(1.část) Příliš drahý vítr-co vše se skrývá za projekty VTE a FVE? 8.6.2026

Já jsem si tady teďko vzala trošičku křeslo Jindřícha Rajchla.

Teď mi volal, moc se omlouvá, protože je bouračka na cestě se stroji, takže bude mít čtvrhodinky zpoždění.

Takže začneme v 10:15, protože samozřejmě úvodní slovo je pana poslance Jindřícha Rajchla, který dnešní seminář zahájí.

Já vám moc děkuji, že jste přijeli, že jste vážili cestu. Děkuji.

Bude to velice zajímavý seminář.

Já vám zhruba řeknu, protože se samozřejmě upravoval ten program i na základě požadavků jednotlivých přednášejících. Paní mgr. Zvrtek Hamplová může až po té polední pauze.

Takže v dopolední části se budeme věnovat vlivu větrných elektráren a fotovoltaických elektráren na zdraví.

Máme tady krásné a skvělé přednášející: pana profesora Turánka, pana doktora Zlínského, paní inženýrku Penelopi Imprychovou.

Jsem moc ráda, že za námi přijel z Ralska Jakub Svoboda.

Jistě ho všichni znáte, protože Jakub je člověk, který vlastně zajistil to, že v Libereckém kraji nebudeme mít jedinou akcelerační oblast.

Potom nás navštíví paní Vanická, která – nevím, jestli je tady.

Já vás zdravím a poprosím vás, pojďte si sednout taky mezi přednášející, i s panem Jaurisem, jestli jste tady společně.

Vy nám taky přednesete, protože to jsou taky neskuteční bojovníci a sepsali tolik připomínek, že byste se divili. Takže jim moc děkuji.

Klidně tady pode mnou můžete takhle vedle sebe, prosím.

V té části se budu snažit hlídat časy přednášejících, protože si myslím, že bude padat hodně dotazů. Dotazy uděláme tak, že když řeknu, že se ptejte, tak vás poprosím, abyste zvedali ruku, protože většinou pořadník těch sedadel je potřeba, aby ho někdo ovládal. Je lepší, abyste si zvedli ruku a já vás vyvolám tak, jak se postupně budete hlásit.

Polední pauzu bychom chtěli stihnout v 12:15.

Dáme jí tak na 20 minut.

Doufám, že to všechno časově zvládneme.

V té odpolední části bude hodně věnovaná vlastně diskuzi mezi odpůrci těch akceleračních oblastí a příznivci.

Měl by nás navštívit pan ředitel René Neděla ze ministerstva průmyslu a obchodu.

Měl by tady být pan Michal Svoboda z obce 20:30, který má i prezentaci.

Poslední část se bude týkat právních otázek ohledně akceleračních oblastí a přislíbila účast paní mgr. Zvrtek Hamplová, která připravovala mnohé připomínky, a Libor Vondráček, který samozřejmě bude asi pravděpodobně hovořit i o referendech, místních referendech.

Navštívívá nás taky jeden další úžasný bojovník, který bude vlastně zastupovat starosty – pan Michal Bauer, Martin Bauer, který vlastně v rámci své obce tak bojuje, aby v blízkosti obce ty větrníky neměly.

A samozřejmě bude následovat potom další diskuze.

Takže teďko jenom strpení, můžete volně kolovat mezi sebou, povídat si a počkáme na Jindřícha Rajchla.

Zatím děkuji.

>> Já se ještě omlouvám, ještě mám pro vás jednu informaci.

Pan profesor Turánek dal dohromady materiál asi 40 stránkový, který je velice zajímavý jako studie.

Já to mám na svém emailu, takže pokud o to budete mít zájem – protože to nešlo vytisknout tolik těch stránek pro tolik lidí tady – já vám nechám kolovat teďko mezi sebou papír, abyste tam napsali svůj email.

Je to chráněné u mě, takže se nebojte o nějaké předávání vašich emailů někomu jinému. Já vám to potom ten email pana profesora přeposlala.

A teď mi pan profesor slíbil, že dopřipraví i materiál, který se bude týkat vlivu na těhotné, což si myslím, že pro vás bude taky zajímavý.

Tak vítám tady pana poslance Jindřícha Rajchla, který dal záštitu dnešnímu semináři, a předávám mu slovo.

>> Děkuji.

Krásné dopoledne, dámy a pánové.

Moc vás všechny zdravím.

Omlouvám se za zpoždění, ale Zdeněk Řích říká, že máme tu nejlepší dopravu v Praze, tak všem bych doporučoval si to jet zkusit vyzkoušet takhle v pondělí na špičce.

Je to opravdu, opravdu radost.

Musím říct, že jet stroji sem hodinu, to je opravdu rekord.

Každopádně jsem moc rád, že jste dneska dorazili na tenhle seminář, který já považuji za opravdu zásadní věc, protože ohledně naší energetiky, jak v Evropě, tak v České republice, se diskutuje už delší dobu a myslím, že velmi často ta diskuze postrádá jakýkoliv věcný obsah. Zužuje se do takových hesel: potřebujeme ty obnovitelné zdroje, abychom snížili klimatickou změnu a odstranili klimatickou krizi a klimatickou depresi, kterou trpí miliony lidí v celé Evropě.

Je to samozřejmě trošku nadnesené a přeneseno do absurdna.

Nicméně za mě tato věta vystihuje v podstatě to, co se v současné době děje ohledně energetiky, a to je absolutní odklon od zdravého rozumu. Absolutní odklon od zdravého rozumu.

To je čistá ideologie.

A já s oblibou říkám, že ideologie vás vždycky stojí peníze. Vždycky.

Nevím, jestli tady je dneska paní Ciroková.

Neviděl jsem ji tady dneska, když byla na covidovém semináři, tak říkala, že to, co tady říkáme, jsou to proruské dezinformace.

Tak já myslím, že co se týče toho Green Dealu, tak také už jsem četl, že odpůrci větrných elektráren jsou to „proruští dezinformátoři", kteří se k tomu vztahují a tak dále.

Dokonce jsem od jedné evropské představitelky z EU slyšel, že Green Deal je zbraní proti Putinovi.

Tak to musím říct, že to mě pobavilo opravdu hodně a proto jí Putin chce zničit.

Já myslím, že jestli Čína a Rusko by chtěly zničit Evropu, tak vůbec nemusí používat žádné zbraně.

Stačí jim jenom podpořit Green Deal, protože ten Green Deal tu Evropu zničí naprosto spolehlivě a mnohem dříve než jakýkoliv válečný konflikt.

Koneckonců to vidíme kolem sebe.

Evropa ztrácí dech a její podíl na světovém HDP se rapidním způsobem snižuje, a to právě a jenom díky hloupé politice, hloupé ideologii bruselských sociálních inženýrů, kterou známe pod názvem Green Deal.

Dnes budeme mluvit převážně o větrných elektrárnách.

Samozřejmě týká se toto téma i solárních elektráren, ale tam ta situace není až zas tak, řekl bych, tragická.

Z hlediska doplňkové energie – pokud si někdo instaluje solární panely na střechu své haly, na střechu svého domu, proč ne?

Nicméně dělat obrovské solární parky, které potom způsobují opět další negativní ovlivnění životního prostředí, vytvářejí takové ty tepelné kotle nad tím – když proletí pták, tak je mrtvý naprosto spolehlivě.

Tak to jsou už věci, které jsou podle mého názoru naprosto zahraný.

Tedy individuálně, doplňkově, proč ne? Ale z mého pohledu prostě jakákoliv masivní podpora výstavby velkých solárních parků z mého pohledu opravdu není tím správným řešením.

Takže těžiště samozřejmě dnes bude se týkat těch větrných elektráren.

Máme je tam hezky na té fotografii.

Myslím si, že ten kopec by byl bez nich mnohem, mnohem hezčí.

Já bych tu problematiku rozdělil do dvou kategorií.

První jsou ty takzvané akcelerační zóny, o nichž se teď diskutuje.

Akcelerační zóny jsou zase dalším projektem z Evropské unie, kdy EU fakticky vydírá členské státy jejich vlastními penězi. Oni od nás vyberou naše daně a pak říkají: My vám ty peníze vrátíme, pokud vy splníte to, co my chceme.

Tedy pokud nakreslíte ty akcelerační zóny v nějakém rozsahu, což v České republice je docela problém, protože my na rozdíl od jiných evropských zemí máme velmi husté zalidnění v naší zemi. U nás je těžko najít prostě prostor, který bude 10 km od jakékoliv obytné zóny a tak dále. To prostě ty jiné země nemají.

Stejně tak nemáme možnost udělat ty takzvané offshorové větrné elektrárny. To znamená postavit je na moři, protože žádné moře nemáme. Tudíž pro Českou republiku je zase tohle naprosto mimo.

Víte, já s oblibou říkám, že cokoliv, co plánujete, tak musíte vždycky vzít v úvahu ty místní podmínky. Ve Švýcarsku, v Itálii, ve Francii na horách je určitě super stavět lyžaské vleky a lyžařská střediska. Vydělává to peníze, funguje to perfektně. Těžko bude ty lyžařská střediska stavět v Maroku, v Čadu nebo někde kdekoliv v Africe, protože tam to prostě vydělávat nebude a budou tam dva podstatné věci chybět — a to jsou kopce a sníh.

A to samé platí o České republice v oblasti těch takzvaných, jak říká Ivan Neský, občasných zdrojů energie. Nikoliv obnovitelných, ale občasných, protože ono na tom příliš obnovitelného není — všechny zdroje energie jsou obnovitelné, protože i uhlí se neustále vytváří a tak dále.

Takže pro mě je tohleto úplně, ale úplně mimo.

No a ty akcelerační zóny samozřejmě proto dopadají na Českou republiku mnohem vážnějším způsobem, než dopadají třeba na jiné země, kde mají toho prostoru o něco víc. My máme skutečně těch vesnic a obcí obrovské množství a koneckonců i díky tomu je ta Česká republika krásná a členitá.

Chtěl bych zdůraznit jednu věc. To, že je někde nakreslená akcelerační zóna, neznamená, že tam ty větrné elektrárny budou stát. A viceversa — to, že někde není akcelerační zóna, to neznamená, že tam stát nebudou. To je v podstatě jenom administrativní prvek, který umožňuje zrychlené povolovací řízení. Nic víc, nic míň.

Pokud si někdo prolobuje postavení větrné elektrárny mimo akcelerační zónu, stále mu nic nebrání si ji tam postavit. Takže ty akcelerační zóny, byť samozřejmě výrazným způsobem usnadňují to celé řízení, tak to není jaksi naprostý imperativ toho, že tam ty větrné elektrárny budou stát. A jak říkám obráceně — to, že tam jsou akcelerační zóny, tak stát nebudou.

Přesto jsem přesvědčen, že malovat dneska akcelerační zóny na půdu s bonitou 12 poblíž našich přírodních památek, jako je Říp nebo Blaník, poblíž obcí, poblíž zastavených území, je prostě principiálně špatně, protože už v tu chvíli tím otevíráme ty dveře k tomu, aby se tam ty větrné elektrárny stavěly rychle a rychleji.

Za druhé — proč zrovna akcelerační zóny na větrné elektrárny? Já bych raději akceleroval stavbu dálnic. Já bych daleko raději akceleroval stavbu rychlostních železnic, tak abychom si konečně dobudovali tu naši infrastrukturu. Proč zrovna v případě, kdy se snažíme a víme, jak je to povolovací řízení u nás složité a jak trvá dlouho na to postavit třeba i příboudu — proč zrovna na větrné elektrárny prostě my tady uděláme akcelerační zóny?

Za mě to postrádá jakýkoliv smysl a zase je to jenom ukázka toho, že se jedná o čistou ideologii, o nic víc.

A dnes vy vážení hosté, které tady budeme mít, tak vám o tom určitě řeknou víc. Stejně tak jako odpoledne dorazí paní Jana Zvěrtek Hamplová, která porádí, jak se proti těmto administrativním úkonům bránit.

My samozřejmě budeme se snažit prosazovat co nejvíce uplatnění místních referend.

Dnes zase vyšel článek, že další obec to odmítla zcela jednoznačně, protože kdo to ostatně bude chtít mít za barákem? Jak se říká.

Angličané mají takové úsloví, které zní: „Not in my backyard" — tedy ne na mém dvorku. Všude, postavte si to všude, ale hlavně ne, hlavně ne u sebe.

A my když jsme byli na tom veřejném projednávání těch akceleračních zón, tak tam padla úplně dokonalá otázka na všechny ty — asi jich tam bylo deset — co tam seděli. Jeden z těch účastníků se zeptal: „A vy z vás byste to chtěli mít u domu? Kdo z vás by to chtěl mít?" Mlčení, ticho.

Až pak moderátorka řekla: „No to je jasný, že nikdo."

Já říkám: „Skvělý, tak proč to malujete těm lidem za tím barákem?"

Víte, tohle je asi ta druhá kategorie, ke které bych se chtěl dostat — a to je vůbec smysluplnost.

Smysluplnost právě těchto zdrojů energie, jako je sluneční energie, větrná energie a tak dále. Je to budoucnost energetiky pro Evropu, pro svět?

Já jsem přesvědčen, že ne. Pojďme o tom dnes diskutovat. Budu za to velmi rád. Ale podle mého názoru je to takzvaná slepá vývojová větev, protože poměr toho, co to stojí, poměr vynaložené energie na výrobu, na instalaci, poměr toho, jakým způsobem to škodí vůbec celé krajině, i lidem, i zvířatům vůči tomu přínosu je za mě zásadně negativní.

A já bych chtěl poukázat na jednu věc — a to je obrovská faleš těch takzvaných ochranců přírody.

Ti, kteří tady v momentě, kdy je narušen jakýkoliv biotop, kde žije jakékoliv zvíře, jakýkoliv brouk, tak okamžitě křičí, stávkují, žalují, tak najednou jim to nevadí. Najednou říkají: „No tak to přesuneme jinam."

Ti, kteří vždycky se snažili strážit hladinu hluku, aby nikde nebylo — hlavně po půlnoci — aby nebyl nikde hluk, tak najednou říkají, že nějakých 40 herců v noci to vašemu spánku přece vůbec nemůže vadit. To je úplně v pořádku. Žádný spánek vám to nenarušuje.

Najednou lidé, kteří prostě se snažili bránit krajinu, aby tam nikde nestálo něco ošklivého, aby jsme vždycky stavěli ty domy nějak, aby nebyl překažený výhled, rozhled a tak dále, tak najednou jim nevadí 250 metrů monstra, která budou híždit naši krajinu a budou ji ničit na mnoho a mnoho desítek let.

To je farizejství, to je pokryteectví.

Tady vidíte, že jim vůbec nejde o ochranu přírody, o ochranu života lidí, zvířat, o rostlinstvo, o flóru, faunu. Ne, jim jde jenom o tu ideologii.

To jsou čistí ideologové — úplně stejní jako všichni ideologové tohoto světa, které zná naše historie. Kdy prostě ti lidé — buďto jim jde o to, aby získali moc nebo peníze. Nic jiného v tom není.

Nehledejte za tím žádné zbožné účely. Je to čistě a jenom ideologie, kde jde o moc a o peníze — tak jako vždycky.

Pojďme se podívat, jak to vypadá v současné době ve světě ohledně větrných elektráren.

Donald Trump velmi tvrdě proti tomu bojuje. Fakticky ve Spojených státech amerických se teď žádné větrné elektrárny nestaví.

Španělsko se nám pochlubilo před asi rokem, že je první zemí, která přešla na plně obnovitelné zdroje. Tak oni mají samozřejmě hodně toho moře.

Oni mají opravdu velké planiny, kde to můžou instalovat, takže se pochlubili, že už jsou plně energeticky navázáni na ty OZE, na ty občasné či obnovitelné zdroje energie, jak chcete.

Za pár měsíců přišel blackout, masivní blackout.

A to je prostě nevyhnutelný důsledek.

Jo, tyto zdroje prostě nejsou stabilní, nefouká pořád, nesvítí slunce pořád a tomu blackoutu se nevyhnete.

Právě proto jsou jako základ. Pokud budou jako základem toho energetického mixu, tak to prostě nejde.

Není to možné.

No a Francie, tak ta v loňském roce, francouzský parlament uvalil moratorium na stavbu nových větrných elektráren.

To je fakt.

Takže ve Francii se teď nestaví onšorové elektrárny, pouze offshorové, pouze na moři.

A soud Montpellier dokonce nařídil na základě žaloby rozmontovat jeden celý větrný park sestávající se z devíti větrných elektráren, protože žalobce prokázal, že tam dochází k obrovskému úmrtí ptáků, kteří lítají kolem a dokonce včetně usmrcení vzácného orla skalního.

Takže soud Montpellier nařídil to rozebrat a ještě ke všemu udělil pokutu 200 000 € tomu, kdo to postavil.

Tohle je dnes stav v Evropě.

A my se do toho ženeme.

Je to stejné jako vstupovat do KSČ v říjnu 1989.

Úplně stejné.

Takže přátelé, já za sebe říkám, že kdybychom ty peníze, které jsme dali do této ideologie, hloupé Green Dealové ideologie, dali do rozvoje jaderné energie a do rozvoje fúze, tak jsme dneska daleko, daleko dál.

Dnes už máme v Číně, v Rusku, v Americe jaderné elektrárny čtvrté generace, které umí jet na palivo, které je v podstatě odpadem z těch předchozích generací.

Pojďme skutečně se vrátit od ideologie ke zdravému rozumu a pojďme financovat projekty, které mají smysl, které dodají lidstvu, našemu průmyslu, naší energii, ale i našemu podnikatelskému sektoru i našim domácnostem dostatek stabilní levné elektřiny, protože to je základ.

Ten, kdo bude mít elektřinu v příštích 30 letech, zbohatne jak Katar.

Elektřina je jednoznačně ropou příštích 30 let.

Pojďme se toho nevzdávat.

Pojďme se vrátit zpátky z této slepé uličky na cestu zdravého rozumu.

Pojďme si udržet fosilní zdroje.

Pojďme investovat do rozvoje jaderné energie a věřte mi, že nám tak bude mnohem lépe.

Teprve tehdy se Evropa může uzdravit.

Teprve tehdy může Evropa zase znovu konkurovat jak Americe, tak i Asii.

Česká republika nepotřebuje solární a větrné elektrárny.

Česká republika potřebuje to, aby se držela svého energetického mixu, který tady byl nastaven předchozí generací a je naprosto správný.

Byli jsme druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě.

Brzy budeme dovozcem.

Já bych chtěl tento trend zvrátit a chtěl bych, aby se Česká republika znovu stala velmocí v oblasti výroby a exportu elektřiny, protože díky tomu bude naše země zase znovu bohatší.

Děkuju moc a přeji vám příjemný seminář.

Díky, že jste přišli.

Já se teď v krátkosti omluvím, protože přijel na návštěvu sem do parlamentu za mnou místopředseda Slovenské národní rady pan Andrej Danko, předseda SNS.

Takže já se s ním jdu přivítat, ale pak se sem zase vrátím a budu moc zvědav na vystoupení těch jednotlivých panelistů, protože si myslím, že to bude opravdu velmi, velmi zajímavé.

Ještě jednou díky, že jste dorazili.

Moc se těším.

Díky.

Tak děkujeme panu poslanci Rajchlovi.

Já jsem si připravila takové úvodní slovo pro každého dnešního vystupujícího.

Mám pro ně překvapení, protože já jsem požádala umělou inteligenci otázkou: Jak krásně byste představili — uvedla jsem jméno.

Tak panu profesoru Turánkovi.

Profesor Turánek patří mezi výrazné osobnosti svého oboru.

Během své dlouholeté kariéry se věnoval vědeckému výzkumu, pedagogické činnosti i popularizaci odborných témat.

Je známý svým důrazem na samostatné myšlení, otevřenou odbornou debatu a snahou hledat nová řešení složitých problémů.

Jeho práce oslovila řadu studentů i kolegů a přispěla k rozvoji diskuze v oblasti, které se věnuje.

Pan profesor Turánek.

Jenom dodat jednu větu ještě, že ta Lenka mi to nedala.

Dobrý den.

Já myslím, že umělá inteligence to psala z nějaké detence už, protože já jsem dezolator nebo tak dezinformátor, že jo.

Možná ten první snímek tam, prosím.

Ten první snímek. Tady na tom obrázku, to jsem udělal kdysi nějakých 2013, když jsem byl na vědecké konferenci o vakcínách jako antivaxer na rodě, tak jsme se byli podívat. To je nejvyšší hora toho rodě Jonidies.

Tak mi to připadalo jako Golgotha.

Jo, tam ty tři větrníky.

No dneska ty Golgoty, co tady budou, mají těch křížů stovky.

Aha.

Já jsem tu přednášku nazval: Vliv větrných elektráren na zdraví obyvatel, biologickou integritu ekosystému a sociální soudržnost a potravinovou bezpečnost České republiky, protože o tom se vůbec nemluví.

Oni vám to prezentují jako, že všechno je naprosto skvělé a není to pravda.

Zamlčují soustavně ty dopady, které nejsou malé.

Já tady jenom ty dva citáty. Ten první: Když se všichni odborníci shodnou, je to podezřelé. Myslím, ty vládní odborníci mohou se mýlit a čím větší je zájem v daném oboru, tím menší pravděpodobnost, že výzkumná zjištění jsou pravdivá.

Čili: Vědět, co je správné a neudělat to, je největší zbabělost — jak říká Konfucius.

No, tady máte vývoj větrníků.

Je to stejně jako s těmi dinosaury.

Ta megalomanie, aby se vůbec mohl vyčerpat ta nízká energie větru, vede k tomu zvětšování a zvětšování a skončí to jako, jak už říkal tady pan Reichel, slepá ulička.

To vidíte napravo toho chcíplého tyrannosaura, kterého ženou ti malí savci — což ta budoucnost může být v malých modulárních reaktorech.

Tady jenom ukázka, jak pak taková krajina vypadá, když tam postavíte 250 m monstra, což ještě nikde na světě se nedělá.

A Siemensovi zůstalo prý 1200 těch monster, které potřebuje udat.

Je to veliký pomal — jak tady ta pražská na Pankráci věž televizní.

Tady jsem byl v Bratislavě na konferenci o koronavirových vakcínách, tak jsem byl ubytován v hotelu a tohle jsem tam viděl. Napravo té zadní, tam na tom horizontu v Burgenlandě, vidíte stovky těch větrníků.

Je to šílené a v noci, když se podíváte, to jsou ty červené body na horizontu.

To taktuje ty světla těch větrníků.

Je to synchronizováno GPS, aby to všechno taktovalo stejně.

Ten dopad na lidi — jo, červené světlo je vlastně poplavší signál, takže to narušuje vaši psychiku. Přitahuje to hmyz, který tam samozřejmě zahyne. Přitáhne to netopýry, který tam loví a toho netopýra nezabijou ty lopatky.

Těm by se i vyhnul.

Toho zabije ten tlakovej ráz za lopatkou, protože netopýr je savec a ty savčí plíce jsou jiné než ptačí, takže mu to roztrhá plíce, on padne mrtvej.

Zasahuje to i do do ptáků.

Čili potom až tak si můžete přečíst detaily, já bych na to neměl čas.

Prostě už jen to blikání červených světel je nebezpečné.

Tady jsem udělal pár obrázků, abyste si měli představu, jak se staví taková elektrárna.

To není jen to ji postavit.

Oni musí udělat příjezdové cesty.

Musí tam přitáhnout kabely, kterým se ta elektřina potom vede k těm rozvodlám, aby se napojila na síť. A to jsou všechno mnohatunové závaží. Čili už sama ta doprava devastuje tu půdu pod těma silnicema.

Tady máte ukázku těch velkých lopatek. Jo, ta jedna lopatka váží 70 až 90 tun, takže celej ten komplex má skoro 400 tun, který rotuje. To je obrovská setrvačná energie, kterou v případě jednoho doby jste schopný zastavit.

Tomu se ještě vrátím. To je další taková fantasmakória, kterou oni nám tady říkají. Teď ty lopatky mají asi životnost dva až tři roky, takže se musí vyměnit. A ten odhad je, že v roce 2050 tady bude — někdo říká — 40, 50 milionů tun odpadu těch lopatek. A co se s tím bude dělat?

No, tady se ukazují takové eufemistické věci, že si uděláte lezeckou stěnu nebo pro děti hřiště, přístřešky na kolo a tak dále. Jenomže těch lopatek je tolik, že byste měli hřišť tolik dětí, kolika už nebudeme. Takže vypadá to v podstatě takto.

To jsou úložiště lopatek z těch elektráren v Texasu. Oni tady blázní s azbestem z toho eteritu, kterej vlastně když ho nebudete drtit, tak nebezpečný není. Jo. A tady uloží tisíce, miliony tun těch lopatek.

Další problém je recyklace. Tak to železnost těch tubusů to oni nějak zpracují, ale pak tam máte v zemi ty patky, na který to stojí. A ty naše elektrárny, které by tady měly být, doufám, že nebudou, tak ty potřebují patku průměru 30 metrů. To je 4 000 tun betonu. A myslíte, že ta rekultivace — jak on řekl — my to zrekultivujeme, no. Rekultivace spočívá v tom, že uříznou ten vršiček, na kterým je nasazen ten tubus, a zahrnou to zeminou. Tomu říkají rekultivace. Zkuste si dálnici zahrnout půl metrem zeminy a pak tam pěstujte brambory. To je nesmysl.

To jsou nesmysly, které oni tvrdí a vůbec se netestují. Další problém, který tam potom nastane, je, že vlastně ten beton zůstává v zemi. Ten alkalizuje tu zemi v tom okolí, naruší všechny ty kapiláry, kterými se vsakuje voda, čili tam vznikne takový špunt — hydrogeologický — tam se zničí vlastně spodní vody, protože neprosakují, a nad tím vám nic neproste. Maximálně tráva tam moc neporoste a dochází tam k větrné erozi. To znamená, že jedna ta patka má asi 1 000 metrů čtverečních. Tam vznikne pustina, když máte ten větrný park, a to nepočítám k tomu příjezdové cesty a to, co rozvrtají kvůli káblům.

Teď, jak oni — když mě napadají — to tak ještě zdůrazním — tak oni mluví o infrazvuku. Já nemluvím o infrazvuku jako takovém. Já mluvím o pulzním infrazvuku, což je naprosto jiná kategorie. Jo, oni říkají: „Vždyť to je jak šumění lesa. Bolí vás šumění lesa hlava?" Já myslím, že nikoho z toho hlava nebolí. Zkuste tady těm lidem zavřete je do jedné místnosti a tam jim pusťte metrom. Pik, pik, pik, pik. 10 hodin se zešílí. Nebo si ťukejte takhle na hlavu. Jo, to přesně se děje. Jenom vy to neslyšíte. Jenomže vy to neslyšíte.

Ten infrazvuk, to jsou zvukové vlny, které jsou pod 20 Hz, velmi pomalé. Ty prochází vším. To nezastaví stěna — na rozdíl od normálně slyšitelného zvuku nebo ultrazvuku. Ten se zastaví nebo odrazí. Ten infrazvuk, ten prochází zcela volně, ohýbá se nad krajinou a navíc to vám taky neřeknou. On jde vlastně do země a teď podle toho, jaké podloží, tak se šíří. Na žulových podložích — což je vlastně v těch jižních zónách na Vysočině, kde je většinou žula — tam je normální rychlost zvuku v atmosféře ve vzduchu 330 m/s. Víte, kolik je v podloží? 6 km/s. To dosahuje do velké vzdálenosti.

Ty seismografy v Německu se vyděsily, protože to rozezučí sejismografii a teď se to odráží zpátky k zemi. Jakmile ten infrazvukový puls dojde k základu stavby, tak začne rezonovat v té místnosti. Tam vznikají kmitny a ten akustický tlak v té místnosti — pokud rezonuje ta stavba — může být až o 30 dB větší.

Takže dále — v noci, když máte ten studený vzduch při zemi a teplejší ve výšce, tak ten infrazvuk, jak jde nahoru, tak se odrazí. To je jak zrcadlo a jde dolů. Takže on fokusuje tu sílu do velkých vzdáleností. Pak vám ukážu až kam se může dostat.

A pardon, další věc, která tam nastává, je interference. Když máte větrníků víc a oni nejsou fázově spojení, oni jsou fázově posunutí, takže tam je celá řada vln. Na některých místech se to vyruší, na jiných se to zesílí — zásadně zesílí. A to zesílení bude — naměřilo se — minimálně 6 km u těch menších, ale tady to bude dosahovat třeba 20 km. To nikdo nemůže predikovat. Já vám ukážu potom z Kanady tu studii.

To je ono. V Kanadě u Táchu tam je park, který má 2 400 větrníků. Tam máte dole mapku. To zelené jsou ty parky a ty tečky černé jsou ty větrníky. A tam je ukázka, jak ty pulzy — to je ten graf uprostřed — jak ty pulzy se šíří tou krajinou. To predikovat na základě jenom nějakého výpočtu nejde. Tam musí docházet k poměrně náročným měřením. Takže tam ukázali, že pokud je dole žulové podloží, no tak to dosahuje daleko dál. Ve vápencích se to trochu víc tlumí, ale ne moc. V pískovcích hodně. A když jsou ruly, tak tam se to šíří jako u žuly podle toho, jak ty vrstvy jsou nakloněny. Když jsou kolmo, tak se to celkem zabrzdí v té zemi a nejsou-li vodorovné, to běží jak ve vlnovodu. A o tom nikdo nemluví.

Teď se zmíním ještě o tom přírodním infrazvuku, který oni berou jako ty vás chválí. Jo, teď strom, když takhle komíhá, tak samozřejmě dělá infrazvukové vlny, ale ne pulzní. Jo, to je ten rozdíl. Ten průmyslový infrazvuk, ten bývá od nějakých bucharů, od kompresoru, ale ty větrníky, to je úplně něco jiného. To, protože ten větrník, to máte 150 metrů tubus. To je jak obrovská píšťala varhanu. A jakmile ta lopatka jde kolem toho stojanu, tam vzniká tlakový puls, rozezvučí ten stojan a to se chová ne jako bodový zdroj, ale jako lineární zdroj, kterej má tu vlnoplochu šíření válcovou. Čili dosahuje do daleko větších dálek. Ona se nešíří jen vzduchem, ona se šíří i vlastně rezonovým způsobem v té vrstvě hlíny. Takže ona jde několika směry, odráží se od spodních vrstev ještě. Takže predikce těch míst, kde se to rozezvučí, je velice obtížná, možná nemožná.

Čili oni popisují, že až 10, 15 km to dosahuje. Tady se chválil pan Turek, že to posunulo 800 metrů. Jo, to je nic. To prostě je nic. U nás, kdyby se tohle dodržovalo, tak prakticky to nepostaví nikde. Protože, jak už říkal doktor Reichl, u nás ta hustota osídlení těch sídel je velice velká.

No, o těch seismických vlnách jsme už mluvili. Pak se to přečte v klidu. To jsem řekl taky.

Tady je ukázka ze švédské studie. Oni to zase zesměšňují. Jo. Tady máte ty křížky uprostřed. To jsou ty větrníky a tam měřily v určitých vzdálenostech ten infrazvuk.

Měřit infrazvuk nebo pulzní infrazvuk, to není jako měřit telefon a zjistit nějakou hladinu zvuku, protože infrazvuk neslyšíte a ty normální měřáky to vůbec nezachytí. Oni to úplně neslyší, nevidí.

Takže to jsou speciální měřáky, kde se měří v krátkých časových intervalech, minimálně 100 ms, abyste zachytili ten pík toho pulzu.

Takže ještě ve vzdálenosti 6 km naměřili hodnotu 95 dB.

Oni tady dají normu 90 dB i v té hladině G, to znamená i toho infrazvuku.

A tady máte překročenou.

No a co to způsobí ten infrazvuk? Protože ty vlny jsou dlouhé, tak naše orgány mohou rezonovat s těmito vlnami a rozchvěvat se.

Čili jsou to hrudník, plíce, ty větší orgány, oční bulva, eh hlava, naše rezonuje.

Tomu víc bude mluvit pan doktor Zlinský.

Já jsem tole vynechal.

Pak je tady ekologický problém.

První problém je ty lopatky.

Další problém je vliv na živočichy v tom zasaženém místě.

A potom je to eroze z těch lopatek.

Vezměte si, že ty velké větrníky se točí na konci rychlostí 300 až 360 km podle toho, kolik otáček ta vrtule má.

A ještě v těch vzdálenosti 100 m při 8 m/s je rychlost 300 km.

Čili ten konec té lopatky se pohybuje velkou rychlostí.

A co máte ve vzduchu?

Kroupy, běž, sníh, prach a hmyz.