VEROXNEWS: Paukner protiSTAN. Macinka versus Pavel

Vítejte u zpráv ve Roxu.

Dnes je 29. července 2026.

Dnes se podíváme na to, proč některá média více zajímá občanské jméno investigativce, než dokumenty, které zveřejňuje. Proč se školní psycholožka po svých příspěvcích na internetu ocitla bez práce? Co skutečně napsal prezident Petr Pavel Petru Macinkovi? Proč Karel Havlíček v České televizi odmítl připsat ekonomické výsledky předchozí vládě? A položíme vám také jednu velmi konkrétní otázku: Co byste řekli na případnou další kandidaturu Miloše Zemana?

Začínáme případem anonymního investigativce vystupujícího jako Thomas Paukner.

Paukner už několik týdnů zveřejňuje dokumenty, smlouvy a finanční vazby. Týkají se především hnutí Stan, bývalých členů Fialovy vlády, státních zakázek a zeleného byznysu. Část novinářů však místo prověřování jeho zjištění začala pátrat po jeho soukromí. Jinými slovy: když neumíte vyvrátit zprávu, zkuste zničit posla.

Bloger Daniel Šterzik, známý jako Vidlák, nyní popsal, co podle něj kauza ukázala. Paukner prý odkryl skutečnou tvář lidí, kteří se rádi zaklínají demokracií a svobodou slova. Jakmile se začal kontrolovat jejich tábor, stala se z ochrany zdrojů honba za identitou.

Novinářka Angelika Bazalová, členka poroty pro udělování ceny za svobodu projevu, k tomu naopak napsala, že jí Pauknerova anonymita vadí. Současně ale upozornila, že rozkrývání jeho soukromých finančních poměrů považuje za svinstvo, pokud nikdo nedoloží, že je placeným nástrojem nějakého utajeného zadavatele. Připomněla také atmosféru během covidové pandemie. Podle Bazalové tehdy lidé snadno přistoupili na dehonestační kampaně a nechali ze svých komunit vyobcovat každého, kdo se odchýlil od oficiálního výkladu.

To nejdůležitější proto zůstává jednoduché. Buď jsou Pauknerova zjištění pravdivá nebo nejsou. Jeho jméno ani bydliště tuto otázku nezodpoví.

Paukner se mezitím pustil do dalšího tématu: do základů české zelené politiky.

Tvrdí, že politici spoléhají na podkladové studie potvrzující předem daný cíl. Jako příklad uvádí Národní klimaticko-energetický plán a studii projektu SPIA. Z těchto materiálů vycházejí projekty financované z veřejných peněz.

Paukner z dokumentů vytahuje pasáže o řízení spotřeby domácností a průmyslu, o omezení spotřeby masa nebo o budoucích cenách emisních povolenek. Tvrdí, že modely pracovaly s cenou povolenky 240 € v roce 2032 a 340 € v roce 2040. Zmiňuje rovněž investice do sítí a upozorňuje, že scénáře počítají i s řízeným omezením poptávky. Přeloženo z úředničtiny: lidé mají energii méně spotřebovávat.

Až vám tedy někdo bude vysvětlovat, že žádné zdražování, omezování nebo řízení spotřeby nehrozí, chtějte vidět dokumenty. Politické sliby jsou zdarma. Elektřina, plyn a emisní povolenky nikoliv.

Podle něj se tak vytváří kruh. Politických aktivisté připraví odborné podklady. Politici podle nich přijmou závazný plán a následně veřejné peníze proudí do oboru, který stejní lidé dlouhodobě prosazovali.

To je mimochodem přesně druh práce, kterou by měla odvádět velká média: číst smlouvy a studie, ne zjišťovat, jak se autor kritického textu jmenuje.

Další příběh ukazuje, že následky veřejného vystupování nemusí zůstat jen u nenávistných komentářů.

Školní psycholožka Jana Motyčková tvrdí, že kvůli svému psaní na internetu přišla o práci. Situaci popsala slovy: "Ničí mi život."

Jedna věc je ale znepokojivá už nyní. Zaměstnání se stále častěji stává nástrojem politické disciplíny. Stačí, že jsou vaše názory reputačně nepohodlné. Formálně tedy svobodu slova máte. Jen za její použití můžete zaplatit kariérou, a to je velmi účinná forma cenzury, protože ostatní se začnou hlídat sami.

Teď k českým médiím a jejich detektivní práci.

Poslankyně motoristů Gabriela Sedláčková upozornila na článek Novin o platech politiků. V textu se psalo o její volbě do údajně placené funkce místo předsedkyně podvýboru pro svobodu slova. Sedláčková vysvětlila, že příplatky jsou veřejně uvedeny na stránkách sněmovny. Přesto redakce podle ní znovu chybovala v opravě.

Sedláčková k tomu poznamenala, že v sedmnácti letech považovala novináře za detektivy. Dnes podle ní téměř nemůže najít článek, který by o ní neobsahoval snadno ověřitelnou nepravdu.

A pokračujeme na Pražský hrad.

Petr Macinka zveřejnil zprávu od prezidenta Pavla. Spor se opět týká Filipa Turka a prezidentova odmítání. Macinkův argument je jednoduchý. Pokud jsou zprávy z jedné strany označovány za nátlak, jak se mají posuzovat podobné formulace přicházející přímo z hradu?

Prezident Pavel prostřednictvím mluvčího odpověděl, že několik týdnů jasně sděloval, že si Filipa Turka neumí představit v žádné veřejné funkci. Zveřejněná zpráva byla podle hradu zdvořilým a diplomatickým odmítnutím. Pavel současně vzkázal, že forma slušné diplomatické komunikace je pro někoho těžko pochopitelná.

Zatímco pokračuje válka o Filipa Turka, Andrej Babiš a Robert Fico ukázali na východě republiky úplně jinou politickou disciplínu.

Oba přitahují davy, protože mluví jazykem, kterému lidé rozumějí. Je možné s nimi nesouhlasit, je možné je kritizovat. Nelze ale přehlédnout, že na rozdíl od mnoha politických projektů vyráběných v pražských kancelářích dokážou mobilizovat skutečné voliče, a právě to jejich odpůrce dráždí nejvíce.

Babiš ani Fico nepotřebují, aby jim média vysvětlila, kdo je jejich cílová skupina. Oni ji potkávají na náměstích.

Do debaty o práci vlády vstoupil také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V České televizi odmítl tvrzení, že by současné ekonomické výsledky byly především zásluhou předchozí vlády Petra Fialy. Připomněl, že hospodářství reaguje na aktuální ceny energií, regulaci, daně a důvěru podniků, nejen na stará rozhodnutí z minulosti.

Energetik Henrik Beran varoval, že SPD nechce dopadnout jako sociální demokraté a komunisté během covidového období. Obě strany tehdy podporovaly Babišovu vládu, ale politické náklady za její rozhodování nakonec nesly také.

Vládní partner totiž často získá takzvaný polibek smrti. Podporuje nepopulární opatření, ale zásluhy za úspěchy si připíše nejsilnější člen koalice.

SPD proto potřebuje ukazovat konkrétní výsledky v dopravě, energetice, svobodě projevu, migraci i odporu proti dalším zeleným regulacím. Nestačí být součástí většiny. Volič musí poznat, co se změnilo právě díky vám.

Ministr dopravy za SPD Ivan Bednák podle Tomia Okamury zahájil výstavbu několika dálničních a železničních projektů. Okamura zmínil mimo jiné úseky dálnic D11 a D35, modernizaci železnice, úspory ve veřejných zakázkách a plánované zrušení automatického zdražování dálničních známek. Vláda chce také zavést povinnou registraci vozidel s ukrajinskou registrační značkou v českém registru.

Další zprávy přicházejí z Evropy.

Z Evropy přicházejí další zprávy o tom, jak se politické instituce vyrovnávají s názory, které se jim nehodí. Polský soud podle zveřejněné správy označil registraci zahraničních stejnopohlavních manželství za protiústavní. Polská vláda však rozhodnutí odmítá.

V Dolním Sasku byla část kandidátů AFD vyřazena z voleb.

Demokracie podle evropských elit zřejmě funguje tak, že občan si vybírá jen ze schválených kandidátů. Pokud se administrativní vyřazování stane standardem proti nepohodlným stranám, výsledkem bude jen další propad důvěry v celý demokratický systém.

A krátce do Ruska.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov se vrací k zákulisí předání moci mezi Borisem Jelcinem a Vladimírem Putinem. V příběhu se objevuje také role ruské pravoslavné církve a lidí, kteří pomáhali zajistit kontinuitu státní moci v období Jelcinova odchodu.

Moc se ve velkých státech nepředává pouze při televizním projevu a podpisu ústavního dokumentu. Rozhodující bývají dohody bezpečnostních složek, ekonomických skupin, administrativy i institucí, které veřejnost obvykle nevnímá jako politické hráče.

A nyní otázka pro vás.

V českém veřejném prostoru se znovu objevují úvahy o případné politické kandidatuře Miloše Zemana. Ten si nasadil na Vysočině starou kšiltovku s logem "Zeman na hrad", ale zároveň svůj návrat vyvrátil.

Proto nás zajímá váš názor: volili byste Miloše Zemana proti Petru Pavlovi, nebo by měl zůstat respektovaným komentátorem veřejného dění?

To je vše z dnešních zpráv Veroxu. Sledujte vox.cz – bez reklam, bez registrace a bez toho, aby za vás někdo rozhodoval, které informace smíte vidět.

Děkujeme za pozornost.