Větrníky rozdělují Česko. O miliardových projektech může rozhodnout jediný hlas | VN Briefing #53

Já teda bych řekl, že jako obecně v Česku ta ta větrná energetika nemá teda na na růžích ustláno. >> Přátelé, v Plískově na Rokicansku rozhodl jeden hlas, jeden jediný hlas o tom, že to hlasování dopadlo ve prospěch e té toho větrného záměru. >> Já myslím, že bychom se opakovali. Prostě ta ta výroba na tom na tom moři je prostě drahá. energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, sledujeme samozřejmě situaci v hormuském průlivu a na trzích s plynem, s ropou a prakticky se vším je to horší a horší, ale tak nějak se zase nic extra neděje, že by tam byly nějaké velké zvraty, což teda jako říkám teď, když natáčíme v pondělí a ono se to ve čtvrtek nebo v pátek odvysílá, bude všechno jinak. Každopádně, abychom neuvízli v hormském průlivu, podobně jako ty lodě některé, tak si dáme trošku pauzu a využijeme to, že se blíží komunální volby, jsou v podstatě za rohem, svátek demokracie, ale zároveň svátek místních referend. A o čem se bude rozhodovat? Také o energetice a na to se podíváme. Je tady se mnou opět Mirek. Čau Mirku. >> Čau Petře. Dobrý den. >> A už náš tradiční e host Martin Pacovský. Martine, ahoj. >> Ahoj. Ahoj. Tak pánové, já se toho dneska bojím, protože Mirek je rozjetej a nevím, co od něj dneska všechno můžu čekat. >> Já nejsem, já nejsem rozjetej. Petr samozřejmě lže. Nicméně měli jsme tady na začátku takovou diskuzi o ADHD a o dalších, ale co jsem rychle udělal, tak já jsem se teďkom, Petře, v rychlosti podíval na tom, jak si teďkon stojí LNG na TTF a vyskočilo lehce nahoru. Je na 74, tak teď si myslím, že asi zase bude válka teda. >> Ne, ne, ne, to je podle toho, co říkáme my. Tak tím se to samozřejmě řeší. >> Já jsem teď o víkendu řešil fixaci plynu, protože překvapivě by mi skončila fixace, tak jsem jak sám radím všem dvouletá fixace, tak jsem se trošku jako rozhodoval, jestli roční fixace nebo dvouletá fixace a jestli teď a nebo ceník. Co si o tom myslíte? No, já já jsem mluvil s jedním s jedním svým známým, který sedí u jednoho dodavatele a u nějž jsem já teďk a nebudu ho jmenovat >> a zafixoval jsem teda momentálně plyn za cenu 845 Kč. >> OK. >> E a zafixoval jsem jí teda na dva roky. >> Na dva roky? Jo. >> Hm. >> Já jsem právě přemýšlel, jestli dva roky nebo rok, protože asi čekáme všichni, že ten plyn půjde dolů, ne? v příštím roce, ale než se to přepíše do těch do těch retailových tarifů, tak to asi potrvá. Já taky se kloním teda ke dvoum letům. >> Já si myslím, že ten ta situace teďkom bude taková, že budeš mít nakoupeno. To znamená, že když se podíváš do toho portfolia, který budou držet ty držet ty dodavatele těch plynů, tak si myslím, že oni tam budou muset mít nakoupeno i za tu vyšší cenu. Tak budou mít i za tu vyšší cenu. Teď jako chvilku trvalo, než se to promítlo. Tak já si myslím, že tak jako obecně. Já tady vždycky, já tady všem doporučuju, já nebudu, nebudu dávat konkrétní doporučení, ale budu doporučovat všem, aby se prostě věnovali tomu za kolik utrácí a jaký mají smlouvy se svými dodavateli energií. >> A já jsem zrovna teď oběhl trh a dal jsem si tříletou fixaci. >> Jo. >> A je tam dokonce i stejnej vysokej a nízkej tarif na elektřinu. >> Na elektřinu. No. A kolik máš po? Jsem jsem 10 MWh za rok. No, já mám barák velkej. A pozor, eh, co jsem to chtěl. Jo, je to pod třema korunama za kil. Ty >> máš velkj barák. To je to, jak tě >> normální tady neděláme legraci, že tě platí v osilní loby, viď? E, já mám, >> já jsem se toho bál dneska. Fakt dneska to bude zajímavý. >> Já teda co se týká spotřeby, tak já, já nemám fotovoltaiky. Nicméně já mám barák nějakejch 200 m čtvereční obyvatelný plochy, kterou vyhřejvám. Elektriku používám, elektriku používám jenom na svícení, na vaření a to je všechno. A tam mám 2 MWhy spotřebu. A co se týká plynu, tak plyn mám normálně přes, jak se to jmenuje, podlahovku a mám spotřebu 9 MWh plynu ročně. >> To taky to je taky dost, doc, co? >> Jo, tak já to mám všechno v tý elektřině, že jo, že u nás není plyn, to znamená to znamená, že nějakejch jako to není moc, to je jako 9 MWh je málo, když se na tom zamyslíš. Tak plyn máš jako dneska kolik jako třetí. Já počítám, že průměr na Vácou se sedm, ne v zásadě. No tak jsou možná menší. Mám >> na baráku. Já mám barák. Jo, prot mám jako já jsem stáhnul jenom tím, že jsem se podíval na to, jakým způsobem je vlastně vyladěnej jakým jak je vyladěnej defaultně termostát >> a jak je to nastavený. To znamená, že dneska už nenahřejvám vodu prostě celou dobu a ráno, když si koupu toleto, to mi sundalo třetinu spotřeby dolů. To jsem dělal, když byla krize. >> Já se snažím, tak jsme si udělali tak jsme si udělali okénko. Okénko správného odběratele odběratele energií. Pro naše diváky, zajímejte se o tom. >> Ano, ale víme, že 850 teda, kolik jsi říkal? Dvetá fix 45 byla dvouletá fixace. >> Ty jo, to bez DPH. >> Bez DPH asi. >> Tak a já mám tříletou na elektřinu. Budu mít tříletou na elektřinu a jsem pod třema korunama včetně DPH. >> Tak výborně. Tak konečně podcast k něčemu byl i běžným uživatelům. Tak a teď se podívejte dobře na tenhle obrázek. O tom to dneska bude, přátelé. Eh, první graf. Jedeme samozřejmě místní referenda. No a o čem jiném by mělo být místní referendum, než o větrných elektrárnách. Přátelé, já mám pocit, že normálně v České republice neexistuje významnější téma. 37 referent bude teďka 9 10. října po celé České republice. 21 z toho je o větrných elektrárnách. To je obrovský číslo. Když se podíváte na ty ostatní kategorie, tak tam prostě najdete takové drobné čučky. Fotovoltaika, životní prostředí, doprava, infrastruktura, ty větrníky tam fakt trčej. Když se podíváme na ten graf za všechna místní referenda od roku 2006 a ono to jde, protože ministerstvo vnitra má krásné statistiky excelové, >> kde se dá všechno vytáhnout, tak jsem to pěkně zanalyzoval, tak ty větrníky i z tohodle dlouhodobého pohledu vlastně jsou docela významné. 84 referent s celkem 523. Eh, významnější kategorie už bylo jenom územní plánování a výstavba. Ale jinak, když se podíváte, třeba těžba a lomy 32 referent, jo, to je prostě jako v nepoměru úplně. Přitom ten zásah do tý krajiny je daleko větší. Co si o tom myslíš, Martine? >> Tak můžeme se bavit o zásahu do krajiny. Tak lom je díra v zemi versus versus e 250 plus čnějící vrcholky turbín v krajině. A je to přece jenom věc, která je podle mě daleko víc viditelná a řekl bych, že eh, že to se asi trošku ukazuje i na těch referendech, no. Přece jenom jako ten zásah do té krajiny s těmi větrnými turbínami je prostě relativně jako velký a myslím si, že e tady v Česku prostě není taková ta eh jako řekněme ta vize, že chceme být zelení a chceme být uhlíkově neutrální a že to vlastně má nějaký jako širší dopad do eh do energetické optimalizace nebo soběstačnosti a je to spíš vnímáno jako nějaké nutné zlo. No a to podle mě je vidět i z pohledu těch z pohledu těch turbín. Plus si taky myslím, že ti uhlaři a a řekněme ti, kteří kopají do země, jsou lépe organizovaní než ti, co staví turbíny, protože co turbína nebo co pár turbín, to jiný developer a myslím, že ten lobing asi je lepší dělat jako systematicky jednou skupinou než více menšími skupinami. No. >> Mirku, hlasoval jsi někdy v referendu o větrníku? Ty já přemýšlel myslím, že tak vzhledem k tomu, kde bydlím, tak u nás se jako zatím větrník neplánuje, takže já bydlem u Prahy u letiště a tam si myslím, že nepostavíš nic, nic, co má víc než 12 m, takže >> takže tam jako nic nebude. Mimochodem teda tole mě přivádí tak jako když budete bydlet u letiště, tak si prosím vás nepořizujte dron. Já jsem dostal dron k 35 narozeninám. >> Už ho nemáš. A on on mi nemohl přeletět ani barák, protože tam protože tam bylo to fyzický omezení prostě na to, jak vysoko ten dron může letět v tý zóně poví letiště. Takže já jako co se týká u nás, tak teda u nás je to jak na větrný hůrce. To znamená u nás by teda asi foukalo relativně často. Koneckonců mi to takhle jako pravidelně rve takovou tu tkaninu z toho plotu, jako ta síla tam je, ale asi tam nebude stát teda větrná turbína. Rozhodně ne ta, o kterejch se dneska asi budeme bavit. >> Přesně tak. Pojďme se podívat na další graf, kde jsou výsledky za referenda, která dosud proběhla o větrnicích a zároveň byla platná a závazná. Ne všechna byla platná a závazná. Já řeším jenom opravdu tato, protože ta jsou relevantní a mě tady zaujalo, že ta negace není zas tak, jak bych si představoval. Jsou to 2 tř. je tam samozřejmě jako a teď je není to jako, že e toto byl eh byla odpověď na tu otázku v referendu. Ono někdy máte formulovanou otázku, jestli má obec eh činit veškerá opatření proti, jo, což zase komplikuje ty statistiky, ale mám to spočítaný fakt poctivě. Je to pozitivní versus negativní vůči tomu projektu. Takže mě docela překvapilo, že těch pozitivních tam byla jako ta 1/3. >> Mně taky. Hm. No, >> já dost jako přemýšlím, ono je to nakonec o penězích, jo. Pojďme si jako říct, že je to o tom, kolik ten developer je schopen té obci a těm obyvatelům dát. A a vlastně já jsem se chvíli zabýval i porovnáním těch nabídek, co ti developeři nabízejí těm vesnicím a tam je nějaká elektřina zdarma, je tam nějaká sleva, ale podle mě to nejsou zas tak velké peníze. Podle mě to je o tom, kolik ten developer je připraven si jako ukrojit z koláče a vlastně dát dát té obci. A tam si myslím, že se dost láme chlba v konečném důseku, protože jako megawata elektřiny zdarma prostě si myslím, že nikoho neosilní, >> jo, zatímco prostě nevím 10 % z nějaký tržní ceny, 15 %, 20 % si myslím, že jako už může jako i to referendum protočit nějakým jako pozitivnějším směrem. No >> a přesto já jsem žil v domění, že když se mě někdo zeptá v místním referendum, chcete, tak odpověď zní ne automaticky. Já nevím. Jo, tam zase jako tak byla tady koneckonců ta starostka, která která tam má u tebe, tak to to pospisovala, že u těch ty lidi, který už u toho žijou a nějakým způsobem mají tu bezprostřední zkušenost, tak tomu asi budou jako otevřenější. Todleto platí jako u jadernejch elektráren, že jo. Todleto platilo >> jakoby kdyby dělal, kdyby ji dělal u lidí, který bydleli okolo, bydleli okolo dolů prostě támhle někde jako v Tušimicích nebo něco takovýho. Tak >> chcete ještě jeden. Ano. >> Pozor, pozor. Tak moje moje moje tchýně a můj tchán, tak ty jako doslova žijou vedle tý díry. Bydlej v Černovicích vedle Chomutova. Já jsem chodil vedle e DNT běhat, jo, směrem na Prunéřov prostě a zpátky 12. Ano, důl nástup do Šimice a tam všichni ty lidi měli vlastně vůči tý díře, jak tomu říkali, tak tomu měli jako pozitivní eh pozitivní vztah. Většina z nich, protože to živilo asi, ne? Větš většinu z nich to živilo. Většina z nich tam jako chodila pracovat. Měli levnou elektriku, protože prostě já nevím jak to tam přesně bylo a byly tam dota, takže ta ta bezprostřední zkušenost toleto podle mě zlevňuje a pak jako ukazuje se to i v těch referendech asi. >> No, ale že jo, turbína ani zaměstnanost nepřitáhne v zásadě a ještě to není pěkná věc v zásadě. Takže jediné, co z toho můžou ty občané mít, je nějaká nějaký ekonomický benefit, který bude, řekněme, ne zas pro ně osobně nějak jako velký. >> Když to bude malá obec, tak to docela slušný. >> Mož. Dobře, ale OK. Jo, ale myslím, že nakonec to je dost jakoby o těch penězích, o těch podmínkách, jo, to jsou jak datová centra, že jo. Datová centra vlastně taky nepřinášejí žádnou zaměstnanost a a žádnou jakoby pozitivní přidanou hodnotu těm komunitám. a můžeme mít diskuzi o tom, jestli se mají stavět nebo se nemají stavět a a komu komu pomáhají a komu ne. No, >> tak pojďme dál. Tady to je velmi zajímavý graf, který ukazuje vlastně v letech ten vývoj, kolik bylo těch negativních a pozitivních referend vůči těm větrným eh záměrům, těm projektům. Já bych tady asi upozornil na několik věcí, jo? Zaprvé, v každém roce skoro je nějaké referendum. Jsou tam výjimky 2011, 2015, 2017, 18 a 2020, ale jinak pořád. Eh, těch referent poslední dobou významně přibývá. Až se doplní ten rok 26, tak to bude asi rekord. A poslední věc, na kterou chci upozornit a pak už vás nechám mluvit, jsou takové tři fáze. 2006 až 2008, to jsme se tak jako seznamovali, co to je větrník. Jako nikdo netušil, co to je. Takže ano, ne. A 2009 až 2000, řekněme 21 doba temna. Jo, tam přesně bylo to období jako >> byl topol, ne? >> No, takhle dlouho nevládnul, ale na začátku ano. Nebylo tam právě to, jak se řešily ty eh solární lektra. Nebylo to těsně 2009, 2010, jo, řekněme. Ale toleto dlouhý období až do roku 2021, tak málo referent a když už nějaké bylo, tak přesně otázka, chcete, nechceme. Od roku 22 do roku 26 nová doba. V některých letech je to dokonce v podstatě fifty50fty, rok 25, tam snad i převážily eh ty pozitivní. Takže co na to říkáte, pánové? Ten vývoj je poměrně dynamický. Fakt je to jako jiný, než to bylo. >> Kdy byl nástup sociálních médií, kdy začal Facebook pořádně fungovat? >> 2016, 17, dejme tomu, kdy to začalo bejt jako zajímavý. >> Čže? Já si myslím, že hodně v tom hraje samozřejmě ta >> ta negativní propaganda asi bych řekl u těch referent, e, řetězové dopisy a tak dále. >> Jo, to je, to je dobrej argument. No, >> ale jinak já si prostě myslím, že když se podíváte prostě na západ od našich hranic, tak prostě tam existuje nějaká taková společens nebo společenský konsenzus nebo taková společenská odpovědnost, která říká,"Cchceme zachovat planetu pro naše budoucí generace a jsme připraveni se jako uskrovnit, i když to pro mě konkrétně nic vlastně nebude znamenat." Jo. Myslím si, že tady jako v té východní střední Evropě to prostě jako není. E a je to prostě hlavně mi dejte pokoj a chci si prostě nakoupit levně a a nezajímá mě, co se stane za 15 let odtaď. Jo a to si myslím, že v těch referendech bude jako velmi obtížné jako protlačit jakoby nějakou takovou myšlenku udržitelnosti. Hm hm. >> No to si myslím taky, že nebude absolutně nikdy téma, že je to spíš opravdu o těch penězích. Mirku, >> no tak zase já teďkon jako mi nechci znít jako tady ďáblův advokát. Nicméně pokud se dneska podíváš zase na množství třeba toho, co jako tady dokážeme vytřídit, nebo prostě jakoby Česká republika, tak jsme zase jako v tomhleom na špičce. To znamená, já bych tady jako nechtěl zase říkat, že jsme totální jako analfabeti, co se týká jako ekologie. Já v tom vidím mnohem větší ráci, jo. A myslím si, že tady jakoby u nás je i když se i když to sleduju a i díky svý praxi, kterou mám, tak se jako to povědomí o tom jako jak elektřina vzniká, e, i jako a jakou hraje roli, tak mi přijde, že jako je mnohem větší, jo. To znamená obecně jakoby Česká republika je projáderná. My prostě nám se líběj ty velký zdroje, velký jako stavby, který tady jsou. Já si myslím, že tady to bude spíš jakoby daleko hrát větší ta racionalita, ale nevím, jo, jako nedokážu to. A ještě k tomu, jak ty jsi říkal ten východ, tak já zase mám kamarádi, kamarády prostě jakoby ze Srbska, z CVP, který prostě jakoby stavěj a instalujou. A co se týká rozvoje dneska obnovitelný energetiky, tak pokud se půjdeme podívat do tý jako východní Evropy, tak tam ten rozvoj prostě v tomhletom je taky jako významnej, jo. Tam to jako tam tam jako investice do obnovitelnejch zdrojů a do jako do těhletěch věcí, tak jedou mnohem víc, než prostě třeba o tom, že by se tam někde stavěly jako standardní klasický zdroje, jo, protože zase asi dlouho trvaj. Tak já nevím, jestli bych takhle šmaem dal kompletně celou tu východní Evropu. Já bych asi souhlasil s tím, že tady u nás to bude hodně do velký míry podnícený prostě těma jako téma sociálníma sítěma. Prostě je to jednoduchej terč, je to vidět a když z toho nic nemáš, tak prostě jako >> a ono to má několik rozměrů, jo, tady když se na to podíváš, tak si řekneš, hele, těch záměrů je celkově víc, to je vidět prostě. Předtím se je podařilo zastavit dost často na úrovni územního plánu. Vůbec nemuselo bejt žádný referendum. Jo. Zároveň je tady jakási podivná víra v to, že to referendum je vlastně přímo o tom, jestli ten záměr bude, nebude. Jo, to já se k tomu pak dostanu, jo, ale ta obec proboha nemá většinou jako v ruce ten knipl, jo, nebo tu páčku, která jako ukáže, jestli to bude nebo ne, jo, to tak není. >> Spíš bych řekl, že ty lidi se k tomu upínají. Jo, >> já možná ještě k tomu Balkánu teďka bych jako navázal, co jsi říkal. Jo, my když jsme stavěli Fanteral Koželak v Rumunsku, >> což byla největší v tý době, pokud se >> větrná farma v Evropě, ale tam vlastně taková zajímavost, tam to taky dost souviselo s pronájem pozemku, jo, protože v Rumunsku typicky každý obyvatel má svůj malý kousek pozemku a vlastně ta turbína zabírá relativně velký počet těch pozemků, jo, a vlastně každej z těch z těch lidí v tom okolí vlastně dostával ten ty peníze z toho pronájmu, viděl, že to je vlastně pro ně jako skoro výhodnější než pěst testovat kukuřici nebo něco, jo, že vlastně zatímco tady vlastně to vlastnictví tý půdy není tak rozdrobený, já spíš jenom jako přemýšlím nad tím jako nahlas, jo, protože vím, že tam >> nikdo neprotestoval vma nějakých jako velkých troublemakerů proti největšímu větrné proti největší větrné farmě v Evropě. Jo, každý byl rád a naopak tam byly boje o to, ať se ta turbína postaví u nich na pozemku spíš než u někoho jako jiného, jo. E, ale samozřejmě je to jako zajímavá úvaha, no. Proč? Proč tam je menší odpor než tady? Jo, je pravda, že v tom Rumunsku jsou to prostě velký lány. Je tam relativně málo málo zalidněných těch obcí obcí, takže vlastně tam prostě jedete, nejsou tam žádný domy a současně jsou tam prostě eh za za za jsou tam je tam spousta turbín. Jo. >> Hm. >> Nevím, nevím. To je spíš asi možná taky trošku sociologická diskuse. No, >> já mám rád ty kružky a vlastně by mě zajímalo, proč třeba v těch kružkách to jako nemůže bejt, protože tam podle mě je spousta tý plochy by se to tam dalo, protože hromadu věcí máš v pastvě, jo, jako že to >> by tam byl nějakej zákaz jako dlouhodobej, víš jako s HKOčkem prosazenej, dokonce myslím zelenejma prosazenej, jo, takže tam to bylo specifický, ale tak jako teď se to mění celkově a rozhodně jako Česká republika eh nastartovala jakýsi rozvoj větrné energie. Bude otázka, jak moc. Já se k tomu dostanu postupně a co nám to přinese? O tom, o tom se určitě bavme. Pojďme dál. Poprosím tadyleto jenom prolítnem zajímavost a asi vás tolik nepřekvapí. Když je to referendum v souběhu s volbami, tak a teď beru opravdu jenom ty vo větrný energetice, tak většinou je platné a závazné, protože ty lidi prostě přijdou, že jo. Když je to mimo volby, tak je to trošku nižší, tak to jenom tak jako pro zajímavost. A poprosím o ještě další obrázek a to je mnohem zajímavější mapka. všechna referenda, o která o kterých se ve kterých se hlasovalo o větrných elektrárnách, tak jsem rozdělil do krajů. A tady je vidět, že třeba Středočeský kraj tam prostě jako developerůšenka nekvete. Přesně. >> Dvě pozitivní referenda, 11 negativních. Olomoucký kraj, jedno pozitivní, sedm negativních. To samé. >> A to je na počet. To teda nesouvisí s velikosti těch parků. V zásadě >> nesouvisí. To je fakt počet jako projektů. Jo. Na proti tomu třeba Liberecký kraj, Pardubický, tam je to mírně ve prospěch větrníku, eh, remíza, to je Plzeňský kraj, Moravskoslezský kraj a pak už je to spíš tak jako o drobných počtech. Co tomu říkáte, pánové? Je to fakt jako regionálně rozděleno? >> Já to neumím nějak komentovat, protože vlastně v tom nevidím žádnou závislost. Jako nenapadá mě jako spojitost. Mirku, vymysli teorii. >> Já jsem teďkon zjistil, jak vypadá Moravskoslezskjš v šoku >> a teď jsem teď jsem právě zjistil, že Olomouckej kraj sahá až k hranicím České republiky do Polska. >> Oni to dobyli totiž to území, víš. Já jsem z toho teďk takovým způsobem překvapenejstv, >> že jsem právě teďkon zjistil, že jako na Moravě, na Moravě Moravskozský Moravskolezský kraj sousedí s Jihomoravským a já jsem si celou dobu myslel, že to je jako Jihomoravský, olomoucký a nahoře nad tím je to. s rezervou kreslilo to a jo, ale podstatný podstatný jsou ty čísla, jo, že máš prostě opravdu kraje, kde ani jedno to referendum nedopadlo, jo, třeba i usteckýž tři referenda, všechny negativní, ale ten Středočeský kraj mě nejvíc fascinuje, jako 11 negativních referend, pouze dvě pozitivní. >> Jak je tady vůči tomu nějakej odpor? Prostě co se týká v český republice, tak já jsem nebo ve středočeským kraji, tak já tam neustále vidím ty tři turbíny, který jsou tam někde u toho slanýho. >> Smutný, no. >> To je takovej jako ten smutnej pohled, jako oni se prakticky oni stojej a netočej se vesy. Ale turbíra se nemusí nemusí točit hlavně, když generuje peníze. Záleží na feeding tarifu. Samozřejmě to už v energetice víme. >> Já ne, já nevím, jak nevím, co na to říct. No jako spíš mě překvapuje, spíš mě překvapuje to, že evidentně v Pardubickým a v Libereckým kraji prostě ten vztah vůči tom jako vůči tý výstavbě je asi jinej. >> Eh, předpokládám, že to bude daný tím, že už tam někde prostě ty ty větrníky stojej a ty ty lidi prostě takhle hlasujou. No. >> OK. Pojďme na další mapku. Ta se týká toho té aktuální situace. To znamená nyní máme co dočinění s 19 místními referendy přímo o těch záměrech. Já vím, že jsem říkal 21. Eh, tam jsou ještě dva ne záměry, ale dvě referenda o akceleračních zónách a to je ve Středočeským kraji zrovna, takže to jenom vysvětluju tu disproporci. Má vzniknout až 81 nových větrných turbín, což je jako slušný číslo na Českou republiku. O celkovém výkonuce podržte, pánové 450 MW. V současnosti máme míň. V současnosti máme nějakých 380. Takže postaví se to všechno. Martine, >> já musím říct, že nevím, jak to, jestli už teda prošli aukcemi tyhle projekty nebo neprošli, protože já si myslím, že vlastně teďka si neuvědomuji, jak to vlastně je tam ta souslednost, jestli vlastně do aukce už jde projekt se stavebním povolením nebo nebo ne, nebo kde. Jo, protože samozřejmě >> do tý poslední aukce už musely bejt stavební povelení, protože předtím byly aukce, kde >> Ne, moment, já to já to pletu opačně. Předtím byla aukce, kde vyžadovali stavební povolení a nikdo se nepřihlásil. To je vžycky problém. Ano, to je vždycky problém. >> A teďka naopak to nevyžadujou a proto je hodně projektů. V tom to je. Jo, >> tak to asi dává větší logiku samozřejmě. No, tak jako pak už bych řekl v momentě, kdy to projde referendem a dostane to stavební povolení, tak pak už si myslím, že to je celkem jako jednoduchá věc to postavit. Ale jak jsme si tady před chvílí řekli, to, že někdo něco projde referendem, neznamená, že to ještě získá stavební povolení. Takže řekl bych, že rozhodně když projde projekt eh referendem, tak si myslím, že už má jako vysokou pravděpodobnost čeho že dopadne. Asi bych řekl, že nikdo, žádný developer nebude organizovat referendum, když by si nebyl, že získá to stavební povolení na konci. Mirku, >> no, já jsem teďkon zjistil, že jsem zapomněl na Zlínský kraj, tak jsem se uklidnil, protože protože jsem si potvrdil, že můj špatný pocit z toho, jak to vypadá ta mapka, tak předtím byl správnej, protože aičko ti předtím nevygenerovalo Zlínský kraj, tak by tam nebyl napsanej, nebyla tam popiska. Mirek se douučil geografii, >> ale eh tak já nevím, tak teďkom proběhnou místní volby, tak prostě po místních volbách spousta věcí se rozhodne jako a budou zase čtyři roky jako na práci, protože před těma volbama to vždycky bude citlivý, protože toleto téma jako, aby bylo politický je prostě jednoduchý. Obecně cokoliv, když potřebuješ stavit, vždycky se to stává jednoduchým politickým tématem. >> Je ve smyslu, že někdo kandiduje a udělá si na tom jako eh na boji proti té věci tu kampaň. Já teda bych řekl, že jako obecně v Česku ta ta větrná energetika nemá teda na na růžích ustlá, že si spíš myslím, že jako když se to nějak jako bude akcelerovat, tak opravdu teda klobouk dolů těm developerům a klobouk dolů těm, kteří to jako protlačí, ale nemyslím si, že třeba stát by nějak jako podporoval i i třeba nějakými prezentacemi nebo statementy moc jako větrnou energetiku, což je vidět na těch akceleračních zónách, že jo, jako běžíme dopředu, běžíme dozadu, víme, nevíme. Teď jsme se bavili o tom minule, ne, že paradoxně je jednodušší stavět mimo akcelerační zóny než v akceleračních zónách. Tak je to taková bramboračka trochu. No >> jo. Pojďme dál. Ukážu teďka strašně zajímavá data. Vybral jsem dvě referendá. Jedno z Rokicanska, druhé z Kladenska. Občas si říkáte jako, proč k těm volbám vůbec chodit nebo k těm referendům? Vždyť je to jedno. Vždyť na mém hlase nezáleží. Přátelé, v Plískově na Rokicansku rozhodl jeden hlas, jeden jediný hlas o tom, že to hlasování dopadlo ve prospěch té toho větrného záměru a v Třebízi naopak to bylo 70 pr 67, takže v podstatě dva tři lidi, eh že ten záměr neprošel. Takže pánové, obce, kde oprávněné osoby, tady vidím 101, tak tam fakt jako záleží. Už by se vyplatilo koupit dům a přestěhovat tam pár lidí se starým bydlištěm, kdybych kdybych jako chtěl přemýšlet out of the box developersky, >> jako Franta se vožere a prostě příští den hlasuje takhle a rozhodne to o miliardový investici. Mě to fascinuje jako jo, v čem tady žijem občas. >> Já myslím, že jediný, co mi to teďkom připomíná, tak je to, že jsem jako, že jsem si opět potvrdil to, že obce prostě o velikosti 101 obyvatel eh si myslím, že to téma, které bychom tady měli řešit, je třeba mít množství obcí, který budou podobný. státům, který jsou podobný naší velikosti. Taká třeba prostě taká Dánsko má 8 milionů obyvatel, tak prostě kdybysme měli třeba pročitý obcí jako máš v Dánsku, což je asi 100, >> tak si myslím, že by to nebylo vůbec vůbec od věci. >> Dánsko to udělalo tu reformu, že jo, správní. No, to >> spíš by mě zajímalo, o kolika turbínách se v tom Plískově mluví, když tam je 100 100 obyvatel, jak je asi velký katastr Pískova. Kolik se jich tam vejde reálně? >> Tam bude, ten bude velkej. To já si myslím, že reál. No tak, protože dneska když se podíváš na ty katastrální území, tak prostě máš kolikrát čtyři baráky, který tam bydlej, bydlí tam prostě pár obyvatel a to katastrální území je obrovský, jo. Pokud se podíváš tady, já nevím, do podíváš se na katastrální území tamhle někde právě v těch třeba mch oblíbenejch krušnejch horách, kde vidíš prostě ty obrovský pozemky, který ta obec má ve správě a má tam prostě jako jednoho starostu a 10 čísel popisnejch. Hele, zrovna tady u toho Plískova, to je i v ve znění tý otázky, aby umožnilo výstavbu jedné větrné elektrárny. Jo,že, ale přijde mi to stejně jako ano, je to strašně super demokratický, ale ty jo, těch referent opravdu bylo o větrnicích několik desítek. Já si skoro říkám, tak proč tam máte ty zastupitelé, jo? >> Ty vo to mají rozhodnout prostě. Pak pak si je střískejte v tý hospodě. Jo, to jo. Ale >> já myslím, že bejt zastupitelem je v takhle malých obcích kolikrát je za trest, jo, protože tam jako musíš o tom rozhodovat a jako já vím co. Tak spousta těch malých obcí má jako jednu kandidátku a jsou rádi, že to tam postavěj. Jo. >> Tak pojďme dál. Teď se vracím trošku k té otázce, jestli to referendum je opravdu jako to ten kouzelný nástroj, který říká ano nebo ne. Myslím si, že v podstatě jenom zavazuje obec k tomu, aby nějak jednala. nepostavíně má nějakj regulační plán a tak dále a pak už je jenom účastníkem řízení. Jako říkám to správně >> asi ano. Já opravdu neznám detail toho povolovacího řízení, tak to se k tomu těžko můžu můžu vyjadřovat, ale ale tak to vypadá, že to asi tak je. Já si taky myslím, že teda nemají nějakou velkou eh moc ta ty obce. No, ale asi úplně, když jste developer, nechcete mít znepřátelenou obci, mít poz mít mít jako váš důležitý aset někde na pozemku v znepřátelené obce. No, tak je to. Ale samozřejmě to se vracíme k tomu k tomu alibismu těch úřadů a k alibismu prostě úředníků a zastupitelů. Samozřejmě eh podle mě ta referenda do jisté míry prostě jsou jako aliby pro pro to zastupitelstvo. Teď jsme se o tom bavili. Eh, takže tak. No ne, protože ten kut největší stejně si myslím, že bylo řízení EA, jo, kde se prostě zohledňovaly dopady a na všechno možný. Teď s těma akceleračníma zónama to samozřejmě bude trošku jinak, ale jenom chci prostě říct, že ty lidi mají pocit, že pomoc