Komplexní poradce bude s AI na steroidech, říká Martin Gyurák z Broker Trustu | MoneyTalk

Ta kategorie číslo jedna jsou asistentky a ty opravdu budou nahrazené.

To je repetitivní činnost, která je standardem finančního poradenství a tam pro ně už nebude práce.

No a ten, co je podle mě nejvíc na záchranu, tak je ten komplexní poradce. Ten elitní poradce. Nejenom ten komplexní, kterej dělá více produktů nebo více segmentů, ale i ten, kterej se opravdu stará o ty svoje klienty, který jim dělá ten human touch, takovou tu empatii.

Ahoj, moje jméno je Filip Halamíček a vítám vás u dalšího dílu podcastu Manifest Talk.

Aktuálním hostem je odborník na AI ze společnosti Broker Trust Martin Gurák.

Vítejte.

>> Dobrý den.

Děkuji.

>> Martine, nahradí AI lidi?

To na to je docela zpurta, poměrně.

Zkusím to vzít nějak všeobecně. Často se mluví o AI, že je to technologie, která se přirovnává k tomu, že máme nový internet nebo jsme získali telefon nebo počítač. A to je přirovnání vlastně k technologické evoluci, kterou máme spojenou s AI.

Já si myslím, že AI se dá přirovnat jedině k jedné části naší historie jako lidstva a to je, když jsme se naučili mluvit.

To takhle intenzivní jakoby vnímám tu revoluci, ne evoluci, z pohledu AI, co nás čeká.

A nejsem jenom já sám jako kolegové třeba ze Světového ekonomického fóra, oni predikují, že až 40 % činností, který dneska lidi dělají, tak vlastně nebudou dělat právě kvůli nebo pomocí AI.

A je to podobné, jako když jsme dělali na poli a pak přišly traktory, psali jsme ručně, pak přišly počítače.

Takže se očekává obecně na trhu, že zanikne něco jako 97 milionů pracovních pozic a to je důležité říct, vznikne nových 170 milionů pozic podle Světového ekonomického fóra.

A to vlastně znamená, že ano, přijdou lidi o práci, ale zároveň dostanou úplně novou práci, tak jak jsme byli zvyklí. Když neznali počítače a byli tady před 50, 60 lety, nikdo si neuměl představit, že budeme sedět v kanceláři a budeme jenom vypisovat do počítače.

Tak já očekávám, že v kontextu AI to bude dost podobné. Přijdou lidi o práci, ale zároveň budou úplně nové práce, který dneska ani neznáme.

Já jsem právě slyšel i myšlenky typu, že lidé budou víceméně sedět doma a bude jim chodit nějaký nepodmíněný příjem a budeme si jenom váleti šunky.

Tak to nebude.

Taky jsem to slyšel určitě.

Jeden filozofický směr to vlastně říká, že bysme se měli dostat do něčeho, čemu se říká zaručený příjem a měli bysme mít nějaké jako životní minimum, který nás budou platit a my budeme žít takovým filantropickým životem.

Ale úplně z historie světa si tohle neuměl představit, že bysme to dokázali jako lidé udělat.

Nejenom někdy, ale určitě ne v našich životech.

Já jsem no, já jsem z Ostravy a já bych se bál toho, že se tam třeba upiju nebo tak, kdybychom nemuseli chodit do práce. To by bylo, nevím, co bychom dělali doma.

>> Taky nevím.

Tak ono se říká právě, že primární pozice, který budou zanikat, tak budou ty repetitivní, že jo, takový ty, který se pořád opakují, tak ty to už dlouho počítače měly dělat a teď si to jako berou s sebou.

Ale to, co nám zůstane hodně, je ta empatie, ten lidský touch, taková ta sociální komunikace s lidmi a to budou právě ty pozice, který budou růst.

Takže i když budeme sedět doma, pořád budeme řešit s těmi lidmi, jakou mají psychiku, co mají dělat, jak žít, co mají udělat pro to, aby se neuchlastali.

A to podle mě bude většina těch nových pozic.

No.

>> Hmm.

No a myslíte si, že lidé chápou dostatečně ty principy a fungování umělé inteligence?

No, to záleží koho berete jako lidi.

Jo.

Všeobecná populace podle mě ne.

Ona si ani neuvědomuje, co to AI je.

Často, když se ptám na přednáškách a tak dále, tak lidi říkají, co je to AI, když se jich zeptám, tak oni odpovídají: Chat GPT.

A to je prakticky nejhorší možná odpověď, kterou může člověk dát.

Ona ta technologie umělé inteligence je tady s námi už strašně dlouho, strojové učení a tak dále, dekády. Ono to vyskočilo teď před pár lety, když OpenAI pustilo Chat GPT do všeobecné populace a najednou se z toho stal trend a je to umělá inteligence.

Akorát si pořád neuvědomujeme, že jsme teprve na začátku.

Umělá inteligence, tak jak je definovaná, bude dělat úplně jiné věci, než to, co máme dneska k dispozici.

To je jako kdybychom stavěli auto, někdo nám dal do ruky kolo a my se teďka takto kutálíme ta kola a říkáme: "Wow, ono se to kutálí." A asi takhle si to představují u té všeobecné populace.

No, ale kdybych měl odpovědět velmi jednoduše, tak celý AI nebo obecně základové modely, to je lepší název, dělají to, co děláme my jako lidi.

Prostě bereme nepočitatelný svět, který je kolem nás. Kdyby jsem tady měl všechno vyjmenovat, co tady je, co vidím, co cítím, jak se cítím, jaký mám chuť v puse, tak bych musel napsat neuvěřitelnou knihu a stejně bych to nenapsal.

A my vlastně bereme ten extrémně nepočitatelný svět do našeho pár wattového počítače a přenášíme to a zjednodušujeme, filtrujeme to právě do nějakých slov.

A to základové modely vlastně dělají úplně to samé.

Oni mají neuvěřitelné množství dat a jenom si do toho doplňují kontexty a vlastně si z toho tvoří a zjednodušují celý ten svět do něčeho, čemu teďka říkáme chat.

Ale to, že to je chat, to je dneska.

Za chvilku to bude voice, pak to bude něco jiného.

Je to jenom jakoby interface nebo jenom nějaká vstupní brána, pomocí které se vlastně to AI dělá.

Takže podle mě ty lidi vůbec nechápou ty principy a vidí to strašně zjednodušeně, jenom tu obálku, která je nad tím.

No.

>> Jo, právě jako vnímám takové ty názory typu, že umělá inteligence ve finále ani není inteligence, jenom dává do kupy nějaká data a vlastně nevymýšlí nic nového.

Mm.

Jo.

A dá se to takhle brát jako validní argument, nebo už trochu brousíme do filozofie?

Na to mám separátní přednášku. Tam jsou hrozně těžké otázky. Co je inteligence? Pro každého je to jiné.

Když se ptáme, co to je, jak to je, tak každej na to odpovídá jinak a potom ty odpovědi jsou úplně jiné.

Na konci dne pořád to AI jsou tabulky, databáze, nuly a jedničky.

Vytáhnete to ze zásuvky, nefunguje to.

Jo, takže ano, filozoficky to není žádná inteligence, je to prostě stroj, kterej dělá nějaký program.

Na druhou stranu, pokud pojmeme inteligenci jako se učím, vzdělávám se, tvořím něco nového, vytvářím nějaký ekosystém v tom světě, AI to říká swarm, komunikuju s jednotlivými věcmi, domýšlím ty věci a bojím se smrti, což my jsme teďka zkoušeli na nějakých, řekl bych tomu Genesis Agents, a oni se opravdu báli smrti.

Pak se chovali jako lidi a když jsme jim naučili Bibli a Korán a tuhletu spiritualitu a pak jsme jim řekli: když uděláš tuhle chybu, tak tě zabiju, tak jako jsme zabili toho předchozího, tak on se začal bát.

On začal dělat úplně jiný věci, že se doptával svých jako e jiných agentů a když ti tohle pošlu, zvládneš to.

A tím pádem je potom filozofická otázka, co je myšlen jako inteligence. Ten pojem jako takový dává smysl pro tu umělou inteligenci, protože dělá inteligentní kroky, ale je otázka, jak se k tomu člověk postaví.

>> Hm.

No, když jsme na finanční konferenci Manifest, tak tady se pohybuje spoustu finančních poradců, spoustu bankéřů, případně pojišťováků a tak dále. A jak se to dotkne jejich náhradí je?

>> Eh, je to eh zajímavá otázka. Je několik dat. Když se podívám třeba do Japonska nebo Saudské Arábie, tak většina finančně poradenských produktů se sjednávají v tom B2C režimu bez poradce. Je otázka, jestli ta česká společnost tam k tomu inklinuje. Na druhou stranu, my naopak v české společnosti jsme víc konzervativní lidi. Já když jsem viděl teďka nějaký výzkum od Ipsosu, tak tam říkali, že pouze 25 nebo 24 % lidí preferuje právě AI poradce a zbytek lidí jde dál.

Na druhou stranu, když se zeptali generaci Z, tak to bylo přesně obráceně, jo. Takže je otázka ještě i časový – jestli se ptáme na ty lidi, kterí tady budou, nebo na ty, kterí tady jsou. Jo, tam se to bude lišit. A potom je strašně důležitý ještě rozlišit nejenom populaci a kontext té české republiky, ale i finančně poradenskýho světa.

Já jsem se snažil je jakoby rozsegmentovat do nějakých tří kategorií velmi zjednodušeně. Ta kategorie čísla jedna jsou asistentky a ty opravdu budou nahrazený. To je repetitivní činnost, která je standardem finančního poradenství a tam pro ně nebude práce. Takže tahleta skupina eh poradenskýho, finančně poradenskýho světa je velice ohrožená za mě.

Ta někde uprostřed jsou právě poradci, kterí dělají takzvaně monosegmentový – že jsou jenom transakční. Takovéto: přijde mám realitáka, kterí mi sype hypotéky, že jo, takže já dělám hypotéky, ale vlastně jsem jenom jako ruce. A tam je to taková otázka, jak se s tím člověk popere.

No a ten, co je podle mě nejvíc safe, tak je ten komplexní poradce. Ten elitní poradce – nejenom ten komplexní, kterí dělá více produktů nebo více segmentů, ale i ten, kterí se opravdu stará o ty svoje klienty, kterí jim dělá ten human touch, takovou tu empatii. „Ano, můžete se na mě spolehnout."

Tam třeba v investicích je to krásně vidět, kdy když si koupím něco v XTB a prodělá mi to, tak prostě mi to prodělalo a platforma za to nemůže. Ale když to dám poradci a prodělá mi to, tak za to může von – jak se mi staralo portfolio. A proto myslím si, že víc konzervativní lidi budou inklinovat k tomu komplexnímu poradci, kterí se bude starat nejenom o finanční zdraví, ale i o tu empatii vůči tomu klientovi jako takovýmu.

A zároveň ten komplexní poradce bude víceméně na steroidech, když to tak řeknu, protože bude mít za sebou podpěru právě těch AI nástrojů, agentů a tak dále, a díky čemuž může být efektivnější, rozumět ve finále i lépe jednotlivým segmentům těch financí, bude mít tedy větší přehled, což třeba teďka může někdo vnímat jako problém u komplexních poradců, že nemůžou znát daný oborní informace.

Ano, ano. Daný obor do takového detailu, ale když bude vybaven všemi těmi nástroji, tak si myslím, že to bude pro něj mnohem jednodušší a naopak tomu dá právě tu tvář, tu empatii, jak jste zmiňoval, která třeba u té AI chybí. A potom se mu bude mnohem lépe pracovat s tím poradcem.

Jen je potřeba si uvědomit, že i klienti budou na steroidech. Oni mají ty stejný informace – dneska finančněho poradce je jakoby výš nad klientem, protože zná ty produkty, dělá v tom něco let a tím pádem je rádcem. Tak potom ten klient se zeptá na to samé a dostane úplně stejnou odpověď. Takže se to vyrovná a tím pádem i klient i poradce budou mít hardově stejná data, stejné informace. Oni budou vědět, jaká sazba, jaké podmínky, co mě plní, kdy a tak dále.

Jo. A to, čem se to bude právě odlišovat, je dá se říct ten způsob komunikace právě s tím klientem a ta komplexnost.

Ano.

>> Přesně. Jako tam vidím eh tohle i ve své praxi. Vypracuju jako finanční poradce a některí klienti už hledají poradce na základě umělé inteligence, jo. Že za námi vyloženě přišel klient, kterí říkal: „Já jsem si tady prostě vyhledal poradce v Ostravě pomocí umělé inteligence. Vy jste mi byli sympatičtí, takže jsem tady." Takže našel poradce díky umělé inteligenci.

No a potom je to druhé úskalí – záleží, jak ti klienti pracují s tou umělou inteligencí, jo. Leckdo dá třeba ten výstup toho poradce do té umělé inteligence, ale oni tam úplně nevědí, jak se zeptat, na co se dívat a tak dále. Takže to může být trochu i nebezpečný, ale tam je zase na tom poradci, aby mu to dovysvětlil dále.

>> Je to tak. Tohle samozřejmě bude potom otázka. Když se opravdu dostanem k těm agentům, jak jsem tady povídal – že dneska máme něco jako kolo, ale jdeme dělat auto. Tak ten finální stav je něco, čemu se říká superinteligence nebo nějaké zkratky. A my vlastně se nacházíme dneska fakt jenom v základových modelech. Ale to, co nás čeká jako krok jedna, je takzvaný agent – ale ne takovýto agenty, kterí známe, ale opravdové end-to-end agenty, kterí dostanou cíl a budou konat s nějakou agendou, dokud ten cíl nesplní. A tohle bude jako tisícnásobnější rychlost, logika, uvažování než to, co používáme dneska.

Pak se posuneme ještě dál – do kde ten agent vlastně se bude učit online a nebude cenzurovaný. Nebo když prostě tomu AI řeknem rasismus, ne? Tak on ne. Ale když se bude učit online, tak prostě bude vnímat to, co budeme říkat. A když půlka, víc než půlka lidí bude říkat „ano, rasismus je super, pornografie a tak dále", tak prostě ono se to naučí. A tam je to nebezpečí velký.

Pak jde ještě do toho třetího kroku a to je něco, čemu vlastně říkám orchestrátor – taková matka, která se dokáže naučit, tak jak ty předchozí, velice intenzivně nabrat ty zkušenosti, ale pak se dokáže sama sebe naklonovat a ty zkušenosti předat tomu dalšímu. A až potom je ten stage toho AGI.

A teďka, když si představíte, jak obrovský potenciál máme teprve před sebou a to, co dneska používáme, a jak už dneska mění ten svět, tak potom je velká otázka, jestli ten klient na konci dne je schopen se zeptat. Podle mě se bude schopen zeptat, protože ho na to navede právě ta o dost jiná, lepší umělá inteligence, která dneska s náma není. Takže potom to ohrožení ještě zajímavější.

No, ještě mě napadá jedna věc, která stojí za zmínku. My dneska žijeme v tom světě, kdy máme finanční produkty typu hypotéka, životní pojištění a tak dále a hledáme jenom cesty, jak pomocí AI buď zefektivnit nebo nepřijít do práce a tak dále.

Ale tam je potřeba se zamyslet ještě nad tím, bude vůbec hypotéka, bude ten produkt jako? Na co, když bude realitný agent, lidé si nekupují hypotéku, lidé si kupují barák. A když bude realitný agent mít tlačítko, který řeší hypotéku, a na zbytek udělá agent, tak na co bude hypotéka?

Co bude finanční produkt nebo finanční poradce, který se věnuje pouze hypotékám? Tam je to ohrožení obrovské. A to samé platí prakticky pro neživotní pojištění auta.

Když se podíváte třeba do Los Angeles, tak tam už dá se říct, jako třetina všech taxíků jsou autonomní a Musk, kterej tam drží tu flotilu, tak on na tom nemá žádné neživotní pojištění, žádné havarijní pojištění, nic. On už tu flotilu má tak velkou, že když se mu to auto rozbije, tak prostě ho nahradí jiným a má to pojištění jako in-house v té velikosti.

A když takhle budou ta auta, tak k čemu bude poradce, kterej má s autobazarem nějakej dýl a bude dělat jednu pojezdku za druhou, když ty pojistky nebudou?

Takže tam je potřeba si jednak uvědomit ty procesy, to co my jako poradci děláme, jak fungujeme, čím se zaměřujeme, jak mluvíme s klienty. Ale taky se musíme podívat na to, jestli i ty finanční produkty, které dneska máme, vlastně budou s námi naživo.

A když celé to zkombinujete, tak je potom velmi zajímavá otázka: Co s námi bude dál jako s finančními profesionály?

Hm. To je hluboká myšlenka.

No a tak pojďme se podívat, co tedy s tou situací dělat. Nejdříve bych to vzal z pohledu právě klienta. Jak může s tou umělou inteligencí klient pracovat teď, aby si ověřil, jestli ten poradce mu radí dobře, jestli daná investice má smysl a podobně? A potom, na co se může takový klient připravit, že ho v budoucnu nejspíš čeká?

Jo.

Mhm. Tak zaprvé je potřeba říct, že celý ten algoritmus nebo celá ta technologie je nedeterministická. Jinými slovy, to znamená, že když dostane jeden příkaz, tak to vždycky udělá jinak. A tím pádem, i když teď se ukázaly statistiky, že polovina informací se hledá už přes AI, tak tam je potřeba si uvědomit, že to AI bude vždycky říkat něco jiného, i když dostává stejnou otázku.

A druhá důležitá věc je, že jak se učí ty jazykové modely, tak jak jsou v binárním systému, jenom nula a jedna, tak oni prostě dostanou otázku a když odpoví „nevím", tak dostal nula. Ale když odpovíhele „nevím, ale mám tady asi čtyři možnosti, tak jednu si vyberu", tak má 25% šanci, že uspěje a dostane jedničku.

A tím pádem už i ten learning proces, ten proces učiní ty AI, nebo i valuace té společnosti. Oni na těchto akcích se ukazuje, jak moc jsou hodnotný, jak moc jsou kvalitní podle toho, jak odpovídají správně. Tak vlastně je vidět, že ta technologie nám bude lhát.

A proto když se ptáte, jak s tím klient má pracovat, tak úplně první odpověď je: Bude vám to lhát. To si prostě počítejte, jo? Bude to lhát.

A potom druhá věc je, asi bych to rozdělil do několika škál nějakých dovedností, jo.

Ta první je taková jako „používám". A já je každý den. To jsou prostě jednotlivé technologie nebo nástroje, bych to nazval. Ať už notebook, že jo, to každej zná. Cloud a GPT, OpenAI, a to jsou prostě základní modely, které používá každej. Tak to si myslím, že dneska už klient používá. Poradce taky. Ale tím, že to nemá ty reálné data, banky, pojišťovny, investiční fondy to zatím nepouštějí veřejně, tak tím pádem to má klient pořád jako pozadu vůči tomu poradci.

Ale potom, když půjdeme dál do té škály, jak to můžou používat ať už klienti tak poradci, tak další škála je právě, že to jakoby zefektivňuje moje činnosti. Typicky u poradce píše to maily klientům, komunikuje s klienty, prostě se zautomatizují nějaké procesy. Ale potom je i další škála dovednosti a to je „dělá to za mě", což jsou už takové ty autonomní agenti, kterí vlastně dostanou cíl a ta činnost se jako provede sama.

A potom je vlastně ta poslední škála dovednosti a to je, že se staví vlastní řešení, které vydělávají vyloženě peníze prostě těm klientům.

Jo. Když ta otázka zní, jak to můžou použít poradci nebo klienti, tak je potom strašně důležité rozlišit tuhle škálu dovedností, protože každej je někde jinde.

A teď, jak jsem dělal průzkum asi na 1000 lidech z finančního světa, tak 60 % lidí je v tom bodě jedna, jenom používá AI každý den. A ty ostatní škály, jako „zautomatizuje mě", jsou někde kolem 25 %. A ty ostatní jsou jako 1 %, body.

Takže dneska už každej dokáže postavit software, každej dokáže zjistit, co chce, ale vlastně většina populace v Česku se drží v té škále dovednosti toho, používám to prostě jenom jako Google. A to je strašná škoda.

Mhm. Mhm. Jako nějaké vyhledávání informací.

Prakticky. No, nebo kreatuce, nebo ten, co mi pomáhá se na něco připravit, no.

Mhm. A jak k tomu právě přistupujete v Broker Trustu?

No, tam je potřeba si právě uvědomit to, jak jsem povídal, i pro tu budoucnost, jo. My na jednu stranu pořád vedeme takový ten malicherný konkurenční boj, kdo má něco dřív, kdo má víc, kdo má líp a tak dále. To prostě je standardem. Ale to, co nás vlastně bude odlišovat, ani není.

Tak jenom ještě doplním. Eh, Broker Trust je vlastně pro poradce, kteří potom pracují s klienty, aby všichni posluchači věděli.

Děkuji za doplnění. E, my vlastně, když jsme se podívali na právě tu budoucnost, tak nám úplně nejde teď o ten malicherný boj typu, budeme mít asistenta dřív než někdo jinej. My spíš stavíme na ten dlouhodobý vývoj. To znamená, to, co až budete mít agenta nebo asistenta jakéhokoliv chcete, tak to, kde se bude rozlišovat úspěch a neúspěch, bude, jestli máte data.

Takže data je úplný základ. I kdybyste měli eh nejlepšího avatara, kterej vypadá jako vy, mluví jako vy, chová se jako vy a zavolá klientovi, končí vám fixace, pojďme mu udělat tu hypotéku, a on řekne: „Ne, já jsem to udělal před měsícem, tak mě neotravujte", tak potom celá technologie je o ničem.

Takže data a celý ten core, to jádro, v čem to pojede, jak to bude legislativně OK, jestli budeme ty klientská data posílat někam do serveru nebo si je necháme u nás a tak dále. Tak tohleto je vlastně první velká noha, na kterou se všechny firmy našeho typu musí připravit. Musí mít data, musí to mít zabezpečené a musí eh mít připravený ten core právě na tu dobu AI. Jo, už neplatí API. Teď už chceme MCP.

Agenti nerozumí API, agenti rozumí tomu jinému způsobu komunikace s těma datama. Takže to je jakoby první část.

Druhá část je právě ta vrstva, pomocí které dokážeme ty data posílat někam jinam, ať už je to API, MCP. To jsou prostě zkratky, jenom takové komunikační dálnice mezi aplikacema nebo systémama a mezi těma datama, jo. Tak na to se používají nějaké zkratky. Tak to jsme právě minulý rok hodně posunuli a teď máme k dispozici. Takže kdokoliv má nějakej systém, tak si může na ty data šáhnout, pokud splní nějaké podmínky.

No a pak vlastně o tom jádru, jo.

Ve finále je to ta největší a nejsložitější investice, co musí firmy našeho typu udělat, aby to celý fungovalo.

Ale když potom tohleto jádro máte hotový, tak to, co je nahoře, takový ty aplikace, proporace, tak už je to relativně jednoduchý, jo. Tam máte prostě nějaký CRM systémy a ty prošpikujete těma jako asistentama a funkcema, zvizualizuj klienta a udělej mi roční schůzku, udělej mi přípravu, tak to vlastně všechno narven do těch našich systémů a poradci to budeme moct používat.

Ale to, co je důležitější, je, že je potřeba se připravit na to, že software nemá hodnotu. A když poradce si řekne, já chci svoje v mých barvách a chci, aby dělalo toto, tak my musíme bejt připravení na to, aby oni ten systém vzali a napojili ho na nás. A ne, že je budeme nutit používat naše systémy. Když prostě budeme vidět, že každá firma je lehce jiná, každá si bude schopna to udělat a bude chtít udělat, tak potom ten boj proti jakoby individuálním systému versus našich systémů by byl velmi zbytečný, protože to by bylo proti trendu.

A myslím si, že poslední věc ještě, co stojí za zmínku, tak je i ten B2B2C, bych to nazval. To znamená aplikace pro klienty. A už dost často se o tom bavíme na úrovni toho finančně poradenského světa, jestli platforma pro klienta nebo finanční poradce. Já si právě myslím, že to je dohromady, že prostě je to finanční poradce a platforma.

A v tom našem světě je to, že my děláme to CRMko, špikujeme to těma AI agentama, asistentama a spol., ale vytváříme právě i platformu pro klienta, kterej si tam bude dělat taky svoje věci, akorát o tom poradce bude vždycky vědět. A to je právě důležitý, protože pokud bysme to neudělali, tak ten klient si najde jinou apku, kde to bude dělat. Akorát ten poradce to nebude vědět.

Takže jde nám fakt o ten jako omnikanálový systém, kdy na jednom jádru, na jednom kóru budou i systémy poradců, budou systémy klientů a budou i systémy právě našich, pokud si nikdo nebude chtít nic dělat. A tohleto celý je vlastně ten ekosystém, kterej se připravuje na tu dobu AI, ale ne na ten polotovar dneška, ale právě na ten agentský svět, který k nám vlastně přichází.

>> Mhm. Mhm. Zajímavé.

Takže sbírat data.

>> Hlavně data. Jako to je nejdůležitější. Nemáte data, nemáte lásku. Dneska to platí.

>> Nemáte lásku.

>> To je dobrý. Eh, jako já to třeba vidím i v tom, že využívám ve své praxi Ploda.

>> Mhm.

>> A kterej nahrává tu schůzku s klientem. Samozřejmě, když klient s ním souhlasí. A právě potom na základě toho dělám shrnutí schůzky a tak dále, které klientovi posílám a všichni jsou s tím spokojení, protože hned mají ty informace zase nějakým způsobem shromážděné po té schůzce v emailu a tak jako je to super věc a jestli říkáte, že jsme teprve na začátku, tak

>> Úplně na začátku. Jestli používáte Ploda, tak ten se dá napojit na něco, čemu se říká NATN, to je automatizátor takovej workflow a vy mu jenom řeknete: pokud nahraju schůzku, tak mi to zapiš do CRM, udělej mi z toho úkoly, udělej mi z toho něco a vy nejenom, že to máte nahraný, ale vlastně se za vás provedou ty činnosti. A to se bavíme o tý škále dovednosti dva a nikoliv o tom, že ten agent je schopnej vlastně tu vaši práci dělat za vás.

>> Ne místo vás, ale za vás.

>> Mhm. Mhm. Mhm.

No a co byste na závěr poradil lidem, kteří se pořád řekněme AI bojí a snaží se skrýt do takového svého řekněme krunýře, kde si říkají ne, prostě ten lidský kontakt a tak, nebo prostě jednoduše to odmítají?

>> Eh, z pohledu čísel je to 12 % lidí. Je to zdroj z Ameriky, není to z Čech. A oni jsou rozdělený jako early adopters a pak takový ti, co proti tomu bojují a tak, ale ta největší masa je vlastně uprostřed a tam je potřeba si uvědomit, kam to směřuje.

To je jako kdyby ten rolník na poli prostě bojoval proti tomu, že nebude traktor, jo, nebo jako člověk, kterej vypisoval manuálně knížku, tak prostě bojuje proti tomu, že nebude počítač. Přijde to. Pokud se nestane nějaká úplně makroekonomická brutální situace, tak to prostě přichází.

A vlastně ty obrovský firmy, který investujou do toho, aby vznikl právě ten agent jedna, tak on první úkol a cíl, kterej dostane, je, aby zlepšoval sám sebe. Takže my se nebudeme na takový ty exponenciální křivce, ale budeme na něčem, čemu se říká super exponenciální křivka.

A myslím si, že už v horizontu několika let, fakt jednotek let, se to všechno dramaticky změní. Když se podíváte jenom na tu adopci, když vznikl internet, tak než se to dostalo do populace, která dneska používá AI, tak to trvalo skoro 20 let. Když se podíváte na mobil od prvního počítaného iPhonu, tak to trvalo skoro 10 let, než to měli dotykový displej. Ale když se pustil polotovar GPT, tak dneska je to za 2 a půl roku, jo.

Takže ta adopce je extrémní a jestli se někdo toho bojí, tak je to správně. Na jednu stranu je potřeba k tomu mít respekt, protože ta data, která vám to říkají, nejsou vždycky správně, ale je to jakoby boj se větrným mlýnem. To je prostě evoluce, revoluce a tohle k tomu patří.

A když jsem zmínil toho rolníka, tak si to úplně dokážu představit, že právě s tím bude nějaký farmář v té době prostě bojoval, řekl, jo, bude mi tam jezdit nějaký traktor, ten čadí a tak. Není to jako kůň, který vypouští ve finále hnojivo.

>> Přesně tak. Přesně tak.

>> Jo, takže jo. Jo, souhlas, souhlas, souhlas. Super.

E, je něco na závěr, co byste rád ještě doplnil? Nějakou message posluchačům?

>> H, jenom bych chtěl říct, že nebojte se. Eh, kdybyste chtěli, tak se obraťte na někoho, kdo tomu rozumí, ale začněte, začněte. A pokud se, jak jsme se tady bavili o věcech, že jste asistentka nebo monosegmentový poradce, tak tam krásně existuje ten takzvaný funnel, kdy z asistentky můžeme dělat koncipienta, z poradce monosegmentovýho komplexního, ale i z komplexního můžeme udělat elitního, můžeme doplnit nové produkty, můžeme být víc empatickí a myslím si, že práce pro nás bude, jenom bude vypadat jinak.

>> Mhm. Skvěle.

Děkuji moc za pozitivní message na závěr.

>> Supr. Děkuji taky.

>> Taky děkuju všem posluchačům, že jste si poslechli celý díl a budu se těšit na další epizodu. Ahoj.