„Trapné.“ Petr Robejšek o českých politicích a proč elity panikaří z úspěchu AfD v Německu?

Sledujete dění okolo jedné nezávislé redakce. Tohle jsou ti naši kluci. Sledují nás. Platí je za to, aby co nejdřív věděli to, co se vám našim divákům chystáme říct. A tohle nejsou jejich šéfové, i když je zajímalo to samé. A tenhle to taky za covidu neřídil. A tenhle ten měl říkat o sviních vždy jen to nejlepší. Tenhle nasadil vojáky proti opozici. Prý cvičení. Dozyimetr. Ne, on není kápody, tuty i kápy. Ten zná práci těch hochů od vedle. Teď ale plní jiné úkoly. Přesto můžete mít informace dřív než oni. A lepší. Stačí si předplatit náš plus obsah na Hero Hero. Za cenu tří kafí měsíčně nás můžete podpořit. Oni je vypijí za jediný den dřív než oni. Podpořte nezávislou žurnalistiku s předstihem, bez reklam, bonusový materiál, zvuk pro poslech, komentáře redakce bez cenzury na sítích pouze za 149 Kč měsíčně. Odkaz na web Hero pomocí QR kódu nebo na webu svedomnaroda.cz. AFD vyhrála Sasko Ansko se 43 a 8 des%. To není protestní výkyv, to je skoro polovina země. Vy jste v Německu prožil velkou část života. Řekněte nám to, co česká média neřeknou. Kdo je ten volič? Je to extrémista, jak zní oficiální nálepka nebo bývalý volič CDU a SPD, kterému se 30 let halo o tom, co si smí myslet. My máme, ta výchozí situace je taková, že máme co dočinění z větší částí populace, která je desetiletími blahobytu zhlouá v nejširším slova smyslu a v našem teď v tom tématu, o kterém hovoříme, to zná politicky hloupá hloupě přemýšlí a volí si hloupé elity. část, menší část té populace, ta východní, e, je populace, která eh v posledních letech zažila jisté zklamání, prostě konfrontaci představ o tom, co to znamená sjednocení a skutečnosti toho, co to znamená sjednocení. A zároveň má eh naprosto výjimečný a díky bohu, že to tak je, vědomostní náskok ohledně toho, co to je diktatura. A z toho se tedy teďko jakoby skládá průměrný německý volič. Z těhletěch dvou segmentů, jakkoli jsou nepoměrně nepoměrně veliké. A ten se musí vyrovnat nebo absorbuje, reaguje na následující fakta. Zjišťuje, že AFD je vlastně jediná opravdu opoziční strana. Vše všechny ostatní stany jsou vlastně tak my jsme je tady znali jako stany národní fronty, prostě takové blokové strany, které zajímá jenom to za každou cenu udržet moc. To znamená spojí se spolu, jako to bylo u nás spolu proti Babišovi zrovna tak naprosto eh rozdílné strany. Jediné, co je sjednocovalo, bylo proti Babišovi. A tyhlety strany e v Německu jsou spojené. E tím zájmem udržet si udržet si za každou cenu svojí pozici a a a rostoucí obavou eh před tou novou politickou silou. O tom by se dalo hodně dlouh i teoreticky hovořit. Prostě byl to docela zajímavý aspekt toho, jak se vlastně jak jak elity rotují, ale to to necháme to necháme stanou. Za třetí nebo za další se musí ten průměrný volič vyrovnat s tím, že průmyslová a výkonová společnost Německa, tak jak ji znal, jak mu oí vyprávěli rodiče a jak si ji představoval, eh končí, že je prostě dochází k deindustrializaci a s tím končí i e ten příslib blahobytu, který vlastně ty lidi nějakým způsobem pacifikoval nebo tak nějak činil z nich lojální součást. časníky. No a z téhleté z téhleté míchanice potom si vybírají západní a východní Němci. To je jako hodně zjednodušující, ale jinak si nepomůžeme, abychom vůbec něco mohli říct. Si vybírají svoje rozhodnutí, svůj postoj k tomu, co je to AFD volit nebo nevolit. No a ti východní mají ten obrovský tu obrovskou výhodu, že přesně vědí, jak funguje diktatura. Ta je tam pořád ještě ve vzduchu, tak říkajíc. Jo, to jsou ta hranice, která je dneska hranicí mezi eh spolkovými zemmi jako Sasko Anhalsko a západními spolkovými zeměmi. To byla hranice, na které se zabíjeli lidi, že jo. To byla ta hranice, na které komunistické komunistická vláda střílela do lidí, kteří chtěli jít za svobodou. To tam je. To tam prostě je. A to si myslím, že je úplně centrální důvod pro to, že existuje v tom východním sektoru, cosi jako taková imunizace proti mainstreamu a zároveň senzibilita na všecky možné podrazy, které na ně vláda zkouší. Lídr AFD Zigmund řekl, že chce být premiérem jen v čele jednobarevné vlády a všechny ostatní strany spolupráci s AFD odmítají, takže strana se 44 % bude v opozici a vládnout bude slepenec poražených. Jak dlouho může demokracie vydržet stav, kdy se vítěz voleb systémově nepouští k moci? A co se stane, když AFD příště získá 51 %. Je to, je to naprosto absurdní, takový exotický způsob nebo forma demokracie. Prostě pořád tam jde ještě o většiny, ale ve skutečnosti jsou tam cinknuté karty, jako prostě je to je to je to manipulovaná manipulovaná záležitost. Eh, ta křečovitá snaha etablovaných zabránit zvolení svého rostou v rostoucí míře populárního protivníka formuje tak fascinující nesmysly. eh jak argumentačního, tak ohledu na chování institucí a eh a a politiků tak absurdní události, že to jenom dokazuje právě tu kav kavkovatost těhletěch. Vlastně polovina národa chce něco jiného a proti ní jsou jednociferné strany, které žádná s tou druhou vlastně nemá nic moc společného, minimálně dejme tomu SPD s levicí, ale žádná jediné, co mají skutečně společné, je udržet si moc. Eh, eh ten ta expanze AFD, růst její popularity samozřejmě nutně vede k tomu, že eh já si myslím, že už teďko je hodně pravděpodobné, že eh že bude mít minimálně podíl na moci. Eh, o tom ještě třeba můžem mluvit nebo taky ne, jak by se to mohlo dál vyvíjet v Sasku Anhalsku. E, ale eh, eh, kaž ukazuje už se už teď už z těch reakcí i těch vládnoucích ten ta ta zdrcující špatná nálada berlínské elity, která kape z toho té z tý obrazovky, když se na to díváte. A zároveň ten Ulich Zigmund jako jako okouzlující suneboj, kterému kterého davy nesou na rukou, tak říkajíc a zároveň uvěřitelný, věrohodný člověk. A tahleta, tohleten ten střed, tahleta struktura může vést jenom k tomu, že ten nový vyhraje. To je i ten obsah té Paretovy teorie o rotování elit. Nezbytné, nutně k tomu dojde, že ta nová elita vystřídá tu starou. Teďko jde jenom o to, jakou formou. A ta jedna forma je, že se teďko podaří eh eh vytvořit nějakou konstrukci eh za které eh AFD bude vládnout nebo bude politiku dominovat a nebo dojde k revoltě. Teď to se dá zobecnit na celou zemi. Tím spíš, že situace země se dramaticky zhoršuje. Grandma, protipožární zeď. Německý politický systém zachází z AFD jako s infekcí. Tajná služba ji sleduje, média ji rámují, kartel stran ji izoluje. Jenže čím vyšší zeď, tím vyšší procenta je Brandma Mauer ještě obrana demokracie nebo už její popření. A existuje v německých dějinách příklad, kdy izolace politické síly fungovala jinak, než jako její urychlovč? No jako zpomalovač fungovala z třeba jistě za komunismu a za třetí říše. Tam prostě ty opozice byly v obou případech byly potlačovány. To znamená eh nebylo možné, aby se jejich jejich moc zvyšovala. To znamená ten to téma urychlovač. Ale eh co co tyhlety dva režimy znamenají a do jaké míry jsou přijatelné, o tom nemusíme dál diskutovat. To znamená, to je naprosto naprosto exotická, zcela výjimečná eh konstelace eh, která eh se a to je vlastně jeden z těch to je vlastně ten skutečný urychlov, která je podpalována elementy s státní existence jako emigrace, která se přelé stále více v jistou podobu hlavně ve městech v jistou podobu obsazení země cizími silami, které se neřídí v žádném případě podle pravidel, natož právních, ale ani podle těch mezlidských pravidel eh chování. Pak je to ten dramaticky klesající blahobyt Země, který z našeho hlediska třeba ještě pořád je něco, co by bylo záviděníhodné, ale propěněného Němce, který samozřejmě měří od své vlastní pozice a od svých vlastních očekávání, je to, co se zažívá, co zažívají teďko lidé zejména v těch sektorech, které dominovaly německou ekonomiku. To je zejména automobilismus a všechno, co co spolupracuje, všechny ty sektory, které s eh dodávají součástky pro automobilové e automobily. To to je eh to jsou statisíce pracovních míst. ten ten č ten člověk průměrný člověk zažívá opravdu eh načisto pocit vyjdu konce měsíce a udržím si moje pracovní místo. To je něco, co jednak v moderní společnosti nemá co dělat a něco, co Německo už dávno zapomnělo. A to jsou ty urychlovače, proti kterým se nějaká ohňová ohnivá zeť vůbec nemůže prosadit. Sasko Anhalsko patří k hospodářsky nejslabším spolkovým zemím. Východ Německa volil AFD, západ zatím drží establishment, byť i v Bensku, Vittenbersku AFD zdvojnásobila na 18,8%. Je to ještě jedna země, nebo se pod povrchem znovu rýsuje hranice z roku 1989? Tentokrát ne mezi dvěma ideologiem, ale mezi těmi, kdo na transformaci vydělali a těmi, kdo ji zaplatili. No, my jsme se už trošku jsme to nakousli a sice to rozdělení, které tady je, rozdělení na tu blahobytem zhlou větší část Němců, eh a tu jednak okolnostmi sjednocení a pak svojí historickou pamětí, tak říkajíc zvýhodněnou nebo lépe chápající menší část Němců. E ten h ohlupující blahobyt vede eh k tomu, že se že politický systém degeneruje a že se to lidé nechají líbit. A to rozdělení, o kterém hovoříte, bych ani neřekl, že je to rozdělení mezi těmi, kteří vyhráli nebo získali na sjednocení nebo e přitom statil, ale spíše eh rozdíl těch, kteří mají, kteří se, kteří reprezentují vlastně díky Bohu se nedostavivší integraci nebo sjednocení názorové, postojové, myšlenkové. eh tedy těch Němců, kteří mají ty ty zdravé instinkty přežít, ubránit se spravedlivé, nespravedlivé a vlastně jediné, co mají společné a ve skutečnosti to nemá dostatečnou sílu, je taková ta tradiční slušnost, poslušnost německé populace vůči vrchnosti. To je to je ten manuf román podaný, jo, ve kterém je to je fantastické logo, to je zjedno zhuštěný obraz toho Němce, který prostě nedělá revoluci. Ale ta situace je taková, že tenhleten tohleto faktum, řekněme jakési národní povahy, je zcela zatlačené tím, že na východě už to vědí, že je to velký průšvih a na západě si to postupně uvědomují. Když se e podíváme na výsledky výzkumu veřejného mínění, tak víme, že že AFD je iž i vcelku Německa nejsilnější stranou. >> A česká otázka k tomu. Praha dlouhá léta sázela na to, že v Berlíně vládne věčná prounijní koalice. Co má dělat česká zahraniční politika, když v Německu reálně sílí strana, se kterou oficiálně nemluvíme a která může za pár let spoluvládnout? nemluvit s půlkou Německa. >> Ono jako s Afd nemluví naše médi a politici, že jo. To je stejně trapné, jako to je ve všech ostatních zemích včetně Německa. prostě ty ty strany, které jsou v uvozovkách pravicové, ty ty pojmy pravice, levice by se musely úplně njak nově definovat, ale to bysme tady byli několik hodin, ale dejme tomu, že je budeme jako e pro jednoduché potřeby i nadále používat. A a společnosti jak v Evropě vůbec, tak i u nás se pohybují opačným směrem. Ty se ty se vymykají tomu. Ani si to většina té společnosti uvědomuje, ale pomalu se nevrací k tomu, co je co je národ, co je identita, co je tady sem doma a e odmítání toho, co přichází z venčí. I pro nás za těch přes 30 let, řekněme svobody nebo prostě po sametové revoluci je to odmítání zvenčí docela obtížné. A je zajímavé a pozoruhodné, že přesto už tady je ta na počínající nedůvěřivost vůči tomu západu, který byl dříve pro nás eh eh prostě symbolizován obchodním domem a a všecko, co o tam teď přijde, je ideální. To už to už teďko to už teďko tak jednoduché není a bude se to i nadále posouvat spíše tím směrem k tomu eh národ. Eh musíme myslet hlavně na sebe. My jsme ti, kteří jsou důležitější než to ostatní. Eh, pak tady samozřejmě jsou čeští politici, to je implicité té vaší otázky. A o českých politicích bohužel musím říci, že jako máme historicky danajský dar, že eh že jsme měli v našich dějinách několik velmi statečných vojáků, ale většinou jenom zbabělé politiky a máme je i dneska. Ale z toho se odvozuje i ta uklidňující skutečnost, že v tu chvíli, když se když v Berlíně bude sedět kancéřka Alis Weidel, tak čeští politici se s ní budou kamarádit, jako vy se s ní kamarádili vždycky. To je trošku trapné vysvědčení pro ně, ale realistický fakt. Rusové si podle dostupných informací pochvalují jednání s Vitkofem a Kušnerem, tedy s realitním makléřem a prezidentovým zeťm, nikoli s kariérními diplomaty, co znamená, že nejvážnější rozhovory o evropské válce vedou lidé z neworského realitního byznysu. Je to diletanství nebo naopak návrat k diplomacii zájmu, která funguje právě proto, že jí nedělají ideologové. Já si myslím, že to je byznys. Já si myslím, že jako jako první je třeba říct, co podle toho, co vím, co se v té expertní komunitě, e, která se zabývá těmle otázkami, co co tak frekventuje za názory. Tak a a k nim patří teda i ten můj názor, který říká, e, tihleti dva nejsou Rusi skutečně brání jako plnohodnotní vyjednavači. Oni je nevyženou, oni je i přijmou, protože to je by to jinak mohlo být zneužito propagandisticky proti nim. Ale eh zvykli si na to, že tihleti lidé oba dva eh dělají spíše byznys pro sebe sami a pro své rodiny. To si takhle si to rovnou řekněme. Eh eh kapitalismus je takový, jaký je. To znamená, že to je v rámci toho kapitalistického modelu je to naprosto představitelný a svým způsobem, když řekneme kapitalismus chceme, tak prostě legitimní projev, ale nemá to s diplomacií nic společného. Proto si také myslím, že eh ten pohyb, který zaznamenávám v vetazích Spojených států a Ruska v potažmo k Ukrajině, eh ten impuls byl nastartován John Wortcliffem, který nedávno navštívil Moskvu, šéf CIA. Tady něco začíná. >> Zmíněná návštěva ředitele CIA v Moskvě. Přiznejme divákovi rovnou, že obsah jednání je spekulace, ale forma spekulace není. Zpravodajský kanál je historicky poslední, který se otevírá před velkými výměnami. Viskubánská krize nebo Berlín. Co to signalizuje, když se taková cesta nezatají, ale nechá prosáknout? Komu je ta zpráva určena? Kyvu, Bruselu nebo americkému domácímu publiku? >> Já s tím plně souhlasím. Tak to bezeespodu je. E moje interpretace té návštěvy je taková, že Redcliff byl pozván nebo došlo k tomu, že že odjel ve vztahu k tomu, jak se vyvíjí válka mezi Ukrajinou a Ruskem a sice v neprospěch Ukrajiny. a Rusové mu ukázali jako člověku, který je to schopen intelektuálně pojmout a správně si vyhodnotit, mu ukázali věrohodně to, že jsou schopni a odhodláni eh v této zimě dovést Ukrajinu ke kapitulaci, že to chtějí a že to, že mají na to potenciál. Eh, to je taky pustá interpretace. Nemáme nic jiného, když jde o tajné služby. Eh, vkliv to eh tu zprávu a odpovídající data předal eh Trumpovi a jeho řídícímu centru. Eh, ten, protože je to člověk, který rozumí číslům a sleduje tu situaci dlouhodobě prostě chápe o co o co se jedná, zadal úlohu nalézt nějaký naformulovat nějaký program dalšího e postupu. Eh, ten byl vytvořen a v jeho rámci a i z části jako jeho aktéři, ale spíše jenom ve fir ve smyslu pošťáci, jeli Kušna a Vitkov eh do Moskvy posléze do Kyjeva a jaksi tím simulují diplomatická vyjednávání o něčem, co v pozadí je zasvěceným už jasné a sice, že rusko-ukrajinská válka se blíží k bohužel neslavnému konci pro Ukrajinu a že ta víra západu a i snaha západu udržet tuto válku nekonečně v jakémsi takovém dýmajícím stavu eh Rusi nebude akceptována a že mají i vůli a možnosti to ukončit. O tom svědčí ten typ cílů, které bombardují teďko, ta kritická infrastruktura, eh, odříznutí Ukrajiny od Černého moře, od děsa, jo. Eh, i taková ta symbolická záležitost, že se, eh, že Rusové ukázali eh napadli prostor blízko kyjevského nádraží, ukázali tím, my bysme mohli, kdybysme chtěli. A kyjevské nádraží je vlastně jediná možná cesta ven, ať už pro civilní obyvatelstvo nebo pro potentáty. A to jsou elektrika, teplárny a všechny tyhlety věci, na které teďko Rusové velmi velmi masivně útočí. To všechno mohli udělali už dřív, udělali to až teď. A myslím si, že to je ten hlavní signál eh na pro druhou stranu. Eh smte se s tím a hledejte s námi jakouž takouž cestu narovnání, ale my nejsme ochotni tolerovat další prodlužování téhle války. H