Richard Vereš: Ostrava má kde růst, ale NIMBY je skoro u každé stavby | DeNIMBYzace #26

Takže díky novému stavebnímu zákonu nejpozději 1. 2028 se Česko rozestaví. Všude budou jeřáby, všechno bude fungovat. Na stavební povolení budete čekat 3 minuty. No tak zase zpátky do reality. >> Tak takových projektů samozřejmě máme desítky, e, které, které lidé z různých důvodů blokují, ať už racionálně nebo neracionálně. Dneska to je jednodušší, protože mají AI, >> takže vlastně jako napíšou, co chtějí a ta AI jim napíše někdy ještě větší teda nesmysl, než by možná vyplodili vyplodili oni sami. Vy Pražáci, vás to vlastně otravuje, že tady furt chce někdo něco stavět? >> Samozřejmě, my chcem klid, jako. >> Přesně tak. Jo, my opravdu si uvědomujeme eh problémy toho města. To, že nám ubývají lidé, tak není jako reálné, že bychom pak třeba 4 miliardy nebo možná 5 miliard vydali z rozpočtu města vlastně na to, abychom postavili fotbalový stadion. Já mám několik takových projektů, kde samozřejmě jsem ztratil spoustu voličů, jo, a mi vyhrožovali na zastupitelstvu, že mě nebudou volit. Říkám:„T mě jako nevole, eh bohužel prostě některé ty projekty eh dávají smysl. Eh jsou to často plochy, které jsou určené k zástavbě opravdu přes 30 let. Někdo si naproti něco postavil, pak to jako blokuje, takže je trochu i potřeba ta odvaha politická a jít do toho a postavit se prostě za za některé věci, no. Dobrý den, vítejte u další denimbizace, přátelé. Určitě jste to zaregistrovali. Skvělá zpráva na úvod. Máme nový stavební zákon a náš podcast otevřeně deklaruje, že podporuje výstavbu, zrychlení stavebního procesu. Takže díky novému stavebnímu zákonu nejpozději 1. 2028 se Česko rozestaví. Všude budou jeřáby, všechno bude fungovat. Na stavební povolení budete čekat 3 minuty. No tak zase zpátky do reality. Tak my to samozřejmě budeme sledovat. Úředníci na stavebních úřadech to teď vidí asi trošku jinak a já naprosto chápu, že jsou nervózní, protože každá velká změna je také velký problém. Takže my samozřejmě budem s napětím sledovat, jak se budou aplikovat nové změny, eh nová pravidla, nová legislativa. A teď je na to hodnocení ještě opravdu hodně brzy. Takže my se raději podíváme opět do první linie toho pomyslného bojiště. Mám tady dneska krásného hosta Richarda Vereše z hnutí Ano. Je to starosta městského obvodu Slezská Ostrava a kandidát na primátora. Pane Bereši, dobrý den a vítejte v Nedinci. >> Dobrý den a děkuji za pozvání. >> A já to hned na začátku vyhrotím, protože pan Vereš fandí Baníku Ostravskému samozřejmě, komu taky jinému. Já fandím Spartě. Budeme se spolu bavit. >> Tak i fanoušci z party jsou slušní lidi. Někteří. >> Jsou to taky lidi. Jo, >> taky lidi. Ano. >> No, myslím si, že to se bude dneska prolínat celým vysíláním. Tak já jsem eh zmínil, že tedy jako máme nový stavební zákon. Eh, možná pojďme tím začít. Eh, co si o tom myslíte? Pomůže to opravdu Česku? >> Určitě byl třeba. Ono z pohledu té samosprávy si myslím nejdůležitější změnou e je to územní plánování. To znamená to, že na něho budeme mít daleko větší vliv v zastupitelstvech. Často jsme naráželi na nejrůznější stanoviska eh různých orgánů, zejména e ministerstev, které nám blokovaly výstavbu v některých v některých místech. Takže to si myslím, že nám určitě hodně pomůže a že to usnadní ten proces plánování toho města i vlastně té komunikace s investory, protože tam často se roky táhne vlastně ta změna toho územního plánu, e, která která je pro to nezbytně nutná. Zároveň uvidíme, jak to bude fungovat v té praxi toho povolování. My samozřejmě i v Ostravě teď budeme řešit, kteří úředníci projdou eh přes nějaké síto a budou v tom novém novém úřadu rozvoje území, kteří nám zůstanou vlastně na magistrátu, aby právě dělali to územní plánování. Takže to je teď velký úkol vlastně i před námi ujasnit si, co kdo dělá a kde by to měl vlastně v budoucnu dělat, eh, kde ti lidé budou sedět, jak se vlastně ten ten odbor, který to dneska řeší na magistrátu, rozdělí. Samozřejmě jsou tam i úřady městských obvodů, kde jsou ty jednotlivé stavební úřady, takže ty taky by měly vlastně přecházet. Takže to je něco, co ještě vlastně nevíme. Máme nějaké koordinátory v území, kteří to řeší, takže je to je to něco, co je ještě před náma. No, >> to je ten druhý rozměr. Jsem rád, že jste ho zmínil. Zavládlo zděšení mezi ostravskými úředníky? E, myslím si, že ano, e, že vlastně neví, co je čeká a myslím si, že i očekáví vlastně od toho politického vedení, že je trochu navede k tomu, co co by vlastně mělo být a jak by se ty jak by se ty procesy měly měly přenastavit. Ale to teď vlastně se dává teprve dohromady, protože nevím, jak dlouho je ten zákon zákon platny účinný od 1. >> a to bude ještě přechodové období rok. >> Přesně tak. Je tam ten rok, to přechodné období, kdy se to musíme rozdělit. Ale myslím si, že to největší vlastně, co budeme řešit, tak to budou vlastně ty ty budovy, to znamená, kde ti úředníci budou sedět, protože dnes v Ostravě se bavíme o pěti eh stavebních úřadech na městských obvodech a o odboru zního plánování stavebního úřadu na magistrátu. Takže vlastně je to šest budov dneska. E nemyslím si, že v těch šesti budovách e zůstanou ti lidé a spíš se bude hrát asi nějaká jedna, do které by se přesunuli, aby to opravdu bylo v tom smyslu té té centralizace, kterou vlastně ten zákon přináší. Takže to to možná bude největší otazník. No, >> vy jste starostou slezké Ostravy už osm let. To je jako úctyhodná doba. Řekl bych, že eh moc lidem se nepovedlo eh být vlastně starostou takhle dlouhou dobu. To jsou dvě volební období. Jak se změnila Slezká Ostrava za tu dobu? Vy jste hodně investovali, že jo? >> Myslím si, že hodně se změnila. My jsme měli schodou okolnosti teďka zastupitelstvo, kde teda v závěru zastupitelstva jak zástupci koalice, tak zástupci opozice teda vystoupili a poděkovali i mně osobně teda říkali, že za těch osm let se tam toho udělalo jako nikdy. Velmi mě to potěšilo teda od kolegyně jedné teda od roku 1990 v té politice a končí vlastně těmito volbami symbolicky svojí politickou kariéru, protože už s ohledem na na svůj věk se rozhodla nekandidovat. Ty jste ještě nebyl na světě. >> Nebyl jsem ještě na světě. A zhodnotila vlastně jakože těch osm let teďka na té slezké se fakt jako toho udělalo hodně. Dokonce teda řekla nejvíc, že se tam toho udělalo za dobu, co pamatuje. Takže z toho já mám jako samozřejmě radost, že to takhle je vnímáno napříč tím spektrem. Myslím si, že i ti lidé to tam vnímají. My opravdu jsme měli rekordní investice, podařilo se nám získat spoustu externích zdrojů z nejrůznějších e dotací a povedlo se tam udělat celou řadu velkých staveb. Teď vlastně, co dokončujeme, tak dokončujeme stavbu ještě velkého kulturního centra eh s kulturním společenským stálem, s knihovnou, ale ale i s byty, ordinacemi, s restaurací a dokončujeme stavbu eh teďka vlastně sportovní haly eh nové, takže jsou to takové větší větší stavby, ale i spousta těch menších se vlastně v průběhu letu let jako podařilo a podařilo se i opravit vlastně ten stávající majetek, protože to byl vlastně problém si myslím napříč Ostravou v těch uplynulých 10 letích, že se eh sem tam něco vlastně postavilo, ale zapomínali jsme na údržbu a opravy toho stávajícího majetku, což se projevilo zejména v bytovém fondu, kdy opravdu před těmi osmi, někde před 12 lety, když někteří kolegové přišli, e, tak tam byly opravdu stovky vybydlených bytů. I my jsme měli z nějakých máme nějakých 1150 bitů zhruba teďka a 250 přes 250 bylo vybydlených e před před těmi osmi lety. Takže to byla taky vlastně velká výzva opravit ten majetek, který máme. Pomohla tomu i změna financování městských obvodů, kterým se přidaly vlastně peníze. E pomohlo tomu i to, že jsme získávali dotace, které tehdy byly právě na rekonstrukce těch bytových domů. A opravdu se to projevilo v tom, že dneska těch obecních bytů v rámci Ostravy je daleko více obsazených. Načerpal jste spoustu zkušeností ve slezké Ostravě. Teď je chcete využít v té velké Ostravě, ale to je přece jenom trošku zase jiná liga. Co všechno jde aplikovat? >> Já si myslím, že spousta věcí jde aplikovat. Ono samozřejmě eh je tady tendence mnoha kolegů rozdělovat Velkou Ostravu a městské obvody. Jo, to je jeden celek. Dokonce máme jedno ičo. Jo, to vlastně tak zákon je nastaven, že statutární město má jedno ičo a všechny obvody jsou vlastně organizační jednotky toho města. Takže nelze to úplně eh rozdělit a říct, že něco je na městě a něco je na městských obvodech. Naopak ve spoustě těch věcí eh je to velmi úzce provázáno. Eh spoustu politik se vlastně nastavuje na tom městě ve spolupráci s těmi městskými obvody, takže myslím, že se to dá velmi dobře přenést. Já posledních osm let jsem ještě i místo místopředsedou vlastně sboru starostů ostravských, kde se setkává těch 23 starostů nězských obvodů. Takže myslím si, že mám velmi dobře navnímané i ty problémy napříčtou Ostravou, nejenom v tom mém jednom obvodě a už se těším, až některé z nich budeme moct konečně konečně efektivně řešit. >> Zmínil jste to číslo? 23 městských obvodů. Já budu parafrázovat Cibrbana. Já ho mám rád. Není to hodně, Antone Pavloviči, když si to vynásobím totiž. Jo, Ostrava je čtvrtinová oproti Praze zhruba, takže to je jako kdyby Praha měla 92 obvodů. >> Je to tak. Eh, je to problém celé České republiky. Eh, velký počet obcí, nevím kolik je, 62, něco. Jo, takže obrovské číslo. >> Eh, když tady jezdívá do Česka e monitorovací mise z Kongresu Rady Evropy, která se zabývá právě místní regionální úrovní, tak na jednu stranu nám to vždycky vyčítají, že to je hrozně neefektivní vlastně a že je strašně moc těch obcí. Na druhou stranu tam vždycky je i poznámka o tom, že vlastně ta samospráva je daleko blíž těm lidem, jo, a že opravdu spousta lidí má toho starostu eh nablízko, dokáže pořešit ty věci a že vlastně i ty ty místně spravované věci v těch malých e obcích mohou dobře fungovat. Samozřejmě jsou absurdní obce, kde je 20 nebo 30 obyvatel, jo, to si asi shodneme, že ty by neměly existovat. Náš nejmenší městský obvod, ten má něco kolem 600 obyvatel. Je to Ostrava Nová VS. Eh, samozřejmě můžeme se bavit o tom, jestli třeba tento by nemusel být eh neměl neměl být zrušen. Na druhou stranu, on je opravdu odříznutý od těch větších celků. Eh, zanikl by asi v tom velkém sousedním obvodu, který je vedle. Můj městský obvod na druhou stranu, ten má osm částí vlastně a každá ta část by mohla být samostatným obvodem, jo? jestli se tomu podařilo zabránit po revoluci, že se vlastně oddělily dva městské obvody od té Ostravy 2 a my jsme zůskali jak opravdu největší rozlohou městský obvod 42 km č s osmi částmi. Je to velmi složité někdy vyvažovat vlastně ty zájmy těch částí. My taky děláme všude jako veřejné setkání, potkáváme se s těma lidma, protože je to opravdu jako obrovský obvod a nedohledéne člověk všude. Ale rozhodně je v Ostravě nějaká nějaký potenciál pro zefektivnění e těch městských obvodů. Eh, já bych nicméně se zaměřil třeba na slučování podobně velkých městských obvodů, kde máme vedle sebe třeba městské obvody Martinov Třebovice nebo Lodka a Hošťálkovice, což jsou zhruba stejně velké městské obvody, které mají nějaké synergie, jsou dopravně propojeny, navazují na sebe přímo, eh, mají třeba problém se školama. To znamená, že třeba ve Velhodce dneska máme jenom jeden stupeň školy, v Hošťálkovicích je větší škola. Teď máme novelu eh zákona, kde musí mít školské zařízení minimálně 180 žáků. Takže teď budou řešit, že vlastně ta lhotka má s tím problém, protože to nikdy nedosáhne. Takže vlastně jediný obvod by u ní zřizoval tu školu, jo. A to jsou ty synergie, které si myslím, že se tam dají jako na nalézt a kde by i ty obvody mohly shledat, že třeba pro ně bude výhodné se sloučit a mít trošku silnější tu radnici v nějakém větším větším celku. Ale je to všechno o tom, jako otevřít s nima tu diskuzi vlastně říct si, jestli se vůbec s nesou, že by se sloučili, ale určitě si nemyslím, že bychom měli slučovat nějak jako na sílu v Ostravě ty obvody, protože vznikly nějakým přirozeným vývojem a dokud nedojde k tomu, že přestanou vlastně fungovat, tak do té doby asi nemá smysl do toho jít na sílu. No. >> Hm. My tady na platformě Dataran, jak už napovídá název, máme rádi čísla. Tak se podíváme na první obrázek. U vás docela zdražují byty v posledních letech. Todle je srovnání mezi červencem 2023 a červencem 2026. Já si myslím, že je to trošku statistický klam, jo, tam je, že Ostrava vlastně eh zdražila o 65,8 %. Ale ono to asi vyplývá trošku z toho, že jste vlastně šli z nízkých čísel. Je to tak? Jednak je to tím, že jsme šli z nízkých čísel, jednak je to samozřejmě tím, jaké byty do toho jsou jako zahrnuty. Nevím, jestli to teda teďka jsou eh obecně byty, nebo >> to je změna nabídkové ceny. >> Nabídkové ceny. Ano. Jo, protože se samozřejmě staví spousta nových bytů v Ostravě. Eh, samozřejmě se spousta bytů teďka můžu říct přeprodávala, protože e po dlouhé době třeba, protože se lidé stěhovali do nových bytů, kupovali si eh ty jejich naopak staré něk někříní, takže ta cena tam samozřejmě se mohla pohnout. Eh, my jsme dělali kdysi ke koncepci bydlení ostravské, to bylo tak 21 rok, eh, analýzu toho, co vlastně v Ostravě chybí za bydlení. A ukázalo se, že to bydlení, které v Ostravě nejvíce tehdy chybělo, tak bylo vlastně bydlení nějakého vyššího standardu nebo nadstandardu dokonce. Což souvisí s tím úbytkem obyvatel, že lidé, kteří tehdy měli vlastně jako peníze si koupit nějaký dražší byt v nějaké lepší kvalitě, tak ho v té Ostravě nenašli a koupili si ho na prstenci kolem Ostravy, nebo si tam vlastně postavili rodinný dům a vystěhovali se vlastně z toho města. Takže nám to závislilo úbytek obyvatel, stavilo se vlastně v těch okolních e městech obcí, kde nebo na Fřídecko místecku v Beskidech, kde opravdu ti lidé lidé vidíme, že přibývají. A to teďka si myslím, že v Ostravě se taky dohání, že se staví vlastně i řada bytů té vyšší trošku kategorie, které samozřejmě i tu cenu mají potom vyšší. No, >> pak to zvedne ty průměry samozřejmě. Poprosím o další obrázek. Myslím si, že tam máme ještě jeden grafík, >> ale je jako pravda takhle koukat na to, že jste první v republice, musí bejt hrozný. Tak aspoň v něčem jsme první. Jo, bohužel jako >> když to není fotbalová liga. Jasně. >> Tak tak bohužel se to propisuje samozřejmě na tom, že eh to to tak to tak vyčívá těch 379 %. Eh, spousta bytů v Ostravě samozřejmě je nájemních, jo, to taky si myslím, že hodně ovlivňuje vlastně tudletu tudletu statistiku. Máme tam velkou společnost Heimstáden, která vlastní opravdu desítky tisíc bytů. E, čili není vlastně ten trh, si myslím, v té Ostravě ani tak velký, aby se to se to projevilo nějak příznivě tady, protože prostě všechny nové byty se prodají, prodají se za velkou eh za velké částky a ty staré byty vlastně často se ani neprodávají, protože jsou v těch velkých celcích, kde kde je pronajímá někdo jiný. No. >> Hm. Tématem číslo jedna, pokud se řekne Ostrava a rozvoj, tak je samozřejmě takový ten přerod z toho těžkého průmyslu na centrum kultury, sportu, technologií, univerzit a tak dále. Ono to má ale taky dvě tváře, že jo. Já bych zmínil možná dva příklady Dolní Vítkovice, tam se asi shodneme, že to prostě jako se opravdu povedlo, ale třeba ta Nová Karolína, tam spousta lidí jako říká, že to jako odvedlo ty drobné eh podnikatele z toho centra, že tam prostě zmizely ty krámky. Jak se na tole díváte? >> Eh je to určitě tak. Eh to Nová Karolína udělala, protože je to obrovské obchodní centrum. Dneska ale ta doba vlastně k tomu láká a lidé do těch obchodní center chodí. je otázkou, zda to nemohlo být uděláno lépe a zda to nemohlo být uděláno třeba na jiném místě s jiným přesahem. A můžeme se bavit třeba o ostravském hlavním nádraží. Jo, dneska v západní Evropě, když přijedeme na velké vlakové nádraží do centra města, tak zpravidla nad ním stojí ten mall, že jo, kde jsou ty obchody, jsou tam nějaké kanceláře, je tam nějaký dopravní terminál. My máme dneska projekt vlastně předprostoru Ostravského hlavního nádraží, kde se dělá jenom ten dopravní terminál vlastně a nic dalšího, ale to tam vlastně ten život nikdy nepřinese. Takže to si myslím, že je trošku možná promarněná příležitost, že se toto opravdu eh nezkombinovalo a že třeba tomu přívozu Ostravskému, kde máme to hlavní nádraží, tomu by takový obchoďák e, který vytáhal lidi a kte kdy byly tam třeba nějaké kanceláře a další, tak by obrovsky jako pomohl. Mimochodem teda od té Nové Karolíny vlastně kousek taky je nádraží Ostrava Střed, které se taky dalo do toho jako zakomponovat a mohlo to možná fungovat lépe, ale tam se to úplně úplně samozřejmě nepotkalo a je pravda, že ten ta Nová Karolína tím, jak je vlastně dneska izolovaná a moc nekomunikuje, jak vlastně s tím okolím a všichni tam přijedou tím autem do toho podzemního parkingu, tak není úplně není úplně šťastná. No, >> co jako potenciální primátor vnímáte jako e to, co nejvíce té velké Ostravě chybí? Tak v tuto chvíli si myslím, že nám chybí hlavně pracovní místa, to znamená opravdu velcí zaměstnavatele, které musíme do toho města nějakým způsobem přitáhnout. Eh, je otázka samozřejmě, co proto to město dělá, co by pro toho dělat jako mělo. Já si myslím, že byom měli být trochu aktivnější. My v minulosti vlastně ve spolupráci se státem, tak jsme se podíleli na přípravě ploh v rámci Mošnova, kde dneska jsou samozřejmě nejrůznější výrobní logistické eh areály, které které tam fungujou. Znamená, nebál bych se třeba toho, že bychom šli do areálu dnešní nové huti, která samozřejmě má nového vlastníka, který s ní má nějaké plány si tam zachovat nějakou výrobu, ale většinu z ní vlastně chce navíc pro nějaký development a že by do toho prostě město aktivně šláplo, vzalo si na pomoc stát, který na to ty prostředky samozřejmě má, vyčistilo ty, e, ty plochy, které tam jsou, připravilo je opravdu jako nějakou průmyslovou zónu a následně je prodalo jako hotové vlastně už těm e, už těm investorům. Určitě by to urychlilo spoustu věcí, protože dneska je to takové trošku přešlapovaní na místě a nikdo vlastně jako se tomu úplně úplně nevědší. říkáme, víme, máme tady Brownfield. Na tom Brownfieldu jsou dneska stavby, spousta železa, eh je tam možná nějaká sanace, protože tam samozřejmě byly nejrůznější nejrůznější výroby, takže v tom by určitě to město mělo být aktivnější a mělo by právě aktivně se těm investorům nabízet, nejen tak, že vezme už ty hotové vyčištěné plochy a odveze je na nějaký veletrh do Mnichova nebo do Kán, e, kde si udělá prezentační stánek a čeká, kdo vlastně kdo vlastně o to bude mít zájem. >> Hm. Hodně se hovoří taky v souvislosti s rozvojem město o atraktivitě pro mladé lidi. Co byste nabídl člověku, kterýmu je 20, 30, aby prostě měl ten argument jakože jo, tady chci žít, tady chci studovat, pracovat, založit rodinu a tak dále. Tak my už toho hodně nabídnout můžeme. Přesně jako, ale co jste teďka říkal, chci tady studovat, tak musíme mu nabídnout místo na té vysoké škole, s čímž máme velký problém, protože dneska v Ostravě je nějakých 20 000 studentů, což je docela málo. E, mohlo by jich tam být třeba 40 000. Jo, to je zase o nějaké komunikaci s ministerstvem eh školství a opravdu o nastavení počtu těch studentů, tak aby to té Ostravy něco přinášelo. Eh, je to samozřejmě o bydlení, eh, o dostupném bydlení. E, proto i my chceme teďka stavět, e, především startovací byty pro mladé. Eh, máme teda závazek ve volebním programu v našem 1000 e nových městských bytů e zahájit výstavbu v příštích čtyřech letech. E a právě v nějaké kombinaci eh startovací bydlení pro mladé a komunitní bydlení pro seniory, protože ti senioři často při přestěhování do toho malometrážního bytu uvolní nějaký větší, který zase může využít někdo v aktivním e aktivním produktivním věku. E a chceme nabídnout právě to kvalitní bydlení i těm mladým, aby eh se jim v tom městě dobře bydlelo. No a pak vlastně ta nabídka jako toho města, tak je dneska už vlastně velmi dobrá. Pokud jde o nějaký sport, můžeme se samozřejmě bavit, že bychom mohli mít více tréninkových hál, ale tak pracuje se na tom a staví se. Eh, můžeme se bavit o tom, eh, jakou máme kulturu v Ostravě, teda si myslím, že je na špičkové úrovni. Pak jde o divadla, o filharmonii, stavíme novou korceti halu, opravdu jsou to jsou to nemalé prostředky do toho do toho eh vraženy. E pokud jde o nějaký volný čas, o jako akce, které se tam dělají, o nějakou proorodinnou politiku, tak i v tom ta Ostrava opravdu dělá dělá mnoho. A co je teda za mě obrovská výhoda a teda to vždycky vykládám jako v zahraničí, co se mi vždycky jako diví kolegové, e, říkám, my jsme jako bývalé průmyslové město a 20 minut to máme vlastně jako nahory, jo, protože ty Besky opravdu jsou velmi blízko a spousta lidí z té Ostravy vyjíždí nejenom o víkendu prostě do těch Besky, které jsou, které jsou eh pár minut, pár minut cesty. A to je si myslím velká konkurenční výhoda, protože tady z Prahy, že jo, kdybyste se chtěli podívat do hor, tak jedete dvě hodiny a navíc je tam celá Praha potom v těch horách, jo, takže si myc, >> je to tak, jo, samozřejmě. No jo, takže to si myslím, že jako je ta je ta výhoda té Ostravy, e to životní prostředí, to už se ukázalo i teďka v těch předvolebních debatách, eh, že vlastně čtvrtina lidí dneska, eh, považuje vlastně za problém Ostravy ještě životní prostředí. Dřív to bylo až 70 % lidí, kteří to tak vnímali. Takže za těch posledních 10 let opravdu jednak útlumem toho těžkého průmyslu, ale i tím, co jsme dělali v tom městě eh od podpory kotlíkových dotací, kde opravdu zmizelo přes 2 500 eh lokálních topenišť, eh nadměrné čištění vlastně komunikací od prachu, eh zaváděly se ekologické vozy v městské hromadné dopravě. Dneska nemáme vlastně jediný dieselový autobus v Ostravě, který by jezdil. všechno je buď to CNG nebo elektro nebo trolejbus. nakupovaly se nové tramvaje, tak jde vidět vlastně všechno, jak se to jako potkalo. Do toho některé ty podniky ještě ekologizovaly tu výrobu, tak že opravdu to životní prostředí se velmi zásadně změnilo. A já jsem se dokonce díval za loňský rok, že některé měřící stanice vlastně v Praze, tak třeba v prašnosti e měly více prachu než ta Ostrava, což tak v minulosti samozřejmě nebývalo, takže dneska už dokážeme nabídnout vlastně i lepší životní prostředí než ta Praha. No >> to je docela překvapení, protože v Ostravě se vždycky říkalo, že to je ze čtyř stran, že jo, že to je jednak znečištění z Polska. S tím se asi nic moc nezměnilo. Pak pak >> to to Polsko je vlastně něco, co ještě nám dělá problém, protože eh to to způsoby vlastně ty inverze ve chvíli, kdy prostě foukne ten vítr špatně, tak nám to to Polsko může znepříjemnit. Ale už to taky jako vlastně minimum dní v tom roce, kdy tady tomudle dochází a oni i ti Poláci budou muset jako se dostat k tomu, že se ekologizujou tu výdovu. A myslím, že i Poláci už dneska více se zaměřujou e na to životní prostředí a možná oni v těch komunálních volbách teď budou v té statistice, kterou my jsme měli před těmi 12 lety a budou říkat, nám teďka vadí to životní prostředí a začnou dělat vlastně to samé, že? >> Dobře, já to jenom dopovím. Myslím si, že to bylo znečištění z Polska, pak velký podniky v Ostravě, samozřejmě průmysl, lokální topeniště a doprava a že tole dohromady dělalo ten nepříjemný mix. Ale už to tedy není pravda. Už se dá už se dá dýchat. >> Jo, je to o mnoho lepší. >> Dobře. Eh, probrali jsme tu proměnu z toho těžkého průmyslu. Ta je evidentní na ten nový typ města moderní. Eh, dobře. Ale co bude pohánět tu ekonomiku, řekněme za 10, 20 let? Mluví se o rozvoji umělé inteligence, datacentrech a tak dále. Půjde i třeba tímto směrem Ostrava? >> Máme tam samozřejmě dobře našlápnuto. Dneska v Ostravě máme eh superpočítač eh na vysoké škole Baňské. To je jeden z devít v Evropě, takže je to vlastně docela velká věc, byť se o ní moc nemluví. Teď jsme získali jednu z AI Factories, těch je tuším 15 po Evropě, takže taky vlastně velký úspěch pro Ostravu. Mně se velmi líbí, jak pracuje eh vlastně vysoká škola Bánňská e s nějakými eh vývoji vlastně technologií a trhu, že se otevírají nové obory. Dneska tam mají smart engineering, eh, otevírají tam, eh, výpočetní technologie ve vztahu k materiálům, což jsou vlastně jako polovodičové eh čipy. Eh, i ve vztahu k tomu, že má přijít onsi prostě za za kopec od nás, tak chtějí už vlastně připravovat ty budoucí jako absolventy. Takže jdeme jako naproti tomu. Myslím si, že e tam velký potenciál i v té oblasti právě technologií, IT, nějakých inovací. Máme naše inovační centrum. Opět si myslím, že můžeme trošku šlápnout ještě na plyn, protože Brno to tak zakládalo ve stejné době a myslím si, že jsou trošku popředu, popředu před náma, takže máme tam opravdu eh slušné podmínky, ale musíme musíme se do toho trošku opřít, abychom i tady nezaspali a abysme i tuto tuto oblast určitě u nás rozvíjeli. >> Ostrava má oproti Praze a Brnu nepopíratelně jednu velkou výhodu. výhodu. No, máte prostě víc brownfieldů. To jako je evidentní. Na jednu stranu je to ekologická zátěž, na druhou stranu je tam ten prostor pro ten rozvoj. Vnímáte to tak? >> Určitě ano. Těch Bramfieldů je celá řada. Řada z nich se využívá. Řada z nich má na sobě nejrůznější limity. Eh, někde ještě musí proběhnout různé sanace a podobně, takže je potřeba s tím aktivně pracovat. Trochu mě mrzí, že vlastně už doběhly teďka ty státní podpory na ty regenerace těch brownfieldů, protože to byly opravdu velké peníze, na které jsme si mohli šáhnout a nešáhli jsme si. Spousta těch ploh je nicméně i v soukromých rukách a řada těch ploh patřila třeba společnosti Asental, což je vlastně bývalé bývalé OKD, která dlouho je vlastně neprodávala, nic se s nimi nedělo. Je to určitě škoda. Dneska se už myslím mění eh ty ty vlastnické struktury. i ten Asental už začal prodávat eh ty jednotlivé plochy, takže věřím, že i ty se v budoucnu v budoucnu využijou, ale je jich opravdu hodně, jo, takže e bude to bude to určitě postupné, ale Ostrava je město, které má kde růst a má se kde rozvíjet >> a já na to navážu, protože Ostrava je právě pro podcast Denimbizace strašně zajímavá, protože se v ní stavělo, staví a stavět se bude. Já poprosím o další obrázky. Máme tam několik vizualizací. Tak todle, jestli se nepletu, tak je vlastně nová čtvrť v Ostravě. Ano, >> finka. >> E, popište, co se tam všechno chystá. Tak hodně bytů, to je vidět. >> Tak ono je to v podstatě halda mezi vlastně Novou Karolínou a Dolní oblasti Vítkovice. Eh, vzniknou tam nové byty. Eh, je to, eh, návrh e návrh dánského studia, e, které tam přenáší tu zkušenost. jsem teď byl nedávno zase v Kodani a tam opravdu taky postavili celou novou čtvrť vlastně velmi podobnou tady tomuto eh na bývalém do eh a je to je to jako úžasné, co se co se tam jako podařilo. A toto vlastně přenáší tu danskou zkušenostím ve velkém. To znamená, je to celá nová obytná čtvrť. Eh, je tam jedna páteřní komunikace a eh jedna okružní vlastně komunikace a eh parkování podzemí, pěšší zóny nahoře. Eh, s tím, že je do toho už zakomponováno i to, že tam vznikne e škola, to je vlastně ten objekt uprostřed, má tam být domov pro seniory, už zakomponovaný, spousta služeb, takže je to opravdu jako moderní městská čtvrť, které se dosud v té Ostravě úplně vlastně takhle zatím nestavěly. No, >> poprosím o další obrázek. Jak je vlastně ten projekt daleko? >> Eh, ten projekt v tuto chvíli eh mám za to, že vstupuje do povolení záměru. Eh, a jako ambice e těch investorů byla příští rok začít stavět, jo. Takže s tím, že samozřejmě začínají od té od té řeky a pojedou dál, takže je to eh určitě běh na dlouhou trať, asi to nepostaví eh za rok, ale eh je velmi pokročilý a myslím si, že tady opravdu nám vznikne velmi pěkná městská čtvrť. >> Mhm. Ještě poprosím o další obrázek. Ono to není legrace prosadit jako novou čtvrť. Co co co to znamená v kontextu Ostravy? >> No, v tomto ohledu myslím si, že tady toto vlastně tak složité nebylo, protože to byla bývalá halda jako nebo ještě tam dneska jako vlastně takhle funguje. Eh, je to území, kde vlastně nikdo kolem nebydlí, takže to nikomu nevadí. My samozřejmě v Ostravě nemáme úplně jako jednoduché to prosazování, aby to nevypadalo, že u nás te