🎙️ Na poslední chvíli: Škoda, že to nepřišlo před volbami. Korporát se ulekl pozdě | Petr Hájek

No konečně. Nebyl jsem jistě sám, komu tohle slovo prolétlo hlavou, když v pátek SPD slovy Okamurova, místopředsedy a šéfa poslaneckého klubu Radima Fiali, nečekaně zařadila na program jednání zákon o zrušení těch nemravných poplatků z hlavy té naší veřejnoprávní hydře. Znovu jsem si totéž slovo v mysli s radostí zopakoval po rozhodnutí prodloužit jednání až do sobotního rána a stanovit pevný čas pro hlasování. Jo, škoda, že to nepřišlo před volbami. Mohlo být všechno jinak. Řevot fialové mafie toho času zdaleka nejen ve sněmovních opozičních lavicích, ale především ve většině mediálního korporátu, byl na jednu stranu očekávatelný, současně však v mnoha ohledech překvapivý. Blahovolná nepřipravenost a v ní pramení šok a zběsilost prvních reakcí svlékla všechny nepřátele našeho státu do odpudivě páchnoucích politických podvlékaček. V té pomatené zběsilosti zapomněli na všechno, co měli dlouhodobě dohodnuto, včetně rozhození různých rolí a prostě jen zvěsile vily a mlátili kolem sebe. Padly totiž všechny pečlivě vypracované scénáře nekonečného seriálu obstrukcí táhnoucích se po mnoho dní v divadelních inscenacích. Během nich měly ty spojené firmy NNP, ten nadnárodní podnik, pochodovat pod chvilkařskými povely ulicemi, vyhlašovat stávky, dodávat do ČTAČRO spacáky, burácet po mnoho dní ze všech trub a přivážet si k tomu bruselské, takzvaně novinářské instituce a dráby. a mnoho, mnoho dalšího, co mělo jako overtura zaznít ve falešné hradní frašce na téma 28 říjen jen a pak vrcholit kolem 17. listopadu při pokusu imitovat atmosféru státního převratu z 89. Najednou z toho nebylo a není nic. To, co přijde, bude jen mdlý odvar, protože mu bude scházet skutečná motivace. Jasně, zákon už byl v prvním čtení schválen. Zmatení na háči, v podvlékačkách čpících hrůzou z uvolněného obsahu střev jako po nečekaném pádu meteoritu se v prvních hodinách vůbec nekontrolovali. Bylo tak vidět všechno a natvrdo. V rachotu zanikaly vysloveně komické prvky, kterých by si jinak bylo možné masochisticky užít. Třeba právě to sebeudání, že média, která jsou si formálně na trhu konkurencí, ve skutečnosti tvoří pod hladinou propojený korporát, z něhož kavkárna na kavkách. pouze nejviditelněji vyčnívá. Před kamerami České televize se v zápěti vystřídali propagandisté nejen seznamu miliardáře Lukačeviče, který je milionovými kontrakty otevřeně spojen s miliardářskou skupinou kolem hradu. Jako čertíci na péru na obrazovce vyskakovali Bakalovci, spojenci vdovské novy, tím myslím až do vraždy Petra Kelnera koketující s politickou objektivitou zástupci kulturní fronty pražské a brněnské kavárny, zástupci univerzitních pavlovových psíků slintajících reflexivně na daný podnět a mnoh mnoho dalších podobně kuriózních postaviček. Overkill to bylo hned další slovo, které se nutně vynořilo jen pár hodin po onom konečně. Proč to neříci česky? No, protože jde vlastně o mezinárodní terminus technicus, který má v českém jazyce ekvivalent ve výrazu přestřelení. Jenže ten nevyjadřuje overkill dostatečně přesně. Tenhle výraz je původně z vojenské terminologie pro případ chybného využití zbraně s přehnanou silou, třeba jadernou, která by nepřítele mohla zničit, vlastně vyvraždit, což je jeden z významů. On ho kill hned několikanásobně. Nic nového. Overkill v podání korporátních médií hlavního proudu sledujeme často a opakovaně. Vždy, když je zapotřebí někoho rychle politicky, společensky, kariérně zabít nebo něco veřejném prostoru skandalizovat, znevěrohodnit. Jenže účinek přestřelení je obvykle opakem zamýšleného výsledku. Použité kanony na vrabce jsou totiž pro běžného konzumenta tak přepísknuté, že jim intuitivně nemůže uvěřit. No a emocionálně se odpojí. Jako v rodinách, kde na děti křičí kvůli každé maličkosti. Takže když nastane situace, že je zapotřebí skutečně zvýšit hlas, dítě to naristruje a třeba spadne, já nevím, do jámy. přestřeluje vždycky ten, který je v namyšleně hloupý, protože má moc a převahu a dostane-li se do afektu, sáhne hned po nejtěžším kalibru. Pak zjistí, že už útok nemá kam stupňovat a situace se mu proto snadno vymkne zpod kontroly. Miliardářská korporátní média s veřejnoprávní, takzvanou televizí a rozhlasem, rovněž miliardářskými včele, jsou typickými příklady a případy overkill. Nesčetně krátce jim to nevyplatilo, ale udělají to znovu. Nemohou si pomoci. Jejich velení i posádky totiž až na výjimky tvoří pečlivě vybraní tupci vládnoucí obrovskou silou. Proto jejich politická divize nastoupila s takovou nepřiměřenou brutalitou proti chytré operaci SPD. K níž se přidal zbytek vládní většiny ve sněmovně. Dokonce i ti, kteří o jejím spuštění do poslední chvíle z důvodu utajení naštěstí nevěděli. Byla to mistrovsky odehraná partie, jako právě ten proces vládnutí začal. Konečně. Česká televize a Pokuluhávající rozhlas ukázkově předvedli, jak se overkill dělá v praxi. Absurdní shromáždění nejdivočejších z těch bezmála 4 000 hlubců před budovou rozhlasu ihned vyhlásilo stávku. Sice prý ještě nevědí, jak proběhne, aby to nebylo v přímém rozporu se zákonem, ale bude určitě. Hned v úterý. No, proč ne v pondělí? No, protože úterý se prolne do středy státního svátku, který je má legitimizovat. Z hradních výšin bude čnit kámoš miliardářů, kteří tu nemravnou plastovou obludu do sídla českých králů dosadili. Podle všeho s nimi tentokrát nevyrazí na nějakéto další safari. s milionovými rozpočty, ačkoli výročí vzniku republiky je tomu amorálnímu úkazu samozřejmě stejně lhostejné jako volby. Jenže teď dostal povelem úkol a poslouchat nadřízené pracháče to on umí. Je to ostatně jeho jediná kvalifikace. Ten jeho Petr Kolář spojený s umělou inteligencí, protože na tak démonická zadání ani ta jeho už nestačí, právě smolí další vzhledné fráze o demokracii a úloze takzvaně svobodných a kromě bruselského korporátu nezávislých médií veřejné služby a nenápadně mu tam vsune větičku o vyznamenání Daniela Stachá nebo rovnou celého toho komunistického skanzenu na kavčích horách. Šla by o tom napsat nezábavně absurdní havlovská jednoaktovka, ale zpět k deskripci přepísknutí. Na háči totiž okamžitě hnali svůj lid. Příé přenosy z malostranského náměstí zprvu DAV raději neukazovali. Nep tam bylo sva pár desítek nejvěrnějších Ukrajinců a kriminálníků z Oganesianova gangu, kteří jsou jim k dispozici na zavolání. Ale pak přece jenom dramatické výroky těch reportérů ČT přivoly pár desítek originálních pražských ochotníků. Hecovali je současně také bezradní Rakušanovci ve sněmovně, na jejíž ocho z pár prvních troubů proniklo. Když ti venku začali brát do rukou dlažební kostky a pokoušeli se na parlament zaútočit, konečně zasáhla i stále ještě. Rakušanova policie. To už si overkill jeho strujci uvědomili a začali brát zpátečku. Něco zahlal v tom smyslu i PPP ten Petr Pavel Pávek v tom smyslu, že jako násilí ne. Nejspíš ho k tomu výroku, jenž mu jde tak bolestivě proti mnohokrát vypelichané a znovu narostlé srsti notorického zrádce museli dlouho přemlouvat. No ale vlastně ne. Zavalili mu. Také internetová nechapadla korporátu narychlo zvolnila, jenže už je pozdě. Milionářští chvilkaři si na nedělní odpoledne přitáhli na Staromák obvyklý divadelní ukrajinskoocí mix organizovaného křoví. Pár stovek ochotnických nešťastníků jim kvůli televizním záběrům asistovalo v Brně a pár dalších městech. No, televizní debaty už jen bezradně blemptaly a rozvalcovávaly to všechno, ačkoli některých perel přitom přece jen do vytvořených fekálií vypadlo. Třeba PKF, Petr Kampelička Fiala v duelu konečně opětovně Okamurovským Tómiem zaperlil. Cituji, demokracie stojí také na tom, že vítěz nevyužije všechno, co mu pravidla umožňují a respektuje názor menšiny. Konec citátu. To opravdu ten ťulpas řekl. Ani mu neproběhlo somnambulním mozkem, že ho to nenapadlo, když nechal zakázat protiproud a několik dalších svobodních webů, nebo když se arogantně vysmíval stotisícovým demonstracím na Václaváku a jejich účastníky tituloval jako dezoláty, přestože ti kupodivu dlažební kostky do rukou nebrali. Na háči jsou bezmadku a bezradní a to ochutnávají zatím jen velmi zředěné první kapky své nedávné vlastní medicíny. Doufejme však, že další kapky skryté ve vládním prohlášení budou brzy následovat, že i dva zbývající koaliční partnery Okamurovců, těžký mediální overkill hned po prvním výstřelu ze vzduchovky nevystraší, ale naopak po vzbudí třeba i Petra Macinku, který na primě dnes ještě matně pospával patrně kvůli změně času z nepřirozeného na přirozený. Ale to je koneckonců už jedno. Právě tak jako je jedno, co teď chobotnicový korporát hrát média brněnský gang 15 a jejich zahraniční chapadla předvede. první bitvu těžce prokaučoval a dohánět ji třeba ohranou chvilkařskou operetou na letné je jen další projev bezradnosti a dramaturgické neschopnosti. Dva dny před obvyklým nacvičeným představením 17. listopadu v režii ČT neuvěřitelné. Jsou to naštěstí jen neschopní truhlíci s kapsami nacpanými penězi. Eh, ty symbolické miliardy pro jejich vlajkovou loď povinně rabované od veřejnosti, jsou však nenávratně v čudu. Pro začátek dobré konečně. Yeah.