Libor Vondráček v pořadu K věci | CNN Prima News – ŽIVĚ

Jaké jsou vztahy uvnitř samotné vládní koalice po schválení rozpočtu se schodkem 386 miliard Kč? Hrozí, že někteří poslanci nezvednou ruku pro zákon roku a s čím jdou svobodní do podzimních voleb? Odpoví právě jejich předseda a poslanec Libor Vondráček, který bude mým dnešním hostem v pořadu K věci. Hezký den. >> A Libor Vondráček už sedí se mnou ve studiu. Vítám vás tady. Hezký den i vám přeji >> hezký den. Děkuju za pozvání. Pojďme začít možná těmi vzájemnými vztahy vlády a prezidenta. Jsou tady nějaké náznaky, že by se ty vztahy mohly vylepšit? Petr Macinka posnídal v New Yorku s prezidentem Petrem Pavlem. Andrej Babiš se nedávno také sešel s hlavou státu. Zároveň ale sněmovna znovu e přehlasovala vlastně ten zákon, který vrátil Senát o omezení pravomocí prezidenta. Čili eh je to skutečně tak, jak tvrdí třeba Jiří Pospíšil Stop 090 nebo Alexandr Vondra naschvál. Je to ještě dohra těch předchozích špatných vztahů? Ne, dohr to není. Vztahy jsou vztahy. Zákon je zákon. Zákon bude platit pro všechny prezidenty v budoucnu. A my jsme ho nakonec ještě neschválili, protože pan prezident nám znovu vrátil zpátky ten služební zákon. Takže my znovu budem muset ve sněmovně po páté už projednávat ten zákon. znovu budeme slyšet všechny ty argumentační faully od opozice a opoziční senát nám to vrátil, opoziční prezident nám to vrátil znovu a to je třeba překážka tomu, abychom začali dřív zeštihlovat ten státní aparát, protože ten služební zákon určitě není jenom o pravomocích prezidenta. Pokud jde o ten návrh a pokud jde o ty vztahy, tak je třeba si říct, že ty vztahy se porouchaly prostě od chvíle, kdy pan prezident zaútočil na Filipa Turka, aby si ospravedlnil, že nedodržel svůj předvolební slib, tedy že bude nominovat e a jmenovat ty ministry, které mu přinese premiér. Takhle to od něj striktně zaznívalo předtím, než byl zvolen prezidentem a poté, co se nechal zvolit, tak ten názor změnil a změnil ho. Současně to doprovodil právě tím útokem na Filipa Turka a to se asi lidsky nedá úplně napravit, aby se to totálně zažehlilo, ale všichni jsme tady pro říkáte, ale to to vyznívá, takže že mu chcete vlastně něco vracet, tak >> ne? Tak vy se ptáte na vztahy a já vám na ty vztahy odpovídám. Pokud jde o ty lidské vztahy, tak to se prostě nevymaže nezažehlí. Kdyby pan prezident byl chlap, omluvil se Filipovi Turkovi za to, že ho osočil z toho, že adoruje totalitní režimy. Pak by to možná lidsky šlo vrátit úplně na bod nula. >> Já chápu, ale nechápu, proč je třeba kvůli tomu měníte zákon, který dosud nikomu nevadil. To, že prezident e vlastně jmenoval nebo odvolával vlastně e lidi do těch zahraničních misí, tak pro proč je třeba tohleto změnit? Tak není to třeba dělat kvůli tomu, protože jak říkám, jedna věc je vztahy. Na to jsem vám odpověděl. Vztahy jsou nějaké a všichni jsme profesionálové, pracujem pro Českou republiku. Myslím si, že by měli být aspoň na té profesionální úrovni schopni spolu komunikovat. Ale některé věci se prostě nedají zapomenout. Jo, když někomu rozbijete třeba obličej, tak taky potom může se stokrát eh hodit s ním komunikovat, něco řešit, ale nezapomenete mu to dočista. Takže tohlecto je rukavice na straně pana prezidenta. Co se týče toho zákonu, tak já se přiznám, že kdyby pan prezident tímto způsobem nešel na hranu a podle mého názoru až za hranu svých pravomocí, tak jak mu je ukládá ústava, asi bych nikdy nepřemýšlel nad tím, že by se tato věc, která v minulosti nebyla sporná, že by se měla nějak zpřesňovat. Pravda je, že prostě toleto byl ten podnět. No, ale na druhou stranu, když se na to podíváme, není to tradiční, aby prezident, pokud se podíváme do celé Evropy, tento typ lidí, kteří nás zastupují u mezinárodních organizací, jmenoval a vysílal tam on. Protože to nejsou prezidentští vyslanci. To není tak, že prezident vysílá a druhý prezident přijímá na svém území tak, jak je to v případě klasických velvyslanců. To jsou opravdu stálé delegace u těch mezinárodních organizací. které naše zákony vůbec neřešily. A někdy v roce 2017, když se schválil zákon o zahraniční službě, tak tam se výslovně tedy řeklo, že i toto má řešit prezident. Ale vzhledem k tomu, že jsme parlamentní demokraci a vzhledem k tomu, že to opravdu není běžné ani v okolních státech, které jsou parlamentní demokracie, tak já jsem toho názoru, že je lepší předcházet dalším možným naschválům ze strany tohoto nebo jakéhokoliv prezidenta, který by prostě s vládou nechtěl táhnout za jeden provaz. Ale není to, není to jako kardinální věc, kvůli které by byl nějaký už problém. Zá takhle přehazujete tam a zpátky. A já vám to znovu taky vrátím, protože říkáte vlastně, že eh by vás vlastně ani nenapadlo se tím zabývat, kdyby prezident v podstatě neudělal něco, co se vám nelíbilo. A dosud prostě bylo zvykem, že prezident jmenoval vedoucí těch zahraničních stálých misí. Čili z toho, co říkáte, vy si trošku protiřečíte, říkáte jako, že eh to není naschvál, ale vlastně eh říkáte, že v podstatě je to reakce na to, co udělal. >> Není to naschvál, protože se to bude týkat ústavního pořádku pro všechny budoucí aktéry, které kteří jsou součástí toho té dělby moci. Dělba moci je i vertikální, to znamená na úrovni té moci výkonné prostě něco dělá prezident, něco dělá vláda. Vláda je nejvyšší orgán moci výkonné, nebo ne takhle úplně ústava to neříká, ale v podstatě nese zodpovědnost například za zahraniční politiku a je to jakási prevence, aby tady nevznikly nějaké budoucí možné spory o tom, kdyby, kdyby opravdu nějaký prezident, třeba i tento, který pokud bude mít druhý mandát v zádech, já si nechci představovat, jak by byl tím posilněn jak moc by byl ochoten jít do nějakého budoucího střetu. Takže my nežijeme ve skleníku. Já musímám se, že prostě nebýt té reality, která eh něco nějakou kulturu nebo nějaké klima v rámci těch vztahů vytváří, tak by mě nenapadlo se tím zabývat. Ale zároveň říkám, že to rozhodně není naschvál a že to rozhodně není věc, která je vůči tomuto prezidentovi, protože to je opravdu pro jakéhokoliv budoucího prezidenta. A moc bych si přál, aby 8. března 2028 byl jiný prezident. Nebylo to jen o Filipu Turkovi. Ty vztahy se poměrně hodně vyostřily také kolem sumitu na to v Ankaře. E nicméně eh teď se chystá vlastně další summit v Tyraně a tam podle slov Andreje Babiše by měl tu českou delegaci vést opět prezident Petr Pavel. Čili to trošku trošičku nahrává tomu, že eh ty vztahy by se mohly vylepšit. Vnímáte to tak a nebo ne? Asi by tomu tak mohlo být, že by se mohly vylepšit v tomto duchu. Já zároveň jsem vždycky říkal, že ten první summit po nástupu vlády je pro každou vládu důležitý, protože tam přichází s nějakou svojí politikou, s nějakým svým přístupem a tak jako když nastupoval Petr Fiala, tehdy to mělo i důvody zdravotního stavu Miloše Zemana a tehdy tam také na ten první summit poté, co nastoupil Petr Fiala na pozici premiéra, jel premiér. Vůbec nic se nestalo, nikdo to neřešil. Myslím si, že my se trošičku víc prožíváme v tomto duchu, než jak to vnímají naši zahraniční partneři, že by někoho tak moc zajímalo, proč tam je nebo není prezident či premiér. Jinde se tože to vzbudilo poměrně velký ohlasy na té mezinárodní scéně, že jsme tam měli v podstatě eh dvě hlavy eh pomyslné hlavy. Byl tam jak prezident, byl tam také premiér a vlastně bylo z toho poměrně dost nejasnosti. Eh i členové těch zahraničních výprav v podstatě nevěděli, s kým mají jednat. Tak byl tu bezprecedentně rychlý zásah Ústavního soudu do této politické otázky. Já jsem kritizoval to předběžné opatření jako nástroj, kterým se prostě přinuťje, nutí vláda něco aktivně dělat, protože předběžné opatření se často používá pro to, aby se někdo zdržel nějakých zásahů do jiných práv a v případě rozhodování Ústavního soudu dát to den poté, co byla podána žádost. Prostě myslím, že jsou tam velké pochybnosti a že i toto rozvířilo tu debatu na mezinárodním poli. Ale zároveň si myslím, že to opravdu do velké míry bylo téma, které hodně prožívala média, které se řešilo měsíce předtím, než ten summit proběhnul. A myslím si, že to nebylo adekvátní, že tady je mnoho jiných témat, která věcně zasahují do života lidí více než to, kdo formálně nás zastupuje na tom summitu. Ale říkám, já pana prezidenta prostě kritizuju kvůli jeho politickým výrokům, kvůli tomu, že je ochoten tady hovořit o Spojených státech evropských, že nás chce připravovat o část suverenity v měnové politice, když adoruje přijetí eura a zrušení koruny. Takže eh to, že to, že můžou být nějaké střety v zahraniční politice, to, že se na tom nezhodneme s ním, tak to si myslím, že je i věc, kterou od nás očekávali voliči, že nebude mít stejné názory jako pan prezident. Je tu jedna zahraniční politika, tu udává vláda, ta za ní nese zodpovědnost. reprezentační roli nikdo panu prezidentovi nebere. Má právo na své názory. Má právo říkat, že chce zrušit Českou republiku v budoucnu a podporovat Spojené státy evropské. Ale já proti tomu vždycky budu hlasitě protestovat. >> Ano. Eh, otevřu ještě jednu věc kolem tohoto tématu, protože právě po tom samitu fankaře řada komentátorů eh vlastně znovu vyzdvihla otázku, zda by se neměli naopak posílit pravomoci prezidenta vzhledem k tomu, že je to přímo volený prezident. Hovořilo se třeba o tom, že by e to jeho e veto nemělo být e opět přehlasováno pouhou většinou ve sněmovně, ale byla by zapotřebí třeba ústavní e většina. Čili mluvilo se o tom, že by se mohly zvýšit pravomoci prezidenta. Vy jste je naopak teď nějakým způsobem omezen nebo chcete je omezit. Tak e jak to vnímáte? Nejde to trošku proti proti sobě nebo nevnímáte ten mandát prezidenta tím, že je přímo volený? Určitě ty pravomoci se změnily v souvislosti s přímou volbou prezidenta. Například otázka amnestie je něčím, co vyžaduje kontrasignaci a před lety, když byl třeba prezidentem Václav Havel, tak to nevyžadovalo kontrasignaci a bylo to v návaznosti na e přímou volbu prezidenta. Stejně tak se změnilo třeba to, že dneska může stanout prezident, pokud si myslí zákonodárci, že se dopustil velrady nebo hrubého porušení ústavy, tak může stanout před Ústavním soudem v tomto řízení pouze, pokud se shodnou obě dvě komory parlamentu současně právě většinou té ústavní síly. Takže je velice obtížné pana prezidenta, pokud by hrubě něco porušil, dostat před Ústavní soud a tímto způsobem nechat Ústavní soud se posuzovat, jestli se třeba dopustil toho hrubého porušení ústavy. Dříve to bylo jednodušší před tou prezidentskou volbou a myslím si, že my jsme tady šli dost do extrému, že zvlášť v tom druhém volebním období prezident, který má v zádech silný mandát od voličů, demokratický mandát, to je pochopitelně věc, kterou musíme respektovat a uznávat, tak ale zároveň tu odpovědnost nemá téměř žádnou a nehrozí mu téměř nic. A my, když jsme udělali společné setkání stálé komise pro ústavu, já jako předseda s panem předsedou ze senátu, panem předsedou senátorem Hrabou, tak tam padaly různé názory i na toto, že by se třeba měl snížit ten prach. Pokud se obě dvě komory na něčem současně shodnou, stačila by třeba prostá většina, nemusela by být ústavní, protože pokud ty komory ty věci budou vidět tak odlišně, tak je téměř nemožné, aby se získala ústavní většina na takhle citlivou otázku a vyvažování nějakých dalších kompetencí, to je složitá diskus, ale třeba to prezidentské veto v podstatě formalita, protože i když teď prezident vetoval služební zákon, jak jste e říkal, tak samozřejmě při té vaší síle, kterou ve sněmovně máte, je to v podstatě jen zdržení toho zákona. >> V tomto případě je to jenom zdržení. V jiných případech by to možná mohlo být složité získat tu většinu. Vzhledem k tomu, že ta většina už byla demonstrována, protože veto dal i senát a ty 104 hlasy to odhlasovali, tak jako není žádná pochybnost, že se to teď znovu schválí, ale v jiných případech by to veto mohlo hrát klíčovou roli a mohlo by třeba eh zabránit přijetí nějakého zákona. V Polsku to tak je. Ten prezident tam má v t v této věci silnější postavení. Já se obecně nebráním jakékoliv diskuzi, ale myslím si, že to, co proběhlo v souvislosti s přímou volbou prezidenta, tak spíš bylo jaksi velké posílení té neodpovědnosti z prezidentské funkce, které přineslo nějaké postupy, ať už tohoto, ale i minulého prezidenta, kteří šli na hranu ústavnosti. Já jsem to vždycky kritizoval, když třeba právě i Miloš Zeman nechtěl jmenovat nějakého člena vlády. Za toto opravdu odpovídá premiér a personálně by to měl řešit. říká předseda svobodných poslanec SPD Libor Vondráček, který zůstává mým dnešním hostem. >> Pojďme se teď chvíli věnovat rozpočtu. Vláda eh schválila rozpočet se schodkem 386 miliard Kč. Škrtla tedy pouhé 3 miliardy z toho původně navrhovaného eh schodku. Především v řadách SPD se ozývají poměrně ostré kritické hlasy. Vy jste na které straně? Stojíte za panem Ševčíkem, který říká, že nezvedne pro tento návrh ruku? >> Já určitě kritizuju výši toho schodku od začátku bez ohledu na to, co říká pan docent Ševčík. Velice si ho vážím a myslím si, že on díky tomu, že je ekonom, tak má ty argumenty ještě silnější, než třeba když o tom hovořím já. Ale to číslo, ta nominální hodnota je prostě něco, co jsme si ani nechtěli představovat. Je to tragédie. Není to tak velká tragédie jako ty rozpočty, které vytvářela předchozí vláda, protože když to spočítá >> historicky druhý nejvyšší schodek v rámci České republiky, čili dalo by se to asi rozporovat, ale >> nominálně máte pravdu, ale musíme se bavit o tom, že tady v posledních letech byla kumulovaná inflace přes 30 % a že to, co znamenal schodek rozpočtu 360 miliard před 4 lety, to dneska by znamenalo třeba 480 miliard v poměru ku HDP. A proto já tady říkám vždycky dvě důležitá čísla. průměrný schodek minulé vlády státního rozpočtu a nesmíme to míchat s tím saldem veřejných institucí, protože tam se zahrnují i obce a kraje a to deformuje to hospodaření státu, protože za to, jak hospodaří kraje nebo obce, nenese odpovědnost vláda, ale za státní rozpočty si odpovědnost nese a minulá vláda měla v průměru 3,9 % HDP schodek státního rozpočtu za ty čtyři roky, pokud bude schválen rozpočet 386 miliard a já se pořád nevzdávám tomu, že by ten schodek třeba mohl být ve finále nižší, tak >> teď naražíte na těch dalších 20 miliard, které nebudou v zákoně, ale vláda si to dala za jaký cíl, za jaký cíl ušetřit ještě v rámci nějaké to projde prvním čtením parlamentu, tak to teprve bude asi definitivní částka a pořád doufám, že by se to mohlo snížit a je potřeba na tom pracovat a nevzdávat se do poslední chvíle a ty peníze, pokud možno šetřit. Každopádně, pokud by to opravdu bylo těch 386 miliard, tak průměrný schodek této vlády za letošní a příští rozpočet by byl 3,75 % ADP, což zjevně vychází jako menší průměrný schodek, než dělala ta předchozí vláda. A to navíc v čase, kdy předchozí vláda, když se ujímala moci v roce 2022, když se tvořil ten státní rozpočet, no, tak obsluha dluhů z předchozích let byla nějakých 50, 60 miliard. Teď už je to 130 miliard, takže startovací čá energetická krize musela řešit mimořádné mimořádné výdaje, kdežto teď tady žádnou krizi nemáme a to je něco, na co právě poukazuje spousta ekonomů. Proč dávat takovýto schodek v době, kdy vlastně nás žádná krize netlačí? >> No, tak my jsme díky bohu udělali zásah třeba, že se neplatí poplatky za obnovitelné zdroje, takže ceny energií nejsou na to kriticky poukazují, jestli je to zapotřebí. V tuhle chvíli dávat je plošně. No, tak v tom případě by ale cena energií v České republice možná byla pořád nejvyšší v celé Evropské unii. Teď jsme na nějakém šestém, sedmém místě. Pořád myslím, že je prostor pro zlepšení. Ale >> pol vás nekritizuje za to, že jste na sebe vzali ty poplatky, ale že jste je dali plošně. To znamená i těm lidem, kteří nebo těm firmám, které je třeba nepotřebují v tuhle chvíli. >> Tak oni to říkají z toho, že e tuší, že asi nebudou úplně všichni rozumět tomu, co přineslo to plošné snížení. To plošné snížení eh cen energie znamená snížení také inflace a shodnou se na tom všichni ekonomové. Pokud bychom to dávali jenom někomu konkrétnímu, zaprvé by s tím byla obrovská administrativa. Za druhé mnoho lidí by říkalo, že to je nefér, protože proč můj soused dostane slevu a já nedostanu slevu a mohli bychom se bavit, kde je ta hranice, komu to teda škrtnem, komu teda nezrušíme ty poplatky za obnovitelné zdroje? Tady platíme solární barony. Minulá politická garnitura jim dala Biankošek. 15 20 let se tady o tom bavíme, že se musí platit. Já myslím, že politici za to mají nést zodpovědnost, ne podnikatelé, kteří nebyli konkurenceschopní, když je zatěžoval poplatek za obnovitelné zdroje. Ten člověk, který v Ostravě něco vyrábí, má problém konkurovat Polákovi několik kilometrů za hranicemi, který vyrábí totéža nemá zdražené energie poplatkem za obnovitelné zdroje. Takže za mě to byl velice správný krok, díky kterému tady klesla ta inflace. Díky tomu všechno ostatní je relativně levnější. velký pokles cen, třeba vepřového masa a dalších druhů potravin, ale máte pravdu, že sice tady není tato energetická krize, no, ale ta krize, která souvisí s tím hormem, tady přeci je a mnoho lidí by vám oponovalo, že ty ceny pohonných hmot jsou zásadním problémem pro jejich rodinný rozpočet. Takže to není pravda, že my bychom se na e nacházeli v nějaké růžové situaci. >> Ano. Já bych možná ještě velmi stručně eh zmínil tu inflaci. Ta je teď rekordně nízká v Česku, výrazně nižší, než je průměr Evropské unie. Na druhou stranu Evropská centrální banka se obává, že právě ty vysoké ceny pohných hmot a energií budou tlačit inflaci vzhůru. E jinde v Evropě jsou teď nejdražší potraviny. U nás právě potraviny držely tu inflaci dole, ale zase se ekonomové shodují, že se ten trend i u nás obrátí. Čili ta krize může přijít. Do jaké míry s tím vláda počítá? Poprosím tady k tomu tématu stručněji, já se dostanem ještě k volbám. No, tak pochopitelně s tím vláda počítá i v tom státním rozpočtu a teď teda bylo schváleno, že se spotřební daň na naftu sníží na nejnižší možnou úroveň, tak jak nám to umožňuje Evropská unie. Já si trošku klepu na čelo, proč nám vůbec Evropská unie dává nějaké limity na spotřební daň. Nemyslím si, že bychom vstupovali do unie proto, aby nám říkala, kolik peněz máme brát z kapez občanů, když si jdou koupit naftu. Ale dobrá, teď je to nejnižší úroveň a třeba časem nás Evropská unie nebude trápit. Tak >> snížení spotřební daně samozřejmě bude zásah pro státní kasu, ale to bychom se bavili dál a dál. >> Ale výnos z DPH je zase daleko větší, protože ceny jsou vyšší. >> Pojďme teď ještě velmi stručně k volbám. Chystají se podzimní volby. Eh, vy jako předseda svobodných, co byste považoval za úspěch pro svobodné? Tak já v první řadě vždycky chci, aby naši členové, naši zastupitelé mohli udělat dobrou práci pro svojí obec, pro své město. Takže slyšel jsem nějaké politické diskuze, kde piráti a další říkali, že nikdy nepůjdou do koalice s extrémistickými stranami v horní, dolní, že prostě to budou zakazovat svým eh zástupcům. Tohleto je přístup, který mně se příčí, protože prostě uznávám, že mohou být třeba i členové těchto stran, kteří mohou pro svojí obec dělat dobrou práci a já nebudu našim lidem přikazovat, s kým mají dělat koalice po volbách nebo protpě, že by to bylo skutečně prokazatelně nějaké extrémistické hnutí e v těch komuní >> pratelně extrémistické hnutí je zakázáno. Takové hnutí nemůže fungovat na území České republiky. Takové by ministerstvo vnitra zrušilo. že >> řekněme, že by tam byly nějaké signály k tomu. >> No tak signály. Já mám spoustu, já mám spoustu signálů. Můžu si myslet, co chci o různých stranách. Eh extrémně levicové nápady, které padají z hlavě některých poslanců, můžou mě pohoršovat, ale ty poslanci přeci nejsou ti zastupitelé v té obci a musí si to rozhodnout naši členové. Já mám důvěru k našim členům, že jsou to dospělí svépní lidé, že ví, proč jsou členy svobodných a že se dobře rozhodnou ku prospěchu jejich obce. Takže pokud jde o budoucnost obcí a měst, nechávám to na těch kandidátech. Pokud jde o to, jak to mám hodnotit jako výsledek celkový pro naši stranu, tak je to zaprvé věc, takže se musíme poměřovat s tím, co tady bylo před čtyřmi roky. Takže ideálně posílit ty pozice. Máme čtyři starosty ve čtyřech městech a obcích. Máme e nějaký, že zhruba dupím, že zhruba dvojnásobek kandidátek, než jste měli př letos jsme podali přibližně dvojnásobek kandidátek. To znamená, určitě chceme mít lepší výsledek než před čtyřmi lety a zároveň se musíme taky poměřovat s nějakou naší konkurencí na té politické mapě. Co se týče celostátní politiky, tak řekl bych, že pro nás třeba někým, s kým se můžeme poměřovat, kdo má podobný počet kandidátů, tak jsou třeba motoristé nebo hnutí pana Kuby. A s těmito bychom třeba rádi drželi ten krok, tak aby neměli o mnoho více zastupitelů než my, nebo abychom třeba i my jich měli více než oni. Ale primárně jde o ty obce. Posledních pár vteřin. Vy sám kandidujete v Jindřichově Hradci. Uměl byste si představit spojení komunální a celostatní politiky? Velmi stručně poprosím. >> Bez úspěchu v komunálních volbách v roce 2018 by si mě nikdy stranníci v 25 letech nevybrali jako předsedu strany, takže já si to umím představit. Zároveň je jasné, že to nesmí být na úkor těch mandátů a rozhodně nechci sedět na dvou židlích, tak abych sbíral funkce, ale chci udělat něco pro město, protože mně na tom městě záleží a přestože jsem byste ze sněmovny, pokud byste už to určitě to určitě ne. To určitě ne. Ten mandát ve Sněmově je myslím silný, ale pokud můžu, tak rád pomůžu našemu městu a myslím si, že už to dělám a že kdyby se podařilo mít dobrý výsledek v Jindřichové Hradci, že to můžu dělat ještě intenzivněj. Říká předseda svobodných poslanec SPD Libor Vondráček, který byl mým dnešním hostem. Díky moc, že jste přišel. >> Děkuju za pozvání. Hezký den. >> Z dnešního pořadu K věci. Je to vše. Díky za pozornost. Sledujte i nadále vysílání CNN Prima News. I vám přeji krásný den. >> Zprávy z regionů vám přinášejí aktuální a důležité informace ze všech koutů Česka. Zajímavé příběhy a kauzy z vašeho okolí. >> Každý z vás se může stát naším reportérem.