Pákistánský sever jako Alpy před sto lety: Nedotčené velehory, divoká voda a obrovský potenciál

Milí sledující, zdravím z pákistánského venkova v horách na severu, kam jsem si v sobotu mezi jednáními v Islámábádu udělal krátký výlet. Přirovnat by to šlo k "Alpám, než se staly slavnými" - krásná příroda, velehory, divoká řeka plná pstruhů, minimum turistů.

Je to spíše na třítýdenní expedici než na výlet autem z velkoměsta, ale podobně jako mnoho dalšího v Pákistánu, i turistika zde má potenciál, pokud se v regionu podaří udržet mír a stabilitu. Už teď se pracuje na nových silnicích, i když zatím jen na hlavních tazích. Mimo ně je to na terénní džíp, kterých tu jezdí spousta, krásně pomalovaných - to je tady ostatně zvykem, každý náklaďák je pokreslený všemožnými ornamenty, zvířaty, květinami, vlajkami, výjevy z historie. Na jednom jsem dokonce zahlédl cosi, co nápadně připomínalo čínskou stíhačku J-10, která zabodovala v nedávném pákistánském střetu s Indií:)

Ale zpět ke krajině a turistice: rostou zde ubytovací kapacity, i když velmi střídavé stavební kvality, od luxusních resortů až po domky, které by prošly stěží jako ubytovna. Vše ale shodně nese světově znějící názvy, takže pokud sem pojedete, fakt koukněte na fotky a recenze. Řeka je plná parádních peřejí, asi takových, jako když na Vltavě pustí Lipno pro závodníky, akorát je toho třicet kilometrů v kuse. Na pár místech jsem zahlédl půjčovny raftů - dobré pro někoho, kdo to opravdu umí a nechce se mu, jako poslední dobou na Vltavě, čekat ve frontě další stovky raftů na jednu malou šlajsnu. Ale zase tady nejsou ty stánky s pívem...to tady ostatně není vůbec, protože jsme v muslimské zemi, kde je alkohol prakticky zakázaný. Pro muslimy úplně, pro Evropany sice ne, ale k sehnání je leda v drahých hotelích. Takže tady na vodu leda za vodáckým sportem:)

Ohledně dalších atrakcí, zahlédl jsem pár zip-lajn, zatím žádné sjezdovky ani bajkeři, i když by k tomu svahy přímo vybízely. Jsme ve 4000 metrech a výš, kde i teď v létě lze narazit na sníh, takže by se to obešlo bez zasněžování. Řeka teče z ledovce a když je po tání, je jí opravdu hodně - i proto je docela těžké udržet silnice vcelku. To v rakouských či italských Alpách taky, tam to zvládají, ale zde zatím trochu chybí zdroje a zkušenosti (nebo zájem - koneckonců, džíp nebo koník projedou i mimo asfalt...)

Milovník terénních kol by tady nalezl nekonečno přírodních trailů, navíc se tu všude smí bez jakýchkoliv omezení. Ale mezi místními nomádskými kluky rajtujícími na koních, které za pakatel půjčují turistům, by jezdec na karbonovém MTB působil jako zjevení - asi jako jezdec na huculovi, který by se zamíchal do startovního pole Kola pro život.

Zatím je to krásné, nedotčené místo. Ne bez civilizace, ale jiné, než známe z Evropy. Vhodné pro expedici s baťůžkem, spacákem, dostatkem času a v neposlední době ochoty a schopnosti přizpůsobit se místním zvyklostem. Pokud to Pákistánu dobře půjde, jednou tady z toho může být další Davos, Cortina nebo Bad Gastein, atraktivitou hor si to nijak nezadá. Ale než se tak stane, můžou si tu nepočetní turisté z Evropy, kteří na to jsou, užít nedotčenou přírodu s přesně nula McDonaldy.

VIDEO ZDE