Pašek: Co se stane, až přijde blackout? Plzeň už má plán | Vysoké napětí #124

My jsme už asi před 15 lety pořizovali ty blackstartové motory, dieselové agregáty s tím, že v brzké době budeme i tento ostrov zajišťovat. Vidíme, že ty blackouty kolem sebe máme, takže máme ambici, že do roka bychom chtěli toto mít všechno certifikované.

Když vezmeme v úvahu, že Plzeňská teplárenská s obratem někde kolem 5 miliard má platit za povolenky 1,2 miliardy, tak je to naprosto ekonomicky zdrcující faktor a s tím jsme museli něco udělat.

Energetice zdar a vysokému napětí.

Zvláště v Plzni mají nejen skvělé pivo, strojírenství a se skřípěním zubů, jako Sparťan říkám fotbal, ale také teplárenství kvalitní, samozřejmě.

A protože teplárenství teď vstupuje do transformační fáze, tak samozřejmě jsme si pozvali člověka z první linie v této oblasti.

Je to pan Václav Pašek, generální ředitel Plzeňské teplárenské.

Pane Pašku, dobrý den a vítejte ve Vysokém napětí.

Dobrý den a děkuji za pozvání.

Téma číslo jedna: ostrovní provoz města Plzně. Nás to velmi zaujalo. Byli jste i v televizi. Pojďme na první obrázek rovnou.

Já jsem pochopil, že je to spíš lokální záležitost, ale vy se skutečně chystáte přihlásit i do toho, co chystá ČEPS, provozovatel soustavy. To znamená jakousi náhradu toho, co máme teď: startmy, bloky obnovy a tak dále. Popište, jak to máte vlastně vymyšlené v Plzni.

Tak co se týče Plzně, město Plzeň má velkou výhodu v tom, že je součástí uzlového napětí 110 kV, které je zásobováno dvěma velkými rozvodnami: rozvodna Chrast a rozvodna Přeštice. Potom Plzeň má další výhodu, že v rámci té uzlové oblasti má zdroj energie, kterým je plzeňská teplárenská. Takže proto tato oblast dává jaksi velký smysl vytvořit ten ostrovní provoz jako takový.

My jsme už asi před 15 lety pořizovali ty blackstartové motory, dieselové agregáty s tím, že v brzké době budeme i tento ostrov zajišťovat. Ale bohužel ten ostrovní provoz byl spíše v akademické rovině a do té praxe se dostává až nyní. A to není proto, že vidíme blackouty kolem sebe, vidíme, že ty rozmary počasí, že ty přetoky z těch obnovitelných zdrojů dělají v těch sítích poměrně velké špičky a velké změny. Tak proto je ten ostrovní provoz aktuální.

My jsme někdy před tím měsícem, když to běželo i v televizi, tak jsme měli krizový štáb města, kde jsme vlastně deklarovali všechny zainteresované strany, že máme zájem tento ostrov vytvořit a provozovat. A těmi stranami jsou samozřejmě výrobce, což je Plzeňská teplárenská, která je v centru města. Potřebujeme k tomu samozřejmě provozovatele těch drátů, to znamená kabelových a venkovních vedení, což v případě Plzně je ČEZ distribuce. A samozřejmě potřebujeme ten subjekt, který má o ten ostrov zájem, a to v našem případě je město Plzeň. Takže všechny tyto subjekty deklarovaly ano, pojďme do toho.

Máme připraveno takzvané železo. To znamená, máme zdroj, máme blackstartový zdroj, což jsou ty dieselové motory. Máme soustavu distribuce, ČEZ distribuce, a máme v případě města vytipované objekty, které v případě ostrova budou zásobovány elektřinou. To jsou samozřejmě nemocnice, hasiči, sociální domy, všechny ty potřebné z hlediska té kritické infrastruktury. Takže na to vše jsme připravení a nyní vlastně čekáme na vytvoření takzvaných algoritmů té rozpadové automatiky a automatiky ostrovního provozu.

Když se na to podíváme z hlediska technického, pojďme na další obrázek. Tady byla ta oblast. Tady máme to zařízení. Předpokládám, že to je vlastně ten diesel.

Ano, ano. Toto je jeden ze tří dieselových agregátů, který společně mají výkon 21 MW, což je výkon, který je dostatečný pro to, aby obnovili vlastní spotřebu těch zdrojů, které jsou dneska částečně uhelné, hlavně biomasové, a nastartovali tyto zdroje, aby mohli dodávat výkon do té oblasti 110 kV, do té uzlové.

A v našem případě vlastně mohou nastat dva systémy toho blackoutu. První je ten, že vlastně na těch uzlových stanicích je vyhodnocovací frekvenční relé, které pozná, že se ta soustava řítí někam, kde už je neudržitelná. Je tam nějaká delta 200 mHz a pokud toto poklesne, tak ta rozpadová automatika odstaví tu oblast uzlovou Plzně.

A může se stát a stává se to, že při tomto odstavení nám naše zdroje, některé z našich turbín, zůstanou vlastně v provozu, sjedou na vlastní spotřebu. Je to strašně závislé na tom, v jakém čase dojde k tomu rozpadu, jaký výkon, jaká frekvence je v tu danou dobu v té oblasti, jestli je velká spotřeba, malá spotřeba. A samozřejmě působí i přechodové jevy při například při té poruše toho vedení jako takového.

A pokud se toto stane, tak ta obnova je velice rychlá, protože nám zůstanou ty zdroje na vlastní spotřebě, nejdou do nuly. My je nepotřebujeme znovu startovat, takže ta ostrovní automatika okamžitě vlastně nastartuje ten ostrov a ten je, budu říkat, v řádu malých minut. Je to napětí a ten výkon obnoven a Plzeň svítí.

To je dobrá zpráva. A ta druhá varianta je ta horší a ta se také stává. V případě toho blackoutu se neudrží žádný ze zdrojů, spadnou všechny do nuly a pak přichází právě na řadu tento motor nebo tyto motory, které startují okamžitě, protože startují stlačeným vzduchem, který je připravený v tlakových nádobách, a mají ještě malý diesel pro vlastní spotřebu elektřiny.

Takže pokud se stane ta varianta dvě, tak najíždíme řekněme do tří až 5 minut. Najedeme tyto motory, najede se vlastní spotřeba těch biomasových bloků a můžeme vlastně začít vyrábět a dodávat do sítě tu elektřinu.

V jaké fázi je ten projekt teď? Kdy to bude vlastně fungovat takhle?

Náš předpoklad je, že bychom to chtěli mít do roka. Jak už jsem říkal, to základní. Máme zdroj, který startuje ze tmy, máme vedení, které to umí propojit, máme vytipované objekty, kterým chceme dodávat tu elektřinu. Tak nyní je to o vytvoření toho algoritmu toho ostrovního provozu, jak a kdy a kam dodávat tu elektřinu. Takže máme ambici, že do roka bychom chtěli toto mít všechno certifikované. Máme v běhu studie právě těch algoritmů a toho výsledku, který by měl nastat. Takže troufám si říct, že Plzeň bude jedním nebo prvním městem, které může mít a bude mít ostrovní provoz města.

Na začátku jsem říkal, že české teplárenství probíhá transformací. Sledujeme to na spoustě místech a mimo jiné samozřejmě i u vás v Plzni, tak se musím samozřejmě zeptat, jak to vypadá. Ale poprosím o další obrázek.

To je graf pro vás, který mě úplně fascinuje. Emisní povolenky, dopad do hospodaření Plzeňské teplárenské. A tam vidíte, že samozřejmě od určitého roku ten dopad byl velmi citelný. Tak je to, předpokládám, ta hlavní motivace, proč do toho jdete.

Ano, ano. Pro Plzeňskou teplárenskou je ta hlavní motivace ekonomika.

Samozřejmě slyšíme dnes a denně, že tím hnacím motorem dekarbonizace je ekologie, což nepopíráme a snažíme se samozřejmě o tu ekologickou stránku. Dalším hnacím motorem je jakési legislativní nařízení Evropské unie nebo legislativní nařízení české vlády, ale jak vidíme z toho grafu, ekonomika pro nás byla, budu říkat zdrcující, a proto jsme velice rychle začali přemýšlet o tom, jak se zbavit toho uhlí.

To je zatíženo právě tou emisní povolenkou. Přestavěli jsme náš uhelný fluidní kotel na biomasu, který dneska umí 100 procent biomasu. Máme vlastně čistě biomasový kotel, který už máme od roku 2010.

Takže to jsou všechno kroky, které nás rychle vedly k tomu, abychom snížili ty náklady na ty povolenky. Když vezmeme v úvahu, že Plzeňská teplárenská s obratem někde kolem 5 miliard má platit za povolenky 1,2 miliardy, tak je to naprosto ekonomicky zdrcující faktor a s tím jsme museli něco udělat.

Takže dnes na tom grafu snižujeme a jsme někde na polovině těch špiček – to znamená někde kolem těch 600 milionů Kč, které ještě platíme za to zbylkové uhlí, které pálíme víceméně už pouze půl roku, protože celý letní provoz v Plzni už jede na zelené palivo – to znamená na biomasu.

Přecházíte samozřejmě i na plyn. Tam jsme viděli z médií zprávu, že jste se snažili vypsat soutěž vlastně na dodavatele těch technologií a vlastně se nikdo nepřihlásil, což trošku ukázalo, že na tom trhu ta situace není ideální.

Nebudu vám to vyvracet. A pak vám to potvrzuji. My jsme měli záměr, že Plzeňská teplárenská má tři kogenerační zdroje a jedním z nich je zevo – to máme 100 procent připravené, hotové – a na těch dalších dvou to zbylkové uhlí nahrazujeme právě plynovou technologií.

Měli jsme představu, že oba ty zdroje tu přeměnu vypíšeme společně z hlediska unifikace, z hlediska času, z hlediska toho, že budeme vše dělat jednou rukou. A jak říkáte, bohužel do té soutěže se kvalifikovaly subjekty, ale v té závěrečné fázi nepodali žádnou nabídku, takže jsme museli od tohoto záměru ustoupit a vyhodnotili jsme tu potřebnost těch zdrojů. Nyní máme vlastně vypsali jsme soutěž zvlášť na ten provoz teplárny, kde už dneska máme vysoutěženo a ten projekt je v realizaci. Zase se kvalifikovaly tři subjekty a do té finální fáze se dostal jeden, takže vidíme, že nemáme 15 uchazečů, nemáme 10, nemáme pět. Prostě ten trh je nasycený.

Ta dekarbonizace běží v celé republice, běží v celých projektech, takže skutečně je to je to na vážu. Ale zaplať Pánbůh, vysoutěžili jsme, máme dodavatele a nyní jsme v procesu soutěže na ten zdroj energetiky, takže uvidíme.

To budeme držet palce. Poprosím o další obrázek. Ještě poprosím, tam byla jedna tabulka. Ano, ta je to ta.

Tak abychom doplnili ty nabídky vlastně, které byly v aukcích. Myslím si, že to byla ta první aukce Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ano. Jedna byla první, jedna byla druhá, jeden zdroj jsme měli v první aukci a druhý v druhé aukci.

Tak jenom pro doplnění, že ta cena zhruba tedy je 4080 za megajoule a datum uvedení do provozu, jestli koukám dobře, tak červen 2029. Stíhá se to. Je to na hranici, ale zatím naše harmonogramy směřují k tomuto datu.

Samozřejmě toto je ta podpora provozní – to je ta kwh – kde se nám podařilo a jsme za to velice rádi, na obou zdrojích získat tu podporu kwh. A samozřejmě, že v samotném začátku už někdy v tom roce 2021, když jsme začali uvažovat a připravovat ty projekty, tak jsme požádali i o tu investiční podporu z modernizačního fondu a i zde jsme uspěli na obou zdrojích.

Takže předpokládáme, že splníme všechna kvalifikační kritéria a budeme mít jak tu podporu investiční, tak potom samozřejmě, až uvedeme do provozu, tak i tu kwh – tu provozní.

Oni ty dotace se vzájemně jakoby korigují, tak aby to nebylo předotované, ale samozřejmě je příjemné mít všechny dotace, které k tomuto jsou, tak je mít. Ono ta dotace ne vždy bývá jaksi rovná, někdy pokřivuje trh a podobně, ale samozřejmě jsme se snažili využít – jde o velké peníze – a samozřejmě v rámci miliard, pokud máme dotaci v řádu malých miliard, tak je to samozřejmě příjemné a ekonomicky zvládnutelné.

To je realita české i evropské energetiky. Dlouho se neinvestovalo a teď jsme bohužel v situaci, kdy bez dotací se nepostaví vlastně vůbec nic. Pořád to tady opakujeme.

Nicméně pojďme ještě k příjemnějším tématům. Zevochotíkov jste zmínil. To je vaše vlajková loď. Poprosím o obrázek. A já se musím zeptat. Já jsem byl v Dánsku v Kodani na té spalovně, co je tam sjezdovka. Vy jste ji tam přece mohli udělat taky. Vždyť tam ten kopec v podstatě je na té střeše.

Tak mohli jsme udělat sjezdovku, ale vzhledem k tomu, že na rozdíl od Kodaně tady, kousíček od Plzně máme Šumavu a máme sjezdovky na Šumavě, tak jsme volili to, že na lyže budeme jezdit na Šumavu a na střeše Zevova aktuálně nyní chováme včely.

Opravdu chováte včely. Tak to je taky hezké. Je to v lese, takže tam je prostě velké dobré prostředí pro ten chov toho včelstva. Takže máme včely a snažíme se využívat to jiným způsobem než Kodaň.

Ale samozřejmě, jak patrno, ta stavba je velice hezká – vyhrála řadu cen, soutěž, ale i o projekt roku v té době, když se to uvádělo do provozu. A musím zaklepat, těch 10 let běží v pořádku a podařilo se nám ji vypiplat, že z projektovaných 90 000 tun komunálního odpadu spálíme v tom bezodstávkovém roce až 130 000 tun.

To znamená řadíme se k těm velkým spalovnám, které se dneska staví ať už v Komořanech, nebo v Budějovicích, nebo v Hradci Králové v Opatovicích. Takže se k nim blížíme a samozřejmě my jsme to postavili za významně nižší peníze před těmi 10 lety a řadíme se pořád těm nejmodernějším spalovnám v zemi – možná i v Evropě.

Tak když chce někdo stavět spalovnu, tak vodí dotčené starosty k vám. Ano, samozřejmě my máme, my máme dokonce i návštěvnické centrum, máme turistickou známku, je o to velký zájem a i o to zájem z celého světa. Máme tam exkurze z Japonska, máme tam z dálného východu – skutečně z celého světa. Když jedou do Evropy, tak se zastaví i na Zevě Chotíkově.

Dobře. Hovoří se i o možnostech využití nebo zapojení zevo do služeb výkonové rovnováhy. Ono je to dost problematické, protože samozřejmě nemáte homogenní palivo – není to uhlí, není to plyn – je to směs prostě toho, co lidé dávají do černých popelnic. Takže je to poměrně výzva, nebo ne?

Tak z tohoto pohledu je to výzva. Jak říkáte, skutečně to palivo není homogenizované, má rozdílnou výhřevnost.

Samozřejmě tím klíčovým člověkem na tom zevě je člověk, ten jeřávník, který přikládá do toho kotle. Ale ani on při té zkušenosti, jestli sáhne doleva víc nebo doprava víc, se mu nepodaří, aby to palivo mělo stejnou výhřevnost.

Takže ten kotel samozřejmě — výkon toho kotle kolísá. A v tomto případě kolísání výkonu je těžké splnit ten kodex nebo ty parametry pro poskytování těch služeb výkonové rovnováhy.

Ale samozřejmě výhodu mají ty zdroje, jako máme my třeba v Plzni. Že jsme vytvořili takzvaný agregační blok, kde spojíme a máme spojené zevo s tím bioblokem. To znamená, můžeme a poskytujeme služby výkonové rovnováhy díky této agregaci, která vstoupila v platnost není tomu tak dávno.

Jsme uprostřed léta, takže logicky se musím zeptat i na takový ten specifický teplárenský provoz v letním období, kdy vlastně ceny elektřiny klesají na nulu nebo i pod ní. Na druhou stranu vy musíte zůstat v provozu v těch teplárenských celcích, abyste natočili teplou vodu pro domácnosti a firmy a tak dále. Jak se do budoucna budete vypořádávat s tímto problémem? Protože zároveň je technologicky ta výroba tepla dost často spjata s výrobou elektřiny.

Poprosím o další obrázek jenom, ať to máte jako podklad.

Tak my samozřejmě se snažíme. Tento obrázek, který ještě patří k tomu zevě Chutkost — možná bych doplnil samozřejmě, i když je v provozu pouhých 10 let — takže se snažíme o to intenzifikovat. Takže jsme před dvěma lety instalovali spalinový výměník tepla. Ještě využíváme to teplo, které odcházelo v komínu, tak ještě jej využíváme pro dodávky tepla. Takže 2 MW tepla získáváme jenom vlastně z tepla, které by jinak odešlo do vzduchu. Takže za nula variabilních nákladů získáváme 2 MW tepla.

Využijete prostě — ano, to, co jde, snažíme se využít. A pokud už jsme u těch spalin, tak v letošním roce realizujeme i výměníky spalin i u těch biomasových kotlů, ať už je to kotel K6 nebo K7.

A pojďme tedy na ten letní provoz. Jakým způsobem tedy hodláte přistoupit vlastně k této situaci? Která je vlastně nová, relativně nová v české energetice?

Tak samozřejmě z hlediska ekonomiky se vždycky snažíme dělat kogenerační provoz, což je ten nejefektivnější provoz — vyrábět z jedné tuny paliva jak teplo, tak i elektřinu. Takže díky tomu, že se snažíme mít to portfolio těch zdrojů poměrně široké, se nám daří se vypořádat i s tím létem. Protože samozřejmě část elektřiny nakupujeme na dlouhodobém trhu. Takže je to procento — může to být někde 70 % máme na dlouhodobém trhu a těch 30 % si třeba necháváme na denní trh nebo na ty krátkodobé obchody. Takže tu část elektřiny máme zajištěnou, kterou vyrobíme navíc, současně s tou kogenerací nebo nadkogenerací.

Ale to portfolio těch zdrojů je samozřejmě velice důležité. A pro nás poměrně významným krokem byla výstavba elektrodového kotle, což je elektrický kotel, který má výkon 30 MW. To není úplně malé zařízení. A těch 30 MW zase nespadlo nikde z nebe, ale je to výkon, který je přibližný výkonu nebo spotřebě města Plzně v letním období. Samozřejmě, jak už jsem říkal, pro nás v základním diagramu pracuje zevo a k tomuto zevě, když připojíme ten elektrokotel, tak dokážeme vlastně při nízkých cenách elektřiny nebo dokonce těch nulových nebo záporných — tak velice efektivně vyrobíme teplo, které dodáváme do sítě v rámci léta. To znamená pro tu teplou užitkovou vodu a pro nezbytné technologie.

Pro Plzeňskou teplárenskou je samozřejmě největší odběratel Plzeňský Prazdroj, který má technologickou páru, technologické teplo. Tak i toto právě máme jako záložní zdroj pro ten Prazdroj.

Protože bez piva nevím, jestli by někdo vydržel v České republice, ne? To je kritická infrastruktura. Samozřejmě se vracíme na začátek, že ten starý Plzeň je jako dost zásadní i z těchto důvodů.

Ano.

No, pojďme na budoucnost české energetiky. Poprosím o další obrázky. Jak to vidíte do budoucna? Ono samozřejmě se hovoří o rozvoji obnovitelných zdrojů, rozvoji akumulace bateriových systémů, dokonce přečerpávacích vodních elektráren a tak dále, ale i o řízení spotřeby. Ale já jako člověk, který se v energetice pohybuje už přes 10 let, se nějak nemůžu zbavit dojmu, že stejně budeme potřebovat ty flexibilní, stabilní zdroje, vlastně i tepelné. Jak to vidíte?

Tak já samozřejmě jako zástupce regionální energetiky, regionálního teplárenství vítám to, že vlastně modernizujeme nebo prodlužujeme životnost jaderných elektráren, stavíme nové bloky jaderných elektráren, stavíme přečerpávací elektrárny — což je věc, která prostě musí být v tom energetickém mixu. Ale samozřejmě budou obnovitelné zdroje — staví se obnovitelné zdroje. A k těm potřebujeme — samozřejmě k těm nespolehlivým obnovitelným zdrojům, protože se na ně nemůžeme spolehnout. Jednou svítí, jednou nesvítí, jednou fouká, jednou nefouká — tak potřebujeme špičkové zdroje, spolehlivé zdroje. A my právě jdeme tou cestou toho energetického mixu, abychom měli tuto veškerou vybavenost a byli připravení na každou situaci, která na trhu může nastat.

Takže za mne určitě dostavme jádro, dělejme přečerpávací elektrárny — to jsou všechny věci, které potřebujeme v rámci České republiky, Evropy. Ale i pro tu lokální energetiku, tu regionální potřebujeme vykrývat samozřejmě i ty špičky. A proto i Plzeňská teplárenská se snaží to portfolio zdrojů mít co největší. A za chviličku asi na tom dalším slajdu uvidíme, jaké to portfolio je, nebo v tom cílovém stavu po dekarbonizaci bude.

Já se ještě přece jenom ale zeptám — my jsme tady před vysílání mluvili o úvahách na malý modulární reaktor. Jak se na to díváte v Plzni?

Tak v Plzni se na to díváme asi tak, že to je velice zajímavá efektivní věc. Samozřejmě technicky, věcně, strategicky ji podporujeme. Dokonce spolupracujeme. U nás v Plzni máme Západočeskou univerzitu, takže tam je poměrně velký záběr i do té jaderné energetiky. Ale bohužel z pohledu Plzeňské teplárenské, kde my jsme zvažovali všechny technologie — ten malý modulární reaktor nedává smysl. Minimálně ze dvou důvodů. Ten první důvod je časový, protože my potřebujeme změnit tu uhelnou technologii velice brzy. To znamená naší vizí rok 2029. Ale ten malý modulární reaktor, který ještě není ani certifikovaný, není pro něho legislativa — tak nevidíme v řádu dalších 10 let, že by byl reálný ho v Plzni instalovat a zařadit ho jako plnohodnotný zdroj v té teplárenské soustavě.

A ten druhý důvod je možná takový prostý. My, jak už jsem říkal, naše zevo, naše biomasa je pro nás v tom základním diagramu něco jako pro Českou republiku jaderná elektrárna Temelín, Dukovany.

Takže my už to jádro vlastně máme z hlediska nasazení v tom denním diagramu.

A my přece ZEVO, které je v provozu 10 let a má před sebou život dalších 20 a možná více.

A to samé ta biomasa, kde máme nový bioblok, máme modernizovaný, přestavěný, tak my přece nezboříme tyto dva zdroje z toho základního diagramu, které nás stály hodně peněz, jsou v dobré kondici a mají životnost a spolehlivost dalších 20 let, tak je přece nebudeme bourat jenom proto, abychom mohli nasadit malý modulární reaktor, kdy nebudeme v létě vědět, co s tím teplem dělat.

>> Takže to jsou ty důvody věcné, ne?

Že bychom měli něco proti jádru, že bychom nešli tou cestou té strategie. Vítáme to, ctíme to, ale v těch místech, kam patří, ne do té úplně regionální soustavy nebo k nám úplně do Plzně, nám prostě nepasuje.

>> No, na druhou stranu, když vidíme, jak fungují české povolovací procesy a jak bylo povolování této stavby v nejaderné lokalitě, což Plzeň je, tak myslím si, že můžete být docela v klidu.

Pojďme na to vaše portfolio. Poprosím ještě o další obrázek. Já možná ještě doplním, abychom mohli tu energetiku jaksi moderně rozvíjet, moderně řídit. V Plzni máme tu výhodu, že máme střední školu elektrotechnickou a strojnickou, máme záporčí univerzitu, kde je fakulta strojní, elektrotechnická, ale trošku nám chyběly ty chytré ruce.

>> Hm.

Takže to nám bylo trošku líto a ty chytré ruce se těžko získávají. Tak my jsme si už někdy před dvěma lety společně se středním odborným učilištěm elektrotechnickým vytvořili výcvikové středisko, což byl ten snímek předtím. Vytvořili jsme ho z předávací stanice, kde jsme vlastně redukovali tu technologii, která tam byla.

Takže máme moderní výcvikové středisko, kde nám tu edukaci, ten školní dozor dělá právě to střední učiliště a ti studenti jsou na praxi u nás na našich zdrojích, setkávají se s tou technologií a podobně. Což nám mnozí závidí, protože toto je ojedinělý případ.

A samozřejmě to středisko je děláno už na těch moderních technologií. To znamená, máme na střeše fotovoltaiku, máme tam akumulaci elektřiny. Obsluha těch distribučních sítí je elektromobily, což nám dává smysl z hlediska města se pohybovat tou elektromobilitou.

Takže to si myslím, že je také základem toho, abychom mohli být připraveni na to budoucno.

A když se podíváte na to portfolio těch technologií, tak co se týče, jak už jsem říkal, zdrojů, teplárna už dneska je v realizaci ten paroplynový cyklus a máme tam už jako stabilní zdroje biomasu. To znamená, máme dva kotle, dva bloky biomasové, což bude ta základní sestava toho provozu.

Máme již hotový elektrokotel, který je standardně už rok v provozu a je velice, velice využívaný, ať už v službách výkonové rovnováhy nebo v té arbitráži denní na delta ceny špička-nešpička nebo peak of peak, takže se nám velice vyplácí a je v provozu víceméně v létě každý den a v plném rozsahu výkonu 0 až 30 MW.

A samozřejmě připravujeme nově v tom zdroji energetika kogenerační jednotky. Původně jsme měli záměr, že uděláme také paroplynový cyklus s plynovou turbínou, ale právě když jsme rozdělili, když nám nevyšel ten společný tender, tak jsme hodně zvažovali a aktualizovali ty výpočty a vyšlo nám lépe jít tou cestou připravenosti, kaskádování výkonů, rychlosti výkonů, změn výkonů, tak jsme přehodnotili tu situaci a nyní na té energetice jdeme cestou kogeneračních jednotek na bázi plynových motorů.

>> Mhm. Mhm.

A samozřejmě doplněny ne elektrickými, ale plynovými kotly v případě potřeby zálohování a podobně.

A těmi novými technologiemi, kterými už vlastně se posouváme do realizace, jsou takzvané akumulace energie elektrické. Stavíme dvě. Na každém zdroji stavíme právě ty bateriové zdroje a na zdroji energetika připravujeme, je zde také vidět, využili jsme akumulační nádoby ještě tehdy v té mazutové kotelně. Takže máme tam, měli jsme šest těch nádrží, dvě jsme zbourali a máme čtyři velké nádrže, které mají výkon 40 MW tepla a 280 MWh tepelných, které právě budeme také nasazovat z hlediska obzvlášť těch letních provozů na tu akumulaci tepla a podobně.

Takže jak vidíte, snažíme se být připraveni na všechno a zatím se nám to vyplácí. Já věřím, že se nám to bude vyplácet i do budoucna, protože ta energetika bude tak rozháraná, bude tak rozšpičkovaná, že tyto zdroje musíme mít a my chceme být samozřejmě partnerem pro město Plzeň, pro občany města, chceme být spolehlivým, chceme být ekologickým a to si věřím, že se nám vyplácí a daří.

Myslím si, že to říkal Pavel Scholz z ČEPSu, že zatímco dříve bylo ve všech papírech jako strategických napsáno akumulace, tak teď je tam spíš ta flexibilita a opravdu se to řeší na všech úrovních.

Pane Pašku, moc vám děkuji za to, že jste byl naším hostem.

Přeju vám, ať se daří.

Já děkuji za pozvání a rád jsem si s vámi povídal o energetice a o regionální energetice města Plzně.

>> Tak a my se na vás zase těšíme za týden. Mějte se krásně.

Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Dataun.

[hudba]