Petr Turánek: Co nevidíme kolem větrných elektráren?

Já navážu na dokora obrtela a ukážu vám některé externality, které se nezapočítávají do ceny větrné energie a které zamlčují tady ti propagátoři. To jsem vyfotil, pokud vám to připomíná Golgotu s těmi kříži, tak proto jsem to fotil. Se zabývat vlastně dopadem na zdraví lidi a na zdraví ekosystémů a zvířat a zemědělství. Já tady jenom přečtu snad tu poslední citátu z Konfucia, když tady berem tu Činu. Vědět, co je správné a neudělat to, je největší zbabilost. A tím se vyznačují mnozí akademici u nás. Tady máte ukázku, jak megalomanství vede nakonec ke kolapsu. Takhle skončily celé velké hříše v dějinách. Tam je ukázka první. Prostě ten vizuální terorismus, které který představují ty elektrárny, je strašlivý a jeho dopad na lidi se vůbec nebere v úvahu. A tohle jsem vyfotil, když jsem byl v Bratislave na konferenci o vakcínách proti covidu. Tam vzadu ty červené tečky na horizontu. To vynikne v noci, tam je to ten Burgerland, ty větrníky. A aby to všecko blikalo stejně, tak je to řízen GPS a červené světlo je prostě signál nebezpečí biologicky. Takže ten dopad na přírodu nebo na ptáky nebo večer, na ty netopíry a hmyz je destruktivní, vůbec se o něm nemluví. Hmyz ubývá a bez hmyzu končí zemědělství země. To jsem už říkal. To dezorujete, on to přetahuje hvězd. Teď tam přetí netopír. Netopír je savec. Má savčí plce a ty pulzy tlakový velký, ty tam vznikají. Mu roztrhnou plice. On nemusí narazit ty lopatky. Jemu roztou plice, on spadne. Vtáh má jinou anatómii. Tomu to nevadí. Toho zabíje maximálně ta lopatka. Tady je jenom ukázka, jak se to staví. Čili to má na má to náklady na tu infrastrukturu dopravní. Když to bude dát v lesích, tak to musí vykácet rovné plochy. Otevřou les a ten je naprosto necitlivý potom kemporům větru. Jo, to je to jsou mega stavby. Je to inženýrsky velice zajímavé, krásné, ale prostě to nemá význam. No a pak tady máme odpad z těch lopatek. Jo, ten se odhaduje, že bude v roce 2050 skoro 50 milionů tun toho odpadu a nikdo neví, co s tím. Oni se tady snaží to udělat jak lezecké stěny a pro děti hřiště nebo pekové. To je pár lopatek, jo. Výslenek bude takovýto. To jsou úložitě těch lopatek v Texasu. A ty lopatky, jak už bylo řečeno, to jsou kompozitní materiály, které nikdo neumí zpracovat. nebo ty pokusy to prostě té laboratori nikoliv předitelný do praxe. A tady je další problém. Tady máte ty patky, na kterých ty velký větrníky stojí, aby se nevyvrátily. Ty největší, který budou u nás, mají ten buď průměr nebo hranu 30 m a je to 5 m do hloubky. Čili to je asi 4 000 tun železobetonů. A oni zase říkají, jak to zrekultivují, jo. Oni uhříznou támhle ten sloupek, nad kterým to stojí a zahrnou to hlínou. Zkuste si zahrnout hlinou dálnici a pěstujte tam něco. A když to bude v lese, tam nikdy nevyroste ani strom, protože kořen to neobejdou. Navíc ten beton, jak se postupně rozpouští, tak alkalizuje tu zemňu kolem. Čili naše mírně kyselé půdy budou alkalické. Teď v tom lese zůstanou ohromné plochy. Oni ještě musí vykrácet z hlediska požáru asi 200 m v průměru kruhy. Takže ten les bude prakticky zničenej a nikdy neobnovitelnej. To nikdo z tý zebě nikdy nedostane. S tím se nepočítá. Teď to ten infrazvuk. Ono to už doktor Robert mluvil. Tady se zásadně neříká to hlavní. Infrazvuk vám vydává les. Jo. Řek šumí les. To nikomu nevadí. Ne, tady se musí mluvit o pulzním infrazvuku a to je naprosto něco jiného, jak vám ukážu potom, jak to působí na na ty eh na náš sluchový orgán. Jednak teda ten infrazvuk se šíří vzduchem, to je 330 m/s, ale tím podložím granitem, který je u nás často, to je 6 000 m/s, ten 20x rychleji a daleko do větší dálky. těmi vápencovými podklady nebo pískovcem. Tam to je asi 3 000 m/s. A nemluví se vůbec o tom, když máte jeden ten větrní, že jo, tak on vydává nějaký ty pulzy. Jenomže většinou jich tam máte víc. Ty nejsou synchronní, nejsou, jsou sebevzdáleni. Čili vzniká interference těch vln a vznikají kmitny. v těch kmitách dojde k velkému zesílení a pokud vám to dorazí k vaší stavbě, k vašemu domku nebo dejme tomu k nějaké stáji veřinu a pokud ta stavba má rezonanční frekvenci, což člověk má, tak tam vznikají kmitny, kde se to zasiluje až o 30 dB. O tom oni nemluví na to, že to neumí ani měřit. Tady vám ukážu přímo konkrétní ukázku z Kanady. Tam je v tář takové větrné větrný park. Vidíte ty budy, ty tečky černé, to jsou ty větrníky na té mapě. A tady nalevo máte měření těch pulzů, jak se odráží. Oni jdou jen tak vzduchem. Večer, když máte dole chladněj při zemi, nahoře teplá vrstta vzduchu, tak se ten infrazuk odrazí zpátky, takže většina toho vlnění jde zpátky k zemi. To se nezeslabuje. Navíc ty stožáry, to funguje jako ohromná varhání píšťa. Jakmile ta lopatka jde kolem, tak ten tlakovej puls rozrezonuje ten stoupec toho vzduchu v tom v tom stožáru. A teď to není sfé sférický zdroj, to je línový zdroj. Tam intensita nepadá s druhou mocninou, ale takže se šíří daleko dál než normální slyštelný zvuk. No tak oni tam měřili právě, jak se to odráží od různých mrsnev těch horní podkladových a vrací to zpátky k zemi. A to všechno působí na ty stavby, na jejich rezonanci. Jako jejich oblíbená taková výmluva je, že přece šumí les. To vám nevadí. Já v znov říkám, to jsou pulzy. To je naprosto něco jiného a překvapuje mě, že astrofyzik o tom nic neví. Tady nás kritizoval tady s panem Ingerem Beranem v Hospodářských novinách. Čili ty průmyslové pulzy jsou nebezpečné pro přírodu, pro člověka, pro zvířata, které tam žijí. To jsem říkal. Vlastně je to seismický a akustický smok. Ta ten Pentagon to zřejmě zarazil proto, protože ty sejismografi tady používá k odhalení jaderných výbuchů, třeba těch těch experimentálních, mu tole všecko zaruší, protože ty pulzy jdou zároveň do země, šířit tou zemí a ty seismografi to jsou schopny zachytitší. Jednak teda ty pulzy tím vzduchem mají kratší dosah, ale tou zemí ten dosah je desítky kilometrů. závisí na struktuře podloží na a u těch přeměných horní jako ruly závisí na tom jak jsou jak jsou postavený jak ty horotvorný poh by nastavený ty vrstvy. Když jsou kolmo, tak to velice prosto zarazí, když jsou vodorovně, tak to funguje jako jako zvukovody. Nepomůžou vám zavřený okna, jo? Neuděláte si vakuum, protože tou zemí tam vám nepomůže. To se šířit tou zemí taky. Zasahuje to vodní toky. To znamená, má to vliv i na na zvíře, na na obyvatele nádrží. Tady je ukázka ze Švédska. Tam máte ty křišky, to jsou ty větrníky a oni měřili tou speciální metodikou siže zmíním tu intenzitu těch infrazvkovejch pulzů. Ještě víte 6 km od těch větrníků a to nebyly ty 250 m. Byla intenzita infrazvukovejch pulzů 90 dB. Protože to se šíří, jak říkám, odráží se to od teplejšího vzduchu, ale hlavně tou zemí a vystupuje to zase nahoru. Tady potom jsou různý frekvence našich orgánů, protože ty se mohou rozvibrovat. Když si stoupnete někde na rokovým koncertu před tu bednu, tak to cítíte, jak to sama hejbe. Ta intenzita není taková, aby způsobila přímou fr jako poškození těma velkýma vibracema. Ta taková není, ale to neznamená, že to na vás nepůsobí. K tomu se vrátím. Ještě jednou já chci zmínit ekologický problémy. Jo, jednak to je ten spat, ta vrtule se točí přes 300 obodou rychlosti přes 300 km/h. Velká část té vrtule. Do toho, když vletí kroupa nebo déšť, sníh, ale především hmyz, dochází k abrazi. Ty ty výpočty jsou různý. Někde uvádí až 4 kg. E, z té jedné lopatky za rok, jo, to máte mikroplasty, které jsou ve vzduchu. Vy je můžete dýchat a oni padnou dolů do vody, do půdy a všechny ty mikročástice kolem 5 mikron menší se dostávají kořenovým systémem do pícnin a do těch hospodářských zvířat. O tom se taky vůbec nemluví. Mluvilo se o těch fluoropolymerech. Tam zase se různý ty odhady, některé ukazují, že to je zajímatelné, ale nikdo neměřil u těch velkých lopatek a oni tam dávají proto, protože ten hmyz, kterej se tam nalepí, tak on snižuje účinnost e ty větrný elektrárny, takže oni tam dávají fluoroplasty, aby se to nelepilo a tím je jedním klínem vybídruhý. Tady to jsem vedle, jak o tom píšou náš mainstream. To je reakce na náš článek s Jem Branem, co byl ve fotovoltaice. No tak tam ten otruba, to je nějakj astrofyzik, kterj vůbec neví, co to je pulzní infrastrukt, taková je úroveň našich škol zřejmě. Pak paní z minist z toho z toho z SSU, to znamená stáť zdravotního ústavu, ta vůbec neví nic. No a ten tady ten předseda kontroly komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa se směje. Mně to připadá trošku, jak ten pořadsky zkoumal si usměv idiota. Tady je další věc, o které se nemluví a to je zásah těch větrníků. Eh, blesky. Jednak oni přitahují blesky a jednak umožňují blesky obrácným směrem. To znám ze zeměního blaku. Já jsem použil tu rovnici Erikssonovu a tam jsem dosadl parametry pro Českou republiku a vychází mi 3,5 zásahu za rok do té do té vrtule. Ty vrtule sice mají uzemnění, ale ten blesk nebere při těch velkých intenzitách. On tu vrtuli může rozštěpit nebo zvýšit ty jej erozy nebo způsobit dokonce požár té elektrárny. Nikdo to neuhasí. Hasiči to mají zakázáno hasit v lese. Hotovo a tam máte přes kubík voleje motorového. To když začne hoře, tak to kontamuje půdu, zapálí to ten les při tom větru. A když jsem si četl způsoby dekontaminace od toho oleje, no to byla to byla pohádka pro křemka ochomůrku, protože z kapilár skalních to nikdo nedostane nikdy. To pomalu bude klesat do těch spodních vod a máte to 1 litr voleje, milion litrů pitné vody. No a teď jsme u těch těch účinků, jo? To jsme si řekli u těch účinků na lidské zdraví. On to je v podstatě biofyzikální útok, protože jednak ta kontaminace chemická, která ještě není přesně spočítaná, jestli má nebo nemá až tak velký dopad, ale je to je to ten útok přes ten pulzný infrazvuk, protože jednak to bliká, jednak to odráží světlo ty lopatky, což ten stroboskopický efekt. Ale tím hlavním je ten účinek toho infrazvuku na naše na naše střední ucho zvukový systém, který to př vy to neslyšíte. Jenomže to neznamená, že to nepůsobí. To způsobuje etické vlny vyslovené do mozku. Ten mozek na ně reaguje. Oni mu ruší jeho vlastní taktovací frekvence, což je ta alfa vlna, teta vlna. Ruší to frekvenci, na který pracuje srdce. Čili ten člověk je praven tím stresu. Já tady jenom Jo, to máme to střed kurník to střední uFO. Tam je důležitor orgán to je orgán, který umožňuje přenášet akustické vlnění na hydrocké vlnění a to na akustický signál mozku. Ale ty pulzy, ty pulzy jsou tak prudké, že ta kapalina nestačí reagovat. Teď to jsou smíkové síly, které tady ty vlasové buňky, které mají ty cíly pří membráně, s nima smíkají a dojde k jejich naprostému energetickému vyčerpání. A vy potom i normální zvuk, kdybyste měl ladičku ton a tak on bude pzor a tole na vás působí protože protože váš mozek zpracovává poziční signály očí ze nesvalového tonu a vlastně z těch zvukových vln a dostává nesynchronní signál, kterej vejde ke kinetóze. To znáte z lodě třema. Takže ten člověk je v perlamentě, v kinentóze, kterou není schopen kompenzovat. To vede k tomu, to vede k tomu, že vlastně se aktivuje a teď jsem u toho nejpodstatnějšího. To jsme si řekli. Ten zvuk je vec, to je to vibrování, to je velice iritující, jo. A vede to k další zásadní věci, že ta osa, hypotalamus, hypofýza nadvinky je neustále stimulovaná. Je to stres a ty nadradvinky produkují stresový hormon kortizol. Ten je v pořádku na krátký stres. Ten vám umožň zvládnout, ale chronické uvolňování kortizou to vede vlastně k vyčerpání toho organismu. Vy se nejste vyspali, nejste jste prostě bez energie a má to vliv i na metabolický dráhy. Čili ten organismus se vyčerpává, poruší se vlastně metabolismus vápníku a kosti. To je degradace toho organismu. pomalá, ale soustavná degradace zdraví toho člověka, nejen člověka. Ty zvířata v těch vztahích tě nemůžou nikamíst. Ty tam zůstávají a ví, že to snížuje lihnivost u slepic, snížuje se šíř tloužka z kořápek a tak dále. prostě má to dopad na zemědělství, na výnosy. Ten výbor akustický stres už je dneska věckým pojmem a hlavně to i ten dopad na těhot té ženy. Jednak ten plot to také vnímá, vnímá zeměny hladin kortizolů v těhleté matky a snižuje se porodní váha. Zkracuje se doba těhotenství předčasné porody a v době, kdy nám klesá porodnost, ať si říká do co chce. Já si myslím, že to je zvalné většině vakcínama. Takže to je další další negativní účinek. Oloženě naprukce, reproduční stres. Tady máte tu dráhu, ten hypotalamus, hypofyza a nadzvinky. A ten zvýšený kortizol se našel jednak v trusu volněží zvířat v blízkosti elektráren a jednak takovým dobrým markrem je kortizol srsti. To všechno potvrzuje, že i ty zvířata na to reagují. Tady jsme mluvili o tom oleji v těch převodovkách, který uniká jak ta elektrárna stárne. No, jednak dochází k degradaci půdy. O tom jsme mluvili, jo. Zemědělská půda dneska největší bohatství, ale ten dopad je především na societu těch dotyčných obcí. Tam dojde k těm k tom rozporu mezi lidma, co jsou pro protroti, to je úplně stejně v tom covidu, jo. A pomáhají tomu sdělovací prostředky ti lidé už. Pak ztrácí, to jsou všecko už vědecké pojmy. Ztrácí vztah té lokalitě, k té zemi, k tomu svýmu místu, kde se narodil bydlí a mají pocit vězeně vykořenění. Oni nemohou nikam jít, protože dneska přestěhovat se do jakovýho domu to stojí peníze, ta jejich nemovitost ztratila hodnotu, tu neprodají. A zač a to nejhorší je, že ztrácejí vlastně jakýkoliv vztah a důvěr k politikům toho zřízení. Jo, to je to je takový krok ke zhroucení systému. Tři migrace a přestanou být hrdi. Tady se dostane ke konci. Ty socialický výstupy a výzkumy, ty to naprosto jasně už dokazují v těch zemích, jak je Švédsko, Austrálie, Kanada. J těch venkovecký hasiči jsou tou dneska jedinou strukturou, která držíte venko pohromadě. A pokud lidé to přestanou chtít dělat, jo, no, tak se zhrudí ta sociita na tom venkově. Tady máte potom závěr, ten vám přečtu, že ten zápas od větrné elektrárny není jen technickým a ekonomickým sporem o zdroj energie. Je to hluboký zápas o právo na domov, klid a zachování lidské tváře venkova. Ukazuje se, že pokud stát prosazuje energetickou politiku silou a ignoruje lidi na zemi, platí za to daň v podobě rozpadu společnosti. Támhle máte mrtvé orly, kteří zahynul na těch lopatkách. Zase by jsem tady mohl citovat ty pitomosti, co o tom říkají, že přece ty těch ptáků zahyne víc na slince kočkama. Jo, vrabec na dvoře zahyne, to chytne kočka, ten nelítá od těch tráen. Tam lítají ty ti vzácní vrcholní predátoři a 100 vrabců nezpůsob rozpad toho té populace, ale dva orly, to už je vlastně velký zásah té populace. Tady ještě poslední závěr, tedy kdo a co pohání vytré elektrárny? No tak samozřejmě to není ten vítr, to je těch 400 miliard dotací a chtivost a chamtivost těch baronů těch nastrčených šmejdů, betové lobby zkorumpovaných politiků a vlastníků hlavních médií, což je ČTA sr.o. Čili to moratorium musí být na výstavbu těch elektráren. Pokud vím, tak Vysočina už ho tam udělala. Jestli ho dokáže udržet a prosadit, to nevím. No a tady jsem si dovolil, tak co to zatím stojí, že jo. Závisí na premiéru, jak se k tomu postavím. Tady máte, co to vlastně poháním. Tam máte toho mladýho nadějnýho v tom Ferrari s těma penězem na tamle máte rodinu, která tam musí žít. >> Takže děkujeme panu profesor Tjankovi. Děkujeme moc. Yeah.