2026-06-23 - Studio Kladno – Ivan Kratochvíl: Nad aktuální situací

Prší, cesta samý let. Zamrzl nám i náš svět. Schopností sám sebe ničí. Neslyší, jak pravda křičí, volá o pomoc. Svět ke svému konci spěje. Plný zla a bez naději, budoucnost však dozajista překvapení nám všem chystá. Překvapení, co bolet bude.

Doma pevně zavři dveře, ať řádění lí zvěře vyhne se ti obloukem. Dům zůstane paloukem plným sladkých jahod. Poté zas slunce bude hřát. Láska a štěstí je tu na pořád.

Pěkný večer, vážené, milí posluchači.

Ze studia Kladno se vám hlásí Soňa Zikmundová a také samozřejmě Martin Dukát a dnešní host, kterým je Ivan Kratochvíl. Přejeme vám příjemný poslech tohoto pořadu. Doufám, že bude pro vás zajímavý, jako vždy, a já se těším na to, jak bude Ivan Kratochvíl odpovídat.

Takže těší nás, že jste dnes s námi. Koneckonců, co v tom horkém létě, které tady je, dělat jiného, lepšího, než si sednout s příjemným nápojem a poslouchat Studio Kladno svobodného rádia? Takže vám ještě jednou přeji příjemný poslech a my půjdeme na věc.

Ivan tady vedle mě sedí, jen podotýkám, abyste byli ve obraze. Je tady a chce technickou. Takže prosím, Ivane, krásný dobrý večer.

>> To bylo ale hrozně krátký. Já jsem čekala, že budeš mít nějaký delší proslov, ale to nevadí, protože ten čas využijeme samozřejmě k otázkám, které tady mám, k tématům, o kterých jsem se zmínila před vysíláním, a podíváme se tedy, co je nového ve světě, jak tady u nás v České republice. A to myslím, že bychom mohli začít. Dobře.

>> A pak se podíváme do Německa, podíváme se na Ukrajinu, podíváme se do Iránu. No, tak jako i Spojené státy také se o ně otřeme a jdeme tedy na tu horkou novinku, a sice včera vláda neschválila Petru Pavlovi účast na summitu v Ankaře NATO. Bude mít zde summit a Petr Pavel se nezúčastní vládní delegace, což velice těžce nese a ozval se, že podává kompetenční žalobu, takže bude žalovat vládu.

Ivane, já se tě zeptám, jak ty se na to díváš a myslíš si, že vláda rozhodla správně?

>> Vláda rozhodla správně, protože se mění, řekněme, vnitropolitická situace uvnitř Evropské unie. Eh, on byl pan obyvatel Pražského hradu, myslím, že to dva dny byl na americkém velvyslanictví. Tam byla nějaká zahradní slavnost nebo co, takže se tam producíroval a kromě jiného samozřejmě povídal si i s panem velvyslancem.

No a v souvislosti s tím, že dochází v Evropské unii k zásadním změnám. A ta první je odchod britského premiéra, který odchází nejen z úřadu vlády, ale i z úřadu předsedy strany. Tak to je první krok něčeho, co se tam prostě... Jo, to je tak ta vlaštovka.

>> Ano, >> že ty největší váleční štváči a ti, co bubnovali do těch válečných bubnů, mezi kterými teda ten náš obyvatel Pražského hradu je >> ano >> přímo zářící celebrita. Hm.

>> Tak jsou postupně odstavováni. Jo, k tomu s tím souvisí i ten konflikt mezi Polskem a Ukrajinou, kdy Polsko si po deseti letech všimlo, že na Ukrajině je fašismus a nacismus a že vyvražďování Poláků teda už není tabu, a že si můžou teda vzpomenout, že jsou Poláci a že by měli své předky a své dějiny hájit. A to všechno se skládá, jo. To všechno prostě pravděpodobně je v souvislosti i s tlakem ze Spojených států, protože Spojené státy pořád mají velký vliv v Evropské unii, i když někdy to vypadá, že s tou Británií hodně válčí.

>> Mhm.

>> Tak teď to vypadá ti tímto způsobem. No a do tohoto zapadá i Babišovo odmítnutí výletu toho pána do Ankary.

Eh, uvidíme, co v Ankaře se ojedná. Ono to, co nám upeče, oni nám něco pustí, ale po jednu, po čtrnácti dnech se dovíme i to, co se oficiálně nepustí a co bude důležitější.

>> Mhm.

>> No, takže uvidíme. Zatím, eh, když se kouknete na tu situaci, která je momentálně v Evropě na té, řekněme, ukrajinské frontě, tak díky podpoře těchto pánů vlastně Zelenský si vytahuje rukávy a tahá si triko, vyhrožuje Lukašenkovi.

No, on si o to řekl. Lukašenko, to kdyžtak probereme, >> probereme potom. Ano, je to hodně těch témat.

Tak takže tady je určitě velký diplomatický tlak Ruska, protože v Rusku jsou problémy. Problémy s naftou, s benzínem, nejenom na Krymu, ale i kolem Moskvy. A jo, je to v podstatě třetina území >> dává benzín na příděl, aby lidi neblbli a netankovali benzín do kanistrů, do vany.

No jasně. Neděl. Neslili. Ano.

>> Jo, zbytečně >> známe, >> protože takhle se vyvolávají efekty na zdražování různého zboží.

>> Mhm.

>> Já bych se ještě vrátila tedy k tomu našemu obyvateli hradu, který tady vytvářel takový opravdu nepřátelský narativ vůči premiérovi Babišovi, vůči eh Turkovi, kterého neodsouhlasil na post ministra zahraničí, a vlastně vytvářel celou dobu tady takovoudle nepřátelskou situaci. To, že se teď bude obracet na Ústavní soud s kompetenční žalobou, znamená, že jenom pokračuje v té nenávisti.

On koneckonců stejně jede podle notiček, které mu dává jeho dvojediný prezident eh Petr Kolář, který si tím vlastně asi léčí ty mindráky, že nebyl ten, kdo byl vybrán na post prezidenta. Jsou ambiciózní a ale bohužel profláknutí, takže si vlastně ty svoje ambice uplatňuje přes Petra Pavla, který je poslušný vojáček, eh vykonává, plní příkazy. O tom to je.

A za odměnu potom se může jezdit do ciziny a v podstatě užívat si života, jezdit na dovolené a na různé akce. Mimochodem jsem se dočetla, že byl na šedesáti jedné zahraničních cestách, takže on si to skutečně plnými doužky užívá.

To, že kývl na to, že se stane prezidentem, protože dle mého názoru, když začínal, tak v té pozici byl velice nejistý a bylo jasné, že prostě je to člověk, který nejenom, že má profláknutou minulost, ale vlastně je i neschopen samostatně myslet a vlastně se snažit rozumět té problematice, protože on snad jako jediný prezident nebyl v politice v takovém směru, že by to byl jako kariérní postup. Jo, zatímco všichni před ním, bylo to pro ně poctou, tak on to vzal z nutnosti a de facto z rozkazu.

Myslíš si, že to tak je?

>> Měl zase ten pocit, že vlastně je mu to docela nepříjemné. Eh, že v těch začátcích, když >> ne, jenom se nesmí po něm chtít, aby něco rozhodoval. Ne, ne, nesmíš po něm chtít, aby něco vysvětlil, něco rozvedl, zdůvodnil, jo, protože on šel v kariérním postupu. Eh, vždycky v něčím stínu a on byl opravdu manekín.

No, on se předváděl. On byl ta persona, která byla vidět. Za ním vždycky stál nějaký tým, kterej mu to připravil, řeknu, co má říct a co ne, co nesmí říct. A jo.

A tímhletím způsobem postupoval. Díky tomu se dostal, protože byl loajální, takýmto způsobem se dostal až na tu takzvanou vysokou pozici v NATO. Jenomže ta vysoká pozice, to je zase, to je pozice, která je určená pro veřejnost.

To >> ano >> o ničem nerozhoduje. To je výbor, který předvádí to, jak na to je mnohonárodní a jak tam demokraticky prostě projednávají ty jednotlivé státy, ty úkoly pro NATO.

Ano, oni zasedali, napapali se, nabumbali se, dostali notičky, co mají říkat, a šli ven, šli před média.

>> Jasně.

No, kdo jiný už by to mohl lépe posoudit, než právě ty, protože ty jsi vlastně, no, tys tam nebyl, ale znal jsi ty lidi některé a viděl jsi, máš tady v tom přehled, máš v tom jasno, jak to tam funguje.

>> Z logiky věci, protože na to je ještě pořád orgán, který je pod velením Spojených států amerických. Takže to, co jsou zásadní rozhodnutí, ty strategické věci, se nerozhodují v NATO, ale rozhodují se ve Spojených státech.

>> Jo.

A tam se to jenom předkládá. Oni se můžou maximálně bavit o tom, jak se to zabalí, jak se to bude prezentovat, ale prostě ta lajná je jednoznačná, protože největší vojenská síla je síla Spojených států. Veškerá zpravodajská informace jsou informace Spojených států. Takže ty ostatní státy tam hrají buď podružnou roli, nebo vyloženě jenom roli display týmů, což je naše úloha.

To znamená ukazovat se před kamerami a pokud možno do ničeho se nesát.

>> Jo.

>> Ano.

Historie. Hezký.

>> Teď si mě připomněl ten vtip, jak letí ten kosmonauta s opičákem na Mars. A opičák má co dělat? Má otevřít si notičky. A tam má, co má zmáčknout — žlutý, zelený. Prostě má to tam připravené na jeho komunikační návyky. A tenhleten chlapík otevře to a tam má jediný úkol — nakrmit opičáka. Takže asi takhle.

>> Takhle to je.

E, víš, je to samozřejmě, že se toho summitu v Ankaře také zúčastní Donald Trump, americký prezident. A v souvislosti s tím, jak se o něm vyjadřoval Petr Pavel, že je to odpudivý člověk, se kterým by si nikdy nepodal ruku.

My víme, že on prostě řekne cokoliv, jak je po něm žádáno, a zapomene na to, nebo to prostě nebere v potaz. Co kdy kde řekl, co kdy dělal — on si tím úplně neuznává. Vůbec to v podstatě čárkuje a jde dál. A tohle vlastně — on nemá žádné svědomí. To je člověk, který nemá žádné svědomí. Takže v té Ankaře si bude podávat ruku s tím odpudivým člověkem.

Je pravda, že Trump — na něj se někdo dívá negativně, někdo méně, někdo pozitivně. Takže on prostě v tom selhává takhle ten Petr Pavel. Ale o co jde?

>> Jako v těch osobních vztazích — tam je Trump jednoznačný. Na G7 přišel pozdě, choval se tam jako hulvát. A nikdo mu nic neřekl.

No, ano.

>> Jo. Takže se nemůžeme divit, že jestli řekl, že prostě do Haagu — prostě tenhleten — já tohle vidět nechci — no tak ten tam nebude prostě teď.

Hmm.

>> Jo. Ještě pořád jeho síla je taková, že když bude chtít, tak prostě vyvalí taková cla nebo tak taková opatření, že prostě nás to zruinuje.

>> Hm.

>> Ta síla je nesouměřitelná. A pokud ten člověk, jak je vidět, prostě ty základní principy slušnosti používá jen tehdy, pokud je chce použít, tak bohužel jsme v takovém postavení, že buď se musíme zbouřit, nebo to musíme přijmout. Zatím se v tom lavíruje tímto způsobem.

Je fakt, že Donald Trump částečně ovládá nebo rozumí češtině. Jeho tchyně byla Češka, měli spolu výborný vztah. Jeho druhá žena byla také Češka — tu máš v tom matení.

Takže samozřejmě. Jeho děti některé ovládají — Ivanka a i Donald junior, ten taky sem jezdil za babičkou. Takže také mluvili česky. A víš, já si myslím, že má dost dobré informace Donald Trump o tom, kdo co o něm řekl.

Víme, jak přijdou ty lidi, kteří se vyjadřují a říkají něco, co je mu nepříjemné, tak přijdou do nemilosti. A je možné, že by mu bylo — teď to řeknu takhle — aby tam Petr Pavel nebyl. Je také možné, že tam jsou takovéto tlaky ze strany Spojených států amerických představitelů, aby lidi, kteří se o něm ošklivě — velmi slušně řeknu — vyjadřovali, tak že nehodlají snášet jejich přítomnost.

>> Ano.

>> A na druhou stranu já si myslím, že Petr Pavel se taky neumí chovat, takže je zase na druhou stranu na místě, že tam prostě nepůjde, protože on dělá — s prominutím — ostudu.

No.

>> No, jasně.

>> Je to tak.

>> Ale ano, máš naprostou pravdu. Ale jako já tam vidím ty tlaky, které jsou tam možné. Podívejme se.

Petr Pavel představuje vlastně — řekla bych — podporovatele demokratické strany, globalisty. Jeho konkurence.

>> Je to konkurence.

>> Ano, je to konkurence.

>> No, tak se dostáváme i k otázce té žaloby. Já si myslím, že ji nepodá.

>> No, on se nechal slyšet, že ji tedy podá. To je — kdy to je — to je pt dní spát.

No, a teď když si vezmeš, že Ústavní soud se jmenuje prezident — takže on tam to je vlastně taková prodloužená ruka toho prezidenta, kdy jde na tu ruku — protože řekl jsem, prezident jmenuje soudce Ústavního soudu.

A navíc soudci žijí v reálné situaci. A pokud tomu soudci někdo naznačí, že je to politicky nevhodné — ne, aby se tím vůbec zajímali — tak se tím možná budou zabývat rok, dva, až to už si nikdo nevzpomene a pak to nechaj být. Těch možností je spousta. A já si myslím, že mu bylo naznačeno tomu pánovi, že to nemá dělat.

>> Panu Kolářovi.

>> Že to nemají dělat, že to není vhodné.

>> Mhm.

Další věc u toho Ústavního soudu jsou lhůty, v kterých pracuje Ústavní soud. Víme, že některé žaloby nebo připomínky tam ležej třeba dva roky, než si jich soud Ústavní všimne a začne projednávat. Takže je to složité.

Je fakt, že kdyby tam byl eminentní zájem, tak se Ústavní soud do toho může pustit. Ale i kdyby potvrrdil, že premiér, který určuje zahraniční politiku a rozhoduje — ministerstvo zahraničí rozhoduje o tom, komu se stvrdí, že pojede na ten summit — protože bez podpisu ministra to nelze.

Ministr Macinka prohlásil, že on jako ministr rozhodne o tom, kdo tam pojede na základě samozřejmě domluvy s premiérem. Takže ten podpis mu neudělí. Takže by si tam asi musel pan prezident zajet na motorce.

No, je možný, že teď když bojujou o tu televizku a rozhlasek, bez kterého nemohou žít, tak je možný, že jim to — jako takzvaně — řekne, že pan prezident má právo. Ovšem otázkou zůstává, jestli potom bude ta realizace. Když ten soud by třeba rozhodl pozdě, no tak asi těžko tam budou.

V každém případě je otázkou, jestli se tím musí řídit premiér rozhodnutím Ústavního soudu, který řekne: vy tam musíte toho Petra Pavla vzít s sebou. My víme, že Ústavní soud v době, kdy tam byl Richecký, vydal rozsudek — nebo nařízení — ve kterém popřel sám sebe svoje rozsudky. To je pravda, ale tady už jsme v právní čině, jo?

>> Ústavní soud má řešit kolize Ústavy a zákonů.

>> Ano.

>> Jo.

>> Ano.

>> A pokud je něco v gesci někoho, tak Ústavní soud do toho nemá co kecat, protože i on je omezen kompetenčně.

>> Jo. Takže to není pánbůh, kterej je všemocný a může do všeho jako povídat.

>> Jo, já to taky takhle vidím. Jako tam jde vlastně o nařízení.

Jedná se tady o tu jednu cestu, důležitou cestu, protože Babiš se rozhodli už před týdnem o tom, že Petr Pavel pojede do Spojených států amerických na zasedání rady OSN valného shromáždění.

Takže tady to tomu posvětili.

Takže se nedá říci, že by porušovali ústavu a že by Petr Pavel nemohl vystupovat jako představitel státu.

>> Ano, může vystupovat tam, kde neuškodí.

>> Ano, já ti děkuji, protože jsi to řekl přesně tak. Se on škodí, pomlouvá.

Byl v Estonsku, tam pomlouval a tak dále.

No, to je k naší.

Ty tady něco razíš a on si tam pouští s prominutím hubu na špacír.

>> Jo.

Ale teď je i velice zajímavé, co se děje na úřadu vlády, kdy tam dochází k reorganizaci.

A opět strašně křičí ti, kteří jsou dotčeni touto reorganizací.

Jsou to i státní úředníci a jsou to představitelé různých agend.

A mimochodem to byla i ta strategická komunikace. Představitel je Foltýn, který také vlastně to spadalo všechno pod úřad vlády či kryt, který také spadal.

Já ti to řeknu jinak.

X let tady ty lidi šlapali, ať už o Kamarovi nebo Babišovi, naprosto neseriózním způsobem jim šlapali po očích a chovali se nevhodně prostě, jo.

Nechovali se jako státní úředníci, ale jako prodloužená ruka té politické garnitury, která byla u moci.

Takový státní úředník není státním úředníkem.

Státní úředník je od toho, aby fungoval stát bez ohledu na to, kdo je u moci.

Ano.

A pokud to tyhlety lidi nedodržujou, no, tak tam nemají co dělat a to je třeba vyčistit.

Takže jsou to různá oddělení, úřady a já nevím jaké agendy, které jsou naprosto nesmyslné, tak se agenda zruší a hol chlapci, jo, nedá se nic dělat.

Byla to trafika a trafika skončila.

>> Ano.

Mm.

>> A že se jim to nelíbí.

No samozřejmě, já se jim nedivím, že se jim to nelíbí.

Měli, já nevím, 80, 100 měsíčně, jo.

A teď by měli jít na pracák a být jenom za 40.

A teď si vezmi, že oni rozhodovali o dotacích pro různé neziskové organizace, jejíchž byli sami členy.

>> Sét tam něco teklo.

Teď to ani nemuselo být v penězích, to mohlo být v naturáliích, ale jo, to byly výlety, zájezdy, pobyty a já nevím co všechno.

>> Je fakt, že se mluvilo o tom, že i ta reorganizace by měla být tvrdší.

Nicméně Babiš zřejmě má nad sebou damoklův meč z Bruselu.

>> Taky se musí chovat tak, aby ti moc nepopudil.

Ano.

No, nakonec to jsme viděli i u Orbána, jo, který taky v některých otázkách vlastně byl docela, bych řekla, konzervativní, tak tady ustupoval té Evropské unii, aby hrál v tom roli peníze.

>> No samozřejmě, protože Brusel bohužel je schopen udělat nechutné zásahy do státního rozpočtu.

>> Mhm.

No a máme tady Škodičů, ty, kteří tam jedou do Bruselu a teď si tam stěžujou asi jako prezident v tom Estonsku, tak tam hlavně dělat, že jo.

No, jistě. To se prostě někde tak vylíhlo takovej se jim tak si vezmi, ten člověk nic neumí.

Jo, sice tvrdí, že má vysokou školu, ale vysoká škola o tom, jestli může včelička soulož se čmelákem a pak, protože o to je obrovský zájem v civilním sektoru, no, tak se jde uplatnit kam?

No, do neziskovky, protože kde jinde se mohou uplatnit, a najednou, když on přijde o tu neziskovku, tak co bude dělat?

>> No, musí se zpátky vrátit k základnímu výzkumu včeličky a čmeláka.

A to nevím, kdo mu to bude platit.

>> Kdo bude platit?

Přesně tak.

Ano.

To jsou ty humanitní školy a jejich absolventi, kteří opravdu mají ty obhajoby těch svých prací, to jsou strašná témata.

To je opravdu jako o naprosto nesmyslech.

Ty lidi v reálném životě jsou neuplatnitelní, jo.

Takže pak se z nich stávají ti progresivisté, co se lepí třeba k silnicím a podobně, protože oni vlastně neumí nic, oni neumí ani pracovat, ale umějí se prosazovat a to je zajímavé.

Ano.

Oni to učili o to, aby se umeli prosadit.

Ano, ano.

>> No, tak víme, že třeba ten Martin Ábel, že jo, ten taky furt nahvašoval na tom ministerstvu životního prostředí, to bylo furt jako tyhlety agendy.

Plus ještě samozřejmě taky propagoval větrné elektrárny mohutně a tak dále.

No, tak pohábel. No, zelené nesmysly.

No a jako tak hol prostě skončil a myslím, že nikdo ho tam nepostrádá na to ministerstvu.

Ale to vidíš, že tady jsou neustále třenice.

Ty třenice prostě gradují a hlavně lidé, kteří měli jisté příjmy, tak teď jsou znejistěni, takže zalarmují všechny své příbuzné a podobně a také některé lidi, kteří jsou zmanipulováni tou televizí. Oni tam hlásejí to dobro a to, jak jsou správní a jak jsou důvěryhodní a tak dále, jsou lidé, kteří jim věří.

Jsme přešli tedy na televizi a na stávku, která byla v neděli, a která to byla zpolitizovaná akce. To bylo prostě antibabiš zabalený do papíru ČT.

>> No, no.

>> Aby to vypadalo, že jo, tak jak to prostě oni.

No.

>> Ale vyšumělo to takovým způsobem, že jsem neviděl někde nějakou reakci, ani to, že je to špatně. Ticho.

Lidi to prostě nezajímá.

>> No, ať si tam jdou třeba do spacáku, ať tu televizi zavřou.

Stejně na to nikdo nekouká.

>> Když si vezmeš kolik podniků, které zaměstnávaly spoustu lidí a kralovaly, protože prostě od 25 zaměstnanců museli platit násobky poplatků.

Jo, pozor.

>> No, to je něco jiného.

Ale tady ty firmy prostě vypluly, jo.

Tam zůstaly stovky lidí nezaměstnaných.

No a jako že by tedy televize se jejich zastávala, určitě ne.

Tak prostě, proč by to měli lidi zajímat?

>> Se rekvalifikujte.

>> Ano.

>> Jednoduché.

To bychom poradili.

>> Co Fifala, když zavřeli ocelárnu.

Hj.

Kvalifikujte se, běžte za prací.

>> Ano.

>> No tak co?

Tak se rekvalifikujte, běžte za prací.

Ano. Když televize... ať dobře, nebudu brát internetové televize, ale když ty soukromé televize, když jdou někde dělat přenos něčeho, jim stačí jedna dodávka plus jeden osobák, ve kterém si vezeme zadek ten redaktor a Česká televize tam musí najet s pěti kamionama.

>> No jasně.

>> Tak asi někde je chyba, že jo.

>> Ano, určitě.

Jako víš, Česká televize to měla jisté.

No, je to pohodlné a vezmi si, že minulá vláda šla České televizi a televizi a rozhlasu na ruku, protože oni dělali vládě PR.

Všichni víme, jakým způsobem se komentují nebo se prostě provádějí rozhovory, kdy ty redaktoři, doslova, to je štvanice vůči někomu, kdo má jiný názor, než má Česká televize.

Přitom veřejnoprávní médium by nemělo mít žádný názor.

>> Česká televize a Český rozhlas nejsou veřejnoprávní média, protože mají ve svém statusu napsáno, že musí propagovat politiku Bruselu.

Mají to tam.

Je to byla jedna z podmínek v Bruselu, když se dělaly smlouvy.

Takže je to nástroj Bruselu, nikoliv náš.

Takže je třeba co?

>> Odejít.

>> No, pozor, pozor.

>> Ne, ale máš naprosto pravdu.

Podívejme se na Slovensko, kde tedy Ficova vláda je už tři roky u moci.

Když se podíváš, jak jakým způsobem tam ty redaktoři pracují, tak je to velice podobné tomu, jak se chují i naši čeští reportéři.

Takže tady vidíme tu paralelu, že opravdu je to tak, jak říkáš.

Prostě ta Česká televize je nějakým způsobem zavázaná Bruselu a hlavně ono se tam jednalo i o peníze, které z Bruselu šly.

Brusel nešetří na médiích.

Víme, že tam jdou miliardy do ovlivňování médií právě občany.

To je velice potřeba.

Prostě manipulační nástroje.

Vždyť by se jinak mohli ti lidé zbouřit a mohli by použít dokonce i svůj mozek.

>> No, já bych jenom k tomu, já bych k tomu dodal.

Oni říkají, že když vlastně by ta televize dávala prostor oboum stranám nějak třeba vyváženě, nebo třeba 50 na 40, nebo 50 na 50, že by to nebylo vyváženost, ale že by to byla falešná vyváženost.

Takže vyváženost je to prostě — posloucháme a propagujeme Brusel a vy prostě držte huby a plaťte a na nic se neptejte.

A hlavně s těmi podporovateli té televize nediskutujte, protože vy nemáte právo se na nic ptát.

Vy musíte akorát držet hubu a platit.

>> No, jenže ono je to v rozporu se zákonem — s českým zákonem o České televizi, Českém rozhlasu.

Takže de facto to vidíme, že jo, tu nevyváženost, tu manipulaci, která tam je.

A bohužel, já musím říct i, že vlastně je to štvavé médium, tak jak se říkalo kdysi hlasu Ameriky — štvavý vysílač.

No tak ono ta Česká televize, mě to trochu připomíná, jo, že skutečně jde ve stejných šlépějích a hlavně razí protiruskej narativ.

Jo, >> jo, protože prostě nepřítel číslo jedna je Rusko.

Za všechno může Rusko.

Jo, ještě že toho Putina maj.

>> No tak jo.

Vždyť to je jediná spása současné evropské elity, protože pokud tam má přežít, >> Hm.

>> tak musí dobyť Rusko.

>> No >> a ono to Rusko se brání.

Jako já nevím, co si ty Rusové myslej.

Oni se nenechají vyvraždit, prostě.

Samozřejmě.

Navíc když se podíváš na to, jak Evropa stagnuje, jak jí válcuje Asie, jo, jak jejich Čína, že prostě to je ekonomická jednička.

Co v Evropě se teď děje, to, co Evropa provedla nám, to, co nám provedla před 30 lety, tak to se dneska děje v západní Evropě a oni jsou z toho v šoku.

>> Hm.

Ale to je přesně to, co oni udělali nám po roce 89.

>> Zlikvidovali veškerej průmysl, všechno stáhli, zahraniční obchod zavřeli náš, převzali naše trhy.

>> Ano.

Ano.

>> A ovládli potom vnitřní trh svými těmi Kaufem, Lidlem a podobně.

>> Jasně.

Ano.

Tady ty velké organizace, korporace vlastně ovládají obchodní unii.

No, to se to dělo, my jsme to tady krásně viděli.

Já jsem se teda divila, jak k tomu můžou dopustit naši politici — v těch začátcích to bylo jasné, že obchod hýbe světem a že jsme se tak zbavovali těch věcí, jsme tady moc toho neměli, ale přece jenom jednota tady fungovala a další družstevní sektory — to všechno vlastně se muselo zpřetrhat, na tom se nestavělo a ani se tady nevybudoval žádnej čistě český obchodní řetězec.

Nemohl, protože pokud začneš něco takovýho dělat, tak jakmile dosáhneš určitého obratu, tak se staneš, byť malinký, ale částečným konkurentem a zlikvidujou tě.

>> Jasně.

No, my jsme prostě v té pyramidě na určitém patře a jakmile bychom měli nebo mohli, jo, díky svým schopnostem se posunout na vyšší úroveň, vyšší level, jak se říká, >> tak nás zaříznou.

>> Tak nás zaříznou.

Ano.

No.

No, takže takhle nás zařízne Amerika a Čína Evropu.

Se podívej.

Automobilky v Evropě zavírají a přeorientovali se na zbrojní výrobu.

Ono teda mezi námi už vlastně po roce 2000, když vlastně nám takzvaně upadla ta evropská nebo finská Nokia — to byla tenkrát velká výstavní, že jo, technologický gigant — tak to potom koupil Microsoft, ten to potom vlastně zničil, jo.

Takže vlastně Evropa tím začala, to byla jeden z úpadků, no a pak samozřejmě nastal tyhlentyhle nový vládci, takže vlastně ta Evropa už začala vlastně takhle upadat a postupně se to vlastně prohlubuje až do dneška, že vlastně Evropa je nevýznamná.

>> Když řekneš Microsoft, tak já vidím Gatese.

Jasně.

>> A je mi špatně z toho člověka.

No, takže máš naprostou pravdu.

Ano.

Brusel prostě stojí za Českou televizí, Českým rozhlasem.

Je to tam vidět a ne, nedá se na to dívat ani poslouchat.

Ano, jsou tam některé, některé pořady — zvláště prostě z minulých let — reliquiae té České televize, některé filmy a tak dále, a pořád se k tomu ta televize vrací, protože ta produkce současných pořadů, ta je k nekoukání, docela.

Mě opravdu hnulo žlučí seriál Modrá krev — jako tohle — my platíme >> tohle, takovouhle, prostě hnusotu, jo.

To by se opravdu Jan Masaryk otáčel v hrobě, kdyby to slyšel. >> A když už se tam něco objeví, co je dobré, tak to se objeví jednou a už se to tam nikdy neobjeví.

>> Takže to je úžasný.

Takže televize dostane ze státního rozpočtu 5,7 miliardy a strašně se diví, jak prostě nebudou moct vyrábět ty pořady, >> na které nikdo nekouká.

>> Budeme muset.

>> Ano.

Jo.

Takže se jim to hrubě nelíbí.

Ale já bych tady chtěla zmínit, že ta televize má ještě jiné příjmy.

No, oni mají příjmy jednak ty koncesionářní poplatky — to jsou další šílené peníze.

>> Ano.

>> A pak mají příjmy z reklam, že jo.

>> Mají příjmy z reklam.

No >> a to je zajímavý, že Nova a Prima jedou z reklam.

Jenom z reklam.

>> Ano.

>> Jiné příjmy v podstatě oni neukazují a jsou taky schopní dělat.

A tyhlety mají peněz až, já nevím, >> z Bruselu, >> odkud?

>> No, z různých.

>> Říkaj, ale my děláme filmy.

No, ale i ten film by se měl zaplatit, že jo.

>> No, samozřejmě.

>> Takže pokud uděláte film, který je propadák, no, tak je to propadák.

Tak příště nedělejme.

Hm.

>> A dělejte takový filmy, na kterých se lidi budou koukat.

Ale když pak si uděláš vyhodnocení sledovanosti jednotlivých děl na České televizi, bych se nedivil, kdyby se zjistilo, že nejsledovanějším pořadem celoročním na České televizi je Mrazík, jehož hlavní představitelka už je po smrti.

>> Ano.

>> Jo.

>> Ano, Ivánku.

Takže no, je to tak, no.

On prostě musej vždycky někam šáhnout a tak tedy — co s tou televizí?

Navíc televize podporuje neziskový sektor, třeba člověka v tísni, a o tom často mluvím, ale je to tak.

A člověk v tísni prostě podporuje, třeba vládní akce v Gruzii, v Arménii — tam jako ne, protivládní v Gruzii a v Arménii prostě tam ty lidi tlačí do toho, jak ta Evropská unie je úžasná.

My jsme tady měli včera Ašota Grigoriána. Prostě je to tak, že ten vliv té Evropské unie tam prostě má obrovský tlak — jsou tam, jdou tam peníze, korupce a tak dále.

>> Když jsi otevřela tu otázku Arménie, víš, oni Arméni to jsou takoví, takoví křesťanští Židé, to řeknu asi takhle, jo?

Protože v Arménii sice bydlí někdo, to je pravda, nicméně to samé kvantum lidí bydlí ve Spojených státech a to samé kvantum bydlí v Rusku.

>> E, včera jsme o tom mluvili.

V Arménii žije 2,5 milionu lidí a 10 milionů žije v diasporách po celém světě.

>> No.

No, tak jsem se moc nesl. Nemáš přehled?

No, to proto jsem si tě taky pozvala, protože máš přehled.

Takže tak. Takhle, no.

Je to tak, ale bohužel Arménie je Arménie jenom díky tomu, že je tam ruský vojenský kontingent. A když ho Pašinian vytlačí, tak...

>> Ano.

No, tak tam je konec už. Samozřejmě do 30 let máme po Arménii.

>> No.

Nás eminentně zajímá, že tam kouká Macron, že jo. Prostě vidí, že by si tam mohl utrhnout něco, a také Spojené státy americké.

To je vlastně ten Zangezurský koridor, který tam spojuje Arménii s Ázerbájdžánem a s Tureckem, a tam tím jde hlavně o prachy a o vliv. Ale ten, kdo nejvíc si na to brousí zuby, jsou Turci.

>> Turci.

Ano, to jsme včera také říkali. Ty prostě chtějí proniknout až ke Kaspickému moři.

>> No, oni tam v podstatě jsou, ale Azerové jsou turkický národ.

To jsou krajané pojmenovaní Turci.

>> Jo, Ázerbájdžán.

Takže to... no, ale to jsme se dostali daleko, asi. No, jako, ono ta geopolitika, že jo, ono to je prostě — vše souvisí se vším.

Takže k té České televizi, která takhle Moldávii podporovala opozici tehdy, nebo respektive ne koalici... když tam viděli to, co mají dělat, tak prostě to byla pračka na peníze nebo transfer peněz, aby to tolik nebolelo a neřvalo a calo se to tam, kam byl politický zámek.

>> Víš, co je hrozný? Že i podporovali Islámský stát.