Tisková konference po jednání vlády, (19.10.2026)
Tisková konference po jednání vlády, (19.10.2026)
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Má premiér Andrej Babeš. >> Takže dobrý den, dámy a pánové. Vláda se dnes zabývala novelou školského zákona. To byl vlastně nejdůležitější bod. Eh, ta má přinést stabilnější financování asistentů pedagoga a zlepšit systém podpory dětí ve školách, co je plně v souladu s programem prohlášení vlády, která ruší neefektivní prvky inkluze tak, jak slíbila. No a o tom samozřejmě bude mluvit hlavně pan ministr školství Plaga. Vláda se zabývala dále fungováním zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a vojenské zdravotní pojišťovny. A tyhle pojišťovny podle našeho názoru eh by měly zlepšit své fungování. Eh, v minulosti se tam vyskytly různé kontroverze a ministr zdravotnictví v spolupráci s ministry vnitra, obrany a financí připraví komplexní analýzu hospodaření obou pojišťoven, jejich finanční [odkašlání] stability, provozní náklad a možnosti efektivního efektivnějšího fungování. Součásti bude také posouzení případného sloučení obou pojišťoven včetně možných úspor, rizik a dopadu na pojišence. Dále jsme schválili novelu zákona o integrované prevenci ministerstva životního prostředí, která do českého práva promítá nové evropské předpisy oblasti ochrany životního prostředí. A dále jsme sválili založení pracovní skupiny eh pro vznik Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí. My jsme tady minulý týden měli návštěvu Izraele. Chtěli by jenom zdůraznit, že nekupujeme my žádnou eh žádné IT systémy nebo aplikace z Izraele. Ano, je to čistě eh projekt, který velice dobře funguje v Izraeli a my chceme realizovat podobný projekt u nás. Ale samozřejmě všechny ty linky důvěry a další linky bezpečí, e, ty můžou fungovat dál i samozřejmě za podporu podpory našeho, státu. Eh, takže byla to akce, která rezultuje do toho, že bysme chtěli vlastně od 1. ledna 2028, aby tenhle systém začal fungovat. a smyslem [odkašlání] koordinovaný a dlouhodobě fungující systém ochrany dětí v digitálním prostředí. Eh, dále jsme projednali poslanecký návrh na snížení věku pro účast v obecních volbách a místních referendech z 18 na 16 let. A s tímto návrhem vláda eh nesouhlasila. Dále jsme projednali sloučení pěti až šesti státních zkušebních ústavů, které spravuje ministerstvo průmyslu do jedného společného podniku a dojde také sloučení s technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha jako nástupnickým státním podnikem. Takže za mě všechno. >> Děkuji pane premiére a slovo má ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. >> Dobré. Dopoledne i ode mě. Odpoledne i ode mě. Eh, já bych chtěl úvodem poděkovat koaličním partnerům a předešlým členům vlády za jednomnou podporu eh toho školského zákona, který přichází s tím, co jsme slíbili a to je revize, inkluze, respektive zrušení neefektivních prvků, inkluze, e, tedy toho plošného přidělování asistentů pedagoga eh jednotlivým žákům s tím, že ten systém, se kterým přicházíme, ta parametrizace a především profesionalizace má být ve prospěch všech žáků, e, kteří ve školách jsou. E, co se týká e toho samotného systému, tak ten přináší větší flexibilitu ředitelům škol při nasazování asistentů pedagoga nebo přinese. E, následně, ale samozřejmě také ta profesionalizace, která je nedílnou složkou, povede k tomu, že bude platit to, co říkají samotní ředitelé a učitelé, že kvalitní asistent pedagoga je jako téměř druhý učitel, nekvalitní asistent pedagoga e je téměř jako další problémové dítě ve třdě. Já bych si přál, aby tato změna školského zákona a ta profesionalizace e končila pouze u té první věty, která tam zazněla. To znamená, aby všichni asistenti pedagoga, kteří v tom systému jsou, vytvořili ten tým té školy a byli podporou všem dětem, k které ve škole jsou. E, co se týká těch připomínek koaličních partnerů, tak dnes na vládě jsem načetl do zákona ty úpravy, které se týkají drobné změny v tom, že ředitel školy nebude už doporučovat vyšetření žáka, ale rovnou vyzve rodiče žáka k tomu, aby absolvoval vyšetření. Pokud ten rodič bude nesoučinný, e, tak předává hospodu a ten koná. Je to věc, která zrychluje celý proces a je ve prospěch těch dětí. E, takže to bylo zapracováno. Druhá věc, která souvisí s tou diagnostikou jako takovou, tak jsme se zhodli na tom, že zavedeme od 19. 2028 spádovost pedagogicko-psychologických poraden, tak aby to, co mnozí eh znají a upozorňují na to, tedy spádová turistika, to obíhání těch poraden tak ustalo. Zároveň jsem ubezpečil koaliční partnery, že od 1. ledna 2027 začínáme sbírat data z těch poraden, budeme je vyhodnocovat, bude to využito právě pro určení toho spádu, ale také pro to, abychom mohli z moci úřední případně nařídit přeskum některých těch diagnoz a ten systém byl efektivní. Skutečně nám jde o to, aby ten systém směřoval ve prospěch jak těch inkludovaných dětí, tak všech ostatních dětí. Proto tato novela není jediné, o čem jsme se bavili v posledních 14 dnech, ale zároveň pracujeme na tom, abychom odblokovali z nich speciálních tříd, e, případně e protože to je kompetence krajů, eh, přinutili ty kraje k tomu, aby vytvořili dostatečné kapacity speciálních škol a speciálních tříd, protože není možné, aby děti, které patří do speciálních škol, tak to místo, tu kapacitu neměli, přesto, že tam mají chodit a přesto, že si to rodiče přejí. Poslední věc, která tam byla od koaličních partnerů, tak směřovala k digitalizaci e a aby neobíhaly papíry, ale aby to bylo všechno v jednom systému, tak tam jsem ubezpečil, že připravovaný zákon o registrech žáků obsahuje tuto komponentu. To znamená, jakmile projde parlamentem, bude vybrán dodavatel a bude implementován, tak tohle se v tom systému stane. Zároveň bych vás chtěl ubezpečit, že se dál budeme bavit o tom, jak nastavit e inkluzi a jak nastavit podporu všem žákům v našich školách i těm talentovaným, tak aby české školství bylo moderní. A jsme si vědomi i toho, že nám na školách roste agresivita žáků. To znamená na půdoryu všech dotčených ministerstvech budeme velmi intenzivně pracovat na tom, abychom i tento pálčý problém českého školství upravili tak, aby to ale dávalo smysl, aby tam byla poskytnuta intervence těm žákům, ale především, abychom ochránili všechny žáky v našich školách. Pevně doufám, že tato novela, e, která půjde do sněmovny, bude rychle projedná, protože samozřejmě cílíme e na datum 19. 2027. Děkuju za pozornost. >> Také děkuji a nyní má slovo vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Ano, děkuji. Děkuji. [odkašlání] Já tady nechci vystupovat k průběhu dnešní vlády, ale protože mi řada řada novinářů psala dneska o vyjádření, tak než abych odpovídal jednotlivě všem možným, tak tak jsem využil tady této příležitosti, abych se vyjádřil abych se vyjádřil na tiskové konferenci. rozbuškou. V uvozovkách je článek dnešní pana Valláška ze Seznam zpráv, ve kterém se snaží vyvolávat nějakou pseudoaféru s tím, že jsme se nepřipojili nepřipojili k finskému dopisu, eh, který vyzývá Evropskou komisi, aby vyčetla některým některým zemím, že nedostatečně uplatňujou výzovou politiku vůči občanům Ruské federace. Takže dozvěděl jsem se, že jsem navzdory diplomatům udělal nějaké rozhodnutí, že jsem nepodpořil návrh, jak zarazit Rusům cesty do Evropy. Dočetl jsem se, že jsem trojský kůň a kolaboranta, já nevím co všechno. Takže já bych se tady k tomu rád vyjádřil. Tak zaprvé, e, praxe České republiky se dlouhodobě tady s cílem tady této zmiňované iniciativy finské dlouhodobě eh shoduje. My tady všechny ty návrhy už dávno uplatňujeme a hodláme tak činit i nadále. Eh, zadruhé, my jsme se připojili k velmi podobné, téměř totožné výzvě 36. vzešla eh od strany Estonska a několika dalších zemí s tím, že Estonci si dokázali zajistit pro tady tyto svoje návrhy větší podporu. To znamená, že to podepsalo opravdu mnoho zemí. Za Českou republiku jsem to podepsal já a spolu se mnou taky ministr vnitra Metnar. V případě tady této finské iniciativy, která je úplně totožná, tak se ukázalo, že že se k ní připojily pouze čtyři země Evropské unie, to znamená tři takoví velmi silní hardlinerři ve vztahu k Rusku, Litva, Lotyšsko a Estonsko a spolu s nimi Rumunsko. Jinak nikdo další. Eh, já tady nevím, jestli i ti ostatní ministři jsou také troščí koně. Těžko říct. E moje tedy instrukce byla, když jsem se to dozvěděl, e, že podívejme se, jestli se připojuje někdo z větších zemí a zamysleme se nad tím. Nicméně tady tento postup evidentně nebyl, eh, se nelíbil nelíbil nějakému aktivistovi, který toho času pracuje jako zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí a proto zcela neprofesionálně vynesl nějaké interní dokumenty panu Valáškovi do seznam zpráv. E, já myslím, že to je jeho problém, že se mu to nelíbí a je to také problém pana Valáška. Eh, myslím, že eh úkolem ministra zahraničních věcí a ministerstva zahraničních věcí je posuzovat všechny věci v souvislostech. To znamená, toto nemá být iniciativa přímo mířená proti Rusku, ale spíše proti několika evropským zemím, které si uplatňují rozdílné nebo rozdílná pravidla, než tak, jak to chce třeba Finsko nebo některé jiné země. Eh, byl by to do značné míry také útok na tyto země a to je také, myslím, úkolem zodpovědného ministra zahraničních věcí vnímat i tyto souvislosti. Když jsem panu Valáškovi psal nějaké odpovědi, tak jsem si teda zjistil, že řadu z nich neotisknul v tom svém článku. Eh, on říká:„Dobře, vy jste se připojili k estonské iniciativě, proč tedy ne k té finské, když mezitím se stala řada věcí, například v Lipsku a tak dále, tak já jsem mu položil otázku, proč se tedy neptá v Německu, když se nepřipojilo tady k této iniciativě Německo, kde se kde se ten incident eh stal. Přesto v článku se dočtu, že vůle dosud váhajících zemí eh se se může nyní být větší. Tak větší vůle rovná se finský dopis, Litva, Lotyško, Estonsko a Rumunsko a 20 24 dalších zemo 20 přes 20 dalších zemí dalších zemí nic. Já se domnívám, že e jsem nebo pokusil jsem se panu Valáškovi opravdu blbzdorně vysvětlit eh jak to jak to je, ale musím teda říct, že se občas najde blbě jehož rezistence tady v této oblasti výjimečná. Takže já tímto zdravím pana Čásenského do redakce Seznam zpráv. blahopřeju k kvalitnímu uplatňování politiky inkluze a doufám, že panu Valáškovi koupí aspoň aspoň lízátko za odměnu. Ještě se musím vyjádřit k opozici, která samozřejmě to všechno začala komentovat tady tuto pseuduka kauzu. Nebudu, nebudu komentovat pana Lipavského, ani pana Rakušana, který také neví, jak to bylo, ale, ale všiml jsem si odcházející senátorky Mirky Němcové, která automaticky spustila, že Macinka je proruský kolaborant. Takže paní Němcová zřejmě považuje za proruského kolaboranta také ministra zahraničních věcí Polska, Německa, Itálie, Francie a dalších desítek evropských zemí. Nevím, budiž. Já myslím, že ona je zděšená úplně ze všeho. Možná tady tento její výrok je tradičně hysterický, takže možná bych jí doporučil, aby na ten svůj politický důchod spíše otevřela nějakou hezkou knihu, třeba pro děti. Doporučoval bych třeba Čuka a Geka. To by tak možná mohlo odpovídat její mentální, aktuální kapacitě. Děkuji. >> Také děkuji. Pokud je to všechno od členů vlády, tak první dotaz. Česká televize. [odkašlání] >> Martin Šnejder, Česká televize. Dobrý den. Mám dotazů několik. položíme je postupně, ať se v tom úplně nezamotáme. Začal bych tedy těmi asistenty pedagoga z dnešní vlády. E, chtěl bych se zeptat, zda jste dneska ještě vypořádávali nějaké vnitrokoaliční neschody nebo nějaké nedorazy. Mluvil o tom ráno pan ministr Šťastný. Tak jestli něco nebo už to bylo vlastně domluvené všechno z toho minulého týdne. A zároveň by mě zajímalo, že školy, které mají nízkou naplněnost tříd, takto přijdou o velkou část úvazku. V průměru se mluví o nějakých 80 %. Obávají se toho kroku, tak jestli bude nějaká podpora pro ty školy. >> Tak co se týká těch změn, které jsem načítal na vládě, tak ty odpovídají té koaliční dohodě z minulé středy. E, co se týká té parametrizace, tak eh celá ta idea, když se podíváte i na tu eh analýzu, která je součástí toho návrhu zákona, tak ukazuje, že máme naprosto nevyrovnané eh podpory, co se týká asistentů pedagoga eh v těch malých školách a v těch školách velkých. Eh, celá ta konstrukce je založena na tom, že ty školy, které mají malou obsazenost, to znamená mají málo žáků ve třídě, tak tam je možné individualizovat tu podporu pro té pro ty třetí podporné stupně bez použití asistenta pedagoga. To je logika e té parametrizace. A samozřejmě tam, kde v tuto chvíli je to vyoseno a kde ten počet asistentů pedagoga prostě neodpovídá, tak ten systém narovnáváme. Není to, že bychom někde krátili, ale vlastně vyrovnáváme to tak, aby na ten počet dětí ti asistenti pedagoga byli a tam, kde je možné individuální přístup u těch eh současných třetích podporných stupňů, e tak tam samozřejmě ubíráme. Co se týká těch závažných diagnoz, těch čtvrtých a pátých stupňů, tak tam ten nárok zůstává zachován i pro ty malé školy. >> A potom bych měl dvě věci z koaliční rady, e, o kterých mluvil pan předseda SPD Tomyho Okamura. Říkal mimo jiné, že jste se bavili o volbách, tak by mě zajímalo s jakým výsledkem, jestli to něco znamená pro koaliční spolupráci a jestli třeba po těch úplynových volbách budete něco měnit. a pak také zároveň zmiňoval, že jste mluvili o tom zákonu k průhlednějšímu financování neziskových organizací a že by ho mohla koalice dostat ještě v říjnu. Tak ta původní předloha od poslance Rejchla v březnu čelila kritice ze strany opozice neziskových organizací. Tak jestli ty připomínky už jsou vypořádány. >> Myslíte zákon Fara? >> Ano, přesně. Ano, ten zákon se připravuje formou poslaneckého návrhu, ale určitě to není spa poslance Rajichla. A ohledně eh voleb a koalice, už jste se mě na to ptali včera na Rakatonu, Česká televize, tak já jsem vám odpověděl, že výsledek komunálních a senátních voleb nemá na fungování naší vlády a koalice žádný vliv. Tak mluvil o tom pan předseda SPD, že jste se o tom nezbavili, tak jestli tam není nějaký posun. No jenom u toho u toho >> posun všem myslíte? >> No jestli jste [odkašlání] se na něčem nedomluvili nějakém postupu nebo nějakých změnách. >> Změnách v čem? >> No změnách ve vašich nějakých postupech nebo v nějakých úpravech? budeme plnit naše programé prohlášení vlády a samozřejmě musíme vyvracet ty různé nepravdy, které jsou, že bysme neplnili naše program prohlášení vlády. My ho plníme na rozdíl od jiných vlád, vyhodnocujeme ho každé pololetí. Poplatky samozřejmě uděláme, zákon fara navrhneme. Eh, co tam ještě bylo? Jo, ty F35. Bylo by dobré, kdyby jako, vážení spoluobčané, si uvědomili, že eh předplatby za F35 e realizovala minulá vláda eh možná nestandardně, v prosinci 24. A není možné, aby my jsme jako nová vláda tady vlastně podepsaný kontrakt řekli, že to neplatí a a tady způsobili nějakou škodu. Jo, takže eh s tím se zkrátka nedalo nic dělat. A teď samozřejmě ty předplatby můžou být eh určitým způsobem zúročeny, nad čem pracujeme. Minulá vláda to neřešila. Eh, takže někteří spoluobčané si to představuju, že my to zrušíme a a tak dále, jako to není není, my bysme rádi, ale není to není to možné. Takže a ještě tím dalším věcem. Nevím, samozřejmě e před volbami tady hlavně média vykládali, že neplníme eh program. Není to pravda. Plníme ho, plníme ho dobře. Jsme tam 10 měsíců a řekli jsme si, jak ještě zrychlíňme. Ale jde o to samozřejmě, že pokud například pan ministr Tejc předložil do sněmovny e x dobrých zákonů v prospěch e našich spoluobčanů, no tak ještě než jsou stále e schváleny. No, takže samozřejmě je potřeba i sledovat sněmovnu, co se tam děje, eh jakým způsobem vlastně brání opozice eh schvalování zákonu, které myslím jsme přesvědčeni, že jsou v prospěch eh lepšího života našich spoluobčanů. A jenom na závěr vás ještě dneska čeká taky nebo zástupce vlády čeká jednání s odbory ohledně platu veřejné sféře. Počítáte tam tedy s dohodou v rámci těch 5 až 9 % a jenom jestli byste mi mohl tedy ještě říct, zda jsou tedy všechny ty připomínky k tomu zákonu fara vypořádány, nebo, protože pan předsed SPD mluvil o tom, že ještě v říjnu by mohl být předložen takový návrh. Díky. >> Já já nevím o připomínkách. Já jsem dneska mluvil s mýmistem spravedlnosti a dostaneme jasný jasný návrh toho zákona, tak jak jsme to slíbili a to samozřejmě jako předložíme ohledně platu. Já nevím o tom jednání, já jsem jednal minule pondělí se zástupci odboru eh integrovaného záchranného systému. To znamená, byli tam i zástupci policie, hasičů a tak dále. Víceméně to jednání bylo úspěšné. Eh, částečně jsme jim vyšli vstříct, že se navýšil vlastně peníze do základního tarifu, odcházeli spokojeni a tohle jednání eh o tom nemám informace, ale měli jsme tripartitu a nikdo neprotestoval. Teda. >> Děkuji. CNM Prima News. >> Hezké odpoledne. Andre Tají u vás jenem Prima News. Já mám těch dotazů také několik. Chtěla bych se zeptat, pane premiére, vy jste dal ministrovi obrany Zunovi za úkol se podívat na tu vládní ledku a na obnovu teoreticky té vládní ledky. Tak poprosím vás, v jaké je to fázi poprosím o reakci ministra zahraniční věci. Děkuju. No, my tam samozřejmě mluvíme o tom našem letovém parku letadel, kde teda došlo k tomu, že teď ty dvě letadla, ty Airbasy budou vlastně budou obnoveny interiér a konečně tam bude i wifi a nevím co ještě všechno. Eh, když jsme byli v Srbsku, tak jsme se nám povedlo, já jsem vedlně to jednání s prezentem Hušičem, prodat šest našich L39 z produkce aerovodochody a 3 L410. A tam jsme se domluvili, že bysme jedno to letadlo L410 mohli nakoupit za nějakou výhodní cenu pro pro stát, protože to letadla používají všichni samozřejmě, včetně senátu a sněmovny a pána prezidenta. Eh, tak to musíme dokončit a no a potom samozřejmě budeme uvažovat o tom, že bysme pořídili jako nové eh letadla pro naši armádu, pro vlastně e tyhle mise pro repatriace a tak dále. Takže to první L410 to je projekt nebo projekt e zodpovědnost Karla Havlíčka a ty nové letadla jsem si vzal na starost já sám. >> Já já teda jenom jste se taky ptala, eh musím tady asi asi nechci opakovat to, co říkal pan premiér. E, já my vidíme, že to volání po obměně toho toho letového parku je stále intenzivnější. Ta letadla mají prostě nějaký svůj věk a nějakou kapacitu. E, určitě se opakovaně o tom bavíme s se zástupci hospodářské komory svozu průmyslu a dopravy, kteří jejich členové doprovází na podnikatelských misích eh různé různé české politiky, ať je to pana premiéra nebo pana prezidenta, mě nebo pana Havlíčka a další. Určitě ta potřeba té vyšší kapacity vládních letadel se myslím úplně naplno projevila v průběhu té březnové repatriační krize. Eh, takže já bych to určitě tady toto volání po obměně letového parku rozhodně podpořil. >> A nějaký časový horizont, kdy by to mohlo být třeba do roku do dvou, do konce vobního období? No, časový horizont je, že ta L410 snad bude k dispozici čím dřív. A ohledně těch nových letadel, tak tam samozřejmě dneska my máme na světě dva výrobci, e, Airbus a Boeing. A samozřejmě na letadla se čeká dlouho, ale eh já jsem využil k tomu Evropskou radu, kde jsem oslovil jednoho jednoho člena, abych neidentifikoval, jestli to nebo premiér, eh aby nějakým způsobem se přimluvil a budu to řešit. Takže čím dřív, tím tím líp. Já se ještě také vrátím k té koaliční radě, protože pan předseda Okamura už několikrát po několikáté vlastně zmiňoval tu hrozící podle něj vlnu Ukrajinců právě co se týká zimy a mluvili o tom, že na to vlastně nejsme připraveni, nemáme na to ani prostředky. Tak jsem se chtěla zeptat z nějakého humanitárního hlediska vlastně vzhledem k tomu, že Kyv i nadále čelí dalším útokům ze strany Ruska, tak jestli teda Česká republika vůbec nemůže přijmout nikoho a nebo jak to tady bude vypadat, když podle něj hrozí nějaká vlna právě, co se týká z >> paní redaktorko, ono to hrozí vždycky, když vy to píšete. Eh jo, takže my jsme konstatovali, že každou zimu od roku 2022 jsou tam reálné. >> Každou zimu od roku 2022 píšete před zimou, teďka je podzim, že přijde ta vlna 22, 23, 24, 25 nepřišla. To je první věc. Druhá věc je, že my samozřejmě to řešíme na úrovni veš čviřky, protože oni jsou ty frontové země. To znamená Slovensko, Maďarsko a Polsko. A samozřejmě bude to předmětem nějakejch dohod. My budeme mít zase ve čtyřku v Bratislavě, myslím 26. listopadu za přítomnosti rakouského kancléře. Já navštívím Varšavu 5. listopadu, takže to funguje. My to my to koordinujeme, my to my to sledujeme, ale ty predikce médii se nikdy zatím nenaplnily a zatím ani nemáme signály, že by se měly naplnit. >> Tak on o tom mluví, pan Okamora. Tak proto jsem se na to ptala a ještě jen krátká otázka. jestli můžu ještě můžu teda tady k tomu taky. No, eh, jedna věc, vy zmiňujete ten humanitární rozměr, e, ale, eh, z pozice vlády je taky zodpovědné vnímat ten migrační rozměr a myslím, že pozice e pozice naší vlády vůči masové migraci je značně značně negativní a proto my to vnímáme spíše jako migrační problém, nikoliv jako humanitární problém, protože humanitární problém může znamenat potom bezpečnostní problém v české v České republice. Takže toto je určitě ale na debatu s ministrem vnitra a myslím, že že vnitro se tím zabývá dlouhodobě a a je připraveno připraveno něco něco tady v tomto dělat. Já bych jenom neopomněl, že nejlepším řešením jakékoli migrační krize v souvislosti s válkou na Ukrajině je výrazně zesílit tlak na diplomatická jednání, aby aby ta válka taky jednou skončila, abychom každý rok už prostě po páté nebo pokolikáté neřešili, že zase hrozí příchod nějakých stovek tisíc migrantů do České republiky. >> Já se omlouvám, posuneme se dál. Poprosím český rozhlas. Já >> já se omlouvám. Já bych ještě chtěl to doplnit, když už teda mluvíme o migraci. Já jsem právě pan s paní ředitelkou Novotnou dnes 7:30 i s panem ministrem Metnarem mluvil o migraci, protože my jsme na Evropské radě měli samozřejmě tu migraci a eh ty státy, které teďka jsou strašně aktivní, mají 10 let zpoždění a my jsme to řešili ž roce 2016 a je jasné, že ten vlastně e migrační pakt, který tak tady se chlubil pan Rakuša, s panem Fialou je špatně. My [frknutí] tam máme tu výnimku z titulu toho, že jsme přijali tolik Ukrajinců. Je pravda, že ilegální migrace klesá. Nicméně ten pakt je špatný. A div se světě, že když všichni říkali, jak ty patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu jsou kordon sanit a že vlastně nikdo s námi nemluví, tak právě teď de facto i ECR, co je teda samozřejmě u nás opoziční e subjekt a eh vlastně Ipp měnili názor na ten migrační pakt a mění se to s tím, že ty jednotlivé státy budou mít e ještě větší kompetence z hlediska odmítnutí azylu nebo e vůbec nakládání s těmi ilegálními migranty než doposud. To my samozřejmě vítáme. My jsme u toho. Taky jsme se bavili o Sýrii a tak dále, takže řešíme to aktivně a a Česká republika má tu výnimku, i když teda naši předchůdci to odsouhlasili. Ta výnimka bude pravděpodobně prodloužena nebo určitě bude prodloužená. Není důvod, aby nebyla. Takže ano, řešíme to aktivně a samozřejmě vidíme, co se děje ve Švédsku, vidíme, co se děje v Berlíně, vidíme, co se děje ve Francii, vidíme, co se děje v Nizozemsku a ty eh vlastně nebo v Miláně dokonce k čemu dochází. Takže tady jsou to samozřejmě jenom důsledky tý promigrační politiky eh našich kolegů v Evropě. Rakousko dokonce teďka přichází eh s tím, že by chtěli vlastně řešit jako islám, jako takový politický islám. Ano. Dneska ve Bídni je 40 % žáků na základkách. Eh, vlastně jsou to ilegální migranti a jsou to moslimové. Takže ano, my e tady to hlídáme a určitě bezpečnost našich spoluobčanů a zásadní odpor proti legální migraci prosazujeme a budeme dále prosazovat. Eh, takže asi tolik za tu migraci. >> Děkuji. Směsem do toho zasáhla. Tlačí nás čas. Mám spousta dotazů. Český rozhlas. Tedy >> dobrý den. Daniela Brychtová. Český rozhlas. Já bych se ještě chtěla zeptat na zítřejší schůzku, prý se máte pane premiére sejít se starosti zhruba 30 obcí ohledně akceleračních oblastí na jejich katastrech, tak možná eh jenom co od té schůzky očekáváte? Oni prý už připravují nějaké žaloby proti státu kvůli tomu. Děkuju. >> No, já jsem se setkal s těmi starosty v, kde to bylo? V Olomouci. Eh a vlastně oni si stěžovali, že ten výběr akceleračních zón právě z té oblasti Zlinského a Olomouckého kraje podle jejich názoru nebyl objektivní, že zkrátka na to mají úplně jiný názor. Tak proto jsem jim nabídl tuhle schůzku, která se uskuteční zítra ve 12. Budou u toho všichni ministři, který do toho mluvili. To znamená eh ministryně Brázova, ministr životního prostředí Červený a další eh vlastně, kteří eh u toho byli. Takže ano, to je to je pravda, ale já jsem slíbil tím starostům, že to budeme jako snažit se najít to řešení a pokud samozřejmě ty jejich připomínky nebo protesty se ukážou jako relevantní, tak samozřejmě musíme to nějak změnit, protože bude nám muset někdo vysvětlit, proč právě tady vybrali nějaké zóny, kde například je nějaká ochrana fauny nebo já ty e detaily teďka jako neznám. >> Dobře, >> ale vzniklo to na schůzce v Olomouci ještě, jak jsem tam byl. >> Děkuji. Televize Nová a pak pane Kopický, paní Boubanová, vidím vás. Ano. Děkuji. >> Marek Bruna, televize Nova. Já bych se ještě chtěl vrátit k té novele školského zákona, tak pane vicepremiére, vy jako motoristé jste měli nejvíce těch připomínek, tak tento kompromisní návrh, který tedy dnes prošel, tak za vás je ideální, nebo třeba do budoucna budete chtít ještě nějakým způsobem prosadit nějaké ty změny v inkluzi? Tak určitě je to určitě [odkašlání] to první krok směrem, kam bychom se chtěli ubírat. Ten krok je větší než tak, jak původně byl navržen. Takže já děkuji panu ministru, panu ministrovi Plagovi za za vstřícnostnoc a za to, že ten návrh upravil. Eh, domluvili jsme se na dalších ještě postupných krocích. To znamená, teď byl ten zákon na vládě schválen v nějaké podobě, kompromisní podobě s tím, že eh ještě dále potom bude upravován v průběhu legislativního procesu o nějaké konkrétní o nějaké konkrétní věci a o nějaké konkrétní návrhy. To znamená, je to nikoliv vyřešený problém, ale je to začátek řešení něčeho, co my za problém považujeme a to je inklu. >> Děkuji. Paní Bobinová, potom pan Kopecký. Markéta Bubínová, deník N. Já se chci ještě doptat tady na tu novelu školského zákona, jak vlastně jste teď řekl, pane vicepremiére, ten dotaz je i na vás i i na pana ministra školství. Chápu to správně, že tedy to je tak, jak říkal pan poslanec Krejčí v České televizi, že ve druhém čtení by pozměňovacím [odkašlání] návrhem tam mělo být doplněno to, co jste chtěli původně. To znamená, že ředitelé v případě, že by bylo dostatek míst na speciálních školách, tak by mohli odmítat děti se čtvrtým a pátým stupněm podpory. Zároveň tedy jestli to tak je a jest co na to říká pan ministr školství. Zároveň jestli je to i tak, že dalším pozměňovacím návrhem by tam mělo být změněno i to, že by vlastně mohli být ředitelé finančně nějak odměňováni v rámci toho, když by dejme tomu nepřijímali nebo nevyužívali ty asistenty pedagoga, co by měli. A pak mám jenom rychlý dotaz na pana premiéra a to, jestli je za vás v pořádku, že pan vicepremiér v přímém přenosu tady na tiskové konferenci pojednání vlády de facto uráží eh přímo novináře, některé konkrétní nebo konkrétní političky, používá přitom a výrazy jako blb nebo blbovzdorný, tak zda je to opravdu takto v pořádku za vás. Děkuji. >> Hm. Já bych teda se vyjádřil k tomu prvnímu, když teda jako to druhé prostě političky mé mohou urážet zuřivým hysterickým křečovitým způsobem a já se nemohu ohradit, takže ne, paní redaktorko, prostě na hrubý pytel, hrubá záplata. Jo. E, co se týče těch pozměňovacích návrhů, my na nich teďka budeme pracovat. Shodli jsme se na na nějakém směru, na nějaké jejich předběžné podobě, ale já si i tak myslím, že že tady ten proces eliminace toho toho škodlivého stavu, inkluze tam, kam se to zvrtlo, se nevyřeší ani těmi pozměňovacími návrhy v druhém čtení, takže to určitě bude pokračovat. Některé ty návrhy budou vyžadovat daleko delší čas, přípravu, přípravu i toho systému, kapacit třeba speciálních škol a tak dále. Čili my nechceme dělat úplnou eh šílenou zase revoluci, ale chceme chceme do toho se obout trošku ráznějc. Takže to je asi všechno ty zbývající věci,
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 35 762 znaků).






