Vojnar: Pět tisíc nevyužitých jezů. Proč Česko zapomíná na vodní elektrárny? | Vysoké napětí #132

Voda je taková popelka. Podle nějakých studií tu máme potenciál zhruba 100 MW eh v té vodě ještě postavit. Tak se ale bavíme o tom, že ten povolovací proces, řekněme od začátku po nějaký stavební povolení nebo než splníte všechny, tak se pohybuje mezi 8 až 15 lety. Jo, >> to je strašný >> a to je to je strašný. Energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Tak schválně si tipněte, o čem to dneska bude. Samá voda. Samá voda. A to byste stejně neuhodli. Přátelé, já jsem byl nedávno na krásné konferenci hydroturbo v Mikulově. Je to obrovská tradiční konference právě o vodních zdrojích, o kterých to dneska bude. A vedl jsem tam panelovou diskuzi s názvem Voda jako zapomenutý trumf české a slovenské energetiky. Eh, po té panelové diskuzi se přihlásil fanoušek vysokého napětí, což bylo super. Jako setkat se s fanouškem je vždycky bezva. A ještě víc bezva bylo, že měl kritickou připomínku k našemu podcastu konstruktivní. Eh, a sdělil nám vlastně, že se málo věnujeme vodě, tak jsem se trošku zastyděl a musel jsem uznat, že má pravdu. Takže tímto zdravím toho fanouška a zvedám dneska tu rukavici, kterou on hodil na zem. A mám tady hosta, který bude hovořit především o vodních zdrojích, protože mým hostem je Miloň Vojnar, svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů. Pane Vojnare, dobrý den a vítejte v podcastu Vysoké napětí. >> Dobrý den, děkuji za pozvání. Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů se věnuje zejména obnovitelným zdrojům energie, ale specializuje se hlavně na pomoc při projektování, výstavbě a provozu malých vodních elektráren. Říkám to správně? Tak asi to naše gro je eh to, že hájíme zájmy primárně teda provozovatelů nebo výrobců elektrické energie z malých vodních elektráren. E ty další věci, to je řekněme nějaká doplňková záležitost. To, co bych ještě vypíchnul, tak naše organizace je jako jediný subjekt v České republice majitelem akreditace od ministerstva školství na eh v podstatě e kurzy, kde eh zájemcům, respektive e majitelům, provozovatelům jakýchkoliv výrobních zařízení, tak poskytujeme certifikaci, aby mohli v případě licen licence být tou oprávněnou osobou a mohli si sami e býti zodpovědnými osobami ve vztahu k licenci na výrobu elektřiny. >> Hm. My jsme se tady o tom bavili už trošku před natáčením a já jsem to zmínil i na té konferenci. Voda je taková popelka. Jo, my se bavíme v rámci české diskuze o energetice, o tom, že končí uhlí, stavíme nové jádro, možná paroplyny, soláry, větrníky, baterky a tam končíme možná sítě, když na to přijde. A pak někdo řekne: "Voda a ozve se takový to: Jo, no jo, vlastně je tam taky někde." Čím to je? Eh, že máme tendenci vlastně na tu vodu zapomínat. To je dobrá otázka, protože voda je tady s námi po desítky, někde stovky let a myšleno vodní vodní elektrárny. Ano, vodní elektrárny. A eh tak nějak všichni, když se zeptáte na veřejnosti, jestli s tím někdo má problém nebo ne, tak větřina lidí to vítá, říká:„No, je to super, je to bezemisní zdroj, v podstatě nezasahuje to nějak dramaticky do té krajiny, ale potom na druhou stranu přijde nalávámání chleba a začnou se vynořovat různá negativa a primárně od ochránců přírody a začnou tam vyt vytahovat různé věci a na tom to potom všechno končí, jo. Takže eh my jsme eh teďka tady proto, abysme to malinko tak nějak jako povstali z toho popela a zase začali začali říkat a bavit se o těch pozitivech, který té malý vodní elektrárny mají. >> Abyste se vynořili nad hladinu. Řekněme >> se vynořili. [smích] Tak dneska to bude asi pořád o těchto přirovnáních. Ale aby nám ta argumentace nestála na vodě trošku, tak poprosím o první graf. Samozřejmě první věc, o které se musíme bavit, je to sucho, protože to je prostě chybí vám palivo, jo, když to když to přeženu. >> Jak se na to koukáte? Je to jenom anomálie nějaká, nebo je to nový normál, se kterým se musíme teďka vypořádat? Jak jste řekl, chybí nám palivo, nelze ho něikde koupit, nelze ho nikde od niku dovézt, jo, takže, takže je to poměrně zásadní problém. E a ono chybí i v Norsku i v Rakousku i v těch řekněme zemích, které jsou považovány za velmoci. Ano, to je důležité říct, že v tom nejsme sami, že se to týká i okolních zemí a dá se říct celé Evropy. A tady když se podíváme do historie a i trošičku jsme se o tom bavili bavili, než jsme začali, tak já sleduju, co se týče počasí období. Jednak to jsou, jednak to jsou sudé liché roky. Tak jak já to mám vysledovaný, tak většinou ty sudé roky, ty jsou takový jako málovodnatý a potom jsou ty lichý roky, kde tý vody je víc, respektive je lépe distribuována do té krajiny. Protože když se na to podívám z pohledu eh objemu ročních srážek, tak ta hodnota je víceméně stejná po >> srážkové úhrny. >> Dlouhá ano srážkové úhrny po dlouhá desetiletí. Ale rozdíl je v tom, jestli ty srážky spadnou v zimě, má to potom podobu sněhu, jak velká je tam peřina, nebo jsou to nárazový přeháňky, kdy většina tý vody spadne a do dvou dnů oteče eh z těch daných lokalit. A ten úžit užitek je potom nulový, protože když jsou velký povodně, tak stejně malý vodní elektrány se musí odstavit, protože jde spoustu spoustu věcí v té řece, který úplně nechcete. Eh, jsou potom toho plný česla, hrabací stroje, to nestačí uhrabat. Na druhou jste i v rozporu s povolední s nakládání vodami, že při těch velkých pruttocích nemůžete vyrábět. Takže opravdu tam záleží na distribuci eh té vody v čase. >> Hm. Takže příští rok, příští rok máme šanci. >> Takže já si myslím a podle mých a podle mých záznamů by to příští rok mělo klapnout a i nějaké dlouhodobé předpovědi naznačují, že ta zima by mohla být zajímavější, že toho sněhu by mohlo být víc a ten sněh by mohl delší dobu vydržet tak, aby potom postupně v tom jarním období odtával a zásoboval ty řeky a v podstatě podzemní vodu eh mnohem lépe, než tomu bylo letošní rok. Tak poprosím o další graf a to bude trošku voda na váš mlýn, protože [smích] je vidět, že možná ty sude roky jsou suší a ty liché trošku lepší, nebo je to naopak? Já si teď nejsem úplně jistý. Každopádně je vidět, že eh ten loňský rok takhle, abych byl přesný, jo, todle nejsou celé roky, todle je vždycky jenom září, jo, takže ta data jsou zkreslená, ale já jsem chtěl právě ukázat eh jako sezóně, že letos to bylo opravdu velmi velmi špatné a v loni taky, jo. Takže třeba ten rok 24 byl poměrně vydatný a teďka co sledujeme, tak to jsme eh jako na pětině, řekněme čtvrtině. Tak co tomu říkáte? >> Je to tak. [povzdech][vzdechy] Na druhou stranu ten devátý měsíc to září úplně není reprezentativní z pohledu jako významnosti toho měsíce pro výrobu, protože eh co si budeme eh malý vodní elektrárny, ty jsou primárně pro eh to zimní období a pro to jarní období, aby vyloženě vytěžili tu vodu v těch nejvodnatějších měsících. Jo, na to jsou, na to jsou primárně ty elektrárny stavěný. Samozřejmě jsou tam potom elektrárny hlavně na těch nižších tocích těch řek, který melou tu vodu, dá se říct celý rok, pokud nepřijde takový extrém, jako je letos. Ale pravda je ta, že i e ten devátý měsíc, když se na to podíváme, eh tak ten letošní rok je bezkonkurenčně za těch 10 let nejniž. Je to tak. >> A to tak prostě je. Ten ten letošní rok byl opravdu hodně špatný a a v podstatě to pořád přetrvává. Teď čekáme na vodu, jestli dneska dneska večer zaprší. Eh, mělo by tam být něco dramatičtějšího, víc jak 10 mm, takže to by mělo do značné části eh ty řeky naplnit a ta výroba by se měla zvednout. >> Hm. Eh, jak jste si mohli všimnout, tak tady jsou samozřejmě dvě kategorie těch vodních zdrojů. Uděláme takový trošku úkrok strannou e lehkou edukaci. Eh existují přehradní elektrárny, to jsou takové ty velký Orlík, Slapy, Lipno a tak dále. A pak jsou ty průtočné, to je ta tmavě modrá. A v případě malých vodních zdrojů se předpokládám, bavíme zejména o těch průtočných >> jednoznačně. Jednoznačně průtočné. >> Eh, určeno je to vlastně i výkonem. Je to do 10 MW. >> Ano, přesně tak. Malý vodní elektrárny jsou od 1 kW do 10 MW. instalovaného výkonu a pak úplně speciální kategorie přečerpávací vodní elektrárny. To už jsou baterie. Těm se dnes úplně věnovat nebudeme. Nicméně, když budem pokračovat trošku v té vodní prvouce, tak tam se operuje s takovým pojmem minimální zůstatkový průtok. Tak to je to je asi skoro to nejdůležitější. zkuste vysvětlit to, co jde. tak je to opravdu to nejdůležitější a to, co eh je v mnoha případech i zdrojem problémů, protože v okamžiku, kdy se nedodržují minimální zůstatkový průtoky, tak samozřejmě to je to, co po čem jde eh inspekce životního prostředí a to, co my hlásáme jakožto svaz, který sdružuje provozovatele, nedělejte to, dodržujte to. Máte to předepsáno v takzvaném povolení s nakládání s vodami. Co je tedy minimální zůstatkový průtok? Představme si elektrárnu. Eh, my ještě ty malevodní elektrárny dělíme na takový dva základní typy. Za prvý to jsou malývodní elektrárny jezový nebo přijezový. To znamená, že máme na řece jez a přímo na tom jezu je ta malá vodní elektrárna. To znamená, ta malá vodní elektrárna vezme tu vodu z nadjezí a v podstatě vypustí ho do podjezí. Takže v tomto případě, řekněme, ten problém s minimálním zůstatkovým průtokem není až takový. Na druhou stranu, eh tyto typy elektráren musí pouštět vodu přes jezd. To znamená, nemůže se stát, e, nebo nemělo by se stávat, i když jsou taky výjimky, že ten jez je suchý a nic přes něj neteče. A potom máme takzvané derivační eh maléodní elektrárny. To si představme tak, že máme zase jez na řece. Od toho jezu k té malé vodní elektrárně jde kanál přívodní. Ten může být 100 m, 200 m,5 km, km. Pak někde je [povzdech] ta budova s tou malou vodní elektrárnou a pak ta voda se zpátky vrací do řeky. >> Č je to takový bypass. >> Je to takový bypass. Přesně. Většinou se to děje v takovýchtech v takovýchtech meandrech, kde se to kde se to bypassne. A proč proč ty dervační elektrárny alfa omega všeho je takzvaný spát? To znamená rozdíl mezi horní a spodní hladinou. Dá se říct, že čím větší spát, tím lepší účinnost a tím efektivnější ta malá vodní elektrárna je. A právě aby nedocházelo v tom derivovaném úseku, to znamená mezi tím jezem a tam, kde se ta voda zpátky vrátí do koryta řeky, aby tam nedocházelo k sušení toho koryta, aby tam byl život, aby tam měly ryby dostatek vody, tak proto se musí na tom jezu pouštět takzvaný minimální zůstatkový průtok. Takže každá elektrárna, respektive každý jezd má stanovený počet litrů. Kolik musí pouštět do té řeky přes ten jezd nezávisle na výrobě? >> Ještě jsem slyšel, že se budují takzvané rybí přechody, že to je v podstatě taky bypass, ale chápu tedy, že to je pro ty ryby, aby nešly eh na tu turbínu, aby elektrárna zároveň nevyráběla rybí paštiku. Eh ano, lze to tak říct, i když je to je to poměrně poměrně jako nadsazený, ale ty rybí přechody se právě eh dělají na těch v jezech, protože to je příčná překážka, kde pokud ta ryba jde po řece nahoru, tak eh přes ten jezd prostě přes ten beton neprojde. Takže ano, dneska, když chcete postavit novou elektrárnu, chcete postavit nový jez, tak dneska bez toho, aniž byste postavil rybí přechod, aby ta ryba mohla migrovat po té řece, tak to nepostavíte. A >> protože vám to nepovolej. Už nedostalo by to >> EU. Přesně tak. Přesně tak. A právě i eh v případě, že je na tom jezdu postaven ten rybý přechod, tak právě i ta voda, která protéká tím rybým př rybým eh přechodem, tak ta zajišťuje ten minimální zůstatkový průtok. >> Hm. Poprosím o další graf a teprv to bude voda na váš mlýn, protože [smích] my se tady bavíme samozřejmě o malých zdrojích do 10 MW a člověk si říká:„No, tak to jsou to jsou nějaké malé čučky, to těm velkým klukům v té velké energetice vůbec nepomůže." No, ono když se to vysčítá dohromady, přátelé, tak jsme taky e nad nějakou úrovní 300 MW e všechny malé zdroje do 10 MW. Tady je to ještě rozdělené. to ty tmavší sloupečky jsou do 1 MW a pak ty červené jsou ty větší zdroje od 1 do 10 MW a tady dole je ještě vývoj výroby elektřiny bruto. No, ale moc nám nepřibývají teda jako za 10 let je to spíš tak jako stejně, ale asi je to tím, co jsme si tady říkali, no. >> Eh, je to přesně je to přesně o tom. Eh, ty malodní elektrárny v těch posledních letech eh, jsou taková popelka a přesně tady na tom grafu je vidět, že nepřibývá. Ba naopak, ba naopak, za posledních asi 10 let, eh, pár těch elektráren ubylo, asi 40 elektráren. A to opravdu z toho nejmenšího ranku, protože my si to ještě my si ještě škálujeme, řekněme 0 až 35, e, 35 až 100, 100 až 500, 500 až e mwžom nad megaw. A právě ty úbytky jsou v tom nejmenším segmentu. To znamená 0 až 35 kW, to jsou opravdu ty nejmenší elektrárny, ty ty nejmenší mlňky. Většinou to jsou třeba elektrárny, který vznikly tam, kde byly mlýny na mletí na mletí obilí. Tak tam se to kolo nahradilo turbínkou a začalo to vyrábět elektrickou energii. Ale bohužel i tydlety malý zdroje musí mít úplně stejnou nebo musíte splnit úplně stejný podmínky, stejná administrativa tam je jak když stavíte 100, 200, 300, 500 kW elektrárnu. A ty výnosy samozřejmě nejsou takový. Takže v mnoha případech majitelé si řekli, hele, nestojí mi to za to, protože opravdu tydlety malý zdroje, to je spíš fanouškovství, než než cokoliv jinýho, jo. Takže e se prostě stane, že každý rok nám pár takových malých zdrojů zanikne. >> A díky tomu, že nových se mnoho nestaví, to jsou opravdu jednotky kusů, pokud se podaří něco postavit, tak to je opravdu velká sláva. Tak ta situace vypadá potom tak, jak vypadá. >> My se na to podíváme v dalším grafu, protože Ministerstvo průmyslu a obchodů dělalo aukce i na vodní zdroje a tady vidíte, že opravdu to slavné nebylo. Ona i ta alokace byla poměrně malá, ceny jsou vysoké, samozřejmě referenční. Tady k tomu tedy dodám, že aukce se dělají dneska myšleno podpůrné aukce úplně na všechny zdroje, jo, že v podstatě neexistuje zdroj, který by se dal postavit bez dotací. Takže dělaj dělají samozřejmě aukce na větrné elektrárny, na soláry, na biopllynky, na biometan, e na paroplyny. Teď nově tady máme tu vodu. Jak se na tole díváte? Tak tady tady ty aukce to vlastně vzniklo nařízením vlády někdy v roce 22, kdy se řeklo, že budeme mít teďka pětileté období, kdy budeme velké zdroje, velké zdroje řešit pomocí aukcí a ty malé zdroje, to znamená do 1 MW, budeme řešit e zelenými bonusy, to znamená stejnou metodologií, tak jak se to řešilo dopos. psovat. A tady eh z mého pohledu to jenom zase odráží tu situaci na tom trhu, že h ty zdroje, pokud se rozhodnete dneska postavit eh novou elektrárnu, budete mít nějakou zajímavou lokalitu. Samozřejmě ta lokalita bude mimo národní parky a takový ty chráněný oblasti a budeme se bavit o tom, že ano, že je tam jako velká pravděpodobnost a velká šance, že postavíte ten nový zdroj. Tak se ale bavíme o tom, že ten povolovací proces, řekněme od začátku po nějaký stavební povolení nebo ne než splníte všechny, tak se pohybuje mezi 8 až 15 lety. >> Jo, >> to je strašný. >> A to je to je strašný. To jako když budete investor a budete rozhodovat o tom, jestli za 10 let, řekněme v nějakým průměru nebo 11, 12, eh, budete mít povolení a budete moct stavět, tak >> no to jsme doma, to vysvětluje tu cenu. Pak nemůže bejt referenční cena samozřejmě nízká, že jo. >> Tak tak, tak jsme u toho. Jo, takže tady je potřeba, tady je potřeba opravdu, aby eh se ty procesy zrychlily, aby řekněme tam byla nějaká symbióza, souhra mezi jednotlivýma ministerstva, který eh do toho mají co povídat. To znamená MPO, zemědělství, životní prostředí, aby tam došlo k nějaký dohodě a bylo jasně řečeno, ano, malý vodní elektrárny jsou naše priorita a pojďme teda pojďme teda se bavit o tom, jakým způsobem urychlíme celý ten proces. Řekněme, že trošičku drobný pozitivum je ten nový stavební zákon, kdy kdy některý věci jako se zdají býti, že by nám mohly pomoci nebo urychlit ten proces výstavby, ale my pořád budeme narážet na na e různý posuzování a tak dál a tak dál. Takže tam bychom potřebovali určitě nějakou jako větší větší podporu, protože pokud se budeme bavit o potenciálu, jestliže jsme tam na tom předchozím slaju viděli, že máme instalováno dneska v malých vodních elektrárnách nějakých 350 MW. >> Mhm. Tak když se na to podívám ještě z pohledu příčných překá překážek neboli jezů, který jsou dneska dostupný na území celý český republice, tak se bavíme o tom, že zhruba dneska máme 5 000 volných nevyužitých jezdů, který jsou vyšší jak 1 m. >> Mhm. >> Neříkám, že úplně všude můžeme stavět. Eh, to určitě ne. Nejsou to všechno dobrý lokality, ale podle nějakých studií tu máme potenciál zhruba 100 MW eh v té vodě ještě postavit, >> čili o třetinu, že by se to ještě stalo, >> takže o nějakou třetinku zhruba, že by se nám to zvedlo. A to znamená potom i ta výroba by byla mnohem zajímavější eh než aktuálně a podařilo by se nám zaáplní cíle, který jsme jako Česká republika eh někde si řekli, že že budeme plnit jako výroba zobnovitelných zdrojů. Na druhou stranu, v případě i třeba fotovoltaiky, kde spousta tech elektráren, dá se předpokládat, který byly postavený v tom roce 20090, tak postupně taky bude odpadat. Takže bychom aspoň měli nějakou náhradu, e, kterou bychom mohli nahradit tudlenctu >> hm >> bezemisní e zelenou energii. >> Říkal jste povolovací proces 8 až 15 let nebo včetně výstavby, kdo do toho nejvíc střílí takhle? Eh, nenapadá mě mocově. >> Já jako myslíte, kdo nejvíc do toho? >> No, myslím jako, kdo je tím odpůrcem, že kdyby tam ti odpůrci nebyli, tak asi by to bylo snažší. Eh, jednoznačně, jednoznačně e jsou to různé ochranářské spolky, ochranáři, který si tam vždycky najdou něco a obstruují celý ten proces a hážou nám klacky pod nohy. >> Já to radši zopakuju, aby to bylo jasný. Ekologické organizace nebo ochranářské spolky bojují proti ekologickému zdroji. >> Mhm. >> Bezemisnímu. >> Mhm. Na to se dá říct jenom hustý. Takovým specifickým nepřítelem jsem slyšel, že jsou taky někteří vodáci. Je to pravda? My se snažíme s vodákama vycházet po dobrém, protože zase, když se podívám do historie, tak většinou ta řeka byla takovým tím místem, který přitahovalo eh všechny možný aktivity a už historicky se museli všichni, kteří na té řece chtěli jakýmkoliv způsobem žít nebo bavit se, nebo nebo podnikat, tak se museli domluvit. >> Hm. A to ještě dřív, když se sváželo třeba dříví po řekách, tak tam byl ještě mnohem mnohem větší provoz, jo. A dneska mi přijde, že každej si tu řeku jako chce urvat sám pro sebe, ale to prostě nejde. Takže my se snažíme e jakožto provozovatelé malých vodních elektrár vycházet s vodáky, s rybáři, se všemi těmi zainteresovanými organizacemi ve spoustě případů právě eh ty naše jezy nebo to, že zadržujeme tu vodu a vzniká tam tím pádem nějakej prostor pro to, aby tam vodáci mohli mohli vytvářet nějaký svoje aktivity. Takže vycházíme jim stříc, pomáháme jim spoustu eh třeba elektrárníků, kteří jsou na takových těch vodáckých baštách, tak třeba na svoje náklady eh vytvářejí nebo vyrábějí různý skluzy, eh aby těm vodákům se lépe po těch po těch jezech >> eh plulo. Ale eh je pravda, že i vodáci jsou jedni z těch, kteří kteří eh ne mnohdy jsou eh šťastní za to, že ty malý vody a ty jezy na těch řekách jsou. >> Dobře, poprosím o poslední obrázek a v závěru bych se ještě pověnoval takové té unikátní vlastnosti té vody. Jak jste tady už naznačil, voda je bezemisní, voda je čistá, ale voda je zároveň řiditelný, relativně stabilní zdroj. pokud teda není extrémní sucho jako teďka, ale eh já tady vytahuju graf právě z té konference hydroturbo, kde byla spousta slovenských účastníků a ono se tam dostuje s tím, že třeba se kombinuje přečerpávací vodní elektrárna a baterka a ta baterka se používá na služby výkonové rovnováhy a pokud se vybije, tak si ji dobijete eh tou přečerpávačkou. Je to docela zajímavá věc. Pokud ještě umíte obchodovat na těch trzích, tak se na tom dá relativně vydělávat. Není to i pro nás docela jako dobrá use case ve smyslu, že voda prostě v současnosti získává v nové době novou hodnotu. Už to není jenom o tom, že vyrábím, vyrábím, vyrábím a snažím se mít co nejnižší odchylku, ale je to o tom, že vyrábím ve správný čas a dodávám to do sítě v tu chvíli, kdy je to potřeba. Není to i návod dobrý pro české eh provozovatele? >> Je to dobrý návod. Eh, samozřejmě, eh, ta malá vodní elektrárna je, eh, z pohledu, řekněme, nějakého řízení a nějakého používání na na flexibilitu jako poměrně dobře říditelná. To znamená, eh, rychle najede, rychle sjede, můžete nějak škálovat, že třeba o 10, o 20 % uberete nebo přidáte. Eh, to jednoznačně. Samozřejmě je to tvrdý zdroj, to znamená je to je točway generátor. To znamená můžete s tím řídit frekvenci, nedostatek nebo přebytek e elektřiny. Takže pro pro řekněme dispečery, pro řízení sítí jako takový, je to je to skvělej vzor, skvělej zdroj. Ale jsou tam ty ale jo. První co je, tak říkali jsme si, že nejvíc těch zdrojů je těch nejmenších 35 kW nebo řekněme do 100 kW a to není úplně jako zajímavý pro řízení tý sítě. My když se dneska bavíme s obchodníky, s agregátory a a samozřejmě řešíme řešíme to, jakým způsobem ještě tý malý vodní elektrárně přidat nějakou nějakou tu přidanou hodnotu, jak jak zvětšit tu její atraktivitu, tak přesně narážíme na to, že když se na to podíváte, tak dneska dneska z pohledu agregátora eh ten nejmenší celek je 1 MW a řekněme, že dokážeme vzít 2,5 MW elektrárny a a ty ty sloučit jako do jednoho do jednoho eh celku. Takže dneska ta atraktivita je řekněme 300 kW spíš e té5 MW nahoru, což těch elektráren není tolik. Eh těch je opravdu míň. A pak narážíme na další problém, že eh jasně, ne vždy ano, vy máte třeba , MW instalovanou, ale eh kolik jedete, kolik hodin v čase jedete ten maximální výkon, jo, že nedokážete garantovat úplně těch půl MW, kterých tam je. Pak narážíme na takzvaný povolení nakládání s vodami. Já už jsem to tady zmínil ve vztahu na zůstatkový průtoky, na minimální zůstatkový průtok. A vy v podstatě, abyste mohl provozovat malovodní elektrárnu, tak musíte mít takzvané povolení nakládání s vodami. To znamená, to je dokument, který se vydává na 20 25 let a v tom máte přesně stanoveno, jak vy můžete s tou vodou nakládat. To znamená, co s ním můžete dělat, jak moc můžete rozkolís tu hladinu, v jakých limitech se musíte pohybovat. A to je přesně ta věc, kde v okamžiku, kdy z toho uděláme tak, že budeme zapínat, vypínat tu elektrárnu v nějakých třeba, protože pro pro FR FRR je eh tam se bavíme i třeba o minutách, že že na pár minut to vypneme, na pár minut to zapneme, takže v ten okamžik eh rozkolísáte tu řeku. A teď si představte, že eh na té řece je třeba kaskáda několika elektráren. Teď každá ta elektrárna má jiný řídící systém. Ty řídící systémy fungujou jinak rychle. A teď si vemte, že ta první >> rozkolísá trošičku eh tu hladinu, třeba ještě v rámci mezí, který má v tom manipulačním řádu. Ale teďka přijde ta druhá, třetí, čtvrtá. A teď každá na to nějak zareaguje a třeba za tou čtvrtou nebo pátou elektrárnou ta voda najednou v té řece lítá tak dramaticky, že už to není dobře pro tu řeku. Eh, je to v rozporu potom s manipulačními řády a to jsou věci, který nám do toho promlouvají. To znamená, není to jako úplně triviální záležitost. Je potřeba zase do toho zahrnout vícero organizací, domluvit se, eh, jestli je toto únosné, proto, aby my jsme tady byli schopni řídit eh tu naši soustavu distribuční. A to se dostávám zase na to, o čem už tady byla řeč, že my bez toho, aby Ministerstvo obchodu, průmyslu, životního prostředí, zemědělství, AB utvořili nějakou pracovní skupinu, která se bude těmto záležitostem věnovat [odkašlání] a aby my jsme si řekli, co je ta naše priorita, tak bez toho to nepůde. >> No, na druhou stranu ještě v těch SVR tam je silný soupeř baterky, samozřejmě. Na druhou stranu e z tý baterky to prostě se to vybije a pak jsou prázdné a tam ta řeka se nevybije, že jo. Ta řeka se nevybije, když není úplně >> když není úplně sucho. Když není úplně sucho. Jo. A my tady máme trošičku takovej paradox v Český republice, že v podstatě kdyby eh vy jste měl u malý vodní elektrárny e baterový úložiště a nabíjel byste to baterový úložiště z té malivodní elektrárny. To znamená tou zelenou elektřinou a potom byste tu baterku vybíhl a posílal do sítě, tak eh na tu kil, kterou vy pošlete přes tu baterku, tak už nedostanete zelený bonus, nedostanete nadpodporu. Takže to to je taky trošku věc, která přibržďuje nebo která brzdí takovej ten trošku větší rozvoj těch baterovejch úložišť u eh obnovitelnejch zdrojů. >> Ale přitom todle ten model, co jste zmínil, malý vodní zdroj a baterie by dával smysl vzhledem k soustavě. >> Jednoznačně. >> Hm. Jednoznačně. Jednoznačně jak pro tu flexibilitu na to řízení sítě, tak samozřejmě i potom pro tu obchodní flexibilitu. >> Dobře. Tak na závěr se vás ještě zeptám, jestli máte nějakou modlitbu za déšť. Vy provozovatele vodních zdrojů. [smích] >> Občas zajdu do kostela, ale nepomáhá to, tak nevím. Dobře, pane Vojnare, moc děkuji za rozhovor a pevně věřím, že eh toto naše téma, že nebylo jenom takové plácnutí do vody, že se vodě budeme věnovat i v některém z dalších dílů. Děkuji. >> Já děkuji mnohokrát. >> Vy se mějte krásně, diskutujte o vodě i o jiných zdrojích, o budoucnosti české energetiky. Za týden zase na shledanou. Mějte se. >> Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Dataun. [hudba] >> [hudba]