2026-08-07 - Studio Kladno - Pod křídly sucha - klima bez mýtů - host: Ing. Lubomír Eimut

[hudba]

Amen.

[hudba]

Pěkný večer, vážení a milí posluchači. Ze studia Kladno vás zdraví Soňa Zigmundová. Dnes máme 7. září 2026 a já vás vítam u dnešního speciálního pořadu, který jsme pro vás připravili spolu s naším dlouholetým spolupracovníkem inženýrem Lubomírem Ajmutem, kterého já tady vítám. Téma, o kterém budeme mluvit, vás mohlo upoutat, protože je zajímavé a týká se každého jednoho z nás.

Ale teď se spojíme s Lubomírem. Lubomíre, slyšíme se?

>> Ano, slyšíme.

>> Výborně. Zdravím tě, Toňo. Zdravím i Martina a zdravím posluchače.

>> Já tě tady vítám moc, protože ty máš vlastně takovou premiéru dneska. Téma, o kterém se budeme bavit, je velice zajímavé a vlastně my jsme součástí toho, co se děje. Jsme součástí klimatu, jsme součástí počasí a to všechno vlastně se námi prolíná a nás to velmi zajímá. A podíváme se na problém klimatu, jak ty jsi to správně nazval – klima bez předsudků. Takže vidíš, já teď tady hledám telefon ještě.

>> Klima bez mýtů, po křídli sucha.

>> Bez mýtu. Bez mýtů. Tak můžu odložit a budeme pokračovat.

Já bych ten pořad uvedla asi takto. Již několik let pozorujeme nedostatek vodních srážek, zvláště v některých obdobích a zvýšený počet takzvaných tropických nocí. Nedostatek vody letos vedl dokonce k ohrožení energetické stability, když extrémně klesla hladina některých evropských řek. V některých zemích, například v Maďarsku a Francii, jsou tyto řeky součástí chlazení energetických bloků a právě to, že byl nedostatek této vody, tak to vedlo k omezování výkonu jaderných elektrárn a také paralyzování vodní lodní dopravy.

Pozorováním v čase si lze všimnout toho, že dříve v létě přicházely bouřky, mnohdy právě i z tepla. Bouřkové mraky se doslova plazily nízko nad obzorem a byly plné deště. Lesy netrpěly nedostatkem vláhy a vše bylo v rovnováze. Evropský biotop fungoval a průměry srážek se pohybovaly v ustálených hodnotách. Nyní se s obavami díváme k nebi. Kde jsou ty slibované deště, které avizovali v předpovědích? Co se děje a jaké je řešení této situace, kdy nám opravdu hrozí sucho.

Ty jsi mluvil o tom, že je potřeba řešit tuto situaci a nestačí slibovat, že budeme zadržovat vodu v krajině. Takže Lubomíre, vysvětli nám to, nad čím ty bádáš a k čemu jsi došel na základě opravdu technických znalostí. Touto problematikou, o které teď se bavíme, se vlastně tomu věnuješ už delší dobu. Já jsem ráda, že jsme dospěli k dnešnímu pořadu a že naši posluchači uslyší a dozvědí se, s čím tedy jsi přišel a jaká máš řešení. Takže prosím.

>> Já si myslím, že jsem na to nedošel sám, že na to došli jiní odborníci v Evropské unii i ve specializovaných úřadech. V těchto úřadech o tom velmi dobře vědí, akorát se to nedostává na veřejnost. Já bych tady jenom chtěl první říct, že aby si někdo nepletl, že letecký provoz se nerovná chem trailsům. To my se budeme bavit vyloženě o kondenzačních stopách, ne žádných chemických stopách.

>> Jasně.

Já jsem se tím začal zabývat už v roce 2015, když jsem četl něco. Jako technik a programátor se chci vždycky přesvědčit na vlastní kůži. Takže jsem začal používat aplikaci Fly Radar, kde jsem začal sledovat letadla, která dělala ty bílé čáry na obloze.

>> Jo, která se buď ztrácela nebo se rozplývala.

A všechna ta letadla, která jsem sledoval, byla z 99 % civilní letadla, která startovala tady někde v Evropě a přistávala někde třeba v Dubaji nebo přistávala obráceně v Evropě. Všechno to byla civilní letadla. Takže každý si v té aplikaci Fly Radar mohl ověřit, že to jsou opravdu civilní letadla. I ty lidi, co nasedali do letadel, i my, co jsme je sledovali, letišní personál. Takže každý věděl, že to je normální civilní letadlo a že to určitě není něco, co má na palubě nějaké nádrže s nějakou chemikálií.

Takže vypouští contrails.

>> Takže ano, vypouští kondenzační stopy. Nikoliv chemické stopy. To, že letadlo – určitě jste viděli takové záběry nebo snímky – já nevím, jestli to byly fotomontáže letadel, co měli na palubě nějaké nádrže a tu chemikálii potom vypouštěli. Takže taková letadla – já si myslím, že taková letadla určitě někde asi existují, ale mezi těmi 100 000 letadel, co tady proletí ročně...

>> Jasně.

Těm se nebudeme věnovat.

>> Není ani jedno takové. Určitě vlády používaly – třeba v Číně jsem slyšel, že používali něco na udržení pěkného počasí, nebo teď jsem slyšel, a to psali na mainstreamem, že se prováděla injektáž někde buď v Saúdské Arábii nebo Emirátech, že tam potom strašně pršelo. Takže určitě něco takového existuje. Navíc my jsme tady měli práškovací letadla, tuším. Jo, ale to, co vidíme na obloze, je určitě kondenzační stopy.

Já bych k tomu jenom dodala, že lidé si všímají toho, že vlastně ta letadla vytvářejí jakousi mříšku na obloze, což je průzřelé, a právě to vede k tomu, že se domnívají nebo říkají, že to není normální, že to nejsou letecké linky normálně klasické, ale že je to vlastně to mříškování – že to je právě ten účel, aby tady vznikaly nějaké brzy, ovlivňovaly počasí a tak dále.

>> Je to dobře a domnívají se, že je to právě tedy chemtrails. Ano.

Tak ať se podívají. Říkám – ať se podívají na většinu těch letadel, která tady létají. Ať se podívají na většinu letadel, ne? Nechávají za sebou taky stopy. Mohou se podívat na Fly Radar, co je to za letadlo, kde startuje, jestli má cestující na palubě. Jo, nedovedu si představit, kdo by to platil. Představ si, že by tady létala letadla. A já jsem sledoval – ne tolik letadel, desítky, možná stovky – a všechna byla opravdu civilní letadla. A to, že křižují oblohu – jo, za covidu prý létala letadla, aby se vylítaly nějaké letové hodiny, takže možná křižovali oblohu sem a tam.

>> Mhm.

Ale ono je také možné, protože v těch výškách je silné proudění. To znamená, že posunují. Když je ta vlastně ta letová dráha, tak pakliže tam letí další letadlo, tak mezitím vlastně ten vítr, ten proud to může odvést kousek dál. Ale tomu my se nechceme věnovat tady.

>> Jasně. Dobře.

Já jenom pro ty lidi – ať si teda vezmu tu třeba tu aplikaci Fly Radar a když mají podezření, co to je za letadla, ať si klidně to zjistí. Chci ověřit, co je to za letadlo.

>> Jasně.

A jestli je pravděpodobné, že by třeba letadlo někde – já nevím, tady z Německa do Dubaje, které startovalo normálně na civilním letišti – jestli by mohlo mít na palubě chemtrails? Nebo si toho říkám – letišní personál by si toho nevšiml. Já myslím, že by se to všechno rychle provalilo.

>> Nicméně to svědčí o velice intenzivní letecké činnosti. To, co vidíme, a k tomu asi dojdeme.

>> To v každém případě. Letecký provoz se zvyšoval do roku 2019.

>> Ano.

7 % ročně — jako sedm procent pořád stoupala letecká doprava.

Jo, takže z těch krásných bílých čár se najednou začaly stávat rozmazánce, kolikrát přes celou oblohu, až to splynulo v jedno obrovské. V roce 2019 i teď — to splynulo v jedno obrovské, zářící bílé, nepěkné, silně zářící světlo.

>> Ano, jako jo — rozbílené světlo, jako velmi nepříjemné a nepěkné.

No, já určitě si to pamatujete už. Teď už je to lepší, ale v půlce prázdnin bylo to některé dny celkem hrozné.

>> Mhm.

>> Podívat se na nebe.

Jo, já třeba to sleduji v Bílých Karpatech. Když se dívám na ten Dolnomoravský úval, tak já jsem se na něho ani nemohl podívat, protože to nebe tak svítilo, že mě úplně oslňovalo.

>> Mhm.

Jasně. Takže proto — z tohoto důvodu — každý si může ověřit, co je to za letadla. Se domnívám, že se nejedná o chemtrails, ale většinu těch letadel normálně detekujete a zanechávají za sebou stejné stopy, úplně stejné, které se rozplývají a vy můžete detekovat jako civilní letadla.

>> Ano.

>> Takže tady tímto bych ukončil tuto část.

>> Jasně.

Ale my se bavíme o — ano.

>> Ano.

>> Ale vytvářejí tam jakési krystalky nebo vytvářejí tam mraky, které rozptylují právě to světlo. Proto je to takové nepřirozené a mnohdy ani sluníčko nevidíme nějak ostře.

Jo. Je to vlastně všechno zakryté jakousi mlhou.

>> Tak krystaly.

>> No, ty kondenzační stopy ve výšce 10 km vznikají tak, že motory vypouštějí — podle oficiálních prohlášení odborníků — drobné nečistoty. Velice malinké, které nemůžeme vidět, ale na těch nečistotách v této výšce kondenzuje zaprvé ta voda z motoru, nebo pokud je tam vlhkost, tak i ta vlhkost okolní. A tyto v této výšce zamrzají a vznikají drobné ledové krystalky, které právě způsobují to rozptylování toho světla. Když je jich hodně, tak za tím jedním letadlem vzniká bílá čára z těch krystalků. Dřív básníci psali, že je to bílá stužka na obloze, že si vzpomínáme.

[smích]

>> No, teď už ty bílé stužky se tak splují v tu hnusně svítící bílou lampu nad hlavou, která je přes celou oblohu.

>> No a co? Jaký to má potom dopad? Jaký to má potom význam? Určitě to nějaký význam má, když se na to díváme a všichni se tváří, jako že to žádný význam nemá. No určitě to má.

A jaký to má?

Si to teď zkusíme možná objasnit na základě — já jsem vám tam poslal obrázek, takže ho tam máte. Spektrum zemského tepelného záření a absorce v atmosféře — to se jmenuje ten obrázek. Já bych ještě k tomu řekla, ten obrázek je vlastně na banneru, který upozorňoval, avizoval tento pořad, takže všichni i na svých obrazovkách — pakliže jste na našich stránkách, nebo Martin vám řekne, kde ještě — protože Martin je samozřejmě tady dneska. Máme tady toto samozřejmě na našem streamu, na YouTubu, máme to na našem Facebooku, máme to na našich internetových stránkách, takže tam vidíte v tom obrázku — je tam vlastně i ten graf a všechno rozpísané — témata tohoto pořadu. Takže pakliže můžete, tak se podívejte na to, protože je to docela důležité, abyste viděli ten graf, který tam vytvořil Lubomír.

>> Tak no, to jsem přebral z literatury, to jsem nevytvořil.

>> Jasně, ale to je normálně přebráno z literatury.

>> No, takže já bych jenom chtěl říct, že každé těleso vyzařuje nějaké teplo, nějaké tepelné záření, jo? Čím je teplejší, tak to tepelné záření je větší a má také jinou vlnovou délku. Takže právě na tom spektrum zemského tepelného záření — na tom obrázku vidíte, že země, která má asi 15 stupňů, tak vyzařuje na vlnových délkách největší to záření něco okolo 10 mikrmetrů, jo? Je tam taková červená čára, která vytváří kopeček, který je nejvyšší okolo 10 mikrmetrů. To je délka té vlny toho balíčku té energie, který je vlastně vysílán jakoby nejčastěji. Jo. Takže vlnová délka 10 mikrmetrů je asi základ. Naše sluníčko nám taky posílá energii, ale protože je mnohem teplejší — má asi 5800 kelvinů — tak ta energie je na mnohem vyšší, kratších vlnových délkách, což je asi nějaká zeleno-žlutá barva, což je asi půl mikrometru. Tady máme 10 mikrmetrů, takže půl mikrometru je to viditelné záření. A zase to, co vysílá sluníčko, je podobná křivka, kterou vidíme tady na tom spektru zemského tepelného záření. Akorát je celá posunutá k tomu půl mikrometru. Takže tam je viditelné světlo, pak je tam infračervené záření a ultrafialové záření. Tak když to vezmu, tak to hlavní — no a tady toto všechno dopadá z toho sluníčka na zem. A dejme tomu, že nějaká průměrná hodnota — to, co dopadá na zem — je 300 W na metr čtvereční. Jo, ty čísla si nejsou úplně podstatná, jestli jsou úplně přesně nebo nejsou, ale aby zase tady vznikla — oni tomu říkají radiační rovnováha — zase ta země musí vyzářit stejné množství toho tepla — tak i těch 300 W — a tím je to v rovnováze. A to bylo kdysi dávno, před 250 lety — ještě než vznikla průmyslová revoluce — tak dejme tomu, že to bylo 300 W na metr čtvereční.

Kdybysi řekl posluchačům — to na

>> Ano.

>> Kolik je to? Jaká je to teplota, že jo? Když přepočtu na těch 300 W a podobně, aby měli představu zhruba.

>> No, ještě počkej, já k tomu musím něco přidat.

>> Ano.

>> Tak já k tomu přidám ještě toto. Já ty teploty za chviličku řeknu. Takže před těma 250 lety — dejme tomu, že byla teplota — a zase teď průměrná teplota, třeba 14 nebo 15 stupňů na zemi. Třeba 14 stupňů.

>> A k tomu to odpovídalo těch 300 W, které se přijmulo a vyslalo — ze sluníčka 300 W, ze země 300 W. A teď si představte, že za dobu té celé průmyslové revoluce — díky tomu CO2 — k tomu přibyly k těm 300 průměrným watům přibyly 2,2 W.

2,2 W.

>> Ani ne 1 %.

>> Ani ne 1 % jakoby na ten metr čtvereční přibylo. A to odpovídá zvýšení průměrné teploty o 1,5 stupně. Takže máme tady 300 W. Máme tady 2,2 W, které tady přibyly díky CO2 a k tomu se navýšení teploty jede na nástupě.

>> Ano.

>> No a teď — v čem je důležitý ten graf?

Ten graf je důležitý v tom, že ukazuje vlastně, co dokážou skleníkové plyny. Takže na v tom grafu na 15 mikrmetrů — je taková zelená čárečka. Ta ukazuje vliv CO2. Tady někde — tyto vlnové délky zachytává CO2, jo? Vidíte to?

15 mikrmetrů.

>> To je ta zelená čárečka.

>> Ano, ano.

>> Potom nad 15 mikrmetrů tam začínají působit vodní páry a na druhou stranu zase pod 8 mikrmetrů působí taky vodní páry a mezitím — od 8 do 14 mikrmetrů — je takové volné okno. Spektrální okno je tam napsané asi.

>> Jo.

>> A toto okno je volné a tím může ta planeta vydechovat, nebo vydechovala dřív normálně, jo? Většinou — pokud nebylo třeba výbuch sopky nebo já nevím jaké obrovské požáry — a tak tím normálně ta země vydechovala, takže se normálně, přirozeně ochlazovala, jo. Ty skleníkové plyny — které to jsou ty vodní páry — do těch 8 mikrmetrů a od 15 nahoru — a ten CO2 — ty byly důležité, protože kdyby nebyly, jo, ty skleníkové plyny vůbec, tak tady na zemi by to teplo se vyzářilo okamžitě do světa.

>> Mhm.

>> Tady bych řekla, že je to podobné třeba na poušti. Je to tak.

Já jsem — ano, na poušti může klidně tam být velké sucho, takže tam chybí ten skleníkový plyn, ty vodní páry — vodní páry. Tak tam, tak tam. Nikdy jsem to tedy na poušti nebyl, ale uvádí se, že může být až mínus 40 stupňů na některých, jako když to jsou suché místa.

>> Mhm.

>> Jo.

Takže jako ano, jako — takže ten skleníkový plyn je pro nás velice důležitý. Jsou důležité, že udržují tady to klima pořád v nějaké, v takové příhodné teplotě.

Ano.

>> Ono to vždycky přes den se to rozehřeje, v noci se to udržuje jako — jo, klesá to mírně.

No, ale to je za předpokladu, že tam nemáme zablokované to, nemáme zablokované to hlavní okno těch od těch 8 do 15 mikrometrů.

>> Hm.

Pokud ho tam někdo zablokuje, jo, což umí ty umělé cirry nebo ty umělé mraky po těch letadlech v těch 10 km, tak začíná být velký průšvih.

A teď záleží jenom na tom, jak jsou ty mraky, jak jsou husté, nebo jestli jsou sendvičové, jestli jsou ještě nad sebou nebo nejsou.

Takže přes ty mraky sice dopadá na zem světlo, míň světla — udává se 75 až 85 % toho záření ze slunce sem dopadne. Zbytek se odrazí do vesmíru.

Ale ono to z té země na těch jiných frekvencích, na těch jiných vlnových délkách, na těch mnohem nižších — je to pro tu tepelné záření jak taková střecha, od které se to všechno odráží zpátky.

>> Mhm.

>> Nebo velká část se odráží zpátky.

Takže se uvádí jako — jo, že tady to zablokování toho spektrálního okna může způsobit, jakoby to, co jsem říkal, že je u CO₂ 2,2 W, tak tady to může působit 10 W, 20 W a lokálně extrémně až 50 W.

To je jak kdybyste přisvětlovali prostě každý metr — to se teda počítá na metr čtvereční.

Takže jak kdybyste přisvětlovali každý metr 50 watty, když to tak přeženu.

Jo, to už je asi moc, ale je to prostě velká hodnota a to je to, co nám tady způsobuje tady ty problémy, které tady jsou.

>> Mhm.

>> Takže to je takové základní, úplně nejzákladnější fyzikální vysvětlení.

Takže CO₂ na to má vliv 2 W a tady toto — u tady těch leteckých cirr můžou působit, jak říkám, uvádí se 10, 20, až 50 W — takže vidíte ten nepoměr — jako.

Jo, takže CO₂ asi hraje nějakou roli, ale tu dominantní roli hraje pravděpodobně ta letecká doprava.

>> Mhm.

>> A — proč se to děje? Co se tam vlastně stalo?

Přitom se vytvořila tady ta vrstva, která brání odpařování toho tepla a ochlazování země.

No, to aby to teplo neutíkalo do toho vesmíru — no, to je právě to, že ty umělé mraky v těch 10 km, které se rozprostřou po celé obloze.

To, co ve dne svítí a v noci světelkuje. Normálně, když se podíváte na nebe v létě, tak to světelkuje.

Jo. Nejenom, že díky tomu, že je — to je teda díky tomu, že je velký světelný efekt i ze země, že prostě světelný smog.

>> Ano. Svět — ano. Svět — světelný smog.

Ano. Správné slovo. Světelný smog.

>> No, takže to ta obloha vám celá svítí jako nad váma.

Můžete si to i změřit infračerveným měřidlem infračerveného tepla — jak, jestli máte, tak to měří právě to, měří se obvykle to, tu díru, to spektrální okno a to by vám mělo ukázat správně až -40°, ale ono v létě ukazuje třeba i 5°, když zaměříte na prázdnou oblohu — jako.

Jo, takže prostě je tam něco, co vám vrací to teplo zpátky. Je tam něco, co tam nebylo, nebo kdyby nebylo letadel, tak by to tam nebylo.

Nebo bylo by to tam v době výbuchu sopek nebo nějakých velkých požárů, ale jinak by to tam nebylo.

>> Takže ty letadla tam zanášejí ty nečistoty, ty kondenzační jádra, na kterých právě kondenzuje — >> Mhm.

— ta vlhkost, na kterých kondenzuje ta vlhkost.

Mě tady se vyplnil počítač.

>> Jasně.

A teď mi řekni tedy — eh, jedná se o určitou vej — hlavně to zmrzne v ty ledové krystalky.

>> Ano.

>> Ano.

>> A teď hraje v tom roli samozřejmě výška.

Letadla létají eh zhruba asi v 10 km.

>> Ano.

10 km a výš. Ano.

A ta výška je tam velice důležitá, protože — eh pod — třeba pod 7 km už vlastně není taková nízká teplota. Nevznikají tam, nevzniknou se tady právě ty ledové krystalky, pokud by letali nižší, že tedy ty letadla.

Ano.

>> A pravděpodobně by se vůbec netvořily, nevytvořilo by se zablokování toho okna, toho spektrálního okna těma umělýma cirrami — jako těma umělýma mrakama.

Já jenom tady mám takovou zase ještě k tomu fyzikálnímu úvodu, k té mikrofyzice atmosféry, tak tady mám jenom takový krátký přehled — jako jo — který je statistický, co se vlastně stalo a proč si myslíme, že to je tak, jak to říkáme.

Takže srovnání meteorologických dat z vysokohorských stanic v Alpách — jo.

>> Ano.

V květnu 2020 je srovnání a v květnu 2026.

Květen 2020 byl totiž letecký útlum — víme, víme proč.

Ano, víme proč. Covidový útlum v podstatě.

Jo.

>> Eh, takže tam bylo extrémně hluboké noční ochlazování, jo, protože tam nebyla ta letecká doprava, byla na minimu, nevznikaly tam tady ty umělé mraky.

Jakmile slunce zapadlo, tak se umožnilo tomu dlouhodobému záření těch 18 a 14 mikrometrů okamžitě unikat do vesmíru.

A noční minima v nadmořských výškách — a to teď si tady čtu z těch poznámek — na 3000 m běžně padla k -12 až k -15 stupňům.

Zimní sněhová přikrývka díky těmto nočním mrazům v noci dokonale promrzla. Takzvané radiační vymrzování — a držela si vysoké albedo, jako odrazivost.

Jo, toho — v květnu 26 — historické letové maximum.

V letošním květnu zažíval vzdušný prostor rekordní přetížení.

Jo. Přes den tvořilo mléčně bílé zářící nebe.

V noci se však projevila masivní skleníková past.

Infrateploměry naměřily nebe kolem 0 stupňů, což znamenalo, že umělý ledový závoj vracel teplo na zem.

>> Výsledek — noční teploty na stejných alpských stanicích často neklesly pod 0 stupňů. Tam bylo -12-15.

Pohybovaly se kolem +1 až 3 stupňů.

Sníh na ledovcích v noci vůbec nepromrzal, naopak odtával 24 hodin denně, což vedlo k tomu.

Eh, oni tady ty, co měří tady ty ledovce — ty věci, co měří ledovce — tak oni mají den, kdy se ledovcům došly zásoby zimního sněhu — jako jo.

E, nastal tento rok v tom roce 26 již 29. června.

No, ledovcová odchylka v roce 2020, přestože byl rok 2020 globálně velmi teplý — e, vykázali nečekané anomálie v otání ledu.

Ten den, o kterém jsem mluvil v tom roce 2020, byl až 11. srpna.

>> Mhm.

Prakticky tři měsíce — no, dva měsíce — 28. června a v roce — a v roce 2018 to byl konec července.

Takže ten rok 2020 — tam se už to projevilo, že ten pokles leteckého provozu byl znatelný.

>> Mhm.

>> Jo.

Totéž je vidět na statistice červencového třeba srovnání — letecký provoz versus tropické noci.

Takže letecký provoz, jak stoupal, jak jsem říkal, do roku 2019 až stoupl na 90 000 — v roce 2018, jo, bylo šest tropických nocí. 2019 — 5 a 2023.

Člověk by si řekl, že tam tak doprava klesla mnohem míň, že by to mělo být víc, ale byly to tři, protože mezitím byly velmi suché roky.

Země nedoplnila stavy těch vod — jako — achlá — chladná země se rychleji prohřívá.

>> Vlhká zem se prohřívá pomaleji, protože může odpařovat vodu.

Takže ten pokles nebyl tak znatelný.

A teď to stoupalo — ten počet tropických nocí. Postupně to stoupalo, jak stoupla letecká doprava, až to vyrostlo na devět — zrovna v tom měsíci, na devět tropických nocí v červenci. V tom roce 2020 to bylo tři, v roce 2018 šest.

Jasně. Tak ještě další takový zajímavý — taková zajímavá statistika, která je úplně nejvíc vypovídající, jsou hladiny řek evropských řek. V roce 2018, v roce 2020, když byl ten letecký útlum, a poté 2022 až 2026. To je fakt hrozně zajímavé.

Je tady se uvádí stanice. Dvacet pět centimetrů — historické minimum v říjnu 2018. V roce 2020 stabilní hladina, celé léto bez omezení plavby, průměr nad 150 centimetrů. Extrém — 2022 až 2026: osm až 12 centimetrů. Rekordní kolaps v srpnu 2026, přerušení dopravy.

Dále máme Dunaj. Zase 2018 — 33 centimetrů minimum. V roce 2018 33 centimetrů, 2020 zdravý průtok, průměrná letní hladina vysoko nad kritickou mezí. Rok 2022 až 2026 — 23 centimetrů, historický pokles v srpnu 2026, odstávky elektráren.

Další je Dunaj v jiném místě měřený. Ten ukazuje zase v roce 2026 a v roce 2018 podstabilní průtoky. V roce 2020 normální průtok.

Pád v Itálii. Zase 2018 — výrazný pokles, lokální sucho. Zase 2020 bez problémů, stav vydatný, zatím bez průniku soli. 2022 až 2026 — katastrofální minimum. 2022, 2025, 2026 — průnik mořské vody 40 kilometrů do vnitrozemí. Tam měl tak málo vody, že už tam veklo zpátky moře.

Loára a Rhône. Tak tady je 2018. Omezení jaderných bloků. Zase 2020 plný výkon chlazení, teplota vody stabilně nízká. 2022 až 2026 kritické přeřízení. Museli v letech 2022 až 2026 vypínat reaktory.

Takže tady je taková statistika, která doplňuje, že ta anomálie v roce 2020, když bylo letecké minimum, tak se začalo částečně všechno stabilizovat — ne úplně. Nedoplnilo se to všechno, nedoplní se stavy spodních vod. Krajina ještě nebyla dostatečně — ten hydro stav těch vod nebyl dostatečný. Ale je vidět, že ten rok 2020 tam sehrál klíčovou roli a ukázal, že se nejedná o nějaké CO2, ale ukázal, že je to přímo závislý na letectví, na tom leteckém tlumu — na té frekvenci letectví.

Tyto statistiky jsou úplně vypovídající a myslím si, že to mikrofyzikální vysvětlení — jako je to všechno velmi zjednodušené. Ono je to všechno mnohem složitější. Bavíme se jen o té mikrofyzice toho a ještě k tomu zjednodušeně.

Ale máš pravdu. Tam hraje mnoho dalších věcí, ale to není účelem našeho pořadu. Účelem našeho pořadu je upozornit na to, že tady vznikly nějaké sucha — nějaké vlastně kritické ohrožení naší energosustavy, nejenom naší, ale i ostatních zemí. A má to vysvětlení ne v CO2, ne v nějakém trialsilu, ale přímo v té letecké dopravě, kterou každý vidí. Každý to vidí a nemůže si myslet, že to nemá žádný vliv.

Takže já bych chtěl jen vyvolat debatu — vyvolat otevřenou veřejnou debatu i s odborníky, kteří se do toho zapojí, protože se bojím, že například Evropská komise využije tady toho sucha, které teď bylo, tak ona místo toho, aby řekla „přemýšlejme", bude říkat „ještě víc Green Dealů" — víc, víc, nemyšlených povedek.

Neřešit příčinu, ale vlastně důsledky. Ty výstavby všelijakých těch zadržování vod — to je pěkné, to je perfektní, ale není to příčina. Pravděpodobně nejčastěji se tomu věnuje, jak jsem tady četl — ta příčina je z toho mikrofyzikálního hlediska a z těch statistik jednoznačně ten letecký provoz — ty kondenzační stopy.

Každý, kdo se věnuje třeba zahraničí, ví, že ten rok 2020, ten covidový rok, skutečně mnohem víc pršelo. A po nějaké době byl návrat k normálu, a pak už to zase — vlastně jsme cítili. A to je o tom, že skutečně vidíme to na těch rostlinách, na všem, že to trpí suchem.

Já jsem, jestli můžu k tomu říct, tomu suchu taky — v tom roce 2019 já jsem byl šokovaný, že už téměř na začátku prázdnin visely listy úplně jak — když pověsíš je na šňůru prádlo. Tak visely ty listy na dubech v Bílých Karpatech. To mě úplně vyděsilo. Pak jsem jel do Itálie, tam naštěstí v Alpách bylo všechno jakoby v pořádku. To byl rok 2019. Tam byl hrozný deficit té vlhkosti a vody v přírodě.

A to se přeneslo i do roku 2020, protože vlastně letadla začala přestavit až v březnu. Takže ta sucha a ta suchá zem se projevila pořád ještě i v těch hodnoceních těch tropických nocí v tom roce 2020, že jich neubylo razantně — ale jen jakoby polovička proti předchozím letům.

Samozřejmě, když ta půda, ta zem je vyschlá, říká se, že pak tam hůř prší — že se tomu dešti nechce do suché krajiny. Proto se má zadržovat voda v krajině, aby se dešti chtělo. Ale příčina, proč neprší, není v tom, že tady nemáme víc přehrad. Příčina je v tom, že se ty oblaka nevytvoří.

Řekni ten mechanismus, který k tomu vede — že nám neprší. No, teď se nepršelo proto, že se tady držela tlaková výše pořád — a ta vlastně nikoho nepustila. Nad střední Evropou to stálo. Ty cirry, pořád to stálo, pořád se to oteplovalo. Neproudil tam nahoře vzduch.

Ale já jsem chtěl říct ještě jednu takovou zajímavou věc — že tady co dělají ty nečistoty v tom ovzduší. Když jsi o tom mluvil, to mě právě zavolalo — kdysi o tom mluvil někdo z Českého meteorologického úřadu, že v Anglii třeba před 100 lety zjistili, že přes víkend prší víc než v týdnu. A teď si říkali, jak může ta příroda fungovat podle našeho kalendáře.

Vysvětlení bylo takové, že v týdnu fungovaly všechny ty fabriky, co vypouštěly nečistoty do vzduchu. A ty nečistoty — to jsou ty kondenzační jádra. Aby ty kapičky v těch mracích mohly dorůst, potřebují vlhkost. Ale když tam dosypávali pořád nové a nové kondenzační jádra, tak ty vlhkost odebíraly. A potom jak ty továrny přes víkend nefungovaly — možná jen přes neděli — tak se konečně ty kapičky dorostly a začalo pršet.

Tak to vysvětloval jeden odborník v televizi. A druhý odborník právě tehdy — před deseti lety vysvětloval, že jak ty letadla vytvářejí ty kondenzační stopy. Vytvářejí tady ty nečistoty — nanonečistoty — a na nich se váží vodní vlhkost.

Ale to důležité je taky to, že vlastně i když se letadla dneska snaží třeba dělat pokusy, že se budou vyhýbat těm vlhkým místům, tak aby za nimi nezůstávaly ty čáry, protože tam je malá vlhkost.

Takže jenomže problém je v tom, že pokud to tam nahoře zůstane a ty kapičky nebo ty nanočistoty — ty kondenzační — se dostanou zase do nějaké oblasti vlhkosti, tak se to tam stejně nakonec objeví.

Mhm.

Takže vlastně my do té výšky vynášíme něco do těch 10 km, něco, co tam normálně přirozeně není. Jo, pokud třeba nemluvíme o nějakém výbuchu sopky nebo nějaké extrémní požáry.

Takže my tam vynášíme něco, co tam nebylo, a teď to tam je a každý to vidí. Zase, každý to vidí — až tam předtím ta stopa tam nebyla, teď tam je. To je prostě nepopřitelný fakt.

A ať si každý zváží, jestli to může mít nějaký vliv nebo ne. Já osobně si myslím, že to vliv má — podle těch statistik a také podle toho mikrofyzikálního vysvětlení, tedy zjednodušenému mikrofyzikálnímu vysvětlení — to určitě vliv podle mě má. Je to můj názor, nikomu ho nevnucuju.

No a ještě jsme se bavili o tom leteckém provozu, jak to řešit, jo.

Jaké řešení?

Jak to řešit?

Jaké řešení?

Řešení — aby se nevytvářela ta krusta. Zase, nechci tvrdit, že to je určitě tak, ale pravděpodobně pokud by letadla létala v 7 km výšce, kde je nižší teplota — přes ano.

Kde je vyšší teplota.

Vyšší, ano.

Kde není, kde je, kde není ten mráz, kde to nezamrzá.

Ano.

Jo.

Tak ta letadla tam nezpůsobí — okamžitě nezpůsobí — to je trošku vyrušený. Pardon. Vytvoření té krusty, která brání tomu odpařování.

A tím pádem se tam nevytvoří — tam se hlavně nevytvoří ty ledové krystálky, které působí jako okamžitá clona pro tady ty teploty.

[Odkašlání] Já jsem teď — mě to úplně vypadlo, o čem jsem mluvil. Tady mě někdo vyrušil.