Matěj Gregor | Přísně tajné #197

Milí přátelé, krásný dobrý večer.

Zdravím všechny diváky na Savér Life, kteří nás sledují živě, nebo si nás našli ze záznamu.

Dnes přísně tajné epizoda číslo 197.

To znamená, blížíme se ke 200, a dnes vyšla řada na mě.

Mrzí mě pro diváky, kteří nás sledují živě, že začínáme o hodinu později. Ale dneska jsme v Poslanecké sněmovně do večerních hodin přehlasovávali veto našeho váženého senátu, naší druhé komory parlamentu.

Máme dneska v České republice tři komory parlamentu: Poslaneckou sněmovnu, senát a Ústavní soud. Ale to myslím samozřejmě s nadsázkou, aby se toho někdo nechytil.

No a proto jsme začali pozdě. Takže děkuji a moc si teda vážím všech těch stovek, nebo skoro 1000 nás tady je. Nevidím tady nikde počet diváků, kteří si každopádně našli cestu i takto pozdě.

Věnovat se budeme nejen sněmovnímu dění, nejen aktualitám, ale hlavně vašim dotazům. Takže určitě neváhejte psát a ptát se.

Já bych vám tady ještě chtěl říci, že protože jdu pozdě a nemá se chodit s prázdnou, obzvláště ne, když nejdeme včas, tak od své drahé kolegyně Gabriely Sedláčkové a kamarádky jsem dostal tuto knihu, kterou napsal Petr Žantovský. Ten je poměrně, bych řekl, známým odborníkem na média. A myslím si, že témata jako je média, svoboda slova, veřejnoprávní média a hrozby cenzury a propagandy vnímá velmi citlivě a má k tomu velmi konzistentní a dobře postavené postoje.

Dostal jsem od něho knihu. Přiznám se, že bych si tu knihu rád nechal, ale já si opatřím ještě jeden výtisk.

Jmenuje se "Cenzura versus svoboda slova" od Petra Žantovského. Na přebalu té knihy je hořící kniha, což mi trochu připomíná "451 stupňů" od Bradbury a o tuto knihu si dneska můžeme zasoutěžit. Pravidla už znáte.

Nicméně zopakuji: Kdo pošle dotaz tady na Xaver Live s nějakým drobným příspěvkem na provoz, abychom se tady mohli zdarma živě každý den a každý týden už několik let v kuse vídat, což je pouze díky vaší podpoře, tak ten z diváků, kdo nás dnes podpoří nejštědřejší částkou, získá tuto knihu od Petra Žantovského. Pošleme mu ji poštou až domů.

Myslím si, že je to zajímavá četba. Takže těším se na všechny vaše dotazy a doufám, že si tuto knihu dneska někdo odveze.

A samozřejmě děkuju Gabči za to, že nám ji věnovala.

Přátelé, dneska, jak jsem zmiňoval, se hlasovalo v Poslanecké sněmovně. Naše ctěná opozice měla po týdnu opět sucho v puse, protože už minulý týden neproběhlo jednání, pak byl výborový týden. To je na nic samozřejmě, protože když je výborový týden, tak nejedná sněmovna.

Když nejedná sněmovna, tak se kolegové, jako je pan Hřib, paní Reichterová a pan Rakušan, nemají kde mluvit, kromě televizí. A když nemají kde mluvit, tak samozřejmě nemohou vykonávat svou opoziční práci, protože ta v našem aktuálním volebním období spočívá pouze v nekonečné kritice, v nekonečném opakování těch stejných frází a hlavně hlavním koníčkem je zdržování sněmovních jednání.

A tak se stalo i dnes. Takže dnešní jednání bylo milosrdné. Trvalo — pardon — začínalo ve dvě, takže trvalo pouze 7 hodin. Z toho 5 hodin se hovořilo k programu a 2 hodiny se hovořilo k věcem. To znamená, že se hlasovalo.

Nebudu vás napínat. Veto senátu jsme přehlasovali. Zítra nás čeká další veto senátu, který nám vrací další zákon, a potom nás čekají ještě další zákony. Pak samozřejmě nevíme, jestli nám některý z těch zákonů ještě nevetuje pan prezident. To by znamenalo další čtení v Poslanecké sněmovně. A to je opravdu zdržující.

Pozitivní je, že se schválil nový jednací řád. Takže už za pár týdnů budeme v Poslanecké sněmovně jednat podle nového jednacího řádu. A to znamená, že tato nekonečná mluvení k programu se zruší. Už ani lidé, kteří mají přednostní právo, nebudou mít tu pravomoc hovořit k tomu programu nekonečně.

Já tu změnu vítám určitě. Uvidíme, jak se to v praxi projeví. Ale myslím si, že méně pružný nebo méně dobrý ten řád být nemůže. Protože ta současná podoba jednacího řádu fungovala s nějakými drobnými změnami desetiletí docela stabilně.

Problém je, že jak se pořád snižovala kvalita těch politiků, tak pochopitelně to klesalo. Klesala schopnost se domluvit a probíhala taková nekonečná jednání.

A aby to nebylo málo, tak se dneska v médiích objevilo — my jsme se to dozvěděli také z médií, což je zajímavé, i když pracujeme na jednom místě — že KDU-ČSL prostřednictvím svého pana předsedy, hejtmana jižní Moravy, tak svolá mimořádnou schůzi. Pan předseda KDU-ČSL je Grolich. Ano.

Grolich není poslancem sice, ale nějakým způsobem svůj poslanecký klub těch lidovců asi nějak mentoruje. A teda TOP 09 a ODS řekly, že to podepíšou také. Takže budeme mít další hlasování o nedůvěře vládě.

Pokud si dobře pamatujete, pokud to sledujete, tak víte, že jsme měli už jedno hlasování o nedůvěře vládě. To bylo asi měsíc, dva měsíce po tom, co ta vláda tu důvěru získala. A myslím, že tehdy to bylo kvůli neřešenému střetu zájmu Andreje Babiše nebo něčemu podobnému.

No tak dneska budeme mít hlasování o nedůvěře údajně kvůli rozpočtu. Ale pochopitelně vzhledem k tomu, že ta schůze se bude nekonečně táhnout, čeká nás to asi někdy příští týden, možná za dva týdny. Pochopitelně zazní celá řada důvodů, proč naše vláda je hrozná a musí okamžitě skončit.

Já bych teda chtěl taky říci, že ctím výjimky v opozici. Kolegové poslanci a kolegyně poslankyně, konkrétně ty, kteří chtějí pracovat, kteří méně mluví, jsou schopni více dělat kompromisy.

Napadne mě z patra pan kolega Karel H. z ODS, který odpracoval mnoho velmi zajímavých návrhů, například ke stavebnímu zákonu. A zmínil bych určitě i některé kolegy z té mladší generace, s kterými se dá rozumně bavit. Ty bohužel nebudu jmenovat. Oni za to pak vždycky na svých poslaneckých klubech dostávají ča, že se s námi baví, že jsou s námi v nějaké komunikaci. Takže jim nechci dělat políbek smrti tady na Xaver Life, který je bedlivě sledován díky vaší volební podpoře všemi českými médii.

No a máme tu dotazy. Já se omlouvám, pokud vypadám vyplivnutě. Bylo dnes celý den zhruba 30 stupňů v Praze. A navzdory tomu, že se snažím preferovat saka a košile, které větrají, tak ne vždycky to pomůže. A hlavně jsem taky dneska trochu vymluvený. Ale to bych si nenechal ujít.

Nicméně Jan Panuška posílá 50 Kč a píše: "Dobrý večer, dnes se opět potvrdila důležitost a nepostradatelnost senátu. Zase jsem o něco radši." Jo, také musím platit. To vám naprosto rozumím.

Já se o nepostradatelnosti senátu utvrzuji už mnoho, mnoho let. A nejen proto, že je oponentní vůči naší vládě.

Pak si vzpomenu, jak velmi v uvozovkách oponentní byl vůči předchozí vládě, ale pro nepostradatelnost senátu také dlouhodobě hovoří ta volební účast, která je nejnižší ze všech voleb, které v České republice máme.

To znamená voliči pravidelně ten senát odmítají. Odmítají se podílet na jeho skladby. Připadá jim to nezajímavé. Evidentně ty osobnosti nedokáží ty voliče k těm urnám přitáhnout.

No a podle toho to samozřejmě v senátu vypadá. V neposlední řadě ten senát stejně je přehlasován tím vetem poslanecké sněmovny. Takže je to opravdu taková kosmetická úprava.

Četl jsem mnoho politologických textů, často nudných, o tom, proč ten senát vlastně vznikl. Odehrávalo se to v těch 90. letech. Některé komentáře k tomu měl mimo jiné Václav Havel, třeba Petr Pithard a další a další lidé.

Tudíž skutečně mám za to, že právě tehdy se lámal ten chleba a neumím si úplně představit, jak by se dneska ten senát zrušil. Nejsem právník se zaměřením na ústavní právo, takže tipuju, že by se na to musel usnést i ten senát a pravděpodobně by to muselo projít nějakou ústavní většinou. Tak uvidíme, jestli se to někdy podaří.

Neuznávám ty argumenty, že debata o zrušení senátu je automaticky nějakým pohřbíváním demokracie nebo nějakým takovým nepřípustným tématem. Myslím si, že debata o tom, jestli ten parlament má mít jednu komoru, dvě komory, nebo jestli má fungovat, kolik má mít členů každá ta komora, je relevantní.

Ale samozřejmě senát sám o sobě hovoří jako o pojistce demokracie, což mně opravdu přijde vtipné, protože senát může být ve všech případech přehlasován. Ano, samozřejmě v případě nějakého ústavního zákona je potřeba ta ústavní většina v senátu, ale z tohoto hlediska je ústavní pojistkou demokracie už samotný parlament.

Ale nechci vás opravdu zatěžovat nudnými detaily, o kterých by se dalo bavit hodiny.

Proto přečtu další dotaz Ivany Stejskalové, která posílá 50 Kč. Za to děkuji a píše: "Zdraví Matěji, cením, že i přes ten náročný den ve sněmovně jste byl ochotný sem přijít. Držím vám palce v komunálkách. Já vám moc děkuju."

Eh, já tady jsem s vámi opravdu rád a protože máme to své vysílání takhle jednou za tři týdny, jednou za měsíc a vzhledem k tomu, že ono už je opravdu jedno, jestli člověk dorazí na tu ubytovnu v 11 nebo o půlnoci, tak já jsem tady rád. Vždycky je to pro mě i skvělý pokec, protože tady v komentářích dáváte vždycky dobré připomínky a prostě mě to baví. Takže jsem tu s vámi rád a jsem i rád, že vy jste tady se mnou. A držte mi palce v komunálkách. Určitě mi je držte. Bude to jízda.

My jsme v Ostravě vypálili opravdu naplné pecky. Dneska už probíhala kontaktní kampaň kolegů a jsem velice rád za to, jaké se nám fakt povedlo dát do kupy kandidáty.

A teď se člověk zamotá do těch politických řečí, které když jsem poslouchal, tak vždycky jsem si říkal, že mě nebaví, ale skutečně u nás v Ostravě je to jako neuvěřitelně dobrá týmová práce. Baví mě to. Ta energie z těch voleb je něco, co jsem ještě asi nezažil, něco úplně jiného, protože já jsem vlastně kandidoval před čtyřmi lety v Ostravě. Tehdy jsme získali v tom městském obvodě v srdci Ostravy 22,5 %. To byl náš ostravský, čistě lokální kandidát.

A za ty čtyři roky, co byl člověk zastupitel, za tu dobu, co byl člověk zastupitel, tak ty zkušenosti, co tam nabral, lidi, co poznal. No a teď vlastně po čtyřech letech obhajovat ten mandát a vidět, že ti lidé do toho jako jdou, tak je to skvělé. To město je, bych řekl, na nohou dneska z těch voleb a z těch témat hlavně, protože doprava v Ostravě je prostě téma. Máme tam k sobě jako v tom městě charakterově, kulturně blízko.

Prostě ta Ostrava je tak specifický region tím, jak se tam lidi k sobě chovají, jaký mají vztah k tomu městu, jaký mají vztah k té historii, která tam je, ke sportu. Jak máme tam rekord v návštěvnosti. Pracovat v Ostravě jako politik, ať už jako učitel nebo když jsem tam byl jako student, když jsem tam pracoval, když člověk odtamtud pochází nebo to nazývá svým domovem, tak to je úplně jiná zkušenost, než třeba být tady v tom parlamentu nebo když člověk je součástí nějakých celostatních debat. Je to fakt úplně jiné, takže se na to těším.

Jdeme do toho i s exstarostkou Mariánských hor Lianou Janáčkovou. Ta je dokonce lídrní znovu v Mariánských horách. To znamená člověk, který má 30 let zkušenosti z komunální politiky. Pravidelně jí voliči dávali ten mandát. Ona tam měla často skoro většinu celou v tom zastupitelstvu. Do toho byla šest let senátorkou.

Máme tam Kubu Veverku, který tady u Xavera párkrát byl, kterého tady určitě vezmu s sebou příště někdy, protože podniká v Ostravě, provozuje tam čajovnu, provozuje byznys v telekomunikacích a prostě stejně do toho do té kandidatury jde a to se mi prostě líbí. To je úplně jiná zkušenost než od kdekoliv jinde.

A to bych se rozpovídal o Ostravě, ale to bych mohl mluvit dlouho. Nicméně příští týden bude i debata celoostravská. Příští pondělí touto dobou si můžete naladit TV CNN. Bude tam probíhat debata lídrů v Ostravě, jak se jim říká, kandidáti na primátora, takové hezké. A ve čtvrtek bude i v České televizi taky příští týden.

Takže jsem i rád, že média se těm tématům věnují. Tím to zakončím: Ostrava je opravdu nádherné místo k životu. Nádherné, protože je tam daleko. Když to srovnám třeba s Prahou, Brnem, s velkými městy, pořád je ten život částečně levnější a není levnější víc, než o kolik člověk méně vydělá. Takže pořád ty ekonomické podmínky, byť je to tam tvrdé, byť je tam úbytek těch zaměstnavatelů a musí se to řešit, tak pořád to město nabízí zázemí.

A hlavně Ostravu strašně lidi vnímají jako nějaké špinavé, nebezpečné město, ale přitom v Ostravě máte neuvěřitelné zázemí. Máte fakultní nemocnici, městskou nemocnici, u nás ještě vítkovickou nemocnici a každá z těch nemocnic je z mého pohledu na velmi dobré úrovni. V každém zdravotním zařízení vždycky máte něco, ale prostě patří to k místům, kde se opravdu zachraňují životy, jsou specializovaná pracoviště.

Máte tam Ostravskou univerzitu, máte tam Vysokou školu báňskou, máte technickou univerzitu s kvantovým počítačem, prvním v republice, a vedle toho máte ostravskou, kde můžete studovat i lékařskou fakultu. Super. Je to 20 km do Polska. To znamená, je tam často propojení toho regionu kulturní. Samozřejmě máte to 20 minut do Beschidu. Máte tam dobré dopravní spojení vlakem, autobusem, dálnicí.

Fakt tam to město má neuvěřitelný potenciál a teď mám pocit, že se na to přichází. Takže i s Piráty, třeba se starosty, se na řadě věcí v Ostravě jsme schopni se shodnout.

Samozřejmě větší shodu máme přirozeně i s těmi našimi celostátními koaličními partnery, ale fakt ta politika tam je trošku lepší než v té Praze.

Ale jsou to jiné, nesrovnatelné disciplíny.

František Staněk zdraví a píše: „Pane Matěji, politika je silná káva. Co vy na to?"

No, Františku, jak v čem?

Eh, klidně napište, jak to myslíte.

Ale jak v čem je politika silná káva?

Jo, je to samozřejmě... samozřejmě je to... pokud to berete osobně, tak ano, jako profiluje to váš život do obrovské míry. Ať už to je soukromý, ať je to čas, ať je to množství té energie, co tomu musíte dát, množství věcí, co se musíte naučit a tak dál a tak dál. Pochopitelně nějaký tlak, nějaké riziko.

OK.

Ale na druhé straně politika je pořád jako obrovská příležitost změnit věci, poznávat zajímavé lidi, naučit se řadu věcí a hlavně fakt jako řešit problémy, jo?

A pořád si myslím, že i když už dneska ta politika je jaká je, tak platforma parlamentu je tou lepší platformou, jak vládnout, jak si může společnost vládnout, než některé jiné.

Tady v chatu vidím, že někdo pořád píše Wovko. Tak to je docela dobrý, teda. To je dobrý. Wovko.

No, to mě minulo. Já jsem hrál Warcraft 3, teda většinu svého dětství, když už jsem hrál Warcrafty.

Pavel Culek se ptá, proč konečně nevyřešíme jednací řád.

Pavle, asi jste nestihl začátek. Tak já jsem právě říkal, že za dva týdny vstoupí v platnost nový jednací řád.

Ivana Stejskalová nám posílá další dotaz a píše: "Matěj, co říkáte na reakce opozice na výsledky voleb v Alsasku?" Na to se napiju.

Přátelé, volby v Německu. Eh, já obecně nerad komentuju výsledky voleb v zahraničí. Nedělám to, eh rád to analyzuju, nerad, nerád to hodnotím. Jo, já nevím, jestli bych volil AfD v Německu.

Proč?

Protože nejsem Němec, protože nevím... jo, může mi to být blízké, ale nevím, neznám každého jejich kandidáta a číst to přes zahraniční média nebo ta česká, nedejbože, to opravdu ne.

Ale baví mě, že Němci si opravdu v Alsasku velmi suverénně zvolili, vyjádřili svou vůli více než 40% voličskou podporou ve velmi sledovaných volbách. Zvolili si takřka jednobarevnou vládu tu spolkovou AfD v té dané zemi. Vím, že tam bude společná koalice možná s tou se Sárou Wagenknecht, ale zvolili si zcela jasně a ten výsledek musí každý pochopit. A my jako Česká republika jsme sousední zemi, takže nějaké věci bychom od těch našich sousedů v Německu mohli chápat.

Asi chápeme, proč Německo štve bezpečnostní situace, protože je to neuvěřitelně země poškozená ilegální migrací. Asi chápeme frustraci z Green Dealu v Německu, když víme, že Německo patřilo mezi průmyslové velmoci, ne jako montovna, ale jako mozkovna, jako ty místa, kde se ty patenty vytvářely, kde se dělalo složité inženýrství, kde se vyráběla auta, kde se rozvážely patenty do světa a tak dále.

Dnes víme, že v Německu je situace poněkud jiná, že například Volkswagen Concern chce propustit okolo 50 000 lidí a tak dále. To všechno musí zanechávat v těch lidech nějaký otisk.

Takže asi chápeme, že v Německu prostě není moc důvodu k tomu být spokojený s tou situací, která tam je.

A teď si to otočte na druhou stranu. Teď teda ti lidé si utilizují tu demokratickou platformu těch voleb, vyjádří svou vůli a výsledkem toho je, že celá česká opozice, ještě donedávno česká vláda, jako vlastně řekne, že se tady vrací nacismus do Evropy. A to nepřeháním, to jsou reálné citace Ivany Bartoše, Víta Rakušana a dalších lidí, Petra Fialy, mimo jiné, že je tady nějaký vzestup nacismu.

A teď toto přirovnávání AfD k NSDAP ve 30. letech, to je vrchol toho pokrytectví, jo, protože zatímco ta opozice často právě na nás, na motoristy, říká, že my jsme neonacisti, že pořád jsme, jak oni to říkají, že jsme fascinováni tím nacistickým režimem a symbolikou. Já neznám nikoho, kdo by o nacistickém Německu a jeho představitelích mluvil tak často a tak emotivně jako představitelé naší české opozice.

A je to stejné, jako to bylo s Viktorem Orbánem v Maďarsku, jako to bylo s Polsku nebo například s panem dnešním polským prezidentem Karolem Nawrockim, že jo. To je taky, to je taky samozřejmě něco a tak to prostě bývá. Když vyhraje ten špatný, tak to demokracie není.

Mě ale na těch volbách zaujalo, nevím, jestli jste si toho všimli, ta AfD se stejnými procenty, co měla před čtyřmi lety ve východním Německu, tedy preference okolo 20 %, což samo o sobě je skvělé. Kdybychom my měli v preferencích 20 %, tak se to dá považovat za velmi dobrou, takřka vítěznou trajektorii.

Tak když si to vezmete, to, co měli na východě, protože ve východním Německu ty nálady pro AfD byly vždycky pozitivnější, dneska mají i v západním Německu, jo, dneska ta AfD už na tom západě zvládne často pokořit v preferencích. Uvidíme, co volby, ty výsledky na východě.

No a teď se nám ukázalo, co se stalo na východě Německa. Tam před čtyřmi lety ta AfD měla nějakých 20 %, teď měla 43. To je více než zdvojnásobení té volické základny.

To nejsou žádní nacisti. Ne, ne, ne. To jsou bývalí voliči, často CDU Angely Merkel. Z tohoto politického tábora vzešel dnešní elektorát AfD.

A co to znamená a proč se to děje, to si opravdu musí vyhodnotit v Německu. Já si myslím, že jediný, kdo na to může fakt najít opravdu tu skutečnou odpověď, je prostě kancléř Friedrich Merz. To je můj názor na ty německé volby.

Eh, LP posílá 100 Kč. Děkuji. A píše: "Senát vyřešíme jedině tak, že lidi k druhému kolu zásadním tématem. Na druhé kolo vyhlásíte referendum k nějakým otázkám. Chcete poplatky, chcete ČT, chcete senát, jinak tam většinu nezískáte."

Ale víte co, já bych z těch voleb zase nedělal slevový týden v Lidlu.

Jo, já si myslím, že prostě nechodit k volbám je naprosto relevantní občanský postoj a je to volná demokratická svobodná vůle každého člověka, jestli chce nebo nechce chodit k volbám.

A pokud se někdo rozhodne ve svém senátním obvodě, když tam ty volby jsou, k těm senátním volbám nepřijít, tak ať přijde. Jo, já zmíním situaci před čtyřmi lety nebo před dvěma lety. No, myslím, že před dvěma lety, kdy u nás do senátu do druhého kola postoupili kandidáti pan Nitra, který je z ODS, kterého já volit nechci, protože se mi jeho práce v senátu nelíbila, nepřesvědčila mě jeho názory. Ale na druhé straně byl pan kandidát Untl, který měl na volebním lístku v ostravském senátu napsáno bydliště Hradec Králové.

No, tak co myslíte? Jo, byla to dobrá volba? Byla to dobrý výběr pro mě jako občana? To znamená, je to i o tom, jak se k tomu přistupuje.

Já jsem opravdu rád, že jako motoristé jsme prostě ty volby také jako strana dokázali vyřešit pragmaticky a říci: ano, naši podporu mají naši koaliční partneři, uvědomujeme si roli v Senátu, ale jako nepotřebujeme vstupovat do prohraných voleb z hlediska toho, že neumíme prozatím nabídnout ty osobnosti, protože jsme stranou, která se formuje.

Stopy posílá pět liber.

Děkuji.

A píše Matěj: "Zaregistroval jsem na sítích, že Ukrajinci by chtěli, aby jejich zemi vedl Andrej Babiš. Jak si to vysvětluete?"

Teda, tak to vůbec nevím. To se přiznám, že já jsem nic takového nezaznamenal a nevím, teda, jak by to někdo mohl myslet.

Sir Lun eh posílá pozdrav.

Já děkuji a píše: "Matěji, netvrďte lidem, že je Ostrava bezpečná, když všichni si můžou přečíst rubriku Krymy na netu. Je to stejné jako v Ústí nebo Karlových Varech?"

Eh, já nevím. Jo, to bych musel 20 let žít v Ústí a pak ještě v Karlových Varech, abych to porovnal. Ale jako přečíst si rubriku Krymy, samozřejmě, jak můžete. Jo.

Tak já nevím, jestli je to relevantní měřítko, jak se o té bezpečnosti bavit. Já jsem chtěl jenom říct, že Ostrava je zaškatulkovaná v nějakých prostě nesmyslných škatulkách, že je to jenom špinavé a nebezpečné město. Samozřejmě ta bezpečnost tam bude asi horší než někde v Uherském Hradišti nebo někde v Českém Krůmlově. To chápu. Nebo obecně v menších obcích.

Ale já bych zase jako na druhou stranu chtěl říct, že to město na sobě odvedlo jako obrovský kus práce. A zatímco řada měst — a já nebudu jmenovat, protože jsem nikde jinde než v Ostravě nežil, ale můžu vyjmenovat tady Prahu, protože do té už pár let jezdím — tak zatímco některá města se v tom jako plácají dlouhodobě, jo, v nějakých bezdomoveckých ghetto a takhle, tak v té Ostravě se řada těch věcí jako dá řešit.

A samozřejmě pouliční výtržnictví, narkomanie, bezdomovectví jsou problémy Ostravy. Já si myslím, že jedinou možností je nulová tolerance ze strany města a příprava podmínek pro městskou policii, aby se to dalo řešit. To je prostě rozhodné.

A hlavně vymetení nejrůznějších protidrogových center, kde si chodí 100 000 návštěvníků ročně vyměnit injekční stříkačku. To jsou jako věci, které pokud dostaneme příležitost v Ostravě, zrušíme.

Není možné, aby celá obytná čtvrť byla terorizována tím, že tam nezisková organizace provozuje centrum, do kterého lidé s abstinenčními příznaky nebo často v nějakém drogovém tranzu si chodí vyměňovat injekční stříkačky. Chápu, teda, bohulibé úmysly lidí, kteří to dělají, ale pokud něco takového má probíhat, tak to má probíhat ve specializovaných zdravotnických zařízeních a rozhodně ne uprostřed nějaké obytné čtvrti, z které se pak tímto důsledkem stává geto, protože tam lidé nechtějí žít.

A je pro mě osobně naprostý nonsens, aby ve městě, které má 55 zastupitelů, se někdo bál v noci jít na procházku a tak dále, ale zkrátka i to je potřeba řešit.

Na druhé straně to, co Ostrava nabízí z hlediska občanského vyžití, z hlediska podmínek pro vzdělání, pro zdravotnictví, tak to je prostě karta, kterou řada těch měst nemá.

Tak jsem to chtěl jenom zmínit a děkuji za váš podnět.

Ondra Praha posílá dvacku, já děkuji a píše: "Na billboardu jsem dnes viděl: ODS ukončí chaos. A teď jakoby v té větě, co je podmět a co je předmět, protože český jazyk nabízí obě možnosti."

Tak baboraď, jak se říká. Jestli ODS ukončí chaos nebo chaos ukončí ODS, nebo třeba Kubka ukončí ODS, nebo ODS ukončí Kubku. Nevím.

Tomáš Tichý posílá Paďocha.

Já děkuji a píše: "Politika v dnešní době je především divadlo pro voliče, ať míněná upřímně nebo ne."

No, tak nebudu vám tady jako rozporovat, jo, z velké části prostě, jo. Chodí se dneska už jenom ten — dneska už jenom ten řečnický pulpít je takové místo, kam se každý rád chodí natáčet. Eh, televizní debaty. Jo, rozumím, co myslíte, Tome, ale pokud nechceme divadlo, nesmíme tam volit herce, že?

Januška posílá taky 50 Kč. Děkuji, Honzo, za podporu.

A píše: "Jak jste vyjmenovával ty ostravské nemocnice, tak mi přijelom mráz po zádech z obavy, aby to neslyšel hradní rozvědčí."

Jako myslíte, aby pan prezident nepřijel na Harley, nenaložil si do kufru naši magnetickou rezonanci, což by mu byl velký náklad, a neodvezl ji někam, aby si ji vyměnil za zbraně?

Jo. No, tak ne, to byl zase výrok, teda. No, já jsem teda tohle prožil.

Já jsem totiž na hokeji ve Vítkovicích jsem byl svého času místo předsedy vítkovického hokejového fanklubu od tehdejších dob s tehdejším kamarádem Kamilem, a já jsem občas splnil roli. Když jsem byl asi 17, 18, dělal jsem speakera v kotli, jo, takže jsem byl ten člověček s tím megafonem, který křičel ty chorály, motivoval ty lidi a tak — takové hezké časy, hezká parta tehdy.

Tak jsem si právě vylomil koleno tam, jo, prostě jsem se držel na té sedačce, byl jsem jednou nohou na sedačce, druhým kolenem. Takhle jsem byl mezi dvěma křesly, my jsme neměli ještě ten takový náš stupínek. No a vykloubil jsem si koleno, jo.

A teď jsem jakoby čekal na tu magnetickou rezonanci, že jo. A teď mě bylo fakt — já nevím, jestli jsem byl na, nemůžu si vzpomenout, jestli jsem byl ještě na dětském nemocnici nebo už na dospělém. Myslím, že na dětském jsem to řešil, jo, že mě musela i sanitka. To jsem jednou v životě jel sanitkou.

No, to je fuk, ale eh byl jsem mladý, byl jsem fotbalista ještě nebo jsem to zkoušel, tak jsem se strašně chtěl vrátit rychle do hry, do tréninku.

A teď jsme čekali na tu magnetickou rezonanci a pamatuju si, že jsme to fakt sháněli všude možně. No a stejně to člověk neurychlí. Já nevím, jestli třeba tři, čtyři týdny — a to vím, že jsem ještě patřil k těm, že jsem to řešil, jsem to řešil docela — jsem byl šťastlivec, no.

Tak nevím, jestli se to tak zlepšilo, že už dneska máme těch magnetických rezonancí moc, ale nevím, no.

Pavla Kocisová posílá pozdrav: "Pěkný večer, Matěj. Od kdy má platit nový jednací řád? Dnes jste zase schvalovali pořadí ze 5 hodin."

Tak zdravím Pavlu. Ještě zopakuju jednou, ale to vůbec nevadí. Klidně to zopakuju xkrát. Eh, chápu, že tady nebyli všichni. Jednací řád tedy už je schválený a měl by platit zhruba za jeden měsíc, někdy tuším 15. října, nějak tak.

Daniel K posílá 50 Kč. Děkuji.

A píše: "Hezký večer, Matěj. Co si myslíte o návštěvách politiků na školách? Není to náhodou v rozporu se školským zákonem? Děkuji za vaši práci a odpověď."

Eh, samozřejmě ve škole je vyloučena politická propagace školským zákonem. To píšete, Danieli, správně. Nicméně je nějaká míra tolerance, kdy ten politik zastává, že jo. Tak víme, že často probíhá vítání prvňáčků nějakým zástupcem zřizovatele, což je obec, takže nějaký pan starosta nebo místostarosta, a tak dále.

Co se týká nějakých politických přednášek, tak si myslím, že tohle nemá probíhat. A pokud ano, na školách, tak minimálně ne v době vyučování, ale maximálně. Maximálně si to umím představit jako nějakou aktivitu navíc.

Ale mohu napovědět Danieli, že je to jedna z věcí, které se chceme věnovat, chceme o tom vést diskuzi a hledat ten klíč, kde jsou ty hranice, kdy politika na školách ano a kdy ne.

Z hlediska neziskovek a ideologizace výuky v tom máme naprosto jasno.

Co se týče aktivit politiky, tam se to musí definovat naprosto přesně a pracujeme na tom.

Lolinka posílá také 50 Kč.

Já děkuji a píše: "Zdravím vás a jsem ráda, že jste dnes přišel."

Tak já jsem taky rád, že jste tady dnes se mnou.

Mistr Pabloomíno posílá 50 Kč a píše: "Dobrý večer, pane Grade. Zdravím vás z Hošťálkovic a přeji vám vše dobré do budoucna."

Tak to zdravím skoro souseda. My jsme jezdívali za prarodiči do Hlučína z Ostravy, tak jsme vždycky jezdili autobusem linky 34 s maminkou a jezdívali jsme přes zastávku Hošťálkovice Vysílač. Tak to jsem si pak celý život pamatoval, kde jsou Hošťálkovice. Jsme tam jezdívali a dneska je to jedno z mých oblíbených míst, kam se dá ještě v okolí vyrazit do trochu nerušené přírody a zeleně na Haldu. Tak zdravím. Doufám, že nejde o jiné Hošťálkovice. To bych se teď trochu napal. Doufám, že myslíte ty naše Hošťálkovice v Ostravě.

Sir Lun posílá 200 Kč. Já děkuju za příspěvek. Píše: "Řekl jste to hezky politicky. V Ústí je to s narkomanstvím dost podobné jako v Ostravě, ale možná si v chatu vzpomenou na důchodce, který údajně popravil dva hodné chlapce, kteří šli popřát příbuznému."