Stanislav KRAPIVNIK, Sakari LINDEN - Chtějí nás Evropská J-elita nahnat do války s RF ?_17.11.2026
Stanislav KRAPIVNIK, Sakari LINDEN - Chtějí nás Evropská J-elita nahnat do války s RF ?_17.11.2026
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
[hudba] Dobré ráno, vážení a milí diváci, milí přátelé a příznivci kanálu Pod pokličkou. Vážené dámy, vážení pánové, zdravím celou Českou a Slovenskou republiku. Zdravím všechny vás, kteří se díváte na náš kanál ze zahraničí, ať jste kdekoliv po světě. Dnes tedy máme toho slavného neslavného 17. listopadu. Každý jak chce, prosím vás, každý. 100 lidí, vy znáte můj pohled na věc. 100 lidí z to chutí. Každý ať si slaví nebo ať si o tom myslí, co chce. Každý má navíc, každý z nás má navíc právo na to se na ty věci dívat svým pohledem. Já ale nechci mluvit teď o 17. listopadu 1989. Prosím vás, to po mně nechtějte. Já na to mám taky svůj názor a svůj takový pohled na věc podepřený. i za ty za ty léta různými ať už teoriemi nebo fakty o tom, kdo, co, proč, kde, jak, s kým a za kolik. K tomu bych se nerad vyjadřoval. Já myslím, že zítra, respektive, že během dneška a možná až do konce roku budeme poslouchat různé druhy informací, budeme sledovat a tak dál. Já pokud určitě jste si všimli té fotky za mnou, to nemá s rokem 89 vůbec nic společného. Ten datum byl pouze zneužit STBáky k tomu dlouho připravovanému převratu nebo respektive převzetí moci. To nebyla žádná revoluce, to už myslím všichni dávno víme. Ale co skutečně bylo a co stojí za to zmínit, nad čím opravdu stojí za to se zamyslet a co stojí za to si připomínat, ne slavit, tam není co oslavovat, tam je potřeba eh, jak se to řekne, teď nevím, jestli to prostě nějakou úctu, vzpomínku a tak dál. nejenom na tohoto člověka, na Jana Opletala, ale vůbec na ty události, protože se to týká roku 1939 a německé nacistické okupace našeho protektorátu tehdy, ale my jsme protektorátem vlastně pořád. Ještě jsme tím jsme vlastně se opět stali rokem 1990, respektive 93 rozdělením Československa. Dne tedy 17. listopadu léta páně 1939 německá okupační správa v protektorátu Čechy a Morava násilně uzavřela všechny české vysoké školy a to proto, že hlavní zámínkou tedy byl pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel již 11. listopadu 1939 na následky střelby při protinacistické demonstraci 28. října 1939, který se 15. listopadu 1939 přeměnil v masivní protest proti nacistické okupaci a já bych chtěl vidět ty studenty na letenské pláni, jestli by šli takto demonstrovat proti nacistům tudletu rozmazlenou verbež a vůbec ta pakáž, co tam byla na té na té letenské. K tomu se nechci vůbec vracet. Z toho se mi chce spíš zvracet. Akce Sonder Action Prák v noci ze 16. na 17. listopadu 1939. Jednotky SS a německé policie obsadily studentské koleje v Praze, v Brně a příbrami. V ruzinských kasárnách bylo bez soudu zastřeleno devět představitelů studentských spolků. Jak by se asi tvářili dneska ti samí představitelé? Co na to musí říkat dneska? na ten hnůj, který se tu děje s demokrací. To přátelé, to co se teď tady děje, nemá vůbec nic společného. Ale o tom zase jindy. Více než 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora Saenhausen. Uzavření, mělo to důsledky jaké? Uzavření všech českých vysokých škol původně na dobu tří let, čímž ztratilo možnost studovat přes 15 000 studentů a stovky pedagogů přišly o práci. Samozřejmě to se prodloužilo na dobu šest let, na dobu celé na dobu trvání celé té druhé světové války. A jaký to mělo odkaz? Vznikl tedy byl vyhlášen mezinárodní den studentstva, přátelé, ale ne v Praze, ale v Londýně v roce 1941 na památku těchto pražských a vůbec českých událostí. V České republice je tedy 17. listopadan, listopad, padolist, slaven jako státní svátek. Ten první to radši ani nebudu zmiňovat, protože to byl podvod na lidi jako blázen. A ten druhý pro nás, pro mě teda daleko důležitější mezinárodní den studentstva připomínají si také události, jo, tak připomínají si právě události roku 1939. >> [frknutí] >> Takže přátelé, já bych dál k tomu už se více nevyjadřoval, protože na to jsou povolanější. Bude toho, bude toho dnes určitě plný internet, ať už stran toho hnojstreamu továren na lži a těch hnojometů, ale stran taky alternativ alternativních médií, eh všech, co v podstatě znáte, možná i těch, co neznáte. Věřím, že všichni se k tomu budou nějakým způsobem vyjadřovat a tak dál. Já pro vás chystám rozhovory se známými osobnostmi, které znáte, i ty, které třeba neznáte. Záleží, jak se mi podaří je eh prostě pozhánět tak, aby si i na nás udělali čas. Nicméně pojďme k tomu důležitému, co pro vás dnes mám, a to je rozhovor Stanislava Krapivníka s jedním eh pro mě neznámým, ale pro mnohé z vás nebo pro mnohé lidi i třeba na internetu známým člověkem eh z [odkašlání] Finska. Teď jsem měl tady o něm nějaké informace a je to ano, je to Sakary Linden, fínský politický analytik a geopolitický komentátor, který žije momentálně v Belgii, člen vedení finské politické strany Vapauden Lit Freedom Alliance. Prostě je to strana za svobodu, tak by se to dalo nějak jako přeložit volně. Dříve působil jako politický poradce v Evropském parlamentu. Byl výkonným ředitelem organizace Suomalia Suden Lito. Má magisterské vzdělání v politických vědách a právu. Hovoří osmi jazyky. Dost často například kritizoval rozšiřování vojenské přítomnosti NATO ve Fínsku a historicky je přirovnával k německé vojenské přítomnosti ve Fínsku v roce 1941 a za to byl po zásluze odměněn a raději utekl do Belgie. I když nevím, jestli s tím si zrovna pomohl. Jo, ale přátelé, e, s tímto člověkem má Stanislav Krapivník měl vlastně dneska jsem ten rozhovor zachytil jako čerstvý, takže pojďme na to. Nebudu to dlouho zdržovat. prostě 32 3 321 z Čilsu Tun pre vás Stanislav Krapivník a Sakiri Linden. >> [hudba] [hudba] [hudba] >> Přátelé, takže tady jsou ta tunů pre vás. Tito dva pánové, já pustím opět zvuk na plné pecky, jak to půjde. Tak tady by to mělo být takto. Já to teď teda stáhnu, aby tam aby vás to nerušilo v pozadí. Nevím, jak to se mi podaří namixovat, protože poslední dobou mě to přestalo úplně poslouchat ten zvuk. Ale nevadí, pojďme na to. Takže Stanislav Krapivník uvádí tento rozhovor tím, že se budou bavit o Německu hlavně. Takže pojďme se tedy podívat na Němce. Chci říct, že když se nad tím zamyslíte, říká Stanislav, zdá se, že EU je do značné míry řízen Němci. Ona taky vždycky byla, že jo. Merc ten je tedy extrémně proevropský, prounijní. Myslíte si, [odkašlání] že by Myslíte si, že by Němci mohli být využiti jako síla proti Rusku? A na to odpovídá, na to tedy odpovídá jeho host. Já si musím to jméno, přátelé, já si ho nepamatuju. Sakari. To je takový, to zní jak nějaký japonský samuraj. Sakari Linden. Na to odpovídá Sakary Linden. Tedy no podle mého názoru je stav německé armády velmi špatný. je velmi malá a není příliš dobře vybavená, takže si nedokážu představit a doufám, že se v tom mýlím, že by Německo použilo vojenskou sílu místo své vlastní hranice uvnitř území Evropské unie, že by je použilo na nějaký útok na cizí stát, místo aby bránily vlastní hranice například, říká Sakar. No, ironie toho je, že německá armáda je v tak špatném stavu, říká Stanislav Krapivník, že když byl Vendel Kaajer ministrem obrany, eh, tak jo, je v tak špatném stavu, že by prostě nedokázala porazit vůbec nikoho, říká Stanislav a na to navazuje Sakari. Ano, pokaždé, když politici Evropské unie přijímají velmi špatná opatření, prosazují velmi špatnou politiku a oslabují své vlastní země, prosazují přitom ideologii integrace Evropské unie a přenášejí více pravomocí na Brusel. Jsou za toto povyšováni, za tuto službu a také to vidím proto, že Spojené státy systém Evropské unie velmi podporují. Je to i v jejich zájmu, protože EU je velmi dobrým nástrojem k ovládání různých evropských států. Ale Evropská unie také, protože je to velmi neefektivní systém, udržuje evropské státy velmi, velmi slabé. Na to navazuje Stanislav. No, vzhledem k tomu, že mnoho lidí v USA nyní tvrdí, že všichni Evropané s námi soutěží, proto musíme být vůči EU tedy opatrní, protože se chce stát hlavním konkurentem Spojených států. No a vy říkáte, že je to přesně naopak. No, Evropská unie je bezpochyby nástrojem Spojených států. Chápu vás tedy správně? A na to Sakary Linden odpovídá: Ano, přesně tak. A důsledkem války na Ukrajině tedy je, že členské státy Evropské unie velmi oslabila a to jak ekonomicky, tak i vojensky. Samozřejmě vojenské síly mnoha členských států Evropské unie jsou tak rozsáhlé [odkašlání] vojenské podpoře Ukrajiny téměř e vyčerpáně, respektive z této podpory. A tak je Evropská unie nakonec mnohem více podřízena Spojeným státům než před touto válkou na Ukrajině. A ptá se Stanislav Krapivník. Ale uvnitř Evropské unie, kde samostatná EU a Evropská komise kvůli konfliktu na Ukrajině odebrali jednotlivým státům značnou část pravomocí, se zdá, že nyní mohou ovládat většinu politiků a politik a politických eh systémů a dokonce i otázky hranic a podobně, které byly dříve v kompetenci suverénních států. Na to odpovídá Sakari. Ano. Někdo hovořil o státním převratu, který provedla Ursola von Derle, protože za normálních okolností by takové soustředění pravomocí vyžadovalo změnu smlouv celé Evropské unie. Ona však využila stav podobný výjimečnému stavu uvnitř EU, který vznikl v důsledku války na Ukrajině, aby zdůvodnila, proč si musí tyto dodatečné pravomoci přisvojit. Samozřejmě my víme, čí je to loutka, ale pojďme dál. Ptá se Stanislav, řekl byste tedy, že EU aktivně prodlužuje tuto válku jako zámínku k tomu, aby členským státům odňala více pravomocí. Říká na to Sakar:„No, řekl bych, že to je dvojsečný meč, dvoustranný meč." Tedy zároveň je to velká příležitost i velká hrozba. Na jedné straně je to příležitost, protože existence vnějšího nepřítele udržuje jednotu, hlavně u vymytých mozků. A těch máme dost jenom v České a slovenské republice. To se nebavím, přátelé, o celé západní Evropě. >> [frknutí] >> Pokud by oni přišli, mohou prosazovat svoji politiku směřující k vytvoření federace Evropské unie s odůvodněním, že to musíme využít k boji proti ruskému imperialismu [smích] a vojenské hrozbě ze strany Ruska, protože jinak by jeden po druhém napadaly naše členské státy. Na druhou stranu však a to představuje hrozbu pro jelita EU, čili pro ty elity takzvané, se válka na Ukrajině díky poskytnutí tak rozsáhlé finanční a vojenské pomoci stala i jejich vlastní válkou. A protože chtějí mít pocit hegemonie v Evropě až k ruským hranicím, pokud tuto válku prohrají, ztratí tvář všemi členskými státy Evropské unie. Přátelé, oni už tu válku ale prohráli. Akorát se nám to nesmí říkat nahlas. To říkám já. Pojďme zpátky. Kari dál pokračuje a to by podle mého názoru uvolnilo odstředivé síly směřující od Bruselu. V důsledku toho by členské státy Evropské unie již nedodržovaly diktáty EU. Začaly by hledat vlastní národní zájmy v ekonomice, geopolitice a tak dál. Přátelé, tady si dovolím odbočit a sdělit jenom trošku vlastního pohledu na věc a možná to je právě cílem celýho tady toho konfliktu. ty loutky, protože jsou placené za nějaký projekt, ví, že když veřejně vyhlásí konec války, tak je s nima konec. Je konec unií, všecko půjde do kytek a my konečně budeme moct udělat tu vyšegrádskou čtyřku, osmičku a tak dál a vykašlat se na nějaký na nějakejch islámskejch chalifát vis Německo, Francie, Británie, Rakousko a podobný podobná verbš. Takže to byla moje poznámka. Pojďme dál. Sakary dál pokračuje a to by podle mého názoru uvolnilo. Jo, to už jsem říkal. No dobře. To by podle mého názoru uvolnilo odstředivé síly směřující od Bruselu. V důsledku toho by členské státy Evropské unie již nedodržovali diktáty Evropské unie. Začaly by hledat vlastní národní zájmy v ekonomice, geopolitice a tak dál. A to by vedlo k novému multipolárnímu světu uvnitř Evropské unie. V němž by navazovaly své vlastní nezávislé bilaterální vztahy s novými centry tohoto multipolárního světa, jednotlivé státy každý třeba samostatně. s Čínou, například s Indií, ale také s ruskou federací. A obávám se zejména toho, že členské státy Evropské unie naváží své bilaterální vztahy především s Ruskem, jako to udělalo Maďarsko pod vedením Viktora Orbána nebo jako to v současné době činí Slovensko pod vedením premiéra Roberta Fica, říká tento Fin. A proto uvalují další sankce, aby stížili navazování vztahu s Ruskou federací. loutky z Bruselu samozřejmě a proto zavádějí právní předpisy zakazující dovoz energie, aby je učinili více závislými na mocenském centru v Bruselu, dodává Sakary Linden. Pokračuje Stanislav Krapivník. Teď tedy k samotnému vedení. Mluvíte o ideologii? Věří tomu? Věří oni sami tomu, co vykládají? Nebo je to výhradně, jde výhradně o uchopení moci? Nebo jsou tam skutečně lidé, kteří upřímně věří, že se Rusko chystá k invazi nebo že k posláním Evropské unie je zničit Rusko, či ho tak či onak podrobit. Na [frknutí] to Sakary odpovídá: "Myslím, že že jsou tu obojí verze. V rámci Evropské unie působí ideologicky naprosto šílení politici, ale za ale zadruhé jsou tu také političtí oportunisté, kteří v tom prostě vidí dobrou příležitost ke kariérnímu postupu tím, že přejímají rétoriku požadovanou systémem EU. Přátelé, na to nemusíme chodit až do Bruselu. To je [smích] to je přece to je to je přes to popisuje naprosto přesně. Mnoho politiků tak v posledních letech začalo hojně používat protiruskou rétoriku, protože si uvědomili, že jim to může pomoci k vyššímu postavení v rámci systému, že pane Macinko? Například v České republice, eh dodávám já pokračuje Stanislav Krapivník. Jak daleko jsou tedy ochotni zajít? Jsou ochotni jít do války s Ruskem? Je to něco, co skutečně zvažují skutečný válečný konflikt s Ruskem? Nebo jde jen o prázdnou rétoriku, kterou která z nich prostě vychází, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Dodávám, dodávám já tedy pokračuje Sakari. Pokud jde jen o prázdnou rétoriku, myslím, že tu hranici jsme již překročili. Chtěl jsem totiž zdůraznit, že existuje jasný rozpor mezi ochotou a schopnostmi ze strany systému Evropské unie a členských států Evropské unie. Na jedné straně si tedy myslím, že by opravdu byly, že by vedli velmi rádi by vedli válku s Ruskem. Možná usilují o takovou válku, jakou byla americká občanská válka pro mladý stát Spojených států, protože před občanskou válkou neměly Spojené státy příliš silnou národní identitu. A to byla taková, jak se tomu říká, jak se v angličtině říká, válka za utváření národa. Myslím si, že někteří uvnitř systému Evropské unie by takovou válku uvítali, protože by donutila členské státy EU, aby společně vytvořili federaci a to by posílilo společnou identitu EU pod, nechci říkat jakým znakem a jakou vlajkou. Zároveň si ale myslím a nevím, zda si to uvědomují, že nemají příliš velké vojenské kapacity ani schopnosti a jejich ozbrojené síly nejsou tak silné, nejsou příliš dobře vybavené, jak oni si sami myslí, respektive jak nám najevo pořád tvrdí, na venek pořád tvrdí. Tak vojenský průmysl Evropské unie není vůbec mocný, alespoň ve srovnání s Ruskem, ne? A kvůli desetiletím neoliberální ekonomiky se tyto členské státy Evropské unie nevyvíjely jako nezávislé země. Rozvíjely se podle podmínek stanovených podniky, které chtějí maximalizovat své vlastní individuální zájmy. A proto se zásoby proto se zásoby například střeliva v mnoha členských státech Evropské unie vyčerpaly hned poté, co bylo na Ukrajinu dodáno, eh co bylo všechno vlastně dodáno na Ukrajinu. Existuje tedy jasný rozpor, ale vzhledem k tomu, jak se situace nyní vyvíjí a k neochotě usilovat o mír na Ukrajině, se obávám, že je již velmi obtížné zabránit větší válce. Buď k tomu dojde, to znamená členské státy Evropské unie vyšlou své jednotky na Ukrajinu, nebo se pokusí válku rozšířit otevřením nových frontových linií z Polska proti Kaliningradu a Bělorusku. Možná ne z pobaltských zemí, protože ty jsou příliš slabé. Jako FIN mi však s velkou lítostí musí však, pardon, jako Fin však s velkou lítostí musím říci, že existuje možnost, že vznikne frontová linie vedoucí z Finska. Také proto, že vzhledem ke své velikosti jsou finské ozbrojené síly mnohem lépe vybaveny než ozbrojené síly mnoha členských států Evropské unie. A na to reaguje Stanislav Krapivník. Je dokonce těžké se je těžké se k tomu vyjádřit. I kdyby měli plné sklady, chápou vůbec rozsah škod? Mám na mysli, že už teď mají problémy s nedostatkem paliva. Další na řadě nedostatek potravin. Úroda je katastrofální. Chápou vůbec ti hňupové v EU, jaké škody na infrastruktuře může Rusko způsobit pomocí nejaderných zbraní? Nemluvě o obrovských ztrátách na životech. Zaprvé, to bylo za prvé. A z druhé chápou, že pokud zaútočí na Kaliningrad, všechny sázky jsou neplatné a armáda se ocitne v otevřené válce na všech frontách, nahoře, dole, na severu, na jihu a žádný cíl nebude vyňat ze Seznamu. Mají o tom vůbec nějaké ponětí ti hňupové v tom Bruselu nebo ve Varšavě a a v dalších zemích? O tom, co bude mají vůbec ponětí o tom také, co bude znamenat plnohodnotná válka? Ptá se Stanislav Krapivník a [odkašlání] tady Linde, já jsem zapomněl to jméno, na to odpovídá: "V systému Evropské unie je velmi málo racionálně uvažujících lidí. [frknutí] Většina z nich se řídí ideologií a kvůli tomuto důrazu na ideologii zde zcela chybí racionální a realistické uvažování. Stále více lídrů Evropské unie a stejně tak lídrů NATO totiž hovoří o budoucí válce proti Rusku. Myslím si však, že nikdo z nich není ochoten ani schopen popsat, o jaký druhálky by se jednalo. A to je podle mého názoru jasným znakem nedostatečné připravenosti. Říká Sakari. Jo, tak se jmenuje. A na pokračuje Stanislav Krapivník. Eh, je to nedostatek připravenosti nebo nedostatek skutečného porozumění vojenským záležitostem? Chci říct, kolik lidí z nich vůbec někdy sloužilo v armádě a nebo má vůbec představu o armádě. Mluvím například o Uršulině, působení ve funkci ministryně obrany. Jak dopadlo, jak dopadla německá armáda pod jejím vedením, přátelé, to dneska víme, že jo. Vždyť ta ženská je šílená. Požadovala, aby Němci zvětšili bojová vozidla, pěchoty, aby do boje mohly nastoupit i ženy v osmém měsíci těhotenství. Je opravdu zřejmé, že tito lidé trpí bludy a to už jen kvůli rozsahu ztrát na životech a zničení zničení infrastruktury, které je teprve čekají, pokud si něco začnou, dodává Stanislav. A Sakary na to navazuje. No, myslím, že tu je zřejmý nedostatek porozumění situaci. Eh, a myslím si, že to je proto, že jsou tak plní sebe sama a představ o své minulé světové hegemonii a nejsou schopni přijmout, že dnešní svět je multipolární a už není eurocentrický. prostě nejsou vůbec ochotni podstoupit takovýto proces přehodnocení svých myšlenek. Eh, pokračuje Stanislav. Jsou tam vůbec nějací poradci, že by jim třeba poradili jako aspoň takoví, kteří tomu opravdu rozumí? Myslím tím, že přece musí mít nějaké politické a vojenské poradce, někoho, kdo by eh mohl tomu snad trošku rozumět a a co by jim k tomu něco řekl, ne? Copak nikoho takového kolem sebe nemají ti hlupáci v Bruselu? A na to navazuje Sakari. Například dříve v Lepenově, ve straně Marie Lepen bylo mnoho politických poradců a parlamentních asistentů, kteří upřednostňovali kontinentální geopolitickou linii a snažili se najít společný směr a kontinuitu od Francie přes Německo až po Rusko, spojit přírodní zdroje Ruska s průmyslovou silou Německa a do jisté míry i s některými silnými stránkami Francie. Ale strana Marie Lepenové je vyhoděla z evropské, jo? Byla vyhozena z Evropského parlamentu a dnes jsou hold na okraji politického spektra. Lidé, kteří ve straně působí, jsou mnohem více transatlanticky orientovaní. A podobná situace nastala i v mnoha dalších stranách. V italské lize, když sestavovala italskou vládu společně s hnutím pěti hvězd, působil státní tajemník Mikel Gererici. Ano, to je ten, už jsem ho jednou překládal, který byl klíčovou postavu při snaze o to, aby se Itálie jako první členský stát Evropské unie a NATO připojila k čínské iniciativě pás a cesta, čili ta hedvábná stezka. [frknutí] Ale už po několika letech kvůli vnitřním změnám v lize v té italské jako politické síle, tyto projekty zaměřené na multipolární svět opustily a plně se navázaly k NATO a EU, protože Miloniová je prostě loutka. Toto je tedy jen ilustrace toho, jaké procesy se odehrály uvnitř těchto pravicových populist takzvaně populistických stran a podobně a také zcela nebo alespoň do značné míry připojili se k této retorice hlavního proudu ohledně války na Ukrajině. V současné době Marie Lepenová alespoň prohlašuje, že je proti pokračující podpoře Ukrajiny. Ale pokud by se dostala k moci ve Francii, já se ptám, byla by jako Meloniová v Itálii tedy v podstatě, že by nic nezměnila? Protože podle mého názoru je tato možnost velmi, velmi vysoká. Na to navazuje Stanislav Krapivník. No, je těžké vůbec říct, kde to šílenství vůbec začíná, protože i na ruské straně stále existuje určitá naděje, že a že možná jen blafují ti Evropané, eh, ti západoevropané. Tedy myslím Rusko sice v očekávání války s Evropskou unií provádí masivní vojenské posilování, dozbrojování a tak dále, ale stále existuje naděje, že je to všechno jenom divadlo nebo takzvané blafování. Eh, jak to tak zní? Oni si myslí, pokud vám správně rozumím, že velká válka s Ruskem povede ke vzniku velkého super EU centralizovaného státu Evropská unie. Ale co se stane, až přijdou první velké porážky? Až začnou padat obrovské ztráty, až začnou eh vycházet najevo, tedy obrovské ztráty na životech, až ruští útočníci zničí například rin metál nebo podzemní zásobníky plynu nebo zařízení na zkapalněný zemní plyn nebo vyřadí elektrárny ve Francii či Německu. Co se stane pak? Nebo víte třeba, pokud se Rusko opravdu rozuří a ruský útočník zaútočí na Evropský parlament, což by se stalo, kdyby Evropská unie vyhlásila válku jedné či druhé straně? Víte, kdybych byl velitelem ruský ruských vojsk, vyřadil bych z provozu každé rozhodovací centrum v Evropské unii. Raket na to máme dost. Co se pak stane s těmito lidmi, s těmi ostatními v Evropě? A Sakar Linden na to odpovídá: No, myslím si, že mezi obyvatelstvem členských států Evropské unie je opravdu malá ochota bojovat ve válce proti Rusku. zejména bojovat za nějakou prohnilou, zkorumpovanou Ukrajinu, která ani není členem Evropské unie, ani členem NATO. A vidíme klesající podporu pro ty mainstreamové eh pseudole a loutky, jako je Macron a Merc. Pokud si dobře vzpomínám, podpora pro Merce je pouze 17 % a to ještě budou jeho rodinní příslušníci a podpora pro Makarona není o moc vyšší. Moje skepse ohledně změny uvnitř systému Evropské unie však spočívá v tom, že stále existuje vrstva falešné opozice, souhlasím tady i s panem Ingenrem Kolerem, složená z těch pravicových populistických stran, které lidem možná důvěřují, kterým takhle, kterým lidé možná důvěřují, ale po nástupu k moci by víceméně pokračovali ve stejné politice jako předtím. Přátelé, co máme v Česku? Co máte na Slovensku? Až teda na pana Fica. Dobře, ale on je sám proti bandě a a mafiánu, stejně tak jako u nás. Takže opravdu doufám, že se v tom mýlím, ale na základě toho, co jsem viděl a co z toho politického jevu chápu, jsem opravdu skeptický ohledně změny politického uspořádání v Evropské unii v krátkodobém horizontu. Na to reaguje Stanislav Krapivník. A co nějaký šok? Eh, je přece několik míst, kde by se to dalo provést. Zaprvé, jim bylo řečeno, že pokud nasadí vojáky na území Ukrajiny, budou považováni za nepřátelské bojovníky a budou zničeni. Předpokládejme, že tam skutečně pošlou 20 000 nebo 30 000 vojáků a začnou začnou trpět masivními ztrátami. Jakou reakci to vyvolá uvnitř samotné Evropské unie? Ptá se Stanislav. A Sakary na to odpovídá: "Ano, souhlasím, že mezi obyvatelstvem Evropské unie bude zapotřebí asi nějaký šok, aby se obrátilo proti svým rozhodovacím orgánům a to ve velkém, ne jenom takovou kapičkou v moři. Tyto jelita eh říkají, jak jak oni si říkají, elity členských států Evropské unie, až na některé výjimky musí být skutečně odstraněny z moci, odstraněny od koryt, protože neprosazují zájmy obyčejných lidí ve svých vlastních členských státech. jsou po velmi neudr jdou po velmi neudržitelné cestě, která vede k erozi nezávislosti a ekonomické síly jejich vlastních států, což je nejdůležitější, vedou naše evropské státy k velké válce proti Rusku. Lidé a to i v mé vlastní zemi ve Finsku by se tedy měli probudit a pochopit celkovou situaci, když mainstreamová, hnojstreamová média vedou kampaň ve prospěch establishmentu a do jisté míry i ve prospěch falešné opozice, ve svém vlastním zájmu a pro své vlastní dobro, normální lidé by se měli probudit a odebrat svou podporu těmto liberálním geoglobalistickým elitám, respektive jelitám, této epštejnově třídě Evropské unie. Všichni mají složku v kampani epštíových epštinových spisů. Všichni ji tam mají. Říká Sakari Linden. Pokračuje Stanislav. Dovolte mi ještě jednu otázku, protože vím, že už tu jsme nějakou dobu. Existuje konspirační teorie, ačkoliv jako většina konspiračních teorií se často ukáže, že je pravdivá. Já říkám 100 %, to je na 100 %. A to teorie velké takzvané velké výměny, výměny obyvatelstva myslí. Ale když se podíváte na kteroukoliv evropskou zemi, vidíte, že že se to doslova děje ve velkém měřítku a stále zrychlujícím tempem a Finsko není výjimkou. [frknutí] Ve Fínsku jsem byl mnohokrát a vidíte, že velká část obyvatel Helsinek není fínská a ti přistěhovalci tam noví se neasimilují. Nechtějí být Finové. Chtěli, chtějí být dál prostě tím, čím tam přišli. S čím tam přišli. Tak vlastně mnoho z nich byli Turci. Viděl jsem spoustu Arabů, Afričanů. Všechny ženy jsou zahalené od hlavy až k patě. To ať si přece nosí u sebe doma, ale ne u vás ve Finsku nebo ne u nás v Evropě. Je to ostrý kontrast k průměrnému Finovi a zdá se, že mají alespoň polovinu dětí. Co se týče finské budoucí populace, existuje mezi těmito elitami EU skutečně ideologická snaha nahradit vlastní obyvatelstvo nebo vytvořit nějakou hybridní populaci? Já samozřejmě říkám, přátelé, že ano, to je přece plán globální lichvy na islámských chalifát za ze západní Evropy vytvořit, nebo je to všechno jen náhodná shoda okolností? Ptá se Stanislav Krapivník. Na to odpovídá Sakari. No podle mého názoru není migrace z pohledu systému jedním z nejdůležitějších témat. Ve skutečnosti si myslím, že systém eh téma migrace využívá k rozdělování různých politických sil nejdůležitějšími tématy z pohledu systému jsou integrace Evropské unie, eurozóa, euro jako měna systému, NATO a neoliberální ekonomika. Abyste se vůbec dostali k moci, musíte přijmout všechny tyto pilíře systému. Vidíme však, že ty pravicově takzvané populistické strany stále vedou kampaň s tématem migrace a systém to zcela akceptuje. Podle mého názoru to tedy systém využívá k rozdělování lidí. A ano, samozřejmě systém tuto migraci podporoval a podporuje dál, ale uvnitř Evropské unie je naprosto v pořádku vést kampaň proti masivnímu přistěhovalectví a dokonce i za návrat těchto migrantů jako do jejich vlastních zemí původních. A mnohem více problémů však budete mít, pokud budete vést kampaň proti Evropské unii, proti euru, proti NATO a proti neoliberální ekonomice. Tam už budete mít jako politická strana velký problém. Ani liberálně levicové strany ve skutečnosti nevedou kampaň proti neoliberální ekonomice, ale prosazují větší podporu, konečnou podporu pro nezaměstnané a seniory. Chtějí hrát v rámci tohoto systému. Znám tedy ty teorie o velké výměně a podobně, ale nemyslím si, že by to bylo jádrem tohoto problému. Na to navazuje Stanislav. Eh, děkuju moc. Tak to byla zajímavá eh zajímavá odpověď na na tu otázku. Ještě bych měl poslední otázku na vás. Jaké šance e ještě zbývají na to, aby se předešlo velké válce? Chci říct, Rusko se nevzdá. Eh, my pozorujeme, co se v Evropské unii děje, ale eh [odkašlání] chtěli bysme se té válce vyhnout. Vyjdeme ven, spácháme hromadznou sebevraždu a pak se vyhneme velkým válkám. To se samozřejmě nestane, říká Stanislav. Ale co kdyby došlo k ukrajinskému kolapsu na frontě nebo k něčemu jinému nebo k nějaké dohodě mezi USA, Čínou a Ruskem? Přátelé, blíží se Jalta 2:0 v Shengenu eh příští týden. Zbývá ještě nějaká šance tomu zabránit, nebo je to už prakticky vyryté do kamene vytasané, nebo je to jen otázka času? Na to reaguje tedy Sakar ještě. Samozřejmě bych rád řekl, že existují velmi dobré šance se tomu nebo tomu zabránit a
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 31 185 znaků).






