TURKA NEOBVINÍ! Policie rozhodla. Zelená buzerace končí.

Vítejte u zpráv Veroxu.

Dnes je úterý 28. července 2026.

Hrad a vláda si přestávají hrát na harmonické soužití. Policie odložila prověřování Filipa Turka. Na Kavčích horách se znovu mluví o nezávislosti, zatímco kritici tam stále vidí hlavně klídek, teplo a smrádeček. A kabinet sice škrtá část zeleného papírování, ale emisní povolenky pro domácnosti dál hrozí, že lidem sáhnou nejen do peněženek, ale možná i na střechu nad hlavou.

Začněme vládou.

Kabinet Andreje Babiše má za sebou poslední jednání před krátkou srpnovou přestávkou. Ministři se znovu sejdou 17. srpna.

Vláda schválila další digitalizaci agendy kolem automobilů. Registrační doklady má být možné získat bez návštěvy úřadu a registrační značky bude možné přenášet mezi vozidly. Jak řekl místopředseda vlády Karel Havlíček, potěší to motoristy s velkým i malým M.

Výrazně se mění také plánované akcelerační zóny pro větrné elektrárny. Jejich plocha se má zmenšit z původních 2685 km² na necelých 300. Počet vybraných lokalit klesl ze 110 na 106.

Ministryně financí Alena Schillerová zároveň oznámila omezení povinného vykazování podle pravidel ESG. Místo přibližně 2000 podniků by se složitý reporting měl týkat pouze stovky největších firem. Jinými slovy, méně papírů o uhlíkových stopách, menšinách a biodiverzitě a více času na skutečné podnikání.

Vládu za tento krok pochválil i Václav Musílek z České strany, přestože jinak její hospodářskou politiku kritizuje. Výraz "Zelená buzerace", který použila ministryně Schillerová, považuje za výstižný.

Andrej Babiš hodnotí prvního půl roku vlády jako úspěšný. Koalice ANO, SPD a motoristů podle něj vyhodnotila 978 úkolů. 195 už má být splněno. Na dalších 774 se pracuje a pouze devět zatím nebylo zahájeno.

Premiér vyzdvihuje nižší inflaci, ceny energií a odpor proti masové migraci i nejtvrdším zeleným plánům Evropské unie.

Jenže nad vládními prázdninami se stahují mraky z pražského hradu.

Připomínáme, že prezident Petr Pavel vetoval novelu rozpočtových pravidel a poslanci o ní proto budou hlasovat už potřetí. Nejprve ji schválili, poté přehlasovali senát a nyní budou přehlasovávat prezidenta.

Podle zdrojů parlamentních listů právě toto veto definitivně ukončilo Babišovu snahu udržovat s hradem alespoň korektní vztahy. Premiér má být přesvědčen, že vstřícnost nikam nevede, protože prezident se proti vládě vymezuje systematicky.

Bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý jde ještě dál. Podle jeho interpretace nejde hradu pouze o znovuzvolení Petra Pavla. Cílem má být oslabit motoristy, dostat je pod pětiprocentní hranici a otevřít cestu k návratu bývalé vládní sestavy.

To není prokázaný plán, ale politický scénář, který Tlustý veřejně popsal: "Jisté je jedno, vztah mezi vládou a prezidentem se mění z chladného příměří v otevřený mocenský střet."

Do stejného obrazu zapadá i spor o prezidentovu cestu na summit v Ankaře. Komentář se ptá, zda šlo skutečně hlavně o reprezentaci státu, nebo spíše o kontrolu nad zahraniční politikou a o roli prezidentova poradce Petra Kolláře. Vláda totiž prý nechtěla připustit paralelní diplomacii, při níž by prezidentská delegace vedla vlastní zákulisní jednání.

Je to ostrý komentář a jeho dedukce, nikoli doložený závěr. Přesně ale ukazuje, proč už spor není pouze osobní. Jde o to, kdo v České republice skutečně řídí zahraniční politiku – vláda odpovědná poslanecké sněmovně nebo hrad se svými poradci.

A teď zpráva, na kterou čekali příznivci motoristů.

Policie odložila prověřování poslance Filipa Turka kvůli údajným nenávistným výrokům na sociálních sítích. Rozhodnutí zatím není právomocné a přezkoumá je státní zástupce.

Je ovšem potřeba říct přesně, co policie rozhodla. Případ byl odložen kvůli promlčení možné trestní odpovědnosti, nikoli na základě definitivního závěru, že všechny zveřejněné materiály byly nepravdivé. Stíháni proto nebudou ani autoři a vydavatel deníku N, který s kauzou přišel.

Filip Turek uvedl, že ho výsledek nepřekvapil, protože se podle svých slov ničeho nedopustil.

Kauza přitom významně ovlivnila sestavování vlády. Prezident Pavel se na ni odvolával, když odmítal Turka přijmout jako kandidáta na ministra. Motoristé tak dostávají do ruky silný argument. Mediální a politická bouře Turkovi zavřela cestu do vlády, ale k trestnímu stíhání nakonec nedošlo.

Zatímco současná vláda bojuje s hradem, na obzoru se údajně připravuje návrat Petra Fiali.

Předsedové TOP 09 a lidovců sice odmítají spojení svých stran, ale ani jedna z nich se nedokáže bezpečně dostat nad pět procent. Komentátor Petr Holec proto předpovídá, že se projekt spolu znovu obnoví a že do jeho čela se vrátí právě bývalý premiér Petr Fiala. Podporu by mu podle Holcovy konstrukce následně poskytl i prezident Pavel.

Představa, že voliči dostanou jako údajně novou alternativu znovu stejnou sestavu a stejného lídra, působí až příliš uvěřitelně.

Politolog Zdeněk Zbořil mezitím připomněl, že české instituce zabývající se extremismem a radikalismem mají své kořeny už v 90. letech na Masarikově univerzitě. U jejich počátků podle něj stáli mimo jiné Petr Fiala a Miroslav Mareš. Zbořil tvrdí, že se z původně odborného oboru postupně stal nástroj politického kádrování, při němž jsou odborné posudky a ideologické nálepky někdy používány téměř jako soudní rozsudky.

A u nálepkování ještě zůstaneme.

Jindřích Richl reagoval na politologa Aleše Michala, který ho v Českém rozhlase obvinil z rozdmíchávání nenávisti a xenofobie vůči Ukrajincům. Richl odmítl, že by útočil na Ukrajince jako na celek. Tvrdí, že pouze otevírá téma organizovaného zločinu a problémů, o kterých se podle něj část médií a politiků bojí mluvit.

Právě zde je podstata dnešního sporu o svobodu projevu. Je upozornění na konkrétní bezpečnostní problém ještě legitimní politickou debatou, nebo už se automaticky stává nenávistí, jakmile nezapadá do povoleného obrazu společnosti? Místo věcné odpovědi často přichází nálepka a nálepka má diskusi ukončit dřív, než vůbec začne.

Velký boj pokračuje také kolem České televize.

Senát vybírá nového člena Rady České televize. Bývalý ministr kultury Daniel Herman prohlásil, že veřejnoprávní vysílání má být informačním etalonem proti dezinformacím a alternativním pravdám. Tomáš Řehák zase tvrdí, že Česká televize nemá chodit na TikTok, aby tuto síť nelegitimizovala. Richard Němec mluví o bývalém moderátorovi Václavu Moravcovi jako o jedné z ikon České televize, které by neměly odcházet na placené platformy.

Režisér a spisovatel Jan Žáček situaci popsal mnohem méně diplomaticky. Podle něj politici ve skutečnosti potřebují v čele České televize člověka, kterého lze snadno ovládat, který nebude rozumět televiznímu provozu a který se bude bát vlastní odpovědnosti. Žáček očekává, že se na Kavčích horách mnoho nezmění. Management bude podle něj spokojený, politici také a uvnitř televize zůstane klídek, teplo a smrádeček.

Je to tvrdý názor jednoho kritika, ale nebezpečně dobře vystihuje pocit části veřejnosti.

Lidé platí, televize poučuje a odpovědnost se ztrácí někde mezi radou, vedením a politickými dohodami.

Zpět k penězům.

Vláda omezuje ESG reporting, ale mnohem větší problém zůstává před námi. Jmenuje se ETS2 — emisní povolenky pro dopravu a vytápění budov.

Komentátor Martin Zvěřina v Lidových novinách varuje, že dražší energie mohou přinutit majitele starších rodinných domů k rozhodnutí, na které nebudou mít peníze. Buď investují vysoké částky do rekonstrukce, nebo budou každý rok platit stále více za vytápění.

Výsledkem by tak mohl být rozsáhlý majetkový přesun od lidí bez volného kapitálu k investorům, kteří levně koupí jejich nemovitosti, zbourají je nebo opraví a draze prodají dál. Tak vypadá zelená politika ve chvíli, kdy její účty neplatí autor směrnice, ale česká domácnost.

Další peníze, tentokrát z kauzy dozimetr. Senátor Robert Šlachta upozornil, že jednomu z hlavních obžalovaných má být vráceno 16 milionů Kč. Považuje to za nepřijatelné a znovu prosazuje zákon o prokazování původu majetku. Jak dlouho by si náměstek primátora na to vydělával?

A nyní jedna ukázka toho, jak rozdílně může Českou republiku vidět úspěšný herec a člověk, který každý měsíc počítá peníze. Herec Jiří Dvořák prohlásil, že se v Česku máme jako prasata v žitě a nevážíme si toho. Tento poznatek si měl přivést z Indie.

Herec Michal Guliáš mu odpověděl, aby totéž zkusil říct pokladním, skladníkům, samoživitelkám nebo důchodcům, kteří po zaplacení nájmu a energií obracejí každou korunu. Jindřích Richl Dvořákovi doporučil, aby své hodnocení přijel vysvětlit lidem do Krnova, Děčína nebo dalších míst, kde mnoho lidí vychází přibližně s 20 000 Kčami měsíčně.

Ano, v porovnání s nejchudšími částmi světa se v České republice žije dobře, ale člověku, který po 40 letech práce nemá na energie, je světový průměr platný asi jako hercova dobře míněná životní moudrost.

Na Slovensku mezitím vláda Roberta Fica pokračuje ve výstavbě nových nemocnic. V Banské Bystrici vzniká koncová nemocnice se 771 lůžkem a 20 operačními sály. Robert Fico uvedl, že stavba postupuje rychle a první část by měla sloužit pacientům začátkem roku 2028.

V Prešově byly podle premiéra odstraněny problémy způsobené vadnou betonáží nosních sloupů a na stavbě nyní pracuje přibližně 250 lidí denně.

Slovenský prezident Peter Pellegrini během návštěvy Číny hovořil o rozšiřování spolupráce v moderních technologiích, vědě a umělé inteligenci. Čína je podle něj největším obchodním partnerem Slovenska mimo Evropskou unii. Současně však Slovensko usiluje o lepší přístup svých firem na čínský trh.

Z české dopravy přišlo střízlivé hodnocení elektromobility. Šéf ČD Cargo Aleš Villert prohlásil, že těžký elektrický kamion je stále drahým koníčkem. V běžné dopravě naráží na krátký dojezd a vysokou cenu. Když politická vize narazí na kamion o hmotnosti 40 tun, obvykle vyhraje fyzika.

A na závěr ohlédnutí za zesnulým Milanem Knížákem, výtvarníkem, pedagogem, bývalým ředitelem Národní galerie a dlouholetým spolupracovníkem Institutu Václava Klause. Václav Klaus ho připomněl jako originální a sebevědomou osobnost, která provokovala, inspirovala a svobodu nepovažovala za frázi, ale za osobní odpovědnost.

Milan Knížák patřil podle prezidenta k lidem, s nimiž člověk nemusel souhlasit, ale které nebylo možné přehlédnout. Český veřejný prostor jeho odchodem přišel o dalšího skutečného solitára.

To byly zprávy v Roxu.

Děkujeme za pozornost a přejeme vám klidný večer. Více informací, videí, článků a textů, které v mainstreamu nenajdete, na vás čeká na webu verox.cz.