Petr Macinka: To nejlepší z INTERVIEW (12.11.2026)
Petr Macinka: To nejlepší z INTERVIEW (12.11.2026)
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
tak jak by pane vicepremiére měla vypadat ta evropská odpověď z Dublinu na ruské volání po otevření otázky Evropské bezpečnostní architektury? >> Tak hlavně podle mého názoru ta evropská odpověď by měla by měla vypadat tak, že eh by si Evropa přála být u těch jednání, eh aby když už se má diskutovat nějaká evropská bezpečnostní architektura, tak aby u toho seděli také nějací Evropané. To myslím, že je alfa a omega celého celé tady této debaty. Ono není možné to nechávat jenom na Američanech, i když jsou je jsou zástupci řady zemí, kteří jsou třeba s Američany v kontaktu. Přesto, přesto e bez Evropy to určitě eh domluvit n žádná změna nebo žádné jiné nastavení nepůjde. Dostaneme se k tomu, co jako vicepremiér vlády Země, která byla součástí sovětského bloku, říkáte tomu, že Američané zjevně se nebrání otevření otázky, širší otázky evropské bezpečnostní architektury? Tak já myslím, že je to jedna z věcí, nejenom ta evropská bezpečnostní architektura, ale vůbec to nastavení, bezpečnostní nastavení té Evropy po válce, aby aby se zabránilo tomu, že třeba se nějaká válka bude opakovat nebo že se třeba vrátí poté, co by třeba se podařilo tu válku aspoň zastavit, že by se vrátily nějaké boje. Takže to je to je jedna věc. Američané jsou podle mého názoru teď v trošku složitější situaci. kdy e kdy mají po po volbách po midterms po volbách, které v lednu definitivně promění složení celého kongresu, tudíž tudíž v podstatě ztratí třeba americký prezident ztratí možnost být ostřejší v některých vyjádřeních, které se týkají třeba účasti Spojených států amerických v alianci, protože to jsou věci, které potom samozřejmě podléhají tomu kongresu ke schválení A obávám se tedy v uvozovkách, že nic také žádné divoké návrhy nebo nápady jakéhokoliv prezidenta republikánského by demokratický kongres nikdy v životě nepodpořil. Jdeme o to, zda za této situace se neotvírá pro Evropu něco jako pandořina skříňka, která je nebezpečná, protože Rusku jde do značné míry o návrat nejen k roku 1997 před rozšířením Severoatlantické aliance, ale do značné míry taky o návrat doby železné opony, tedy do doby, kdy jsme byli v jeho sféře vlivu. Z toho nemáte obavy? >> Tak eh z toho já obavy určitě nemám. Eh ani bych to nenazýval pandořinou skříňkou. Pandořina skříňka naopak podle mého názoru otevřena byla a v důsledku toho sledujeme už pátý rok pártý rok války v Evropě. To myslím, že neexistuje asi nic horšího než válka. Takže e mluvit teď o pandořiných skříňkách těžko říct. slýchámady tyadyady tyto nápady od různých komentátorů, ale je to opravdu na úrovni komentátorů a nebo nebo velmi přehnané velmi přehnané řeči, které které někdo vede, ale myslím si, že úvaha o tom o nějaké návraty před rok 97 nebo dokonce do konce do sovětenského bloku, to tomu už snad nikdo nemůže věřit ani v Rusku. Nicméně zaznělo to přímo při těch jednáních v Abu Dhabi a je to přeci něco, co dlouhodobě traktuje eh ruský prezident Vladimír Putin. Ten se některá knetají tím, že chce návrat minimálně před rok 1997, že Rusko chce, aby se aliance nerozšiřila dál a umenšila svoji přítomnost v těch zemích, které do ní přistoupily v roce 97 včetně Česka. Rozumím tomu, ale ale představa, že se že se vrátíme v čase 30 let zpátky je opravdu představa iracionální. To se určitě nestane. >> Co je kance toho, že se to skutečně nestane, že Spojené státy, kterým nevadí debata s Ruskem o této problematice, o tomto tématu, že nakonec neustoupí v tom oslabení, které jste popsal na tyto ruské požáky? No hlavně hlavně by na to museli na to, že někdo nebude členem NATO a nebo že se eh že se NATO rozdělí do dvou různých úrovní. Jedno je nějaké reálné a jedno je nějaké nominální, tak s tím by hlavně musela souhlasit ta aliance. A já si neumím představit, opravdu v nejbojnější fantazii si neumím představit ani tu debatu mezi mezi aliančními partnery o tom, že by se něco takového dělalo. Ono by samozřejmě došlo k obrovskému oslabení té severoatlantické aliance a myslím, že asi nikdo z z reprezentantů žádné z těch členských zemí by nikdy nic takového neudělal, ani by o tom neuvažoval. Co jsou tedy pohledem ministra zahraničních věcí české vlády červené linie z pohledu bezpečnosti České republiky? Co už by v těch jednáních s Ruskem ohrožovalo bezpečnost Česka a možná suverénní postavení České republiky? Já bych tedy, já bych tedy hlavně asi nepřistupoval a myslím, že to tak nikdo ani nečiní na na debatu s Ruskem o bezpečnosti České republiky. To myslím, že e je něco, co co také asi nenastává. Možná odvozeně, protože samozřejmě míra bezpečí a míra bezpečnosti nejenom České republiky, ale i ostatních zemí se logicky snižuje v situaci, kdy je v Evropě válka. To to určitě ano, ale eh ta debata přece nemá být o České republice. Ona nemá být o západní Evropě. Ona nemá být eh nemá být o střední Evropě, ale má vést k tomu, že někde ta válka skončí. To jsou ale přece spojený nádoby, tedy Evropa bez války, ale s větším vlivem Ruska neohrožuje bezpečnost České republiky. >> Jenže teď se nebavíme o vlivu. Teď se opravdu e bavíme v situaci a to je potřeba si zasadit do do do toho kontextu. Teď se bavíme v situaci, kdy na Ukrajině eh se střílí z ze samopalu a z kanónu, lítají tam drony a rakety a v prvním krokem by bylo dobré, aby nebo v prvním kroku by bylo dobré to zastavit. A pak se bude jednat o příštím bezpečnostním nastavení Evropy. Bude se určitě jednat o o podobě hranic, o nějakém o nějakých územních ztrátách či či ziscích a a tak dále. Tak to tak to není. Omlouvám se, že vám do toho vstupuju. Tak to není z pohledu Ruska. Rusko přece říká na prvním místě chceme mít záruky změny bezpečnostní architektury Evropy a potom teprve zastavíme klid zbraně. Tak co to vypovídá o zájme Ruska? Já myslím, že ta situace už eh by nemusela být brána takto takto fatálně nebo takto takto ostře eh tak jako to bylo dřív, že prostě není možné uvažovat o tom, či onom o nějakých třeba územních ztrátách nebo o způsobu ukončení té války. Před lety jsme slyšeli, že jediný možný nebo myslitelný nebo přijatelný způsob ukončení té války z pohledu třeba Evropy je, že že Rusko bude vytlačeno úplně z Evropy a tak dále. Kdyby se na to přistoupil, přistoupil byste na ten ruský požadavek nejdřív záruky ohledně bezpečnostní architektury podle toho, jak si to Moskva představuje v Evropě a teprve potom klid zbraní nebo to musí být obrácené. >> Pokud já bych byl v té v té situaci, tak tak bych tento tak bych měl postoj opačný, logicky. E prostě dobře, pojďme se bavit, ale nejdřív zastavme střílení. prostě pojďme se bavit o příměří a nejdřív zastavme to zabíjení, zastavme ničení té země a plítvání obrovského množství zdrojů a pak se bavme vo míru, vo území, o o já nevím čem možném, o bezpečnostních nastaveních a ta tato debata pak klidně nech trvá třeba 10 let, to je jedno. Ale >> jak k tomu Rusko dotlačit, když to jeho stanovisko, stanovisko Moskvy je přesně opačná, >> tak eh každý, každá z těch stran toho jednání má nějaké možnosti. Eh, v tuto chvíli vidíme tedy eh vidíme tedy dvě strany, které mají vojenské možnosti. To je Ukrajina a Rusko. Eh, vidíme Spojené státy americké, které mají svojí sílu, nepochybně politickou i diplomatickou, ale i vojenskou, k tomu, aby eh byly poslouchány třeba Ruskem. A eh pak máme tady Evropu, která by měla podle mého názoru a nejenom podle mého názoru také se stát jednou z těch jednacích stran. A Evropa zase se spíše zaměřuje na formy různého ekonomického tlaku na Rusko. To znamená, my máme poměrně poměrně intenzivně intenzivní agendu sankční, ekonomických sankcí a tak dále. Možná a to je tedy můj osobní názor, možná ty sankce by třeba nemusely být vždycky používány pouze jenom jako byč, ale také třeba i jako cukr. To znamená, dobře, můžeme udělat my nějaký ústupek v tom smyslu, že třeba se domluvíme na tom, že část těch sankcí bude za odměnu. Poté, co třeba Rusko přistoup by přistoupilo na na příměří a nějakou dobu by ho drželo, tak by část těch sankcí třeba mohla být delistována. Ono to má samozřejmě několik několik úskalí, která nejsou vůbec jednoduchá vyřešit. Já bych tam hned na první pohled viděl asi tři nějaké hlavní hlavní problémy, ale je to obecně Evropa má nástroj, který je nástrojem ekonomického tlaku, který ale dopadá samozřejmě na turskou ekonomiku. Máte pocit, že to je funkční nástroj, který může fungovat za situace, kdy třeba vyjednavač ruský Vladimír Bedinský říká i o té evropské účasti při jednáních, až se v evropských hlavách probudí svědomí, budou k mírovému stolu připuštěni. >> Tak je jsou to jsou to jsou to takové ruské ruské řeči pojednání. Každý asi si chce zachovat svoji tvář, protože pokud se vždy dojde k nějakému konsenzu nebo aspoň k nákroku, tak tím pádem eh ztrácí vždycky tu částečně tu pozici obě dvě ty strany. A teď tomu byste nepřikládal váhou. >> Nevím, asi asi asi v tuto chvíli to není podstatné, abychom to řešili, protože Evropa opravdu u toho jednacího stolu nesedí. Já když se dívám, snažím se na ta jednání dívat racionálně a snažím se na ně dívat realisticky a s chladnou hlavou, tak čtu třeba vyjádření eh ukrajinských vyjednavačů, třeba pana Budanova, který už před tím jednáním vlastně formuloval, co by mohlo být považováno za úspěch a říká, když to bude alespoň nějaká dohoda třeba o výměně vězňů, tak to na ten první pokus nebude špatné. A vidíme, že vlastně se toto na tomto se dohodnout byli schopni. A musím poslední věta teda zatím jediná věc, na které se dohodli. >> Je to zatím jediná věc, na které se dohodli, ale vždycky je třeba říkat, že válka nikdy se neukončuje na na tom prvním jednání, ale vždycky až na tom posledním. >> Mimochodem, k jakému cíli by to podle vás mělo směřovat ta vyjednávání? respektive jinak je cílem eh do maximální možné míry silná Ukrajina. Je toto nutnou zárukou bezpečnosti i pro Českou republiku? Musí to dopadnout takto. >> Já myslím, že bychom se na to měli dívat postup a postupovat, jak se říká, sekvenčně, nikoliv globálně. To znamená, OK, můžeme se můžeme mít můžeme mít nějakou vizi nějakého cíle, ale ta ten cíl a ta vize se může lišit. Já myslím, že důležitý je ten první krok a ten už si snad uvědomují úplně všichni tedy na západě, že že tím prvním krokem mohla být dohoda, když už tedy máme za sebou výměnu vězňu, tak teď třeba alespoň přestat zabíjet a jednat dál za klidu zbraní. >> A ta vize z pohledu České republiky, co je tedy eh to, jak by to mělo dopadnout, aby nebyla ohrožena bezpečnost České republiky? No tak hele, v první řadě, v první řadě bezpečnost se zvýší, přestane probíhat v Evropě válka. To je myslím jasné, jasná obecná obecná věc. Z pohledu České republiky určitě určitě je a nejenom z České republiky je určitě výrazně zajímavější vize pomáhat Ukrajině nikoliv čelit čelit válce a čelit invazi, ale třeba pomáhat Ukrajině při rekonstrukci té země, takže otočit to negativní do toho pozitivního. >> No, abych tom správně rozuměl i výsledak, který by znamenal to, že by Ukrajina byla do značné míry třeba vazalským státem Ruska, znamená zajištění bezpečnosti České republiky. To jsou to jsou věci, ale vždycky my nesmíme na tu Ukrajinu zapomínat. E prostě ta dohoda žádná nebude taková, se kterou by nesouhlasila Ukrajina. Takže pokud budeme, pokud budeme někdy diskutovat o nebo pokud bude diskutováno o třeba nějakých územních ztrátách Ukrajiny, tak bez toho, aniž by to Ukrajina nepřijala, tak žádná taková dohoda nebude. Vy jste říkal, že nutnou odpovědí evropskou zablinu e na ty stávající požadavky Ruska eh jednat o evropské bezpečnostní architektuře je shoda nebo na výběru e toho, kdo bude za Evropu jednat nebo sedět u toho jednacího stolu. Jak moc je realistické se domnívat, že k tomu eh ten neformální samit v Dublinu přespěje? Jak moc? Tak pozitivní, pozitivní je, že tady tato otázka je už vážně skloňována. Kdybyste někomu položil tady takovouto otázku, zda by neměla jednat třeba i s Ruskem Evropa nebo někdo z Evropy před dvěma lety, tak myslím, že byste asi nenašel nikoho, kdo by kdo by to chtěl mezi těmi mezi těmi evropskými lidry. Dnes už myslím, že většina e většina ví, že to je nutnost a že když u toho stolu Evropa sedět nebude, tak to tak nebude ve vý nebude v dobré pozici. >> Ta situace akceleruje, ta jednání nějakým způsobem eh postupují dál. Tak mě zajímá, jak moc hoří ten evropský výběr. Zda stačí, aby k tomu výběru došlo až na řádném summitu v prosinci, nebo zda je nutné uspíšit? Tam tam je. Já si myslím, že čím dříve tím lépe. Určitě musím to musíme vždycky vždycky musíme zohlednit několik věcí. Zaprvé ta osoba, která byla vybrána, tak musí být respektována západem, ale musí být také akceptována akceptována tím východem, což je takový jestli první taková první podmínka. Potom volají Poláci hodně a nemůžeme tam, nemůžeme tam vybrat si my někoho slepě s klapkami na očích, se kterým třeba třeba Rusko v životě jednat nebude a nebo nemůžeme vybrat zároveň někoho, komu třeba nebudou důvěřovat e Ukrajinci a tak dále. Čili už jenom toto je je docela docela důležité. E další věc je potom mandát, e, s jakým by na takováto jednání ta osoba jela, což potom je eh složité. Bu buď budeme v situaci, že že se na něčem budouř muset shodnout 27 zemí, tak myslím, že ten mandát by měl odpovídat tomu, že ta osoba bude skutečnou osobností, která bude mít důvěru takovou, že ten mandát by třeba mohl být i volnější, protože na striktním nějakém rámci mandátu se podle mě 27 zemí nezhodne. Může se 27 zemí shodnout na to mně jménu, protože i to se zmiňuje, že to samo o sobě je velmi obtížné a že možná kompromisní variantou by byl výběr nějaké sice úzké, ale více početné skupiny je evropských zástupců. I to by bylo řešení. Nepochybně ano. Nepochybně ano. Vidíme to, že že Spojené státy americké také mají dva vyjednavače a to jsou ty dvě viditelné postavy. Eh, s nimiž tam určitě oni tam nejezdí jenom ve dvou, mají tam s sebou nějaký tým a tak dále. Čili to není o tom, že hledáme jednu jedinou osobu. Může to být klidně nějaký užší tým složený buďto z evropských lídrů, nebo viděli jsme, já tedy pozitivně hodnotím třeba i tu iniciativu finského prezidenta a norského norského předsedy vlády, kteří tedy telefonovali s Vladimírem Putinem z pozice toho, že jsou oba dva sousední sousední země s Ruskem a tak dále. Čili jednat se začíná a já myslím, že to je dobře. >> Finský prezident, kterého jste právě zmínil, je ten typ osobnosti, který by podle vás eh mohla podpořit Česká republika nebo který by byl vhodný a splňoval ta kritéria, které jste popsal? >> Určitě to nepochybně to je jeden z těch z těch lidí, kteří by obstáli. To je zaprvé je to člověk, který byť tedy nemá úplně stejné názory ani postoje jako třeba eh americká administrativa, přesto je respektován respektován Američany. E těch lidí je víc. Například třeba italská premiérka Georgea Meloniová. E, čili určitě těch lidí nemáme nedostatek, ale důležité je na tom shodnout se, bude li to jít někdo nebo tým a s čím, s jakými postoji tam pojedou, nebo jestli třeba dostanou nějaký flexibilnější či volnější mandát k tomu, aby tam jednali. >> Co lidé znitra struktur Evropské unie, konkrétně šéf Evropské rady Antoní Košta nebo šéfka evropské diplomacie Kaja Kalasová? Ty si taky dovedete představit? >> Já si dovedu představit kohokoliv. Nejsem, ale znovu se vracím k tomu, co musí to být někdo, kdo bude, kdo bude respektován na západě a akceptován na východě. Já si nemyslím, nejsem si jistý, jestli jestli Kaja Kalasová, kterou teď, >> kterou teď vidíme na obrázku, eh ona má poměrně ostré postoje dané třeba i svým životním příběhem, které, které jsou velmi ostré vůči Rusku, také je potřeba mít vyjednavače, který říkám bude bude přijatelný. Já nevím, jak moc by byla přijatelná Kaja Kalasová. Nevím, jestli se o jejím jménu zmiňuje, jestli se o něm uvažuje, jestli je zmiňováno, to netuším. Já jsem neslyšel o tom, že by se bavil někdo o tom, že by Kaja Kalasová. Slyšel jsem o tom, že by Antonio Košta mohl také být jedním z těch, >> co český prezident Petr Pavel, kterého v této souvislosti nedávno zmínil britský telegraf s odkazem na jeho zkušenosti s vyjednáváním s Ruskem v době, kdy byl šéfem vojenského výboru NATO. To by byl dobrý kandidát. >> Tak nepochybně by to bylo bylo pro Českou republiku mimořádně prestižní. To určitě ano. Těžko říct, jak jestli by jestli by pan prezident Petr Pavel obstál, >> byl by to dobrý kandidát. Je to člověk z NATO, což je což je určitě by to bylo průbířský kámen, jestli jestli člověka s vojenskou minulostí a s historií vysoké funkce v NATO by třeba chtěli u toho stolu všechny ty tř ty strany. To netuším. >> Tady možná dodajíme, že on sám říká, řekl to tuším v Trenčíně před několika dny, že tu ambici nemá. Jenom pod čarou platí stále, že v případě, kdyby k tomu došlo české ministerstvo zahraničních věcí, prezidenta v té roli podpoří. Tak jistě, pokud by na to došlo a prezidentu Pavlovi by tady tato role byla svěřena, tak samozřejmě České ministerstvo zahraničních věcí je plně připraveno takovou podporu poskytnout. To je asi jasné. >> Český premiér Andrej Babiš by měl v Dublinu jednat s ukrajinským prezidentem Volodimírem Zelenským. O to jednání požádala ukrajinská strana. Vy jako ministr zahraničních věcí víta, co by měla být témata? Eh, vím, že to jednání probíhá právě právě nyní >> v těchto chvílích. >> V těchto chvílích, pokud teda tedy třeba v těchto chvílích nějak neskončilo, ale když jsme se připravovali tady mikrofony na klopy, tak spolu stále ještě jednali. Tak já jsem zvědav, s čím přijde eh s čím přijde nějaký zápis nebo s čím přijdou kolegové. >> Eh, témata vždycky jsou vždycky jsou avizována. Eh, vždycky, ale ale to jednání potom stejně potom probíhá. Já myslím, že tam je zájem osvětlit nějak situaci, v jaké se nyní Ukrajina nachází. Eh, určitě řeč dojde také na pokračování třeba muniční iniciativy nebo na nějakou humanitární pomoc, ale možná také možná také na ta jednání eh trilaterální, na pozice Evropy a na tom, jak dál jak dále s tím pokračovat. Ukrajina má zájem o české letoun Skyfox od firmy Ero. Koneckonců jednom a zmiňoval to. Vicepremiér Karel Havlíček. Mluví se o zájmu o 16 let, o 16 letounů. Čtyři už podle Karla Havlíčka mají být potvrzené. Co to znamená? To znamená, že na to už je podepsaná smlouva a je zajištěno financování. Eh, tady tato záležitost s těmi s těmi Skyfoxy, s těmi letadly se už řeší nějakou dobu. Řeší se už řadu měsíců. E, Ukrajina je velmi velmi naléhavě potřebuje kvůli nadcházející zimě a kvůli kvůli doplnění vlastně možností a kapacit pro svůj pro svoji vzdušnou obranu. Takže my jsme už řadu měsíců v diskuzi s se společností Aerov dochody. I já osobně eh jsme diskutovali s nimi, aby třeba mohly tedy tyto tato letadla být vyrobena nebo uvolněna. E dříve třeba předtím, než budou dodána, třeba aby ukrajinská strana byla upřednost by na Ukrajinu mohli zamířit už letos před Simou. >> Já co pokud já vím, tak eh v tuto chvíli eh na české straně je vše hotovo. Eh a čeká se to. Já i osobně jsem to e se snažil trošku urychlovat, čeká se ještě na nějaké exportní licence, protože každý výrobce, každé komponenty z každé země, protože to je vojenský materiál, tak musí dodat exportní licenci. Čili myslím, že eh myslím, že tam se bavíme ještě o nějakých chybějících povoleních z Belgie, z Francie a ze Spojených států amerických, která tam dodává nějakou tu avioniku. Eh myslím, že na tyto čtyři letouny už je zajištěno i financování. >> Eh pak se a ta debata celou dobu je o 16 letadlech. Eh my se také snažíme pomoct ukrajinské straně zajistit financování. Já jsem už asi na konci července jsem napsal právě v této věci společný dopis asi na 12 ministrů zahraničních věcí z z Austrálie, z Kanady a z 10 zemí společně s společně s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Sibihou, ve které jsme vysvětlovali tu situaci a žádali jsme žádali jsme partnery, jestli by se nepřipojili třeba k financování tady těchto těchto zbývajících 12 letounů s tím, že čtyři další by mohly být dodány v příštím roce a osm dalších v roce 2028. Čili to je proces, který už už nějakou dobu běží a já mám radost, že se to posouvá, takže to Karel Havlíček mohl mohl už teď teď uznát. To taky o tom, že podpora ze strany České republiky bude formou záruk. Eh, hnutí SPD, které je součástí vládní koalice, s tím souhlasí, protože se má jednat taky o bojové verze těch Skyfoxů a hnutí SPD dlouhodobě traktuje žádné zbraně pro Ukrajinu. Koneckonců vzpomínáte si na tu roztržku červencovou ohledně financí do programu PUR. >> Rozumím, ale tady musím upozornit, že toto je v podstatě čistě byznysová záležitost, kdy Ukrajina české vlády součástí hnutí a spádá. Ukrajina si ty Ukrajina si ty ty letouny kupuje, normálně si je kupuje na čtyři letouny má zajištěno financování z evropských zdrojů a my pomáháme Ukrajině zajistit financování na ty na ty další. Nemyslím tím, že bychom my pomáhali tím, že bysme nějaké peníze na to dávali. To si my nemůžeme dovolit. nám se podařilo zajistit, aby nebo přesvědčit nebo domluvit domluvit se s výrobcem, aby upřednostnil Ukrajince, aby nečekali příliš dlouho. Jdeme o tu politickou stránku věci. Hnutí SPD s tím souhlasí, abychom tady potom dlouhé týdny opět nepopisovali roztržku mezi SPD a vámi. >> Ne, hnutí SPD má velmi striktní pozici v tom, že nechce, aby prostředky českých daňových poplatníků putovaly na Ukrajinu nebo spíše na na zbraně. Je to jejich politický postoj a proto toto není tento případ. Tady se jedná opravdu o o kontrakt, kdy Ukrajina si koupí ta zakázka bude mít hodnotu někde mezi 6 až 8 miliardami jako mám do očí. S tím nemám problém. >> Já když jsem posílal tady tento dopis, který tady mám u sebe z 31. července, eh, který jsme společně podepsali s ukrajinským ministrem zahraničních věcí. Tak já samozřejmě jsem o tom, eh, Tomia Okamuru informoval, že to udělám, aby aby to věděl, abychom se nepřekvapovali. A samozřejmě Tomio Okamura ví, že to je to je obchod, že firma prodá za několik miliard nějaká letadla, zdaní to u nás a my budeme mít v uvozovkách na na důchody třeba nebo na něco takového. Čili SPD nemá žádný problém s podporou byznysu a exportu. Dobře, ještě poslední věc v rychlosti. pán vicepremiér. Eh, jedním z témat, která rezonují v současné době, je neúčast českých vojáků na cvičením uskupení koalici A 262 v Polsku. Eh, dosud nezaznělo jasně, zda Česká republika dostala pozvánku na to cvičení nebo eh zda tu pozvánku a odmítla ji, nebo zda tu pozvánku vůbec nedostala. Prosím o jasnou odpověď. Dostali jsme nebo nedostali? Já vám já vám to vysvětlím. My jsme tu pozvánku nedostali, eh, ale eh, já sleduji tady tuto tuto aféru tím, že my se pohybujeme v trošku vyhrocené atmosféře a proto hnedka každý se snaží vidět za za každou takovouto věcí něco, co v tom není. Eh, tady se jedná o cvičení takzvané koalice ochotných, která čítá zhruba, já teď přesně nevím kolik, ale asi 30 zemí, z nichž 11 připravuje se připravuje se na eh případné nasazení, kdyby Rusko nedodrželo podmínky př. nasazení naszení na Ukrajině. Přesně tak tady to toho cvičení se účastní 11 zemí. To znamená většina zemí, ne? Většina zemí z té z té koalice ochotných nikoliv. Česká republika už a tady tato koalice ochotných, tady tato aktivita vznikla někdy v únoru 2025 a tehdy už i předchozí česká vláda rozhodla, že se vojáci účastnit v případě toho, co jste popsal, na ukrajinském území nebudou. Toto deklarovalo řada dalších zemí, třeba Itálie a tak dále. A proto my jsme oficiálně nevyčlenili kapacitu na to, nevyčlenili jsme strukturu a neavizovali jsme, že že něco takového budeme dělat. A proto žádná z těch zemí, která se třeba podílí jiným způsobem, tak jako Česká republika, my se podílíme velitelsky. My máme naše lidi třeba ve štábu, v plánovacím štábu ve Francii a tak dále. Čili žádná z těch zemí nedostala tu pozvánku logicky. Ono by to nedávalo smysl, když my deklarujeme, že eh čeští ani třeba italští a naši vojáci nikdy na Ukrajině působit nebudou, aby potom někde cvičili. >> Petr Macinka, pánovica premiéra, děkuju, že jste byl hostem interview. Pěkný večer. >> Děkuji.






