Libor Vondráček: Konference Co bude po EU? Migrace nebo remigrace? Praha 13.11.2026

Dámy a pánové, moc děkuju, že jste přišli. Moc děkuju, že jste dorazili i přesto, že tady vláli palestinské vlajky v České republice, v naší zemi. Vlály palestinské vlajky a snažili se nám zabránit tomu, abychom se tady sešli a abychom se bavili o tom, co je důležité nejenom pro Českou republiku, ale pro celou evropskou civilizaci. Před 18 lety vznikla strana svobodných a vznikla proto, že čeští politici selhali. Čeští politici dali palec nahoru lisabonské smlouvě, smlouvě, která nám sebrala právo veta v oblasti migrační a azylové politiky, smlouvě, která nám sebrala práva a sebrala nám možnost být plně suverénním státem, pokud si máme rozhodovat o tom, kdo v naší zemi bude žít. Byly tady takové političky, jako třeba paní Zuzana Rojtová, když se přijímala Lisabonská smlouva a označovali nás za strašiče. Ona doslovně říkala„ A nenechte se strašit, že nám sem jižní státy budou posílat migranty, azylanty. Už v roce 2015 jsme viděli, jaká je realita. Evropská unie začala řešit problém nehlídání hranic a tolerování nelegální migrace tím, že se rozhodla migračními kvotami přerozdělovat tento rozdí tento problém a posílat migranty do státu, ve kterých ten problém nebyl. Tady nebudu stát. Nechte mě. Maďarsko investovalo miliardy Kč do toho, aby >> Oldříška klasika klasikaříška >> Maďarsko investovalo miliardy korun. Samozřejmě, pokud někdo, pokud někdo chce kříčet, může jít ven a může křičet s těmi palestickými vlajkami. Ahoj. Ahoj, ahoj. Pokud někdo chce poslouchat, jsme moc rádi, že jsem přišel a pokud někdo bude křičet, skutečně mu dáme tu možnost jít třestinským lékem a tam s nimi křičet. Ale to, kvůli čemu tady jsme, je daleko důležitější než ukřičený davenský s palestinskými vlajkami. Zuzana Rojtová nebyla jediná křesťanskodemokratická politička, která nám lhala. Ona říkala: „Nenechte se strašit, klidně tu lisakonskou smlouvu můžeme přijmout." A pak přišla jiná politička >> křesťanskodemokratická, jmenovala se Angela Merkel a opět námhala hala a říkala:Vša Fundas, my to zvládnem. Lhala nám a dnes v tuto chvíli po celé Evropě nastává čas, kdy si konečně dostatečné množství lidí uvědomuje, že tito politici nám lhali a přivedli nás do obrovských problémů. Ano. Výborně. Výborně. Tito politici dneska nemají řešení. Tito politici neříkají, jak by řešit problémy, které sami vytvořili, ale tvrdí, že remigrace řešení není, že remigrace není možná, že je remigrace v rozporu s naším právem. Můžeme si to nechat líbit. Můžeme si nechat líbit to, že když sem někdo přijde v rozporu s naším právem, >> tak my nemůžeme zařídit to, aby eh z našeho státu nebo z naší Evropské unie odešel. Pokud sem někdo přišel a my ho chceme pouze vrátit, nemůže to být nic proti ničemu. A jestli někdo tvrdí, že je to v rozporu s předpisy, tak já jako právník říkám první, takové špatné předpisy, které zakazují řešit problém, který se v rozporu s právem vyřešil, který se v rozporu s právem vytvořil, tak takové špatné předpisy buď musíme zrušit nebo ignorovat. Ano. Jo. Stačí se podívat na to, jak funguje pobřeží Stráž v Austrálii, kde je nulová tolerance nelegální migrace, kde jistě nebudeme říkat, že žijí nějací necivilizovaní lidé a umí problém s migrací řešit. a na druhé straně se podívat do Španělska, na kanárské ostrovy, jak funguje pobřežní stráž, jak napomáhá nelegální migraci, jak sem pomáhá přivážet ty migranty a potom říká, že nemáme žádné řešení, jak se jich máme zbavit. Proto jsme dneska tady. Česká republika nemá takový problém s nelegální migrací. Česká republika v tuto chvíli nemá takové problémy, jaké má Německo. V České republice nehovoří statistika tak jako v Německu, kde se ročně stane 700 hromadných znásilnění. tamí. >> Já bych se chtěl těch feministek, které stojí před naším sálem, zeptat, kde jsou práva těch znásilněných žen, proč feministky neví na poplach. Proč feministky nekřičí směrem k Evropské unii, která nedávno vyznamenala Angelu Merkelovou, jednu z nejhlavnějších osob, která způsobila ten problém a způsobila tolik trápení a tolik utrpení žená v Německu. Státy historicky vznikly proto, že se lidé rozhodli obětovat část své svobody a část peněz, které si vydělají, aby jim instituce, jako je stát, zařídila vnější bezpečnost a vymahatelnost práva, tedy vnitřní bezpečnost. Pokud jsou tady dnes státy jako Francie, které přerozdělují 57% HDP a zároveň nejsou schopny zajistit s tímto množstvím peněz bezpečnostým občanům, tak to rozhodně není problém nedostatku peněz, ale je to otázka priorit. No a my jsme tady dneska proto, abysme řekli, že pro nás je prioritou bezpečí, svoboda a prosperita, ne ochrana práv těch, kteří sem přichází a naše pravidla odmítají respektovat. Já jsem moc rád, že dneska jsme se tu sešli na první mezinárodní konferenci o remigraci. Myslím si, že demigrace je možná jedině skoncem Evropské unie, té Evropské unie, která tady zavedla listinu práv a svobod té Evropské unie, která nám říká, že petice Safe Europe of Act je v rozporu s evropskými předpisy. Petice, která chce napravit problém, který způsobili evropští politici, tak je prý v rozporu s evropskými předpisy. V takové evropské unii nemůžeme chtít zůstat a musíme hledat cestu, jak se spojit v rámci třeba těchto států, které tady jsou, ale i v rámci dalších států, které prostě toto odmítají dál tolerovat. Věřím tomu, že všichni tak jak jste tady chcete vidět v ulicích české vlajky >> naše národní vlajky tak jako to bylo v po by dnů, kdy se 500 000 lidí s polskými vlajkami sešlo ve Varšavě, aby oslavovali suverenitu svého národního státu a hrdě v čele tohoto pochodu šel jejich prezident. A já doufám, že my se brzy dočkáme takového prezidenta, který v České republice půjde také v čele tohoto pochodu a že nebudou v ulicích vlád vlajky palestinské ani žádné jiné cizí, ale že budou opět vlád vlajky české. Díky, že jste přišli. Díky, že jdete podpořit tuto myšlenku a prosím vy, co jste tady z České republiky, uvědomme si, že nikomu se nemůže žít dobře vedle souseda, který trpí. Proto tento problém, který u nás není ještě tak velký, ale který se týká našich sousedů z Německa, je i problémem našim. Tak se pojďme prosím spojit a pojďme jim pomoct tento problém vyřešit nejenom ve jménu České republiky, ale také ve jménu nakonec naší celé evropské civilizace, protože ta je v tuto chvíli právě tou masovou nelegální migrací ohrožena. Díky, že jste přišli a díky, že Martin, já vám, já vám něco řeknu o Martinovi. Martin žil mnoho let v Birminghamu a někdy se mi těžko vysvětlujou české vtipy pro Martina. Oni se svojí manželkou eh nedávno se přestěhovali do České republiky, protože v Birminghamu, přestože Británie už není v Evropské unii, tak Birminghamu už se nedalo žít. Jeho manželka neumí ani slovo česky, teď už možná jo, ale rozhodli jste, že chtějí žít rodinný život tady, protože by to v Birminghamu nebylo bezpečné pro ně ani pro jejich rodinu. Takže eh tohleto je taková smutná zpráva, kterou jsme ani neměli naplánována. vám tady říká, nicméně my jsme rádi, že je Martin v České republice a já tím já tím chci vysvětlit to, že jsem říkal Martinovi: Martine, pozvi Napoleon Milana. Já si sem stoupnu, řeknu: "Asi jste poznali, že tady stojí člověk s výrazně menšími svaly než Milan Mazurek, že budu muset ještě hodně cvičit, abyste si nás mohli splést." Tak teď to není tak vtipné, ale musel jsem vám říct, že jsem to dělal takhle nachystaný. No bohužel teda e skutečnost je taková, že Milan Mazurek mezi nás dneska nezavítá, ale já bych vám chtěl tady předevšemi e dát slib, že příště se nám to podaří. Ště Mazurek dorazí a určitě všichni, kteří jste tady dneska, tak budete zvaní a dozvíte se o té akci o moc dřív, než e někdo, kdo tady dneska s námi není, abyste se s Milanem mohli potkat, protože vím, že hodně z vás e přišlo kvůli Milanovi. Takže je to tak, že pravda se dá možná na chviličku ututlat, ale nedá se umlčet. Já myslím, že Milan se umlčet určitě nedá a že brzy ho v České republice uslyšíme. Navzdory tomu, že ti, kteří nám venku káží o toleranci a svobodě, tak milují cenzuru a nechtěli mu dovolit tady promluvit. Poslední věc, která by nám v remigraci pomohla, za mě jsou to tři věci. Za prvé politici musí mluvit pravdou. To znamená, nesmí se tutlat identita pachatelů, nesmí se tutlat, kolik nás stojí řešení těch problémů. A nesmí se říkat, že zvládneme něco, co nezvládneme. Protože pokud politici budou sem ty lidi zvát a ten problém zvyšovat, samozřejmě bude obtížnější ten nafukující se problém potom řešit. Bod číslo dva. E to je otázka právě zabývání se změny těch legislativních předpisů, které nám jsou na překážku. E já už jsem tady mluvil o té Austrálii. Prostě pokud Austrálie je schopná chránit hranice svojí země, tak to znamená, že pravděpodobně pro politiky je Austrálie pokladem. Pro australské politiky je Austrálie pokladem. Protože každý z nás, kdo by měl nějaký poklad, kdo by měl něco cenného, tak se snaží to chránit někde doma na nějakém bezpečném místě. Poklady se chrání, aby si pro ně kdokoliv nemohl přijít. A pokud někdo svoji zemi nechrání, tak pak to znamená, že pro ně jeho země není pokladem a chová se k ní tak, jak by se politik ke své zemi choval. Neměl. Takže za třetí, pokud teda identifikujeme předpisy, které nám brání v tom, abychom se chovali k naší zemi jako pokladu, tak pak je buď pojďme změnit nebo vygorovat. O tom jsem taky mluvil. A když se podíváme třeba do Švédska, tak oni aktuálně schválili změnu ústavy, aby lidé, kteří mají dvojí občanství a kteří spáchají nějaký násilný trestný čin, aby byli zbaveni švédského občanství a následně jako cizí občané bez švédského občanství mohli být deportováni, protože nikdo nesmí být vyhnán ze své země, ze země, které je občanem, ale ten, kdo občanem nějaké é země není, tak nemá žádné nepřekonatelné právo na to, aby v té zemi setrvával. A tady to je jenom třeba jeden střípek z těch předpisů, které změnit můžeme. A pak jsou předpisy, které změnit nemůžeme, e, které se rozhodují někde v Politu, e, v Bruselu, kde nemáme moc ty předpisy změnit, protože ta většina je stále proti nám. a předpisy typu migračních kód, které Maďaři, Poláci, Slováci a i Česká republika se v roce 2015 rozhodli ignorovat a kromě pár těch lidí ukřičených za našimi okny v České republice nenajdete nikoho, žádného politika, možná eh dva, tři politiky v parlamentu, ale žádnou politickou stranu, která by otevřeně říkala, že byla chyba, že jsme ty migrační kvóty ignorovali a že bychom dodatečně ty migranty podle le kvôt, které tehdy byly přijaty, měly přijmout, abychom se chovali v souladu s právem. Takže když to nejde jinak, je potřeba i ty předpisy, jako třeba předpis o přerozdělování migrační kvót nebo dneska migrační pak, který nás nutí ty migranty přijímat. Tak tyto předpisy je nakonec potřeba třeba i ignorovat. Hezký. za SAC já bych rád dodal vlastně jednu myšlenku, která mě naprosto fascinovala na City do Pectru a moji kolegové vedle mě, co tu sedí, tak jsou naprosto briliantní. Samozřejmě bojujou absolutní patrioti, ale často se stává, že ačkoliv bojujou, tak něco prosadí, dejme tomu, v České republice, v Polsku, v Maďarsku a Evropská unie to jenom ignoruje. Prostě jim to zamítne nebo je trestá jako Maďarsko nějakými pokutami. A vlastně je strašně složité jako jednotlivá země bojovat za něco, proti čemu je Evropská unie jako taková. A proto si myslím, že sa Groback je tak skvělá iniciativa, protože má za cíl sjednotit všechny evropský patrioty. A když třeba tady strana pana kolegy >> strana >> haló, tady strana pana kolegy >> má jenom 13 % má jenom 13 % eh hlasů od voličů, tak samozřejmě je těžké udělat nějakou změnu, ale pokud se nám povede tuto politiku remigrace a nebo zastavení migrace prosadit v každé zemi a v každé členské zemi Evropské unie zvládneme získat 13 %, no tak je to obrovská změna a změní to i náladu v lidech, protože častokrát narážíme na problém, ať už to jsou ty eh fanatici tam venku nebo tak, že přesto, že když něco kážeme o remigraci nebo tak, tak oni mají tak fanatické vidění o realitě, že vlastně ani nevěří, že se takové temné věci, které my popisujeme, dělají. A když se nám právě podaří v každé zemi změnit trochu tu náladu, přivlízt lidi takhle dohromady na nějakou konferenci a všichni se o tom bavit, tak věřím, že postupem tu náladu ve společnosti otočíme. Tak máme tady další otázku. Česká vláda oznámila vyšený import levné síly. ze země, jako jsou Filipíny, Indie nebo Indonezie. Jak na to reaguje strana svobodní a Save Your? >> Děkuju za dotaz. Připomínám, že ještě tady máme i ty dotazy a ještě jednou mockrát děkujeme za za velkou podporu vám, kteří jste mimořádně podpořili konání této konference. Nicméně tahleta otázka je určitě důležitá. My jsme se o tom bavili. Já jsem přesvědčený, že nepotřebujeme tyto lidi v České republice, že není nutné, aby sem přicházeli. A to zvlášť v situaci, kdy umělá inteligence bude dělat zásadní změny na pracovním trhu. Myslím si, že si ještě úplně neumíme představit, jak moc se změní náš pracovní trh. Kolik lidí přijde o práci, e, kolik lidí přijde o práci z těch, kteří mají pracovní návyky, jsou schopni pracovat? Protože samozřejmě v každé společnosti je určité procento lidí, kteří prostě mají úplně ochroumaný žebříček hodnot a pochopitelně nikdy nebude nul 0 % nezaměstnanost. Takže dlouhodobě Česká republika měla určitý problém s tím, že firmy sháněly zaměstnance a tady v podstatě už nebyli čeští pracovníci. Nicméně si myslím, že tohleto určitě primárně můžeme řešit zná z kulturně blízkých zemí, e, které e mají opravdu podobné hodnoty jako Česká republika. Vnímám rozdíl i mezi těmi jednotlivými státy, protože například Filipíny jsou křesťanská země, což třeba znamená jiný způsob zacházení s ženami než Indonéie, což je země muslimská. Takže pochopitelně integrace těchto lidí bude probíhat asi docela odvyšně. A podstata toho všeho je, že byť nám e tohlecto nepřipadá jako dobrá úvaha, tak je to na rozhodnutí vlády. To znamená, pokud bychom o tom měli hlasovat v poslanecké sněmovně, tak my jako poslanci bychom pro zvyšování těchto kvót ruku určitě zvedat nechtěli, proto aby jem mohli ti lidé přicházet ve větší míře, než kolik jich sem přichází. Zároveň pozitivní na tom všem je, že ta eh oprávnění tady pít jsou časově ohraničená a týkají se jednoho konkrétního zaměstnavatele. To znamená, pokud sem přijde jakýkoliv člověk z Filipín, z Indonéie nebo z Indie, tak sem může přijít jenom za jedním jediným konkrétním zaměstnavatelem. Bude tady jeden rok. A pokud by se v průběhu třeba toho roku ukázalo, že je to problém a nezvýšilo se ta kvóta se zas nezvýšila tak dramaticky, aby se to nedalo řešit, tak to není prostě masová migrace. Není to vznik problémů v takovém měřku, které potom ty úřady nejsou schopny jednotlivě řešit, protože do těch okolních států přichází lidé v tak velké míře, že jejich pohyb a jejich umístění v tom státě už prostě nelze eh těmi státními orgány monitorovat a řešit. Zatímco v těchto případech je to něco, co by mělo být řešitelné a je to jako taková slabá útěcha na to, že já jsem pořád přes to přese všechno prostě přesvědčen, že tyto lidi na našem pracovním trhu nepotřebujeme, že je potřeba zjednodušit byrokracii, vyhád vyházet nějaké množství lidi, kteří opravdu řeší nesmysly a jenom administrativu někde na úřadech, e, tak aby ten stát fungoval efektivněji a tito lidé se potom můžou zapojit do pracovního trhu a vyřešit problém s nedostat. atkem zaměstnanců, ale nemyslím si, že to máme řešit právě tím způsobem, jaký jaký v tuto chvíli navrhla současná vláda. Tak zase my samozřejmě také toto naprosto podmítáme. A samozřejmě pokud Česká republika má nějakou krizi, tak může nastat chvíle, kdy si musím můžeme učit pár zaměstnanců z nějaké blízké země. Ale je důležité se aktuálně podívat na kontext, v kterém žijeme. Během čtyř let jsme přijali necelých 400 000 Ukrajinců a vlastně kvůli té válce, která probíhá, tak možná přijde další vlna dalších 120 000. Tak se tedy ptám, v čem nás zachrání těch 600 in v č v čem nás zachrání těch 1200 Filipinců? To teda 500 000 Ukrajinců nestačí a nebo které jsou ty ty práce, které Češi nezvládnou nebo práce, které nezvládnou Ukrajinci? Nám bylo řečeno, že je potřebujeme na nějaké médě náročné práce, na nějakou do nějakého stavebnictví, zednictví a tak podobně. Však to už ty Ukrajinci zastávají. Takže co teda tady může dělat ten Ind a Ukrajinec? Ne, nechápu. >> Za další naše univerzity, proč bysme tady měli chtít nějaké inženýry z Indie a tak podobně, když máme dostatek inteligentních lidí v České republice. Stačí prostě zafinancovat studia u nás tady v Čechách a nepotřebujeme sem dovážet prostě lidi z Indie. Vhledě na to, že když odvezeme lidi z Indie, kteří jsou dejme tomu tomu v tom 0,01% totálního talentu Indie, no tak v Indii bude chybět a Indie se nikdy neposune dál a nám v České republice to bude pouze další inteligentní člověk. My tady inteligentních lidí máme dost a nemusíme si je sem dovážet 7 000 6 000 km někde z druhé strany světa.