Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové v úterý 20.10.26 ve 20 00

Zdravím tady Markéta Rády Šichtařová a tohle je pořád Ptejte se Markéty Rády Šichtařové a ptejte se jí naživo, protože já jsem tady teď v tuhle chvíli od toho, abych jako ekonomka odpovídala vaše dotazy. Při té příležitosti rovnou už zdravím pana Pavla Sichru, který nám jsem jako první poslal rovnou super chat a poslal nám tady donate. Takže veliké díky a ještě jednou zdravím. Eh, dneska se chci dostat k jedné záležitosti, která je v posledních dnech dost hodně aktuální a která by potenciálně mohla ovlivnit peníze nás všech. Ačkoliv se neodehrává primárně v České republice, tak přesto by Českou republiku mohla docela hodně významně ovlivnit. Ale než se k tomu dostaneme, posílejte vaše dotazy. Ptejte se na cokoliv, co vás zajímá. Nejlépe z oblasti ekonomiky, ale můžete i od jiných věcí, pokud já budu vědět na ně odpovědi. Eh, pokud vás některé téma, které tady třeba probíráme, zaujme o něco více, mám pro vás tip. Eh, do hloubky se všechno dozvíte na Hero Hero na kanále Markéta Rády Šichtařová, protože tam se vejde víc, co se nevejde na běžné sociální sítě. A to z důvodu, který tady dost často opakujeme. Totiž na běžných sociálních sítích funguje trošku jiným způsobem moderování obsahu, takže ne všechno si tady můžeme dovolit říci. A to, co nemůžeme si dovolit, tak to si ale třeba můžeme dovolit na Hero Hero. Takže tam najdete ještě víc do hloubky rozebraná témata, která třeba tady nakousneme jenom okrajově každý pracovní den. Tam najdete minimálně jeden nebo i více rozborů k tomu, co se aktuálně děje ve světě, v ekonomice, u nás a hlavně eh dozvíte se tam, co by nás mohlo přímo ovlivnit. Tak jdeme na první dotazy, které jsou tady už z minula. Pan Trevis Jay 5710 nám napsal dotaz a v tom reaguje ještě na short, který jsem nazvala Francie a Itálie hoří. Euro se třese. Pan píše: "Euro se netřese. Proč lžete?" Tak to je krásné. Vy jste zřejmě čekal, že se euro začne takhle klepat na monitoru. Zkuste si prosím zjistit, co to znamená růst rizikových přirážek státních dluhopisů. Co to znamená ztráta důvěry investorů a co znamená riziko přelévání dluhové krize napříč eurozónou, potenciálně napříč celou Evropskou unií? studijního materiálu k tomu máme dost. Stačí se podívat zpátky do roku 2011 nebo 2012, kdy Evropskou unii svírala tehdy dluhová krize a kde se mluvilo o tom, že by hypoteticky se mohla rozpadnout eurozóna. Mluvilo se o tom tak dlouho, dokud tehdejší šéf Evropské centrální banky Mario Dragy nepřišel s tvrzením, že udělá doslovně cokoliv, aby euro zachránil. A finanční trhy to tehdy vzaly velmi vážně a skutečně se podařilo tu krizi tak nějak zamést pod koberec. Jenomže dneska tady zase znovu máme náběh na něco podobného s tím rozdílem, že dneska e to epicentrum problémků není v Řecku, ale ve Francii, která pokud jde o velikost jejího veřejného dluhu, je na tom asi tak 10krát hůř nebo 10krát větší je ten dluh, než to tehdy bylo v případě Řecka. Takže s tím taky úměrně roste ten problémek e pro Evropskou unii a pro případné rozhlévání se těch dluhových problémů. Jak říkám, studijního materiálu k tomu máte dost. Kromě jiného jen můžete najít třeba i v mých knihách. Tak pan Karel Novák U9Y píše: "Prosím, mohla byste udělat video aspoň 30 minutové o ETS2 povolenky. Lidé to pořád nechápou. asi jim to chce vysvětlit, jak bych to řekl, po vesnicku. Eh, já už jsem na to video dělala, ne u na EU ETS2, tedy na emisní povolenky řekněme druhé generace. To jsou v podstatě, jak se jim přezdívá emisní povolenky pro fyzické osoby. Najdete to i na kanálu Markéty Rády Šichtařové, ale když si o to takhle říkáte, tak to stojí za úvahu a možná udělám ještě jedno, řekněme aktuálnější video nebo aktualizované s tím, co se momentálně děje. Eh, máte pravdu, že lidé zatím tomu pořád ještě moc nerozumí. Potíž je v tom, že my o tom máme v tuhle chvíli velmi málo informací, protože když jsme naposledy prověřovali, tedy jako společnost s finance, tak jsme prověřovali na ministerstvu, v jakém stádiu to vlastně je, tak ten návrh e ještě nebyl úplně hotový, ještě ani nešel do připomínkového kolečka a já si myslím, že teď někdy tak přibližně by to mělo být už na spadnutí, že by o tom mělo být známo více informací. Eh, samozřejmě, že až ty informace budou venku, tak vás budu velmi důkladně informovat, protože EUETS2, neboli emisní povolenky pro fyzické osoby, to je, řeknu vám tedy to je polízanice, to je materiál. Eh, hodně zjednodušeně řečeno se v podstatě jedná o to, že eh nějaké emisní povolenky, limity se budou vztahovat i na budovy, na zateplení budov, na použité materiály, které mají být nově takzvaně bezemisní, to znamená mají být vyrobeny eh bezuhlíkovou metodou. A eh podle toho tedy jaké materiály budou použity, jak moc nízkoenergetický, jak moc zateplený ten váš dům je, tak podle toho získá energetický štítek. Přičemž když tam ten energetický štítek nebude nebo bude nedostatečný, tak podle toho původního návrhu by mělo být omezeno i třeba prodávání, pronajímání podle některých výkladů hypoteticky i dědní těch nemovitostí. Nicméně to se zatím nepotvrdilo, protože eh ten výklad eh v každé jednotlivé národní zemi je trošičku jiný a u nás ještě není hotový. Asi to nakonec neprojde v té úplně nejstriktnější variantě, že by nebylo možno dědit třeba nemovitosti, které mají nedostatečně dobrý eh ten energetický štítek, ale pravděpodobně tam bude nakonec nějaké omezení třeba pro pronajímání nebo pro prodávání, nakupování těhletěch nemovitostí. Bohužel dneska 20. října 2026 ještě není ta finální podoba dostatečně známá, ale měla by každým v podstatě dnem se vyloupnout na světlo světa a jít do připomínkového řízení. Bude to strašně velký zásah do majetkových práv eh osob. A co je na tom ta největší čuňárna? No, jedna z největších. V každé zemi si to mohlo udělat trošičku jinak a u nás samozřejmě zase jsme byli papežtější než papež. Takže už dneska se u nás energetické štítky sestavují mnohem jaksi striktněji než třeba v Německu. Eh, dům, který v Německu celkem bez problémů získá poměrně slušný energetický štítek, tak u nás ten stejný dům by získal energetický štítek dost mizerný. Takže vlastně ten prováděcí předpis může úplně razantně změnit metodiku a tím vlastně i omezit nebo třeba neomezit ta vaše vlastnická práva. Je to šílená čuňárna. Eh, já jsem to teďka tady vlastně už tak trošku převyprávěla. Vy jste si řekl o video o emisních povolenkách, tak já jsem teď tady vlastně v kostce řekla, o co se jedná. Eh, ale já to ještě vemu víc zevrubně a udělám na to jedno speciální video, protože eh tohleto si opravdu žádá naši pozornost, ale zřejmě se k tomu dostanu až v okamžiku, až tedy ty informace budou aspoň trošku upřesněné, aspoň něco bude venku, abychom nevařili úplně z vody. Eh, tak na short, že vláda zdanila zisky, že ty se v zápětí vypařily a že z toho byl pěkný trapas, divák Jiří Hamřík napsal: "A nepatří litvínovská rafinérie náhodou Polákům do závorky PKN Orlen?" Ano, patří. patří do polské skupiny Orlen, tedy konkrétně prostřednictvím společnosti Orlen Unipetrol. Ale v podstatě co to mění na ekonomické podstatě věci? Nic. Ta rafinérie působí v České republice, v Litvínově. Je to vlastně jediná rafinérie, na kterou se stahuje ta daň z takzvaných mimořádných marží, která je úplně legrační, protože jen co jí vláda zavedla, tak ty marže se po Evropě v podstatě zhroutily, takže eh se vláda akorát znemožnila. A protože tedy eh ta rafinérie působí u nás, tak se na n vztahuje české daňové prostředí. A právě o tom bylo to video, když stát zavede mimořádné zdanění zisků, marží jedné společnosti, tak prostě nemůže automaticky dál předpokládat, že firmy budou i nadále vykazovat stejné třeba neobyvyklé zisky jako před zavedením té daně. Eh, kapitál totiž naštěstí nemusí respektovat hranice na rozdíl od daňových zákonů, takže není nic jednoduššího než eh jaksi ten kapitál optimalizovat. Ale i kdyby se společnost, nějaká firma nepokoušela o tu optimalizaci mezi jednotlivými zeměmi, tady opravdu objektivně došlo k tomu, že v důsledku eh vývoje cen eh ropných produktů na světových trzích, v důsledku e cen zpracování těch ropných produktů, v důsledku toho, že u nás se zmenšil, tedy u nás měno, v Evropě se zmenšil výrazně podíl rafinérií během posledních 10 V důsledku toho, jak zdražili dopravní, zejména lodní trasy, tak došlo k tomu, že krátkodobě vyběhly marže těch rafinérií na historicky snad nejvyšší úroveň a v zápětí se úplně sesypaly. A to tak, že na některých místech Evropy, zejména severu a západě, byly záporné, že vlastně ty rafinérie vyráběly se ztrátou. Každý vyrobený litr třeba nafty nebo benzínu je znamenal ztrátu, protože se výrazně zvýšily náklady na to zpracování. Takže za této situace, když vláda vlastně zareagovala jak malý kluk, uviděla někde nějaký velký balík peněz, který se tam najednou objevil, hned po něm šáhla, hned to zdanila, chtěla si to vzít, chtěla to doslova ukrást, vůbec se ani nežinýrovala a ani se nenamáhala třeba tvrdit, že to je nějaká snaha třeba snížit ceny pohoných hmot pro občany, ne? Ona prostě úplně natvrdo řekla: "My chceme peníze do rozpočtu takhle na férovku." A jen co tuhletu daň zavedli, tak se ty marže prostě zhroutily. Tohle byl takový bizár. To byl tak zářumětství vlády, že prostě to ani se nedá komentovat. To bych si ztřepila pusu na jaksi něčem naprosto neuvěřitelném, co nestojí za komentář. Každý si může udělat obrázek sám. Tak Andrej Novák 1633 píše, ptá se, načo je dobré stále komentovat a popisovat, jako hluboko jsme v srač deštrukcí a rozkladu. Otázka je dá a jako se to dá zastavit. Jaká je iná možná cesta? Co já mžem pre zlepšení urobit? No, rozumím tomu dotazu. Stříká z ně jakási frustrace, že pořád slyšíme jenom špatné zprávy a že už je nechceme slyšet. A možná trošku lepší strčit hlavu do písku a neposlouchat to, když by užitečnější bylo říct, co s tím můžeme udělat. No tak já vám řeknu, co s tím můžeme udělat. Nic. Nemůžete a nemůžeme s tím udělat. Vůbec nic. Ale přesto má smysl o těhletěch věcech mluvit. Ne proto, abychom se utápěli v beznaději, ale abychom věděli, co se děje a abychom se podle toho mohli zařídit. My sami nezastavíme zadlužování států, nezastavíme inflaci, ani nezastavíme bizarní, legrační, směšná, chybná politická rozhodnutí, jako to, že zdaníme marže, které se hned druhý den sesypou. Já té možnosti něco změnit byla dokonce nejblíž, zřejmě blíž než většina z vás, protože jsem byla v parlamentu. A stejně i tak jsem si to vyhodnotila na základě té osobní zkušenosti jako zcela marnou snahu, která je k ničemu. Já jsem si to vyhodnotila sedíc v tom parlamentu, že ani já tam nemůžu změnit vůbec nic, protože ten systém je tak prohnilý, že všichni ostatní lidé, kteří tam seděli vedle mě s tím, nechtějí dělat nic a jeden člověk proti 199 dalším vůbec nic nezmůže. A to samozřejmě nepočítám ještě. Senátory, náměstky na ministerstev, úředníky na ministerstev, ministry a tak dál. prostě celý ten další aparát to už potom není jeden proti 199, to je jeden proti 1000íci, 10 000 100 000 vlastně lidí v tom aparátu, kteří z toho aparátu sosají teplé flíčky a nechtějí změnit nic. To je vlastně nemožné pokoušet se o cokoliv. Ale přesto my můžeme alespoň ochránit naše vlastní úspory. Můžeme ochránit náš majetek, můžeme ochránit třeba finanční budoucnost své rodiny, můžeme zavčasu rozpoznat rizika, můžeme ten majetek třeba takzvaně diverzifikovat, tedy rozložit na správná místa. Eh, můžeme nenechat všechny úspory v jednom košíku, v jedné měně nebo v jednom typu aktiv. Můžeme nedělat rozhodnutí naslepo. Zkrátka informace jsou základním předpokladem toho, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodovat a chránit se. A právě proto já svoje analýzy zveřejňuji. Částečně je zveřejňuji úplně, částečně je zveřejňuji třeba jenom svým klientům nebo na hero hero a tak dál. Ale tím, že popisuju problémy, tak lidem dávám možnost, aby na ty problémy byli připraveni. Protože kdo ví, co přichází, tak má mnohem větší šanci ochránit to, co celý život budoval. Takže má to smysl. Když nevíte, co se na nás chystá, tak neuděláte pravděpodobně finančně správné rozhodnutí. Nerozhodnete správně o svém majetku nebo třeba nějaké rozhodnutí špatně načasujete. Proto má smysl o těchto věcech mluvit. Ne už proto, že bysme mohli zachránit celou republiku. Na to kašlete. To v podstatě nejde. Co lidé chtějí volit, to mají. Ale můžeme ještě pořád ochránit sebe a svoji vlastní rodinu správnými rozhodnutími, která budou informovaná. Tak další dotaz. Miro Kaspar píše: "Dobrý večer." Také zdravíme. A paní Andrea Wolfová píše: "Dobrý večer. Myslíte si, že po 4126 začne dolar klesat? Kdy si myslíte, že začne zlato růst? Buď časový horizont a nebo jaké události na to budou mít vliv? Jak u dolaru, tak u zlata? Děkuji. No, myslím si, že 4. listopad ještě ten dolar neovlivní tak extra moc. Konec konců, prezident je jednou daný, ať je slabý nebo silnější, ať má nebo nemá podporu třeba v Senátu, tak v Americe jsou ty karty tak nějak rozdány zase do příštích prezidentských voleb. To, co by ten dolar opravdu ovlivnilo, tak to by byl a teď možná řeknu něco, co nečekáte, protože to zní jako banalita, ale je to další růst výnosů amerických státních dluhopisů. Eh, ona to je taková celkem přehlížená, nepopulární věcička, tyhle výnosy dluhopisu. Každý sleduje rádoby v uvozovkách velké věci typu velké prezidentské volby, začátek či konec války typu Ukrajina, Rusko nebo třeba invaze nějaká, kdyby byla pozemní třeba eh do Íránu, tak to by samozřejmě média řešila, finanční trhy by to řešily, každej by tomu věnoval pozornost nebo nějaký velký pád, třeba burzy. Jasně, to jsou věci, o kterých se hodně píše a lidé mají sklon spojovat si tyhlety rádoby velké události s nějakými obrovskými přemety třeba u kurzu dolaru. Fakticky, ale tyhlety mediálně třeskuté události nejsou zas až tak extrémně významné. Třeba pro ten kurz dolaru k euru. Samozřejmě jsou významné, ale jsou tady ještě mnohem významnější věci. A to jsou věci, které jsou skrytější, nejsou tak prvoplánovitě vidět a jsou to věci, o kterých se až tak moc nepíše v úvodníkách novin, protože jim třeba málokdo rozumí a nevypadají tak úplně sexy na těch prvních stránkách v úvodnicích. Ale mezi těmahletma věcma je třeba právě výše výnosu amerického státního dluhopisu. To je totiž strašně zajímavá věcička. V okamžiku, kdy začnou růst výnosy dluhopisů, ať už v Americe nebo třeba v Evropě a za chvilinku se k tomu dostaneme, tak to vlastně znamená, že najednou investoři říkají, že nejsou ochotni půjčovat za stejných podmínek někomu, státu, firmám, komukoliv. A jestliže investoři nejsou ochotni půjčovat, tak to v podstatě znamená, že nejsou ochotni lít svoje peníze do ekonomiky. Taky to znamená, že to nejsou ochotni proto, protože se asi něčeho bojí nebo jsou z něčeho rozpačití. A eh co dělají s těmi penězi, které tedy potom nelí do té ekonomiky nebo nepůjčují státu? No, ukládají je nějak mnohem obezřetněji, buď na bankovní účty a nebo třeba právě do drahých kovů. Takže ona ta vaše otázka dolar zlato, ona je v podstatě propojená. Já si myslím, že největším takovým spouštěčem toho, aby začal něco dělat dolar, by byl velký pohyb eh jaksi výnosů amerických státních dluhopisů. Eh, to by potom znamenalo, že peníze začínají odplývat z dluhu, začínají odplývat z amerických akcí a pravděpodobně začínají připlývat do drahých kovů. Pozor ještě na jednu věc. mezi reakcí zlata a mezi tím, že se něco velkého děje, jako třeba když začala válka na Ukrajině, tak trvalo několik týdnů, než zlato opravdu zareagovalo. Eh, tam je poměrně velké časové zpoždění, mnohem větší, než třeba u akcí. Takže, eh, ono se může stát, že se něco velkého přihodí geopolitického, ale třeba to zlato zareaguje až zpožděně, zatímco e ten dolar zareaguje okamžitě v řádu v podstatě minut. Zlato může reagovat v řádu hodin, dnů nebo třeba až týdnů. Osobně si myslím, že takovou potenciální rozbužkou by mohlo taky být zaprvé, že tedy začnou růst výrazně výnosy amerických státních dluhopisů a zadruhé, že nám bouchne konečně ta AI bublina. Vidíte, že já už o tom nemluvím tak, e, že nekladu otázku, jestli bouchne, ale už v podstatě kladu tu otázku tak, kdy se to stane. Až se to stane, tak se celý finanční svět dá do pohybu. kapitál začne odplývat z akcí, ale také třeba z bitcoinu, překvapivě možná pro někoho, protože Bitcoin se v poslední době chová podobně jako akcie, totiž jako rizikové aktivum a místo toho začne ten kapitál připlívat do drahých kovů. Eh, takže tam asi uvidíme docela velké přesuny. Kdy to bude, to je tak trošku ve hvězdách, ale tím vlastně mi připomínáte eh to téma, které jsem vám tady dneska chtěla trošku popsat. totiž já si opravdu myslím a vy jste mi tady k tomu pěkně nahrála, že potenciálně je opravdu na obzoru další poměrně velký finanční průšvih. Světové finanční trhy totiž stojí v tuhletu chvíli na obrovských, doslova bezprecedentních dluzích a peníze na splácení těchto druhů v tuhletu chvíli opravdu výrazně zdražují. Když říkám v tuhletu chvíli, tak tím nemyslím tuto minutu. Já tím myslím třeba posledních několik týdnů. A vlastně to zdražování akceleruje. Eh, to zdražování peněz a dluhů akceleruje nejen v Americe, ale také v Evropě. Eh, krásným příkladem toho je hořící Francie. Takže se nabízí otázka, co když se začne hroutit další, tentokrát dluhová bublina. Dopady v tom případě totiž pocítí i lidé. kteří nikdy nekoupili ani jednu jedinou akci. Doslova i příslovečná tetička Nováková odvedle. Eh, i když si myslíte, že se vás to vůbec netýká, že nemáte vůbec žádné investice, že máte tak maximálně běžný účet v bance, týká se vás to, týká se to nás všech, protože jestli se začne něco takového dít, tak to v podstatě vždycky oběhne eh celý svět a vede to k rozkyácení financí i u těch nejběžnějších lidí i na těch nejběžnějších běžných účtech a vede to k rozkolísání inflace. Já to hned vysvětlím. V posledních měsících velice často slýchám jeden argument, který eh nebo možná takový pseudoargument, který má dokazovat, že současný růst akciových trhů není žádnou bublinou, že všechno je úplně v pořádku. Celý finanční svět stojí na pevných základech a to, že všechno roste, že rostou výnosy dluhopisů, že rostou ceny akcí, že všechno je v naprostém pořádku, protože protože přeci ty velké technologické společnosti mají velké zisky a to má tak nějak dokládat, že ten růst všeho, všech finančních cen je vlastně ospravedlněný. Za mě ospravedlněný není. Teda za mě to je pouze inflace finančních produktů. Ale buďž vysvětlíme si to. Říká se, podívejte se, přece se nemůže opakovat rok 1929, když byl ten velký krachleníské burze. Přece se nemůže opakovat ani rok 2000, kdy praskla.com bublina a byl to potom hodně velký sešup. Tehdy se totiž obchodovali za astronomické ceny i takové internetové společnosti, které mnohí neměli vůbec žádné zisky. Dokonce neměli třeba ani pořádné tržby. A říká se, dneska je to úplně jiné. Technologií giganti typu Nvidia nebo Microsoft nebo Alphabet nebo Amazon nebo Meta jsou mimořádně ziskové společnosti. Poptávka po výpočetním výkonu roste. Umělá inteligence to už dávno není nějaký futuristický příslib, ale v podstatě skoro každý z nás už to v nějaké podobě využívá na zpracování dat třeba. A z toho ti optimisté finanční vyvozují závěr, že sice současné ceny akcií jsou vysoké, to ano, ale jsou opodstatně vysoké. Žádná cenová bublina neexistuje. A já si myslím, že tenhleten velmi často omýlený argument přehlíží jednu naprosto zásadní věc a to jsou právě ty dluhy. Před chvilinkou jsme tady mluvili o výnosech státních dluhopisů. To je ono. To jsou ty dluhy. Nejde totiž jenom o to, kolik firmy vydělávají. Ono taky jde o to a vlastně o to jde v první řadě, kolik si ty firmy musí půjčovat, aby dokázaly udržet tempo svého růstu. To tempo růstu, které investoři už vlastně nějak započítali do cen jejich akcí. A co je ještě horší? Na tom dluhu nestojí jenom nějaká malá část technické infrastruktury. Ten dluh hraje obrovskou roli také na straně investorů a celých finančních trhů. A do toho vstupuje ještě třetí problém. historicky mimořádně zadlužené státy. Takže my tady vlastně vedle sebe máme tři vzájemně propojené dluhové problémy. Velcí AI hráči, investoři, kteří kupují jejich akcie a státy. A souběh těhletěch tří obrovských nafouknutých dluhových balíků může být pro finanční trhy a asi i je. mnohem nebezpečnější než samotné vysoké ceny technologických akcí. Uvědomte si totiž, že zisk není totéž co hotovost na účtě. Kdo trošku podniká, má svoji vlastní firmu nebo je živnostník, tak moc dobře ví, že něco jiného je účetně vykázat zisk a něco jiného je mít na účtě peníze, ze kterých můžete zaplatit mzdy. To jsou v podstatě dvě odlišné věci. Vy můžete mít zisk, ale nemít peníze na účtě a nebo můžete mít balík peněz na účtě, ale můžete být ve ztrátě. Takže začněme právě tady s tímhletím jedním z nejdůležitějších rozdílů. Firma klidně může vykazovat zisk a přesto se může dostat do vážných finančních problémů, protože prostě nemá peníze na účtu. A to je přesně případ. možná některých stávajících technologických gigantů. Ty firmy, mnohé z nich mají obrovské tržby, dokonce vykazují třeba i obrovské účetní zisky. Dokonce ty zisky i ohromně rostou, jenomže některé z nich se pomalinku začínají dostávat, nechci říct úplně do problémů, ale dejme tomu, že jim začíná váznout likvidita a financování jejich dluhu. Eh, no a pokud by to šlo ještě dál, pokud by ty firmy najednou nebyly schopné splatit svoje závazky, tak hypoteticky můžou skončit i v úpadku. Takže ziskovost sama o sobě vůbec není zárukou přežití a už vůbec není zárukou dalšího nárůstu ceny akcie. A právě tohleto je velmi slabé místo v argumentaci těch, kdo tvrdí, že AI bublina nemůže prasknout, protože to vlastně žádná bublina ani není, protože technologické společnosti vydělávají. Ano, ony vydělávají a přesto to může být bublina a přesto může prasknout. Ono dokonce ani není nezbytné, aby ty technologické firmy třeba zkrachovaly k tomu, aby ta bublina praskla. Ono bohatě postačí, aby se ukázalo, že jejich budoucí růst třeba nebude tak rychlý, jak investoři očekávali, protože když eh akcie nejsou oceněny pouze podle dnešních zisků, ale jsou oceněny hlavně podle budoucího očekávání. A když se tohleto očekávání změní, tak se taky může drasticky změnit nejenom cena akcí, ale v podstatě úplně celé nalajnování finančního trhu. Já vám dám jeden konkrétní příklad, abychom si rozuměli, o čem mluvíme. Eh, třeba taková společnost Corwave. společnost Corwave, možná jste o ní ještě neslyšeli, ale je to prostě jedna ze společností, která jede v té současné AI horečce. A dokonce bych řekla, že jako příklad je mimořádně důležitá. Společnost Corwave totiž patří mezi takzvané neocloudové společnosti. Co to znamená? Zjednodušeně řečeno, ona nakupuje obrovské množství drahých grafických procesorů, především od Nvidie, dalšího giganta. Instaluje tyhlety procesory do datových center a následně je pronajímá, pronajímá jejich výpočetní výkon společnostem, které buď vyvíjejí nebo provozují umělou inteligenci. Takže je to vlastně jedna z firem, které fyzicky budují infrastrukturu té současné AI revoluce. Eh, růst stávající té Corwave je ohromující. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhly tržby této společnosti 2,6 miliardy dolarů, což znamená meziroční růst tržeb o 112 %. Kdybychom se dívali jenom na tohle číslo, tak bychom si řeklipro Krista Pána, to je fantastický příběhem do toho strčit všechny peníze, co máme. No jo, jenomže teďka přichází ta druhá strana účetnictví. Celkový dluh téhleté společnosti už dosahuje přibližně 50 miliard dolarů, takže tržby 2,6 miliardy, celkový dluh 50 miliard a čisté úrokové náklady jenom za letošní druhé čtvrtletí 640 milionů dolarů, což je víc jak dvojnásobek proti předchozímu roku. Takže tyhlety úrokové náklady spolknou velkou část těch tržeb nebo toho zisku. Jinými slovy, ta firma sice prudce roste, ale současně jí extrémně prudce rostou náklady na financování tohoto růstu a finanční trhy si toho začínají už všímat. Takže cena některých dluhopisů Core Wave, které ta společnost tedy vydává, aby se dostala k penězům, klesla pod 80 centů za dolar. Nominální hodnoty. Výnos jejich dluhopisů je přibližně 15 až 16 %, což u korporátního dlouhopisu je sakra vysoké číslo, které v podstatě křičí do světa: "Nekupujte mě, je u mě velmi vysoké riziko, že nebudu splacen." Tohleto už prostě není nějaká běžná cena financování a bavíme se tady o obrovské společnosti, na které stojí dnešní vlna AI. Investoři ale říkají, že té společnosti moc nevěří, že by svoje závazky dokázala splatit. Pozor, to neznamená, tahleta čísla neznamenají statisticky jistotu bankrotu. Je to prostě nějaký tržně odvozený ukazatel rizika, ale je to velmi silný varovný signál. Takže na tomhletom příkladě vidíme, že zatímco ti akcioví optimisté pořád mluví o fantastickém růstu AI, tak dluhopisový trh už začíná některým firmám vystavovat o hodně drahý účet. A právě proto je tak strašně moc důležité, když upozorňuji neustále na ten růst výnosů od dluhopisů. Já bych sama osobně dluhopisový trh tuhletu chvíli sledovala ještě mnohem pozorněji než samotné technologické akcie nebo zisky jednotlivých společností a taky tedy sleduju ty dluhopisy víc než akcie, protože tam je ta pravá rozbuška. Když totiž ten dluh ještě v kousí zdraží, tak celý růst celého AI se může úplně zastavit. Tady je potřeba vysvětlit mechanismus. který vlastně může úplně rozhodnout o budoucnosti celého AI boomu. Představte si, že třeba společnost staví datové centrum za několik miliard dolarů. Nemá na to dost vlastních peněz, takže si musí půjčit. předpokládá, že to datové centrum bude mnoho let pronajímat a z těch budoucích příjmů splatí ty stávající dluhy, úvěry, tedy i úroky. To může být naprosto legitimní podnikatelský model, ale má to jednu podmínku. Musí fungovat to financování. Musíte být pořád schopni půjčovat si víc a víc peněz a v podstatě dalšími dluhopisy vytloukat dluhopisy předchozí. Jenomže pokud se zvýší úrokové sazby nebo pokud investoři najednou začnou požadovat vyšší rizikovou přirážku, tak najednou se ta ekonomika celého toho projektu diametrálně změní. To, co třeba při pů% nebo 5% úroku bylo ještě rentabilní, tak najednou při 15% úroku je vysoce ztrátové a neproveditelné. Takže co se potom stane? Ta firma musí omezit investice, protože na ně už nemá peníze. Odloží výstavbu dalších datových center, přestane objednávat tolik dalších čipů, sníží plánované kapitálové výdaje a najednou se ten problém toho zadlužení jedné společnosti začne přelívat k jejím dodavatelům. Tady totiž nejde jenom o to, jestli přežije společnost Corwave, která už v tuhletu chvíli má velmi drahé financování. Tady jde o to, co to udělá úplně s celým tím AI investičním řetězcem a balíkem, pokud podobných firem začne ubývat nebo pokud přestanou expandovat. V tom je obrovské riziko třeba pro Nvidi a pro další technologické giganty. Ne, že by ty jejich produkty byly špatné, oni jsou v pořádku. Eh, ale jde o to, že tyhlety společnosti jsou mezi sebou až moc provázané. Vzpomínáte si jedná rok 2008. Tehdy svět objehla velká finanční krize, která měla epicentrum v amerických hypotékách. A eh když potom zpětně se to snažili ekonomové vysvětlovat, tak mluvili o tom, že eh tam bylo spousta sekuritizovaných balíků, sekuritizovaných dluhů, které se tak nějak divně přebalovaly, přeprodávaly. Všechno bylo navzájem propojené, všechno to byla jedna velká provázaná koule dluhu a v podstatě nikdo už to neuměl rozebrat. vznikaly tam velmi složité úvěrové produkty, až to prostě najednou úplně bouchlo. No a v tuhletu chvíli se vlastně začíná u eh těch AI společností vytvářet něco podobného. Taky tam za no začíná, ona už tam vznikla velice složitá struktura různě propojených dluhů. společnost A dlouží společnosti B, ta dluží společnosti C a společnost C dlouží společnosti A a všichni na sobě vzájemně závisí. A jakmile jedna z těch společností vypadne, třeba proto, že už jí další investoři nepůjčí peníze, tak to vlastně položí celý ten zamotaný řetězec. V letošním roce ve Spojených státech bylo odloženo, zrušeno nebo pozastaveno až 47 opravdu velkých projektů datových center. Eh, analytici, kteří se zabývají právě tou výstavbou infrastruktury pro