Jan Skalický: Pozval jsem všechny protikandidáty. Zůstaly prázdné židle

Tak vážení diváci televize TV Bureš, já vás tady dneska vítám na speciálu z Kaldovin, který navazuje vlastně na speciály, který jsme měli v minulých týdnech a které samozřejmě se týkají zejména voleb, které nás čekají v tomto víkendu a senátní volby ještě v tom následujícím. Já jsem se rozhodnul k určitému speciálnímu formátu na druhou a to tak, že jsem sem do krásného hotelu Pošta na náměstí Masarikově v Děčině číslo devět, tak jsem svolal svoje protikandidáty, respektive se mnou, protože jsem svolával i sám sebe, pět kandidátů, kteří kandidují ve volbách do Senátu v obvodu 33, to znamená v těčínském okrese. A pozval jsem je tak, že jsem minulý týden 299 všechny poctivě obvolal. Každému jsem vysvětlil, že je zvu do svých skaldovin, protože jak známo, jmenuju se Skalický a můj pořad, který vysílám každé úterý ve 20:00 se jmenuje Skaldoviny a pozval jsem, aby přišli úplně normálně si promluvit a aby moderátor, kterého se chu představí představím Zdeněk vyskočil, měl v podstatě ke všem stejný přístup. Se všemi mi promluvil, aby každý mohl představit svoje priority, mohl představit, proč kandiduje do senátu a tak dále. Já nebudu předjímat, na co se bude eh moderátor Zdeněk vyskočil ptát. Já jsem prostě oznámil těm kandidátům, že si tady můžou v podstatě navzájem porovnat svoje programy, můžou promluvit, položit si i vzájemně otázky, protože proč ne? Proč by nemohli protikandidáti do senátu navzájem se na něco třeba zeptat nebo chtít, aby jim někdo odpověděl na téma, které oni samí nějak prezentují a tak dále. No, pozval jsem je z těch čtyřech protikandidátů. tři odpověděli, že ještě uvidí, že si to musí rozmyslet. To znamená, jinými slovy říkají, budeme muset zjistit, jestli máme odvahu, jestli nám to dovolí volební štáby, co nám na to řeknou strany. Já tomu naprosto rozumím a beru to jako zcela legitimní. Proč oni by měli na první na první otázku odpovědět: "Jasně, přijdu a potom dostat třeba od svého štábu zadání, nechoď tam." To by nebylo nebylo rozumné. Tomu rozumím. jeden eh jeden kandidát, který respektive jeden uchazeč o senát senátní postady v našem čínckém okrese, tak řekl: "Já přijdu, přijdu velice rád, rád vás osobně poznám, těším se na tu diskuzi, těším se na to, že se vlastně všech pět kandidátů poprvé sejdeme u stolu, protože to se ještě nestalo a promluvíme si." Čili já říkám:„Dobrý, tak je to tak, že jeden kandidát přijde určitě a z těch tří jeden třeba přijde také. nebudu lhát. Byl jsem na to velice zvědav a říkal jsem si, co když ti ostatní to dostanou zakázané, ale ten jeden přijde. Tak jsem ještě dneska ráno dopoledne a potom ještě z auta, když jme jeli sem, obvolával všechny čtyři protikandidáty, abych zaprvé jim připomněl, že to vysílání je dneska, nebo respektive, že skaldoviny jsou dneska a abych také jim řekl, že se na ně moc těším a že mohou přijít i se svými lidmi, to znamená se se svými podporovateli a tak dále, no. Eh, budu velice otevřený. Ten jeden kandidát, který řekl, že přijde, tak mi znovu potvrdil, že rád přijde a že se tady dneska uvidíme. No a ti tři, ti mě dneska nevzali telefon. A to je věc, kterou jsem čekal. Oni v momentu, kdy jsem mi minule volal, nevěděli, co vlastně chci. A protože já na všechny mobily mám, na všechny čtyři protikandidáty, no, tak mě ho vzali. Dneska, když dobře věděli, že se jedná o to, že se chci ubezpečit, že přijdou na tuto debatu, tak ten telefon pro jistotu nevzali. Já se na ně nezlobím. Je to pro mě velmi zajímavý signál a budeme tady o tom dneska se Zdeňkem vyskočil mluvit. To, co se stalo teďka večer, když jsem volal tomu poslednímu, tomu čtvrtému protikandidátovi, který od začátku potvrzoval, že rád přijde, tak to je asi jasné, protože jak vidíte, tak jednotlivé menovky u stolu eh jsou před prázdnými židlemi. No tak ten poslední řekl večer, že mu není úplně dobře a že se domnívá, že možná už ani nelze vést kampaň. V tuto chvíli ubezpečil jsem ho, že kampaní je možné vést. Zdeněk jako znalec zákona nám to ještě upřesní, ale kampaň se skutečně dá vést do posledního dne včetně dnů voleb, ale je tam nějaké omezení vzdálenosti od volební místnosti, od školy a tak dále, ale klidně dneska ta debata může ano i v rámci kampaně probíhat. Čili bereme za platný spíše ten první důvod, který řekl ten kandidát, který do dneška sliboval a to je to, že nepřijde, protože mu není dobře. Já to respektuju. není někomu dobře. Je to věc, kterou samozřejmě respektovat musíme. Takže to je na úvod, jak jsem vlastně pojal dnešní výjimečné skaldoviny speciál. No a předávám slovo a předešlu jako kdyby se nechumelilo, protože já jsem ty lidi pozval s rizikem, že nepřijdou. Věděl jsem to. Je to úplně v pohodě. Mě to vůbec netrápí. Kdyby přišli, na kameru řeknu:„Byl bych velice rád. Když nepřišli, jsem úplně v pohodě. A předávám slovo k této diskuzi. Doufám, že zajímavé. Zaprvé moderátorovi Zdeňkovi Skočilovi a samozřejmě přítomným divákům říkám, že se mohou ptát, můžou připomínkovat, komentovat, můžeme mít jakoukoliv otázku. Já jsem rád. Eh, řeknu ještě jednu věc. My jsme nezvali tentokrát eh ty diváky z ulice a nebo prostě naše přátelé, podporovatele a tak dále nějak masově ze dvou důvodů. Zaprvé, kdybych já pozval masově, naplnil bych místnost, těžko by mohli protikandidáti naplnit místo svými fanoušky. Takovou řešbu jsem tady nechtěl. Za druhé, ty, kdo mě sledují moji kampaň, tak vědí, že jsem měl v pátek velkou předvolební loď, velice úspěšnou, 160 lidí. Proto také se omlouvám divákům takhle mluvím, protože od pátku jsem trošku vymluvený a takže ta ta moje kampaň svoje akce velké má. Chtěl bych předeslat, že včera jsme měli jaksi ve Vsdorfu na severu našeho okresu a ve čtvrtek tady v tomto samém sále ve 1600 máme vlastně velkou debatu s Jindřichem Richlem. Takže my ty velké akce máme. Já jsem tu dnešní akci nechtěl pojímat jako bitvu počtu e podporovatelů jednotlivých hráčů, ale tak, aby si ty jednotliví kandidáti prostě mohli spolu promluvit. Čili proto je to dneska takové komorní. Takže Zdenku, prosím uchop tu debatu, na kterou jsem tebe pozval jako moderátora a pojďme do toho. >> Děkuju za slovo. Eh, váž bych prosil, aby se někteří členové štábu umírnili, ale to k tomu patří. Je předvolební horečka. Já si dovolím poděkovat svojí ženě za bouřlivý potlesk. Jani předpokládám, že to byl potlesk nejenom za můj projev, ale za celkové soužití se mnou. Já se zase radši vrátím k věci tady, abysme uvedli ty skaldoviny na pravou míru na respektive do, jak říká Honza tady postavili zpátky na koleje. Vážení diváci, děkuju, že nás sledujete. Děkuju vážim tady hostům, že před tím je zdravím a děkuju, že přišli. Ano, skutečně můžete se ptát, ale až v okamžiku, kdy my vyčerpáme ty témata nebo ta témata, kvůli kterým jsme se dneska se sešli. Eh, jak říkal Honza, já bych jenom na na úvod, protože jsem zároveň šéf jeho volební kampaně, tak bych jenom rád předestřel, že my jsme tu kampaň od začátku pojímali jako kampaň nekonfliktní. Nechtěli jsme nějakým způsobem, jak je dneska trendem ve společnosti útočit na naše soupeře adhominem, nikoliv ADR, že jo. Tím my jsme přešli k té kampani spíše argumentační zaměřit se na to, co kandidát do senátu číslo jedna tady v Děčinsku ve volebním obvodě 33 chce nějakým způsobem realizovat. Eh, proto děláme i tu kontaktní kampaň a chtěli jsme se na to zaměřit a nechtěli jsme posuzovat, jak se chovají ostatní a vymezovat se vůči nim. Nicméně mě upřímně zklamalo třeba reakce současného senátora pana Linharta, který je senátorem pořád ještě stále za tím, možná i bude dále, uvidíme. Každopádně on je pořád tou osobou, která je nějakým způsobem veřejně činná, politicky činná. je senátor a očekával jsem, že zvolí profesionální koncovku. My jsme se tady s Honzou od to vsadili. Já jsem říkal, určitě přijdou, zvolujou profesionální koncovku, dámy a pánové, proti kandidáti, protože budou chtít se zapojit do diskuze s námi a diskuze s vámi, co tady jste přítomní, ale třeba i například zejména s Honzou budou chtít mluvit o tom, jakým způsobem si představuje on svoje případné zvolení do senátu a tu činnost, kterou by tam chtěl předvádět. A my jsme se chtěli pana senátora na pár věcí i zeptat. Pro mě třeba zajímavá tahleta kontaktní kampaň v uvozovkách, to je jedna věc, ale zejména ta kampaň oslovení těch ostatních kandidátů, abysme si sedli, jak se říká, za jeden stůl a bavili se o těch věcech. Všichni řekli, že vlastně se to nehodí, že to není dost dobře možné. Honza tady zmínil v pátek proběhlou loď, eh, na které mnozí z vás tady byli, že jo, všichni si to užívali. Eh, >> i já >> zejména zejména kandidát do Senátu. Před tou lodí pobíhal probíhal kolem jeden z kandidátů. Byl to pan Štros, takzvaně architekt do senátu, který běžel na jinou akci zřejmě. My jsme ho oslovili s tím, že by bylo dobré, kdyby jestli nechtěl jet s náma vyplout prostě bez problémů, proč ne. Chovali jsme se velice přátelsky a on řekl, že ne, že mimo jiné tedy je se to nehodí, protože je to akce protikandidáta. No, to je tolik. Eh, je to zajímavá informace, když jsem se potom dozvěděl na Facebooku eh, pana senátora Linharta a pana Štose, jak si vlastně notují, že se spolu setkají a že budou spolu komunikovat a povedou tu kampaň vlastně spolu, tak už ani panu Štrosovi, ani panu Linhartovi nevadí, že se baví s protikandidátem, dokonce s kandidátem, který je senátor. Jo, to je ještě o to významnější. Čili mě mrzí upřímně taková ta falešnost, řekněme předstíraná slušnost a předstíraná jako řekněme nějaká rezervovanost a předstíraná slušnost těchto osob, který potom za zádama těch lidí v podstatě si dělají úplně něco jiného. Vy to znáte, vážení voliči, když volíte někoho a jste rozuření, protože ten dotyčný potom jde do koalice s někým, koho jste nevolili a volit nechtěli a nechtěli jste, aby vůbec v politice se pohyboval a říkaj: "A co jsme ho volili, když pak jsou v koalicích spolu stejně a dělají ty tajná spojenectví?" A pak se ptáte zcela legitimně, jako včera řada z vás ve Vansdorfu na naší akci, kde jste se ptali, proč v současné době vláda pana Babiše neplní svoje volební sliby, tak jak je slibovala ohledně levných lacinných potravin a muniční iniciativy a dalších věcí, které jakoby najednou se neplní a my vidíme, že dokonce i na ministerstvech stále sedí lidi a ovládají ty klíčová ministerstva i média lidi z předchozí vlády nebo s vazbama na předchozí vládu. To jsou přesně tyhlety důvody. Já to ukážu ještě jednou. To jsou přesně tyhleti takzvaní politici, takzvaní kandidáti, kteří se s námi bavit nechtějí. S vámi se bavit nechtějí, protože tady celá řada z vás naživo, jiní to sledujete prostřednictvím tady TV Bureš a jiných médií. A jak vidíte, oni se baví spolu, ale bez vás, o vás, bez vás, vážení přátelé. A to je ta kampaň, kterou my jsme dělat nechtěli. Naopak my jsme chtěli, aby přišli. Nám to nevadí, že nepřišli. Pohoštění je tam dost, aspoň pro vás zůstane, ale my jsme chtěli se normálně slušně bavit, protože si myslím, že není normální ve společnosti to, co předvádí někteří jiní ústavní činitelé od Hradu až dolů do Podhradí, když jak se tak říká a rozdělují společnost, vykopávají příkopy a komu to vlastně svědčí, že lidi na sebe nadávají v rodinách se nadávají kvůli kvůli politice a podobně. jsou nepřátelští, na sebe, agresivní, komu to vlastně prospívá. Jo, upřímně řečeno, já nevím, eh, když může veřejně z daní z daňových z peněz daňových poplatníků pan senátor se scházet s jedním z kandidátů, proč se neschází s ostatními? Není to daleko větší fopa než to, že ano, může se stát, že se někomu udělá špatně těsně předtím, že třeba tím, že je nezkušený, tak se nervózní, tréma dělá svoje, známe to všichni. Není to jednoduché vystupovat před tolika potencionálními voliči a oslovovat je přímo přímo i médii. Ale víte co? To je přesně ono. Jedna věc je v klidu, konformně si natáčet svoje selfíčka, dělat si videa na Facebooku a tam na vás nikdo neútočí. Druhá věc je chodit se svým PR týmem, se svým volebním štábem a jakože rozdáváme volební noviny lidem, kteří náhodou jdou okolo a říkaj:„Ježíš, vy jste zlatej, já vás budu volit." Jo, pak se to bokem vy vykešovává, že jo, na ruku z peněz, který jsou určený na volby a podobně. No, známe všichni tyhle praktiky, víme, jak to probíhá. mě prostě mrzí, byl to můj nápad, se přiznám, tady kandidátovi se do toho příliš nechtělo, ale já ho donutil, nechal se zlomit, podvolil se a opravdu jsme chtěli tyhlety senátory, kandidáty do senátu a senátora sem dostat, abyste se i vy mohli zeptat jich měli všichni rovné podmínky, to jim bylo řečeno, jak říkal Honza, jenom zmíním na okraj, mohli si dovést své podporovatele, svoje propagační materiály, mohli jsme tady diskutovat o tom a to je podstata té demokracie. ta diskuze, jo, ta takzvaná demokracie, na kterou si tito takzvaní politici pořád hrají a kterou se neustále zaklínají pořád dokola a když přijde na lámání chleba nebo jak se říká navěřím Boha, tak najednou ta demokracie sice platí, ale jak říkám, platí jenom pro někoho, jenom pro někteří. Všichni jsme si rovní a někteří jsme si ještě rovnější. A tady to vidíte už v zárodku téhleté kampaně. Co k tomu dodat? Eh, na závěr tady k tomu k téhleté vsuvce za nás jako za volební štáb, abyste vy všichni, co jste tady pochopili, proč tady je teďka prázdno, volili jsme to, volili jsme tuto cestu neobsazených židlí. Ty jmenovky tady vidíte, vidíte, kdo byl pozván, kdo mohl přijít. Říká a jak říkal Honza jeden, dokonce to i potvrdil to pozvání z těch kandidátů nepřišel. V pořádku. Je to každýho věc, ale mě mrzí, že nepřišel zejména senát, pan senátor, který, jak říkám, je placen z peněz daňových poplatníků, tedy nás všech a mohl se zachovat jako profesionál a mohl přijít, jak se říká, do té jámy Lvové, která mu byla ale naším prostředím tady spíš ušita na míru a chtěli jsme se bavit věcně o problémech krajské nemocnice v Rumburku. Ke čemuž pan senátor má co říct, protože je členem orgánu, který kontrolují nebo řídí, ovládaje činnost té nemocnice. Mohli jsme se bavit o opatřeních v rámci požáru tadyhle v našich přírodních rezervacích, kde on zase má svoje funkce, svoje placová placená místa. A to jsou všecko věci, na který jsme se my chtěli zeptat, vy jste se chtěli zeptat a samozřejmě by to zajímalo i diváky, ale jak říkám, dělat kampaň pro sebe jako formou PR v dnešní době i díky technologiím je jedna věc. Je to velice konformní záležitost, předstírat kampaň a druhá věc je opravdu přijít se s vámi bavit. A tady vidíte, kdo se s vámi bavit chce a kdo se chce, já to ukážu naposledy, bavit jenom s někým a jenom za určitých podmínek. My si takhle demokracii určitě nepředstavujeme a myslím si, že tady kandidát do senátu Jan Skalický si ani nepředstavuje takhle, že by se potom k vám choval jako váš potencionální senátor. >> Tak já navážu na šéfa svýho týmu. Můžete zatleskat samozřejmě dobře. Děkuji. >> Výborně. Výborně. Tak já musím říct jednu věc, že stojím samozřejmě pevně. naprosto jako skalický se jmenuju jako skálopevně stojím za s teďka vyskočilem jako šéfem svýho volebního štábu, ale musím trošku napravit jednu věc, kterou říkal. On to tady totiž přiznal, že jsme se vsadili. Ta sázka to byla pravda. To, že mě přesvědčoval, že jsem nesouhlasil, to je trošku manipulace. Já jsem totiž ne nesouhlasil, ale já jsem říkal, že čekám, jak to dopadne a sázku jsem vyhrál, >> takže děkuju za děkuju za gratulaci. A >> vyhrál sázku, že že nepřijde eh určitá skupina těch jednodlivých kandidátů. Takže ještě jednou ukážu todle. Zase naopak je Zdeňkova práce, protože eh on odhalil eh tuto tuto schůzku a tento zajímavý fakt. A já totiž řeknu takhle na kameru a věřte mi, že to není, že to není úplně nezajímavá věc, protože z fenoménu tohoto setkání, kde já jsem si představoval, že to hlavní je a teďka mně věřte a kdo mě zná, tak ví, že to mezi vážně. Bylo to vidět třeba na páteční lodi. Já jsem opravdu chtěl s těmi kandidáty mluvit o Děčinsku. Mluvil jsem, chtěl jsem s nima mluvit o eh řekněme tom, jak se má chovat senátor jako starosta ve svém okrese, jak se má starat o ten okres a mohly být různé pohledy. To by mně vůbec nevadilo. Naopak a já jsem čekal, že to bude fenoménem tohoto setkání, ale protože jsem tak trošku věděl, že oni nedostanou odvahu přijít, tak jsem vlastně říkal Zdeňkovi„Ne, já to nechci. Já se ne, že bojím to to slovo já prakticky neznám, jo, ale jakože vlastně nechci do toho jít. Já jsem říkal„A má cenu to dělat, když vím, že nepřijdou. Takhle to bylo. Jo, čili já jsem říkal, jestli má cenu takovýhle setkání dělat, když vím dopředu, že oni se budou bát přijít. Jo. A e a to je Zdeňkova zásoba. Zdeňěk mě vlastně přesvědčil, říkal má, protože zaprvé nevíme, kdo přijde a kdo ne. A zadruhé prostě jakmile chceme udělat setkání a nabízíme tady protikandidátům tuhle platformu, tak je vlastně úplně jedno, jestli přijdou nebo ne, protože oni tady vlastně s náma diskutují. Oni diskutují svým úhelem pohledu. A teďka přetvrdím, tady to je pan senátor Linhard. To je dlouholetý senátor. Ten tady je senátorem druhé období. se a toký kyž jemvolával ty kandidáty, tak ten tzal také, ale jako poslední bylo vidět, že dlouze přemýšlel. Potom v noci mě volal a začal mě vyprávět, co má práce v Praze a jak tam na plénu ještě musej a jak neví, jestli to stihne a že to je těžký. A opravdu mě asi půl hodiny vysvětloval, ne, že nepřijde, že má nebo nemá odvahu, ale co všechno dělá a tudíž nemůže říct, jestli přijde. Takže jinými slovy, on se dneska zabývá zejména tím, že vlastně prezentuje svoji jako kdyby přítomnost na poutích, na hasičských akcích. Všude je, ale já řeknu na rovinu, ani jednu z těch akcí nepořádá. On není ten, kterj pořádá předvolební loď, kam pozve lidi. On jde na pouť, kterou někdo dělá, tam se vyfotí a řekne: "Ble se na poutí, bylo to tady moc hezké." Pak jde zase na nějakou slavnost, tam řekne a pak jako řekne, jak toho má moc se rád. Čili jinými slovy, podle mě ta prezentace těch činností je ten ta forma je nad obsahem a proto debatovat s ním o potřebách okresu je velmi obtížné, protože jemu jde o to selfíčko, které si kde provede. Ale to je drobnost. To, co je podstatnější, je to, co říkal Zdeněk vyskočil. Tady vidíme, že když ti lidé chtějí se sejít, tak se samozřejmě sejdou a nějakým způsobem, protože dá se očekávat, že tady je vlastně liberální kandidát za stan, tady je liberální kandidát za zelené a za piráty. Čili oni rozhodně si mají jakoby co říct ve prospěch toho liberálního spektra. No a to, že spolu takhle diskutují, ale vlastně neudělají to veřejně, čili až se skoro dá jakoby předpokládat, že to dělají v rámci nějaké vlastní svojí dohody, taktiky a podobně, tak to je přesně to, co já jsem nechtěl. Já kdybych chtěl, přátelé, tak já bych se s těmi jednodlivými kandidáty taky přece mohl setkat klidně tady v salonku hotelu Počta v našem volebním štábu a s jednotlivými si tady potěchu promluvit. Ale já jsem chtěl a důkaz na důkazy je, že tady máme přímý přenos Budeš TV. jedné z největších vlastně televizí tohoto typu, tak jsem prostě chtěl, aby to byla veřejná diskuze, jo. Takže to jenom na opravu toho, že jsem nechtěl být proti této akci, ale že jsem trošku předpokládal, že to může takhle dopadnout. >> Já děkuju za upřesnění. Je to přesně tak. Tak já se omlouvám, jestli jsem to pojal nějakým jiným způsobem, ale to jsou právě ty úhly pohledu, který jsou pro nás podstatné, protože mě by opravdu zajímalo, jak to bude v Rumburku s tou nemocnicí, s tím dětským oddělením a podobně. vás, pane senátore Linharte, jsem se na to chtěl zrovna zeptat, stejně jako řada zde přítomných lidí, kteří tady jsou a kterých se to přímo dotýká, ale co se dá dělat. No, eh, my asi teda pokročíme už dál. To je, >> já jenom předešlu, že možná a to se můžeme můžeme domnívat a nevíme. Možná, že se všichni tři nebo čtyři dívají na skaldoviny právě. To znamená, že ty k nim vlastně můžeš rovnou promlouvat. To to si nemyslím, ale jako bylo by to hezké, bylo by to zajímavé, ale ideální by bylo, kdyby se dívali oni tady na nás a vy jako občané, jako daňový poplatníci jste se jí mohli dívat do očí a volat k takzvané zodpovědnosti a k nějakým výsledkům. Přesně i tady v rámci tohodle to gesto bylo dobrý. Eh, děkuju za to. Každopádně, každopádně já bych se tedy posunul dál v rámci těch dnešních skaldovin a to je k tomu, proč jsme se tady původně, jak jsem říkal, chtěli setkat. respektive chtěli jsme se bavit o určitých tématech. Eh, mně nezbývá než využít toho, že toto jsou poslední skaldoviny tohoto typu. To je ten předvolební speciál, který vysílá tady kandidát číslo jedna v rámci volebního obodu 33 Děčinsko. Tady vysíláme tydlety skaldoviny už po několiká, teda jsou poslední tohoto typu a proto byly takhle jako řekněme multifunkční, byly přímo v tom prostředí, kde se to odehrává tady v Děčině. No a my teda se dostáváme do té druhé části těch skaldovin, kdy vlastně chceme chceme pro vás teďka zprostředkovat odpovědi na otázky, které jsou pro nás celkem zajímavé. Oni se prolínají těma skaldovinama, když jste měli možnost sledovat ty rozhovory s jinými kandidáty, ať už to byl kandidát ať už to byli kandidáti za Ostravu, byli to za Ostravu, město za Příbram a mnozí jiní další. Takže máte možnost si to srovnat, komparovat, e, jak reagují kandidáti do senátu, potencionální senátoři. Já bych tedy přešel rovnou k věci a já bych se teda chtěl zeptat tebe přímo teda eh když tu nemám nikoho jinýho, co se dá dělat. Tak >> já právě jsem ti chtěl navrhnout, že normálně budeš klác otázky všem a já za všechny budu postupně odpovídat. >> Tak to bude masakr. Si myslím, >> já je znám. Já znám jejich názory, takže hlas nemusím měnit, protože mám hlas nepřirozeně upraven vlastně svým pátečním vystoupením na lodi, takže vlastně nepozná nikdo ani můj hlas, tak budu za jednotlivé kandidáty odpovídat. Jestli to takhle chceš. >> Ne, nechci. Já se já se já se >> já fandím v tomhleom Honzovi, on je jediný z těch všech kandidátů a teď to myslím pro váš voliče jako objektivně. On se mě před pořá před začátkem vysílání dokonce tak jako lišácky chtěl zeptat, jaký otázky budu pokládat. Já jsem mu řekl, že mu je určitě neřeknu, že zachováváme, zachováváme fairplay. Kdo tomu věří, věří, kdo nevěří, nevěří. Ale je to tak opravdu. >> Já mám svědky z auta, kdy jsem skutečně se Zenkem telefonoval a myslel jsem si, že si možná trošku dělá legraci, když mě řekl v žádným případě, musí to bejt naprosto objektivní. Tak jsem čekal, že přijdu sem a on mě třeba aspoň naznačí. nenaznačil. Opravdu a já teďka řeknu něco, co nečekáte. Jsem tomu rád. Já jsem takhle to chtěl pojmout. Mně je úplně jedno, přátelé, jestli v tý debatě se stane, že třeba já budu muset nad něčím přemejšlet, nebudu vědět hnedka odpověď, protože úplně stejně by byli vystavení ostatní a od žádného senátora se přece nedá čekat, že všechno ví, všude byl, všechno zná. Naopak od senátora se čeká, že se dokáže zorientovat, dokáže si věci zjistit, sehnat. Prostě určitá flexibilita a ne to, že tady bude encyklopedický chrliit. Takže já jsem rád, že otázky nevím. Těším se na ně a jdeme do toho. >> Jak bylo v jedné divadelní hře Cimrmanů řečeno, my nesmíme ani naznačovat. Já nebudu říkat, která postava to radši říkala, ale ale eh dostaneme se dostaneme se teďka k tomu, proč jsme tady. Eh Honzo, jsme v Děčíně. Je to tvůj volební obvod. Pro některé, kdo to ještě neví, jak jsem před chvílí zjistil tady na chodbě, někteří neví, že jsou volby do senátu, tak je to volební bod číslo 33. Eh, i jsou tací mezi náma bohužel tací, kteří prostě eh zaregistrují, že jsou volby do Senátu, třeba až v den voleb, kdy půjdou volit ty svoje komunální představitele, komunální kandidátky. Eh, jak vnímáš náladu lidí v rámci tvojí kampaně tady v tomhletom obvodě Děčínsku? Jak vnímáš náladu lidí? ve vztahu k tobě jako kandidátovi, když si čteš třeba o sobě nějaké úžasné, řekněme komentáře na Facebooku pod tvými videi, viděl jsem jich celou řadu. Jsou zajímavé mnohé. Jak je, co bys třeba vzkázal těm, kteří tam píšou ty různý komentáře? Já teď nemyslím ty neexistující profily, který mají za úkol jenom takhle jako dráždit vodu, jak se říká, ale spíš jako ty těm lidem, kteří tě znají tady v Děčíně, protože ty jsi známá osobnost. Tobě dělat kampaň je dost těžký. Proto o tobě všichni všechno ví a znají tě za ty roky a za zejména z titulu tvojí činnosti. Čili řekni nám jednak, jak to vnímáš ty komentáře těch různých a tvých aktivit. Eh třeba dáváš peníze na dětský domovy, snažíš se pomoct těmto lidem a jsou tam komentáře jako, že to je účelový, tendenční nesmysl a podobně. A jak co bys chtěl těmto lidem obecně vzkázat, když třeba ani nejsou schopni za tebou přijít a debatovat s tebou, ale píšou ty komentáře. Jsou to ti hrdinové od počítačových klávesnic. >> Zenko, já děkuju za tuhletu otázku, protože to je otázka, která je vlastně jakoby každodenním chlebem jakéhkoliv kandidáta. Jo. A já bych tady měl chuť říct, že se to musí rozdělit na dvě části. Jedna část je ty reakce na Facebooku. Sedí tady dadajch kamarádů a ty zažívají, jak vypadá reakce na Facebooku. A já jsem tomu rád, protože já jsem reálnej politik. Eh, mám rád reálnou politiku a když něco takhle je, tak já neříkám, mělo by to bejt jinak. Ne je to takhle, že jo. A na tuhletu první část bych správně měl předat slovo své tiskové mluvčí, respektive eh své nejmilejší ženě, která každej den večer, když přijdu domů, tak mě říká: „Č to na tom Facebooku, to je strašný, to musíš smazat." A já říkám: „Já nebudu nic smazat." Ona to taky tak nemyslí. E prostě ano, když tam někdo napíše nějakou věc nehezkou, tak já to beru, že ten konkrétní člověk, volič, kterej to čte, no, tak se v tom stejně nějak zorientuje a chápe, eh, jak z jeho úhlu pohledu je pravda. A vlastně to tříbí ty myšlenky všech, takže mně to nevadí. Pokud tam někdo napíše nějakou úplnou vulgárnost, co se stává výjimečně, klidně to řeknu takle na kameru. Já jsem za život smazal asi dva Facebookové příspěvky, kde byly opravdu jako nechutné nechutný věci, který prostě se mě zdály jako Eklhaft. Jo. Jinak mně to je úplně jedno, kdo co píše. Pište si přátelé i nepřátelé na Facebook, co chcete. Od toho ta platforma je. Takže eh já bych to spíš pojal e z té druhé strany. Facebook nechám stranou, jak lidi reagujou na kontaktní kampani, jak reagujou vlastně v kampani jako takové. Ano, přiznám se, že protože jsem člověk od vody, ty to víš, mám to rád a zároveň mám hrozně rád děčínsku. Mám to i na billboardu, kterej tady visí a na na autě. Já miluju děčínsko. Někdo mně tole říkal:„No, miluju, to je takový slovo." Já říkám:„Ano, patří to spíš k ženám a dětem, že jo, ta láska." Ale já to děčko mám prostě rád od doby, kdy mě jsem za zavála nebo spíš vlastně zaplavila voda. Mě jsem připlavila voda, protože jsem se sem dostal za svojí ženou dnešní Janou jsem se sem dostal kvůli loděnici, kvůli vodě a objevil jsem okres Děčinsko a říkám to vždycky s takovým trošku jako strachem, jestli to je správně to takhle otevřeně říct, ale jako pravděpodobně nejkrásnější okres v český republice. Já jsem během svého života žil v Prudimě, kde jsem se narodil. Žil jsem v Raci Králové, kde považuju to město za nádherný, ale to okolí tak nádherný není. Je to prostě rovina. Tady musím říct, že jak město Děčín, nejkrásnější město po Praze v podstatě, tak ten okres jako takovej kopcovitej, nádhernej. Ty nemůžeš jako člověk z Karstejina samozřejmě nikdy souhlasit. Rozumím, ale eh je to tak, že to jako ať nebudu teďka jako škatulkovat kolikátej, ale je to nádhernej okres plnej nádhery, přírody, zajímavostí, největšího toku vodního, ale zároveň taky nádhernejch lidí. Čili je to tady fakt zajímavý a když člověk jede tu kampaň tou krajinou, těma městama, tak vlastně ho to baví už protože to je prostě jízda nádherou a ty lidi pak člověk poslouchá, že jo, co říkaj. No a teďka jde o to, kde ty lidi jsou a kam přijdou. No a my jsme proto pořádali vlastně, protože jsem člověk od vody, minulej pátek loď volební. No musím říct, že když jsem viděl ten chume lidí, kterj přichází, tak jsem si řekl, jo, moji děčíňáci mi rozumí a nezklamali. Prostě přišli, loď byla plná. Eh, i majitel lodi řekl, že to dlouho nenapočítali takovým cvakacím počítadlem trošku jako ve středověku počítají ty lidi, jak přichá