„Pokrytectví.“ Prof. Drulák o vlivu zbrojařů na prezidenta, mocenských hrách a „morálních majácích.“

[frknutí] Sledujete dění okolo jedné nezávislé redakce. [hudba] Tohle jsou ti naši kluci. Sledují nás. [hudba] Platí je za to, aby co nejdřív věděli to, co se vám našim divákům chystáme říct. A tohle nejsou jejich šéfové, i když je zajímalo to samé. A [hudba] tenhle to taky za covidu neřídil. A tenhle ten měl říkat o sviních vždy jen to nejlepší. Tenhle nasadil vojáky proti opozici. Prý cvičení. Dozyimetr. Ne, on není [hudba] kápody, tuty i kápy. Ten zná práci těch hochů od vedle. [hudba] Teď ale plní jiné úkoly. Přesto můžete mít informace dřív než oni. A lepší. Stačí si předplatit náš plus obsah na Hero Hero. Za cenu tří kafí měsíčně [hudba] nás můžete podpořit. Oni je vypijí za jediný den dřív než oni. Podpořte [hudba] nezávislou žurnalistiku s předstihem bez reklam. Bonusový materiál, zvuk pro poslech, komentáře redakce bez cenzúry na sítích pouze za 149 Kč měsíčně. Odkaz na web Hero pomocí QR kódu nebo na webu svedomnaroda.cz. V Íánu došlo k úderům na jaderná zařízení státu, který je smluvní stranou smlouvy o nešíření jaderných zbraní a byl pod inspekcemi mezinárodní agentury pro atomovou energii. Co to dělá s celým režimem nešíření? Tak já myslím, že ten režim nešíření jaderných zbraní je v podstatě mrtvý poom, co s tím Američani udělali. Jo, tak tam nejde jenom o to, že v podstatě on byl vždycky hodně děravej. On je od začátku vlastně naprosto zásadně nespravedlivej, jo, protože už od samýho vzniku v těch 70. letech se říká, ti co dneska mají jaderné zbraně, ty je budou mít a ti, co je nemají, tak ty je nebudou mít nikdy. Jo. A když se na to podíváme z toho hlediska, že jaderný zbraně jsou škodlivý a že je dobře, aby jich mělo co nejmíň lidí, tak proč ne, jako tak to je rozumný, ale pak je tam další závazek a o tom už se nemluví, že ty zbraně, že ty země, který mají jaderný zbraně, budou dělat všechno proto, aby se je odzbrojily, aby ty jaderný zbraně už neměly. To si před těma více než 50 lety slíbili. z toho ty země, co mají jaderné zbraně, nedodržely vůbec nic. A v této a pak se samozřejmě pak je tu řada států, kteří si říkají, no tak my, když budeme mít ty jaderné zbraně, tak je to záruka našeho přežití ve chvíli, kdy se dostaneme do sporu s jadernou velmocí. Takže je naprosto pochopitelné, že řada států to porušila. Jo, porušil to Izrael, který získal, porušila to Indie, Pákistán, Severní Korea. Ty prostě si řekli, my nebudeme respektovat toto a člověk se jim zase nemůže úplně divit. No a teďkon v případě toho Iránu ještě dochází k něčemu mnohem závažnějšímu, teda, kdy země, která o jejímž programu, jaderném vojenském jaderném programu se spekuluje, dodejme, že to je spekulace, vůbec není zřejmý, e, jestli je skutečně vyvíjeli, protože sami Iránci to popírají a i koneckonců ty zprávy těch různých organizacích říkají, že vlastně to nevypadá, že by měli ten jaderný program. Na druhou stranu Iránci si samozřejmě obohacovali ten uran na poměrně vysoká na poměrně vysok na poměrně vysoký stupně, takže to podezření, že tam třeba nějaký záměr je výhledově zahájit ten jaderný vojenský program, tak to je na místě. Jo. Ale dobře, Iran hrál, řekněme takovou poměrně ambivalentní hru, ale stále ještě se snažil respektovat ta pravidla. A to, co udělali Američani, je porušení úplně všech pravidel. To znamená, Američané zase porušili pravidla, která předepisovali ostatním. Nemyslím si, že by tenhleten režim měl nějakou budoucnost toho nešíření jadernejch zbraní. Myslím si, že to bude prostě volný pro každýho. >> Z úst prezidenta Trumpa zaznělo, že Írán je středověk a že už nikoho nezajímá. Data mluví jinak. Skoro 90 milionů obyvatel, vysoká gramotnost, ženy tvoří většinu vysokoškoláků. má vlastní kosmický, farmaceutický a letecký průmysl vybudovaný pod sankcemi. Jaký je váš pohled na aktuální situaci Íránu? Co je propaganda země zapojené v konfliktu a co realita? No tak pokud by teda skutečně Trump dodržel to, co říká a jako vzal vážně, že teda Írán nikoho nezajímá a přestal se o Írán zajímat, tak myslím, že by se ulevilo Íránu, světu, regionů, úplně každému kromě Izraele. To znamená všichni kromě Izraele by to ocenili, kdyby se Spojené státy přestaly zajímat o Írán. Írán je samozřejmě nesmírně těžce poškozen, protože ta země už byla těžce zkoušená těmi sankcemi, které Američani neustále stupňovali. A v okamžiku, kdy jim teda Američané začali ničit infrastrukturu, tak samozřejmě ta země je ve velmi těžké ve velmi těžké situaci. E, na druhou stranu je možné, že v podstatě těmi těmi údery eh ten režim víceméně ti Američané posílili, jo, že v podstatě ti Iránci, hrdí Iránci v tomletom jako řekli, tak todlecto my nechceme. Dlouhodobě si nedokážu představit, že by ta země to mohla přežít. Jo, jo. Jakkoliv je velká, má zdroje, tak je to podobně nakonec jako s tou Ukrajinou. Akorát, že Iríán je teda docela sám, jo, zatímco tu Ukrajinu zásobuje celý západ, tak se e u Iránu se spekuluje, co mu dávají Rusové, co mu dávají Číňani. Není to úplně zřejmý, jo. To znamená, já bych nevyloučil, že tam určitě tam k něčemu dochází, ale rozhodně se to nedá srovnat s tím, co poskytuje západ Ukrajině. Takže ten Irán je v tom hodně sám. má samozřejmě sympatie, řekl bych, podstatné části světa. Podstatná část světa prostě nechce, aby ten Irán prohrál. Nechce, aby tohle Američanům vyšlo. Jo, to myslím si, že je taky důležitý. Takže řekl bych, že iránský režim je dnes z hlediska světovéřé vnější legitimity na samotném vrcholu. Nikdy nebyl iránský režim tak populární mimo Irán. Jo, proto ti Američané s ním dělají. Ale ta jeho vnitřní situace je samozřejmě nesmírně složitá. Takže je to je to otázka, jak to dál bude pokračovat, co Američané zase vymyslí. A nemyslím si, že ten Irán se může jako držet léta, léta prostě tady v tédleté situaci. Skutečným vítězem posledních let je podle mnoha analytiků Turecko. Uvnitř NATO, ale se samostatnou politikou v Sýrii, v Libii, na Kavkaze i v Africe, je Turecko spojenec nebo samostatná mocnost operující zevnitř Aliance? A proč Evropa nemá vůči Ankaře žádnou vlastní politiku, jen reakce? >> Tak Turecko určitě se stalo samostatnou velmocí. Je to samostatná velmoc, která však zatím eh neruší e ty závazky, řekně ty spojenecké závazky se Spojenými státy a Evropou. Hraje to tak říkajíc na obě strany, což asi velmoci její velikosti přísluší. A myslím si, že ta poslední léta ukázala tu samostatnost turecké zahraniční politiky. Nemyslím si, že v Evropě by měli nějakého partnera pro to, jo. Ta Evropa naopak šla opačnou cestou. Když bysme to právě srovnali, tak Turecko v roce 2000, Evropa v roce 2000, tak Turecko bylo v té době takovým tím poslušným bazalem Spojených států amerických. Evropa se tehdy pokoušela o svou vlastní zahraniční politiku a dneska je to úplně opačně. Jo, to znamená, Turecko, ne že by se pokoušelo, ale ono má svojí vlastní zahraniční politiku. Američany často dokáže postavit před hotovou věc. Podobně jako to dělá Izrael. To, co se stalo loni v Sýrii, e, před loni, možná už to je, ne loni, to je loni v Sýrii, kdy tam vlastně zvítězili islamisté. To bylo do značné míry, to byla do značné míry turecká hra. A Američané nebyli do toho úplně zapojeni 100%. Američani to tak pozorovali a pak teprve, když tam ti islamisté byli teda už na těch vládních místech, tak si jako začali ujasňovat, co s nima. A Turci jim vysvětlili, že když už tam jsou, tak je asi dobrý to s nima nějak zkusit. To byla turecká hra. Eh, co je zajímavý, je, že Turecko je samozřejmě na kordy s Izraelem. To pro Američany není dobrý, protože oni by potřebovali, aby tydle dvě země spolupracovaly. Ale Turecko si nenechá úplně diktovat. Podobně jako ten Izrael si od Američanů spoustu věcí nenechá diktovat. Takže je to samostatná, je to velmoc, má samostatnou zahraniční politiku a to, že Evropa na Turecko nemá žádné páky, to souvisí s tím neblahým stavem úplnýho evropskýho úpadku. Multipolarita se u nás používá jako pozitivní pojem, ale multipolární uspořádání historicky nekončilo moc dobře. Je svět více pólů bezpečnější nebo jen spravedlivější a zároveň nebezpečnější? A je možné mít obojí, spravedlnost i bezpečí? >> Já multipolaritu beru jako fakt, jo, prostě něco, co přichází, může bejt mnohem nebezpečnější, může bejt mnohem chaotičtější, než to, co jsme měli. Jo, řekl bych zejména v tý první fázi, až si to prostě ta než se ta multipolarita usadí, než se ustaví nějaký pravidla. Eh, multipolarita, co to znamená? My do ní přicházíme ze stavu takového toho krátkého unipolárního momentu, kdy vlastně americkou sférou vlivu byla téměř celá planeta. A multipolarita znamená, že Američané jsou vytlačováni, jsou vlivově vytlačováni z různých částí světa. To je proces mocenského přetlačování není proces, který by vždycky probíhal mírově. To znamená, tam je obrovský riziko násilí, násilných velmocenských střetů. Takže já tu multipolaritu beru jako fakt, jako něco, co přichází a nemyslím si nutně, že ten svět bude bezpečnější, bude prostě více nebezpečný. Ve chvíli ústav ve chvíli ustavování té multipolarity. Jak čtete linii Hrad, prezident, kolář, zbrojařská loby, strnat a spol s mediální podporou věného deníku N? Je to skutečná a nebezpečná struktura, či jen takový mediální spin a vlastně bublina, která se tváří jako důležitá? >> Tak mediální spin to rozhodně není, protože tady my tu máme silné ekonomické skupiny, které mají zájem na zahraniční politice a ovlivň ovlivňují. V 10. letech byl obrovským tématem ČES. Jo, ČES nadělal spoustu průšvihů na Balkáně nerozumnými investicemi, eh neobratným jednáním. No a česká diplomacie prostě řešila ČES v zájmu ČZU. No a s tou válkou na Ukrajině eh přichází prostě ta hodina té zbrářské loby. Samozřejmě čeští zbrájaři tu byli vždycky. Vždycky se snažili ovlivňovat, ale nikdy nebyli tak silní. To přichází skutečně až s válkou na Ukrajině. Jo. A v té chvíli samozřejmě ty pan Strnát a řada dalších, tak se stávají naprosto klíčovými hráči. A já bych byl opatrný v takovém tom jednoznačném určení těch jejich politických exponentů říct, že to je jenom jedna strana. Tihle lidi to mají rozhozený na všechny strany. Jo, takže mě třeba zarazilo právě to nebo zarazilo, zaráží, že vlastně Andrej Babiš se výrazně vymezoval vůči Strnadovi z důvodu, že prostě říkala, že česká ta ta česká muniční iniciativa, co je to za podvod, jaký tam lítají miliardy. A mně to přišlo celkem věrohodný z toho, jak to premiér podával. No a čekal jsem, že třeba budou teda nějaký vyšetřování a že prostě se teda státní zastupitelství třeba bude něčemu věnovat. No a já nic nevidím, jo. Takže říkám si, že tady ta lobby si to v podstatě dokázala obšlápnout i u týhle vlády. Jo. Vy jste dlouhodobě kritikem lidskoprávní politiky jako národní identity, tedy toho, čemu se u nás někdy říká havlismus. Proč se svět v české zahraniční politice dělí na režimy, které kritizujeme a režimy, které nevidíme? Je to obyčejné pokryteectví, strukturální nutnost malé země nebo návyk, který přežil svůj smysl? >> Je to takový moralismus, víte? Ono, já myslím, že ta česká debata o zahraniční politice a část české veřejnosti trpí obrovským neduhem, že si do zahraniční politiky promítají nějaké své vlastní morální představy. Jo, oni se tak nějak rozhlídnou kolem sebe, vidí, jak ty věci moc nefungujou, jak by to vlastně všechno mělo být jinak, tak si řeknou, aspoň v tý zahraniční politice bysme měli být, bysme měli mít tu morální čistotu. To je úplně zvrácenej pohled. Pokud někdo teda usiluje o nějakej moralismus, tak ho má se snažit o něj v rodině, ve svý komunitě, možná na úrovni státu, to už je složitější, ale rozhodně ne v zahraniční politice. To je to poslední místo pro moralizování. Úplně to poslední. Jo. A právě proto, že řekl bych, že tady máme řadu našich spoluobčanů a intelektuálů, kteří todle nechápou, tak to vidí úplně obráceně, jo? Žijou v nějakejch rozvrácenejch životech, vidí, jak se tady všude krade. Korupce, neschopní lidé v politice, eh, oportunisté, šíbři. Říkaj si, tohle je strašný, ale máme ten maják v zahraniční politice. Udělat si ze zahraniční politiky morální maják je naprostý nesmysl. Morální maják si opravdu mají lidé dělat ve svém nejbližším okolí, pokud ho teda potřebují, ale rozhodně ne v zahraniční politice, která vždycky, která z morálního hlediska nebude u nikoho nikdy obhajitelná, protože klade prostě před ten stát věci, které prostě v nějaké jednoduché morálce dobra a zla nejsou uchopitelné. Nelze je tak chápat a ty státy, které mají dobrou zahraniční politiku, to dobře vědí. Je to tím, že vojensky, ekonomicky ani jinak výkonově na to nikdy nebudeme mít, ale ten moralizující potenciál se dá vynést vysoko? >> On se dá vynést vysoko slovně. Jo, to znamená slovně slovně se o tom dá mluvit pěkně, ale víte, ono je to jako ten náš sport toho sport toho prezidenta s ministrem zahraničí. Ono je totiž vlastně jedno, co Česká republika dělá nebo nedělá, jo? Takže oni si můžou dovolit vést ten obrovský spor, na němž se oba zviditelňují. A nějaký pražský intelektuál nebo nevládkář si zase může dovolit hlásat nějaké super čisté, super morální pozice, protože je to stejně nakonec úplně jedno. No.