Pavel chce monarchii? Macinka zuří. A tajemství Havlovy knihovny odhaleno

Vítejte u zpráv Veroxu.

Dnes je čtvrtek 6. srpna 2026.

Král místo prezidenta – Petr Pavel říká, že by mu monarchie nevadila. Ministr Macinka mluví o útoku na českou státnost. Kolem Petra Pavla se znovu vynořuje muž z jeho minulosti. Bývalý spolužák prezidenta Pavel Beneš chystá další veřejné vystoupení. Knihovna Václava Havla hledá nové jméno a nové peníze. Zjistilo, že stopa možného názvu už leží na internetu. V severní Africe se mezitím chystá další pokus o masový průnik do španělské Ceuty. Carlson představil vlastní politický manifest a americká pravice se začíná štěpit přímo před očima Donalda Trumpa. Evropská unie utahuje šrouby kolem umělé inteligence. Co všechno bude muset být označeno a kdo bude rozhodovat, co smí algoritmus říci?

Začínáme.

Pojďme na to.

Český prezident Petr Pavel prohlásil, že by neměl problém s parlamentní monarchií, kdyby si ji přáli občané a kdyby existoval nepochybnitelný následník trůnu. Zní to jako nevinná historická debata.

Jenže Petr Pavel není profesorem dějepisu, nýbrž prezidentem republiky, který při nástupu do funkce skládá slib věrnosti České republice. Ministr zahraničí Petr Macinka proto prezidentova slova označil za útok na českou státnost. Zpochybnil také, zda je podobné uvažování slučitelné s prezidentským slibem.

Na hradě se tak opět řeší všechno možné, jen ne to, zda hlava státu skutečně stojí nad každodenním politickým bojem.

Petr Macinka zároveň neprodloužil bývalému ministru kultury Danielu Hermanovi oprávnění působit jako honorární konzul Lichtensteinska v České republice. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že nejde o nepřátelský signál vůči Lichtensteinsku. Parlamentní listy ale citují anonymní zdroje.

Podle nichž mohlo jít také o reakci na Hermanovy aktivity kolem majetkových nároků a česko-lichtensteinkých vztahů. V článku se objevuje dokonce tvrzení, že měl být prezidentovi předložen návrh společného fondu, do kterého by byl vložen sporný lichtensteinský majetek.

Jedno je jisté – Macinka pokračuje v personálním i politickém úklidu po předchozí vládě a pokaždé, když odstraní dalšího představitele starých struktur, spustí se stejný povyk o ohrožení diplomacie, demokracie nebo západního směřování země.

Aby bylo jasno, avizuje nové vystoupení Pavla Beneše, někdejšího spolužáka Petra Pavla z vojenského prostředí. Beneš již dříve veřejně zpochybňoval způsob, jakým prezident popisuje svou předlistopadovou kariéru a přípravu pro práci ve vojenském zpravodajství. Nyní má znovu předložit své vzpomínky a dokumenty.

Samotná minulost Petra Pavla přitom není tajemstvím. Tajemstvím zůstává spíše to, proč se při každé podrobnější otázce část médií začne chovat, jako kdyby dotaz na komunistickou kariéru prezidenta představoval útok na demokracii.

V případě jiných politiků se minulost rozebírá po dnech, hodinách a jednotlivých větách. U Petra Pavla máme být spokojeni s tvrzením, že už je to přece dávno. Jenže minulost se nemění podle toho, kdo právě sedí na hradě.

Více v sobotu ve 20:00 na webu verox.cz.

Knihovna Václava Havla se připravuje na změnu názvu a současně plánuje nový fundraising. Důvodem je spor o používání Havlova jména a ochranných známek, které kontroluje nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Ve veřejném prostoru se proto objevilo označení Knihovna Ferdinanda Vaňka podle Havlovy literární postavy a nyní vlastní zjištění, aby bylo jasno.

Člen správní rady knihovny Philip Stehellin si už 10. června zaregistroval doménu prezidentskaknih.cz.

Nabízí se tedy otázka – hledá knihovna nové jméno, nebo už bylo rozhodnuto a veřejnosti se změna teprve postupně dávkuje?

Název Prezidentská knihovna by navíc instituci umožnil odstřihnout se od jediného jména a současně si ponechat přístup k prezidentské symbolice, zahraničním dárcům i veřejné prestiži.

Uvidíme, zda šlo pouze o preventivní registraci domény. Náhody bývají možné. V české politice jsou ale někdy až pozoruhodně dobře připravené.

Komentátor Petr Holec se ptá, kam zmizela velká média v okamžiku, kdy se Bitcoinová kauza posunula k obžalobě. Podle zveřejněných informací požaduje žalobce pro bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blaška šest a půl roku vězení. Případ souvisí s Bitcoiny pocházejícími od Tomáše Jiřikovského, z nichž stát získal téměř miliardu Kč.

O vině samozřejmě rozhodne soud. Presumpce neviny platí pro Pavla Blaška stejně jako pro každého jiného.

Holec ale upozorňuje na jiný problém. Kdyby se podobný příběh týkal Andreje Babiše, Filipa Turka nebo někoho z opozice vůči někdejšímu vládnímu bloku, titulní stránky by se otřásaly celé týdny. Tentokrát, jako by hlídací psi demokracie náhle dostali sedativa.

Lékař a bývalý armádní důstojník Marek Obertel varuje před výstavbou obřích větrných elektráren v okolí Kroměříže. Podle jeho dřívějších vyjádření mohou mít některé plánované stožáry výšku kolem 230 metrů.

Obertel upozorňuje mimo jiné na blízkost zdravotnických zařízení a na dopady, které podle něj místní obyvatelé nesmějí přehlížet. Svůj vzkaz tentokrát adresoval přímo Karlu Havlíčkovi.

Vláda se změnila, ale lidé na Moravě podle Obrtela zatím žádnou zásadní změnu necítí. Je to důležité varování také pro současnou vládu.

Nestačí kritizovat Green Deal v televizních debatách. Lidé budou vládu hodnotit podle toho, zda se konkrétní projekty skutečně zastaví, změní nebo alespoň poctivě projednají s obcemi.

Herec Michal Guliáš zvolil kostýmovanou parodii, kterou si vzal na mušku Prague Pride. Jeho vystoupení je další ukázkou toho, jak se z některého průvodu stala každoroční politická přehlídka.

Jedna strana ji vydává za test civilizovanosti celé země, druhá odpovídá ironií, satirou a někdy i velmi hrubými výrazy.

Ještě ostřejší slovník zvolili v rozhovoru pro Parlamentní listy aktivisté Patrik Kelnar a Slávek Popelka. Mluvili o bývalé hrůzovládě, louči na hradě a lidském odpadu v politice.

To nejsou neutrální zpravodajské charakteristiky, ale jejich vlastní hodnocení. Ukazují však, kam se česká debata posunula.

Část veřejnosti už nevěří, že proti sobě stojí dvě běžné politické nabídky. Má pocit, že proti ní stojí celý uzavřený systém – politici, úředníci, média a aktivistické organizace.

A nyní do Španělska.

Španělská Ceuta zažila na konci července bezprecedentní nápor lidí přicházejících z Maroka. Podle agentur se během několika dnů dostalo do oblasti přibližně 72 tisíc osob. Většina byla později vrácena.

Na španělské straně však zůstaly stovky až více než tisíc nezletilých bez doprovodu. Při chaosu zemřely desítky lidí.

Marocké úřady nyní vyšetřují osoby podezřelé z organizování celé akce prostřednictvím sociálních sítí a aplikace WhatsApp. A internetem se už šíří výzvy k novému pokusu tentokrát 15. srpna.

Tohle není běžné překročení hranice několika jednotlivci. Je to ukázka toho, jak lze pomocí sociálních sítí během několika hodin rozpohybovat desítky tisíc lidí a vytvořit tlak, na který evropské státy nejsou připraveny.

Kdo nemá pod kontrolou vlastní hranice, nemá pod kontrolou ani vlastní stát.

Donald Trump poslal Ukrajině další tvrdý vzkaz. Varoval, že prostředky a postupy používané dnes ve válce se mohou jednou obrátit také proti jejich původním podporovatelům.

Současně se začíná štěpit americké hnutí, které Trumpa vyneslo zpět k moci. Tucker Carlson představil 10bodový politický manifest a stále otevřeněji kritizuje republikánské vedení. Vadí mu především zahraniční intervence, vztah Spojených států k Izraeli, válka s Íránem i neochota zveřejnit všechny informace kolem případu Jeffreho Epsteina.

Carlson už dříve prohlásil, že se necítí být reprezentován ani republikány, ani demokraty. Nyní říká, že chce pomoci vybudovat novou politickou sílu. Sám však kandidaturu odmítá.

Trumpovo hnutí tak naráží na zásadní otázku: Bylo MAGA skutečnou změnou americké politiky nebo pouze novým marketingovým obalem staré mocenské struktury? Carlsonova odpověď je stále zřejmější.

Od 2. srpna začala platit další významná část evropského nařízení o umělé inteligenci. Poskytovatelé nejvýkonnějších obecných modelů musejí připravovat technickou dokumentaci, zveřejňovat informace o používaných datech, respektovat evropská pravidla autorského práva a u systémově rizikových modelů dokládat bezpečnostní opatření.

Začínají se uplatňovat také pravidla transparentnosti. Uživatel má například poznat, že komunikuje se strojem nebo že určitý obsah vytvořila umělá inteligence.

Brusel tvrdí, že chrání občany. Kritici upozorňují, že složité povinnosti snadněji splní několik největších amerických korporací, než evropský startup nebo menší vývojář. A tak se může znovu stát to, co Evropská unie umí nejlépe – pod heslem podpory evropské konkurenceschopnosti zvýšit náklady evropským firmám a posílit dominantní postavení těch největších.

Navíc zůstává otázka, kde končí technická bezpečnost a kde začíná politická kontrola obsahu.

Prezident uvažuje o monarchii. Knihovna Václava Havla možná o prezidentské knihovně. Média přehlížejí kauzu, která se jim nehodí do příběhu.

Evropské hranice lze rozpohybovat jedinou zprávou na WhatsAppu a Brusel začíná rozhodovat o tom, jak má vypadat důvěryhodná umělá inteligence.

Společným tématem dnešních zpráv je moc. Kdo ji má, kdo ji kontroluje a kdo se snaží občanům namluvit, že ji používá výhradně pro jejich dobro.

To byly zprávy Veroxu. Více můžete celý den vidět, slyšet a číst na webu verox.cz. Děkujeme za sledování.