A opakuju znova: je to na nás, jestli se k tomu prostě postavíme a podpoříme. A je na nás, koho zvolíme i na té místní úrovni — jestli prostě tyhle věci chápou a je ochoten je podpořit, nebo neustále chodí v předklonu směrem k úplně nějaké jiné zemi, což jsme teďko byli svědky někde.

No jasně, si zabíhám. Necháme radši Brno.

No, ono je to vlastně to stejné téma. My vlastně všechno, co je zahraniční, tak je svaté a co je domácí, tak je ignorováno, dehonestováno. Eh, nevzdělanost, obrovská nevzdělanost. To znamená, tady se pak někdo diví, že se to vůbec tady vyrábí. Nebo takhle: Kdo z vás z Karlových Varů a okolí ví, že existuje firma Krí Vřídlo, že dělá úžasné produkty, které jsou zdravé, zajímavé pro zdravotnictví, pro hygienu a tak dále? Kdo to ví? No, a to je málo.

Takže jestli to víte, tak to případně napište místním politikům, místním podnikatelům. Protože můžou koupit třeba dárek pro někoho a tak dále. Prostě aby se o tomhle vědělo a aby se takovým zdravým způsobem zvedalosebevědomí. Proto děláme noviny, proto děláme tyto reportáže, akce a tak dál. My jsme ukázali, že prostě je čeho si vážit. Ta kvalitní práce prostě ještě existuje. Tak nemusíme se na ní dívat přes hranice. Máme ji doma.

Ještě jedna informace a já možná tady trošku zaimprovizuju, protože samozřejmě nemáme žádný scénář. Já se jenom zeptám tady na to, jestli byste to chtěl popsat, protože to mě tak zaujalo. Co myslíš toto? Že vlastně to je — eh — ještě máte pár kusů. Jaký je příběh tady s tím karlovarským porcelánem?

Tady je pana ředitele, pana předsedu, uvidíte předsedu družstva Víanocha, uvidíte v reportáži. Já se omlouvám, že jsem vás takhle vytáhl ještě na kameru. Ale já mám pocit, že to je taky velmi zajímavý příběh.

Tady vlastně vidíte made in Československo. Takže to je historie made in Československo. A možná je to inspirace toho, aby to bylo naše, takto, přátelé. Naše nejsilnější značka. Ever.

Ano. Československo — to je lepší. Je po světě to vlastně. Slovensko nezná. Čechy už vůbec neznají Čechy. Ne, to nezná nikdo. To jak tahle značka — ale Československo je nejsilnější značka. Vždycky. Budinal, pardon, je to originál. Teda karlovarský porcelán vyrábí do dneška. Nám to vyrábí tady zdejší, eh, keramická škola. S touhle značkou. Toto je ta rarita. To jsme objevili před pár lety. Někde. Prostě jsme to ještě objevili. Takže máme, eh, dámy a pánové, ještě posledních — já nevím — 150 kusů takhle s tím zlatem.

Úžasné.

A to je — je v tom tedy naše originální koupelová sůl. Dá se to doplňovat. Takzvaná věčná dóza.

Hm.

Kterou vyrábíme. Kterou tady někde možná budeme mít tu originální koupelnu tady.

To jsou přesně ty předměty, které by turisté — o tomhle by měli vědět. Turisté. Toto by měli znát čeští, slovenští turisté a všichni ti, co jsou ze zahraničí. Toto má kvalitu. Toto je česká tradice a tak dále. Jenže já se nebudu vyjadřovat vlastně. Půjdeme se projít. Půjdeme se projít centrem Karlových Varů a uvidíme, co tam najdeme.

Není to prostě — není to — žádná Čína. Nic tam není. Žádné dovozové věci. Je to originál karlovarský porcelán. Když si vezmete v supermarketu dneska hrneček na kávu — já nevím, kolik za ní chtějí, 100 Kč už dneska řetězci. Kolik se jich naseká na světě? Miliarda.

No, klidně.

No, jsou velké tady. To cenově skoro nepatrný rozdíl.

Ano. Kvalitní, pěkný design, tradice česká.

Takže kdo má chuť ještě nostalgicky made in Československo? Máme posledních 100, 150. Dáme na platformu Inovace republiky. Zkusíme udělat nějakou dohodu. Ale to všechno vzniká tady před vašimi zraky bez jakékoliv přípravy.

Na závěr, to je — na reportáž musím potvrdit. Ano. Ale samozřejmě ta keramická škola nám vyrábí dál. Takže bude to zachováno. Ale už to není s tím zlatem, protože zlato podražilo.

To výrazně.

To je taky — s tím dělali rozhovor.

To už nikdo nevezme do ruky dneska ten kalamář s tím zlatým. Jo, to mu upadne.

Tak — velmi zajímavě.

Jsem moc rád, že jsem se na to zeptal, protože i my jsme se teď dozvěděli ještě nové souvislosti, takže to máme. Takže moc děkujem.

V trošku jiné grafice, ale vesměs je to to samé. Pořád je to karlovarský porcelán, pořád je to prostě tradiční karlovarský výrobek. Tady ještě nostalgicky, že jo, ty dózy jsme dělali.

Krásně. Moc děkujeme. Moc děkujem za celé dopoledne a za možnost návštěvy.

A jinak ukážu ještě symbol svobody slova, aktivního občanství a spolupráce, protože určitě rádi se vrátíme k vřídlu, vaší společnosti, která nám vyrábí zajímavé produkty. Napíšeme tady tuším na stranu šest nebo sedm reportáž, informace a další souvislosti s odkazem na videa.

Děkujeme všem vám, co se zajímáte, co si studujete vlastní kořeny, dějiny a co jste sebevědomými občany. Mějte se krásně a ještě moc děkuju.

Já se vlastně loučím a předávám slovo, protože reportáž tady najdete. Brzy na viděnou u dalšího družstva a sledujte Inovace Republiky.

Děkujeme za vaši podporu pro natáčení dalších rozhovorů. Objednávat můžete na internetovém obchodě Inovace republiky. Noviny Inovace republiky. Takovéto nové občanské noviny. Noviny ve vašich rukou a každý předplatitel je důležitý.

To, co tady tvoříme, tvoříme participativně, komunitně. Noviny jsou taky symbolem svobody, symbolem svobody slova a svobodné diskuze, kterou chceme podporovat v naší zemi, a taky symbolem kritického myšlení.

Tradiční formát novin kombinujeme s odkazy na videa, dokumenty, články zdarma a spousta dalších související materiálů.

Budeme rádi, když se ozvete a budete šířit například remitendu novin ve vašich regionech. Můžete remitendu objednat čistě za příspěvek na poštovné. Najdete tady v odkazu na platformě Inovace republiky. A samozřejmě budeme rádi, když se stanete členem jakéhosi klubu Inovace republiky a předplatíte si dvanáct čísel novin.

Vše vzniká v malém týmu, vše vzniká bez oligarchů, bez dotací, bez sponzorů a vše vzniká ve spolupráci s vámi. Díky vašim článkům, díky vaší energii, díky vašemu zapojení. Děkuji moc vám všem, co jste si noviny předplatili, nebo případně těm, kteří zvažujete předplacení, pořízení certifikátu jako dárku, nebo objednání balíčku s remitendy, který můžete šířit ve vašem okolí.

Veškeré informace najdete na platformě Inovace republiky.

Děkujem moc za veškerou podporu a za předplatné.