Ministře Tejci, napravte zpolitizované soudnictví v ČR! 1.10.2026

Vážení, vítám vás zde. Vítám vás velice srdečně, protože nás se to nesešlo >> tak moc, jak jsem očekával. Nevadí. Proto každej, kdo se dostavil Takže každej, kdo se dostavil, tak je dvojnásobně dvojnásobně ceněný. Víte, že jsme se tu potkali, myslím, že 4. června tohoto roku. Tenkrát jsme tu byli, abychom nějakým způsobem apelovali eh na ministra spravedlnosti v souvislosti s procesem, s Ivanem Kratochem a tou partou kolem něho, aby teda upustili, řekl bych, od nějakejch drastickejch trestů, nebo nejlépe je propustili všechny. A víte, že to nakonec dobře dopadlo, protože eh všichni dostali jen podmíněný tresty, že jo. Já měl hlavně obavu o to Ivana Kratoch, že na tom si teda jako, jak se říká, justice schladí žáhu. No, tak to dopadlo dobře, takže věřme tomu, že jsme tady my nějakým způsobem dobře tomu napomohli tomuto a dnes se tu scházíme tedy od června po třech měsících. >> Cože? On se odvolal. Státní zástupce se odvolal. Ano. Takže to je ještě na pokračování tenhleten horor, kterej bude dále pokračovat. No tak když bude potřebovat, tak přijdeme znovu za zatlačit, jak se říká. No a tak jsme se tu po třech měsících setkali znovu. Já vám za chvilinku prozradím, co je hlavní hlavním tématem této demonstrace. Ano, abyste věděli. A na začátek trošku odlehčím. Jo, my jsme, většina z nás chodila protestovat dva roky. Dva roky jsme chodili před úřad vlády. Každou středu jsme tam stáli a a křičeli jsme a tyhlety věci. A teď nedávno rozhod Babiš o tom, že on vyčistí úřad vlády od těchhle neziskovejch organizací. A to se teprve člověk dozvěděl. Kolik jich tam bylo, vážení? Kolik tam bylo těch lidskoprávních organizací a já nevím, kdo co. Ochrana lidských práv a kdo ví jakjch ženskejch, ochrana ženskejch práv a podobnejch a tohleto. No, byla jich tam fúra. Jo, v tomhleom. Tak jsme ani netušili, když tam kolem nás, víte, jak tam kolem nás procházely ty děvčátka mladý z toho úřadu vlády, tak jsme ani netušili, že jsou to pracovníce těchhletěch neziskovejch organizací a oni se na nás takovým úkosem dívali, že jo. Tak my jsme tam řvali, že protestujeme proti tomu, proti eh 5 a pů roku trestu pro Tomáše Čermáka, že jo. a kolem nás chodí neziskovky, který mají za cíl ochraňovat lidská práva. No a neřekli, nikdy, neřekl nikdo z nich, nikdy ani popel. Šli kolem nás, sklopili voči a šli dál. No tak tohleto, což připme Andreji Babišovi k dobru, tak tohleto on vymet z úřadu z úřadu vlády. Ale představte si, že část těch neziskovek byla přemístěná dnes do téhleté budovy. i nějaký ty lidskoprávní lidskoprávní eh neziskovky, prostě tlučhuby, který žijou z toho, že něco melou, ale místo toho, aby se postavili skutečně za politicky odsouzence v této zemi, tak to ani náhodou, že jo. Tak to je dneska tady na tomhletom na tomhletom v téhleté budově. Takže možná, že to nebude každej, kdo z týto budovy vyjde a bude nás míjet, ale no částich část jich je tady tady přemístěnej. Jo. Kdysi Praha. >> Haló. Jo, kdysi Praha byla městem práce. Ano. Byly tu fabriky, byly tu projektní kanceláře, že? Byly tu stavební firmy, byly to obchodní organizace. A co je tady dnes v té Praze? Firmy jsou zlikvidovaný průmysloví. No tak tady se většina Prahy živí tímhletím. Se živí v neziskovkách. Poradci, politici, senátoři a poslanci. Takže kde je dneska ta práce? A my se pak divíme, proč se tady takhle volí. Ano, to jsou ti lidé, kteří jsou napojeni na ty vládní penězovody, jo. A samozřejmě oni pak taky ve volbách takhle volí podle toho, podle toho samozřejmě, kdo kdo je platí. Ono je dokonce asi víte, že oni jsou, že platy poslanců jsou navázany na platy soudců, jo? To znamená, když si poslanci sami sobě odlacujou zvýšení blatů, tak se automaticky zvyšujou platy soudcům. No tak nekup to, že jo. Na vždycky, když nastoupí pravicová vláda, ODS a podobně, tak jednu z prvních věcí, tak si přidávají na penězích. No a tím pádem se samozřejmě přidává na penězích i zde místním soudcům. To znamená, já tenhleten sektor považuji za ty, co volí tu pravici, co volí ODS. To jsou ti, kteří podporujou ten režim, ten minulej režim, Fialův režim, kterýho jsem si vzal dnes jako etalon zla a proto ho mám tady na tomhletom na tomhletom transparentu. Ještě abych vysvětlil, že jo, co to říká. Ano, to proč říkám Babiš má pravdu. K tomu důjdu za chvíli, ale to tady ten fialový frajleři, tak frajisler to byl fanatický fanatický soudce, fašistický soudce, jo, kterej kterej prostě řval u soudu, stekal se, urážel souzený a znal v podstatě jen jeden jeden trest a to byla, že jo. Ano. Ten soudil Bílá růže. Eh, sourozenci Šolovy. Známý jsou ty obrazy, jak soudil, jak soudil, e, soudil ty, co se pokusili o atentát na Hitlera koncem června roku 1944. Tak takže takovíto lidé, kteří zatahujou do své práce politiku, své názory, svou fanatičnost, no tak já to přirovnávám přirovnávám k fialovi, k fialovi kamarile, která tady která tady vládla ještě nedávno, protože ti vystupovali stejným způsobem. Já si pamatuju na svým soudu, vážení ti, co tam byli, někteří tam byli na tom soudu, na městským soudu, s takovou nenávistí, s jakou já jsem se proti sobě potkal, to jsem ještě neviděl u soudu, jo, kde si každej představuje, že tam sedí soudci tady s těma s těma parukama nehnou brvou, jo, tam seděl soudce, který má stej stejný jméno, jak tady ten nejdéle sloužící sloužící poslanec za ODS v parlamentu. Benda. Ano, měl jméno Benda. Tak tenta ta seděla celej ten proces takhle nesouhlasně kroutil hlavu a potřepával a furt se vohlížel. Já říkám: „Panebže, co to je zač? Jo, takhle se chovají soudci u soudu. No, tak já myslím, že máme, máme tedy, co bysme měli na tom soudu, na těch soudcích kritizovat. Ale ten hlavní bod, o kterým já chci mluvit, tak je to, že já myslím, že je to tak 14 dní, když Babiš Havířově prohlásil, že v tomto státě je si možno objednat trestní stíhání, trestní stíhání v podstatě nepovodlnejch lidí. A on tím samozřejmě mířil na to svý čapí hnízdo. Jenomže pustil Gina záhve. Jo. Takže my to zešiřujeme. Říkáme Babiši, když přiznal to, že v tomto státě jsou stíháni lidé za to, za svůj názor nebo za to, že jsou této vládě nepovodlní, no, tak to musíme vzít na celou společnost. Takže nemůže z toho vyjmout jen to svý čapý hnízdo, ale musíš to vzát paušálně na celej ten soudní, na celej ten soudní systém v této republice. No a proto jsme tady, abychom se ptali Tejce a Babiše: "Proboha, když to víte, že se v této republice takhle soudí, tak proč s tím nic neděláte?" A to je ta moje otázka. To je ten kruša bod té naší prezence zde. Proč s tím nic neděláte? No samozřejmě nedělaj s tím nic. Já na svým vlastním přík příkladu, když jsem byl souzenej ve vykonstruovaným soudním procesu, takže Babiš mi mluvil z duše. Jo, já jsem sám byl tedy odsouzenej, seč nevinej, tak jsem byl prostě odsouzenej na rok podmínky s odkladem na 15 měsíců. 6. září mi to teď vypršelo tenhleten trest. No, ale prožil jsem si to. A kdo jinej teda by se měl vozovat na podporu Babiše než já, kterej ví, že to tady takhle takhle funguje. A kdo nic neděláte? Proč neděláte? Kdo za tím to stojí, že jo. Víme o soudních procesech, víme o Tomáši Čermákovi. To asi víte, že ho teď před týdnem nebo kdy ho propustili Tomáše Čer Čermáka, že známe Slávka Popelku, známe doktora Skálu, pana Kapala, co dokonce umřel poté, co byl nějakým způsobem stíhán, prostě terorizován. e těmi soudními soudní eh soudním systémem a podobně uštvali. Ano, pana pana tohoto pana Kapala pana Kapala uštvali. >> Martina Bednářová. >> Martina Bednářová. Ano. Tak tohleto jsou oběti současnýho soudního systému. Ale co jsem chtěl zdůraznit, že když tohleto Babiš prohlásil v tom Havířově, tak se samozřejmě spustil RIK v českejch vzdělovacích prostředcích, že jo, samozřejmě proti Babišovi. Tak jsem narazil v tisku, ozvala se proti tomu sou soudcovská unie. Vážení soudci se ozvali, že prostě Babiš snižuje její hodnotu a nebo snižuje prestiž prostě a kritizovali tedy tenhle tenhleten závěr Babišův. To byli jedni socovská unie. Za druhé, vozvala se Česká advokátní komora. To nevím, co ta s tím má co dělat, protože jsou advokáti je samozřejmě něco jino. Přesto se ozvali. To máme druhýho. Jo. A třetí, na koho jsem narazil, že se také ozval a to je to klíčový dnes, je předseda předseda Vrchního soudu a jmenuje se počkate, asi Dorfl. Dörfl. Ano. Tak tenhleten z vrchního soudu, tenhleten soudce nebo předseda vrchního soudu dokonce prohlásil. Měl tu odvahu, že prohlásil, že prej si zajde za ministrem Tejcem si stěžovat na Babiše, že snížil prestiž tedy soudců. Takže vážení, tenhleten člověk má tu drzost zrovna, když propustili Tomáše Čermáka po 2 a pů letech za to, že napsal někde na na tomhletom na eh Facebooku napsal nějaký bla bla bla, tak ho zrovna propustili a tenhleten soudce Nejvyššího soudu si chce zajít zde za ministrem Tejcen, aby si stěžoval. Takže já jsem to cítil jako vodný okamžik tomu, aby my jsme se tedy postavili za toho Babiše a postavili jsme se i za toho Tejce nebo ukázali tomu Tejcovi, že jsou tady lidi, kteří si uvědomujou, v jakým stavu soudnictví v této zemi je. No, staví se proti tomu. Takže proto jsem spěchal s tím, abysme tady byli dříve, než sem dojde tam ten soudce souce Derfl. Jo, ještě tady, protože tu Zdenek, tak on od roku ano, od roku 1998 do roku 2005 byl předsedou okresního soudu v Nimburku. Jo, takže on prošel Nimburkem. Možná, že tam se teďka sklízí ty sklízí ty plody jeho práce, že jo, protože tam je teď nějaká šťára, že jo, nebo něco takovýho, nějaká korupční nebo něco. Tak jsem něco něco zaselek. Takže tamhle támhle v Nmurku se kalila, jak se říká ocel na vrchního na vrchního soudce. Takže ten člověk tady chce zajít. My chceme, aby pan Tejc dostal argumenty, až ten k němu vleze, aby mu řekl: "Počkejte, pane Derfle, ale já tady mám řadu dalších signálů od občanů této země, které si stěžují, kteří si stěžují na tento sloudní systém, kterej tady je, jo? Takže abysme mu dali do ruku obranný prostředky, aby se nenechal tímhletím aktivistickým soudcem zatlačit někam do kouta. Takže víte, že jo, co bylo podstatou mého soudního řízení. Tohleto soudní řízení, tento vykonstruovaný soudní řízení, to vykonstruovali na vrchním státním zastupitelství v Praze. To pochází od paní Bradáčové. A tenhleten vrchní soud, odkud pan Derfl chce jít sem do těchto prostor, sedí ve stejné budově, jak to frkníkání zastupitelství, který mě, který mě žalovalo. Tak já bych chtěl panu Derflovi domluvit, aby nevážil tak dalekou cestu tady do těch prostorů, ale prošel tou budovou a zastavil se na vrchním státním zastupitelství a oni mu tam vysvětlí, jakým způsobem se připravujou falešná soudní řízení proti občanům, kteří jsou nepohodlní za to, že poukazujou v této zemi na korupci. Takže to je ten pravej důvod, proč jsme tady. Takže my nejsme, jako bych řekl konfrontační shromáždění, který by tady řvalo, že jo, prý s vládou nebo něco podobnýho. Naopak my jsme demonstranti, kteří chtějí podpořit a říct ano, Babiš má pravdu. Tam je to napsáno, že jo. A chceme, pane ministře tejci, abyste to řekl i těm ostatním, i těm, co tady na ve sdělovacích prostředcích tuto otázku otvíraj a hledaj, jako bych řekl, argumenty proti Babišovi nebo proti proti eh tomuto systému. eh tomu, co by pan Babiš včetně pana Tejce měli napravit. Takže my tohleto my chceme, že jo, to je naše cesta. Napravte ten systém, aby se nikdo nemusel bát v této zemi říct si svůj názor, aby se nikdo nemusel bát napsat něco na Facebook. A zastavte ty politický procesy. My jsme tu chodívali, že jo, řvát. Chodívali jsme tu řvát. Ještě za Slávka Popelky jsme tu chodívali řvát, když tu byl ještě Don Pablo, že jo, tak jsme tu chodívali řvát. Done Pablo, propus politický vězně. To už jsme tady chodili za Tomáše, za Tomáše Čermáka. A vidíte, dneska vypadá, že půjde don Pablo k soudu a tak budou soudit jeho lidé. Jo, tak říkám, no možná, že to je ten paradox, že za Dona Pabla, že tu nikdo nepřijde, aby se postavil s megafonem tamhle na ten chodník a aby řvalustte Dona Pabla. A možná se tady někdo najde, kdo naopak řekne: "Přidejte dolů Pavlovi ještě nějakej roček navíc ať si to užije, ať si tu medicínu, kterou tady ordinoval on těm druhem, tak aby si to aby si to užili." No tak to je to je prostě, řekl bych, téma dnešní demonstrace. To, co chceme říct. Víte, hodně lidí se ozývá, kritizuje kritizuje Babiše, že on neplní sliby vůči vůči svým voličům, že jo. Já jsem Babiše nevolil. Já nemám právo se vohrazovat a říkat Babiši, ty neplníš, co slíbils. Právo na to mají jenom ti, co ho skutečně volili. Ti maj právo říct Babiši, volil jsem tě, tys nesplnil. Já ne. A myslím si, že by to mělo být takovým takovým tím stránkou čestnou každýho člověka, jo. Nechtět volit někoho jinýho, že jo, a pak řvát Babiši, ty neplní své předvo předvolební sliby. No tak tohleto bych řekl tohleto bych řekl na na začátek na úvod a a pozvu tady prvního řečníka, kterej zakusil tenhleten soudní systém, jak pracuje, jak soudí nepohodlné lidi, tak zažil na své vlastní kůži. Takže hrdina, řeknu takhle, vážení a je ochoten ty svý zkušenosti zde sdílet. Nebojí se. A to je to nej to je to nejcennější na tom. Lidi, kteří se nebojí na tomhle, na tenhleten soudní systém, kterej tu funguje na základě politickejch zakázek kritizovat. Takže Zdenku, máš slovo. Já moc děkuju, Mirku. Já moc děkuju za tu demonstraci, za to, že prostě j to uspořádal se svými známými kolegy. A myslím si, že to, co je důležitý, je se ozvat. Opravdu je důležitý se ozvat. A já tady vidím plno lidí, kteří se byli přítomní na těch soudních procesech, které mě potkali. Byly to tři soudní procesy. Jedno ukončilo se zastupitelství, že mi jako dalo podměněné odložení stíhání. Jedno mi dali pokutu 35 000 a jedno mi dali podmíněný trest. Chtěli dát pokutu 50 000 a zákaz Prahy na tyhlety demonstrace, protože se asi vědí, proč aby tady nebyly ty slyšety hlasy pravdy. A opravdu je to o tom, že bez těch lidí, kteří chodili a to nebylo jenom ke mně, to bylo i k dalším, jak se tady jmenoval, tak prostě to bylo o tom, že tam fakt cítíte to obrovskou podporou. Křivka například takový člověk, který byl popotahovaný v 80. letech, pak se to překlopilo a zase prostě člověk, kdo řekne svůj názor, se v dnešní době nehodí, ať už ti prospěcháři mají rudé knížky a nebo mají prezidentský úřad. Jsou to prostě politické procesy v téhle zemi a mají tradici už od někdy Rakouska, Uherska, protože pamatujete sní proces s omladinou, omladina 1890, ty 90. léta prostě to bylo politicky prostě tak vyšitý a takhle to pokračovalo. Byly různé kauzy třeba za první republiky. Ty korupční se nesoudili, soudily se zase kraviny. Někdo zvolal ač je Sovětský svaz dneska zvoláte, ať je Rusko pomalu. A taky už jdete pomalu sedědět. Za měl jsem tričko s babuškou, která byla s voleem míru. Co řekla soudkyně? Mimo jiné jak ta zástupkyně, tak ta soudkyně, to byly divenky. To nebyly takový ty staří pánové, to byly divenky. Eh, 30 let něco prostě. A tyhle jsou prostě ochotný vás odsoudit. Ty do toho jdou a nemáte možnost do spravedlnosti. Navrhujete důkazy, tak je zamítají jeden jako druhý. Pak řeknou meá média říkají, že to je takhle, tak to je takhle, že jo. Vyšina lidí si myslí, že to je takhle, ale není přece o tom, co říkají mistrová média. Je o tom, co je pravda a jak to skutečně má být. A to je třeba říct jasně. A když už tady jsme a já taky souhlasím s tím, že tady nejsme proti tomu, abychom ministra tady se vyhazovali z okna. To asi ne. A je to o tom, že je ze sociální demokracie. Tenkrát se jmenovalo ČSSD. Pamatujete nebošku teďka už Marušku Benešovou, že jo? Maruška Benešová a ta řekla, je to už taky nějakých 15 let, hovořila o justiční mafii v téhle zemi a justiční mafie tady je do dneška. Do dneška tady jsou tyhlety soudci, kteří si dvakrát zrušili snížení platu. Dvakrát ve střetu zájmu se obrátili na svůj ústavní soud a zrušili se si své platy, aby se je snížily. Lidem se t seškrtaly mzdy. Opakovaněškají se další věci, ale oni si svoje platy drží, protože bez toho by nebyla spravedlnost. Když se podíváte pak, jak ta korupce bojí od okresních soudů až po ty nejvyšší, ale i to, jak třeba Ústavní soud například popírá ustanovení práv dítěte mezinárodní smlouvy. Prostě popírá to. Teďka zase byla jedna kauza, kde legalizoval únos dítět na Slovensko. Slovenský soud paradoxně řekl, že se to má dát do Česka zpátky to dítě, ale náš ústavní soud našemu občanovi nepomohl, ale hlavně je tomu i děti. Tak třeba jestli pamatujete v Polsku vládu práva a spravedlnosti, tak i naši Ústavní soudci podepsali pamflet proti tomu Polsku. Jakým právem se Ústavní soud věnuje nebo soudci Ústavního soudu, politice, kritice zemí v jiných státech e světa nebo Evropské unie. Já si myslím, že ty jsou od toho, aby vykládali naši ústavu, aby konali právo a ne, aby se zapojovali do politických bojů. A opravdu Ústavní soud se stává třetí komorou v parlamentu České republiky a už to tady je nějakých 25 let. Bohužel je to tak. Víme všichni ten osudný eh nebo rozhodnutí případně agenta Pávka do té Ankary, že jo, jak se tam rvali všichni, jak psy, jak tam dojede, nepojede, ale prostě je to o tom. Normální člověk se v téhle zemi pravdy a práva nedovolá. Normální člověk ne. Pokud nemáte za sebou nějakou vlivovou skupinu, tak prostě to nejde. Mně se podařil třeba u nás takový menší úspěch, kdy cenzurovali obecní zpravodaj, tak jsem vysoudil to, že tam mohly opoziční strany, ale bylo na úrovně okresního soudu byla taková banalita, ale zase kdyby to udělal kdokoliv z pravicových politiků, tak se o to píše, protože jsem to udělal já, který jsem protisystémově a chci opravdu, aby tady ty mafie skončily, tak samozřejmě o tom ticho po pěšině. A tím chci právě zdůrazit to, že ta jí mafie, ta Marie Benešová, jak proti ní demonstroval milion chví pro demokracii, kteří nejsou vec pro demokracii, protože ty jednou říkají, že to má být takhle, za pt let říkají, že to chtějí to, co nechtěli, že jo, a podobně. To víme všichni. A je to i o tom, že poslední nemocraci, kterou měli na Staromském náměstí, kde které nebylo zdaleka naplněno, bylo sdíleno veřejnoprávními médii. Podporovali veřenopravní média. Proč tady nejsou veřenoprávní média, že jo? Přitom tady chceme demokracii, chceme, aby to fungovalo. Jak to, že tady není Česká televize? Kde je Český rozhlas? Kde je česká tisková kancelář? Vidíte je tady někde? Já taky ne. Bohužel je to tak. Tady ta demokracie se hraje pouze pro vyvolené, ale kvůli tomu ti lidé v tom listopadu 89 nezvonili a prostě ta ten režim se posunul někam jinam. A je to opravdu o tom, že tady přednost mají kariéisti, lidi, kteří ohýbají páteř a lidi, kteří jsou ochotni podepsat cokoli. Já vám všem děkuji za to, že jste si našli čas tady přijít. Věřím tomu, že doprost přijde chvíle, kdy tyhlety různé mafie skončí. Ale řeknu ještě jeden příklad, který teďka kup podivu dali do médií. Ukradli za ministry Černochové těch 17 milionů Kč na ty drony. Bylo to včera na Seznam zprávách a zase je to o tom. Nikoho neodsoudili. Je to v pořádku. To nikdo nepochybil. Nikdo prostě to vemte si 17 000 Kč rovnátka pro dítě, jedny rovnátka pro 12ileté dítě. Kdyby těch 17 milionů dali na ty dětský rovnátka, tak 1000 dětí nemuselo doplácet 17 000 Kč. Prostě je to o tyhlety věci. Jestli půjdou na tyhlety e sprosťány, kde kradou peníze pro sebe a nebo to půjde pro to a pro lidi, kteří to potřebujou. Dětský úsměv, myslím si, je daleko důležitější. 12eté dítě se nemůže bránit nebo 11eté 13eté a to, že oni si tady dávají platy, kdy okní soudu začíná nějakých 100 000, že jo, zástupci mají o trochu míň a taky mají dost. Pak jdou ty krajší součci a ty vrchní a ten ústavní, to je úplně někde jinde. Povíte se, jakže pan Richecký. Pan Richecký, který sloužil všem režimům v téhle republice. Bohužel ten kdyby tady byli ještě zažil Heidricha, tak možná nechci mu to posouvat, ale ten by i tam se nějak zapsal. Prostě jsou to lidi, kteří tu páteř ohýbají vždycky jak ta koruhovička na té věži, jak se říká. A tyhlety lidi si myslím, že v demokratické společnosti nemají na oko jiných funkcích co dělat. Já vám děkuji a věřím opravdu tomu, že podaří se pravda, ale nebudu říkat láska, to je takový zpropanovaný, ale pravda a spravedlnost se vrátí do České republiky a nebudeme se bát chodit na demonstrace, nebudeme se bát toho, že někdo má nějaký názor. A já si myslím, že i ty kontroverzní názory patří do této společnosti a pokud j někdo popírá, tak není demokrat a měl by se stydět. Děkuju za pozornost a vydržme. A děkuju Mirkovi. Jo, děkuji a já bych ještě ocenil ministra Tejce tím, že ministr Tejc podal podmět k tomu, aby se přiznávalo přiznávalo státní příslušnost člověka, který se dopustil kriminálního činu. To znamená, že pokud to nakonec všechno vyjde a schválí se to a podobně, no, tak potom se dozvíme z novin, že tenhleten kriminální čin spáchá z Ukrajiny pán z Ukrajiny. Tenhle spáchal pán z Ukrajiny a tenhle z Ukrajiny. On to tam přímo v tom e přímo v tom videu uváděl, že v roce 2022, já nevím, nevím to přesně ty čísla, bylo asi 170 170 kriminálních činů Ukrajinců a v roce dnes je těch případů o 70% víc. To znamená případy kriminality Ukrajinců v této zemi narůstají a že si občan České republiky zaslouží to, aby věděl, kdo tenhleten čin spáchal. Takže jestli eh Giorgio k tomu ještě něco dodá. Takže to bych řekl, že byl pozitivní počin, který proved tenhleten ministr Tejc. Takže možná, že se nám ten kozlík trošku rozběhne teď, že dostane odvahu a začne skutečně skutečně běžet a napravovat to, co nám tady fialová vláda zanechala. Protože eh tyhlety ty soudy na základě politickýho zadání, tak ty začaly za fialovy vlády, že jo. Samozřejmě účelem bylo lidi zastrašit. To neříkám nic světoornýho. Účelem těhletěch politickejch procesů bylo lidi zastrašit. A jednak byli to ti, co někde se otřeli o Ukrajinu, že jo, samozřejmě. A pak to pak jsem to byli já, že jo, ti, kteří vzali transparent a chodili kolem úřadu vlády a kolem parlamentu s tím, že fialova vláda kryje korupci za 14 miliard Kč. Tak s těma si to taky bylo potřeba samozřejmě vyřídit. No a tom se ujali teda tihleti někteří soudruzi na vrchním státním zastupitelství. Takže znovu zopakuji, pane Tejci, když s panem Babišem víte, jak to v této zemi funguje, tak proč s tím nic neděláte? No, abych neříkal druzí, že s tím nic nedělaj, tak já jsem v poslední době vykonal hodně hodně, řekl bych práce. Seděl jsem a psal jsem dopisy. Napsal jsem na Ústavní soud, kde jsem se ohradil vůči tomu případu korupce na turecké elektrárně. Jsem se ohradil proti tomu, že mi na soudu zakázali, abych předložil důkaz detektoru lži. Tam byl samozřejmě byl to proces tvrzení proti tvrzení. Já jsem tvrdil něco a dva svědci, falešní svědci tvrdili opak. Neměli k tomu žádnej důkaz. prostě uskutečnily se dva rozhovory mezi čtyřma vočima. Jeden mezi svědkem a vyšetřovatelem, druhej mezi svědkem a mnou, že tvrdilo se něco jinýho. To, co mě tvrdil ten svědek, tak to nakonec on popřel na základě rozhovoru s vrchním státním zastupitelství. Změnil názor a popřel, že mi nic neřek. Takže tzení proti tvrzení klasicky bez důkazu, bez ničeho jinýho. No a protože říkám samozřejmě, jak tuhletu situaci rozseknu, no tak nás pošlete na střih na detektor lží, že jo, ať se tam ukáže, kdo z nás lal a soudít, že prej detektorů lži nevěří a podobně. No, šel jsem na městskj, na odvolací soud a říkám to samý. Prosím vás, pošlete nás a nebo mě samotnýho. Jen já se hlásím, abyste mě samotnýho poslali detektoru, že já jsem tady nelhal. Samozřejmě mi to zamítli. No, tak jsem napsal dopis na Ústavní soud s tím, že mi v podstatě bylo na soud soudem zabráněno, abych mohl sám sebe plnohodnotně hájit před soudem. Já jsem samozřejmě nečekal, že mi soud dá za pravdu, Ústavní soud, že že mi dá za pravdu, ale dostal dostal jsem odpověď. Napsal mi hezky, že to opravdu všechno ten soudce Ústavního soudu přečetl i s těma přílohama. Bylo toho dost. No, ale řekl mi, že oni se prej těmato věcma jako zabývat zabývat nemůžou. No tak mě samozřejmě napadlo to, že když pan Pávek si chtěl zaletět do Hari na večeři, tak to se sešli to se ústavní soudci sešli dokonce v noci. Myslíme, že to rozhodovali, aby aby pávek na tu večeři teda teda odjel, že jo. No a tady když jak to říkám, když vás když vás soud falešně obviní, potrestá a podobný věci, tak to už není věci Ústavního soudu, aby se tím zabýval. Tak to byl jeden dopis vážně, na který už jsem dostal odpověď. Druhý dopis jsem napsal na ten Ústavní soud v reakci, ne na Ústavní soud, na ten na tu soudcovskou unii a tam jsem jim to pěkně popsal těm soudcům a říkám, tady to byl jeden příklad s tou korupcí a tady máte druhej příklad příklad, kdy jsem byl já napadenej v tomhletom. Byl jsem napadenej v Kaowlandu nějakým darebákem. Pěstí mě napad. Pak mě nakonec zranil. To asi víte. Tak jsem jim to tam hezky popsal. A říkám: „t takhle soudí, takhle soudí soudí. Já jako napadanej v Kauflandu, tak jsem dostal 30 000 a zraněnej, tak jsem dostal 30 000 a a ten Daribák, tak ten dostal 18 000." Tak takhle vy souíte. Já jsem si k tomu ještě nechal samozřejmě dodělat eh posudek od eh soudního znalce z lékařského oboru, kterej naprosto jasně popsal, jak došlo ke zranění tomu, čemu se vyhýbali tohle. Tak to jsem poslal na soudcovskou unii. Pak jsem poslal další stížnost na tu českou komoru. Tam jsem napsal, podívejte, tak jsem měl jednoho vašeho soudce, teda jednoho vašeho advokáta na tom se na té své korupční aféře. A on mi nepřišel k tomu odvolacímu on mi nepřišel k tomu odvolacímu soudu. On nepřišel na tu nejdůle na ten nejdůležitější soud. To je poslední moje možnost, kde se dá zabojovat. odvolací soud, městský soud Praha a on si tam prostě nedošel ten váš ten váš advokát, jo, advokát, kterj patří do vaší komory. Dostal jsem dostal jsem tedy od nich pozitivní pozitivní odpověď a říkám, jo zahájili jsme s ním nějakej, řekl bych, jak se to, no, kázen zakázenskej prohřešek. Teď nevím přesně tohleto slovo. Tak se to tam tak se to tam polo a já měl stejnej já měl vážení stejnej problém tenkrát, když jsem se dohadoval kolem toho svýho svýho ramene s vyšetřovatelem, no. Tak on mi v polovině v polovině soudu mi advokát řekne do telefonu, zavolal mi a říká: „Já už vás zastupovat nechci. No, za hodinu mi poslal poslal výpověď z tohoto. Jo. A to je prostě neetické, neslušné od advokáta, když vás nechá v polovině soudního procesu bez jakékoliv jakékoliv, řekl bych, advokátní po pomoci. Takže tohle jsem jim napsal. Takže doufám, že to budu taky takhle řešit. Pak jsem napsal jsem stížnost na policii, jak to vyšetřovala. No a napsal jsem sem, vážení, napsal jsem, to byl ten můj nejdelší dopis, nejpodrobnější, tak jsem napsal dopis na ministra Tejce, kde jsem to popsal ty svý dva případy a říkám„T takhle se v České republice soudí a dávám vám to proto, až budou řvát Česká advokátní komora. Až za váma přijde pan Derfl z vrchního soudu, tak mu tohleto ukažte, aby přestal šířit takový ptákoviny, že tady někdo snižuje prestiž soudců. Vdyť to ti prestiž soudců si snižujou ti soudci sami. Vdyť to tady je každýmu, kdo chodí na tyhlety politický procesy. Tak je mu to přece naprosto jasný, co tady soudci provádí za hanebnou činnost. Mě jenom napadá soudce Svršek, že jo. Ty další si nepamatuj, jak se jak se jmenovali ti, co vystupovali u těch dalších politickejch soudů. No tak vážení, tak já zas předám předám dále štafetu tady Georgiovi. Děkuju, Mirko. Hezký, dobrý den, krásné odpoledne všem, přátelé. Když mluvil Mirek o těch nespravedlnostech, tak mě napadlo jediná v podstatě cesta k řešení a k vyléčení téhle choroby. Princip římského práva znáte všichni. Hlavní pilíř říká audiatur at altera pars, ať je slyšela i druhá strana. Protože když neznáme stanoviska, argumenty druhé strany, tak nám zbývá volba mezi ano nebo jo. To je ta bolest nejenom soudnictví, je to bolest celé naší současné reality společenské. A v tomto duchu já taky mluvím se studenty a říkám jim, víte, když se kouřilo v hospodách kdysi a já jsem to zažil, ty starší studenti též v 17. roce skončil eh skončilo kouření ve veřejných prostorách a já jsem nikdy nevykouřel ani jedinou cigaretu, ale když jsme tam seděli hodinu, dvě a takhle jsme si spolu povídali, tak už jsme nevnímali ten kouř. Pak jsme se vrátili