Svět na rozcestí a my s ním. Ing. Vítězslav Pilmaier Ing. Vladimír Štěpán Brno 5.11.2026

Dovolte mi vás jako pan domácí přivítat na dnešní čtvrteční odpolední diskuzi kteroua nepořádala jako obvykle městí výborov, ale klubč ohraničí spolu e s hnutí jasná, tedy k to nezná jasný signál nezávislý. zejména jejich zásluhou tady dnes můžeme přivítat eh milé hosty tady není opraví ho >> děkuju protože [potlesk] >> on je taková studnice která je ale k nezastavení prostě [smích] jo a druhým hostem je Vladimír Štěpán taky známá osobnost taky není zastavený, >> který se zabývá energetikou rácově. No a to by bylo tak na přivítanou ode mě všechno, protože jako českého pohraničí jsme se prometřali víceméně proto, že jsme přes dětský výokáče posli prostor. Jinak všechno je >> zásluhou stanou. >> Nicméně doufám, že mých malém dnůstu já stanu tím pádem jo. A spoluprá se bude zdárně pokračovat. Takže divně považuji dnešní diskutní odpoledne za zahájené a předávám slovo asiovi. >> Dobře. >> Tak ještě jedno pěkné odpoledne. Já se pokusím nenaplnit to, co Bláža tomu ve velkém tleskal. Jo. Budu co nejstručnější, aby zůstali zůstal prostorud spíš na otázky. No a protože Vláďa mi taky vždycky vytýká, že se neumím zastavit. Takže máš zvoneček, >> ne? Šlápnu ti na nohu. >> Moje moje moje přednáška se má týkat Brixu a Šosu. Dobrý den. A víceméně eh vy toho víte hodně o Brixu a Šostu, pokud já vím. A tak si jenom připomeneme základní fakta, že jo. Co je, jaký je mezi nima rozum? Máme přešit. >> To je pro štěstí. Hele, a nevím. >> A znáte ten znáte eh co byl cože? Sednou si >> to lepší. Vyšk. Já se ještě nasedu. >> Mně to připomnělo to sklo, eh, Kida, jestli si vzpomínáte, s Čaplinem, takovýho toho malýho chlapečka, kterj rozbíjel okna a Čaplin dělal toho opraváře v oken. Jo. A teď mi to připadalo, že je to pro ně pro něčí štěstí. Jo, tak sedím dobře. Dobře, takže se vrátím k tomu. Eh, dost často se zaměňuje právě smysl a obsah Brixu a Šosu. BRIX zdůrazňuje čistě hospodářská organizace spolupracující na globální úrovni, to znamená, že na celosvětové úrovni. dneska má 10 členů a vlastně vzniká poté, co nejdřív vznikaly takzvané velmi, bych řekl rychle rostoucí fondy. Ruské, brazilské. Ano. >> Ne. Cofi, >> co má s tím udělat? Víte, >> ten mikrofon je divnej. To je to to víme. Jo, >> bez >> no někde je divnej vrchlí, tak si vyberte. No. >> Ne, že to tam praská, víš. Ale to je mikrofonem. To už jsme tady řešili předtím. Tady ty otevřený okna možná někde hluk taky. >> Ne, ne, ne, to tam >> dobrý >> a když takhle budu mluvit, >> asi to bude lepší. Jo, zkusíme bez mikrofonu. Jo. Hm. >> Takže eh rozdíl mezi tím Brixem a Šosem je ti především v tom, že teda ten Brick je globální organizace, celosvětová organizace a kterou zakládali na základě rozvoje základních fondů, řekněme investičních fondů, nejdříve tři státy, které nepovažovaly původně eh koncem těch té první dekády, že by mohli vytvořit nějakou organizaci, která se bude jmenovat BRI, Brick a tak dále, ale byly to základní rozvíjející fondy, na které sázeli špekulanti, co se týče kapitálových trhů. Jo, ale když v roce 2008 došlo té finanční krizi, kdy praskaly bankovní bubliny a podobně, jo, a od nás šel velký odliv finančních prostředků do matek, bank a odsuď do Ameriky, tak tyto tři země, které měly pod tyto fondovy jakoby pod sebou, se rozhodli, že nějakým způsobem budou to muset >> Já do toho jenom to vstoupím. Asi bude dobrý mluvit na ten mikrofon, protože on to jinak nebere ze silovač. On to vzadu neslyší. >> Aha, takže bude praskání. Jo, >> další změna. >> Takže oni ty dá se říct ty první fondy >> vůbec slyšet to. >> Tak a teď je to slyším. >> Jo. >> Můžu mluvit, >> Blážo? Můžu? Schválíš to? >> Dobrá. Šel jsem něco na zemi. Tak jo. Takže ty fondy eh jako takové brazilské, ruské a čínské, které se dostaly do této krize nebo respektive byly ovlivněny touto událostí, tak právě se dohodla administrativa Ruská, Číny a Brazílie o vytvoření společného jako bych řekl, opatření na zabezpečení ochrany, že jo. A tehdy se k nim připojila i Indie. Okamžitě v tom roce 2008 2009 a v roce 2009 následně na to i jihoafrická republika. Těchto pět států, těchto těchto pět států vlastně vytvořili platformu, která měla vést nedá se to vypnout ten ten reprodukovat, ne? Všet to prká přet a zrobno to je to třeba taky ruší. Jo, >> co? Do >> do domluvy. No >> nevím. >> Můžu mluvit? >> Já to můžu tady. >> Tak raz dva tři. >> Skákal pes přes ok. Hele, dobrý. Skákal pes přes ovec. To přestalo chvilku pras a udělal se praská. Musíš, >> že jo, vi? >> Já do lesa nepojedu, >> ne? De nějakou Moravsko. Je to lepší. >> Já ti dám, ale to už Koudelka zase měl vyprávění u Boreše, co se týče Moravy a moravského opatrovnictví. Takceskomoravské soužití a českomoravskoslovensko sveské, když bych to takhle řekl. Jo, vraťme se k tématu. To je nepoužitá. Jde mluvit nahlas, >> ne? Vzádu mě neuslyší. >> Nošě neříkám. Jde mluvit nahlas jako. No >> to >> Vašku se všich a nedá se jenom toto odpojit ten jeden je to je to v sérii. Jo. >> A kdyby si jí tam od ty brouky vyhnal? Halence >> nevíme nožeš na KSČ >> štějnice přímo. >> Hele, tak co uděláme? Rozhodte se vy. Ale kdybyste chtěl blíž k nám. >> Aha >> ti >> No jo, ale já tu mám nápovědu. >> My ti budem napovídat. >> Chceš to přepínat, >> ale zase to s nima to jemu. Ahoj. Jemu to nebude nabourávat. Hele a takhle to jde. >> Tak >> hele, teď to neprská. >> Já nevím. Autá se ti to zapnul zatím. >> Takhle to prská. >> Ale to bude prskat. >> Neprská. Prská. No nic, zkusíme to ještě vydržet. Takže v tom roce 2009, kdy byla teda založená už teda ta společnost BRIX nebo řekněme organizace Brick, tak vlastně se ní začaly eh nabalovat další státy. Tam BRIC dneska má teda těch 10 členských států. Potom vám ukážu celé schéma. Eh, je to zopakuji, je to obchodní hospodářská organizace, která vytváří prostor pro to, aby jiné státy se mohly napojit na tyto kruhy s tím, že řeší i finanční otázkou. Někdy se říká, že BRIX eh bojuje proti dolaru. To není pravda. Berix převším řeší ochranu vlastních finančních systémů, jo, nějaký nějaká jako dedolarizace nebo něco takovýho, takový program nemá. Má převší právě ten rozvoj té globální spolupráce ve světě. Vedle toho ale vzniká na konci 90. let už před Brixem vzniká šangajská organizace spolupráce, ale tam je ten základ úplně jinej. Šankerská organizace spolupráce, která je se opírá i o hospodářské záležitosti, finanční záležitosti a podobně. Tak pozor, má tam jednu doložku a to je bezpečnostní doložba. To znamená, že tady se organizujou tyto státy, které jsou členy Šangelské organizace spolupráce i z hlediska bezpečnostního. Dneska má šost zhruba, ne zhruba, ale 11 členů s tím, že těchto 11 členů je velice zajímavý pro další pozorovatele, ať ať jsou to i evropské státy, ať jsou to další asijské státy. Budete se divit, jsou tam napojení ty i státy, jako je Irán. Jo, je tam, jsou tam státy, jako je Saudská Arábie, je tam eh Arabské Emiráty jsou tam, jo, prostě kdybych nevyjmenovával všechno. Ale co je důležitý, že zase je tam hlavní program, který oni chtějí řešit a to je propojení východu Ádie až do Evropy. [odkašlání] Jo, takže to napojení na Rusko, Indii, Čínu zůstává. Je to rozšířený o ten eh bych řekl arabský poloostrov. A samozřejmě, že je jeden z nejvýznamnámějších jejich témat je hedváná cesta. Dneska se jí říká eh jako pás a cesta. A jenomže nepředstavujte si jednu dálnici. Vůbec ne. Tahlecta cesta je vybudovaná jakoby řekněme konkurence starým cestám obchodním, které měly námořní charakter. Jestli si vzpomenete na minulost, kdysi hrvádná cesta do 15. století, která vedla z Číny, byla prakticky monopolní. Hlediska spojení Číny a světskka spojení s Evropou. A vlastně ona vedla přes Bagdád, potom Rudé moře, Středozemní moře do Benátek a podobně. Někteří startovali i přes Konstantinopol. A velice dobře tuto cestu můžete si přečíst v Milionu. To je kniha, která popisuje cestu. No, >> Marko Polo. >> Děkuji. Marko Polo. Já mně vždycky vypadnou ty správný. Takže Marka Pala, ale to, co vy čtete, to to zase se dotknu mého strefování se do přepisu historie. není původní popis jeho cesty. Jo, to je popis, který už napsal na začátku 19. století na jeho základě jeden anglický autor. A když si vezmeme tuto cestu, tak vlastně Číňani do 15. století ovládali tu hedvárnostku a v podstatě dynastie Ming, která eh viděla, že dochází a ona neměla tu akceleraci nebo řekněme tu expanzi agresivní, ale prostě se rozhodli, že dál nelze expandovat na rozdíl od Evropanů, kteří se v tý době teprve dostávají na moře. Dá se říci, že obchodní lodě a válečné lodě Číny byly čtyřikrát větší než tehdejší největší bojové lodě třeba Angličanů nebo Španělů. Třikrát, čtyřikrát byly větší. A právě eh císař eh který rozhodl, že končí s expanzí, tak dal příkaz, aby se spálilo veškeré čínské lstvo. A toto lstvo de facto tím, že bylo zlikvidováno, tak se vlastně Čína začala izolovat. Naproti tomu víte velice dobře, že z Evropy vyplovaly takzvané objevné cesty, které vedly získávání eh prostě přisvojování si území, ze kterých těžily evropské státy bohatství. Jo. Ať to byli nejdřív Portugalové, potom to byli Španělé, po nich to byli Holanděni, pak to byli Angličani, ale de facto všichni budovali to svoje impérium obchodní světové právě na základě pomoci holstva a lodních cest. Kdyby jsem vám ukázal, neukážu. Kdyby kdybyste si představili mapu, tak její e cesty de facto vedly po těch cestách, které když si vezmete dnešní obchodní trasy, tak jsou kopírovány a vlastně tím i dosáhlo hegemonické postavení Anglie a která díky tomuhle splnomu tím, že ovládala ty kolonie a měla kolonie a vy dneska víte velice dobře, že díky koloni Evropa zbohatla, že jo, ne teda všechny národy, ne všechny státy, ale vybrané státy A de facto se dá říci, že tyhlecty cesty, které byly a byly monopolizovaly Angličanům a poté, co v 19. 20. století, na začátku 20. století Američani to začali přebírat, tak si monopolizovali právě tu výhodu obchodních strategických cest a tím pádem určovali i světovou politiku. Proto jsou ty pevnosti postav, respektive základy postavy. Američani mají rozesety, víte, velice dobře, že mají nějakým 867 základe, že jo. Angličani v tý době měli ty přístavní pevnosti, jo, po těch pobřežích a vlastně díky tomu se i vybudovaly ty pozice těch hegemonistických států, které měly. Je možno říci, že vlastně tím, že vzniká silná Čína, která začala v bodovat a když se podíváte na mapu dnešních přístavů, které buduje Čína po celém světě, tak je to přesně ve všech rozhodujících místech všech kontinentů. Eh, a když bude chvilka, já si připravím pro vás mapu, abyste to viděli. A vlastně na základě toho i ta Čína potřebovala rozvíjet svoji expanzi, tu ekonomickou, technologickou dál. Dá se říci, že tím, že Američani začali ztrácet tuto pozici, se dostali do konfliktu právě i s Čínou. Tady jestliže studená válka byla byl konflikt mocenský, ideologický, západ proti Sovětskému svazu, jo, tak tady dochází ke konfliktu postavení, bych řekl, primárního postavení v oblasti hospodářské konkurence. A protože Američani neznají slovo konkurence, to vás na to upozorňuje. Když čtu ty jejich články nebo zprávy, tak oni neví, co je, co je soupeři. Oni neví, co je konkurence. A když si přečtete vždycky strategické materiály Spojých států amerických, tak se dozvíte, to není soupeř, to je nepřítel. Oni používají výraz nepřítel a de facto to zakládají do své i zahraniční politiky. Takže z tohodlectoho hlediska se Amerika obrací v tomto století vlastně ze strany Rusko, které údajně porazili ve studené válce. My víme, že to bylo trošku jinak, že to spíš Gorby pustil doslova do písmene a došlo ke zradě na ve východní Evropě a na vozemí Sovětského svazu, tak právě Američani, který prostě získali takové to sebevědomí, že teď jsme jedineč, jsme první a jsme jediný, tak vlastně začali provádět i tu politiku toho monopolárního světa. Když si vezmete monopolární svět, je jednostranný vertikální diktát všem ostatní. Takže ta otázka, to co Trump třeba dneska říká, že chce prosadit eh chce prosadit Amerika jako na prvním místě, jo, bych řekl, jo, Amerika Fairj, tak de facto není neříká nic jinýho, než hovoří o dominanci a vládě Spojených států amerických. A trošku ještě zabloudím jedné věci a to se týká toho, že pří nástupem Trumpa, prosím vás, se stala situace taková, že nejde dneska o to, že Amerika na první misě. Trump jako takovej je velkej manipulátor. On eh já když jsem před dvěma lety psal na jednu přednášku téma chaos, tak jsem si ani neuvědomil, že vlastně Trump je mistr chaosu. Trump vytváří chaos v celé politické struktuře světa a lidem vykládá jedno. Víte všichni dobře, že ráno řekne něco, večer to jinak a tak dále, ale on, když se podíváte na jeho činy, proto vždycky říkám: sledujte jeho skutečné činy, tak ty jsou jednoznačně namířené a on pochopil, že finanční oligarchie, která je chráněná demokracii, že je nepřátelská výrodním subjektům nejenom v Americe, ale i ve světě. Proto oni jako trumpisté bojujou i proti Evropské unii. A Evropská unie dneska má několik hlavních nepřátel, kdybych to použil americkým výrazem, neboli těch, kteří nepřejou Evropské unii. To nejsme jenom my, kte si myslíme, že bysme měli vypadnout z Evropské unii, ale to si jmenuj, budete se divit, proti Evropské unie vystupuje svými opatřeními. Oni to nedeklarujou, ale oni to dělají. Čína jednoznačně proti Evropské unii jednoznačně vystupuje Rusko cíl konání. Proti Evropské unii vystupuje i Trump a jeho bych řekl klika americká. A budete se divit, ale proti Evropské unii vystupuje i Vatikán. Jo, Vatikán vystupuje, má motivaci v tom, že chce být hlavním vertikálním řídícím orgánem v Evropě. ideologicky opřený. A co se týče Trumpa, ten potřebuje rozdrobenou Evropu, aby lépe si ovládl zbytek Evropy pomocí jeho jmenovaných zástupců v Evropě. třeba pro východní Evropu to má být Polsko a Rumsko. Jo, proto i teďko dochází k té dohodě, o které se snaží Trump v pohu na setkání s se Sitingem a s eh s Totinem. Ale na tomto setkání si uvědomme jednu věc. Hlavní role bude hráting a Trump. Putín má jako bych řekl pomocnou roli pan sehral. Jo, to není proto, že bysme podceňovali Rusko, ne? Dneska je to stále technologickej, hospodářskej a finanční boj. A Rusko tím, že je zatíženo konfliktem na Ukrajině, že je zatíženo různejma jinejma, já nebudu mluvit o sankcích, různejma opatřeníma proti ruskejma, ono nemůže projevit tu sílu, kterou by mohlo dát. Ale Čína ho potřebuje to Ruso vedle sebe kvůli surovinám jednoznačně a kvůli zabezpečení Severo Asie. Proto, když se vrátím k Šosu, tak je ŠOS z toho bezpečnostního hlediska pojímán jako organizace pro zabezpečení bezpečnosti právě asijských států. Proto i ten Putin vlastně koordinovaně vystupoval v Mnichově v roce 2007 se svojí bezpečnostní politikou, pro kterou se mu Evropská unie vysmála. Proto potom Američani provokovali s přijetím eh Ukrajiny a Gruzie do Evropské unie. Proto potom se provokovalo s otázkou přes Majdan, první Majdan byl v roce 2004 na Ukrajině, druhej byl v roce eh 2014. Tak protože oni tam pokračovali od toho úsilí té amerikanizace Ukrajiny, ale v tom postoji protiruském, neboli v navázání na Antirusko, projekt Antirusko, který vzniká na začátku 19. stolet a vlastně de facto věchto eh nerozum de facto tím, že Putin eh se postavil proti tomu tlaku západu jako takovému, tak vlastně se začal stávat nepřítelem. A největší tlak právě na to Rusko v tom projektu AntiRusko vedli demokraté a vlastně měli to štěstí, že dokázali eh získat jednoho klauna na svoji stranu, který byl zvolen za prezidenta Ukrajiny 2019. A vlastně díky tomu ten klaun, který byl v podřízenosti MI6, jo, tehdy Bidena a podobně, tak vlastně prováděl tu politiku antirusko. Já chci mluvit o Ukrajině, ale jsem chtěl říci, že toto všechno vedlo k posílení vztahů. Tady se vždycky říkalo, že Rusové se dostali do izolace. Není to pravda. Mohu vám říci, že jestliže SVO začalo 24. února 2022 a první zasedání Rady Bezpečnosti a valného valného shromáží OSN bylo jakoby protiruské. Tak následné zasedání po vysvětlení příčin SVO, tak už nebylo takto jednoznačně postavené a pouze 50 zemí stále setrvávalo v té poloze, co si přál Biden a Evropská unudie a podobně. Ostatní státy buď byli neutrální a nebo se začali přiklánět k názoru Ruska. Tím spíš, že průběh SVO a průběh situace na Ukrajině začal potvrzovat oprávněnost SVO na ukrajinském území. Nemluvě je, já nevím, jestli jste slyšeli ty poslední zvěsti o těch mučírnách na Ukrajině a koncentračních táborech a podobně. Takže STO je bylo o tom, aby se zastavila genocida právě ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině. To bylo to byl základní prvek a samozřejmě nebudu všechny ty věci říkat. Vrátím se k Šosu. Takže ŠOS má i tu bezpečnostní složku a je natolik přitažlivej, že k němu se dneska hlásí další státy. A teďko si všimněte, vy vidíte, že nějaké Spojené státy americké útočí na Irán. Jo, Irán to vrací Spojeným státům amerických přes základny, které bombarduje v Saudské Arábii, v Izraeli, eh, v Kataru, dokonce myslím na Kypru vybombardovali jednu základnu. Prostě je ničí a a vlastně se dostává Saudská Arábie do polohy proti Iránu. Oni nikdy nebyli kamarádi. Ale proč to zdůrazňujou? Protože v posledních dnech a měsících byla vytvořena v srpnu tohoto roku byla vytvořena mexá dohoda, kde jsou členy Pakistán, Saoudská Arábie a Turecko. A tyto tři země náhle začaly komunikovat s Iránem. Minulý týden navštívil Lavrov Tehrán. Zlí jazykové tvrdí, že jim doporučil, aby komunikoval Irán s těm s mexou dohodou. A dneska víme, že došlo k setkání zástupců Iránu a mexé doy všech tří států. Ale co je zajímavé, že i Sýrie se chce k tomu začíná přemýšlet o tom, že by chtěla komunikovat. Egypt začíná uvažovat, že by začal komunikovat. To znamená, že se tam vytváří doslova protiizraelská, bych řekl, obranná skupina bezpečnostní, která se chce opřít o vlastní sily postupně vytěsnit cizí element, to je Spojené státy americké z tohoto regionu. Proč se o ten region bojuje? Když jsem hovořil o hodné stezce, tak se bojuje o děj, protože jsou znova na řadě hlavní strategické cesty. Já si myslím, že vo u o plynu a ropě asi řekne Vláďa potom víc ve svém vystoupení, ale pro nás je to ziska toho strategického velice důležitý, protože ta Amerika dneska je v situaci, že zaprvé všichni slyšíme, že u nich rostou ceny na benzín a na naftu. na naftu, že jo. Proto ten Trump dohodnul s tím Ruskem zvláštní smlouvu o dovozu motorové nafty do Ameriky. Jo, někteří to tady na našem našich médiích eh vyprávěli o tom, že že tím pádem ovlivňuje trh celého světa. To není pravda. Ta motorová nafta šla jenom a jenom do Spojených států amerických a byla připravována už koncem srpna. Jo. A v září byla dohodnutá a tehdy Trump prohlásil, že přestává vyvážet motorovou naftu do světa. Jo, takže ono to má všechno vždycky nějaké pozadí a souvislosti. Z tohodle důvodu my všichni sledujeme právě ten šos i ten brick eh z toho hlediska, že jak si můžou vzájemně pomoci. A já bych si dovolil teďko ukážu to nebo takhle nebo budu nebudu říkat nebudu ukazovat a jenom řeknu. Uvědomte si jednu věc. Eh analyzovali jsme třeba otázku, zda dokáže Brick bejt jako státy Bricksu být bez Spojených států amerických, Kanady, Evropské unie, Japonska, Austrálie a tak dále. A za co by se stalo. A z druhé strany jsme analyzovali, co by se stalo ze západu, kdyby teda došlo k té hranici a rozdělení ekonomiky eh mezi těmito seskupněmi. Mohu vám říci, že výsledky jsou zajímavé, protože skutečně ten západ má tu technologickou výhodu, ale nemá přístup k těm strojům, k těm surovinám. Jako Čina je hodně technologicky vyspělá a když jsme to nechávali prohodnotit přes bodovací systém, tak se ukázalo, že v případném rozdělení obou seskupení toho západního a východního, tak by vlastně obstála obstál západ v porovnání 7,5 bodů z 10 a státy Brixu a prostě jim na ně napojující se státy by získaly osm bodů z 10. Takže o něco lépe je na tom teda ta východní ekonomická zóna a vlastně je to i ale dáno i těma znova těma obchodníma cestama. Jestliže Američané, Angličané všichni přichází od té námořní hlavní tepny, to jsme viděli teďko i v tom v té krizi persského zálevu, tak mezitím vybudovávají se kontinentální nové cesty a to je ta to je ta pás a cesta, co Číňani postavili, že jo, e, téhletu tuhlectu organizaci. A na tuto organizaci Pás a cesta vážení se k tomu přihlásilo 146 států světa. 146 států. O co jde? Je to o propojení Číny různými tepnami po kontinentu, s Asií, ale i s Evropou. A když vám řeknu, že jedna závních cest už byla otevřená do Polska a že už je provozovaná, tak budete všichni překvapení, jak je to, že o tom nevíme. Je to tak, ale tato tyto tepny se mají prodloužit až na pirjský poloostrov. Tak je projet. Další tepny mají být severih, to je právě to propojení Ruska přes Iríán do Indie. Jo, tam bude se hrávat svojí úlohou i Pakistán. A v podstatě tímhletím způsobem se má vybudovat náhradní, bych řekl, náhradní obchodní cesty pro průmysl jako takovej, který by obešel to nebezpečí, které číhá právě na těch námořních cestách díky ohrožování anglickými, respektive především americkým a těmi pevnostmi, které mají. Takže to je co co se týče tohohlectoho. Takže když jsem vám řekl to porovnání, tak jsem vám to můžu potom jít do detailu. Ale každopádně to by jsem chtěl, abyste si uvědomili tenhlecten základní rozdíl, že ten brick, přesto, že se budujou finanční stazy, přesto, že se budujou eh bych řekl i platební systémy, protože e mají Čína svůj platební systém, Rusové mají spůstat platební systém, Indo systém, Indové si vymysleli platební systém a propojení těchto platebních systém dokáže dneska krásně obejít Swift. dokáže krásně obejíct a taky se to děje. Takže já by jsem, co se týče šosu a bricu, řekl, že bych zatím teďko skončil, aby jsem nenatahoval čas a počkám si na otázky. Děkuju za pozornost. [potlesk] [potlesk] >> Jo, takže já bych s dovolením zůstal sedět, abych viděl do těch svejch nečitelných poznámek. normálně to nepřečtu a ještě než je tma, tak je to katastrofa. Ale já bych chtěl na Víťu navázat z pohledu těch praktických dopadů na energetiku a na ekonomiku, čím se zabývá jednak světa, ale hlavně Evropochy a České republice. Co vlastně se stalo, když bych to začal u toho plynu? Eh, víme, že je nedostatek plynu. Podle našich médií je ho dostatek. Ale jak poznáte, že ho nedostatek, když stoupají ceny plynu. A co slyšíme? cena plynu od 1. ledna naroste pro odběratele. Takže komu končej teďka smlouvy třeba koncem roku, tak od nového roku už dostane nové smlouvy za výrazně vyšší cenu. Ekonom Kovanda řekl: "Plyn ropa dohromady zaplatíte za rok až o 38 000 Kč více." 38 000 Kč více. K tomu, když vemu vodu, chtějí zdanit podzemní vodu plus, neboli studny plus 250%. Jo, všechno, co potřebujeme k životu, to je tohle. E, co se týče elektřiny, tak tam víme zase z hlediska nějaké té strategie. Strategie České republiky jsou větrné elektrárny a jádro. Když se podívám na větrný elektrárny, tak už prezident Trump řekl asi 10 negativ a zakázal je. Mimo jiný je to drahý, ničí to přírodu, ničí to zdraví. Eh, dobytek pod tím nemůže žít, ani broučka nenajdete, nezaprší, nevyspíte se a tak dále. Kdo má dům v akcelerační zóně, tak realitka vám řekne, měli jste 10 milionů, možná vám to teď prodáme za 300 000. Tak to je základ naší koncepce a proč to dělaj. Jako můžeme se bavit o tom, já říkám svůj názor. Když někdo bude mít jiný, důležitý, abyste měli informace ze všech stran. Tak média pro vládní tvrdí, že to je zázrak, že to ekologický, já nevím co všechno. A když se podívám na tyhlety důsledky, tak zjistíme, že to vyrobí jenom několik procent, kryje to jenom několik procent naší spotřeby elektřiny, to co se z toho vyrobí, ale stojí to stovky miliard dotací, který si rozdělí kdo? No samozřejmě ty největší bosové a nejenom energetici, teda nejenom nejenom oligarchové. No, takže co se týče těch větrníků, tak se objevilo sedm statečních, který to začali nahlas kritizovat. Ať už je to, ať už je to Ivan Novký, Hinek Beran, byl jsem to i já a něká Jarda Novák a další. A tím, jak se jezdilo po vesnicích, vystupovalo v televizi a dávali podklady, tak dnešní výsledek je 22 referent na vesnicích, z toho 21 zamítavých. Na náš podnět víc než 20 obcí podalo trestní oznámení na stát. Žalnu, jo? neboli vyhodili vládního zmocněnce a větrníky už nějak to takhle ustupuje dozadu. Kdo je ještě má, měl by se hodně bránit, aby do toho nespadl. Já jsem se tady ptal po cestě, kde to tady někde je v okolí, přesně nevím, ale tu mapu máme, ale oni to pořád mějí. Víte, že si vydali nový stavební zákon, který jim umí obejít i ty referenda obcí a všechno a postavit to a říkají, to ještě není sválení a tak dále ty obvyklý výdlovy. Takže takže ty větrníky tam ten prostor pod ně se výrazně snížil. To je si myslím velký úspěch. Druhý v podstatě velký úspěch je, že je zle s dukovanama, což vás zajímá. Dukovany ty nové bloky, které tam mají být, tak potřebují vodu a tu vodu berou z branovské přehrady. Jenomže se přišlo na to, že pod hladinou jsou dvě roury, který odváděj pitnou vodu na Tředskou, takže žádná voda není pro dukovany a nebude. Takže vy vynaložíte investici za 300 400 miliard Kč. křeka, Jihlavka, zničené lesy, to znamená lesy tu vodu taky nezadrží, takže prostě ta voda nebude. No, takže výsledek potom je toho všeho, že se do sebe pustili ten hlavní dodavatel korejský se subdodavatelem a vypadá to, že to skončí. Možná je to dohoda, jak z toho vycouvat, což by bylo nejlepší řešení, protože máte tady připravenj temeln další broky, který se dají spustit velmi rychle, špatně, >> ne? Dobrý, dobr. >> Jo, velmi rychle a relativně velmi lehně se dají spustit. Takže to by bylo jako k tomu jádru. A eh když se teda podíváme na tu vodu, tak dneska co se týče přehrad v jižních Čechách na Šumavě, tak jsou bez vody a ta co je ten průtok je regulován, ale není regulován ve prospěch obyvatel, on je regulovánem. To znamená čest potřebuje nakrytí výkyvu, výroba, spotřeba elektřiny, potřebuje okamžitě elektřinu, tak se ta voda vypustí. Prostě se vypustí a je úplně jedno, že nebude pro ty obyvatele. Takže toto je státní energetická politika. To neřídí stát, to řídí ČES a řídí to ve svůj prospěch, aby tady byla jako nějaká elektřina, aby se nezrobila ta síť. Takže co se týče vody, jak se říká, příští válka bude boj o vodu. Je to úplně zbytečný, protože my jsme na střeše Evropy a kdybychme byli aspoň trochu rozumný, tak si tu vodu tady zachováme a prostě od nás nepoteče do toho labe ani jiná zahranice. Prostě ji zachováme. Bylo tady kolik? Asi 180 000 h rybníku. Teď je 50 000. Tak proč je neobnovit ještě další? To je jedno z více tehdy sociální demokracie, myslím, že to byl rok někdy 2004, když tady byl ten návrh, ty ryky znova spustíme, protože to byl zase suký rok, tak vlastně v tý komisi nakonec eh tam řekli někteří: "No jo, ale ono se k Libíku stoupá, mlhá, to je vošklivý, to je nepříjemný počasí, tak je dělat nebude." Tak takhle se u nás rozhoduje už teda někdy po po revoluci už to začalo, jo, v tom roce 89 a je to čím dál horší bym. Takže ty příčiny, proč nemáme vodu, jsou čistě osobní. Když bych řekl, když takhle se mě ptaj jako vystoupit nebo nevystoupit z Evropské unie, tak jim říkám, vystoupení z Evropské unie není je to zruost ta Evropská unie, ale uměli bychom s tím žít stejně jako Poláci nebo Maďaři nebo i Slováci. Ale to hlavní zlé naše vláda, příklad. Poláci mají uh můžou provozovat a spalovat v uhelných elektrárnách a vyrábět elektřinu do roku 2040 nejméně. Česká republika o tu výjimku Evropskou unií vůbec nepožádala, ačkoli nemáme žádný zdroje. Větrníky to nevyrobí. Dukovaný jsme řekli, že nebudou. A teďka jsou tady datová centra. datová centra ve světě do roku 2030 spotřeboval vody jako 1 miliarda lidí. Tak kde se baví voda a k tomu ještě připočteme elektřinu, která kde se má spotřeba jako zdvojnásobit. To znamená, ta krizová situace v energetice je zcela zřejmá. Logický by bylo, že naše vláda, ať už je Fiala nebo Babiš, by požádala, že chceme taky minimálně do roku 2040 provozovat ty uhelní elektrárny. Ale oni nepožádali vůbec, ale Evropská unie nenutí, aby tu výjimku dala. A totiž spousta těch ustanovení Evropský unie není závazných. Co to dělá závazn? Jsou čeští politici. To