Financování zdravotnictví v rozpočtu EU: Přeshraniční péče, bezpečnost potravin a Critical Medicines Act

Zdravotnicví by mělo mít v rozpočtech EU přednost před zbrojením, před granty pro politické neziskovky nebo před dotacemi, které se proplýtvají nebo rozkradou. Na zdravotním výboru EP takto komentuji plánovaný evropský rozpočet. Ač nejsem nějaký euro-federalista, některé věci v evropské spolupráci podporuji, například:

Přeshraniční péče. Pokud má český občan v pohraničí nejbližší nemocnici "za čárou" v Rakousku, Německu, Polsku či na Slovensku, není důvod, aby s ním sanitka jela hodinu do vzdálenější české nemocnice, podobně i u porodnic a komplikovaných porodů. Pokud občané jezdí za prací, vzděláním či turistikou volně po EU, dává smysl, aby tam také mohli čerpat péči. K tomu musí fungovat přenositelnost zdravotnických dokumentací, receptů, ale také pravidel, která zdravotní pojišťovna to zaplatí. Tato koordinace stojí nějaké peníze, ale organizačně dává smysl a vyplatí se.

Včasné varování před průšvihy typu zdravotně závadných potravin, léčiv či implantátů. Pokud se kdekoli v EU zjistí, že produkt je nebezpečný nebo toxický, je potřeba včas prověřit, předat informaci ostatním státům a ochránit pacienty či spotřebitele (v projevu zmiňuji nyní již široce medializovaný problém toxinů v kojenecké výživě). To vyžaduje zřídit a zaplatit určitou infrastrukturu, spolupracující hygieny a inspekce, na které sice všichni svorně nadávají, ale jen do chvíle, kdy lidé utrpí škody na zdraví proto, že tyto "ouřady" fungovaly špatně, pomalu nebo vůbec, případně si navzájem "nezvládly povídat".

Zásoby kriticky důležitých léků. Ze zkušeností, viz chybějící antibiotika ve 2023 za Válka, je dobré mít zajištěno, že aspoň u těch nejdůležitějších léčiv v případě přerušení světových dodavatelských řetězců existuje bezpečnostní zásoba. Její udržování není bezpečné nechat ryze na farmabyznysu či distributorech, kteří jsou privátní korporace, toto je role veřejného sektoru. I o tom je onen nový "Critical Medicines Act", který jsem na výboru podpořil, byť o "detailech", konkrétně kdo bude sklady zásob spravovat, platit a v případě krize rozdělovat, si ještě musíme na české i evropské úrovni důsledně promluvit, protože nyní by to nefungovalo a máme zde i jisté trpké zkušenosti jak to nedělat (viz antivirotika za covidu).

Toto vše má rozpočtový aspekt a jak říkám - dejme evropské peníze radši na zdravotnictví, to občané chtějí a potřebují, než na jiné pochybné europrojekty, do nichž chtějí někteří kolegové valit triliony a ve zdravotnictví kvůli tomu škrtat.

ODKAZ NA VIDEO