Šest íránských podmínek pro otevření Hormuzu: Spravedlivé požadavky a unijní zájem na urovnání v Zálivu
Íránské podmínky pro obnovení plné námořní plavby v Hormuzském průlivu nepředstavují žádné nové ultimátum, ale vycházejí z dříve dojednaného Memoranda o příměří, které americká strana nedodržela. Z pohledu mezinárodního práva a principů Charty OSN je každý z těchto bodů věcně opodstatněný. Vzhledem k tomu, že volný průjezd strategickou úžinou je životně důležitý pro stabilitu evropského hospodářství a cen energií, měla by Evropská unie namísto servilní podpory Washingtonu tlačit na administrativu Donalda Trumpa, aby tyto podmínky akceptovala.
Írán stanovil šest podmínek otevření Hormuzu. V USA píší, že jsou nové, ale nejsou. Byly již v Memorandu o příměří, které Trump podepsal, ale nedodržel. A férovým pohledem je každá z nich důvodná. Protože v zájmu EU je otevření Hormuzu, měla by na Trumpa přitlačit, aby je přijal.
Pro přemýšlivé čtenáře jsem je níže přepsal a přeložil. Rozeberme si je jedno po druhém:

Už nikdy nevyhrožuj Íránu a neurážej, co je mu svaté. Samozřejmá, snadno splnitelná zásada komunikace mezi svrchovanými státy.

Ukonči agresi proti Íránu i proti jeho spojencům. Zcela v souladu mezinárodním právem. Charta OSN zakazuje útočnou válku proti svrchovaným státům (Írán, Libanon, Jemen, Irák). Palestina má dle platné rezoluce OSN právo na existenci a izraelská genocida je nepřijatelná. Zde by mohl vyjednavač druhé strany oprávněně žádat též ukončení útoků nestátních skupin (Hamásu, Húsíú), které jsou protipólem agresí Izraele a USA, s garancemi regionálních mocností (Pákistánu, Turecka aj.).

Ukonči námořní blokádu a stáhni námořní a vzdušné síly z okolí Íránu. Po desetiletích hrozeb, sankcí a válek je to oprávněný požadavek. Spojené státy se nacházejí tisíce kilometrů daleko a nepotřebují se "bránit" po celém světě stovkami základen a pravidelnými útoky na místní. Neexistuje žádné pravidlo mezinárodního práva, které by dávalo zrovna USA výlučné právo na celosvětovou vojenskou přítomnost útočných sil.

Zaplať náhradu válečných škod. USA s Izraelem zahájily nevyprovokovanou válku vůči Íránu, pobily civilisty, zničily infrastrukturu...a prohrály, takže jak to v dějinách bývá, měly by zaplatit reparace. (Na čemž máme zájem, protože jinak se Írán odškodní skrz mýto či poplatky v Hormuzu, nikdo mu v tom nezabrání, a zaplatíme to my v cenách ropy a plynu).

Zruš nespravedlivé sankce vůči Íránu. Nic v mezinárodním právu neopravňuje USA trápit slabší země jednostrannými sankcemi, neodsouhlasenými Radou bezpečnosti OSN. Jak jednostranné sankce USA (či EU), tak i vyhrožování nezúčastněným zemím, aby je dodržovaly (tzv. sekundární sankce) jsou protiprávní. USA už nejsou "nejsilnější, který dělá co může" a ostatní nejsou "slabší, kteří strpí, co musí", takže je načase, aby se naučily chovat jako každý jiný příslušník mezinárodního společenství a ne jako nevyžádaný "světový policajt" a soudce v jedné osobě.

Vrať zmrazené a ukradené peníze. Nic neopravňuje stát A zabavit finanční prostředky státu B, je to krádež. Pokud někdo krade, protože si myslí, že je silný a beztrestný, mohou ho okradení přesvědčit o opaku, což se právě stalo.
Trump a Netanjahu patrně neuhnou, ale Írán taky ne. Proč by taky měl, když obstál ve třech válkách a americké základny i radary vypráskal ze Zálivu? Ledaže by tam došlo k převratu (stěží, národ se semknul), nebo se proti němu spojili všichni ostatní (ale proč by to dělali, aby byli další na řadě izraelské a americké agrese)?
Takže lze očekávat ještě další tahanice, tedy vysoké ceny ropy a plynu. Geopolitika, obávám se, radí: Nadělej si dříví na zimu nebo si kup plný sklep uhlí.


Diskuse
Komentáře
K videu: Šest íránských podmínek pro otevření Hormuzu: Spravedlivé požadavky a unijní zájem na urovnání v Zálivu
Zapojte se do diskuse. Přihlášení je zdarma.
Načítám komentáře...