„Víc se mluví o válce než o míru.“ Vondráček ostře v Interview ČT24

pomoci zastavit ruskou agresi na Ukrajině. To jsou momenty z vystoupení českého prezidenta na zasedání valného shromáždění OSN, ve kterém Petr Pavel zároveň oznámil i zájem České republiky znovu se stát nestálým členem Rady Bezpečnosti OSN. Celou světovou organizaci je pak potřeba zreformovat. Jak se má OSN změnit? Jak vyřešit problém, kdy členem Rady bezpečnosti s právem veta je agresor a je Česko dostatečně připraveno na ruskou hybridní válku? Hostem interview ČT24 je místopředseda výboru pro evropské záležitosti poslanecké sněmovny Libor Vondráček. Pane místopředsed, agresivní postoj Ruska představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost jako takovou. Bezprostřednost této hrozby jasně ilustroval nedávný pokus o útok ruského dronu na letiště Libskohale v Německu, které leží pouhých 150 km od hranic České republiky. Důsledky této agrese ale sahají daleko za hranice Evropy. Ruská válka narušila globální potravinovou bezpečnost a přerušila zemědělskou produkci, vývoz i dodavatelské řetězce. Pane poslanče, je agresivní postoj Ruska ohrožením evropské bezpečnosti, které poznamenal prezident na valném shromáždění. >> Určitě agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro ty státy, které velmocemy nejsou. >> Takže ano, Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu. >> Je to tak? Měla by se Čína pokusit nebo alespoň spolu pokusit ukončit válku na Ukrajině? >> No, všichni bychom se měli spolu pokoušet ukončit válku na Ukrajině. Já občas, když jsem sledoval ty projevy, tak jsem a obecně, když potom vidím ty výpisy z těch projevů a slyším, co se řeší, tak jsem trošku smutný z toho, že frekvence slova válka je daleko častější v těch projevech, než třeba frekvence slova mír. Ale tohlecto je prostě něco, co bychom měli tak nějak usilovat všichni. Na druhou stranu vidíme, >> špatně, že se říká ukončit válku, ukončit ruskou válku. Tam je frekvence slova válka poměrně vysoká. Ano. Tak zas máte pravdu. Nemá smysl slovíčka řit, že dá se opsat ty stejné věci. Mír a ukončit válku. Ale přeci jenom eh jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír. Druhá věc je neustále jako vyvolávat nějaký dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si tady rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka. Takže byť jsem tady řekl, že je to hrozba agresivita jakékoliv velmoci, včetně samozřejmě Ruska, tak na druhou stranu my bychom měli v první řadě akcentovat to, že dlouhou dobu e kromě Spojených států v podstatě nikdo se nepokoušel zprostředkovat ta mírová jednání a pokoušet se o to musíme. Všechny války, včetně těch největších světových, prostě skončily tím, že na konci byla nějaká snaha o mírové jednání, třeba o nějakou kapitulaci, bezpodmínečný mír a tak dále, ale prostě na konci muselo být to jednání. A já teda slyším Spojené státy, že hovoří o tom, že bychom se mohli posouvat blíže k míru a za to jsem určitě rád. >> No, to už říkají hodně dlouho. Eh, když říkáte, že všichni bychom se měli snažit, čím jste třeba přispěl vy k tomu, aby válka na Ukrajině skončila? No tak já asi nemám úplně tu moc. Myslím si, že je třeba >> moc asi nemáte, ale jste jste poslancem parlamentu České republiky a určitý přístup ke komunikačním kanálům, k jednání. Setkáváte se s lidmi na mezinárodní scéně. Určitě proto něco udělat můžete. Asi nemáte stejný vliv jako Donald Trump. Z toho vás neobviňuji. Eh, ale eh, nějaký typ jednání a předávání informací a komunikace zavést určitě můžete. >> Je to například snaha neeskalovat situaci. Je to snaha komunikovat docela jinak než třeba bývalá ministryně obraní paní paní Černochová, když přiletěla na území Polská raketa, tak ona jako téměř na Twitteru už e psala něco skoro o třetí světové válce. Tak já myslím, že je potřebem, kdo udělá bombastičtější prohlášení. Pokud jde o bezpečnost, pokud jde o tyto citlivé věci, tak rozhodně není nic zásadního na tom smchom každou věc museli komentovat nějak rychle a vždycky je lepší dvakrát měřit a jednou řezat, než něco napíšu. >> Spíš než sociální sítě. J myslel nějaké diplomatické jednání, politické jednání s někým něco něco takového, jestli máte. >> Myslím, todleto je záležitost ministerstva zahraničí. Tohleo je záležitost těch vrchních ústavních představitelů a já na to nemám mandát. Ale pochopitelně, pokud bych měl možnost s někým mluvit a teď je třeba i otázka, vemte si to, jestliže válčí Rusko s Ukrajinou a my bychom asi chtěli, aby Rusko neválčilo na území Ukrajiny, no tak to by znamenalo, že bych se musel setkávat s nějakým představitelem Ruska, říkat mu neválčete. A možná, že kdybych se setkal s představitelem Ruska, a priori bych byl označen za pro Ruské. Jo. Jo. Takže já to rozhodně nemám v plánu scházet se s představitelem Ruska. A to i vzhledem k tomu, že já nejsem ani premiér, ani ministr zahraničí. A myslím si, že z mé strany to setkávání se s ruskými představiteli by asi mohlo být vnímáno jinak, než když by někdo skutečně na vážném mírovém jednání s představitely Ruska zkoušel ten mír do jednat. >> Trochu jsme odešli od té Číny, na kterou jsem se tady původně ptal. Má se Čína, konkrétně Čína, prezident o tom mluvil, proto se ptám konkrétně na Čínu. Spolu pokusit ukončit tu válku na Ukrajině, protože podle prezidenta na to sílu má. >> A Čína je významný hráč na mezinárodním poli, e, stále významnější >> a očividně to nedělá, že by se nějak snažila ukončit válku na Ukrajině. >> Já nevím, jak to dělá Čína. Nevím, jak to dělá třeba Ponderle. >> Vidíte, vidíte nějaké výsledky ze strany Číny směrem ke konci války na Ukrajině? >> Výsledky nevidím. A nevidím nakonec žádné výsledky, protože ta válka pokračuje, přetrvává dlouhou dobu. Možná, že Čína se třeba rozhodla, že přispěje k tomu, že se přestane válč tím, že nebude žádné ze stran dodávat zbraně. I to je možná strategie Číny, jak přispět k tomu, že se neeskaluje ten konflikt. Eh, i tohleto je přeci věc, kterou Čína může přispívat k tomu, že ta válka se neeskaluje a že třeba dojde k vyčerpání obou stran v tom smyslu, že nebudou chtít dál. Konkrétní výsledky nevidím. Na druhou stranu, od koho jiného ty konkrétní výsledky vidíme? Opravdu jediný, kdo konkrétně prezentuje, jsou Spojené státy. Nikdo jiný, žádné konkrétní výsledky, >> no nějaké výsledky jsou prezentovány. Jak moc jsou definitivní a hmatatelné? O tom si každý z nás můžoume skoro dva roky, že už za chvíli to bude. Vidíte nějaké hmatatelné? >> Vidím to, že probíhá jednání. jestli probíhá jednání mezi Činou a Ruskem a nemluví o tom, nebo třeba mezi Evropskou unií a Ruskem a nemluví o tom, o tom já nevím, když o tom nemluví, ale Spojené státy alespoň o tom mluví. To znamená možná si pan prezident přeje, aby také Čína začala mluvit o tom, že o něčem s Ruskem jedná. >> Podepisujete slova českého prezidenta, že čím je země mocnější, tím má větší odpovědnost za to, co se ve světě děje. >> Je to tak pravděpodobné. Každý v první řadě má odpovědnost za své vlastní činy. To znamená, pokud Rusko překročilo hranice Ukrajiny, nese za to zodpovědnost větší Rusko než ostatní velmoci. Pokud Spojené státy v roce 2003 zahájily invazi do Iráku bez mandátu rady bezpečnosti, nesla za to odpovědnost vláda Spojených států, ne jiné velmoci, ne Čína, ne Rusko. Takže vždycky v první řadě nese odpovědnost ten, kdo koná. A mají tedy na půdě OSN zaznít slova, že někdo může někoho zničit a poslat ho do pekla, jak řekl Donald Trump. >> Myslím si, že tohleto. >> Patří to na půdu OS. Myslím si, že todleto není dobrý slovník a je to opět jakýsi můj povzdech, že často více než o míru se mluví o té válce a já obecně asi bych mohl spoustu těch vět, které vyřekl Donald Trump podepsat, ale tohleto zrovna zrovna není teda pasáž, za kterou já bych ho chválil. Má se OSN nějak změnit případně jak či na zahraniční pol v rámci zahraniční politiky, ale řekněme si upřímně, že prostě Rada bezpečnosti tak jako nezabránila té invazi do Iráku v roce 200 zatím nějaký bezpečnosti za chvíli. >> Tak k tomu se dostaneme. OSN dovedte si představit dobře. Co by OSN ve vašich očích eh oproti dnešku dělat neměla a co by oproti dnešku dělat měla? OSN. OSN z mého pohledu byla organizace založena právě po druhé světové válce proto, aby nějak pečovala o mír. To znamená, to je její prioritní úkol. Nemyslím si, že OSN by se měla podílet na věcech jako různé pandemické úmluvy WHO. Nemyslím si, že OSN by měla tlačit různé zelené ideologie skrz ITCC projekty. Na na čemž by se celý svět měl dohodnout. ohrožení lidstva si nejsem úplně jistý, že byl primární smysl eh Spojených národů, že proto tady vznikali, aby nám říkali, e, kdy se máme nechat očkovat, kdy máme nasazovat roušky a oni si prostě rozšiřují, podobně jako Evropská unie se snaží rozšiřovat ty svoje pravomoce a na rozdíl od Evropské unie mají daleko menší moc nad naším životem, takže spíš nás ohrožuje teď v tuto chvíli centralismus Evropské unie než OSN. Petr Pavel dnes mluvil taky o tom, že když je nějaký člen Rady bezpečnosti správem veta účastníkem konfliktu a ještě ke všemu agresorem, takže to k ničemu nevede. Teď už jsem u rady bezpečnosti. Je potřeba nějak změnit radu bezpečnosti, aby byla funkční. Musela by se změnit Charta OSN. Museli by se na tom shodnout eh hráči, ještě hráči a v podstatě možná by stačí vyškrtnout asi dvě nebo tři slova, že eh hlasování musí být vždy souhlasých členů Rady bezpečnosti. To zas tak velká změna formálně není. Politicky samozřejmě >> formálně by to změna nebyla. Problém je, že možná několik těch stálých členů Rady Bezpečnosti by třeba na základě toho řekl, my už se nebudeme účastnit jednání OSN. A je otázka, jak bychom si pomohli, kdyby například Čína a nebo další země Brixu, které jsou navázané hodně na Čínu, kdyby se rozhodli, že teda už pro ně OSN ztrácí nějaký význam. Nevím, netroufám si říct, že by to měla být snaha v tuto chvíli, které bychom měli věnovat příliš mnoho energie, protože to nepovažuju za jako realistické, že by se to stalo. A kdyby se to stalo, tak právě za cenu toho, že mnoho států už se tady ani nesejde. Už spolu nebudou mluvit ani na tom OSN. Ať si OSN myslíme, co chceme, tak přeci jenom dnešní den a ty dny, které jsou před námi a za námi, tak jsou prostě momentem, kdy se ti politici můžou setkávat. A je to tak tradiční, že když se setkávají, nikdo je z ničeho a priori neviní. Jako když třeba teď jela delegace do Číny, tak z toho byl u nás poprask. Zatímco jiné státy tam jezdí velmi často. Evropská unie tam byla asi pětkrát už byla vle jen za posledních 10 let a my jsme tam nebyli dlouhou dobu a teď z toho byl relativně poprask, proč tam jakoby jezdíme. No, tak tady je minimálně prostor, řekněme i na to, na tato jednání, která v očích mnoha lidí nejsou politicky korektní. A to tam třeba Tom Okamura vznesl v Číně, že by Čína měl dělat něco ve prospěch konce války na Ukrajině? >> To nevím, o tom jsem se s ní nebavil. Zmínil jste, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu, když to stáhnu i na Severoatlantickou alianci, tak jakou přípravu na možný ruský test soudržnosti na to považujete za nejdůležitější? >> Jako přípravu na možný ruský test soudržnosti na to. Ano. Tak byli to šéfové několika evropských tajných služeb, kteří o tom mluvili pro Garden, že tento test, ne text, test by mohl přijít už několik řádů let, ale měsíců. >> Já myslím, že tohlecto jsou takové vzletné fráze, test soudržnosti. Eh, my se musíme vůči jakémukoliv ohrožení naší země připravovat v první řadě tím, co můžeme na našem území, e, provádět osvětu. našich občanů. Súdržnost na to, pane poslaneče, >> ta není pro vás, ta pro vás není důležitá soudržnost uskupení, jehož jste členem. Tak pro mě je důležité, aby platily články čtyři, článek pět a myslím si, že zatím tomu tak vždycky bylo a proto se nikdo neodhodl zaútočit e na nějaký stát v Severoatlantické aliance, aby byl aplikován článek pět v tom duchu, v jakém bychom si to představovali, že by byl zahájen válečný konflikt. Ano. bude vyžadovat někomu přijdou pomoc vojáci cizí země. Toleto se v rámci toho 11. září úplně nedělo. Nicméně tohlecto je věc, která prostě za těch 60 70 let existence, víc než 70 let existence NATO, tak tohleto odstrašilo všechny od nějakého útoku. Jediný, kdo se dostal do nějaké válečné pře, tak byli dva členové na to mezi sebou. Řecko a Turecko. Ale jinak e zatím toleto je dostatečně odstrašující hrozba. Dokudou mít jednotlivé státy, včetně Severoatlantické aliance, ale třeba i včetně Ruska budou mít jaderné zbraně, tak vzájemně se tak trochu drží v klinči a my musíme prostě dělat všechno proo nich nikdy nesáhlo. >> Vy jste připraven podporovat případné použití článku pět severoatlantické smlouvy, když už jste ho zmínil? No, tak my jsme vázáni nějakou smlouvou a pokud by náš spojenec byl kýmkoliv napaden, tak podle toho v adekvátní míře, přesně podle toho znění článku pět, my bychom mu měli pomoci a samozřejmě očekáváme naopak pomoc od něj. >> Jste připraven hlasovat pro vyslání vojáků na pomoc partnerovi v NATO? Jsem připravený, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt, tak samozřejmě jsem připraven toto podpořit, protože opět kdyby někdo zaútočil na nás, my očekáváme, že někdo jiný nám přijde na pomoc. >> Hm. Vyslání vojáků tedy ano, pakliže tenhle požadavek přijde za vás. >> Pakliže bude prokazatelné, že začala válka, že to není nějaké jako Zdařb Bůh, eh, využívání článku pět. Myslím si, že třeba v případě eh toho 11. září, pokud se použil článek pět, tak nebylo nutné, aby naši vojáci šli do Afghánistánu. Tohleto prostě v tu chvíli nutné nebylo. Eh, afghánská vláda nezačala válku směrem ke Spojeným státům. nebyla to konvenční válka tohoto druhu. A myslím si, že i vzhledem k tomu, že naši vojáci v tom Afghánistánu prostě přišli o život a dneska se do toho Afghánistánu můžem podívat, co to přineslo, jaký je tam lepší režim, než tam byl předtím, tak tento typ aplikace článku pět nepovažuji za skutečné jako závazek pro Českou republiku. Ptal jsem se na váš názor názor, protože některý někteří politici říkají vojáci ne, rozhodně někam vojáky nepošleme. že nejsem jistý, že by někdo mluvil a popíral článek pět. E, nebudu se vracet do některých minulých televizních e debat. Ptal jsem se na váš názor, protože článek pět skutečně nepředpokládá apriorně automatické vyslání vojáků, ale totiž ani nevylučuje. On a priorně nepředpokládá, že se nasadí všichni vojáci, ale myslím si, že se očekává, že nějací určitě nasazeni budou, jo. Ale stejně tak, jako by bylo blahové myslet si, že kvůli útoku na nás by všechny síly na naši obranu napřely Spojené státy. Ale rozhodně by asi bylo jako špatné, kdybychom pochybovali o tom, že by nám pomohli v nějaké míře. >> Když jsem říkal, že někteří politici to říkají, tak zastavili jsme se u českých. Já se podívám kousek za hranice. Jak vnímáte slova slovenského premiéra Roberta Fica, který se nedávno nechal slyšet, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí nějakého vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Jak to vnímáte? >> Já jsem ten výrok neslyšel. Já ho asi nemůžu úplně hodnotit. Todleto byla věc, kterou teďka vyřeno v kontextu si to, že partner v týmu, v klubu, ve kterém jste, který vám smluvně slíbil, že vám pomůže, teď říká, že kvůli nějakému článku té smlouvy prostě on vojáky někam posílat nebudevadí vám to. Až půjdu ze studia, tak se pokusím si asi najít nějaký záznam tohodle toho jeho výroku a pak mi to může vadit. >> No tohle řekl Robert Ficou. No tak říkám, já nevím v jakém kontextu nevím eh jak jaký tomu dával tón, takže nemůžu říct, že by mi to doslova vadilo. Vy jste mi to teď citoval, tak jako myslím si o tom, že asi bych volil jiná slova, kdybych byl na jeho místě. Ale říkám, já nechci hodnotit v tuto chvíli výrok, který jsem slyšel od vás před minutou a opravdu nevím, nevím, v jakém kontextu byl vysloven. >> Vede Rusko proti Česku hybridní válku? Myslím si, že všechny velmoci do nějaké míry vedou hybridní válku na území na území mnoha jiných států. >> A já se ptám na Rusko proti Česku. >> Nemyslím si, že by Rusko vedlo apriori hybridní válku proti Česku. Určitě vede hybridní válku proti NATO, proti Severoatlantické alianci a dotýká se to území České republiky. Stejně tak mnoho jiných hybridních válek má dopad na území České republiky a myslím, že je proti tomu potřeba prostě bojovat. pravdivými výroky a pravdivou komunikací naší vlády nebo vlády jako všech států. To je nejlepší cesta. Jak se >> pan premiér si myslí, že Rusko vede proti českohybridní válku? Nedávno to řekl protcz. Tak tak teď už si to myslíte taky jako >> já určitě jako to, co jsem řekl, tak zatím si stojím a to, že jsem v tuto chvíli členem vládní většiny celou severoatletickou ali proto jsem se ptal konkrétně na Českou republiku, jestli Česká republika je pan premiér použil tato slova, já jsem použil jiná slova. My nejsme ani ve stejném hnutí a i kdybychom byli, tak to neznamená, že musíme používat, že musíme používat stejný slovník. Budou pokračovat akce nebo sabotáže typu vozovna městské hromadné dopravy v Praze, Vrbětice, kybernetické útoky, nevím, >> bude to pokračovat, >> e, bude pokračovat mnoho útoků e ze všech možných stran, tak jako proběhl nějaký útok, >> tak jak proběhl nějaký útok třeba na Nordstream, mohli jsme si klást otázku, jestli eskaluje Rusko e situaci a nakonec si asi musíme říct otázku, jestli Ukrajina eskalovala v tu chvíli situaci. když udělala svými důstojníky teroristický útok na Nordstream. Takže já si myslím, že my musíme v první řadě myslet na naši bezpečnost a neřešit, odkud přijde útok, protože ten Nordstream byl zničený a vzhledem k tomu, jestli tudy může nebo nemůže tést plyn do Německa, je nakonec trošku jedno, jestli byl zničen Ukrajincema nebo Rusama, protože byl prostě zničen. A my musíme chránit naší kritickou infrastrukturu. Mohou to být různí hackři s různými záměry a mohou to být hackři nějaké konkrétní země, kteří nás chtějí ochromit. Rakety dopadající čím dál blíž k polskému území. Drony v Polsku nebo v Rumunsku. Nedávný útok na vlak jedoucí z Ukrajiny do Polska. Drony na letišti v Lipsku. Dnes úplně nejčerstvej narušení polského vzdušného prostoru vrtulníkem MI8 z ruské kaleningradské oblasti. To je taková ta enkláva mezi Polskem a Litvem. Ubaltského moře kus ruské enklávy v této oblasti. To nejsou jednoznačné znaky toho, že Rusko eskaluje situaci a chce případně vyvolat nějaký konflikt. A tudíž je na místě ta otázka o testu soudržnosti Severoatlantické aliance. >> Může být, že Rusko zkouší e nějaké hranice. Nicméně také to může být, že opravdu spoustu těch věcí, kde se nedokáže zjevně prokázat původce útoku. Takže spoustu věcí může mít nakonec jiné vysvětlení. Tam tam e tajné služby to říkají to tohle všechno poměrně jednoznačně. Vy nevěříte tajným službám, když to řeknou. >> Já neříkám, že nevěřím tajným službám a měl jsem za fakt. jsem eh za fakt eh za fakt úplně automaticky neberu všechno, co řeknou tajné služby. Tak jako právník jsem prostě zvyklý trošičku víc kritickému myšlení a eh myslím si, že pokud ty věci jsou zjevné, pokud opravdu je tam jasný původce, tak je vydán mezinárodní zatykač a pak to pokračuje v nějakém trestněprávním řízení. Podobně jako 11. září také dospělo e k nějakému řízení soudnímu. A určitě tady existuje skupina lidí ve Spojených státech, kteří třeba mají pocit, že nebylo úplně všechno přesně objasněno, ale byl tam prostě pokus, aby stanuli pachatelé před regulérní soud a byli usvědčeni podle zásad trestního práva. A já než řeknu, že něco je fakt, tak mám podobně přísná kritéria jako trestněprávní řízení. Takže to, takže to budete mít ty pochybnosti, když ten soud prostě třeba s touím prostě proběhnout nemůže. >> Nebudete tady věřit český bezpečnostním složkám, protože to soudní razítko na tom asi nepůdobí. Já neříkám, že jim nevěřím. Já jenom říkám, že jsem dalek k tomu, abych dával ruku do ohně, že všechno, co řeknou tajné služby, je automaticky fakt. Protože to, co se třeba v čase, kdy byl spáchan útok na Nordstream, to, co se v tom čase jevilo jako fakt a prezentovalo se to celkem ambiciózně a přesvědčivě, tak se po několika letech vyšetřování ukázalo, že tedy fakt nebyl. >> Vrací policejních orgánů a tajných služeb. >> No a tak tak ať pracují. České tajné služby definitivně řekly, jak to bylo po tom vyšetřování, tak už tomu věříte. Tak jim, tak jim v tu chvíli jistě nebrání nic tomu, aby předali informaci státnímu zástupci a přeci mohou se i pachatelé stíhat i v nepřítomnosti. Eh, takhle to funguje velice často. Soudy a různé soudy i eh mezinárodní prostě o někom řeknou, že je třeba válečný zločinec, přestože je to v nepřítomnosti toho obžalovaného. A tady si myslím, že to je pořád ještě úroveň, kde více eh jsou ukazováni prstem nějací konkrétní pachatelé. třeba v případě těch Vrbětic, tam se doslova říká, že jsou to tito konkrétní lidé. No tak tam asi by to mělo taky nějak proběhnout. Podobně jako ve Spojených státech toho 11. září, protože mě to nikdo nevymluví. Když 11. září mohlo proběhnout soudní líčení, tak apriori přece nelze říkat, že u teroristických činů tohoto typu nelze vést soudní řízení. >> Tak některá poběží ještě. Opravdu je na místě v této situaci navrhovat snížení rozpočtu ministerstva obrany, jak o tom mluví váš poslanec Ševčík. A vzhledem k tomu, jaká je situace v České republice, co se týče toho schodku a mně se hrubě nelíbí výše schodku, tak si myslím, že je potřeba i nad tímto přemýšlet. >> No, e, já pořád doufám, že dokud se o něm nebude hlasovat v rámci prvního e čtení ve sněmovně, tak výše výše toho schodku by se mohla změnit a myslím si, že je k tomu napří obrany. Prosím, není obrana teď větší prioritou než jiné priority? Obrana je určitě prioritou, ale otázka je, jestli máme připravené takové nákupy, které jsou opravdu klíčové a tak moc by nám zlepšily tu bezpečnostní situaci. Kladu si otázku, proč minulá vláda neměla ani jednom roce 2% HDP. A já si a priori myslím, že výdaje nerovná se bezpečnost, že můžete vynakládat peníze tak jako minulá vláda za zálohové faktury a pak to znamená, že máme o miliardu vyšší obsluhu státního dluhu, protože se zaplatilo >> 15,5 miliardy Kčná záloha. Úplně zbytečně. Honili jsme procenta a teď máme o miliardu Kč vyšší obsluhu dluhu. Všechny generace budou teď platit těch 15,5 miliardy dřív. než by se museli promítnout do státního rozpočtu. Takže todle podle mě rozhodně není cesta, kterou bychom se měli vydávat. >> Pane poslanči, děkuju za rozhovor v interview ČT24. Na shledanou. >> Děkuju za pozvání. Na shledan. >> Za mlouh chvíli začínají události. Nenechte si je ujít na jedničce i tady na 24. Pěkný večer. Na shledanou. Dobrý večer. V policejních statistikách přibylo násilných trestných činů spáchaných nezletilými. Ministr spravedlnosti navrhuje