🔴 ŽIVĚ Lavička + Kuziel & Mádr: Save Europe Act a Mladí Svobodní v komunálních volbách

Dobrý den, dobrý večer.

Zdravíme vás u pravidelného vysílání Facky zprava tady na kanále Svobodných nebo kdekoliv, kde nás sledujete.

Tentokrát v podání Mladých svobodných, tentokrát v podání tří Moravanů.

Mé jméno je David Lavička a jsem předsedou Mladých svobodných a dnes večer vás velmi zdravím.

Se mnou je tu Martin Kuzel, český koordinátor iniciativy Safe Europe Act a také náš nový mladý člen Mladých svobodných i Svobodných a také kandidát do zastupitelstva v Přerově Matěj Már.

Pánové, tímhle vás zdravím.

>> Dobrý den.

Dobrý den.

Zdravím.

Zdravím všem.

Doufám, že se dobře slyšíme.

Kdyžtak poprosím, jestli nám napíšete, kdo nás sledujete, do komentářů, jestli všechno funguje tak, jak má.

A mezitím bych chtěl poprosit Martine, tebe, jestli by ses nám nějak krátce představil a něco o sobě řekl.

>> Ano, já jsem se narodil ve Zlíně a pak, když jsem byl velmi mladý, tak rodiče se nás přestěhovali do Anglie.

Možná to diváci poslyší na mojím přízvuku a také já jsem hlavní koordinátor v Čechách Safe Europe Actu.

To je evropská občanská iniciativa, kde se snažíme Evropské komisi dokázat, že my vlastně, že většina občanů v Evropské unii by chtěla nějaký memorandum ohledně migrační situace, co máme v České republice.

Pak o tom řeknu více.

Dobře, Martine, děkuji a budu rád, když se nám krásně představí i Matěj.

Matěji, ahoj.

Tak Matěj nám asi zmizel.

Tak omlouváme se za malé potíže.

Matěj, slyšíme se?

Ano, uslyšíme se.

>> Supr.

Tak jestli by ses nám krátce představil.

>> Tak mé jméno je Matěj Már.

Jsem kandidátem do zastupitelstva města Přerova za koalici Motoristé Sobě plus Svobodní.

Jsem teď i pár týdnů členem strany Svobodní a také mládežnické organizace Mladí svobodní.

Jsem celkově hrdý, že můžu být součástí této velké skupiny a hlavně jsem vstoupil do politiky, abych vlastně mohl něco změnit a abych mohl zastávat své názory, protože alespoň podle mé filozofie - kdo jiný zvládne zastávat mé názory lépe než já sám.

>> Super, děkuju.

Dnešní pořad, dnešní vysílání Facky zprava, které je pravidelné vysílání v úterý, tak bychom ho dnes rozdělili do tří částí.

V té první části bychom rádi probrali s Martinem Kuzelem iniciativu Safe Europe Act a také jeho působení v Anglii a v politice.

A v druhé části bychom se přesunuli s Matějem Márem na komunální politiku, na Mladé svobodné, na to, jaké problémy v dnešní době mají mladí.

A v třetí části popřípadě dostanete prostor pro vaše dotazy.

Dotazy pište už nyní do komentářů.

My je budeme průběžně číst a pokusíme se všechny dotazy zodpovědět.

Martine, na úvod se tě zeptám - ty jsi už říkal, že dlouho jsi žil v Anglii, tak asi se nebudu plést, pokud řeknu, že ty ses do politiky dostal v Anglii.

Jak se to stalo? Jak se to stalo politicky?

>> Já jsem vyrůstal v Birminghamu, kde vlastně obyvatelé z evropského původu mají méně než 40 % celkově obyvatelů Birminghamu, což pro normálního člověka je velký šok, ale já jsem s tímhle vyrůstal na základní škole.

My jsme byli celkově řekl bych šest lidí z evropského původu, když to v rychlosti spočítám.

A i když mi bylo, když jsem byl tak malý, tak jsem si řekl, že tohle jako není normální a hlavně, že my jsme každé léto byli na dovolené v Čechách a srovnával jsem si ty dvě země a jak je to u nás jinak.

A tak jsem viděl, že v Čechách je to o tolikrát lepší.

A když jsme s bratrancem tady šli rybářit nebo něco takového, tak rodiče o mě vůbec neměli strach.

Ale kdybych v Anglii šel ven s kamarádama, tak by to byl velký problém, kdybych po večeři nebyl v určitém čase doma.

Tak jsem tak poznal, že je něco velmi, velmi zlého.

Tak už od patnácti jsem se angažoval v politice v Anglii a skrz to jsem se potkal s různýma zajímavýma lidma.

Já jsem se potkal s Martinem Selnerem a když jsem mu řekl, protože se nám nedávno narodil syn, když jsem mu řekl, že se budu vracet do České republiky, tak mě poprosil, jestli bych nechtěl být hlavním koordinátorem Safe Europe Actu v České republice.

Já jsem souhlasil, myslel jsem si, že to je dobrý nápad, protože v České republice takový projekt nemáme.

Safe Europe Act, jak jsem říkal předtím, je evropská občanská iniciativa a to není jenom normálně obyčejná petice, na které jste možná v Čechách zvykli.

To je jinak. To je tak, že když to získáme milion podpisů, tak to znamená, že Evropská komise musí na to reagovat.

Oni to buď schválí, nebo neschválí, ale oni se musí s námi setkat.

Oni se setkají s Evou Wanderbruk a s Martinem Selnerem, o tom budou diskutovat a pak i Eva i Martin můžou dát projev Evropskému parlamentu a pak Evropský parlament na to musí také reagovat.

Takže to není jenom obyčejná petice.

Toto se dělo i v Anglii, kde jsou tisíce peticí a kdokoliv je může podepsat a i tolik peticí získalo potřebný počet podpisů - hranici 100 000 - a pak anglická vláda to jenom odmítla nebo ani na to nereagovala.

Ale tahle evropská občanská iniciativa funguje totálně jinak.

Tak z toho důvodu je velmi důležité, abysme získali milion podpisů.

Jsme málem tam. Myslíme si, že za měsíc, dva bysme to dosáhli.

>> Takže Martine, pokud se nepletu, tak tvoje hlavní téma je migrace.

Tvoje hlavní téma je remigrace.

Toto slovo si myslím, že jsme tady ještě dnes nementinuli.

>> Takže to tvoje téma se zrodilo právě v Anglii, na té základní škole, pokud to dobře chápu.

>> No ano, protože byla hrozná šikana, upřímně - to, co ti lidé mimo evropského původu dělali vůči nám, tak to nebylo hezké, abych to na nikoho nepřel.

A je to tak. Tohle se stává v různých evropských zemích a není to vůbec normální a my bychom tohle vůbec neměli tolerovat.

Slovo remigrace je možná u vás novinka. Pro hodně Čechů je to něco nového.

Remigrace - to je otázka dvou faktorů. Jsou přitahovací faktory a jsou odpuzovací faktory.

A u nás se více týká těch přitahovacích faktorů, že vlastně u nás je jedinou věc, co nás zatím zachránilo, to, že my nemůžeme například rozdávat dávky, jak mohou v Německu nebo ve Francii nebo ve Švédsku nebo v Anglii.

Vlastně ti lidé, kteří do Německa přicházejí, nedostávají to - nemají možnost u nás získat to stejné, tak z toho důvodu jdou tam.

U nás by stačilo, my nemáme ty stejné problémy, co se týče Německa nebo Francie.

U nás se hlavně týká, že bychom neměli mít ty přilákávající faktory a to by u nás stačilo.

Důkaz odpuzovacího faktoru je například to, co bylo na Slovensku, kde byly zakázány stavby mešit.

To je remigrace. My nemusíme vytvářet nové zákony nebo něco takového.

Je jednoznačně stačí ty zákony, co máme teďka i na evropské úrovni.

Existuje Frontex, kde vlastně oni by měli mít starost o hranice celé Evropské unie, ale svoji práci pořádně nedělají. My bysme nebyli v téhle situaci, kdyby dělali.

A vlastně to znamená, že ta naše petice – my chceme jenom, aby Evropská komise dělala to, co by měla. Uvidím, jestli nás to schválí nebo ne.

Když jsi mluvil o myšlence remigrace, tak mě napadá – protože Spojené království, pokud se nepletu, kdyžtak mě opravu – že něco podobného, takový projekt remigrace nebo mají možná stále, že vrací migranty někam do Afriky. Tam byl plán, oni chtěli používat Rwandu, kde by se ty migranti zprocesovali a vlastně, protože to je mimo území Spojené království, tak oni nemůžou hned požádat o azyl, protože oni tam nejsou, jo.

Tak oni by mohli teoreticky požádat o azyl v Rwandě. Oni jim to neschválí, že jo.

Tenhle plán – hned jak konzervativci prohráli volby – tak tenhle plán pak Levičáci, jak se tam dostali, tak oni tenhle plán totálně zrušili. Tak s tím se jako vůbec nic nestalo.

Ale jak vidíme v Evropském parlamentu, tak oni schválili, že je možné používat státy jako Albánie, kde by se tam procesovaly případy. To je dobrý krok. Já nejsem vůbec proti tomu, že by se to mohlo tam procesovat, ale bylo by mnohem jednodušší, že my bysme vlastně jenom zakázali ten důvod, proč tady jsou – co jsou vlastně ty dávky – a to je ten důvod, proč hlavně tady jsou.

Jako já to totálně chápu, když člověk – mladej kluk jede z Německa nebo něco takového – a někdo jim řekne, že jestli půjde do Německa, tak dostane nový byt, dostane zadarmo mobil, všechno dostane, bude žít totálně zadarmo, tak jako já nejsem překvapenej, že půjde do Německa a pak si to vezme. Jako to je normální lidská věc, ale je to naše vina. Je to vina Evropské unie, je to vina německého státu, že takové věci dělá, protože jednoznačně takové věci zničí evropskou civilizaci.

To je totálně normální. I v historii římská říše spadla z důvodu migrace, protože přišli lidi z oblasti Tamu, kteří měli nižší úroveň civilizace a oni pak tu římskou říši totálně zničili. A z toho důvodu byla evropská civilizace posunuta zpátky tisíce let. Jako to je normální věc. Tak tohle musíme zastavit, abychom ochránili tu naši civilizaci.

Hlavní myšlenkou iniciativy Safe Europe je remigrace – vracení těch migrantů, odkud přišli.

>> Tak dokázal bys nějak vysvětlit, jak konkrétně by tohle probíhalo? Protože v tom případě těch konzervativců to mělo být tak, že oni budou platit Rwandě, a Rwanda tyhle migranty bude přijímat. Tak nebylo by v zájmu právě těch států, do kterých budou ty evropské země migranty vracet zpátky – nebylo by v jejich zájmu právě proto, že jim evropské země budou platit – nebylo by v jejich zájmu posílat tam další a další migranty a brát si je zpátky?

>> Je tohle možné?

Ano, bylo by to v jejich zájmu. Ale dám příklad – bývalý syrský prezident vlastně chtěl, aby ty syrské migranty tam přišly zpátky do Sýrie, protože on chtěl tu Sýrii zas postavit. Je tam teďka nový prezident a válka už v Syrii není, tak všichni lidi ze Sýrie, kteří vlastně žádali o azyl, teďka tady vůbec důvod nemají, aby tady zůstali. Tady by vůbec neměly zůstávat a brát ty dávky.

Válka v Sýrii už není. Oni si to řekli sami. Oni to vlastně slavili, jak bývalý syrský prezident padl. Tak by měli být ze země vyhoštěni. Oni tady žádali o bydliště skrz azyl. Ten důvod už neexistuje, tak by měli být vyhoštěni a určitě by dávky už neměli brát.

Jak jsem říkal předtím, ten hlavní důvod, proč tady jsou, jsou vlastně ty dávky. Tak kdyby ty dávky nedostávali, tak by velmi rychle si řekli: tady to jako moc za to nestojí. Oni baráky mají doma, jo. Oni by si řekli: já půjdu zpátky domů a zůstanu tam. A to máme – nikoho nemusíme platit. To bude vyřešeno.

A jsou zákony, které už existují, které my můžeme dneska použít – které Česko většinou používá. Je to – když cizinec tady spáchá nějaký trestný čin nebo něco takového, tak je buď jde do vězení a pak je vyhoštěn, nebo je okamžitě vyhoštěn. Já jsem zastancem toho, že to by mohlo jako být jednoznačně takhle jenom fungovat, jo.

Ale se stává, že v Německu, i když někdo jenom žádá o azyl, že to není občan nebo něco takového, tak tam zůstává i poté, jak vlastně jde do vězenia a jak ho vypustí, že může pak v Německu zůstat a může pak ještě žádat o dávky. To je blbost. To je totální blbost.

Tak tohle bysme neměli vůbec dělat. A jestli nám to projde – Safe Europe – jestli ta naše evropská občanská iniciativa projde, tak tohle se vůbec nebude stát v Evropě.

>> Martine, já už tady čtu i první otázky. Ta jedna z nich je na tebe. Diváci se ptají, jestli budou nějaké akce Save Europe a jak se může takový běžný občan zapojit.

Super. No, my už se potkáváme pravidelně v Brně i v Praze. My máme formuláře – půjdete na Save Europe – hlavní stránku a pak tam, jestli to máte v češtině, tak nahoře vpravo tam bude napsáno dobrovolníci. Tam pak vám naskočí formulář a pak mě to naskočí do emailu a pak se vám hned ozvu. A pak vás zapojím mezi Pražáky, Brňáky nebo kamkoliv.

A to jsem říkám poprvé – 10. října v Praze budeme mít demonstraci. My v každém evropském hlavním městě budeme mít demonstraci. Máme obrovský banner, možná jste to viděli. To má 60 metrů a my to bereme na každé evropské hlavní město. 10. října to bude v Praze. A budou tam hodně zajímavých lidí, kteří budou dávat projevy a tak. Takže to bude velmi zajímavé a stoprocentně říkám všem, aby tam byli a zúčastnili se.

Díky, Martine. Já už tady čtu další dotazy. Posílejte vaše komentáře. My na to budeme mít svoji část na konci a pokusíme se všechny zodpovědět.

Kdo je zde – Matěj Már. Je náš nový člen Mladých svobodných a taky svobodných. Tím se budeme věnovat v další části.

Martine, mě ještě zajímá – jak ty ses konkrétně dostal k iniciativě Safe Europe? Jestli ty konkrétně ses přihlásil, nebo se ozval tobě někdo?

>> Nie, Martin Celner se mi ozval. A protože v Čechách jsme neměli člověka, který byl koordinátor a Martin mě zná dlouhodobě, tak se mi ozval, jestli nemůžu – jestli by to šlo nějak ty české dobrovolníky nějak zorganizovat. A taky já jsem byl mezi prvními českými občany, který tu iniciativu podepsal. Tak skrz to.

A my už máme málem v každém českém kraji krajského organizátora, který má na starosti vlastně sbírat podpisy, rozdávat plakáty a v tom kraji se angažovat.

Tak jestli chcete, slibuju, že budete mezi skvělé lidi, jestli se k nám připojíte.

Martine, mě by ještě zajímalo, jestli se k Save Backu — protože je to občanská iniciativa — zapojují se do ní běžní občané, možná asi bych řekl více mladí lidé, nějací aktivní. Ale zajímá mě, jestli se zapojili do téhle iniciativy někteří třeba čeští, popřípadě i nějací evropští politici, minimálně tím, že třeba podepsali petici, iniciativu Robek.

Eh, zatím jediný poslanec z Česka, který to podepsal, byl zatím Libor Vondráček a Tomáš Okamora. Nevím, kdo ještě se mi neozval kromě těchto dvou, ale jsou tam hodně různých lidí, kteří to podepsali z Evropského parlamentu.

Na například Dominik Tarczyński — já si myslím, že ho znáte — ten Be Like Poland Zero. Roberto Vannacci z Itálie. I hodně různých lidí, vlastně Milan Uhrík z republiky, Milan Mazurek taky. Erik Zommur — on je z Francie — a jsou hodně různých lidí poslanců z různých států. A influencéři, spisovatelé a tak.

No, jsou hodně důležitých lidí, kteří nám dali tu podporu, který nám věří, že tohle je ta správná cesta, spravit tu Evropskou komisi, aby nějak tu rozum viděli.

Eh, protože jak všichni víme, země jsou jako jejich lidé. Bez Němců nemůže existovat Německo. Jako to není nějaká ekonomická zóna, jak Evropská unie není místo na prostě vydělávání peněz nebo něco takového. Eh národ je duše. To je něco velmi důležité a něco, co nemůžeme ztratit. A ty národy jsou spojené s tou evropskou civilizací. Eh lidé z evropského původu tu civilizaci vy vyrobili. Tak my máme spojené dědictví a spojenou kulturu a spojené tradice a jedině lidé z evropského původu můžou tuhle situaci, tuhle civilizaci pokračovat dál.

Tak. No co může takhle běžný člověk udělat pro to, aby český občan udělal pro to, aby České ulice nevypadaly třeba tak jako německé, že nám tady budou po ulicích běhat chirurgové se zbraní v ruce?

No, eh ty komunální volby jsou velmi důležité. Lidé musí volit správně, protože něco, co jsem se naučil v Anglii, že ty komunální volby jsou mnohem důležitější než ty národní. Eh to, že ministr parlamentu se potká s nějakým drugim ministrem z jiné strany nebo nějak udělají nějaký nový zákon na národní úrovni, nemá zas takový obrovský vliv, jako když by postavili azylový střed vedle vaším baráku, aby tam procesovali lidi z různých krajů světa. To má mnohem větší vliv na vás, než že by nějaký ministr něco udělal.

Tak ty komunální volby jsou velmi důležité. Ale jestli chtějí diváci nám ještě více pomáhat, tak můžou pomáhat na petičních stáncích. Eh můžou rozdávat letáky, můžou dělat spoustu jiných věcí. Eh je důležité, že lidé by poznali, jak v jaké situaci jsme. Jako v České republice my se máme docela dobře, ale eh já si myslím, že většinou diváci vědí, jaká je situace v Německu, ve Francii, v Španělsku a tak. My se tady máme dobře, ale je opravdu důležité teďka něco dělat a teďka se angažovat, protože my nechceme dopadnout jako zbytek západu.

Děkuju, Martine. Chci se tě ještě zeptat, teď mimo tvoji iniciativu Safe Eurobject — eh — v které jsi koordinátor český. Zajímá mě tvé konkrétní zapojení do nějaké politiky. Eh jestli něco takového plánuješ, se více zapojit, někde kandidovat, nebo tohle zatím necháváš stranou?

Já mám být celkově nezávislý skrz to, že já jsem celostatný organizátor a my už máme podporu z různých stran a chceme, aby jsme měli podporu teoreticky ze všech pravicových stran. A ale jako musím jednoznačně říct, že celkově ten člověk, který nám pomáhal nebo ta strana, která nám pomáhala nejvíc, jsou jednoznačně Svobodní a taky Libor Vondráček. Od začátku té iniciativy — TV předtím, než bych oslovil — tak vlastně nás podporoval. Naše první akce, kde my jsme sbírali podpisy s petičním stánkem, to bylo vlastně s Liborem. A tak.

No, tak musím jednoznačně poděkovat hodně Liborovi Vondráčkovi.

Já jsem viděl, že jste měli petiční stánek eh v jižních Čechách, u Jindřichova Hradce.

Ano, přesně. Ano.

Jak se povedlo sbírání podpisů? Lidé byli k tomu nakloněni nebo byli proti?

Jo, já jako — my jsme — to byl úžasný úspěch, musím říct. Jak my jsme měli celkově skoro čtyři sta lidí — to podepsali podpisů jsme měli — a tak je to docela úspěšný den. A lidé to měli — to bylo něco nového, jo, protože evropská občanská iniciativa jako ještě asi v Čechách celkově nebyla. Možná tam bylo něco o životní prostředí nebo něco takového, nevím. Jo, ale je to možné. Ale je to poprvé, co na pravici se něco tady děje. Tak lidé to zajímalo, bylo to něco nového a rádi to podepsali.

Super. Tak to rád slyším. Martine, já myslím, že jsem vyčerpal svoje dotazy k tobě, konkrétně k Save. Já budu rád, když tady s námi ještě zůstaneš a popřípadě ke konci zodpovíš nějaké dotazy.

Já se teď dívám na komentáře diváků. Nevidím tady žádný další dotaz k Save, takže bych se pomalu přesunul k Matějovi.

Eh, Matěji, s tebou jsem ještě dneska nemluvil, tak eh chci jenom divákům ještě jednou zopakovat, že Matěj je kandidát Svobodných v Přerově. Tak kdybys nám řekl něco o vaší kandidatuře v Přerově, jak to tam vypadá, v jakém složení kandidujete, kdo kandiduje a tak dále?

Děkuji za slovo. Rád tě konečně slyším. [smích] Eh, my kandidujeme tady v Přerově — jak jsem již zmínil — v koalici s Trendem, Motoristy sobě. A já věřím, že to je velice dobrá koalice. Mně osobně se s nimi dobře spolupracuje. Naším lídrem je vlastně podnikatel pan Porvo, který je jakožto člen Motoristů sobě a vede eh celou kandidátku. Následně máme rozdělené místa — Svobodní a Motoristé 20 ku 15. Tím pádem my jsme vlastně ve většině a já konkrétně obsazuji šesté místo na kandidátce.

Eh, nejvýš je můj kolega Rišán — člen nový, čerstvý člen Svobodných — na druhém místě. Celkově jsme, bych se nazval, poměrně mladou kandidátkou. Nachází se zde i vlastně můj kolega z kandidátky pan Eler — jestli říkám jeho jméno dobře — na třetím místě, student práv. Taky se s ním dobře spolupracuje. Celkově vlastně z těch nejaktivnějších lidí si myslím z toho malého okruhu — dva studenti, dva mladí lidé pod 30. Já si myslím, že to je poměrně úspěch. Eh celkově naše kandidátka je při poměrně mladém věku, což se nedá říct oproti jiným stranám, které již jsou delší dobu v zastupitelstvu u nás v Přerově. A já jsem za to rád, že mladí mohou jít do politiky. Je to vlastně cílem dokázat mladým, že eh za ně nebojují pouze starostové a piráti. Já vnímám, že hodně mladých — tyto strany volí — protože vnímá, že je nějak zastupují, jejich kampaně, jejich propaganda je dosti taková. My jsme zastánci mladých lidí — volte nás.

Ale já chci dokázat, že tohle nejsou jenom spolu piráti, starostové, ale že mladí mohou volit i ostatní a tím, že mladí jsou i v jiných stranách a svobodní jsou toho důkazem.

A já jsem za to rád.

Na tuto otázku, kterou se tě zeptám, tak já to samozřejmě vím sám od sebe, ale zajímalo by mě to ještě i od tebe, jaký na to máš názor ty.

Jak je možné, že se mladý člověk — a teď řekněme, že je relativně populární — není být konzervativní člen, že konzervativně založený člověk není populární, být libertarián, nebo úplně naopak — že je populární být dnes v dnešní době členem Pirátů a různých progresivistických stran.

Tak jak se stane, že takový mladý člověk jako ty se přidá právě ke Svobodným a k Mladým Svobodným?

Předpokládám, že otázka byla předložena mně, ale bohužel já tady mám technické problémy a jsem asi nucen na kratší dobu se za live streamu odpojit a vyřešit si je.

Za to se velice omlouvám a omlouvám se divákům.

Matěj, tak my to opravíme zatím.

Divákům se omlouváme.

Já zůstanu asi u komunálních voleb, protože komunální volby jsou i mé téma.

Já sám kandiduju v komunálních volbách a za koalici Svobodných a Motoristů.

My jsme se s motoristy dohodli už před více než půl rokem.

Hned na prvním jednání jsme hledali nějaký programový průsečík — to, jestli taková spolupráce bude vůbec možná.

A myslím si, že relativně velmi brzo jsme našli velké shody na programu — na tom, jak si představujeme, kam by mělo směřovat město Zlín.

A proto jsme si podali ruku.

Dneska už všichni asi vědí, že kandiduju za Svobodné a za Motoristy.

My jsme jako obě dvě strany představili dva naše hlavní kandidáty. Každá strana má svého lídra.

Za motoristy je to pan Mgr. Martin Matela — to je náš kandidát na primátora. Myslím si, že velmi schopný člověk.

A za Svobodné je to pak ekonom, který se zabývá spalovnami odpadu — inženýr Jiří Procházka, bývalý zastupitel, takže je to člověk, který má zkušenosti s komunální politikou.

Ve Zlíně žije od narození, takže ví, jaké jsou ty zlínské problémy, ví, kam se potenciálně může naše město posunout.

A já osobně kandiduju na čtvrtém místě kandidátky Svobodných a Motoristů.

Myslím si, že tam přineseme takový svěží dech, mladistvý dech.

Já jsem ten, který bude zastupovat tu mladou generaci.

Myslím si, že zlínská radnice potřebuje omladit, potřebuje přinést ten pohled mladých, protože přece jenom ty zásadní témata, která teď hýbou nejen komunálními volbami, ale i celostátní politikou, jsou právě témata mladých — témata bydlení, témata životního prostředí a tak dále.

Takže myslím si, že já budu konkrétně ten, který může na radnici přinést ten pohled té mladé generace.

Já teď zkusím, jestli už uvidíme Matěje, ale nemám ho tady.

Omlouváme se za technické problémy.

Martin zůstává s námi, to je dobře.

Já tady můžu zodpovědět pár komentářů.

Otázka pro pány lavičku a mádra: Oba kandidujete v komunálních volbách. Jaké máte priority do voleb a vaše zkušenost spolupráce se stejným koaličním partnerem — Motoristé sobě?

Tak já si myslím, že Svobodní našli stejnou notu s motoristy sobě na spoustě míst napříč celou republikou.

Nepřijde mi to nic divného, protože dovolím si říct, že ten pohled na to, kterým — jak se má vydat naše město, jak se má vydat Zlín a kde potřebuje přidat, kde naopak ubrat — tak je téměř 100% identický jak mezi Svobodnými a Motoristy.

Zkušenost mám velmi dobrou.

Jak jsem říkal, my jsme hned na prvním jednání, kde jsme vlastně se bavili o tom, jestli vůbec je taková spolupráce možná, jestli je možná koalice do komunálních voleb, tak my hned na prvním jednání jsme v podstatě našli tu stejnou notu, rozuměli jsme si a tak to pokračuje i doteď.

Mám za sebe — pokud budu mluvit — tak mám velmi pozitivní zkušenosti s jednáními s motoristy v sobě.

Priority do voleb — ty jsou jasné. U mě jsou to mladí, sport, doprava.

My jako se mi tady přidává Matěj Maar.

>> Kamera zas nefunguje.

>> Jé, Matíši, slyšíme se.

>> Děkuju.

>> Ano, slyšíme se.

>> Já jenom dokončím moji větu.

My jako Svobodní a Motoristé připravujeme program.

My jsme zatím jenom ve Zlíně zveřejnili tiskovou zprávu, kde jsme oznámili naše hlavní dva kandidáty — tady pana Matelu, pana Procházku.

Oznámili jsme, co budou ty hlavní naše témata, protože přece jenom se jedná o město s více než 70 000 obyvateli.

Je tady 70 000 lidí — 70 000 příběhů a 70 000 problémů.

A my jsme tedy vypíchli ty hlavní problémy, které si myslíme, že nejvíce trápí ty lidi a které si myslíme, že do následujících čtyřech let jsme schopni s nimi něco udělat — buď je změnit, upravit, nebo zachovat.

Každý ten jeden bod z těch 10 má samozřejmě nějaké podbody.

Snažili jsme se tam nacpat, co jen šlo, a to, co jsme schopni tady slíbit — že za ty čtyři roky zvládneme.

My brzy tady tyhle čtyři body představíme.

A jak už jsem říkal, jsou to body — doprava, mladí, digitalizace, důchodci, nějaké životní prostředí, sport — který je myslím si jedno z velmi hlavních témat — nejen ve Zlíně.

Takže tyhle všechny témata my velmi brzy představíme.

Zatím jsme zveřejnili tiskovou zprávu, kde jsme uvedli i náš volební moto, což je „Zlín není skanzen".

A to si myslím, že vystihuje celou tu naši kampaň.

My se v rámci nejenom té kampaně, ale vlastně primárně těch čtyř let, během kterých chceme být na radnici a během kterých chceme dělat ze Zlína nejlepší místo k životu, tak během těchhle čtyř let se nechceme starat jenom o centrum, ale chceme vlastně naslouchat i těm přilehlým částem, jako jsou Saláž, Chlum a další části Zlína, kterým dneska možná radnice a zlínští zastupitelé úplně nenaslouchají.

Právě tady si myslím, že je dost věcí k zlepšení — dost věcí, které se dají posunout na vyšší notu.

Matěj, jestli už se dobře slyšíme?

>> Ano.

>> Tak se tě zeptám vlastně na stejnou otázku.

Já jsem ji tady teď ztratil, ale vlastně jaké jsou tvé zkušenosti s jednáním s motoristy a taky jaké jsou tvoje volební priority?

>> Tak já bych řekl, že se účastním jednání motoristů poměrně od samotného začátku.

Možná jenom o setkání jedno, dvě jsem přišel, ale jinak mně se s motoristy pracuje poměrně dobře.

Je tam ta upřímnost, jsme na stejné vlně názorově a chceme vlastně to stejné — změnit Přerov k lepšímu.

A hlavním naším bodem číslo jedna — program máme oficiálně v plánu zveřejnit v průběhu několika hodin — je: Budujme město opět pro 50 000 lidí, což je pro mě osobně velice velké téma.

Tady Přerov měl 50 000 lidí, lehce nad 50 000 obyvatel — vlastně v době začátku 90. let.

To číslo postupně začalo upadat.

Dnes máme lehce pod 40 000 a to je špatně.

Město se vylidňuje během téměř 40 let.

Odešlo z města 10 000 lidí a to je špatně.

My chceme, aby se vlastně město vrátilo na tu, na to původní číslo, na to původní počet obyvatel a to nebude určitě jednoduché.

Je to dlouhodobý plán a naším plánem je vlastně vytvořit konkrétní lokality pro nové bydlení, ale hlavně, aby tady ti lidé měli důvod bydlet a to je hlavně práce.

Za posledních několik let mnoho rodin, které žijí v Přerově už několik generací, byly nuceny se odstěhovat mimo Přerov. Často do Brna a do jiných velkých měst, hlavně pokud se bavíme o nové generaci obyvatel. A nebo ti, co tady žijí většinou svého života, jsou v produktivním věku a žijí celý život v Přerově, tak byli nuceni opustit svoji práci v Přerově a odejít do okolních měst, jako je Lipník nad Bečovou a Hranice na Moravě.

Já si myslím, že je velká škoda pro tohle město. Tady ubývá celkově pracovních příležitostí. Velká firma Meopta postupem několika let vlastně musela propustit velké množství svých zaměstnanců a zasáhlo to několik rodin v tomto městě. Mnoho firem velice známých jednu dobu celorepublikově prostě skončili. Už tady nejsou, neexistují.

Celkově práce v tomhle městě není a mnoho lidí musí odcházet z města pryč. Lidé tady pochopitelně jako v jiných městech umírají, ale ti, co se tady rodí, tak často utíkají, odcházejí mimo město a to je chyba. Oni by tady měli přicházet nebo by tady měli zůstat. Jediný, kdo tady v současnou dobu přichází, jsou Olomoučáci, kteří nemají peníze na bydlení v Olomouci a odcházejí do levnější varianty do Přerova.

To my chceme změnit. My chceme, aby tady lidé bydleli a lidé tady i pracovali, lidé přicházeli a to hlavní, jak to změnit, je doprava.