Prof. Mohammad MARANDI, Andrew NAPOLITANO - Írán se s američany ani na půdě OSN nepotká !!_23.9.2026

Dobré odpoledne, dobrý večer, vážení diváci. Já vás opět všechny zdravím na kanále Pod pokličkou. Vítejte zpět. Dnes je tedy 23. září, léta páni 2026, pardon. A já mám pro vás další takové malé video opět z mého oblíbeného kanálu Judging Freedom se soudcem Napolitánem. Tentokrát jeho hostem, dnes tedy je to jerstvé video, byl profesor Mohamad Marandi. Určitě někteří znáte. Známý to Iránec, světoznámý Iránec, který dříve žil. On je on je rozený ve Spojených státech. On dříve i ve státech žil, ale od začátku tady toho konfliktu se raději z bezpečnostních důvodů odstěhoval do Íránu a teď podává od té doby vlastně už půl přes půl roku 3/ čvě roku podává aktuální informace o tom, co se tam v tom regionu děje přímo z jámy Lvové, většinou z Teheránů, případně z dalších iránských měst, odkud vysílá. Jinak je profesorem Teheránské univ nebo učí na Teheránské univerzitě po po tom, co se odstěhoval ze státu. Čili já už bych to dál nezdržoval. jenom v krátkosti vám chci opět poděkovat za fantastické e za fantastické eh ty komentáře a tu podporu a eh všeobecně jednak pod videi, která včera jsem vám tam včera jsem vám tady zprostředkoval a pod tím dnešním nebo respektive ze včerejší noci rozhovorem s panem Robertem Vláškem, který kterého jsem spovídal, já jsem měl připravené dotazy a nakonec jsem to všechno ještě na poslední chvíli změnil. Protože jsem tak jako spousta z vás ho sleduje pravidelně na různých kanálech, jak už jsem tam zmínil v tom videu, jednak on má svůj vlastní, že jo, a druhá potom vystupuje jako host u spousty tady českých, nevím, jestli i slovenských takhle moderátorů a v podcastech jako specialista právě na tu ekonomiku, na to globální řízení, což jsem e úplně zíral, když jsem viděl jeden jeden jeho takový rozhovor, to asi měsíc staré video na jednom na jednom z kanálu Álu tady na na YouTubu a tak mě napadlo to trošku vzít z jiného z jiného soudku, ptát se na ty věci, tak aby to nebylo to samé, na co se ho ptají všichni ostatní, protože jak psala správně jedna paní v komentářích, je je všude převlá se mně líbilo, je všude převláškováno? Ano, souhlasím. Ale mně to doporučil ten rozhovor, ať ho udělám jeden z jeho klientů a z mých vlastně z našich jakoby eh diváků kanálu pod pokličkou. Říká, Miro, musíš, já ti seženu kontakt a spoj se s kanceláří a uvidíš eh jestli by taky souhlasil s rozhovorem. To bylo vlastně před týdnem. Dneska je to skoro týden. Už je to už týden minulou středu. No a během pátku, během čtvrtka pátka se to jako se jsme vlastně si odsouhlasili vzhledem k jeho vytížení. Jediný možný termín teď na dlouho a to bylo právě včera večer. Takže přátelé, Robert Blášek na kanále pod pokličkou. Já myslím, že fantastická věc, protože já jsem schválně volil tyhlety témata, protože vím, že on je v tomkovaný v tom globálním řízení světa, že to vidí stejně jako já nebo a jako spousta z vás, že tam je ta globální partička, která se hraje na Pána Bohy. On to tam skvěle popisuje a vysvětluje a že to globální řízení vlastně to jsou věci, které mi navenek vůbec normální člověk, který se o to ani nezajímá, tak to nemá šanci vidět. Ale oni už jsou dneska to je jak chobotnice, to je jak ta mafie. Je to prolezlé jak rakovina skrz naskrz. Oni si pěstují ty politiky. To už už se dneska nikdy už se nedostane do politiky člověk jako byl, já nevím, Helmut Col, Franco Mitan, eh, jako byl generál Deol, jako byly, já teď nevím, mě teď nenapadají jiná jména eh, z těch světových politiků před tady tou vlnou těchto těchto hybridů. Vis prostě Merkel, eh, nejenom Macron, ještě ty Macronoví předchůdci, to už po odchodu Jacka Shiraka si myslím, že to v té Francii už bylo nasměrováno přímo do kanálu. Sarkó a spol to už byl jenom Holand. To jsou už jenom loutky právě vypěstované touhletou touhletou globální sebrankou k tomu, aby tak jako eh Trump si prošel jejich školením. Ale to není ještě ten vypěstovaný. Vypěstovaní jsou ty nový visa, loka von derino a to okolí Merc a tak dál. U nás to vidíte to samé. To jsou lidé vypěstovaní v těch líhních, v těch inkubátorech. Naz na Nazívejme je jak chce, nazývejte je jak chcete. Jsou to inkubátory specielně. Teď se podívejte, kolik mladých se eh se tlačí do politiky. A nejsou to lidé eh jako my. Jsou to lidé, kteří byli speciálně vybráni, vypěstováni. Oni se množí dělením. Podle mě tady ty tyhlety figurky. No a ty to ta globální lichva to má tak zpracované ten systém, protože oni ho vymysleli, že jo, tak je to jejich záležitost. Takže vy když potom jdete k volbám a myslíte si, že máte na výběr, tak ve finále nemáte. On to třeba říká a George Carlin, jeden známý už teda bůdiž mu zemělehka, jeden americký komik, i když on nebyl jenom komik, ale říká to ve svých představeních už vlastně 30 let starých, kde říká, že že systém je dávno je to podvod na vás, na lidi. To on mluví k Američanům, ale v podstatě k celému světu. Ten systém vymysleli ti, co ho řídí pořád. A volby, když jdete k volbám, tak ty kandidáti na všech ze všech těch stran jsou dosazené loutky. ty hlavně potom ty hlavní, takže vy vlastně nemáte na výběr jako doj optickým dojmem, ano, ale obě strany pracují pro jednoho společného pána. V Americe, v Evropě, to je úplně jedno, kde. Čili ta změna nepřijde z voleb, si myslím já si to myslím už delší dobu. Spousta lidí mi to má za zle, že prostě volby, volby. A o tom se teď nebudeme bavit, přátelé. Pojďme dál. 321 ščiletun pre vás. profesor Mohamad Marandi z Teheránu a Andrew Napolitano z New Yorku ve fantastickém rozhovoru na právě aktuální dnešní, včerejší a dnešní témata, která se dějí okolo ten cirkus, který se kolem toho všeho kolem toho kolem té vlastně války v tom persském zálivu. A teď vlastně bude je zasedání organizace Spojených národů v New Yorku, kde bude i náš oblíbený profesor Jeffre Sachs a spousta dalších lidí. Takže chill je tun pre vás nebo tun vás. Tak a nebudu to zdržovat. Tady jsou přátelé, jsem zpět. Ty dva jedzen pre vás. Profesor Marandy Andrew Napolitano ve fantastickém rozhovoru. Opět já si tu dám dobrou brazilskou kávu. Hm. No, do Brazílie to má trošku daleko, ale mistře, já ne, já bych brazilskou kávu určitě nepohrdnul. Nicméně, přátelé, pojďme na to. Žádné zdržování. Tak kde to tady máme? Já jsem zapomněl zapnout tlačítko PL. Doufám, že tentokrát bude zvuk v pořádku, že nebude ho tam moc slyšet. Pla. Tak profesor Marandy, vítám vás. Je mi líto, že musíme hovořit o tom, o čem budeme hovořit a to o té pobuřující výhrušce, kterou včera pronesl prezident Donald Trump. Eh, toto řekl: "Musím učinit důležité rozhodnutí." Teď mluví ten Donald Trump. bude s Íránem uzavřena dohoda, která mu umožní znovu vybudovat a vytvořit zemi mnohem lepší, než jaká kdy byla. Možná jednu z nejvýznamnějších na Blízkém Východě nebo dokonce na světě. Nebo mám Islámskou republiku zničit a to rychle, aniž bych jim dal šanci znovu zabíjet a ničit lidi a země. Mám je uvrhnout do pekla bez šance na přežití a bez naděje na budoucí velikost a či další generace. Věřím však, že hned po volbách uzavřeme dohodu a uzavřeme dohodu. Končí Donald Trump tím videem. Ptá se Andrewu Napolitáno, jaký je váš názor na toto prohlášení prezidenta Spojených států na nejvyšší mezinárodní scéně světa? To bylo myslím ve Spojených národech. E >> říká na to profesor Marandy. No, on nabídl dohodu, kterou nemůžeme odmítnout. Víte, víte, to, co mi přijde znepokojivé, není samotná skutečnost, že to Donald Trump říká. Genocidní výroky pronáší už velmi dlouho a během války jsme ho opakovaně slyšeli říkat, že vyhladí celou civilizaci nebo že nás vrátí do doby kamené. To vše je genocida. A samozřejmě, že na genocidě se podílí ať už v Gáze nebo v jižním Libanonu. My to všichni víme. Znepokojující však je, že kromě vás a dalších přátel a jak jsem si jist i drtivé většiny obyčejných lidí jsou západní média i poslanci po celé Evropě, například v Austrálii, na Novém Zélandu či v Kanadě zcela lhostejní. Jinými slovy, on může neustále pronášet tyto genocídní výroky a vyhrožovat provedením nejstrašnějšího holokaustu v dějinách lidstva. Přesto nedochází k žádnému odsouzení, žádné reakci ani ze strany Evropy, ani ze strany Velké Británie, ani ze strany Kanady a ani ze strany vlastně vůbec nikoho. To mi připadá znepokojivější než to, co říká on sám. V každém případě však íránský postoj on nezmění. Jediné, če ho dosahuje Donald Trump, je vyvolávání větší nenávisti a pohrdání mezi obyčejnými Iránci, dodává profesor Marandy. A pokračuje: "Vlastně právě dnes, před pouhou hodinou jsem byl venku na ulicích ve městě v Teheránu a tři mladí muži, respektive čtyři, protože nejprve přišli tři, pak se k nim přidal ještě jeden, ke mně přistoupili a zeptali se, proč je ir íránská delegace vůbec v New Yorku? Proč vyjednávají? Tenhle Donald Trump ten vy byste se s ním vůbec neměli potkat. Chci říct, že já nejsem vyjednávač, nejsem ten, kdo rozhoduje, ale oni byli rozlobení, že tam ta iránská delegace vůbec je v Americe teďka v Organizaci Spojených národů. To jen vyvolává další pohrdání. Samozřejmě jde o ojedinělý příklad, ale předpokládám, že tyto pocity jsou poměrně rozšířené. To jen zvyšuje rozhodčení a nepřátelství. A nejde jen o Írán. Viděli jste, co řekl o Venezuele, že vítěz si bere kořist a říkal to doslova před zástupci zemí celého světa Donald Trump. Takže Trump, myslím si, no, že škoda, kterou včera večer Spojeným státům skutečně způsobil, je obrovská a opravdu je. V podstatě totiž říká, že on může zabít koho chce a ukrást si, co chce. Plukovník Daglesme Gregor, náš společný přítel, řekl, že má božský komplex. chová se jako sám stanoval pravidla a rozhodoval, zda je s nimi v souladu či nikoliv. Chci říct, že pokud USA znovu napadnou nějakou zemi, eh, co je vede k přesvědčení, že toho mohou dosáhnout, řekněme, v listopadu, protože před volbami do Kongresu to udělat nemůže. No, kdyby se do a kdyby se volby do Kongresu konaly dnes, obě komory kongresu eh v USA by přešly k demokratům. V některých ohledech to není zrovna potěšující představa, ale pokud jde o omezení Donalda Trumpa, mnozí z nás a dokonce i ti, kteří obvykle nevolí demokratii, z toho důvodu povzbuzujeme své přátele a posluchače, aby tak učinili. Chtěl jsem však říci, že se opravdu chová tak, jako by si myslel, že pokud v listopadu obnoví to, co v dubnu zastavil, tentokrát to bohužel vyjde. Írán je na podzim vlastně silnější, než byl loni na jaře. Mám pravdu? Ptá se eh ptá se Andreu Napolitánu. Odpovídá profesor Marandy. No to bez pochyby. Iránská armáda je dnes mnohem lépe připravená. Víte, Andreu, zaprvé Ayatola Hamenei, ten mučedník, který byl zabit hned první den války, přirovnal Donalda Trumpa k faraonovi. A myslím, že je to docela trefné přirovnání. Čím dál, tím víc se podobá eh jednomu z faraonů. Eh a pokud si vaši diváci právě teď pomocí umělé inteligence ověří fakta, zjistí, že iránské vojenské výdaje jsou již několik posledních desetiletý desetiletí néli déle nižší než u kteréhokoliv jiného státu v tomto regionu. Iránci tedy vždy vynakládali na armádu nízké procento, tedy malou částku peněz. dobře investovali do těchto podzemních vojenských základen, do technologie raket a dronů, ale utrácejí mnohem méně než saudové nebo dokonce malé země v perském zálivu, pak ještě i Turecko třeba i či další státy. Nyní však současná vláda přidělila ozbrojeným silám Iránu na tento rok obrovskou částku a ty se rozšiřují na všech frontách a to jak v oblasti výzkumu a vývoje, tak i co se týče počtu raket, dronů a podzemních základen. Irán se ze svých válečných zkušeností hodně poučil a kromě toho se Jemen, stejně jako Donald Trump hodně poučil, jak ze svých vlastních válečních zkušeností z loňské války se Spojenými státy, tak i ze zkušeností Íránu. Pro Spojené státy tedy bude mnohem těžší vypořádat se příští měsíc nebo o měsíc později s Íránem či Jemenem. Rád bych ale také zdůraznil Andru, že jedna věc, kterou Donald Trump říká a která je správná a mezi všemi těmi nesmysly, které vykládá, je to, že Irán sleduje volby. Ne, že by Iránci věřili, že válka po volbách skončí, ale Irán by rád viděl, jak prohraje a právě proto na ně nadále vyvíjí její tlak. Íránci totiž nechtějí, aby ceny ropy příliš stoupaly. Nechtějí, aby se světová ekonomika zhroutila. Koneckonců globální jih stojí na straně Íránu. Čína stojí na straně Íránu. I další státy se přiklánějí k Íránu. A my nechceme, aby lidé hladověli. Írán nechce, aby lidé hladovějeli. >> Írán však udržuje, tak Írán udržuje cenu ropy právě na takové úrovni, aby klesaly Trumpovy preference a míra jeho popularity. A Írán sleduje, co se děje ve sněmovně reprezentantů a co se děje v senátu. A i když nejsou zrovna fanoušci demokratů, Iránci, kvůli pohrdání, které demokraté chovají vůči Donaldu Trumpovi, ale také kvůli tomu, že voličská základna demokratu je nepřátelská vůči válce a nepřátelská vůči izraelskému režimu, vidí to jako prospěšné pro zemi. Rád jsem trošku nepochopil ten začátek. Dobře. Takže tahle jedna věc je vlastně pravda. Já myslím, že Donald Trump má z voleb do kongresu ve skutečnosti velké obavy. On sice tvrdí, že je mu to jedno, ale myslím si, že mu to jedno není. Samotná skutečnost, že říká, že dohodou dohodu uzavřeme hned po volbách do kongresu, je v podstatě vzkazem jeho voličům, ne? Já to dotáhnu do konce. A přesně jak říká JD Vans, dejte nám ještě jednu šanci, jo? A to proto, aby neztratil sněmovnu reprezentantů, ale hlavně senát americký. Teda eh chci říct, že spousta lidí v USA se obává, že když použil slovo vyhlazení, tehdy, měl na mysli něco nepředstavitelného a to jaderné zbraně. Jeho ješitnost a sebestřednost Donalda Trumpa, tedy jsou sice dobře známé, skutečně mimořádné až a až psychotické, ale pravděpodobně by se rád zařadil do stejné kategorie jako prezident Harry Truman. Podle mého názoru je Harry Truman jedním z největších masových vrahů všech dobí atomových zbraní na Hirošimu a Nagasaki. E po na to na to navazuje právě Andrew Napolitáno. Pokud hodnotíte masové vrahy podle počtu lidí povražděných v co nejkratším čase, nechci se pouštět do historických sporů. Chci mluvit o přítomnosti a budoucnosti. Co udělá Írán, pokud bude mít důvod se domnívat, že tento šílenec chystá odpálit jaderné zbraně na tehán? Na to odpovídá profesor Marandy. No, to je velmi obtížná otázka, Andreu. Zaprvé si myslím, že by pro kohokoliv bylo velmi těžké použít jaderné zbraně, protože to bude mít v našem světě důsledky, které by podle mého názoru byly pro ně samotné zničující. Navíc je Irán obrovská země a disponuje prostředky. Má špičkové technologické kapacity a prostředky, které Spojené státy nemohou zničit. A pokud tedy bude Írán tlačen do kouta, pokud bude čelit existenční hrozbě, změní se jeho postoj k jadernému programu. To uvedl nejen současný předseda Nejvyšší rady národní bezpečnosti, ale také doktor Laridani, který padl jako mučedník během války. a doktor Karáí, bývalý ministr zahraničí, který rovněž padl jako mučedník během eh toho prvního půl roku války. Írán by tedy za takových okolností, jak sami říkají, změnil svůj postoj k jadernému programu. Je tu ale ještě jedna věc a opravdu se nechci pouštět do náboženství, ale vůči Iránu panuje velká nepřátelská nálada. Hutýové a další utratili po celá desetiletí spoustu peněz za to, aby si znepřátel znepřátelili šíský, respektive sunitský islám. Západ si sunitský, jo, šíský islám znepřátelil už před desítkami let. Venku se šíří spousta nesmyslů. Šíčtí muslimové a šícký islám, to jsou eh proudy, které milují život. Proto chtějí zachránit palestinský lid před genocidou, protože si zaslouží žít. Jsou však také ochotni přinášet oběti, aby si zachránili život svůj vlastní. Nejedná se tedy o kult smrti ani nic podobného. Jedním z z nejdůležitějších ideologických prvků šíského islámu je však postavit se proti nespravedlnosti, postavit se proti despotovi a podporovat ty, kteří jsou zbaveni práv a utlačování. islám. >> A řekněme, eh, že vrcholem šícké historie po smrti svatého proroka bylo mučednictví imáma Husajna, mučednictví jeho vnuka v Karbale a role, kterou sehrála jeho sestra. A v šíckém islámu je to obrovská událost. A tak hlavním heslem, řekněme, té Karbal a těchto událostí bylo, že jsme daleko od ponížení. Jinými slovy, budeme to dělat a každý rok a v den výročí jeho mučenické smrti to lidé prostě oslavují. Já teď konkrétně nechápu co, ale dobře. Ať už jsou věřící nebo sekulární, najdete íránce, kteří se nemodlí ani nepo eh kteří se prostě nemodlí. Ale když přijde na takzvanou ašuru výročí imáma Husajna, najednou se do toho zapojí úplně všichni. A to je hlavní heslo. Klíčové heslo tedy zní ne historii, ne ponížení. Jsme daleko od ponížení. Já teď nechápu, o čem mluví ten profesor Marandy. Jo, nejsem tady na ty věci specialista. E, to spíš by normál, to by byl rozhovor pro Scotaritra. Ten se tady v těch věcech vyzná. Takováto hrozba tedy Irán k ústupu nepřímněje. To se prostě nestane. Jediné, čeho tím dosáhnou, je, že Írán bude ještě neústupnější. Opravdu si myslím, že Američané tomu vůbec nerozumí. Opakuji, nejde o kult smrti, ale o to, že raději zemřete ve zpřímené pozici, než abyste žili na kolenou. A nejde o to, že bych tedy neviděl, nebo neviděl jsem, opakuji, bylo to včera večer, ale Donald Trump tyto genocidní výroky pronáší znovu a znovu. Pořád se to opakuje. Možná jsem neslyšel nikoho, na nejš jednoho nebo dva lidi, kteří by za mnou přišli a zeptali se, myslíte si, že použijí Američané jadernou zbraň? E, není to něco, o čem by lidé příliš přemýšleli, jo, ale jejich podpora válečného úsilí, obrany země je téměř všeobecná. Tedy v Iríánu, jak jsem řekl, když chodím po ulicích Teheránu a nevzpomínám si, nevzpomínám si, že by někdo řekl:„No, měli bychom ustoupit těm Američanům. Někdy ke mně přijdou lidé, eh, když vidíš, pokud mě poznávají, tak jenom přijdou, pozdraví mě. Pokud se však se mnou lidé eh budou chtít hádat a řeknou, že proč nejsou iránští představitelé vůči Spojeným státům tvrdší, já neříkám, že vláda postupuje špatně nebo správně. Obvykle se do této debaty nechci zapojovat osobně, protože si myslím, že nejlepší je uvést, jaký je ir íránský obecný postoj. Měl bych však poukázat na to, že se na vládu a na prezidenta snáší spousta kritiky za to, že odjeli, že vůbec odjeli do New Yorku na to zasedání OSN. A opět nechám-li stranou svůj osobní názor. Možná si nemyslím, že to bylo nejlepší rozhodnutí. Iránci však neberou v úvahu jen Spojené státy nebo Donalda Trumpa. Jsou to i Číňané. Jsou to země, které jsou k Íránu přátelské. Chtějí, aby byl Írán vnímán jako země, která se snaží problém vyřešit. Írán tedy podniká tyto kroky. Některé z těchto kroků, které podniká, jsou proto, že Číňané chtějí mít jistotu, že Iránci jsou v tom jsou v tom procesu, jsou do toho procesu zapojeni. Takže právě teď například, když se prezident C setká s Donaldem Trumpem, může prezident si Trumpovi říct: "Podívejte se, Iránci podepsali dohodu a stačí jen uvést v platnost." A to usnadňuje situaci iránským spojencům ujednacího stolu nebo v situacích, kdy jsou pod tlakem Spojených států, aby Irán působil jako strana, která se snaží problém vyřešit. Jinak je Írán poměrně neustupný. Trvá na svých požadavcích naplnění memoranda o porozumění a naplnění pěti podmínek pro pokračování jednání a otevření hormuského průlivu. Včera prezident Donald Trump prohlásil, že krátce po svém projevu, ačkoliv nejmenoval konkrétní osoby, že měl na mysli ministra zahraničí Aráčho a jeho dva vyslance, eh, no, našeho ministra zahraničí Iráčih Aráčho a americké dva vyslance Steva Vitkofa a Jareda Kusnera. E, ty tito se někde v OSN setkali, v budově OSN, víte? A eh a víte, zda se to skutečně stalo? Ptá se, eh, ptá se, eh, no, Andrew Napolitáno. A pokud ano, šlo jen o divadýlko. Já si totiž nedokážu představit, že by ministr zahraničí Aráči, který je podle mého názoru na stejné úrovni jako ministr zahraničí Lavrov, pokračuje Andreu Napolitánu, teď tedy vážný, všeobecně respektovaný a mimořádně zkušený diplomat mohl věřit čemukoliv, co by mu řekli Vitkov s Kušnerem, kteří pracovali jak pro Netaňahu a tak pro Trumpa. Myslím, že pravděpodobně pracovali pro Netaňahua, ne pro Trumpa, ale k setkání určitě k setkání nedošlo. Tak pokračuje profesor Marandi. No, jednalo se o nepřímá jednání a Iránci tam akorát sdělili svůj postoj. K žádné změně postoje nedošlo, ale osobně se určitě nesetkali. Iránci nejsou, pokud je o Spojené státy, zas tak naivní. Opakuji, že můj osobní názor na tuto cestu je irelevantní, ale musíme vzít v úvahu i to, že zítra, myslím, že to bude zítra ve čtvrtek se prezident Shiting Ping setká s Donaldem Trumpem. A Donald Trump samozřejmě chce mimo jiné hovořit i o Íránu a Číňané se určitě Američanům v tomto směru nepodřídí. Vztahy mezi Íránem a Čínou se kvůli této válce doslova každým dnem prohlubují. Pokud jde o Írán, nejednalo se však o přímá jednání. Strany se osobně nesetkaly, ale zprávy si vyměňovaly prostřednictvím zprostředkovatele a tím byli momentálně Katarci. A to je něco, co již děláme. Neustále dostáváme zprávy, které si vyměňujeme. Přesně za to se tedy nic nezměnilo, kromě toho, že obě strany byly ve stejné budově a vyměnily si více zpráv přes právě prostředníky. Musíme však mít na paměti, že Iránci chtějí být vnímáni jako strana, která je připravena problém řešit. a zároveň si stojí za svými zásadami. Je to důležité pro naše vztahy se zeměmi globálního jihu, globální většiny i pro veřejné mínění. Ačkoli je v Íránu i v zahraničí spousta lidí, kteří tvrdí, že vláda tam neměla jezdit. Myslím si, že zatím stojí určitá logika. Zda to stačí k ospravedlnění této cesty, je samozřejmě předmětem debaty. Ptá se teď Andreu Napolitáno, jaký dopad na Íran nebo na Blízký východ, jak to chápete, mělo vítězství Ansar Alahu nad Saudy. Eh, no, říká na to profesor Marandi, to je pro Irán velká vzpruha. O tom není pochyb. Samozřejmě to není přímo spojeno s válkou. Myslím tím, že během 12 denní války, kdy loni Donald Trump a Netanahu zaútočej na Írán, se do toho tydleti hutiové, respektive Ancaralhovci nezapojili. Během 40denní války, tedy prvních 40 dnů této války, kdy Donald Trump a Detanjahu prováděli svůj útok s podporou režimu v perském zálivu, se do bojů také nezapojili. Nejsou tedy loutkami Íránu nebo koho. Nedělají to, co po nich Írán požaduje. Ale jsou to spojenci. Tato válka mezi Jemenem a Saudskou Arábií však začala tím, že Saudové bombardovali jemenské hlavní město a mezinárodní letiště. A právě kvůli tomu Jemenci útočí zpět a požadují, aby skončilo obléhání, které Saudové již roky uvalili na Jemen, respektive blokádu a které postěhuje ženy a děti. A jak všichni víme, Saudům se nedaří. Saudové už tuto válku prohráli. Prohrávají drtivě. Jejich loutky byly rozprášeny a jsou i nadále zatlačováni do defenzívy. Skutečnost, že tyto dvě války probíhají současně, je však pro Spojené státy velmi nepříznivá, protože samotný perský záliv a hormský průliv představovali pro Donalda Trumpa a pro režimy v perském zálivu i pro Trumpovy spojence již tak dostů. Nyní však přibývá tlak v podobě úderů na saudské cíle v Babal Mandabu, kde jsou bombardovány ropné, petrochemické a rafinérské závody. A jak jsem již řekl, Jemenci jsou dnes na válku lépe připravení, než kdykoliv předtím. Írán je na válku lépe připraven, než předtím. Když jsou tedy tyto dvě fronty otevřené současně, je to o to obtížnější a možná je to jeden z důvodů, proč Donald Trump od útoku na Jemen ustoupil. Alespoň prozatím. Samozřejmě panuje přesvědčení, pokračuje profesor Marandy, že k válce dojde. V tehánu se věří, že Spojené státy nakonec zaútočí na Írán nebo Jemen, případně na oba. Ale alespoň prozatím se Američané, respektive americká vláda, Trumpův režim obávají, že by je situace mohla, že by jim situace mohla přerůst přes hlavu. A ještě jedna věc, Andru, o čem jsme diskutovali už od začátku války. Tehdy jsem říkal, že pokud se do války zapojí Jemen, situace se pro Spojené státy výrazně zhorší. A zmínil jsem také Irá. Irák se do války zatím skutečně nezapojil. reálně myslím tím, že během prvních 40 dnů byli aktivní a pomáhali Íránu, zejména proti americkým cílům v Iráku a několika raketami či drony namířenými na Izrael, ale také proti teroristům a kurdským separatistům v severním Iráku. Irácký odpor je však obrovský, je větší než Hiszbalách a velmi dobře vybavený. Pokud tady dojde k válce, dalo by se jich jejich potenciál připočítat k ostatním silám osy odporu na bojišti. Zítra tedy ve čtvrtek odpoledne 24. září vystoupí izraelský premiér Netaňahu před převážně prázdným sálem valného shromáždění OSN. Pokračuje Andrew Napolitáno. Když mluvil loni, zaplnil sál svými příznivci. Ale pokud jde o delegace, které tam byly, myslím, že to byli jen Američané, Britové a samotní Izraelci, co očekáváte, že řekne letos? Eh, pokračuje profesor Manandi. No určitě řekne, jak jsme my Iránci zlí. Keš by řekl něco o mně. Snažil jsem se ze všech sil, pokračuje profesor, aby mě nenáviděli co nejvíc, ale oni mě spíš ignorují. Ale nejsem si jistý, nejsem si jistý. Jo, takhle jsem si jistý, že řekne víme nebo takhle, že my víme, že nenávidí Maxe Blumentála. I když pochybuju, že Netanhu Maxovo jméno vůbec zmíní, musím přiznat, že v té eh v té aktivitě, kterou ten Max Blumental vyvíjít, v tom ho nepřekonám. Viděl jsem jeho rozhovor s Tucker Carlsonem. E je to, přátelé, 2: a 10 minut. Je to hodně dlouhý rozhovor. Já jsem ho viděl taky. Fantastický rozhovor s tím člověkem. Eh, všem vašim divákům ho doporučuji, aby si ho pustili. A zmínil se také o vašem pořadu a o tom, jak mu vystupování na vašem kanále také způsobuje potíže, protože mluví o věcech, o kterech jiní lidé vůbec nemluví. Takže i vy vlastně může to být považován za docela zlého člověka. Eh, ale v každém případě, eh, co mě naštvalo, no, že eh, lidé z pohraniční stráže, respektive celníci, e, nedokázali vyslovit moje přijmení. Jsem v televizi pt dní v týdnu už 30 let a tihle lidé nedokázali ani vyslovit moje přijmení správně. To se stane jenom v Americe. Eh, právě jsme dostali zprávu, říká, říká Andrew Napolitánu, vydržte chvilku. Tady je včerejší vyjádření ministra zahraničí Rubia. Teď je tam to video s ním. Jo, je to hanlivé, ale rád bych, abyste na to reagoval. Rubio ve videu říká: "O iránském vedení myslím, že je opravdu důležité všem na závěr připomenout, že jádrem toho všeho je, že mluvíme o ropě, mluvíme o hormonském průlivu. Hlavní problémem je, že Iríán je řízen šílenými duchovními, šílenými duchovními, kteří mají radikální pohled na své náboženství. A další ukázka je a video a teď to video tam, přátelé, proběhlo s tou ženskou. Útočte a útočte a útočte a útočte, dokud nedosáhnete vítězství, neboť slyším zvuk vítězství. Slyším již zvuky vítězství, říká ta ženská sfanatizovaná v tom videu. A pokračuje Andrewu Napolitáno. No, ta bláznivá ženská, to je Trumpova duchovní, křesťanská duchovní poradkyně. A ten blázen, co mluvil před ní, je formálně, nevím, jestli to tak opravdu je, formálně je tedy ministrem zahraničí Spojených států, Rubio. Zdá se, že ho zajímá jen Kuba a Venezuela a že ho Írán už vůbec nezajímá. Ani Ukrajina ho nezajímá, ani národní bezpečnost Spojených států ho nezajímá. Eh, pardon, promiňte, která z nich byla ta duchovní poradkyně? Ptá se profesor Marandino říká říká na to Andre Napolitáno, řekl bych, že tohle je možné už jenom v Americe, ale ani nevím, jestli tihle lidé vůbec byli v Americe, když říkali tyhlety nesmysly. Jo, na to ani nemusíte, profesoré odpovídat. Jen to ukazuje, jak jsou absurdní a jak chtějí, abychom přijali verzi propagandy, která nemá s realitou vůbec nic společného. Přátelé, odkud my to tady v Evropě známe? Nemusíme chodit tak daleko. Profesore, díky vám, že jste přijal dnes moje mé pozvání. Bylo mi potěšením s vámi tento rozhovor vést. A eh pokud budete mít pokud budu mít zítra příležitost se o vás zmínit na půdě OSN, kam se chystám, eh vy tak to rád udělám. Potkám se s prezidentem Pozaškinem a ministrem zahraničím e Aráčím. Děkuji. Mějte se všichni hezky a příště opět na viděnou. Přátelé, to bylo všechno z rozhovoru profesor, teda profesor vlastně ano, profesora Marandyho a soudce Andreu Napolitánu na kanále Judging Freedom, respektive v českém dubbingu na kanále pod pokličkou. Já vás ještě jednou všechny zdravím. Přeju vám krásné