"Nová Drábová": Dukovany mohou běžet dál. O budoucnosti nerozhodne jejich věk | Vysoké napětí #128

platný řidičák mají dukovaný do 30 let, jestli se nepletu. >> Platný řidičák od nás mají na neurčito. To znamená, kdyby se ukázalo, že reaktorová nádoba už není vyhovující, protože prostě jsou tam nějaké třeba trhliny, >> hm, >> tak eh je pravděpodobné, že by muselo dojít k tomu odstavení. [hudba] Energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, když nastupujete do čela nějakého úřadu, tak to máte vždycky těžké. Když nastupujete po někom, kdo tam byl víc než čtvrt století, tak to máte extrémně těžké. A když nastupujete po daně Drábové blahé paměti, no, tak prostě jste nová Dana Drábová. To vám nikdo neodpáře. A můj host Štěpán Kocchánek, předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se smě. To je dobře. Já jsem věřil, že to přežijete ten můj úvod. Vítejte ve vysokém napětí. >> Dobrý den. >> Jak je to těžké nastoupit po Daně Drábové? Tak není to až tak přísné, jak jste naznačoval. Je pravda, že výzva to je, protože paní předsedkyně byla eh velmi silná osobnost, velmi výrazná osobnost, která si budovala určitou svoji určité své postavení, svoji roli a eh očekávat, že by někdo do té role mohl nastoupit po ní, si myslím, že není moc reálné. Takže jde spíš o to zkusit eh tu funkci uchopit nějakým novým způsobem, nasměřovat ji eh někam, kde zatím možná nebyla. E historicky. >> Poprosím o první obrázek. My vždycky se snažíme ukazovat data, grafy, eh, různé grafiky a podobně. Tak když se na to člověk podívá jako 99 až 2025, tak je to opravdu úctyhodné. No a takhle na Wikipedii už je vytesané vaše jméno. Jak se na to kouká? No, člověk nesmí být moc eh moc e sebestředný, aby nespl, tak řekněme, ale je to je to zodpovědnost, je to závazek. Je to závazek hlavně proto, že ten úřad jako takový jako instituce má nějakou roli, má velice důležitou roli a eh tu je třeba zachovat a tu je třeba i posílit do budoucna, protože ty výzvy, které ten úřad čekají i nás jako jako společnost, e budou do budoucna růst. Takže to je něco, s čím já se snažím vypořádat i tím, že se příliš nesnažím vázat na těžké myšlenky toho, jak naplnit odkaz paní předsedkyně, tak abych působil podobně jako ona, protože to nelze samozřejmě, ale spíš najít vlastní novou cestu. >> A důležité je samozřejmě, že ten úřad stojí na lidech. To je klíčové a já myslím, že to je něco, co i zminula i způsobení paní předsedkyně nám velmi dobře zůstalo zůstalo zachováno a doufám, že to zůstane i do budoucna a budeme to jenom posilovat. >> Pojďme na aktuální témata. Přes léto se hodně řešilo, já jsem proto udělal takovou mediální zkratku, jaderný úpal. Eh, samozřejmě ve Francii se řeší reaktory, zejména ty průtočné, které nemají chladící věže a že se snižoval ten výkon. Já poprosím o grafy. Eh, já s oblibou to komentuji vždycky s tím, že ano, ten výkon se snižuje někdy i poměrně významně, ale když se podíváte na ty přeshraniční toky, eh, tak Francie v podstatě i v tom nejhorším pořád vyvážela na všechny strany. Takže není pravda ten narativ, že by Francie zdražovala elektřinu nebo nějak komplikovala tu situaci e v momentě, kdy tedy počasí úplně nepřeje. Nicméně asi do budoucna to výzva bude i ve Francii, předpokládám. >> Ona je to výzva pro nás, pro všechny, pro všechny země, které provozují jádro. Ty důvody můžou být různé. Ono to záleží nejen na tom, jestli máte chladící věže jako u nás nebo tu průtočnou technologii. I v té Francii jsme nakonec viděli případy, kdy eh elektrárny s prutočným chlazením, které jsou na břehu moře, mají problémy třeba s přemnožením organismů v té oblasti, jo. A to nebyla jenom Francie, objevilo se to i v Kanadě, v Japonsku nějaké náznaky. Takže ty medůzy >> tam byly ty medůky ve Francii, v Kanadě jsou to nějaké nějaké rybičky, něco něco malého. Eh, u nás třeba populární slávička, že jo, v Dukovanech, to je malá malá škeblička, která se tam taky množí. Prostě dostává se tam z toho vnějšího prostředí, je třeba eh ty vlastně její nárůsty likvidovat, redukovat ty množství. Takže todle přichází samozřejmě s tím, jak se mění to klima, jak se otepluje voda, jak se mění to prostředí, ve kterém ty elektrány jsou. Je to něco, na co je třeba reagovat, ale je to, jsou to věci, které jsou zvládnutelné technologicky. Nepohybujeme se někde, kdy by hrozila těžká havárie. Vždycky, i když je ta situace, řekněme, náročnější, jako to bylo v tom Maďarsku, jako to bylo třeba v tom Slovinsku nebo v v Rumunsku, tak ten provozovatel má dostatek času na to, aby zareagoval snížením výkonu nebo i odstavením. Takže tohle je spíš otázka do budoucna. eh jak se s tím budou vypořádávat noví investoři, jak se s tím budou vypořádávat stávající provozovatelé, aby to zařízení na to přizpůsobili. Jo, dá se dokonce uvažovat i o nějakým režimovým opatření, že by se třeba v průběhu toho léta, když se ví, že té vody bude míň, prostě na to reagovalo tím, že se ta elektrárna dočasně odstaví a stane se to běžnou součástí jejího provozu. Nakonec oni některé ty nové designy třeba malých modulárních reaktorů i počítají s tím, že by sezóně se odstavovaly v některých fázích roku, protože tam e pokud budou fungovat jako doplněk Oze, tak v té dané fázi roku třeba bude nadprodukce z Oze potřeba, aby jela ta jaderná elektrárna, jo. Takže jsou takovýhle různý modely, je třeba s tím pracovat a dá se na to reagovat. >> Poprosím o další obrázek. Je fakt, že v té Francii tam je ta redundance obrovská, ale na tom Balkáně přeci jenom těch jaderných elektráren není tolik. A tady je krásně vidět vlastně na situaci v Maďarsku, eh, kde, eh, ty ceny vysoké, která se nám promítaly vlastně do celého regionu, tak se potkali eh s tím eh přesně, jak ten Pakš vlastně jel na nízké výkony. V Rumunsku se pak ta elektrárna úplně zastavila. Já se zeptám, je to něco spíš, co říkáte, že se to opravdu bude odstavovat a nebo že Maďaři prostě by měli vymyslet technické řešení, které jim pomůže s tímto jevem bojovat, protože při výstavbě eh Pakše rozhodně nikdo nečekal, že v Dunaji bude málo vody. >> Teď je to realita. Je to tak. Eh vlastně po celém toku Dunaje se ukazuje, že je to realita. Je to problém samozřejmě nejen pro jedený elektrány, ale eh tohle je něco, na co já si myslím eh se dá reagovat a je to otázka energetické bezpečnosti, přesně toho, jestli ta země má dostatek energetických zdrojů, případně jestli bude závislá na nějakých externích dodávkách. Pokud chce být Maďarsko energeticky soběstačné a ono chce být, protože staví nové bloky jadených elektráren, musí se to nějakým způsobem zohlednit. Pokud si pamatuju dobře, tak dokonce i i premiér Maďar vyjádřil nějakou myšlenku, že u dostavby Pakše by se mělo zvážit eh přechod na to vlastně klasické chlazení nebo na to chlazení s využitím chladících věží, jako máme u nás. Takže ty úvahy už se tam dějí a designově to řešitelné je. Pak je VVR technologie, která umí pracovat i s tímhle typem chlazení, ale je to finančně náročné, je to stavebně technicky náročnější, než to, co se tam původně uvažovalo a může to vést k tomu, že se prodlouží ta dostavba jaderné elektrárny. Takže tohle je spíš o nějakých politických a ekonomických úvahách. Ještě hůře na tom bylo Rumunsko, jak už jsem naznačil. Poprosím o další obrázek. Eh, tady máme přehled, jak to vypadalo. E, to je ještě Maďarsko, ale po eh poprosím. Jo, to je Rumunsko. Přesně tak. Eh, tam se nám to odstavilo úplně v době, kdy natáčíme na začátku září, tak elektrárna ještě neběží. Máte nějaké zprávy, jak to tam vypadá? >> V tuhle chvíli? Ne, e, je pravda, že my jsme v kontaktu s rumunskými kolegy, ale ale nijak pravidelném, protože přece jenom ta jejich technologie je odlišná než naše, takže sledujeme provozní události a tím, jak je to odstaveno, tak de facto je to víceméně ve stavu, kdy se žádné provozní události běžné nedějí. Oni teď vlastně víceméně budou muset čekat na to, až se ta hladina zvedne, aby to mohli znovu zprovoznit. Takže ta elektrárna je v nějakém stavu bezpečného odstavení. Ten se podobá tomu, co se u nás dělá třeba během odstávek na výměnu paliva, takže není to až tak neobvyklá situace. To může trvat i několik měsíců klidně. >> Hm. Naproti tomu Temelí na Dukovany ustál to léto úplně v pohodě. E byť jako ty vodní toky, co tam jsou, tak to rozhodně není Dunaj, ale ta chladící technologie je zjevně e naprosto v pořádku a není potřeba jí přizpůsobovat. Eh, byť byly 40 teploty, že jo. >> Ono je to posíleno i tím, že vlastně u obou těch elektráren jsou speciální přehradní nádrže, které mají zásobu a kdyby to stálo jenom na tom vodním toku, tak dukovany by asi měly problém, protože ta řeka, její hlava není dostatečně masivní. E, vltava je na tom podstatně líp utemelína, ale tím, že jsou tam přehradní nádrže, takže tak tím vlastně té vody je tam dostatek zásobovací a i do budoucna by měl být. >> Hm. Ještě pro doplnění možná eh co se týče bezpečnosti provozní, řekněme, tak tam jde dost často o to, spíše opravdu o ochranu těch organismů a ryb a podobně, jako jsme viděli ve Francii a podobně. >> Řekl bych, že ten případ, kdy se omezuje ten jaderný výkon z provozních důvodů vyloženě kvůli bezpečnosti té elektrárny je asi méně. Říkám to správně? >> Eh ano, já bych to taky tak asi shrnul. Eh, tam nejde, ty důvody nejsou vlastně primárně bezpečností. Ono vždycky platí, že vy musíte mít tu chladící vodu. Bez toho se ta elektrána prostě reálně provozovat nedá. Je to jako kdybyste e do tlakovýho hrnce nedal vodu prostě, jo, a vařil na na sucho, tak říkajíc. Takže tohle je něco, s čím je třeba počítat a ten provozovatel by se do tohohle nikdy ani neměl pouštět, jo. To znamená i to snižování výkonu sledovalo především eh řekněme nějakou provozní ekonomiku. U nás taky docházelo nakonec k tomu, že se příležitostně snižujou výkony v průběhu léta, protože jsou zase velké nátoky ze solárních třeba zdrojů a podobně. To je celkem běžný jev. Je to i o tom, že by se neměla zatěžovat distribuční síť nadměrně, takže s tímhle se počítá. Eh, nedošlo, pokud vím, ani na žá na jedné z těch elektráren k situaci, která by ohrožovala bezpečnost. Tam to prostě ten provozovatel nesmí pustit vůbec. >> Hm. >> Pojďme na tu fyzickou bezpečnost samozřejmě na Ukrajinu. Eh, tady máme přehled všech bloků, které jsou v provozu, ačkoliv v provozu. Ono je to trošku relativní. A támhle za vámi je graf, který ukazuje, že ta výroba v podstatě v posledních letech se významně snížila ta roční. To znamená tam jsme skoro na polovině. Ty elektrárny ukazují, že vydrží opravdu hodně. Ale přesto máme se bát? >> Eh, bát snad ne. To bych řekl, že to mají natolik ukrajinští kolegové pod kontrolou, že bát se nemusíme. Navíc Ukrajina je poměrně dost daleko od nás, takže i kdyby tam došlo k nějakému eh k nějaké bezpečnostní situaci, která by vedla třeba k úniku radionuklidů, tak my předpokládáme, že by to bylo jenom v blízkém okolí. >> A tu situaci sledujeme na každodenní bázi. Jsme v kontaktu, Ukrajinci nám sdělují data, máme vlastní síť monitorovací, která je schopna to postihnout a vidět, jestli se tam něco děje nebo neděje. Ale ta situace dobrá samozřejmě není. Jde o to, že Rusko někdy v průběhu loňského roku nebo v druhé polovině loňského roku změnilo tu svoji taktiku, takže neútočí na ta jaderná zařízení na ty elektrány přímo, ale útočí právě na tu rozvodnou síť, což vede k tomu, že vlastně ty elektrárny přicházejí o vnější napájení. To je taky kriticky důležité k tomu, aby se daly provozovat. Ve chvíli, kdy rozsekáte rozvodnou stanici, tak vlastně ztratí ta elektrár na vnější napájení a musí se odstavit. Je to podobnej případ jako s tou vodou. Ve chvíli, kdy ona nemá vnější napájení, spoléhala by se jenom na vlastní napájení vlastní spotřeby. To je situace, která se považuje za abnormální. Není to ještě havárie teda, ale je to něco, co se jí už relativně blíží, protože ona by musela jít na velmi nízký výkon kvůli pohonu čerpadel. Ano, ano, ano, ano. >> To nesvědčí té štěpné reakci. >> Ne, nemůžete ji dobře kontrolovat. Jo, takže e v tu chvíli, kdy de facto eh roz rozvod nebo roz řekněme pohon té chladící vody nebo vody v systémech a není to jenom o vodě samozřejmě, ono je to i o oleji, technické vodě důležité, která slouží k chlazení různých právě pomocných systémů, je tam toho obrovské množství a to všechno musíte napájet elektřinou. A ty elektrány to běžně dělají tak, že využívají část své spotřeby, ale musejí mít i vnější napájení, protože nemůžou spolehnout se jenom na to, že budou mít vlastní elektřinu. Takže ve chvíli, kdy to vnější napájení tam není, tak je třeba na to reagovat a vede to k tomu odstavování, což zase postihuje eh ukrajinskou ekonomiku, ukrajinskou energetickou bezpečnost. A navíc ono je extrémně náročné ty stanice opravovat, protože vyrobit takovou technologii trvá dva až tři roky a oni skutečně dneska už to tam musejí dávat dohromady z různých i záložních zdrojů a podobně. Ta situace je hodně složitá. Otázkou samou pro sebe je stav záporžské jaderné elektrárny, která je teda v odstaveném stavu je okupovaná Rusi. A eh tam tedy díky tomu, že to je v odstaveném stavu, tak se chladí, řekněme, zbytkově to zařízení, aby eh to, co je dneska to palivo v těch reaktorech, kde neběží štěpná reakce, ale pořád je to velmi horké, tak aby bylo uchlazeno, aby nedocházelo k tavení. Tam taky dochází k tomu, že občas vypadne v mější napájení, protože jsou tam jenom dvě linky. Navíc je to v oblasti, kde probíhají boje, takže někdy dojde k zasažení těch linek a třeba teď se zrovna nacházíme v situaci, kdy došlo k výpadku toho vnějšího napájení a dokonce údajně tam není dostatek dostatek paliva pro dlouhodobé eh sekundární napájení diesly, jo, což běžně se tam relativně často se tam děje. Už to myslím bylo více než 20 krát za tu dobu okupace, že vypadne to vnější napájení a přechází se na náhradní nouzové dieselové napájení. Tak teď je tato situace ale e není úplně eh adekvátní množství paliva na místě. Takže je to něco, s čím je třeba počítat. Zase můžeme se zamýšlet i nad tím, jestli třeba to není součást nějaké taktiky Ruska, jak tu Ukrajinu dotlačit nebo jak tu Evropu, západní svět dotlačit ještě do nějakých jako konců, které budou spíš strategicky výhodnější pro to Rusko. [frknutí] Vlastně ta elektrárna působí trochu jako rukojmí. >> Hm. Jenom doplním, e, že to je realita ze začátku září, kdy natáčíme tento rozhovor. Budeme to samozřejmě sledovat, jak se to bude vyvíjet. Pojďme na veselejší věci. Poprosím o další obrázek. Tak velikým tématem zejména pro Českou republiku bylo prodlužování životnosti jaderných zdrojů. Viděli jsme, že Dukovany se možná dožijí 60. let, což by bylo určitě pro Českou e republiku, pro českou energetiku důležité. Eh, jak to sledujete tento tento eh tuto disciplínu? eh nejstarší eh elektrárnou na světě, jadernou v současnosti v provozu, tak jestli se nemýlím, Besnau. Jedna ve Švýcarsku 57 let, ale ve Finsku už se eh schvaluje 70 let, v Americe 80 let. Jak se na to díváte? No, je to zřejmě celosvětový trend a tím, jak ta zařízení stárnou, tak toho budeme svědky čím dál častěji. Dokonce já bych ještě uvedl zajímavou pikantérii. Ona druhá nejstarší je v Indii, paradoxně v provozu. A takže tam indičtí kolegové a myslím si, že se to stalo zrovna v minulých týdnech, také vydali něco jako povolení nad 60 let provozu. Eh, a uvidíme, jak se to bude samozřejmě vyvíjet. Ale když se podíváme tady na tom schématu, je to hezky vidět. Jsou to ty černé tečky 51 a více let e aktuálního provozu. Spojené státy, tam je vlastně obrovský množství. Je to nějaká skoro čtvrtina, bych řekl, reaktoru, která je v tomhle stavu. V té Francii. Je to velice podobné. Eh, řeší to Belgie, řeší to už zmíněné Švýcarsko, Finsko, řeší to Holandsko, kde mají teda jeden reaktor v provozu, ale i ten už dosáhl tohoto nebo toho svého původního milníku. Takže my jako regulátor eh tu situaci musíme beddlivě sledovat, protože tam do toho vstupují zásadní bezpečnostní hlediska. Vy musíte vědět, že to zařízení, jeho jednotlivé komponenty a systémy jsou v takovém stavu, že je nadále provozuschopné. Ale my vlastně v České republice neřešíme to, jestli je provozuschopné na 20 let, 30 let, 40 let, protože ono eh vždy musíte sledovat aktuální stav a stav v nějakém e řekněme střednědobém výhledu, kdy je ještě možné modelovat chování těch komponent a třeba jejich materiálu. Eh, každý provozovatel dneska na celém světě to platí, musí mít systém řízeného stárnutí. To znamená sledovat ty bezpečnostní komponenty, to jakým způsobem ony eh vlastně podléhají těm různým vlivům v průběhu používání a mít přesný program eh jak je nahrazovat, jak je modernizovat to zařízení, jak to updatovat. E a to nejenom teda to železo, když to tak řeknu, ale i systémy kontroly a řízení, softwarové záležitosti a podobně. Takže tohle je něco, co se musí sledovat kontinuálně a musí se to sledovat bez ohledu na to, jak je to zařízení staré. A e vy pochopitelně, nebo spíš ten provozovatel nemůže jenom náhle zjistit, že nějaká armatura už mu prostě nefunguje tak, jak by měla, ale musí na to adekvátně reagovat, musí ji vyměnit nebo opravit a to se taky děje kontinuálně. Takže tohle tohle je extrémně komplexní program, který musí každý provozovatel denné elektrány mít a podle těch průběžných výsledků toho sledování stavu on musí reagovat. To znamená, kdyby se ukázalo, že reaktorová nádoba už není vyhovující, protože prostě jsou tam nějaké třeba trhliny, >> hm, >> tak eh je pravděpodobné, že by muselo dojít k tomu odstavení a je úplně jedno, jestli dostal povolení na provozk dalších 80 let nebo 100 let a nebo jestli prostě je to zařízení těsně před uzavřením. Ono trošku panuje taková ne úplně přesná představa, že to zařízení se vlastně provozuje, pak dospěje do nějakého věku a najednou jako kdyby zázrakem zestárlo, jo, jako kdyby ten den před těmi 30 lety bylo ještě v pořádku a najednou uplyne ta magická hranice a druhý den už je nepoužitelné. No takhle to samozřejmě není, že jo, ale bojovali jsme s tím poměrně dlouho a třeba eh řada řada nevládních organizací eh se snaží trochu tlačit ty provozovatele do toho, aby prováděli v těch po uplynutí nějaké doby eh nějaká komplexnější hodnocení, což ono se to děje, ono se to děje a musí to dělat všichni provozovatelé pravidelně jednou za 10 let udělat, ale mělo by to být zase kontinuální a mělo by to odrážet aktuální stav. stav a nějaké výhledy, jo, ale pracovat s neurčitým termínem dalších 60, 70 let, to je spíš ekonomická, politická záležitost, než bezpečnostní. >> No přesně tak. Já to vnímám tak, že tím, jak eh je stále komplikovanější zejména v naší části světa postavit nový jaderný blok a je to stále dražší taky, tak tím nabyla na důležitosti právě tadleta disciplína prodlužování eh té životnosti. E nicméně ono to taky není zadarmo, že jo. >> No určitě ne. Ty investice jsou obrovské, ale ono to vlastně probíhá bez ohledu na to, jak je to zařízení staré. ty investice musíte do toho zařízení lít pořád, protože >> eh [frknutí] marná eh marná snaha je to prostě obrovský komplexní celek průmyslový, který se sestává z desítek tisíc různých komponent a součástí. A eh to, že vám to stárne, to, že se to opotřebovává, to, že to prostě koroduje, že se to rozbíjí, to je naprosto běžný. Takže na každodenní [frknutí] bázi tam opravdu musí probíhat to, že se sleduje ten stav a ve chvíli, kdy je třeba něco vyměnit nebo upravit, zlepšit, tak to musí přijít a ty peníze na to musí být. Je to taky jedna z klíčových povinností každýho provozovatele jiný elektrány mít dostatečný finanční zdroje na údržbu toho zařízení a na jeho i rozvíjení do budoucna. Dokonce u nás a nejsme jediná země, která to má, máme ze zákona závazek, že je třeba zlepšovat jadernou bezpečnost průběžně. Není to jenom o tom, že ji udržujete v nějakém stavu, kterého jste dosáhl, ale musíte hledat ty cesty, jak ji zlepšit. Vychází se z představy, že je to jakási ochrana, prevence před možnými negativními vlivy nebo třeba i typy událostí, které se nedají jednoduše předjímat. Jo, >> můžeme se vrátit třeba k Fukušimě. >> Tam si dovedeme představit, že forma zlepšování by byla neustále. Sledujte. vývoj seizmický situace v okolí ostrova, což se tam samozřejmě děje, ale průběžně třeba navyšujte ty zdi z pohledu možné tsunamy, jo. >> A to už se tam samozřejmě nedělo, takže došlo k tomu, k čemu došlo, jo. Pokud by se tenhle systém zavedl velice kategoricky a přísně i tam, tak možná k té havárii nemuselo dojít. Takže my se snažíme vlastně tímhle předjímat to, co ještě nikdo neviděl, nezažil a zároveň se poučujeme všichni vzájemně eh z těch provozních zkušeností v jiných zemích, jo. Takže ten systém je dneska hodně robustní, hodně silný a dá se říct, že vychytává spoustu situací, spoustu potenciálně nebezpečných situací předtím, než vůbec nastanou, což je jedině dobře. Co se týče dukovan, tak veřejnost se může eh cítit trošku zmateně, protože eh vyběhly ty články, že dukovany pojedou do 60. let. Ale to je pouze zatím to vyplývá ze studieu, jestli jsem to dobře pochopil. Eh platný řidičák mají dukovaný do 30. let, jestli se nepletu. >> Platný řidičák od nás mají na neurčito. >> Aha. Když elektrárna Dukovanská dospěla do 30 let života, po 30 letech došlo k tomu, že jim skončila provozní licence. Ona nebyla vydána původně na 30 let, vydávala se cyklicy po 10 letech, [frknutí] ale v té době eh úřad chystal novou legislativu a po nějakých právě analýzách, sbírání zkušeností ze světa a podobně jsme dospěli v závěru, že vlastně je nutné, aby provozovatel opravdu průběžně sledoval stav zařízení a v případě, že nebude dostatečně dobrý, tak přistoupil k odstavení nebo k ukončení toho provozu. A z tohohle důvodu vlastně není důvod tam dávat nějakej tvrdej deadline, dokdy smí provozovat nebo nesmí, protože to zařízení se stále vyvíjí. >> Takže tenkrát e padlo i rozhodnutí strategické, že další provozní licence z naší strany se nebudou vydávat na konkrétní dobu a jsou vydány na dobu neurčitou. Takže dnes elektrárna v Dukovanech má od našeho úřadu povolení k provozu na dobu neurčitou. Ze zákona pak plyne, že ve chvíli, kdy to zařízení už není dál provozovatelné, ať už z důvodu technického stavu nebo třeba i ekonomiky, k tomu může dospět ten provozovatel nakonec sám k tomu rozhodnutí, tak by měl přikročit k odstavení a [frknutí] k vyřazování z provozu. Na to jsou tam nějaké looty. >> Takže už neděláte takové to hodnocení desetileté. >> To se dělá se dlá. To se dělá, ale běží to v jiném režimu. Není to o tom, že by to bylo navázané na vydávání povolení, ale má ze zákona provozovatel povinnost dělat to každo desetileté řekněme hodnocení. My mluvíme o periodickém hodnocení bezpečnosti, ale ono zase eh ono to trošku působí eh že se upínáme na ten desetiletý cyklusze, že mezitím se nic neděje. Takhle to není. naší legislativě a je to povinnost, kterou ten provozovatel samozřejmě dodržuje, je i průběžné hodnocení bezpečnosti, dělají se i dílčí hodnocení stavu jednotlivých systémů, jednotlivých komponent a samozřejmě i to, když někdo přijde nebo ten provozovatel přijde s nějakou velkou modernizací nebo zásadní modernizací nebo i výměnou nějakého třeba vadného kusu, tak to podléhá našemu hodnocení a v některých případech i povolení. Takže my v podstatě ročně vydáváme 15 až 20 povolení jenom k modifikacím a k modernizacím jadený elektrárny. >> Hm. >> Tato epizoda ještě nekončí. Celou verzi najdete na Hero Hero a Forend Doors spolu s dalšími díly vysokého napětí, rozhovory z energetiky a newsletterem s daty a analýzami z oboru. [hudba] >> Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Dataun. [hudba]