Odkaz Jana Husa a realita v Perském zálivu: Západ ztrácí vliv i morální převahu nad zbytkem světa

Dnes si připomínáme upálení Jana Husa.

V těchto dnech se v Íránu sešly miliony lidí na pohřbu náboženského vůdce Alího Chameneího, kterého zavraždil Izrael a USA i s jeho rodinou (ta malá rakvička je jeho 14-měsíční vnučka).

Jakýsi mladistvý osel z pozice experta dnes na CNN Prima NEWS tvrdil, že moc v Íránu drží vojenské síly, ale "íránský lid" si přeje mír s USA. To je jako kdyby v roce 1420 nějaký papeženec tvrdil, že Čechy ovládá pár lapků s kalichy na praporcích, ale český lid si přeje mír s císařem Zikmundem. (Možná to skutečně někdo tehdy tvrdil, protože blbost je věčná - a realita se ukázala, až když si Zikmund pro tu českou korunu zkusil přijet).

Jestli máte chvíli, pusťte si dnes film Jan Hus i zbytek Husitské trilogie od Otakara Vávry. Jde o nadčasové dílo, ze kterého možná porozumíte víc podstatě současných konfliktů, včetně toho v Perském zálivu, než z mizerné televize. Současný svět a doba Jana Husa skutečně mají pár podobností. Akorát my jsme teď na straně "Zikmunda" - impéria a ideologie Západu, původně úspěšné a mocné, ale nyní vnitřně hnijící, podobně jako Říše a církev v časech pozdního středověku.

Je možná náprava, reformace? Zatím naše vlastní kacíře umlčujeme a po světě šíříme "západní hodnoty" ohněm a mečem - ale přestává to fungovat. Netanjahu a Trump si v Perském zálivu zjevně mysleli, podobně jako Zikmund v Čechách, že bude stačit pobít pár otrhanců s cepy a sudlicemi - ale velitelé svazů letadlových lodí u Hormuzu byli vyvedeni z omylu stejně, jako železní páni u Sudoměře, na Vítkově či u Ústí.

Husité byli nakonec poraženi u Lipan, ale svět již nikdy poté nebyl stejný a ideje reformace nebyly vymazány. Jak dopadne konflikt v Zálivu, to nyní nevíme. Víme však, že došlo k porážce americké vojenské moci, a jsme-li pozorní, vidíme též, že většina světa v této válce již nebyla na straně Západu - naopak, USA ztratily většinu "soft-power" (přesvědčivosti) a Izrael je kvůli palestinské genocidě všude kromě USA a části Evropy páriou. Vojenská síla západních mocností ještě existuje a budí strach, jenže jak dlouho? A chceme my, Češi, být na straně křižáků a pak s nimi utíkat jak od Domažlic? Donald Trump se nás na to bude zítra v Ankaře ptát a vyhrožovat nám koncem spolupráce v NATO, pokud řekneme ne. Než odpovíme, měli bychom jemu i sobě položit dvě otázky: Bojujete za správnou věc? A máte dost sil, abyste vyhráli?

Než sami sobě odpovíme, poučme ze slavného Střetu civilizací od Samuela Huntingtona: "Západ nedosáhl světového vlivu nadřazeností svých idejí, hodnot nebo náboženství, ale spíše svou nadřazeností v uplatňování organizovaného násilí. Západní lidé na tuto skutečnost často zapomínají, příslušníci jiných kultur však nikdy."

Ptáte-li se, co v této věci dělám já jako váš europoslanec? Inu, hlasuji proti válkám a intervencím v cizích zemích, proti násilnému vnucování naší kultury a hodnot těm, kteří mají svoje vlastní, proti organizování převratů a změn režimu. A také proti vynakládání stamiliard, trilionů korun z vašich daní na tyto projekty. Naopak jsem vždy pro spolupráci na základě principů Charty OSN, vzájemného respektu, včetně úcty ke kulturním a společenským odlišnostem jiných civilizací. Protože jsme s tímto viděním světa v europarlamentu v menšině, bohužel býváme přehlasováni, ale nenecháme se umlčet; nyní jsem na cestě do Štrasburku, odkud se pokusíme, aby náš názor mohl alespoň zaznít.

A protože jen hlasovat je málo, pracuji již dva roky na tom, abychom porozuměli "zbytku světa", který již nyní násobně převyšuje "Západ" počtem obyvatel a nově též výrobními kapacitami. Abychom "neupalovali v Kostnici", ale byli schopni dialogu s Jany Husy, Jany z Rokycan a Jiříky z Poděbrad ze stamilionových, miliardových národů, kteří svět vidí jinak než Leyenová, Kallasová, Trump či Netanjahu. Z jejich strany je i tento omezený pokus o dialog přijímán kladně, mohu říci s nadšením - není výjimkou, že se na našich přednáškách sejde třicet, čtyřicet ambasadorů ze zemí, reprezentujících v součtu většinu světové populace.

Možná je to marná snaha a naším osudem bude skutečný Střet civilizací, do něhož nás naši nynější lídři svým fanatismem a zaslepeností dovedou; nejsem si vskutku jist, zda je to správné, a co hůř, nejsem si jist, zda ho neprohrajeme. Možná ale naše snaha vyhnout se Střetu civilizací uspěje, i díky vašemu zájmu a podpoře. A naší budoucností bude mír a společná prosperita, při toleranci různosti věrouk a ideologií.